Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Zn�t svoji vodu
V�clav C�lek

(Instantn� mystika internetu jako zku�enost roz���en�ho sv�ta)

V�clav C�lek

Geolog, ekolog, esoterik a esejista V�clav C�lek (nar. 1955) pracuje v Geologick�m �stavu Akademie v�d �esk� republiky, vyu�uje kulturn� geologii na Institutu vzd�lanosti Univerzity Karlovy a p�isp�v� do �ady �asopis�, nap��klad do p��rodov�deck� revue Vesm�r.

***

Zden�k Kalista v Tv��i baroka hovo�� o novov�ku jako o expanzi. Lidsk� duch expanduje do sf�ry pozn�n� a je z toho v�da, lidsk� t�lo expanduje do nov�ch prostor� a je z toho Austr�lie. Na jedn� stran� do�lo k obrovsk�mu roz���en� vnit�n�ch a vn�j��ch prostor�, na druh� stran� pr�v� doba renesance a ran�ho baroka maxim�ln� vyu��vala tradice. Tehdy se zd�lo, �e tradice byla znovuzrozena, ale pozd�ji se uk�zalo, �e �lo sp� o jej� vyu�it�, ba zneu�it� k nov�m v�boj�m. D�le�it� byl pr�b�h t� �ivotn� zm�ny. Jiho�esk� m욝an se jednoho dne neprobudil a nezjistil, �e u� �ije v renesanci. On si objednal do sv�ho pozdn� gotick�ho domu okna podle vla�sk�ho zp�sobu, kter� u� nebyla ve tvaru lomen�ho oblouku, ale byla renesan�n� hranat�. Takhle p�ich�zej� epochy a fenom�ny.

A te� si vezm�me kr�tk� 20. stolet�, kter� podle Hobsbawma za�alo roku 1918 a skon�ilo n�kdy na po��tku devades�t�ch let rozpadem Sov�tsk�ho svazu. Sociologicky se jedn� o jednu z n�kolika m�la skute�n�ch revoluc� cel�ho holoc�nu. Kon�� neolit, �ra zem�d�lc�, d�lnick� t��da se rozpadla, ka�d� t�et� �lov�k je vzd�lanec, ba doktor. Pomalu nazr�v� �as zm�n. Viditeln�mi symboly t�to doby je internet, technosc�na a mobiln� telefony, kter� obzvl᚝ pokl�d�m za znamen� zm�n. Podstatn� toti� ovliv�uj� soci�ln� vazby v �zk�m kruhu rodiny, mezi p��teli a spolu��ky. D�ti je mo�n� pou�t�t v�c do sv�ta, rodi�e mohou b�t v�c v pr�ci, a kdo nen� na st�edn�, �i dokonce na z�kladn� �kole na SMS syst�mu, je v�cem�n� exkomunikov�n. Kontrola, komunikace a soci�ln� hierarchie se st�v� z�visl� na mobilu. Sv�t se na jedn� stran� zmen�uje, na stran� druh� se st�v� v�cevrstevn�m hypertextem. Internet je o vn�m�n� sv�ta, mobiln� telefon je o soci�ln�ch vztaz�ch.

Jak� je?

Internet je pomal�, �lov�k se na n�m dozv� mnoho zaj�mavost�, kter� nepot�ebuje zn�t. Ve v�t�in� p��pad� je velmi obt�n� na n�m naj�t to, co pr�v� pot�ebujeme. D�ky blik�n� obrazovky se m�n� vn�m�n� �asu a zd� se, �e pro n�kter� skupiny u�ivatel� je n�vykov�: rychl� st��d�n� tmav�ch a sv�tl�ch ploch p�sob� jako psychedelick� stroboskop. A� na v�jimky je nehistorick�, materi�l star� dva t�i roky na n�m sp� nenajdeme. To je velk� rozd�l oproti knihovn�, kde ��sla p��r�stkov�ho katalogu sahaj� desetilet� nazp�t.

Internet je fluidn� - co tam bylo v�era, se dnes zm�nilo v n�co jin�ho a pak zcela zmizelo - jako oce�n p��b�h�, kter� se st�le koaguluj� a rozpou�t�j�. M��e b�t i velmi praktick�, ale nejcenn�j�� v�ci, jako je osobn� kontakt s p��telem nebo pocit z dob�e sv�zan� knihy nebo �lut� li�ejn�ky por�staj�c� �edav� kameny, na n�m nenajdeme. Internetov� diskuse jsou p�e�asto osam�l�mi monology, ale pokud se diskutuj�c� lid� dob�e osobn� znaj�, pak velmi usnad�uje komunikaci.

Pap�r je barevn�, �ust� a von�, d� se sp�lit v kamnech, d� se na n�m sed�t na lavi�ce v parku. Internet je k ni�emu, kdy� n�kdo vypne proud. Na druhou stranu n�kter� informace se daj� nal�zt jen na internetu. Kdosi mi ��kal, �e kdyby nebylo webov�ch str�nek, tak by se mexi�t� zapatist� nikdy nedo�kali pozornosti sv�ta a vl�da by s nimi v�bec nejednala.

Je d�le�it� v�d�t, kdy je lep�� s internetem p�estat. Je vhodn� na sb�r informac�, ale kdy� m� �lov�k n�co skute�n� promyslet a pro��t, je lep�� jej vypnout. Je �asto n�strojem a prost�edkem k n��emu, co pot�ebuje jin� ne� kyberkulturn� p��stup.

