![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
P��b�h s varovn�mi otazn�ky
Eva Sharpov�
B�val� rozhlasov� redaktorka zahrani�n�ho vys�l�n� BBC Eva Sharpov� �ila dlouh� l�ta v Brit�nii a por�znu v z�padn� Evrop�. O sv� britsk� zku�enosti (ale nejen o n�) se pod�lila v rozhovoru publikovan�m v revue PROSTOR 61-62. V n�sleduj�c� osobn� �vaze se autorka p�idr�ela ot�zek a n�m�t� formulovan�ch redakc� v rubrice Konfrontace uvnit� tohoto dvoj��sla. *** V Evrop�, zejm�na z�padn�, se vskutku ���� n�lada obav z isl�mu. "Isl�msk�" terorismus je faktor. Evropa m� dost zku�enost� por�znu se sv�m vlastn�m terorismem, v�, �e je nevypo�itateln�, stoj� �ivoty a destabilizuje spole�nost. "Isl�msk�" terorismus v z�padn� Evrop� - zat�m sporadick�, by� spektakul�rn� - je specifick� ze dvou d�vod�. P�edn� sv�m nev�dan�m mezin�rodn�m rozv�tven�m a financov�n�m a t�m, �e sv�mi p���inami i motivac� tkv� v konfliktech mimo Evropu, kde Evropa je vzdor nuanc�m po��t�na k nep��telsk�mu "americk�mu" t�boru a p�itom v politice toho t�bora hraje a� kolik�t� housle. N�sledky ale poci�uje hluboko doma. Atent�ty v Madridu - p�esn� na�asovan� s v�dom�m z�sadn�ho a zcela v�t�inov�ho nesouhlasu �pan�l� (zleva doprava voli�sk�m spektrem) s proamerick�m nasazen�m sv� pravost�edov� vl�dy v Ir�ku - zm�nily v posledn� chv�li prakticky jist� volebn� v�t�zstv� t�e vl�dy ve v�t�zstv� levice. S d�sledky zejm�na pro vnit�n� v�voj pom�r� ve �pan�lsku. Za druh�, atent�ty v Madridu i v Lond�n� soust�edily mysli na fakt masov�ho p�ist�hovalectv� lid� z p�ev�n� isl�msk�ch zem� do z�padn� Evropy. Atent�ty loni v �ervenci v Lond�n� �okovaly hlavn� proto, �e rychle identifikovan� sebevra�edn� pachatel� byli Britov�, p�ist�hovalci druh� generace zd�nliv� zcela za�azen� do britsk� spole�nosti. P�esto jejich loajalita a duchovn� z�zem� byly jinde a to z�zem�, d��v ne� je n�kte�� z nich hledali na v�letech do P�kist�nu, na�li doma, v me�it�ch Lond�na. Je t�m�� druhotn�, zda a nakolik se ten kter� isl�msk� duchovn� v Brit�nii od toho �toku distancoval, a� je jist�, �e nap��klad me�ita ve Finsbury Park byla u� dlouho sv�m radikalismem notorick�. V�t�ina muslim� v Brit�nii ani jinde nejsou terorist� ani extremist�, a� jednou jim m��e extremistick� men�ina diktovat. Opravdu podstatn� je, �e si v�t�ina Brit� v t� chv�li uv�domila, �e po�etn� ��st jejich spoluob�an� �ije v rytmu me�it, �e u t�ch me�it jsou �koly, madrasy, a �e to je pro n� uzav�en�, nezn�m� sv�t, kter� a� dosud l�n� a tolerantn� ignorovali. (Po��t� se, �e ve Francii, kter� jen ofici�ln�, tj. podhodnocen�, m� p�es p�t milion� muslim�, je v�c me�it, tedy modliteben muslim�, ne� kostel� a synagog dohromady.) Pamatuji - byla jsem