|
 |
�v�carsk� inspirace, �e�i, Slov�ci a Evropa
Milena Wahlenov�, Old�ich �ern�, Marcela Salivarov� Bideau, Du�an �imko, Lubom�r Smi�ick�
K t�matu "�v�carsk�ho" ��sla revue PROSTOR jsme zformulovali n�kolik n�m�t� a ot�zek, s nimi� jsme se obr�tili na n�kolik vybran�ch osobnost� reprezentuj�c�ch �esk� i slovensk� kulturn� a krajansk� �ivot ve �v�carsku.
Bohat� "�ivot vespoln�", spole�ensk� a politick� kultura, vyvinut� ob�ansk� c�t�n�, zdvo�il� chov�n�, funguj�c� demokratick� syst�m, obava ze v�ech totalitn�ch re�im� v�etn� komunistick� diktatury jako p�irozen� sou��st ob�ansk�ho, demokratick�ho postoje - to v�echno jsou v �esk�m prost�ed� st�le nedostatkov� hodnoty. P�ipus�me v�ak, �e existuj� zem�, jako nap��klad �v�carsko, kde se vcelku da�� tyto hodnoty uplat�ovat a rozv�jet. Nem�li bychom pr�v� od nich �erpat podn�ty a inspiraci?
1. Odpov�d� na�e �vodn� tvrzen� va�� �v�carsk� zku�enosti? A jak� va�e zku�enost v pohledu ob�ansk�m i lidsk�m vlastn� je: sp�e pozitivn�, nebo vn�m�te �v�carskou realitu sp�e kriticky? V �em bychom se podle v�s m�li inspirovat a p�iu�it od �v�car� nejv�ce, a �eho bychom se naopak m�li sp�e vyvarovat? A lze v�bec �v�carskou zku�enost v d�sledku odli�n� historick� tradice p�en�st do sou�asn�ho �esk�ho prost�ed�?
2. Kdybyste m�l(a) napsat sv� "�v�carsk� listy" a cht�l(a) v nich �esk�mu �ten��i p�ibl�it co mo�n� nejn�zorn�ji �v�carskou mentalitu a charakter, jakou zku�enost, z�itek �i p��hodu byste uvedl(a)? �eho si na �v�carech nejv�ce cen�te, a co naopak pokl�d�te za "odvr�cenou str�nku" sou�asn�ho �v�carska? Jsou si �e�i a �v�ca�i n���m ment�ln� a kulturn� bl�zc�, nebo ��dnou spole�nou "strunu" nec�t�te? Existuje n�jak� spole�n� �esko-�v�carsk� kulturn� tradice, kterou by bylo dobr� uchov�vat nebo d�l rozv�jet?
3. �v�carsko nen� �lenem Evropsk� unie, stoj� stranou projektu sjednocen� Evropy a m� pro sv�j postoj v�n� argumenty. Pozice �esk� republiky je zcela jin� - historicky, geograficky, politicky. M�li bychom si podle v�s navzdory tomu kritick�ho postoje �v�car� v��i Evropsk� unii v�ce v��mat, dot�kaj� se jejich "protiunijn�" argumenty a v�hrady n�jak i n�s? Jak vn�m�te pod zorn�m �hlem sv� �v�carsk� zku�enosti �rove� ve�ejn� debaty o Evropsk� unii, kter� se dnes vede v �esk�ch m�di�ch v souvislosti s n�vrhem evropsk� �stavn� smlouvy? Pokl�d�te se v t�to souvislosti sp� za eurooptimistu, nebo za euroskeptika?
***
Milena Wahlenov�, �esko�v�carsk� publicistka,
kriti�ka a liter�rn� autorka
Tady nejste v Evrop�: tady jste ve �v�carsku!
a) �v�car m� v�dycky pravdu, b) �v�car se nikdy nem�l�. Neplat�-li a), plat� b).
�v�car je krut� jako d�t�; to je tak� a priori nevinn�.
Jsi nevhodn� slu�n� vychovan�; nech si nar�st hro�� k��i, dej si b�itvy na lokty a po��dn� se oh�n�j!
�ech ukradne WC pap�r, proto�e nen� k dost�n�. �v�car p�e ��ty.
�v�ca�i strp�li mnoho let Lenina. Sol�enicyna se rychle zbavili.
My tady ��dn� disidenty nepot�ebujeme.
Lenin se v Curychu u�il od Kalv�na a Zwingliho.
�v�carsk� heslo "D�v�ra je dobr�, kontrola lep��" r�d opakoval Lenin.
Nepot�ebujeme ��dn� vzd�lan� �eny, ale ty, kter� rychle p�� na stroji.
�v�ca�i jsou n�rod cyklist�: nahoru se hrb�, dol� �lapou.
Rad�i tady o chlebu a vod� ne� v �esku o kavi�ru.