Informace jsou na internetu zadarmo, tak�e �lov�k m� �asto pocit zlatokopa - co si najde, je jeho. Internetov� �lov�k se m��e napojovat na cel� jeden v�sek sv�ta, jeho duch se propojuje a expanduje, pro mnoh� lidi to je skv�l� z�itek. Je to n�co jako instantn� mystika, z�itek sjednocov�n� se s n�jak�m v�t��m celkem. Investujete do t�to �innosti sice hodn� �asu a n�co pen�z, ale nemus�te na sebe br�t zodpov�dnost; vlastn� se toho od v�s moc nechce a hodn� se nab�z�. Pochopiteln�, �e se ��ste�n� jedn� o �id�tko zd�nliv�ho zisku; v�ichni m�me zku�enost, �e skute�n� hodnotn� v�ci stoj� hodn� �sil�. Pr�v� ten mystick� rozm�r propojov�n� d�v� internetu n�co z n�bo�ensk� zku�enosti napojen� na v�t�� celek. J� v�ak v���m na pomal� a pracn� cesty. Vn�m�me, jak se sv�t propojuje; ale on se tak� rozpojuje na ��st, kter� internet m�, a na ��st, kter� ho nem�. A tyto dv� ��sti stoj� ne-li proti sob�, pak vedle sebe a buduj� odli�n� hodnoty.

Sv�t p�ed internetem a po n�m

P�ed lety jsem proj�d�l Balud�ist�nem po afgh�nsko-p�kist�nsk� hranici. V jedn� obci jsme usedli mezi vesni�any, byl to stejn� typ lid�, kter� te� vid�me v televizn�m zpravodajstv� z Afgh�nist�nu. P�i�li jsme "pobejt", jak se ��kalo v Podkrkono��. Nab�dli n�m, abychom se vykoupali ve vodn� n�dr�i, v betonov� j�mce o rozm�rech n�kolika metr�. S chut� jsme sko�ili do vody. Nenapadlo n�s, �e odtud bere vodu cel� vesnice. Vesni�an� se d�vali, m�li radost z na�� radosti, divili se pot�p�n� pod vodu a nevadilo jim, �e tu vodu budou p�t. Tohle je hodnota sv�ta bez internetu, n�co podobn�ho se �lov�ku v Silicon Valley nejsp� nestane. Nechci ��ct, �e hodnoty sv�ta bez internetu jsou lep��, jsou jin�; internet m� podle mne v�znam jako druh n�vratu do zku�enosti, kter� n�s spojuje se �ir��m sv�tem. Stejn� je ale zaj�mav�, �e o nejlep��ch internetov�ch str�nk�ch se nedozv�m od Altavisty, ale od kamar�da n�kde v hospod�.

Sed�m na F�ru 2001 a diskutujeme o internetu. Polovina sv�ta nem� k internetu p��stup a mnoha ��astn�k�m se zd�, �e je to �koda. Jako bychom dob�e v�d�li, co je pro chud�ky lep��. ��k�m si ale, �e je mo�n� kl�st i opa�nou ot�zku: Kdo ochr�n� zbytek sv�ta p�ed internetem, jak zamezit jeho dal��mu ���en�? P�edstavuji si, jak u studny sed� Balud�ov�, hodnot� ten n� zb�sil� z�padn� sv�t a ��kaj� si: "T�m se d� pomoct jedin� tak, �e jim zni��me internet, jinak se u� nikdy nenau�� po��dn� komunikovat jako �lov�k s �lov�kem."

Poslal jsem tento text kolegyni, kter� d�l� v N�rodn� galerii, zab�v� se nov�mi m�dii, chod� na p�edn�ky o internetu a na rozd�l ode mne si neplete tla��tka save a delete. ��kala mi: "V�, tenhle text nen� ani tak o internetu, jako o tob�." V tom je ta pot� - slovo internet za��n� pat�it do stejn� kategorie slov, jako je svoboda, demokracie nebo lidsk� pr�va. Jsou to tak �irok�, obecn� a p�itom mnohovrstevn� pojmy (kter�mi se v�ak mus�me zab�vat a kultivovat je), �e skoro v�echno, co o nich �ekneme, m��e b�t n�jak�m zp�sobem pravda a z�rove� to m��e b�t z�sadn� neporozum�n� situaci, kter� si stejn� najde svou cestu sama.

Pomalu a p�em��liv� kr���m Kr�lovskou zahradou na Pra�sk�m hrad�. P�ich�z�m k Herkulov� font�n� a beru vodu do dlan�. Najednou m�m pocit n��eho velice zn�m�ho. Proch�zel jsem v�echny �toly Hradn�ho vodovodu, kter� nap�jej� zdej�� ka�ny. Vid�l jsem pram�nek po pram�nku, jak voda st�k� dohromady, pozoroval jsem �t�rbiny ve sk�le, odkud pr��t�; i tmav�, nepropustn� j�lovce v podlo�� pramen�. V tichu �tol jsem sly�el zur�en� vod a ��kal si s Otokarem B�ezinou "... na zemi r��e nep�est�vaj� ho�et a pod zem� prameny hr�t..." Uv�domuji si, o kolik p�ich�z�m, kdy� nev�m, odkud te�e neosobn� voda z na�eho vodovodn�ho kohoutku. P�ijde mi, �e je mil� a d�le�it� zn�t svoji vodu a �e v konkr�tn�m m�stu je mo�n� v�c klidn� �t�nosti ne� v otev�en�m, neosobn�m prostoru. Place and Space. Jak oboj� nacpat do jednoho dne, jak oba p��stupy ke sv�tu slou�it, aby zklid�ovaly a obohacovaly?

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).