zrovna v Lond�n� - �e Brit�m tehdy a pro tu chv�li do�el fakt existence isl�mu jako fakt spole�ensk� a fakt institucionalizovan� na britsk� p�d�. Jen odborn�ci n�m pov�d� tu historii, kterou jsme v z�padn� Evrop� - v ka�d� zemi trochu jinak a v�ce �i m�n� - �ili a jen nap�l vn�mali. Jak se z pot��ku pot�ebn�ch a u�ite�n�ch gastarbeitr� (�e�eno obecn� a nep�esn�) za��tkem pades�t�ch let - ti prvn� byli hlavn� ze zem� ji�n� Evropy a v Brit�nii z "barevn�ho", ale k�es�ansk�ho Karibiku - stala p�ist�hovaleck� �eka p�ev�n� z isl�msk�ch zem� Asie a Afriky, s rostouc� ekonomickou p�ita�livost� z�padn� Evropy a nep�ita�livost�, pota�mo rasovou nesn�enlivost� (Afrika!) zem� p�vodu. Jak jsme uvol�ovali, "regulovali", �li od p�ist�hovalectv� leg�ln�ho p�es "humanit�rn� sjednocov�n� rodin" k legalizaci ileg�ln�ch, zat�mco dal�� ileg�ln� �ekaj� na novou vlnu legalizace. P�ipo�t�te nadpr�m�rn� p�irozen� p��r�stek p�ist�hovalc�. Francouzi u� rovnou mluv� - ov�em neofici�ln� - o kolonizaci ve smyslu os�dlen�. Nebylo to ��dn� tsunami, neodvratn� p��rodn� jev. Rozhodovali politikov� pravolev�ho konsensu, mnoha bezprost�edn�ch z�etel� a kr�tkodob� vize od voleb do voleb. Chl�cholili a v podstat� ignorovali protesty zdola, hlavn� z d�lnick�ch prost�ed�, kter� pro��vala n�por p�ist�hovalectv� v ka�dodenn�m �ivot�. Ka�d� protestn� hlas shora diskvalifikovali jako rasistick� a� fa�istick�. Pr�zdn� ze� a al-Andalus Ofici�ln� politikou byla a je integrace. Francouzsk�m receptem je "asimilace do laick� republiky". Brit�nie se vydala cestou "multikulturalismu". Jin� z�padoevropsk� a tak� "b�l�" mimoevropsk� zem� jsou na �k�le mezi ob�ma metodami. Ka�d� ta metoda m� svou logiku. Integrace asimilac� p�edpokl�d�, �e se p�ist�hovalec vzd� vlastn� kultury, sv�ho zp�sobu �ivota v�m�nou za pln� ob�ansk� a soci�ln� pr�va a kulturu nov� domoviny. Integrace p�i zachov�n� vlastn� kultury by znamenala, �e se p�ist�hovalec st�v� sou��st� leg�ln� chr�n�n� men�iny, ani� m��e reflektovat na pln� pr�va v�t�inov� spole�nosti. Francouzi tu svou logiku jako v�dy logicky domysleli. "Anglosasov�" jako v�dy ani n�hodou. A vy�lo to jako v�dy nastejno. �ivot m� logiku �i dynamiku vlastn�. Muslimov� v�ude, jak jich p�ib�v� a jdou do druh� a� t�et� generace, poj�maj� integraci po sv�m. Trvaj� na sv� kulturn� identit�. Pou��vaj� z�padn� instituce a politickou kulturu, tak odli�nou od sv� vlastn�, aby prosazovali sv� komunitn� pr�va. Maj� sv� reprezentativn� instituce, sv� mluv��, kte�� jednaj� s "na�imi" v�etn� vl�d jako rovn� s rovn�m. Nen� to provin�n�, je to lidsk�. A proto�e jsou, jak se ��k� v Kanad�, p�ist�hovalci "viditeln�", nelze jim vy��tat, �e se op�raj� o tu p�vodn� zcela "b�lou" "race