N�kolik typick�ch v�rok� �ech� a �v�car�
o �v�carech a �v�carsku
�v�ca�i neza�ili ani v�lku, ani komunismus, nedovedou si nic p�edstavit; mysl� rychle, kreativn� v ��slech a pomalu, d�kladn� v navykl�ch ohrani�en�ch jistot�ch; metafory, ironie, sarkasmus bud�, nech�p�ny, nevoli; p��sn� se dodr�uje v�dom� nesouvislosti jev�. Na jedn� stran� je tedy od �ech� odli�uje jin� mentalita, jin� historick� zku�enosti, na druh� stran� r�znost specifik - tradice, talent� a temperamentu, zvyk�, kultury.
Je zde i leccos spole�n�ho: oba n�rody jsou plebejsk�, a pr�v� na to py�n�. Na rozd�l od svobodn�ch, nyn� civilizovan�ch �v�car� (kdysi slavn� lancknechti podle nab�dky bojovali v nep��telsk�ch t�borech otec proti synovi, bratr proti bratru, odtud nepodl�h�n� sentimentalit�, ale pragmatismus, i v rodin�ch sp�e nesrde�n� vztahy) �ili �e�i v relativn� i re�ln� nesvobod�, respektive pod ciz� vl�dou. Velk� v�hoda oproti "svobodn�m": vyvinuli kdysi sebez�chovn� humor a (sebe)ironii, v kr�tk� dob� spisovn� jazyk a origin�ln� kulturu, vrchol�c� v minul�m stolet� p�ed srpnov�m z�sahem arm�d.
Komunistick� stupidita, Z�padem dodnes neodhalen�, cynicky h��kan� jeho nejmilovan�j��mi a nejv�en�j��mi syny i st�tn�ky, zrodila nejgeni�ln�j��ho Evropana J�ru da Cimrmana, a komediant Landovsk� ut�nal hlavy �esk� totalitn� sani Sanit�rn� noc�. Jeho geni�ln� �v�carsk� kolega v ironii tak ne�v�carsk� D�rrenmatt diagnostikoval spoluob�any N�v�t�vou star� d�my a ozna�il je v slavn� �e�i k V�clavu Havlovi za v�zn� a dozorce z�rove�. Vyslou�il si nep��telstv�.
Kdy� jsem p�i�la do n�meck�ho �v�carska, byl to pro mne po z�vrati ze svobody �ok. V�echno bylo jinak. Nap��klad demokracie: v�t�ina ob�an� z�skala politick� pr�va roku 1971, kdy kone�n� �eny ve �v�carsku z�skaly volebn� pr�vo (i Atat�rk byl rychlej��), vdan� �eny dostaly sv�pr�vnost je�t� o patn�ct let pozd�ji (!), nebo� teprve tehdy z�skaly pr�vo zakl�dat si bankovn� ��ty, zakl�dat vlastn� firmy nebo zapsat se na vysokou �kolu bez svolen� man�ela - rychlej�� byl i dodnes piln� nen�vid�n� "fa�istick� dikt�tor" Franco. �e demokracie jako dikt�t men�iny v�t�in� p�esto fungovala, pat�� ke zdej��m zvl�tnostem. Dal�� specifikum: demokracie p��m�! V praxi: jde-li o velikost �t�tku na kola, hlasuje n�rod hlasov�n�m unaven� (v�t�inou s p�ibli�n� t�icetiprocentn� ��ast�). Jde-li o zv��en� nemocensk� �i drah� ni�iv� projekt stavebn� lobby, pak se to lidu (nazvan�mu suver�n) p��mo demokraticky na��d�.
Na druh� stran� je tato �ne�� zemi�ka v lec�ems p��kladn�, jako t�eba v zaji�t�n� rovnopr�vnosti �ty� jazykov� r�znorod�ch skupin ob�an�. A� v zemi se �esti miliony �v�car� �ije milion cizinc�, nedoch�z� k nepokoj�m. Nebo v tom, �e zv��e ji� nen� v�c - co� odporuje kli�� o sobeck�ch, lakom�ch, primitivn�ch �v�carech. Rad�i plat� drah� vejce, aby l�ky nacpan� slepice nechc�paly v bateri�ch - tato hanba Evropy se jich u� net�k�, proto�e ob�an� l�ta sb�rali podpisy a protestovali proti takov� nehum�nnosti. �lov�k nese za slab� a bezbrann� tvory, kter� krut� vyko�is�uje, a� mu na v�ech front�ch pom�haj�, zodpov�dnost. Srovnejme tuto snahu o hum�nn�j�� sou�asnost i budoucnost s n�zory �esk�ch ministr�, starost�, �asto i �urnalist�: jsou st�edov�k� (p�itom informace maj�, co jim br�n� b�t dne�n�?). �v�ca�i jsou mist�i ve sb�r�n� pen�z p�i katastrof�ch a dobrovolnou neplacenou prac� se bl�� Ameri�an�m. �v�ca�i by si m�li vz�t p��klad z �esk� v�chovy d�t� a z komunisty zaveden�ho pr�va penzist� jezdit zdarma. �v�car�t� mu�i pom�haj� �en�m v dom�cnosti v�ce ne� �e�t�; co se k t�to problematice v �esku zve�ej�uje, je zde nemysliteln�.
