|
|
 |
Nakazit Evropu identitou
Jan Kruli�-Randa
Dialog se �v�carsk�m profesorem a liber�ln�m ekonomem Janem Kruli�em-Randou (*1926) vznikal �adu m�s�c� st��dav� mezi Prahou a Curychem, z��sti p�i osobn�ch setk�n�ch, z��sti prost�ednictv�m faxu a telefonu. Hned p�i prvn�m redak�n�m setk�n� n�s zaujal �ivotn� p��b�h na�eho hosta, ve kter�m se zrcadl� mnoh� z pohnut�ch osud� t�to zem�, a jeho osobnost pat��c� sv�m vystupov�n�m, vzd�lanost� i zaujet�m sp� ke star�mu dobr�mu "sv�tu v�erej�ka". Anebo naopak evropsk�ho z�t�ka? Za redakci vedl rozhovor Milan Hanu�.
***
Hanu�: A�koliv dnes m�te americk� a �v�carsk� ob�anstv�, n�kte�� va�i p�edkov� st�li p��mo u zrodu novodob�ho �esk�ho n�roda... Vn�mal jste tuto rodinnou tradici i v d�tstv�, ovlivnila v�s n�jak?
Kruli�-Randa: P�edev��m mus�m podotknout, �e moji p�edkov� �ili v �ech�ch ji� p�ed lucembursk�mi a habsbursk�mi rody, a �e tedy byli nositeli �esk� kultury je�t� p�ed takzvan�m zrodem novodob�ho �esk�ho n�roda. Novodob� �esk� n�rod se zrodil pr�v� d�ky tradici star�ch �esk�ch rod� a d�ky kulturn�m hodnot�m, kter� se v pr�b�hu stalet� p�en�ej� z jedn� generace na druhou a nezanikaj� ani v dob�ch temna. Z hlediska t�to rodov� a hlavn� kulturn� posloupnosti je moje �esk� identita n���m zcela samoz�ejm�m, jaksi vrozen�m...
Hanu�: A hovo�ilo se ve va�� rodin� o zn�m�ch p�edc�ch, za�il jste n�kter� z nich jako d�t�?
Kruli�-Randa: M�j prad�de�ek z mat�iny strany Franti�ek K�i��k byl v m�m d�tstv� a� do sv� smrti v roce 1941 tak�ka v�udyp��tomn�. Bydleli jsme ve spole�n�m dom� v Korunova�n� ulici na Letn�, a tak jsem se s n�m ka�dodenn� st�kal. K�i��k m�l p�sobivou osobnost, ryz� charakter, byl v�eobecn� ct�n a k n�m d�tem se choval mimo��dn� p��v�tiv� a vl�dn�. V jeho spole�nosti jsme se c�tili v�dycky dob�e. Z jeho �etn�ch �sp�ch� a z�sluh na m� zap�sobilo, �e vynalezl obloukovou lampu, kter� osv�tlovala s Edisonov�mi ��rovkami v�stavn� pal�c v Pa��i roku 1881, �e zavedl v Praze elektrickou tramvaj, v Rakousku prvn� elektrickou �eleznici a elektrick� auto.
Kdy� mi bylo jeden�ct, nadchl m� jeho rozhovor s Albertem Einsteinem vys�lan� r�diem a p�en�en� p�es oce�n na �t�dr� den 1937. Profesor Einstein byl v americk�m Princetonu a K�i��k ho oslovil jm�nem �eskoslovensk� v�dy s pozdravem v�em lidem dobr� v�le, s v�rou v technick� pokrok sbli�uj�c� lidi a n�rody a s p�esv�d�en�m, �e lidstvo nakonec pochop�, �e si je povinov�no vz�jemnou �ctou a l�skou. Einstein byl tehdy po nacistick�m p�evzet� moci v N�mecku donucen vystoupit z Prusk� akademie v�d v Berl�n� a opustit natrvalo Evropu. K�i��k ho znal osobn� z �stavu teoretick� fyziky, kam Einstein jako profesor na n�meck� univerzit� v Praze v roce 1911 doch�zel.
K�i��kova vize v�dy spojuj�c� v�echny lidi k vz�jemn� �ct� a l�sce bez ohledu na n�rodn� hranice se tragicky zhroutila okupac� �ech 15. b�ezna 1939. Tehdy si m�j prad�de�ek velmi bolestn� za�al uv�domovat, �e p�i�la doba, kdy bude v�ech vymo�enost� techniky zneu�ito k v�le�n�m ��el�m, k vra�d�n� lidstva. Vzpom�n�m i na K�i��kova posledn� slova na smrteln�m l��ku 22. ledna 1941: "Je po starostech a po radostech."
Hanu�: A v� druh� prad�de�ek, i toho jste za�il?
Kruli�-Randa: Ne, sv�ho prad�de�ka z otcovy strany profesora Anton�na Randu jsem u� neza�il, zem�el na po��tku prvn� sv�tov� v�lky v ��jnu 1914. Ale vzpom�n�m na jednu ud�lost, kter� na m� v osmi letech hluboce zap�sobila. Prad�de�ek m�l toti� v roce 1934 stolet� v�ro�� narozen� a konaly se oslavy - jak v aule Karlovy univerzity, tak i p�ed jeho gymn�ziem v Klatovech. Byly velkolep�. �e�n�ci se p�edh�n�li ve slovech uzn�n�, zd�raz�ov�n byl Rand�v p��nos k pr�vn� v�d�, jeho z�sluhy o �eskou Karlovu univerzitu, o �esk� z�lo�nictv� a dru�stevnictv�, o Hl�vkovu nadaci, o �eskou akademii v�d a um�n�. Slavnostn� p�edn�ku o ideji spravedlnosti v Randov� d�le p�ednesl tehdej�� ministr �kolstv� profesor Jan Kr�m��, d�le hodnotili Randovy z�sluhy rektor Karlovy univerzity Drachovsk�, prezident �esk� akademie v�d dr. Foerster, d�kan pr�vnick� fakulty JUDr. Funk, starosta Pr�vnick� jednoty profesor Hermann-Otavsk�. Kdy� se program ch�lil ke konci, vystoupil i oslavenc�v vnuk - m�j otec - a �ekl slova, kter� zm�rnila mimo��dnost Randov�ch z�sluh: "M�j d�d byl pouze �l�nkem v onom dlouh�m �et�zu buditel� a p�isp�l podle sv�ch schopnost� sv�m d�lem k onomu stupni vzd�lanosti n�roda, kter� znamen� zralost pro st�tn� samostatnost. Po generaci buditel� p�i�la generace osvoboditel�, v �ele s panem presidentem Masarykem."