relations industry", vzkv�taj�c� to podnik. V�ci se ov�em jinak jev� z n�bl Mayfairu �i Passy, kde se na schodech potk�te s n�jak�m t�m sa�dsk�m princem �i libanonsk�m milion��em; jinak v intelektu�lsk�ch prost�ed�ch Hampsteadu a Islingtonu �i pa��sk�ho Lev�ho B�ehu, a �pln� jinak v pr�myslov�m Birminghamu nebo na pa��sk�m p�edm�st� St. Denis. �e�eno p��kladmo. �e�eno jinak: Na �rovni b�n�ho �ivota muslimov� �ij� mezi "n�mi" �i s "n�mi" mezi dv�ma p�ly: sousedsky pracovn� p��telsky - paraleln�. V takzvan�ch ghettech - "odcizen�". Nev�m, co je d�sa�n�j��. Zda "odcizen�" nezam�stnateln�, vandalsk�, delikventn� a asi zoufale ztracen� ml�de�e v ghettech - ml�de�e, kterou jsme p�es v�echno �sil� a pen�ze nedok�zali soci�ln� integrovat a kter� se nau�ila m�vat praporem isl�mu, patrn� jen jako se delikventn� "b�l�" fanou�kov� za�ti�uj� vlajkou "sv�ho" klubu. Kdy� ve Francii loni v listopadu por�znu ho�elo, musel si toho v�imnout ka�d� a pro jednou to "etnicky" pojmenovat - pojmenovali to dokonce politikov�, m�dia i ta politickou korektnost� shora d�vno sv�zan� policie. Anebo je pro budoucnost z�va�n�j�� paralelismus na�ich pokojn�ch a slu�n�ch muslimsk�ch spoluob�an�, zat�m vn�man� hlavn� m�stn�. Tak p��pad francouzsk�ho Poissy, kde muslim�t� zam�stnanci Peugeotova z�vodu, sedmdes�t procent celku, maj� p�t p�est�vek denn� na p�edepsan� modlitby v p�ti m�stn�ch me�it�ch. P��pad st�edostavovsk�ho, p�ed pades�ti lety zcela skotsk�ho, dnes p�ev�n� p�kist�nsk�ho p�edm�st� Glasgowa, kde muslimsk� organizace ��daj�, aby se jedin� zb�vaj�c� katolick� (a tak dobr�) �kola zm�nila na isl�mskou, kdy� devades�t procent ��k� jsou muslimov�, kte�� takhle mus� ztr�cet nav�c p�ldruh� hodiny denn� p�t dn� v t�dnu v�ukou isl�msk�ho n�bo�enstv�, arab�tiny a arabsk� kultury v m�stn� me�it�. Kdy� lid� z tohoto prost�ed� kritizuj� "na�i" spole�nost jako nemravnou, nach�zej� v n� sp��zn�n� du�e, a ob�as se dokonce sejdou na t� kter� spole�n� m�stn� platform�. Kdy� se dov�m z t� od Evropy dob�e odvozen�, dnes multikulturn� Kanady, �e provincie Ontario tyto dny - teprve po dlouh�m zva�ov�n� a s dob�e politicky korektn�m odkazem na nerovnopr�vn� postaven� �eny v isl�mu - zam�tla n�vrh, aby se tamn� muslimov� v n�kter�ch aspektech majetkov�ho a rodinn�ho pr�va mohli ��dit z�konem �ar�a, je to p�ece bl�sk�n� na �asy. Optimist�, ti bytostn� i ti, co maj� optimismus v popisu pr�ce, soud�, �e a� p�ekon�me pot�e r�stu, ty ml��n� zuby, dosp�jeme do harmonick� spole�nosti vy���ho typu. "Asimilacionist�" si to p�edstavuj� jako pr�zdnou ze�. Vysv�tl�m - je to obraz, kter� mi utkv�l z jak�hosi n�meck�ho krimiseri�lu: novope�en� policejn� komisa�, ide�ln� "asimilovan�" Turek, se zabydluje