P��kladn� je �v�carsk� politick� kultura, zdej�� politici si nesp�laj�, hledaj� kompromisy. �e by n�kter� z nich prohl�sil: "Nezn�m �pinav� pen�ze!", je nemysliteln�. Ministryn� varuj�c� man�ela p�ed kontrolou ztratila post. Lid je ide�ln� poddan�: nekritizuje, nenad�v� ("�e�i m�li Hus�ka, nad�vali. M�li Havla, nad�vali. Co vlastn� cht�j�? Pro� si nezvol� toho, kdo jim vyhovuje?" div� se �v�carsk� ob�an). �v�car m� apriorn� �ctu k funkc�m. P�edpisy dodr�uje automaticky sv�domit�, o smyslu nep�em��l�. To v�e podporuje prosp�ch v�ci ve�ejn�, hladk� chod denn�ho po��dku. Z�sadn� nenaz�v� jevy prav�mi jm�ny, opisuje je, v�bu�nou situaci neutralizuje. V dialogu nedr�d�, nez�vazn� vol� slova, p�edem se chce dohodnout, z�skat protivn�ka taktizov�n�m, nebo� v�, �e polarizace stanovisek mu �kod�. Db� na to, aby nem�l vlastn� n�zor, je to nebezpe�n�. Zato r�d pou�uje v�echny, kte�� stoj� pod n�m. Nekonformn� my�len� je podez�el�, originalita od ��bla. Vlastn� nespont�nnost, t�kop�dnost je n�kdy kompenzov�na rafinovan�mi mstami, z nich� n�kter� jsou dnes pokl�d�ny bezm�la za ctnosti: denunciace, mobbing (psychologick� v�lka sme�ky proti jednotlivci-ob�ti; neschopn� ��fov� se tak zbav� nepohodln�ch poddan�ch a jejich ruce z�stanou �ist�, ob� se nem��e br�nit, nejl�pe je rychle odej�t, i kdy� u� nen� kam, nebo� hroz� nemoc, p��padn� sebevra�da - �v�carsko v tom pat�� ke sv�tov� �pi�ce). V zemi po stalet� vl�dnouc�ho m�ru lid� tuto "psychologickou Bosnu" asi pot�ebuj�, pr� posiluje soudr�nost kolektivu (�v�dsko ji zak�zalo z�konem). Jde o jak�si dobrovoln� "totalitarismus zespodu", kter� je zvl�t� nebezpe�n� (na tomto vzorci lze pochopit i hladk� chod koncentr�k�, viz Adlerova anal�za Terez�na). Co se t��e koleg� v oboru, z�sadn� se nepomlouvaj�, ale chv�l�. Nikdy si nepomohou, ale naopak. Jde o pen�ze, ka�d� je nep��tel, a kdo nen� konformn�, stejn� nem� n�rok. Maj� ho jen ti, kte�� dr�� hubu a krok.
Dal�� ctnost �v�cara: Nekl�st ot�zky, nep��jemn� znepokojuj�. Zpo��tku jsem se ptala: Jak to vydr��te bez spisovn�ho jazyka? Bez kultury? (Tehdy byla v Curychu t�i divadla v�t�inou s cizinci a asi t�ikr�t tolik pornokin). Pro� �ena mus� m�t p�semn� povolen� mu�e, kdy� chce studovat? Pro� ��fov� obelh�vaj�, kdy� maj� svobodu nelhat? Pro� si nevyberete kvalifikovan� lidi? - Nemyslela jsem to nep��telsky, zaj�malo mne to: desetilet� jsme snili o svobod� ��t v pravd�, bez komunistick�ch ��f�. Tady si hr�li dosp�l� jak v mate�sk� �kolce na levov�rn� a pravov�rn�! I dobrovoln� stalinskou partaj tu m�li, akademick� trockisty, maoisty, sekt��sk� bhagwanisty a Lenina si v�eli nad postel - odporovalo to lidsk�mu rozumu. Nen�vist i vztek vyvolaj� i u nevzru�iteln�ho vzd�lance ot�zky typu: "Pro� tak r�di podporujete ��nu, a ne v r�mci slavn� humanit�rn� tradice Tibet? Pro� jste tak nen�vid�li smrteln� nemocn�ho starce, kter� ud�lal mnoho dobr�ho a nikomu neubl�il - Jana Pavla II., a pro� si tolik cen�te Arafata nebo Castra?"