Hanu�: Spojuje oba va�e slavn� p�edky n�co dohromady? A ovlivnili n�jak v� postoj k �ivotu?
Kruli�-Randa: Oba se sv�m zp�sobem zaslou�ili o vznik �eskoslovensk� republiky. A oba utvrdili mou identitu, m� zakotven� v �esk� kulturn� tradici. S jejich �iny a n�zory jsem se zcela identifikoval, a nic na tom nem�nil fakt, �e byli moji p��buzn�. Kultura se ned�d� v genech, p�ed�v� se po generace vzd�l�n�m a v�chovou a zdroj m� v hlub��ch vrstv�ch n�rodn� pam�ti. Z Randova rodu nap��klad poch�zej� Tom� Hal�k nebo Cyril Svoboda. �ekl bych, �e v�echny potomky k sob� n�jak v�e Rand�v p�vod maj�c� ko�eny v chodsk� kulturn� tradici, v boji za pravdu, pr�vo a individu�ln� volnost.
Proto jsem tak� p�esv�d�en, �e kultura je v�dy jen lok�ln�. Pojmy "glob�ln� kultura" stejn� jako "glob�ln� vesnice" jsou nesmysln� a neodpov�daj� realit�, jak potvrzuj� teroristick� atent�ty Al-K�idy.
Hanu�: Mluv�te o n�rodn� a kulturn� identit�, jak byste ji bl�e definoval?
Kruli�-Randa: Identita �zce souvis� s pozn�n�m sebe sama, s uv�dom�n�m si, odkud poch�z�m, co jsem a kam jdu. Je to v�dom� vnit�n�ho ur�en� a kulturn�ho i duchovn�ho zakotven�. Ztr�tou identity ztr�c�me smysl �ivota, c�l na�� �innosti. Jestli�e se identifikuji s �eskou n�rodn� a kulturn� tradic�, znamen� to, �e sd�l�m p�esv�d�en� o tom, �e v�ichni lid� dobr� v�le jsou si rovni, �e m�m cit pro spravedlnost a schopnost vc�tit se do situace bli�n�ch a �e ct�m p�irozenou slu�nost jako pojivo cel�ho kulturn�ho syst�mu, bez n�ho� z�konit� doch�z� ke kulturn�mu �padku. Identifikace s t�mito hodnotami ovliv�ovala m�j postoj k �ivotu u� od ml�d� a nemohla se ztratit se ztr�tou ob�ansk�ho pr�kazu nebo �eskoslovensk�ho pasu, kter� byl nahrazen pasem americk�m �i �v�carsk�m.
Hanu�: Do va�eho �ivota n�kolikr�t dramaticky zas�hly d�jiny. Jak� jste m�l v ml�d� �ivotn� pl�ny, o jak� profesi jste p�em��lel?
Kruli�-Randa: D�jiny minul�ho stolet� byly �asto krut� a do �ivota m� generace zasahovaly nel�tostn�. Vzpom�n�m na osudn� r�no 15. b�ezna 1939, kdy jsem se d�val z okna Reformn�ho re�ln�ho gymn�zia na Velvarsk� ulici (dnes Evropsk�, za komunist� Leninov� t��d�) na n�meck� tanky obsazuj�c� Prahu; hrozn� pohled. Definitivn� t�m skon�ila existence �eskoslovenska.
V�znamn� filosof a pam�tn�k Karl Popper �ekl p�i n�v�t�v� v Praze v kv�tnu 1994: "Masarykovo �eskoslovensko bylo - podle mne nade v�� pochybnost - nejotev�en�j�� ze v�ech spole�nost�, kter� kdy v Evrop� spat�ily sv�tlo sv�ta. Vydr�elo pouh�ch dvacet let. Ale jak t�k�ch a z�rove� n�dhern�ch dvacet let!" Ideolog Panevropy Richard hrab� Coudenhove-Kalergi charakterizoval Masaryka slovy: "V Praze se bl�� Plat�n�v sen k uskute�n�n�, zde je filosof kr�lem." �mysln� cituji n�zory "odjinud", abych podtrhl, s ��m jsme se tehdy identifikovali.
Tehdy za protektor�tu jsem poprv� pro��val to, �emu se dnes ��k� st�et civilizac�, kulturn� rozpor byl tak mohutn�, �e se to podobalo tyranii. Kr�tce po okupaci Prahy jsme nap��klad museli pod dohledem profesora d�jepisu vymaz�vat �ernou tu�� z na�ich u�ebnic p�edepsan� v�ty, odstavce i cel� kapitoly. Gymn�zium na Velvarsk� bylo zabr�no wehrmachtem, pr�vnick� fakulta velitelstv�m SS. �editele gymn�zia jsme museli zdravit �rijsk�m pozdravem, co� jsem nikdy neu�inil s v�mluvou, �e pravici nejsem schopen zdvihnout. �idov�t� ob�an� sm�li v pra�sk�ch tramvaj�ch jezdit pouze v posledn�m voze a museli nastupovat jin�mi dve�mi ne� ostatn�, proto jsme jezdili s na�imi �idovsk�mi p��teli ostentativn� v posledn�m voze. A krut� teror b�hem heydrichi�dy v kv�tnu 1942? To u� nebyl jen st�et civilizac�, n�br� boj o identitu.
