![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Poselstv�
Milan Hanu�
V r�mci p��prav "vzd�lanostn�ho" ��sla revue PROSTOR jsme objevili fragment rozhovoru Jana Amose Komensk�ho s nezn�m�m anonymem. Fragment p�vodn� napsan� z�ejm� v latin� je p�elo�en� do soudob� �e�tiny a na okraji je poznamen�no ��msk�mi ��slicemi MM. �e by �lo o n�jakou liter�rn� mystifikaci? Anebo m�me p�ed sebou poselstv� adresovan� t�m, kte�� �ij� na p�elomu v�k� a vstupuj� do t�et�ho mil�nia? A� tak �i onak, mysl�me si, �e nalezen� fragment rozhovoru stoj� za uveden�: Anonymus: Comenie, m�j v�en� u�iteli, hledal jsem ve va�ich spisech definici vzd�lanosti, ale nemohl jsem ji naj�t... Comenius: Vymezen� pojmu vzd�lanosti se mi jako zast�nci pansofie jevilo zvl obt�n�. Snad jsem pochopil, co je prav� vzd�lanost, a� v nejt잚� chv�li sv�ho �ivota - kdy� v Le�n� lehla popelem cel� moje knihovna, kdy� zmizelo ve�ker� v�d�n� ulo�en� v m�ch foliantech. Tehdy jsem poc�til jej� hodnotu: Vzd�lanost je to, co zb�v�, kdy� utrp�te nejhor�� r�ny a z�stanete jakoby naz�. Kl��ov� je sl�vko "jakoby", vzd�lanost v�m sice bere d�tskou naivitu v pohledu na lidsk� pacht�n� a hem�en�, ale d�k osobn� k�zni a �sil� vynalo�en�mu p�i jej�m z�sk�v�n� v�m zpevn� charakter, roz���� znalosti, prohloub� p�esv�d�en�. Uschopn� v�s sd�let kulturn� statky, radovat se z v�dobytk� lidsk�ho ducha. Umo�n� v�m pom��ovat t�kosti pozemsk�ho �ivota hlediskem vy���m, ba nejvy���m - a t�m v�m zabra�uje v p�du na duchovn� dno. Anonymus: Zn�m ale tak� mnoh� v�d�tory, jejich� vzd�l�n� je ani v nejmen��m nepou�ilo a neuchr�nilo p�ed zoufalstv�m... Comenius: Kdy� se tmel vzd�lanosti a ��d v�d�n� pod n�porem toho, co n�s ohro�uje, rozsype jak dome�ek z karet, pak se mus�me pt�t, jestli nen� ten tmel zv�tral� a ��d d�rav�. Kdy� jsem vedl filosofickou disputaci s Descartem, m�l jsem nejv�t�� v�hrady v��i jeho redukcionistick� metod�, kter� ovl�dla v�deck� b�d�n� - jako by se p��roda, �ivot s�m dal rozkr�jet no�em a ovl�dnout! P�cha analytick�ho rozumu p�edch�z� p�d do duchovn� propasti. A�koliv je ��d v�d�n� zalo�en� na redukcionistick� metod� uboze chatrn�, Descartes se p�esto stal apo�tolem modern� v�dy a j� utopistick�m reform�terem s duchovn�mi ko�eny kdesi ve st�edov�ku. Jenom�e na prahu t�et�ho mil�nia se karta za��n� obracet... Anonymus: �e by se duch nov� doby, kterou n�kte�� vyhl�ej� naz�vaj�ce ji v�kem Vodn��e, za�al skute�n� m�nit? Kolem vid�m sp� pln� b�icha a v tom blahobytu pustinu... Comenius: Nepropadej zbyte�n� skepsi, m�j ��ku. V�kem Vodn��e tu p�ich�zej�c� dobu naz�vaj� hlavn� pokra�ovatel� d�la Brat�� r��ov�ho k��e a tradice hermetick� filosofie, kter� m� v mnoh�m inspirovala. Ostatn� t�e�-li se, co pravou vzd�lanost nese a stmeluje, pak je to star� hermetick� u�en� o �lov�ku jako mikrokosmu, kter� je obrazem Bo��m, zrcadlem makrokosmu. Jinak �e�eno, je to u�en� o harmonick� jednot� ve�kerenstva, kter� teologov� ��kaj� Bo�� l�ska, o vz�jemn�m zrcadlen� toho nejmen��ho v tom nejv�t��m a naopak. Smyslem vzd�l�n� je kultivace t�to na�� nejhlub�� p�irozenosti, obrazu Bo��ho vpe�et�n�ho do du�e, a uschopn�n� k tomu, abychom mohli pokra�ovat sv�m �ivotem a prac� v d�le tvo�en�. Jenom�e je vzd�lanost svat� a klat�, �iv� a um�l�, celistv� a torzovit�, ta, kter� n�s t�hne v�� a ta, kter� na�eho ducha umo�uje a zab�j�. I v tom m� �lov�k, a vlastn� cel� lidstvo, svobodu... Jakou vzd�lanost zvol�? redakce |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).