Jak by asi reagovali �e�i, kdyby se je n�kdo zeptal: Jak to vydr��te v bezpr�vn�m st�t�? Pro� si vol�te politiky, kte�� �aluj� jeden druh�ho pro utrh�n� na cti, a� ��dnou nemaj�? Pro� hami�n� podv�d�te a okr�d�te druh druha? Pro� jste tak stra�ideln� nepoctiv�? Vy �e�i m�te schopn�, sv�tov� ob�any - pro� jim ned�te m�sta, na kter� pat��, a papou�kujete s komunisty, �e "nejsou lidi?" A jak by zn�la odpov�� na ot�zku �ten��ky z Neue Z�rcher Zeitung: Jak jste mohli vy, �e�i, dopustit, �e tak velkou ��st va�eho tisku vlastn� N�mci? To chcete, aby v�m N�mci diktovali sv� ve�ejn� m�n�n�?
Dal�� �ok: Ve �v�carsku jsem poznala zbohatl�ky. Dnes jsou i v �ech�ch, stejn� odporn� a nevkusn�, nesrovnateln� v�ce ok�zal� (viz televizn� report�e z jejich p��mo barokn�ch ples�, Z�pad se m� nad ��m o�kl�bat), ba nejh��e: na rozd�l od �v�carska maj� prostor neomezovan� z�kony. (Kolega z Moskvy mi p�ed l�ty �ekl: D��v n�m porou�eli komunisti, te� n�m porou�ej� nuv�ri�i? Ejhle, u� zas jsme nerozborn�: na v��n� �asy.) Zlo se globalizovalo a darov�n� svobody rokem 1989 za�alo oba n�rody v negativn�m p�ibli�ovat. V tom si �e�i navl�kli p��mo sedmim�lov� boty dohnat a p�edehnat. Kdysi tu �e�t� sv�tlono�i ���ili kulturu. U� desetilet� se neobjevuj�. Dnes se dov�d�me o dal��m vypov�zen� �esk�ch prostitutek. Report�e z nejdel��ho bordelu Evropy jsou rutinou a nezapomenuteln� z�stal dokument z jiho�esk�ch pohrani�n�ch v�sek, kde b�val� �lenov� JZD (jednotn�ch zem�d�lsk�ch dru�stev) z b�val�ch chl�vk� inovativn� nad�lali chr�my prodejn� l�sky pro �idi�e z�padn�ch n�kla��k�; kouzlo eroticky necht�n�ho vytv��ej� jako karikatury postrojen� a chovaj�c� se b�val� krmi�ky dr�be�e �i vep��. Nyn� (kone�n�) do�lo i k nov� spolupr�ci, informuj� z�padn� televizn� kan�ly: po pion�rsk�m �inu p�n� Ringierov� s prvn� z�padn� vla�tovkou ducha svobody (Blesk) doch�z� op�t k monet�rn�-intelektu�ln�mu souzn�n� na internacion�ln� b�zi: Na Sm�chov� zalo�ili �e�t� a �v�car�t� investo�i bordel zdarma. Sv�tov�m n�padem (ur�it� zlat� �esk� hlavi�ky!) je svolen� z�kazn�k�, �e budou ukazov�ni na internetu. Vstup do glob�ln�ho sv�ta obraz�, obohacuj�c�ch prepubert�ln� duchy a mo�n� i t�la, stoj� poka�d� 29,90 eura. P�i m� posledn� n�v�t�v� v Praze b�ela televize, zaj�malo mne, co se vys�l�; v noci se objevila soulo� p�ed mladi�k�mi div�ky ve studiu, kte�� obklopovali v nejbli��� mo�n� bl�zkosti p�r. I jen iluze intimity nov�torsky zru�ena o�umov�n�m na druhou. C�l: Nejprimitivn�j�� znesv�cen� v�eho. Cht�j� �e�i p�ehnusovat Z�pad, nebo jde o odpad p�lstolet� star� sexu�ln� revoluce, �echy pr�v� odhalen�? Zav�d�j� si toto jako v�raz svobody, nebo je to nov� �esk� kulturn� p��nos Evropsk� unii? Pro� nenapodobuj� sp� kladn� vzory? D��v byli poni�ov�ni sov�tskou moc�. Pro� se dobrovoln� tolik poni�uj� sami? Za��n� a� te�, ve svobodn�ch �ech�ch, Biafra ducha?
Vypad� to, �e tam, kde vymi�kovan� z�padn� Evropa kon��, �e�i za��naj� jako odvar odvar�. P�i�inliv� l�ta objevuj�, co pro Z�pad je d�vno pas�, co nech�v� v studu zar�stat travou - mazan� krimin�ln� mil��ek levi��ck�ch osma�edes�tnick�ch nedorostl�k� Bhagwan, p�mb��ek d�t� malom욝�k� �i dal�� zdiskreditovan� star� modly, okolo jejich� pomn�k� dnes Z�pad dokonce po noc�ch s�z� ke���ky, aby je nebylo moc vid�t. Ne v�e, co komunist� zakazovali, je hodno objevov�n�. Ne v�e, co ��kali, je le�. Pro� �esk� inteligence ztr�c� �as a energii adorov�n�m d�vno pr�vem svr�en�ch idol�? V�dy� se nab�zej� vzory m���c� do budoucnosti: vzory s charakterem.