V d�sledku t�chto zku�enost� jsem m�l rozhodov�n� o sv�m p��t�m povol�n� velmi uleh�eno. Rozhodl jsem se studovat pr�va a posl�ze prosazovat spravedlnost, rovnost v�ech lid�, humanitu a liberalismus na politick�m a diplomatick�m poli. U� za v�lky jsem snil o povol�n� diplomata. Nav�t�voval jsem b�val�ho �eskoslovensk�ho vyslance v Lond�n�, v ��m� a posl�ze v Berl�n� Vojt�cha Mastn�ho, kter� bydlel v Buben�i nedaleko n�s. Z jeho zku�enost� jsem z�skal jedine�nou p�edstavu o diplomatick� pr�ci a o probl�mech mezin�rodn�ho pr�va.
Hanu�: A co sen o pov�le�n� svobod�, o demokracii a samostatnosti, vydr�el v�m dlouho?
Kruli�-Randa: Euforie po osvobozen� z nacistick� krutovl�dy m�la kr�tk� trv�n�. Velice brzy jsem za�al poci�ovat, �e p�i z�v�re�n�ch boj�ch jde je�t� o n�co jin�ho ne� o svobodu. Prvn�m neklamn�m znamen�m byl fakt, �e tanky gener�la Pattona st�ly ji� p�ed hlavn�m m�stem, ale musely se vr�tit zp�t, aby sov�tsk� Rud� arm�da mohla za �ty�i dny Prahu slavn� osvobodit - i kdy� se v Praze nakonec jako prvn� objevily jednotky vlasovc�. Pak jsme se dozv�d�li, �e �e�t� letci v RAF byli p�ipraveni odlet�t na pomoc Praze, ale nesm�li z britsk�ch leti�� odstartovat. Ani �eskoslovensk� tankov� jednotce u Dunkerque, kter� gener�l Eisenhower p�vodn� na��dil, aby se p�ipojila k americk� arm�d� postupuj�c� na �esk� hranice, nebylo dovoleno se z��astnit osvobozen� �eskoslovenska kv�li odporu Sov�tsk�ho svazu. Navzdory intervenc�m dr. Zenkla a dr. Ripky u anglick� vl�dy nesm�li �e�i pomoci �ech�m, Pra�an� Pra�an�m. Nejp�dn�j��m d�kazem, �e nov� hra o osvobozen� �eskoslovensko za��n�, bylo odm�tnut� Marshallova pl�nu na rozkaz Stalina proti jednomysln�mu rozhodnut� �eskoslovensk� vl�dy. To v�e byly historick� skute�nosti sv�d��c� o nov�m mocensk�m d�len� Evropy - bez n�s. �esk� identita byla znovu ohro�ena, s t�m jsem se necht�l, ani nemohl sm��it...
Hanu�: Vstoupil jste do politiky; jak� jste sb�ral zku�enosti?
Kruli�-Randa: V p�ta�ty�ic�t�m mi je�t� nebylo ani dvacet, nejd��v jsem musel slo�it maturitu. Ale hned na podzim jsem se imatrikuloval na pr�vnick� fakult� a z�rove� jsem vstoupil do n�rodn� socialistick� strany. Poznal jsem tehdej��ho p�edsedu dr. Zenkla, dr. Krajinu, profesora Machotku, ministra Ripku, poslance Horu a Lys�ho. Na p�edsednictvo vl�dy jsem chod�val za Jo�kou Davidem. Ve studentsk�m spolku V�ehrd jsme s Ev�enem Chroustem, Jaroslavem Hrub�m (pozd�ji v Kanad� vystupoval pod pseudonymem Holy), s Karlem Se�inou, Arthurem Meixnerem, Ho�ou Kulh�nkem, Ji��m Vil�mem, Pavlem Tigridem a s dal��mi p��teli podporovali Emila Ransdorfa v jeho nekompromisn� kritice komunistick� strany. To vedlo k jist�m politick�m �sp�ch�m a komunist� postupn� ztr�celi svou pov�le�nou pozici. V��ili jsme, �e p��t� volby n�rodn� socialist� a lidovci vyhraj�. J� jsem si v�ak uv�domoval, �e n� probl�m - toti� zachr�nit �eskou identitu - nen� vnitropolitick�. To m�lo vliv tak� na moji profesi. Nav�t�vil jsem Franti�ka Schwarzenberga na ministerstvu zahrani��, kde byl tehdy ��fem diplomatick�ho protokolu, a po��dal jsem ho o posudek, jakou m�m nad�ji na diplomatickou kari�ru. Posudek byl dobr�, a to m� povzbudilo.
V srpnu roku 1947 jsem se z��astnil konference evropsk�ch federalist� v Montreux ve �v�carsku. Toto hnut� se vytvo�ilo po slavn� �e�i Winstona Churchilla v Curychu v z��� 1946. Churchillova vize byla v prav�m slova smyslu revolu�n�. Po ni�iv� v�lce zvolal "Let's Europe arize!" Jeho v�zvy byly p�sobiv�: "Nechte Evropu vst�t z prachu a popele! Zalo�te Spojen� st�ty evropsk� podle vzoru �v�carska!"
Federalistick� hnut� m� nadchlo, proto�e jsem v n�m mimo jin� vid�l i mo�nost, jak zachr�nit �eskoslovenskou samostatnost na po��tku hroz�c� studen� v�lky. Stal jsem se sekret��em �eskoslovensk�ch federalist�, jejich� c�lem byl vstup do evropsk� konfederace. V t� funkci jsem spole�n� s dal��mi federalisty nav�t�vil na Hrad� i prezidenta Bene�e se ��dost� o podporu na�� akce. Jenom�e �norov� komunistick� pu� v�e radik�ln� p�eru�il. P�i politick� prov�rce na pr�vnick� fakult� m� soudruh V�clav�k vylou�il z dal��ho studia. Na�e �innost se zm�nila, stala se ileg�ln� - a pochopiteln� jsme byli v hled��ku tajn� policie. N�sledovaly v�slechy v Bartolom�jsk� ulici 10, hrozba pracovn�ho t�bora v j�chymovsk�ch dolech?
