![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Z�pas o du�i Evropy pokra�uje...
Milan Hanu�
D�jiny Z�padu je mo�n� vn�mat r�zn�, nap��klad jako p��b�h st�k�n� a pot�k�n� k�es�anstv� a isl�mu, jak to u�inil Richard Fletcher v brilantn�m historick�m eseji K�� a p�lm�s�c. Velk� st�edov�k� p��b�h l��� britsk� historik od Muhammada po reformaci - bohat� d�j s mnoha zvraty se nakonec uzav�r� dobyt�m Granady Kastilci, n�vratem cel� Andalusie do l�na k�es�anstva a v reforma�n� dob� tureck�m obl�h�n�m V�dn�, na�t�st� ne�sp�n�m. N�sleduj�c� stalet� jsou �rou evropsk� hegemonie. Historick� p��b�h d�kybohu kon��... Kon��, nebo na prahu 21. stolet� pokra�uje? Je zaj�mav�, �e ona st�edov�k�, v�c krvav� ne� m�rumilovn� historie "k��e a p�lm�s�ce" po mnoha stalet�ch historick�ho sp�nku jako by znovu o��vala, by� v jin�ch kulis�ch. Zd� se, �e nejen Lazarov�, ale i d�jinn� p��b�hy vst�vaj� z hrobu. Pravda, n�kter� dramatick� motivy na jevi�ti sv�ta p�ibyly (ropa, dolary, internet, masov� p�ist�hovalectv�, terorismus), jin� se vyhrotily (chudoba a bohatstv�, bezbo�nost a n�bo�ensk� fanatismus, p�cha rozumu a ni�ivost v�n�), ale to podstatn�, co z cel�ho p��b�hu �in� drama, z�st�v� beze zm�ny. Richard Fletcher pojmenov�v� tento leitmotiv slovy: "Vztahy mezi k�es�ansk�m a muslimsk�m sv�tem se ve st�edov�ku vyzna�ovaly trvalou neochotou pokou�et se o vz�jemn� dorozum�n�." P�i pohledu z �ir�� historick� perspektivy se zd�, �e to, co platilo ve st�edov�ku, se v sou�asnosti sp�e prohlubuje ne� odbour�v�... Je v�bec mo�n� neblah� d�sledky staronov�ho p��b�hu n�jak zm�rnit? Co kdybychom k sou�asn� "z�pletce" s isl�mem p�istoupili jako k tvrd� lekci, p�i n� se n�m za dramatick�ch okolnost� vrac� ot�zka, na kterou jsme v honb� za v�elijak�mi z�padn�mi v�dobytky jaksi zapomn�li: Odkud jsme p�i�li, kdo jsme a kam kr���me, my, z�padn� lid�? �emu v���, Evropo, ��m naopak churav�, jakou vizi chce� uskute�nit a na z�klad� jak�ch hodnot bude� d�l - tv��� v tv�� bojovn�mu isl�mu - jednat? Jak vidno, z�pasu o du�i Evropy a srdce Z�padu se nelze vyhnout t�m, �e �krtneme zm�nku o k�es�anstv� z n�vrhu evropsk� �stavy, zavedeme politickou korektnost a vy�leme trestnou v�pravu do zem� Bl�zk�ho v�chodu. Vyhod�me-li onu zapomenutou ot�zku oknem, exploduje n�m p�ede dve�mi... ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).