Nechci pomlouvat: mluv� ze mne �p�nliv�, nebo� naprosto bezmocn� smutek. V�dy� to cel� namy�len� �esk� pekuni�rn� hami�en� tak zoufale p�ipom�n� Gogola? Kde poztr�celi �e�i humor a sebeironii? (�ern�ho a Pato�k�v patetick� patriotismus dnes p�sob� jako trapn� karikatura.) Smrd� to dobrovoln� zahazovan�mi �ancemi. Komunisti rozhodili p�r m����k� do prachu, n�rod se pro n� sh�bl a pro sam� sb�r�n� pozapomn�l, �e ti naho�e nad n�m pr�v� proto vyhraj�. Tak si cestou do Evropy na�el postmodern� �t�nou/�d�snou �eskou filozofii - pen�ze jsou u n�j a� na prvn�m m�st�, aby byl vpohod�azavodou. (Ta z v��i Cik�n�m, �e pr� kradou: ale p�ece v t� zemi ve v�ech sm�rech nesrovnateln� nejv�c kradou Necik�ni! Ty nezml�t� ani pr�vn� nepotrest� nikdo. To pohrd�n� Rusy, Pol�ky? �e�i nejsou lep��, jen co do po�tu men��.) Kdysi si n�rod zvolil prezidenta s heslem Neb�t se a nekr�st! Nyn� - Neb�t se kr�st? Kone�n� vl�da, jakou si zaslou��? S mu�iv�m steskem sleduji, jak vym�raj� lid�, k nim� se cel� �ivot up�n�m s �ctou a vd��nost�, jak jin� nedostanou �anci - lid�, jak� �v�ca�i nikdy m�t nebudou, proto�e tolik nezkusili, a pr�v� proto maj� jin� priority? A jak ti �eskov� je v pervertovan�ch priorit�ch v tom jarmarku nad Vltavou, plni jak�si zlobn� zpupnosti, p�edh�n�j�... Je to t�m, �e jsou v evropsk�m m���tku tradi�n� nejm�n� naklon�ni k�es�anstv� a nejv�ce komunismu? Jak bleskov� ztratili kredit, kter� d�ky Havlovi ve sv�t� m�li! Uv�domili si, �e Z�pad jim daroval svobodu, proto�e pot�eboval kupce zbo��, nad kter�m s�m ji� ohrnuje nos, kter� je v�ak pro t�et� sv�t drah�? Produkce je iracion�ln� a skladov�n� nen� zadarmo?
�eho se vyvarovat? - Malosti a ned�stojnosti, t�ch se vyvarovat. Svoboda ob�ana znamen� v�c ne� "kupovat zna�ky" a "d�lat Miami". Od �v�carska by se �esko mohlo p�iu�it (d��ve by mne nenapadlo, �e by to mohlo b�t mo�n�!) evropsk� civilizovanosti. Ur�it� seri�znosti, slu�nosti. V z�jmu ob�ana je plno byrokratick�ch z�le�itost� vy��zeno p�edem, po�tou. �v�carsk� byrokracie je stra�n� jako v�ude (a v�e se hor��); p�esto �et�� ob�an�m �as a nervy. Dochvilnost, ohleduplnost, vst��cnost? Respekt v��i pr�vu! Nap��klad nov� �esk� ��ady sem pos�laj� ob�an�m, a� jejich adresy maj�, po�tu p�es �esk� velvyslanectv� (kde si �dajn� v�e kop�ruj�). P�esn� to, co v Evrop� podl�h� p��sn� ochran� dat - l�ka�sk� tajemstv�, diagn�zy; soudn� rozhodnut� o rozvodu v�etn� intimn�ch detail� - v�e si na velvyslanectv� m��e p�e��st ka�d� ukl�ze�ka. Takov� hulv�tstv� st�tu by se ve �v�carsku mohlo st�t snad leda omylem. �alovateln�m. Ne jako pravidlo.
Ov��ila jsem si v�ckr�t, �e jako �v�carsk� ob�anka m�m ve �v�carsku rozhodn� v�ce pr�v ne� jako �esk� ob�anka v �esku: zde panuje v mnoh�m bezmoc. �v�carsko je pr�vn� st�t. Existuje zde pr�vn� v�dom�. �esk� republika pr�vn� st�t nen�. Pr�vn� v�dom� nem�. Ve �v�carsku jsou policie a pr�vn� z�stupci sp�e spolehliv�. V �esku sp�e rozhodn� ne. Je nep�edstaviteln�, �e by �v�carsk� soudy odsuzovaly nevinn�, kter� nav�c ani nepozvou k jedn�n�? Dareb�ci jsou v�ude. Ne v�ude jim to projde tak samoz�ejm�, ne v�ude tolik zv�le p�ch� st�t arogantn�mi org�ny a ��ady. Neuv�domuj� si rodi�e, �e v bezpr�vn�m prost�ed� vyr�staj� d�ti, kter�m se toto jev� jako jedin� re�ln�? Tak�e dne�n� bezpr�vnost� sami zaji��uj� z�klady bezpr�vn� budoucnosti pro svoje vnuky? Aby zv�t�zilo zlo, ��k� Andrzej Szczypiorski, sta�� ned�lat nic?