Hanu�: Jak jste tehdy vn�mal exil, p�ipravoval jste se na �t�k?
Kruli�-Randa: Exil pro m� byl nouzov� �e�en�, posledn� zoufal� mo�nost, jak zachr�nit svou integritu a identitu. Profesor Machotka uprchl u� v b�eznu 1948, Franti�ek Schwarzenberg, tehdy charg� d'affaires ve Vatik�nu, vystoupil ze st�tn� slu�by. A pak se zdvihla exulantsk� vlna: Zenkl, Krajina, ministr Ripka, poslanec Lys�, Peroutka a mnoz� jin�. J� jsem ut�kal s kamar�dy na podzim 1949 p�ky p�es dvan�ctikilometrov� zak�zan� p�smo u Doma�lic. V tomto p�smu byly v�seky pln� vyk�cen�ch strom� s v�emi rotuj�c�ch reflektor� a minov�ch pol�, ale na ��dnou minu jsme na�t�st� ne�l�pli. Kdy� jsme dorazili do americk� z�ny v Bavorsku, sebrali n�m n�me�t� celn�ci ve�ker� pen�ze v dolarech, tak�e jsme nem�li nic. Ale byli jsme na svobod�.
Hanu�: Jsou prvn� hodiny a dny po p�ekro�en� hranic stejn� dobrodru�n� jako to, co jim p�edch�z�?
Kruli�-Randa: Na to se ned� odpov�d�t v�eobecn�. Pro zn�m� osobnosti, kter� m�ly kontakty v zahrani��, asi nebyly po��tky exilu tak dobrodru�n�. Nap��klad profesor Machotka nebo Franti�ek Schwarzenberg dostali pozv�n� na univerzity. Jin� m�li v zahrani�� p��buzn� nebo se v�novali profesi �i �emeslu, po nich� byla popt�vka. Kup��kladu restaurat�r Va�ata otev�el restauraci v New Yorku, m�j spolu��k z obecn� �koly Lorenc se stal hodin��em v Plymouthu atp.
Moje prvn� hodiny, dny a m�s�ce po p�ekro�en� hranic byly naopak velmi dobrodru�n�, ale jinak ne� p�edt�m. M�j c�l byl emigrovat do Ameriky. Registroval jsem se na americk�m konzul�t�, jenom�e �esk� imigra�n� kv�ta byla p�epln�n�, co� znamenalo t�i roky �ekat. Byl to stav absolutn� existen�n� nejistoty a do toho se mi zd�l st�le stejn� sen: �e jsem v Praze zat�en - ten sen m� pron�sledoval je�t� deset let pot�. Ale v N�mecku jsem z�stat necht�l. P�em��lel jsem o Francii, s tamn� kulturn� identitou jsem nem�l pot�e. Byl jsem "�asten, kdy" jsem d�ky pomoci tehdej��ho ministra francouzsk� vl�dy Fran�oise Mitterranda, jak ��kal "a nos amis tch�coslovaque", dostal francouzsk� "titre d'identit� et de voyage". T�m jsem z�skal alespo� "pap�rovou" toto�nost a mohl cestovat.
Hanu�: Tak�e prvn� exilovou zem� byla Francie?
Kruli�-Randa: Francie mn� nemohla poskytnout exil, proto�e jsem m�l pr�vo politick�ho azylu pouze v prvn� zemi po �t�ku, a to bylo obsazen� N�mecko. Dostal jsem se do �eskoslovensk�ho studentsk�ho exilov�ho t�bora Masaryk college v Ludwigsburgu, kde p�edn�eli a vedli semin��e �e�t� exilov� profeso�i, jako nap��klad Brdl�k nebo Ulrich. Masaryk university college byla financov�na Ameri�any a Emil Ransdorf byl jej�m vedouc�m. J� jsem se tam s n�m znovu se�el a on m� zam�stnal jako sv�ho sekret��e. Dal�� �t�st� m� potkalo, kdy� jsem od �v�carsk� humanit�rn� organizace dostal stipendium ke studiu na univerzit� v Curychu. Pr�va jsem studovat nemohl, proto�e stipendium oprav�ovalo pouze na pobyt po dobu studia. Po skon�en� studia jsem musel �v�carsko opustit a v cizin� by mn� �v�carsk� pr�vo v ni�em nepomohlo. Proto jsem zvolil studium n�rodohospod��stv� a vzpomn�l jsem si na Churchilla, kter� �ekl: "If you cannot do what you like, you have to learn to like, what you do." ("Kdy� nem��e� d�lat to, co m� r�d, mus� se nau�it m�t r�d to, co d�l�.") To nebylo t�k�, ekonomiku jsem m�l r�d, proto�e jsem u� v Praze chodil na p�edn�ky profesora Engli�e o n�rodn�m hospod��stv�.
Hanu�: Jak� byl �ivot ve �v�carsku pades�t�ch let z pohledu mlad�ho �esk�ho ute�ence a studenta?
Kruli�-Randa: Hned po p�ekro�en� hranic ze zni�en�ho, vybombardovan�ho N�mecka do p�st�n� krajiny �v�carska jsem m�l ohromuj�c� dojem zemsk�ho r�je. �hledn� staven�, vzorn� udr�ovan� polnosti a lesy, to v�e p�sobilo velmi m�rumilovn�. V Curychu p�ekvapovala a� nep�irozen� �istota, v tramvaj�ch a na ulici se nena�el ani pap�rek. Nebylo je�t� mnoho aut, j�zdn� kola na stojanech nebyla p�ipout�na �et�zy, nikdo nikomu nic nekradl. Nezapomenuteln� z�itek pro m� byl sp�nek v �ist� povle�en� posteli pod opravdovou pe�inou - po osmi m�s�c�ch str�ven�ch v l�gru ve spac�m pytli.
