|
Isl�m a Evropsk� unie
Alexander Tomsk�
Politolog, publicista a p�ekladatel Alexander Tomsk� (*1947) se kriticky zab�v� ot�zkami spojen�mi s projektem spole�n� Evropy. P�sob� jako editor spole�enskov�dn� a politick� literatury (v lond�nsk�m exilu vyd�val v�znamnou edici Rozmluvy). N�sleduj�c� text je p�epracovanou a roz���enou verz� rozhovoru, kter� byl p�vodn� uve�ejn�n na internetu. Za redakci kladl ot�zky Milan Hanu�. *** Red.: Ve sv�ch politick�ch koment���ch se netaj�te kritick�m postojem k projektu sjednocen� Evropy. O jak� argumenty sv�j euroskepticismus op�r�te? Tomsk�: Snahu politicky sjednotit Evropu pokl�d�m za imperi�ln� omyl a imp�ria nevznikaj� dobrovoln�. Byrokratick� n�sil� a korupce, kter� nadn�rodn� a nekontrolovateln� byrokracie vytv���, nar�ej� u� dnes v Evrop� na zna�n� odpor. Tradice nez�visl�ch st�t� (�eck� polis) je mnohem star�� ne� vznik st�t� n�rodn�ch a z jejich soupe�en�, konkurence a vnit�n� inovace Evropa (Occident) tak� vznikla. Absence evropsk�ho politick�ho n�roda znemo��uje politickou kontrolu nadn�rodn�ho st�tu, a proto takov� n�rod nem��e v r�mci evropsk� politick� tradice ani vzniknout. V globalizuj�c�m se sv�t� bude pravd�podobn� solidarita a spolupr�ce v r�mci stejn� civilizace Z�padu (v Evrop� hranice z roku 1054, jinde anglosask� zem�) s�lit, le� civilizace a dominium politicum nen� tot�. Nav�c evropsk� integra�n� snahy vznikly z b�dy a strachu po v�lce a dnes u� jsou evidentn� v rozkladu. Jedinou atraktivn� my�lenkou Evropsk� unie byl spole�n� ekonomick� prostor (EHS) a snaha pomoci chud��m st�t�m. P�vodn� toti� p�eva�oval v�ce ekonomick� liber�ln� model, a teprve dominantn� ��ast� socialist� koncem �edes�t�ch let p�evl�dl model soci�ln�, tak�e dnes evropsk� integrace znamen� st�le v�t�� a v�t�� z�sahy byrokracie do ekonomiky. Dokonce i politick� spolupr�ce (nepl�st s integrac�), zvl�t� ve vztahu k zahrani�� (USA, Izrael, Rusko), nar�� na st�le v�t�� neshody. Red.: Co podle v�s tvo�� z�klad evropsk� civilizace, a je Turecko s Evropou slu�iteln�, �i nikoliv? Tomsk�: Je to prost�. Evropa odd�lila sv�tskou vl�du od vl�dy duchovn� (nepl�st s autoritou a vlivem c�rkve), a t�m objevila svobodu ob�ana a legitimitu politick� vl�dy, kter� ji dovedla a� k demokracii. Z�padn� st�ty jsou jak�si pr�vnick� osoby, korporace, vyjad�uj� v�cem�n� v�li a loajalitu sv�ch ob�an�. Nez�padn� tradice toto nezn�, p�esto�e takov� v�voj v Japonsku �i Indii dnes existuje. �intoismus a hinduismus jsou v�ak pom�rn� slab� a nejsou n�bo�enstv�m knihy, jsou v�ce �ivotn�m stylem. Turecko tak� proch�z� t�mto v�vojem, kemalistick� politick� elita se o rozd�len� st�tu a c�rkve sna�� u� v�ce ne� osmdes�t let, a pom�rn� �sp�n�. Probl�m je v�ak v isl�mu, k n�mu� se hl�s� v�t�ina tureck�ch ob�an�. Isl�m toti� dualismus politiky a n�bo�enstv� neuzn�v�, sta�� v�t�� krize, aby se nelegitimn� re�im zhroutil. Takov�ch kriz� za�ilo Turecko v minulosti n�kolik, ale zat�m v�dy sekularizovanou elitu zachr�nila tureck� arm�da. Paradoxn� takov� z�sah unijn� politika zcela nelogicky vylu�uje. Pravd�podobnost takov�ho konfliktu je o to v�t��, �e dnes isl�m proch�z� zna�nou renesanc� a islamistick� st�ty (Sa�dsk� Ar�bie, Ir�n a S�d�n) politick� isl�m