ve sv� nov� kancel��i. Stoupne si na �idli, ze st�ny sund� k�� (jsme v Bavorsku) a nenahrad� jej p�lm�s�cem - z�stane pr�zdn� ze�. Jednou na tu pr�zdnou ze� svorn� pov�s�me Deklaraci lidsk�ch pr�v nejnov�j�� bruselsk� verze. "Multikulturalist�m" zase tane na mysli jak�si aktualizovan� podoba rajsk� Andalusie (al-Andalus), bla�en�ho sou�it� a spl�v�n� t�� kultur, co je kdysi k�es�an� sv�voln� zni�ili. Tak� tuto idylu posl�ze p�ekleneme duhou - duhou deklarace viz v��e "anglosask�ho" ra�en�. V jednom jako druh�m snu, kdo bude je�t� cht�t, odsko�� si tu do me�ity, tu do synagogy, tu do kostela. Soukrom� a diskr�tn�. J� soud�m, �e si bohu�el jedni i druz� �patn� p�e�etli d�jepis, lidskou p�irozenost a v�e ostatn�. Nezb�v� n�m ne� diskutovat, v perspektiv� isl�mu znovu na evropsk� p�d�. Ach, ty evropsk� elity �loha elit je v t�to diskusi nezastupiteln�, podle z�sady, �e kdy� lid� nebudou osloveni t�mi nejlep��mi, p�jdou posl�ze za t�mi nejhor��mi. Vych�z�m z toho, �e elity znamenaj� duchovn� a mravn� v�kv�t, a ne pouh� sociologick� pojem. Evropsk� elity s elitami isl�mu dialog v�st mus�, a por�znu a na r�zn�ch �rovn�ch tak� vedou. Vedou jej zvl vst��cn� na �rovni c�rkv�. To je p�irozen�. Dialog mezi dv�ma velk�mi monoteistick�mi n�bo�enstv�mi a kulturami je v intelektu�ln� rovin� pom�rn� snadn�, proto�e maj� tyt� pojmov� reference, sn�ze definuj�, v �em se shodnou - a toho je hodn� - a v �em se z�sadn� rozch�zej�. A k�es�anstv� a isl�m se v�ru u� dlouho znaj�. Pot� je v tom, �e Evropa dnes nab�z� isl�mu dialog na z�klad� vlastn�ho hodnotov�ho konsensu, kter� je isl�mu ciz�. Nebo� Evropa jde tentokr�t do nov�ho setk�n� s ummou (celosv�tov� "obec" muslim�. Pozn. red.) ne jako sou��st a kol�bka Communitas Christiana, n�br� jako sou��st (a taky kol�bka) "Z�padu". A "Z�pad" se definuje jako sekul�rn� spole�nost vymezen� negativn�, rozchodem se sv�m a vlastn� s ka�d�m n�bo�enstv�m a s mor�lkou od n�ho odvozenou. "Evropa" n�m to ned�vno n�zorn� p�edvedla, kdy� odm�tla do n�vrhu sv� "�stavn� smlouvy" vepsat zm�nku o sv�m k�es�ansk�m d�dictv� s poukazem na "laick�" �tos, na r�znov�rn� evropsk� ob�any a na budouc� �lenstv� Turecka. A n�hoda to zkombinovala s drobnou, ale - � jak v�estrann� orienta�n� - af�rou Buttiglione. Evropa je d�vodn� konsternov�na, kdy� ho�� jej� majetek ve vzd�len�ch zem�ch kv�li nevtipn�m karikatur�m Proroka p�vodn� jen v ned�le�it�ch d�nsk�ch novin�ch. Z�va�n�j�� je, �e k rozho��en� nad rouha�stv�m tato Evropa ztratila vnit�n� kl��. Beztrestn� ur�en� vlastn�ho (zbytkov�ho) n�bo�enstv� vlastn�mi lidmi vn�m� jako sou��st sv� "svobody". Jak cht�t, aby ten jist� orchestrovan�, ale orchestrovateln� a snadno mobilizovateln� furor