Bylo n�s celkem �est, v�ichni z Masaryk college z Ludwigsburgu, v kv�tnu 1950 jsme se d�ky �v�carsk�m stipendi�m imatrikulovali na cury�sk� univerzit�. Brzy jsme se sezn�mili i s dal��mi �eskoslovensk�mi studenty a spole�n� zde zalo�ili studentsk� exilov� spolek. Nad�je, �e komunismus v �eskoslovensku nem��e dlouho trvat a �e se do dvou let vr�t�me dom�, byla st�le velmi �iv�. Cht�li jsme proti totalitn� diktatu�e bojovat d�l a studium ve �v�carsku bylo prost�edkem k tomu, abychom k tomu byli n�le�it� vyzbrojeni.
Hanu�: Jak v� boj "na d�lku" s komunistickou totalitou vypadal?
Kruli�-Randa: Kdy� vypukla korejsk� v�lka proti komunistick� expanzi, hl�sili se n�kte�� z n�s dopisem prezidentu Eisenhowerovi ke vstupu do arm�dy jako dobrovoln�ci. Obdr�eli jsme velice slu�n� zam�tnut�. V opa�n�m p��pad� by to b�valo znamenalo p�eru�en� studia a okam�it� odjezd do USA.
Nebo let�kov� akce: ze Svobodn� Evropy k n�m p�ijel dr. Jan Str�nsk�, syn pov�le�n�ho ministra, a p�ivezl politick� let�ky, kter� jsme v tis�c�ch exempl���ch pos�lali do �ech. Policie n�s zatkla, proto�e jsme ve �v�carsku nesm�li vyv�jet ��dn� politick� akce.
Hanu�: Jak n�ro�n� bylo studium? C�til jste ze �v�carsk� strany podporu?
Kruli�-Randa: Nejd��v jsem musel zvl�dnout po��dn� n�m�inu, m�l jsem k n� z dob protektor�tu odpor. Zpo��tku jsem na p�edn�k�ch polovici nerozum�l. Ale �ast�mi n�v�t�vami p�edn�ek jsem se brzy do n�m�iny zaposlouchal, proto�e v exilu jsem musel b�t nejen piln�, ale musel jsem se tak� nau�it m�t n�m�inu r�d. A pokud jde o podporu - d�ky �v�carsk� velkorysosti jsme dost�vali Freiplatz, bezplatn� ob�dy nebo ve�e�e v rodin�ch nebo v restaurac�ch. P�esto jsme museli ��t velmi skromn�, u� proto, �e t�i studenti se zpravidla d�lili o dv� stipendia.
Tak� n�s ale podporovaly �eskoslovensk� krajansk� spolky. Cury�sk� krajansk� spolek Svatopluk �ech byl zalo�en p�ed sto pades�ti lety �esk�mi �emesln�ky, kte�� sem p�i�li na zku�enou nebo se vyst�hovali z Rakouska. Starosta Svatopluka �echa Jan Stan�k m�l sklen��sk� obchod na n�b�e�� �eky Limmat p��mo u cury�sk�ho chr�mu Grossm�nster. Stan�k byl p�esv�d�en, �e Masaryk mohl odboj proti Rakousku-Uhersku realizovat pouze v zahrani�� a jen za pomoci krajansk�ch sdru�en� �ech� a Slov�k�. Tato zahrani�n� pomoc demokratick�mu odboji se opakovala b�hem druh� sv�tov� v�lky a op�t v pades�t�ch letech za studen� v�lky. C�tili jsme se tedy v podobn� situaci jako p�ede�l� exulanti. S �esk�mi krajany n�s spojovala spole�n� minulost, toto�n� n�zory na tehdej�� politick� v�voj a stejn� kulturn� identita, kter� ur�ovala na�e z�jmy a budouc� �innost.
Hanu�: Zakon�il jste studium �sp�n�?
Kruli�-Randa: Ano, za �ty�i roky, tj. v roce 1954, jsem studium na cury�sk� univerzit� ukon�il doktor�tem. T�matem m� doktorsk� pr�ce byla nacistick� ideologie, p���iny jej�ho vzniku a p�ita�livosti. Pr�ce se setkala s pozitivn� odezvou a byla publikov�na v presti�n� protinacistick� v�deck� �ad� Europa Verlag Z�rich. Ale nezanedb�val jsem ani sv� d��v�j�� z�jmy, se sv�m p��telem Kary Lobkovicem jsme nad�le pracovali v evropsk�m federalistick�m hnut�, ��astnili se prakticky v�ech kongres� v nad�ji, �e Evropa se sjednot� a p�ekon� komunismus. Po z�sk�n� doktor�tu jsem absolvoval tzv. "post-doctoral studies" na �stavu pr�myslov�ch studi� na �enevsk� univerzit� (Centre d'�tudes Industrielles), co� byl pro m�j v�voj nesm�rn� d�le�it� krok, krom� toho, �e jsem se od liber�ln�ho profesora W. R�pkeho mnoho nau�il.
Hanu�: �e�i a �v�ca�i nejsou bezprost�edn� soused�, ale p�esto: M�lo �v�carsko v d�jin�ch n�jak� vliv na formov�n� �esk�ho st�tu?