exportuj�. Turecko je v Evrop� nejlidnat�j�� zem� a jako politick� akt�r by Evropskou unii nepochybn� zat�hlo nejen do konfliktu na Kavkaze, ale i do spor� isl�msk�ho sv�ta, proto�e je jeho kulturn� a ��ste�n� i etnickou sou��st�. Turecko je dnes jak�msi "n�razn�kov�m st�tem", v Evropsk� unii by tomu tak nebylo, n�razn�kem by se stala cel� Evropa. �ili z�sadn�m argumentem proti �lenstv� Turecka v Evropsk� unii je ona hranice "st�etu civilizac�", kter� nemus� b�t nutn� krvav�, mus� b�t v�ak odd�len�. P��vr�enci tureck�ho �lenstv� argumentuj�, �e pr�v� �sp�n� integrace Turecka do Evropy (rozum�j pokra�uj�c� sekularizace tureck� politick� vl�dy) tuto hranici posune d�l a bude pro isl�msk� sv�t p��kladem hodn�m n�sledov�n�. Takov� p�edpoklad m� hned t�i h��ky. Odkud se bere takov� optimismus v dob� n�bo�ensk� renesance isl�mu, o historick�ch n�vyc�ch nemluv�, v�dy� ani st�ty d�vn� Byzance (c�zaropapismus) a pravoslav� nejsou do z�padn� Evropy snadno integrovateln�. A kde vlastn� le�� pomysln� hranice Evropy, nen�-li civiliza�n�? ��m dnes m��e st�rnouc�, stagnuj�c� Evropa l�kat nov� �leny, nem�-li pen�ze ani na svou ne��astnou zem�d�lskou a region�ln� politiku? Neblamuje dnes tureck� vl�da sebe a sv� obyvatelstvo vidinou evropsk�ho blahobytu? Je v�bec pravd�podobn�, �e by obyvatelstvo st�t� s historickou pam�t� v�lek s Turky a tureck� nadvl�dy (Rakousko, Chorvatsko, Polsko, Slovensko, �ecko a dal��) v referendu vstup Turecka do Evropy odsouhlasilo? Neblamuj� se zde na opl�tku zase na�i eurokrat�, zvykl� u� na to, �e se lidov� hlasov�n� daj� v�dy zvr�tit? Nevystavuj� n�s v�echny nebezpe�� zbyte�n�ho konfliktu, �ekneme-li po deseti letech takzvan�ch vstupn�ch rozhovor� Turecku ne� Historick� nevzd�lanost evropsk�ch politik� a jejich v�ra v socin�en�rstv� mi p�ipadaj� p��mo d�siv�. Red.: Ohro�uje integritu Evropy fenom�n p�ist�hovalc� z Turecka a z jin�ch zem�? Tomsk�: To je samoz�ejm� velik� probl�m. Ture�t� p�ist�hovalci, podobn� jako p�ist�hovalci z jin�ch ��st� isl�msk�ho sv�ta, vytv��ej� v Evrop� nekompatibiln�, sekt��sk� ghetta. Velmi �patn� se integruj� do onoho dominium politicum, kter� je teritori�ln�m, historick�m spole�enstv�m zvl�tn�ho typu. Z�padn� politick� loajalita ob�ana v��i sv�mu st�tu toti� nen� d�na ani rodinou, ani klanem, ani n�bo�enskou vazbou, jak je tomu jinde. Jak si m� potom oby�ejn� nevzd�lan� mohamed�n vytvo�it citov� a intelektu�ln� vztah ke sv� hostitelsk� zemi, zvl�t� c�t�-li se n�bo�ensky nad�azen v��i z�padn� "bezuzdn�" spole�nosti? Red.: Religionist� pova�uj� judaismus, k�es�anstv� a isl�m za abrahamovsk� n�bo�enstv� vyr�staj�c� z jednoho ko�ene, a z toho usuzuj�, �e zmodernizovanou verzi isl�mu by bylo mo�n� integrovat do liber�ln�ho sv�ta - co si o tom mysl�te? Tomsk�: Nen� to pravda. V isl�mu nen� dualismu typu "odevzdej c�sa�i, co jeho jest" ani "m� kr�lovstv� nen� z tohoto sv�ta" jako v k�es�anstv�. Isl�m p�evzal teokratickou podobu ze �patn� pochopen�ho judaismu (t�ra se nem��e st�t st�tn�m n�bo�enstv�m). �id� nekamenuj� nev�rn� �eny, ostatn� ani v�t�ina mohamed�n� tak nem��e �init (p�esto�e by n�kte�� jist� cht�li), nebo� isl�m je v�t�inou vytla�en z politick� sf�ry. V�dy� existuj� jen t�i islamistick� re�imy