islamicus ch�pal �ekn�me pr�m�rn� �esk� patn�ctilet�, kdy� ho nikdo nepou�il, pro� m� o V�noc�ch a Velikonoc�ch �koln� pr�zdniny a ten strome�ek a toho zaj��ka, ale a� p��le�itostn� zav�t� do muzea zvan�ho kostel, bude v�d�t, �e ten skoro nah� vousat� p�n na k��i je ten, co tu popravu p�e�il a o�enil se s M��� Magdal�nou a zplodil s n� d�ti. A �e s tou historkou n�jak souvis� jak�si mafi�nsk� organizace zvan� Opus Dei. Ten �kol�k si toti� p�e�etl, nebo sp� brzy zhl�dne filmovou verzi bestselleru Dana Browna. Dan Brown urazil jen k�es�any, a tak mu ten opus nevynesl ��dnou klatbu ani rozbit� v�kladn� sk��n� knihkupc�. V�em vynesl jen pen�ze. A drobn� obohatil ji� nep�ebernou pokladnici na�eho aktivn�ho ignorantstv�. Bude-li ten �esk� mlad�k zv�dav�, najde v knihkupectv� Bibli vedle r�zn�ch sn��� na polici pod z�hlav�m Esoterika - Duchovn�. V�t�inov� nev�tan� snahy o reevangelizaci Evropy mus�me p�enechat hrdin�m mezi na�imi elitami - mision���m. �lohu evropsk�ch elit obecn�, a� u� se duchovn� odvozuj� od k�tu Konstantinova nebo od Francouzsk� revoluce, vid�m v osv�t� do na�ich vlastn�ch �ad. O isl�mu jist� - o jeho v��e, jeho �t�pen�ch, herez�ch, historii a p��tomnosti, o tom, co je �ar�a. Ale p�edev��m �kol evropsk�ch elit vid�m v osv�t� o n�s sam�ch, o Evrop�. M�ly by n�m nutit pozn�n�, co je Evropa jako "Z�pad", jak se j�m stala - taky ��dn� tsunami - a jak a pro� se vztahuje k duchovn�mu impulsu a mohutn�mu intelektu�ln�mu odkazu k�es�ansk� civilizace, kter� integrovala �ecko a ��m a p�es�hla Star� z�kon judaismu z�konem Nov�m. Vysv�tlovat, jak je tento "Z�pad" nemysliteln� bez tohoto odkazu, nejen pokud jde o jeho demokratick� a lidskopr�vn� diskurs, ale sam�m pojmoslov�m, j�m� se v��i sv�mu odkazu vymezuje. Upozor�ovat na vnit�n� rozporuplnost "z�padn�ho" diskursu v teorii i praxi a varovat, �e se ze svobody, kter� si nen� jista sv�m referen�n�m ko�enem a nezn� svou m�ru, st�v� anarchie a pod t�m a on�m tlakem cenzura, autocenzura a nakonec nesvoboda. Konkr�tn�ch podn�t� k zamy�len� je na ka�d�m kroku. T�kaj� se ov�em cel�ho toho pl�iv� st�le tot�ln�j��ho korpusu z�padn� politick� korektnosti. Pokud jde o n� vztah k isl�mu, napov�m skoro nam�tkou. Muslimov� v Evrop� maj� zaru�ena pln� ob�ansk�, a �asto je�t� p�ed ob�ansk�mi soci�ln� pr�va na�� spole�nosti. P�itom jsme tuto spole�nost v r�mci boje proti ("b�l�mu") rasismu sv�zali tolika z�kazy a p��kazy a m��en�m toliker�m loktem, �e u� nev�me, kter� n� v�rok �i jedn�n� nezakl�d� na trestn� �in rasov� diskriminace nebo na d�vod v�pov�di z pr�ce. Na�e vl�dy diktuj� r�zn� "memori�ln� dny" a "memori�ln� z�kony", aby politicky korektn� a pod sankc� usm�rnily na�i "historickou pam�". Z�rove� francouzsk� vl�da