Udivuje mne, jak �e�i spol�haj�, �e jim n�kdo zven�� zavede po��dek: a� budeme v NATO? a� sem p�ijede Albrightov�? a� budeme v Evropsk� unii? Douf�n� v ciz� blanick� ryt��e, ale te� m�sto k volb�m rad�i na chalupu. Zd� se, �e nejv�t�� kus svobody po listopadu '89 z�skal typ �ech� v Evrop� ozna�ovan� jako gaune�i. Jejich svoboda je nekontrolovan�, nekontrolovateln�, neomezen�. Zbytek n�roda vzal zavd�k svobodou kupovat a cestovat. Ob�as si povzdechne: zkazili n�s komunisti. Nejen�e komunisti nebyli voni, byli sou��st� n�roda. Nejen�e se n�rod nech�vat kazit nemusel (d�kaz: nezka�en�). Dnes m� svobodu zka�en neb�t. ��dn� voni neexistuj�, ani ti sov�t�t�: jen a jen my. Bez omluv a v�mluv. (P�ipom�n�m, �e p�ed sou�asn�mi jevy i p�ed dne�n�mi politiky jsme p�ed patn�cti lety varovali. Nikdo se nezamyslel. "Lidi to necht�li sly�et!")
P�i posledn� n�v�t�v� Prahy na mne �lov�k, jeho� jsem si cel� �ivot v�ila, v�znamn� osobnost (kdysi v�znamn�) kultury zahlaholil: "Pros�m t�, jak to tam mezi t�ma �v�carskejma blbcema vydr��?" - Cht�lo se mi op��it: "A jak ty to vydr�� mezi �eskejma dareb�kama?" - Spolkla jsem to. Jemu to asi tak nep�ijde. I on u� je za vodou a v pohod�. Vyd�l�v� si podlidsk�mi seri�ly.
P.S. K "�v�carsk�m blbc�m": Klub mrtv�ch b�sn�k� byl navzdory paraleln� b��c�m krv�k�m a trh�k�m m�s�ce vyprod�n. Rhythm is it zat�m t�. Jsou lid�, kte�� jej vid�li �estkr�t, dvakr�t je minimum. Nesentiment�ln� slz�. Nesnesiteln� rozj�ven� ml�de� �ust�c� s��ky s popcornem nejen�e na to chod�: na konci odm��uje tenhle b�je�n� dokument spont�nn�mi standing ovations? Z�ejm� si u� i �v�ca�i uv�domuj�, co n�m v�em tady v Evrop� tolik chyb�?
***
Old�ich �ern�, diplomat v mezin�rodn�ch organizac�ch, p�edseda Mezin�rodn�ho koordina�n�ho v�boru
zahrani�n�ch �ech�
Z �eskoslovenska jsem ode�el v roce 1949 a pozd�ji se us�dlil ve Washingtonu. Od roku 1965 �iji jako ob�an USA v �enev� v prost�ed� mezin�rodn�ch organizac�, kde jsem prakticky nep�i�el do ka�dodenn�ho pracovn�ho a spole�ensk�ho styku se �v�cary. Moje poznatky o �v�carsku jsou tedy omezeny sp�e pohledem anga�ovan�ho pozorovatele. Na druh� stran� se po cel� tato l�ta aktivn� pod�l�m na organizov�n� a �innosti �esk�ch komunit ve �v�carsku.
Z�kladem ob�ansk�ho c�t�n� �v�car� je tradice sahaj�c� a� k sam�m za��tk�m jejich pospolitosti. �ivot v horsk�ch oblastech nutil obyvatele k �zk� spolupr�ci p�i zem�d�lsk� �innosti a ke spole�n�mu postupu p�i jej�m rozvoji. Tato nutnost p�irozen� vy�stila v demokratick� struktury komun�ln�ho politick�ho uspo��d�n�. Cel� �v�carsk� konfederace tak postupn� po dlouh� stalet� vznikala z p�esv�d�en�, �e zaji��uje vy��� bezpe�nost a politick� i hospod��sk� v�hody pro p�istupuj�c� �leny. Tato postupn� integrace tak� p�ekon�vala eventu�ln� z�brany a antipatie - a� ji� jazykov� odli�nosti, nebo rozd�lnosti kmenov�ho p�vodu.