Kruli�-Randa: Mysl�m, �e m�lo. �v�carsko byla ji� od st�edov�ku otev�en�, by� mal� zem� se t�emi jazyky velk�ch evropsk�ch kultur, ve kter� nach�zeli azyl lid� pron�sledovan� pro svou v�ru nebo politick� p�esv�d�en� z cel� Evropy, tedy i z �ech. Demokratick� zku�enost �v�car� byla nejv�t��m p��nosem cel�mu sv�tu. Vil�m Tell se stal symbolem svobody. Po prohran�m boji na B�l� ho�e v dob� protireformace ut�kali �e�t� brat�i do Basileje. Na po��tku prvn� sv�tov� v�lky se Masaryk ve �v�carsku definitivn� roze�el s mo�nost� demokratick�ho reformov�n� Rakouska-Uherska, v jeho� mo�nost dlouho v��il, a zvolil odboj proti n�mu. Na ja�e 1915 promluvil v Curychu v krajansk�m spolku Svatopluk �ech v s�le restaurace Plattengarten pobl� cury�sk� univerzity o sv�m projektu samostatn�ho �eskoslovensk�ho st�tu. Ve sv�m projevu ozna�il Masaryk habsbursk� st�t za soudob�ho nositele protireformace, samu reformaci pak za ideu �eskou. Podle dochovan�ch z�znam� doslova �ekl: "Za �esk� reformace i �esk� st�t se osamostatnil. Doufejme, �e tato velik� sv�tov� v�lka tak� povede n� n�rod ke svobod� a �e podle programu v�ech �esk�ch stran se �esk� samostatnosti do�ijeme, podle slov Palack�ho, �e jsme byli p�ed Rakouskem a budeme i po n�m, a bude-li t�eba - a bude t�eba - bez n�ho."
I v �enev� zorganizovali �e�t� krajan� Masarykovi ve�ejnou p�edn�ku, bylo to t�ho� roku v tamn�m Reforma�n�m s�le u p��le�itosti p�tist�ho v�ro�� up�len� Mistra Jana Husa. Na oba Masarykovy projevy reagovali v�de�t� �urnalist�, �e byly "prvn�m vypov�zen�m v�lky Rakousku". V �enev� Masaryk prohl�sil: "Ka�d� �ech se mus� rozhodnout bu� pro reformaci, nebo proti reformaci, pro ideu �eskou, nebo pro ideu Rakouska, org�nu evropsk� protireformace a reakce." T�m Masaryk nazna�il dvoj� identitu �esk�ho n�roda spo��vaj�c� na rozd�ln� interpretaci �esk�ch d�jin. Toto roz�t�pen� �esk� n�rodn� identity a st�tnosti vyu��vali jak nacist�, tak i komunist�, fal�ovali �eskou historii a vyb�rali z n� jen ty aspekty, kter� slou�ily jejich ideologi�m. V praxi lze tyto rozpory p�ekon�vat jedin� v duchu Husova hesla vytesan�ho na jeho pomn�ku na Starom�stsk�m n�m�st�: "Milujte se, ka�d�mu (jeho) pravdu p�ejte." A Masaryk k tomu dodal, �e v sout�i pravd jedna pravda v�dy zv�t�z�. Jak nacist�, tak komunist� nep��li druh�m jejich pravdu, proto tak� jejich pravda nezv�t�zila.
Hanu�: �v�carsk� konfederace mohla b�t Masarykovi pro budouc� �eskoslovensko vzorem, v praxi mu to ale nevy�lo. Pro�?
Kruli�-Randa: M�te pravdu. �v�carsk� model st�l za t�m, �e jsme na m�rov� konferenci ve Versailles v �ervnu 1919 uh�jili vznik �eskoslovenska, a to jednak v hranic�ch �esk�ho kr�lovstv� svatov�clavsk� koruny, a jednak na podklad� pr�va sebeur�en� slovensk�ho n�roda. Profil a smysl projektu �eskoslovensk�ho st�tu se Masaryk sna�il vylo�it ji� v memorandu zaslan�m britsk� vl�d� roku 1915. �echy na Z�pad� m�lokdo znal a v�znam mal�ch n�rod� schopn�ch �elit habsbursk� a n�meck� rozp�navosti se dal dob�e ilustrovat na p��kladu �v�carska. Memorandum �esk� delegace podan� na m�rov� konferenci v �noru 1919 obsahovalo v�tu o tom, �e "�eskoslovensk� st�t bude podle �v�carsk�ho vzoru vybudov�n". A Bene� jm�nem pra�sk� vl�dy na m�rov� konferenci ve Versailles prohl�sil, �e z�sady �v�carsk� republik�nsk� �stavy budou z�kladem n�rodnostn�ch pr�v v �eskoslovensku.
Hanu�: P�edpoklady tady byly, pro� se tedy �v�carsk� model v �eskoslovensk� praxi neprosadil?
Kruli�-Randa: �v�carsk� zku�enost p�esv�d�iv� dokazuje, �e etnicky i jazykov� zcela r�znorod� obyvatel� v r�mci sv�ch skupin a zcela rozli�n� skupiny v r�mci stejn�ho st�tu mohou spolu trvale koexistovat, ani� by siln�j�� musel utiskovat slab��ho, vylu�ovat ho z rozhodov�n�, anebo ho dokonce likvidovat. Z toho vypl�v�, �e navzdory zd�nliv� nep�ekonateln�m rozd�lnostem mezi st�ty a n�rody je m�rov� po��dek p�esto uskute�niteln�. Av�ak aby se �v�carsk� model mohl uskute�nit, je nutn� spole�n� identifikace s ur�it�m zp�sobem soci�ln�ho chov�n�. Nazval bych ho p�irozenou slu�nost�, tedy zp�sobem chov�n�, kter� se ve �v�carsku b�hem stalet� osv�d�ilo a osv�d�uje se i dnes.
Hanu�: Mohl byste to spole�n� chov�n� ve stylu p�irozen� slu�nosti typick� pro �v�carsko n�jak bl� popsat?