pr�v� �krt� ten nesm�l� paragraf ned�vn�ho z�kona, kter� (s opo�d�n�m oportunistick�m ohledem na "al��rsk�" pieds noirs a harki) ukl�dal francouzsk�m �kol�m, aby u�ily tak� o "pozitivn�ch aspektech" francouzsk� kolonizace. Nebo ten n� u� vysloven� rasismus naruby: muslim�m v Evrop� poskytujeme ochranu sv� svobody vyzn�n� a� po ty vesm�s ze zahrani�� financovan� a inspirovan� me�ity a madrasy; ve Francii v duchu "laicity" zak�ou "��tek" ve �kol�ch a z�rove� zp��sn� d�vn� z�kaz proti viditeln�m znak�m k�es�anstv�, co� u� je asi jen madonka kolem krku. P�itom uctiv� ml�ky respektujeme omezen� �i �pln� vylou�en� svobody vyzn�n� domorod�ch k�es�ansk�ch men�in ve "spojeneck�ch" zem�ch isl�mu. Nemluv� o "lidov�ch" pogromech na domorod� k�es�ansk� men�iny por�znu od Afriky po jihov�chodn� Asii. A kdy� tu �i onde za�neme vyv�et "demokracii", mezi prvn�mi, kdo na to doplat�, jsou tamn� prastar�, st�le se scvrk�vaj�c� domorod� k�es�ansk� men�iny. Tyhle �byt� jsou ov�em u� skoro sto let star� a t�kaj� se v�ech �zem�, kde do roku 1914 bylo panstv� otomansk� ��e. Zd� se, �e Evropy jako "Z�padu" se to u� dlouho net�k�, leda "humanit�rn�". Doufala bych tedy, �e evropsk� elity budou loaj�ln� a kur�n� bojovat proti t� na�� oportunistick� ned�slednosti, obecn� otup�losti ducha a nevzd�lanosti. M� zad�n� je vlastn� impertinentn� a p�ebyte�n�. Evropsk� elity v�dy byly a jsou piln� a plodn�. V�echno u� je naps�no, ze v�ech �hl� pohledu, v knih�ch tak� velmi kvalitn�ch. St�le jich p�ib�v�. Sta�� m�t dobrou bibliografii a - um�t a cht�t ��st. Ach, ��st. Tak�e v na�� dob� asi vede trnit� cesta elit snahou o vlastn� dlouh� pochod m�dii, institucemi a politikou. Mezin�rodn� rozm�r t� evropsk� �lamastyky V postsov�tsk� mezin�rodn� konstelaci je ve h�e tolik faktor�, hr��� a kombina�n�ch mo�nost�, �e nikdo neodhadne, kter� karty padnou navrch. K tomu jen p�r v�c�, kter� se t�kaj� Z�padu, Evropy, a isl�mu - s t�m, �e ��dn� z nich zdaleka nen� jednolit� celek. Nezd� se mi, �e by Evropa, kter� st�le je�t� nev�, kam po��tat Rusko, pronikala na Bl�zk� a St�edn� v�chod. Jen tam h�j� sv� ekonomick� a politick� z�jmy, jak um� a m��e. ��ci, �e si Evropa vsadila na palestinskou kartu, je pom�len�. Evropa se jen zdr�h� �pln� se ztoto�nit se st�le jednozna�n�ji opa�nou politikou americkou. Evropa umo�nila existenci st�tu Izrael na p�d� historick� Palestiny a v�dy politicky, hospod��sky a mor�ln� a v kritick�m obdob� zbrojn� podporovala jeho �ivotaschopnost. Opak tvrd� jen ti, kdo n�s zakl�naj� do za�arovan�ho kruhu "ka�d� kritika Izraele je antisionismus, tedy antisemitismus". Evropa pouze v�c ne� Amerika dok�e m�t na pam�ti, �e j�dro izraelsko-palestinsk�ho konfliktu