Nejd�le�it�j��m �l�nkem politick� struktury zem� je obec, kter� m� daleko v�t�� pravomoci a je i finan�n� podstatn� nez�vislej��, ne� je tomu v �esk� republice. Je to pr�v� obec, kter� nap��klad nejvy��� m�rou rozhoduje o ud�len� �v�carsk�ho ob�anstv� a p�izn�n� domovsk�ho pr�va. Demokratick�m garantem st�tu je �irok� a vyrovnan� st�edn� vrstva, kter� �ije v urovnan�ch a stabilizovan�ch majetkov�ch pom�rech. Ve stabilit� st�tu hraj� velmi d�le�itou roli ob�ansk� sdru�en�, spolky a nevl�dn� organizace, kter� se zab�vaj� v�emi aspekty �ivota ob�an�. T�m�� ka�d� obyvatel je �lenem jednoho, a velmi �asto i n�kolika spolk�. To se odr�� v na�em - dnes ji� krajansk�m - �ivot�. V ka�d�m d�le�it�m m�st� (mimo italsky mluv�c� oblast) existuje �esk� spolek, z nich� �estn�ct je sdru�eno ve Svazu �esk�ch a slovensk�ch spolk�. Je mezi nimi i n�kolik spolk� s t�m�� staletou tradic� nep�etr�it� �innosti.
V posledn�ch t�iceti letech doch�z� ve �v�carsku ke zm�n�m ve vzhledu m�st a jejich atmosf�ry: velk� m�sta, jako nap��klad �eneva, u� nep�sob� tak v�stavn� a �ist� jako d��v. Zv��en� p��liv uprchl�k� a p�ist�hovalc�, kte�� se neztoto��uj� se �v�carsk�m st�tem a jeho zp�sobem �ivota, negativn� ovliv�uje d��v�j�� t�m�� idylick� r�z m�st.
Vzr�st� tak� rozd�l v politick�m ch�p�n� a preferenc�ch mezi n�mecky a francouzsky mluv�c� ��st� zem�. Frankofonn� oblast je hospod��sky znev�hodn�n�, a je tak mnohem p��zniv�ji naklon�na k u��� spolupr�ci a eventu�ln�mu p��stupu k Evropsk� unii. Negativn� p�sob� i jazykov� probl�my: zat�mco absolventi n�meck�ch �kol mohou snadno uplatnit sv� znalosti francouz�tiny v z�padn� ��sti �v�carska, spisovn� n�m�ina francouzsky mluv�c�m student�m p�i p�es�dlen� do n�meck� ��sti nepom�h�, mus� se pracn� u�it m�stn� dialekty n�m�iny.
Na druhou stranu jsou �v�ca�i hrd� na svoji zemi a jasn� p�evl�d� pozitivn� ob�ansk� postoj a samoz�ejmost aktivn� vojensk� obrany v p��pad� nep��telsk� agrese. �v�carsk� arm�da m� charakter domobrany a jej� struktura je unik�tn�. J�dro profesion�ln�ch voj�k� je velmi mal�. Jednotliv� kantony mohou jmenovat d�stojn�ky a� do hodnosti kapit�na. Naproti tomu nem� arm�da ani jednoho gener�la - ten je v p��pad� v�le�n�ho ohro�en� volen ob�ma komorami parlamentu konfederace. Brann� povinnost je kr�tk� (pat�� k n� ale ka�doro�n� dopl�ovac� v�cviky) a ka�d� domobranec m� svou zbra� a p��slu�nou v�zbroj doma. M�sto vojensk� slu�by lze p�irozen� volit n�hradn� soci�ln� nasazen�.
Domn�v�m se, �e �e�i a �v�ca�i jsou si povahov� velmi bl�zc�. �v�ca�i dob�e ch�pali sjednocen� pasivn� odpor po srpnov� okupaci 1968 a okam�it� otev�eli nov�m exulant�m hranice sv� zem�. Bylo a� p�ekvapuj�c�, s jakou vst��cnost�, aktivn� a �t�drou materi�ln� a soci�ln� pomoc� vy�li vst��c t�m patn�cti tis�c�m uprchl�k�, kte�� v zemi natrvalo z�stali. Jejich p��chod byl v�ak tak� v�tan�m p��nosem. �v�carsko, kter� tehdy proch�zelo obdob�m hospod��sk� konjunktury, dovedlo ocenit vysokou profesion�ln� kvalifikaci naprost� v�t�iny nov� p��choz�ch. Bylo sice t�eba p�izp�sobit se zdej��m zvyklostem, ale integrace prob�hla bez v�t��ch probl�m�. D�le�it�m aspektem je tak� prakticky neexistuj�c� kriminalita na�ich exulant�. Tyto skute�nosti �v�ca�i opakovan� zd�raz�uj� p�i ofici�ln�ch setk�n�ch reprezentant� obou zem�, nebo� jsou pro n� z�kladn�m m���tkem p�i posuzov�n� cel�ho n�roda.