Kruli�-Randa: M� n�kolik charakteristick�ch rys�. T�m, �e �v�carsko umo��uje ka�d�mu jednotlivci b�t �lenem skupiny �i skupin podle jeho svobodn� volby, a t�mto skupin�m, aby se sdru�ovaly do svobodn� volen� federace, buduje svou spole�nost zdola.
Druh� rys souvis� s t�m, �e zde plat� princip individu�ln�ho sebeur�en� a partikularismu, kter� zaru�uje ka�d�mu jednotlivci a ka�d� skupin�, a� velk�, �i mal�, �e v okruhu sv� p�sobnosti jsou z�konem chr�n�ni p�ed �toky jinak sm��lej�c�ch. V takto vytvo�en�m �ivotn�m prostoru z�vis� organizace a �innost st�tu, jako� i jednotliv�ch skupin, v�lu�n� na individu�ln� v�li p��slu�n�k� t�chto organizac� a skupin. Uzn�n� platn�ho pr�va a vz�jemn� soun�le�itost zaji��uj� existenci tohoto syst�mu a umo��uj� napl�ov�n� spole�n�ho �kolu k prosp�chu v�ech. Teprve kdy� v�t�ina v jednotliv�ch skupin�ch a ve federaci umo�n� i men�in�m, aby se pod�lely na tvorb� kolektivn� v�le, a kdy� se tak� st�t dovede p�izp�sobit zm�n�n�m podm�nk�m v n�rod�, v zemi, v hospod��stv� a v kultu�e, odpadne ve spole�nosti nebezpe�� odcizen� mezi jednotlivcem a st�tem i mezi lidmi navz�jem.
V Masarykov� �eskoslovensku takov� identifikace s p�irozen�m slu�n�m chov�n�m v�eobecn� neexistovala. Masaryk s�m si toho byl v�dom a ��kal, �e �eskoslovensko pot�ebuje pades�t let klidn�ho v�voje. Mezin�rodn� mocensk� boje p�eru�ily tento pozitivn� v�voj ji� po dvaceti letech. Nacistick� a komunistick� ideologie pak zni�ily nejen identifikaci se spole�ensk�m slu�n�m chov�n�m, ale i identifikaci s �eskou kulturou, kdy� �mysln� fal�ovaly d�jiny.
Zaj�mav� je, �e podle Alexandra Sol�enicyna Lenin p�vodn� cht�l komunistickou sv�tovou revoluci za��t ve �v�carsku, ale ztroskotal na �v�carsk� identit�. Po marn�ch snah�ch pr� do�el k n�zoru, �e se �v�cary se revoluce d�lat ned�.
Hanu�: Mluvil jste o principech �v�carsk�ho st�tu spole�n� v�le (Willensnation), jenom�e jeho z�kladn� prvek, neutralita, nebyl pro �eskoslovensko z�ejm� v srdci Evropy udr�iteln�. Dnes, kdy se v Evrop� vedou diskuse o evropsk� �stav�, je to jin�. Nep�ich�z� pr�v� v t�to dob� znovu ke slovu �v�carsk� inspirace?
Kruli�-Randa: M�te naprosto pravdu. U� ve zmi�ovan�m projevu v z��� 1946 v Curychu vyz�val Winston Churchill Evropany - hned po t� katastrof�ln� bratrsk� v�lce, kterou nikdo nevyhr�l - aby si podali ruce Francouzi s N�mci, podobn� jako to ud�lali kdysi �v�ca�i. Tato v�zva je nyn� aktu�ln�j�� ne� d��v.
Charakteristick� pro Evropu je jej� pluralita identit, a �v�carsk� �e�en� je zanechat ka�d�mu jeho pravdu, ale identifikovat se s jednotn�m spole�n�m chov�n�m. Od tohoto m�rov�ho ide�lu jako by se ale nyn�j�� Evropa odvr�tila. Evropa dne�ka se zvrh�v� do mocensk�ho boje mezi jednotliv�mi �leny, skupinami a jejich identitami. ��m v�ce se roz�i�uje, t�m v�ce se mus� centralizovat. Alespo� tak to vid� dne�n� politick� veden� Evropsk� unie. Z�jem evropsk�ch politik� (nikoliv ob�an�) je integraci dynamicky prohlubovat, aby jejich mocensk� postaven� nebylo ohro�eno, p�ehlasov�no nov�mi, mal�mi i st�edn�mi �lensk�mi st�ty.
Hanu�: Zm�nil jste se o evropsk� �stav�, co ��k�te n�vrhu �stavn� smlouvy: ano, �i ne?
Kruli�-Randa: ��k�m ne, proto�e n�vrh evropsk� �stavn� smlouvy spo��v� na principu v�t�iny a omezuje rozhodov�n� men�in takzvanou kvalifikovanou v�t�inou. Dosavadn� jednomysln� rozhodov�n� je v n�vrhu �stavy siln� omezeno. Ale znepokojuje m� i to, �e Evropsk� komise, kter� je vl�dou Evropsk� unie, nen� demokraticky volen� n�br� jmenovan�, komisa�i nejsou jednotliv� kontrolov�ni Evropsk�m parlamentem, a tak se pr�vem mluv� o demokratick�m deficitu Evropsk� unie. Komisa�i diskutuj� o zbyte�n�ch byrokratick�ch sm�rnic�ch, kter� �lensk�m st�t�m a men�inov�m skupin�m p�edpisuj�, co maj� d�lat, jak to maj� d�lat a jak se maj� chovat. To je subsidiarita postaven� na hlavu, nam�sto zdola je tlak shora. �lensk� st�ty t�m ztr�cej� svou identitu, ale nejsou p�ipraveny se ztoto�nit s evropskou �stavou. Bez evropsk� identity, co� znamen� bez zpracov�n� evropsk� zat�uj�c� minulosti ve smyslu spole�n� interpretace d�jin, bez jedin�ho suver�na spole�n�ho budov�n� evropsk� p��tomnosti, tj. bez lidu, je budoucnost Evropy nejasn� a velmi nejist�. Kdy� nev�me, kam jdeme, ��dn� cesta n�s tam nedovede.