na sv�t�, je to v�ak �asto krvav� z�le�itost jako v Al��ru. Sm�s nacionalismu, odporu v��i "po�iva�n�" a "bezuzdn�" z�padn� civilizaci a isl�msk� zbo�nosti skute�n� vytv��� t�askavinu a krvavou hranici nejen mezi isl�msk�m sv�tem a t�mi ostatn�mi, ale p�edev��m uvnit� samotn�ho isl�msk�ho sv�ta. Isl�m je bojovn�m n�bo�enstv�m, kter� nem� ��dnou modern� (reformovanou) podobu. Je pouze principi�ln� a zbo�n�, a podobn� jako kdysi husit� trp� zka�enost� sv�ta, proto by cht�l bo�� z�kony Kor�nu u�init z�kony civiln�ho �ivota, z�kony st�tu. Nekompromisn� trest� �lov�ka za jeho nedokonalost. Nezn� politiku. Mo�n� k reform� jednou dojde, je to v�ak jist� dlouhodob� z�le�itost a nev�me, zda se to poda��. M��e to dopadnout i obr�cen�, u� te� je mohamed�n� miliarda a p�ib�vaj� geometrickou k�ivkou, a nejen d�ky porodnosti. Je to nej�sp�n�j�� n�bo�enstv� sv�ta. Red.: Co m��e Z�pad tv��� v tv�� isl�msk�mu probl�mu d�lat, zn�te n�jak� �e�en�? Tomsk�: Tady nen� co �e�it, nem�te-li na mysli omezen� �i z�kaz imigrace muslim�. To je jist� na m�st�. Proti isl�mu v Evrop� v�ak nelze bojovat jinak ne� zd�raz�ov�n�m evropsk�ch hodnot. Je-li v�ak jedinou hodnotou svoboda a je-li na�e z�padn� kultura st�le oslabov�na a k�es�anstv� i tradi�n� mor�lka neust�le napad�ny, tak nem�me �anci. Zd� se, �e p�ece�ov�n� svobody a lidsk�ch pr�v, kter� jsou �asto zam��ov�na za po�adavky v��i st�tu, vede k rozpadu spole�nosti. P�kn� to kdysi vyj�d�il prezident J. F. Kennedy: Svoboda bez vzd�l�n� a mor�lky je trag�di�, vzd�l�n� bez svobody je nanic. Dne�n� ot�zka ov�em zn�, co to je ono p�edpokl�dan� osv�censk� vzd�l�n�. Nebude-li Evropa tradi�n�, konzervativn� a normativn�, nebude v�bec. Ji� te� vym�r�. Red.: V sou�asnosti se Evropou ���� n�lada "isl�msk�ho nebezpe��". Kde podle v�s kon�� opr�vn�n� kritika n�kter�ch n�bo�ensky motivovan�ch projev� n�sil�, a kde za��n� islamofobie? Tomsk�: Za kritikou a nechut� v��i cizinc�m z isl�msk�ch zem� se m��e skr�vat strach, n�kdy opr�vn�n�, n�kdy neopr�vn�n�, ne v�dycky v�ak hloup�. Je zcela jist�, �e dal��ch p�t milion� Arab� by Francii rozvr�tilo, stejn� jako dal��ch p�t milion� Turk� by rozvr�tilo N�mecko Z historie v�me, �e existuje jak�si koeficient absorpce: p�i ur�it�m po�tu cizinc� tradi�n� dom�c� spole�nost zanik�. Takov� pomal� p��liv Anglosas� zni�il ��mskou a keltskou Anglii. U� dnes m��eme d�kovat Bohu, �e isl�m�t� p�ist�hovalci nevytvo�ili v Evrop� islamistick� strany. Jak� ohromn� politick� vliv by mohli m�t v dne�n�m tak �ast�m "pravolev�m" patu si ani nedok�eme p�edstavit. Pokud jde o kritiku ur�it�ho n�bo�enstv�, s t�m je trochu probl�m. Nesm� b�t osobn�. M�j profesor u�il, �e n�bo�enstv�, n�rodnost a rasu ur�et nesm�me. A p�esto pova�oval isl�m za sekt��sk�. V kritice n�bo�enstv� mus�me b�t opravdu na vysok� �rovni. Mus�me vysv�tlit, co je pro n�s nep�ijateln� �i diskutabiln�, pro� a z hlediska jak�ch hodnot to jako nep�ijateln� vn�m�me. Z�rove� bychom jedn�m dechem m�li uznat ctnosti i neuv��itelnou zbo�nost isl�mu. Tvrdit v�ak, jak to implikuje Kor�n, �e �ena nem� du�i, je bohapust� pov�ra. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
nahoru |
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).