je v tom, �e heslo sionismu "Pro lid bez zem� zemi bez lidu" opom�jelo fakt, �e Palestina byla obydlena; byl to program. Evropa sp� vn�m�, �e pln�n� toho programu je trag�die pro Palestince a �e podstatn� p�isp�lo a p�isp�v� k politick� a duchovn� radikalizaci isl�mu, na �rovni "ulice" je�t� v�c ne� na �rovni vl�d. Evropa v�c ne� Amerika je ochotna v��t se do toho, �e isl�msk� sv�t - pojem �ir�� ne� Ar�bie - vn�m� politiku Z�padu jako agresi proti sv�m z�jm�m a sv�m hodnot�m. Evropan� - jak kdo - se ob�vaj�, �e to je ��elov� politika, kter� nep�izn�v� sv� prav� jm�no a jako bumerang se obr�t� proti z�jm�m Z�padu a Evropy. V�d�, a v�ru, �e v tom sami nejsou nevinn�, �e u� p�l stolet� jednou ze dvou konstant t� jinak alian�n� p�es�pav� americk� politiky na Bl�zk�m a St�edn�m v�chod� je nafta a �e jej�m problematick�m a paradoxn�m st�edobodem je spojenectv� s "konzervativn�" Sa�dskou Ar�bi�: nejv�t��m v�vozcem nafty, ale tak� wahh�bismu, t� duchovn� nejradik�ln�j�� a nejexpanzivn�j�� verze isl�mu. A v�d�, �e isl�msk� terorismus, kter� dnes ohro�uje i sa�dskou vl�du, se s t�m tak� svezl. Evropan� - zase jak kdo - se nav�c neklidn� ptaj�, zda Bush�v zp�sob "v�lky proti teroru" v kombinaci s Bushovou "obrannou doktr�nou" nezakl�d� na rozmno�en� teroru v�ude a nekope hrob zbytk�m toho mezin�rodn�ho pr�va a ��du, kter� n�m dala star� Evropa. Evropa zkr�tka �ije, nem�l�m-li se, v pocitu, �e se j� v�echno vymyk� z rukou, jak se nerv�zn� ohl�� po vlastn�m dom�c�m h�i�ti. Alarmuj�c� demografie O budouc�m v�voji evropsk� zahrani�n� politiky, a hlavn� o jsoucnu Evropy sam�, patrn� vskutku rozhodne demografie. Na� si hr�t na futurology. Pr�v� te� m�me p�ed sp�e lhostejn�ma o�ima tu dob�e starou evropskou trag�dii Kosova. J�dro pudla t� jej� nejnov�j�� kapitoly je demografie: tamn� muslimov� (kosov�t� Alb�nci) u� dlouho maj� mnohem v�c d�t� ne� tamn� k�es�an� (kosov�t� Srbov�). Na�i demografov� - a m�me v Evrop� skv�l� - marn� volali na pou�ti dlouho p�edt�m, ne� se isl�m stal v Evrop� demografick�m, a tak spole�ensk�m a civiliza�n�m probl�mem. Pro mne je ten demografick� p��b�h p�i v�ech slo�itostech prost� a dovol�m si ho pov�d�t rovnou s diagn�zou. Jak Evropa nahradila zdrav� rozum racionalismem, logicky posl�ze objala - piln�, systematicky a legislativn� - "h�donistickou" a utilit�rn� mor�lku sekularismu. Zorganizovala si tak rozpad z�kladn�ho spole�ensk�ho p�ediva a demografick� v�voj ve stylu voln� p�d, jak� by dostaly na lopatky ka�dou spole�nost. Jak se z�ekla vlastn� v�ry v Boha, ztratila smysl pro identifika�n� s�lu ka�d�ho n�bo�enstv�. Vyzn�vaj�c u� jen hospod��sk� r�st, respektive soci�ln� a osobn� blaho vyj�d�en� v�cmi po�itateln�mi, cht�la