Hanu�: Na za��tku jste mluvil o dvou sv�ch prad�de�c�ch, kte�� byli v�znamn�mi zakladateli �esk� st�tnosti. ��k�te, �e nacist� a komunist� systematicky ni�ili �eskou identitu a fal�ovali �eskou historii. Dne�n� evropskou krizi pokl�d�te za krizi identity. ��m se c�t�te vy? �echem, �v�carem, Ameri�anem, nebo sv�toob�anem? Neprod�l�v�te i vy krizi identity?
Kruli�-Randa: Rozhodn� ne, takovou krizi jsem nikdy nepro�il, ani nepro��v�m. Po �t�ku jsem sice form�ln� ztratil "pap�rovou" identitu, ale tu skute�nou, op�enou o solidn� vzd�lanostn� a kulturn� z�klad, tu jsem neztratil. Zn�m� v�rok Viktora Dyka "Opust�-li mne, nezahynu - opust�-li mne, zahyne�!" v m�m p��pad� neplatil. J� jsem nezahynul, proto�e jsem vlast opustil pouze fyzicky, a nikoliv du�evn�.
Nap�ed jsem z�skal americk� ob�anstv�, proto�e jsem se identifikoval s americkou liber�ln� demokraci�, co� pouze posilovalo mou �eskou identitu. T�m identita roste. Uchytil jsem se ve Spojen�ch st�tech s v�dom�m, �e na�e novodob� st�tn� identita je �zce spojen� se Spojen�mi st�ty, jejich �stavou a prezidentem Wilsonem. A brzy jsem se s americk�m ob�anstv�m a s americkou demokraci� p�irozen� ztoto�nil. R�d na sv� americk� l�ta vzpom�n�m, p�edev��m New York p�isp�l k v�voji m�ho sebeur�en�.
I �v�carsko m� velmi podobn� ko�eny jako �esk� republika: Reformace, demokracie, liber�ln� hospod��stv�, boj proti Habsburk�m, touha po neutralit� a ��dn� velmocensk� ambice nebo kolonialismus - to v�e je n�m spole�n�. Kdy� m� ministr �kolstv� v kantonu Curych v souvislosti s m�m jmenov�n�m univerzitn�m profesorem po��dal, abych se stal �v�carem, r�d jsem mu vyhov�l. I se �v�carskou �stavou a pluralistickou spole�nost� se pln� ztoto��uji.
Ale vy jste zm�nil i m� p��padn� sv�toob�anstv�. Pros�m v�s, jakou identitu bych mohl jako sv�toob�an m�t? Pro mne sv�toob�anstv� nep�ich�z� v �vahu, proto�e nem� identitu.
Hanu�: A jak jste zareagoval na zm�nu pom�r� v roce 1989? Dostal jste nab�dky ke spolupr�ci, byl jste od�kodn�n, restituoval jste?
Kruli�-Randa: Ten p�evrat byl v prav�m slova smyslu tak� m�j osobn� p�evrat. Po dlouh�ch letech v Americe a ve �v�carsku jsem ji� na n�vrat dom� nev��il. Profesor von Salis m� tak� uji��oval, �e ve 20. stolet� se komunismus nezhrout� - a tak i pro n�j byl konec studen� v�lky neo�ek�van� p�ekvapen�.
Bylo to p�ekvapiv� a v�t�inou radostn� setk�n� s mnoha p��teli a se zbytkem, dosti po�etn�m, m� rodiny, bohu�el bez rodi��. Nav�zal jsem styky s �esk�mi ekonomy, p�edn�el na Vysok� �kole ekonomick�, na pr�vnick� fakult�, na MBA �kole pittsbursk� univerzity v �el�kovic�ch, v marketingov� spole�nosti atd. Se sv�mi �v�carsk�mi studenty jsem organizoval doktorsk� semin�� na Karlov� univerzit�, �esk� profesory jsem zval na p�edn�ky do Curychu a stal jsem se prezidentem Randovy nadace, podporuj�c� �eskou pr�vn� v�du, zejm�na soukrom� a obchodn� pr�vo, kter� za komunismu zaniklo. Svobodn� �eskoslovensk� spole�nost se ke mn� zachovala n�dhern�. Dostal jsem �estn� �lenstv� ve V�ehrdu, v Pr�vnick� jednot�, �estn� doktor�t pr�v, st��brnou medaili Anton�na Randy, medaili Karlovy univerzity k 650. v�ro�� jej�ho zalo�en�, byl jsem pov��en na majora �eskoslovensk� Akademick� legie.
Pouze v jednom sm�ru jsem za�il zklam�n� - v materi�ln� restituci. Proto�e jsem ztratil, ne vlastn� vinou a ne �mysln�, svou pap�rovou identitu, neusp�l jsem p�i restituci dvou dom� v Praze. Ten jeden po mamince, toti� K�i��k�v d�m na Korunova�n� ulici. Ten druh� po otci, d�m Anton�na Randy na Sm�chov�. Toho lituji up��mn�, byl by to u�ite�n� p��nos do Randovy nadace. To v�e ale dokazuje, �e jsem svou skute�nou �eskou identitu neztratil, pouze tu pap�rovou, povrchn� a byrokratickou. Jaroslav Seifert chod�val k m� mamince do ateli�ru �ast�ji na pohovor. V jeho poetick�ch slovech je m� skute�n� identita, kter� se nept� po tom, co mn� m� vlast dlu��, nejl�pe vyj�d�ena:
Budeme se vracet k r��i ��pkov�,
k t� nejprost�� a chud� ze v�ech r���,
jako vrac�me se k tob�, domove,
s ot�zkou plachou, co ti z n�s kdo dlu��...
|
