52 - Perlohra elektronick�ho v�ku

Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Posledn� ��slo

Novinky

Zveme V�s

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout

2014 :	103/104 102 101
2013 :	100 99 97-98
2012 :	95/96 93/94
2011 :	92 90/91 89
2010 :	87/88 86 85
2009 :	84 83 81/82
2008 :	80 79 77/78
2007 :	76 75 73/74
2006 :	72 71 69/70
2005 :	67/68 65/66
2004 :	63/64 61/62
2003 :	60 58/59 57
2002 :	55/56 54 53
2001 :	52 51 49/50
2000 :	47/48 45/46
1999 :	43/44 42 41
1998 :	39/40 38 37
1997 :	36 35 34 33
1996 :	32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18

��sla ke sta�en� zdarma

P�ihl�en�

Odkazy

Vyhled�v�n�:

Perlohra elektronick�ho v�ku

Myslitelskou "bombou" internetov�ho ��sla, kter� v �esk�m intelektu�ln�m a kulturn�m prost�ed� mo�n� ani nevybuchne (i kdy�, kdo v�?), je obs�hl� esej Wolfganga Giegericha "Du�e a internet". Jungovsky zam��en� autor p�irovn�v� web ke h�e se sklen�n�mi perlami, v n� se hraje "s ve�ker�mi obsahy a hodnotami na�� kultury", a celou internetovou kulturu konfrontuje s utopickou viz�, kterou ztv�rnil ve sv�m stejnojmenn�m rom�nu Hermann Hesse. Je to v�sti�n� a p�sobiv� paralela, zvl�t� kdy� si p�ipomeneme slova hlavn� postavy rom�nu Josefa Knechta: Pokud je tato Hra pouze form�ln�m um�n�m, duchaplnou dovednost�, vtipnou kombinac�, potom je tedy lep�� ji rad�ji nehr�t a v�novat se n��emu jin�mu, t�eba matematice nebo dobr� hudb�.

Internet je jak u�ite�n� informa�n� a komunika�n� m�dium, tak i nov� lingua sacra, posv�tn� novo�e�, kter� m�n� n� obraz sv�ta - geolog a esoterik V�clav C�lek naz�v� zku�enost, kterou n�m nov� internetov� n�bo�enstv� p�in��, "zku�enost� roz��en�ho sv�ta", "instantn� mystikou", z�vratn�m pro�itkem toho, co sta�� mystikov� naz�vali plnost pr�zdnoty.

Ukazuje se, �e internet, web a kyberprostor jsou civiliza�n� fenom�ny 21. stolet�, a jak ukazuj� odpov�di autor� v rubrice Konfrontace, jde z�rove� o nov� skute�nosti, kter� doslova vtrhly do na�eho �ivota a p�irozen� maj� nejr�zn�j�� spole�ensk�, psychologick�, ale i ekonomick� a politick� dopady.

M�me tedy internetovou civilizaci intelektu�lsky pran��ovat - ze strachu, �e bychom si s n� mohli zadat a propadnout "hr��sk�" ne�esti? Odpov�� dob�e zformuloval Mitchell Kapor: "Kyberprostor m��e b�t kr�lovstv�m pln�m mo�nost� pro duchovn� probuzen�, anebo past� dal��ch iluz�. To ale z�le�� na ka�d�m z n�s."

��fredaktor

home

nahoru

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).