tak� lidi po��tat jen jako neutr�ln� jednotky. A tak - �vatlaj�c o lidsk�ch pr�vech - nahrazovala vlastn� demografick� deficit dychtiv�m a soci�ln� a kulturn� nezvl�dnuteln�m p��livem ekonomick�ch p�ist�hovalc� a nedbala, �e jsou hlavn� ze zem� st�le siln�ho n�bo�enstv�, isl�mu. �pln� zapomn�la, na� uv�dom�l� isl�m nezapomn�l: �e �st�edn�m n�m�tem cel�ho tis�cilet� evropsk� historie byl boj k�es�anstv� s dobyva�n�m isl�mem o du�i Evropy. Z d�vno pracn� vyhran� v�lky sv�ch p�edk� jsme ud�lali jednu vyhranou d�vnou bitvu. J� ned�monizuji isl�m. V��m si muslima jako ka�d�ho �lov�ka a pota�mo spoluob�ana, v�etn� jeho v�ry a kultury. Mimochodem, esteticky u� d�vno v ulic�ch Evropy vn�m�m hezky uv�zan� "��tek" kolem hezk�ho muslimsk�ho obli�eje jako v�c "sexy" ne� minisukni nad p�rem �asto sp�e kudrnat�ch postk�es�ansk�ch nohou. Mluveno v�n�ji, jako k�es�an, kter� v�, �e je excentrickou, respektive esoterickou men�inou na star� p�d� sv� civilizace, vlastn� z�vid�m muslimovi. Ne jeho n�bo�enstv�, ani kulturu - ty bych za nic nevym�nila za vlastn� - ale jeho samoz�ejm� zakotven� v pospolitosti v�ry, a tedy i kultury. J� si nepletu n�bo�enstv� a kulturu s "etnikem" �i "rasou". J� ne. Naopak si mysl�m, �e ka�d� civilizace p�esahuje etnika a rasy t�m, �e odvozuje svou vitalitu, v�etn� t� biologick�, a svou identitu v nej�ir��m slova smyslu od toho Boha �i syst�mu transcendentna, v n�j� v���. Ale tud� tak� soud�m, �e ka�d� spole�nost, nem�-li ztratit svou identitu, a tak� relativn� tolerantnost vych�zej�c� z hodnotov�ho konsensu, a nem�-li zalo�it na ne�e�iteln� konflikt vnit�n�, umocn�n� konflikty vn�j��mi, m��e p�ijmout jen ur�it� procento lid� jin� identity. D�le soud�m, �e my to procento v Evrop�, zat�m jen z�padn�, p�ekro�ili. A posl�ze soud�m, �e jsme ztratili schopnost se k tomu probl�mu jasnoz�iv� postavit �elem, proto�e m�me hlavu plnou budov�n� babylonsk� v�e. V�echno u� tu bylo. Suma sum�rum si dovoluji myslet, �e cel� vtip Evropy - dlouho p�ed k�es�anstv�m - byl v tom, �e v ka�d� ze sv�ch nes�etn�ch t�k�ch hodin odm�tla b�t duchovn� t�m, ��m v�dy byla zem�pisn�: v�b�kem Asie. Jestli�e ten vtip kone�n� ztrat�, pak proto, �e se sama vnit�n� odzbrojila d�vno p�ed nov�m setk�n�m s isl�mem na sv� p�d�. Jak se tak rozhl��m v�ude kolem sebe, zd� se mi, �e toho sebeodzbrojov�n� st�le nem� dost. Z pozice rozkol�san� slabosti je�t� nikdy nikdo nikde s nik�m nevedl plodn� dialog. J� ov�em za sebe neh�z�m flintu do �ita. V���m, hluboce, �e Duch d�l povane, jak vanul v�dycky - kde se mu zl�b�. A co kdyby je�t� jednou pomohl Evrop�, aby se nitern� vzpamatovala? Realisti�t�j�� nad�ji nab�dnout neum�m. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).