Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



�v�carsk� stopa
Milan Hanu�

Jeden severn� kout �ech dostal kdysi jm�no �esk� �v�carsko - malebn� partie s p�skovcov�mi skalami vzd�len� p�ipom�naj�c�mi velkolep� alpsk� sr�zy. Pouh� nads�zka, sen n�jak�ho p�edpotopn�ho turisty, nebo zvl�tn� sp��zn�nost? �esk� �v�carsko je sice mal�, ale zato podle na�ich p�edstav. A jak� p�edstavy to jsou? Alpsk� �bo�� z pohlednic, kravsk� zvonce, jemn� chu� �okol�dy, preciznost hodinek, z�vid�n�hodn� prosperita bank a poji��oven, kvetouc� m�sta na b�ez�ch jezer...
V�c ne� turistick�m r�jem (p�i jeho� n�v�t�v� si ov�em turista z �ech mus� s�hnout hloub�ji do kapsy) je tato alpsk� zem� pomysln�m mostem a tunelem - geografick�m, klimatick�m i kulturn�m mostem mezi germ�nsk�m severem a rom�nsk�m jihem, tunelem spojuj�c�m ob� strany hory zvan� evropsk� civilizace, jej� rub i l�c, sv�tlo i st�ny. Je Evropou v mal�m, symbolem toho, �e sou�it� rozmanit�ch n�rodnostn�ch a soci�ln�ch skupin, existence r�zn�ch jazyk�, pluralita kulturn�ch tradic a zvyk� v jednom svazku je mo�n�, ��douc� a vypl�c� se jak kulturn�, tak ekonomicky. To je z�rove� vzkaz sou�asn� Evrop�, kter� sice podnik� kroky ke sv�mu sjednocen�, ani� v�ak tuto zku�enost a "stopu" bere v�n�ji na v�dom�.
�v�carsk� stopa se t�hne rovn� �esk�mi d�jinami a sah� hluboko do minulosti, a� k pob�lohorsk�m exulant�m. Emigra�n�ch vln bylo n�kolik, ale nejpo�etn�j��m se stal exodus desetitis�c� �echoslov�k� po jednadvac�t�m srpnu osma�edes�t�ho roku a v letech n�sleduj�c�ch. �v�carsko tehdy otev�elo hranice a poskytlo prchaj�c�m velkorysou pomoc. ��k� se, �e v nouzi pozn� p��tele, existuje v na�ich novodob�ch d�jin�ch podobn� p��klad nezi�tn� pomoci?
Na sv� cest� po �v�carsku jsem potk�val krajany, kte�� zvl�dli n�roky nov�ho prost�ed� a uchytili se profesn� i lidsky. Dostali p��le�itost a vesm�s j� vyu�ili. O n�kter�ch str�nk�ch �v�carsk� reality i mentality se vyjad�uj� kriticky, ale v jejich slovech je z�rove� respekt k funguj�c� demokracii a za�it�m civiliza�n�m hodnot�m i zvyklostem. V rozhovorech m� uji��ovali, �e je �emu se p�iu�it. N�kte�� v exilu z�stali, jin� se vr�tili, nesou v�ak v sob� "�v�carskou stopu", kter� m��e obohatit i n�s ostatn�.
Nic proti turistick�mu v�letu do severn�ho koutu �ech, ale skute�n� �esk� a evropsk� �v�carsko le�� jinde - stopu hledejme v inspiraci, kterou sou�asn� kulturn� a duchovn� �ivot �v�carska p�in��...

��fredaktor

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).