Relativn� zem�pisn� bl�zkost pom�h� vz�jemn�mu pozn�n� a informovanosti. Nejv�t�� kulturn� p��nos p�in�ej� �etn� hudebn� vystoupen� v�eho druhu, od symfonick�ch orchestr� p�es komorn� hudbu a folklorn� skupiny a� po s�listy. Tak� na�e spolky v r�mci sv�ch finan�n�ch mo�nost� po��daj� koncerty �esk�ch um�lc�, na kter� zvou �v�carsk� hosty. Naprosto rozhoduj�c�m p��nosem hospod��sk� a kulturn� propagace na�� republiky by bylo z��zen� �esk�ho centra ve �v�carsku.
Existuje bohu�el i cel� �ada v�znamn�ch oblast� ve�ejn�ho �ivota, ve kter�ch srovn�n� obou st�t� vyzn�v� v tragick� neprosp�ch �esk� republiky. Do t�to kategorie pat�� p�edev��m korupce, jej� st�l� r�st je pasivn� p�ij�m�n, person�ln� obsazov�n� vy���ch funkc� v policejn�m apar�tu a nepr�hlednost st�tn� spr�vy. Tak� soudy jsou opr�vn�n� �ast�m ter�em kritiky pro neschopnost rozhodnout spory ve lh�t�ch, kter� jsou v jin�ch zem�ch b�n�. Projekty, o kter�ch �v�carsk� ob�an rozhoduje v lok�ln�m hlasov�n�, jsou v �esk� republice p�edm�tem dohod za zav�en�mi dve�mi a d�vody rozhodnut� jsou prohla�ov�ny za tajn�. V ��dn� z t�chto oblastech nen� porovn�n� se �v�carskou realitou v�bec mo�n�! Je smutn�, �e ani po patn�cti letech od p�du diktatury nen� v �esk� republice dostate�n� v�le a dostate�n� ve�ejn� tlak ob�an� tyto negativn� aspekty aspo� ��ste�n� odstranit.
�lenstv� �esk� republiky v Evropsk� unii pokl�d�m za z�sadn� �sp�ch a politickou nutnost. Av�ak Evropsk� unie pokra�uje ve sv� integraci p��li� rychle: p�ipravovan� politick� a hospod��sk� zm�ny jsou �asto jen teoretick�ho charakteru a neberou ohled na obyvatele a zvyklosti jednotliv�ch �lensk�ch st�t�. Zn�m dob�e strukturu �ady mezin�rodn�ch organizac�, ale ��dn� z nich ani zdaleka nedosahuje p�ebujelosti a finan�n�ch n�klad� srovnateln�ch s n�klady byrokratick�ho apar�tu Evropsk� unie. (Unie m� nyn� nap��klad dvacet ofici�ln�ch jednac�ch jazyk�, do nich� se mus� agenda organizace p�ekl�dat. V�sledkem jsou opo�d�n� a m�lo kvalitn� texty, co� vede k odklad�m v term�nech dal��ch zased�n�.) Nedovedu si p�edstavit, jak by v dohledn� dob� mohla Evropsk� unie jednotn� postupovat v ot�zk�ch zahrani�n� politiky nebo efektivn� zem�d�lsk� reformy. Je nepochybn�, �e z�kladn� koncept Evropsk� unie a z n�ho vypl�vaj�c� postupn� integrace znamenaj� v�znamn� p��nos hospod��sk�mu vzestupu Evropy. K tomu je v�ak jist� t�eba definovat pravidla, kter� by nem�la zasahovat a� do detail� organizace a �ivota �lensk�ch st�t�. �lenov� konventu pro evropskou �stavn� smlouvu se nepou�ili z pot�� p�i ratifikaci dohody uzav�en� v Maastrichtu. Ignorov�n� politick� v�le ob�an�, p��mo arogantn� rozhodov�n� tlakem shora a naprost� nedostatek relevantn�ch informac� a konstruktivn� kampan�, kter� by voli��m n�vrh n�le�it� objasnila, jsou d�le�it� p���iny probl�m� s ratifikac� �stavn� smlouvy. Za nyn�j��ch okolnost� nen� n�vrh evropsk� �stavy p�ijateln�.
Na druh� stran� �asto p�evl�d� u �v�car� p�ehnan� pocit vlastn� d�le�itosti a p�esv�d�en�, �e �v�carsko si vede l�pe ne� jin� st�ty, co� n�kdy p�isp�v� ke ztr�t� soudnosti a k podce�ov�n� ostatn�ch. D�ky tradi�n�, a� p�ehnan� �zkostliv� dodr�ovan� neutralit� se �v�carsko teprve ned�vno stalo �lenem OSN. �lenstv� v Evropsk� unii v referendu zam�tlo p�edev��m kv�li obav�m z velk�ho p��livu cizinc�. Tento v�sledek v�ak znamen� jistou izolaci a nutnost �e�it mezist�tn� ot�zky bilater�ln�mi smlouvami, jejich� v�sledky v�dy nedopadnou ke spokojenosti konfederace. Lidov� hlasov�n� z �ervna 2005 v�ak nazna�uje odklon od nyn�j��ho stavu: �v�ca�i se v n�m vyslovili pro p�ipojen� k schengensk�mu prostoru.
|