 |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Tanec hv�zd, astropsychologie a B�h
Milan Hanu�
V r�mci předn�kov�ho cyklu Hvězdy a duchovn� ř�d, kter� prob�h� v pra�sk� galerii Cesty ke světlu, vystupuj� če�t� astrologov� s předn�kami, v nich� představuj� sv� pojet� astrologie. V jedn� z předn�ek vystoupil tak� Milan Hanu� (*1955). Autor �vodem poděkoval hostiteli a majiteli galerie mal�ři Zdeňku Hajn�mu za pozv�n� a vyzdvihl tak� v�znamn� pod�l astropsychologa a b�val�ho ��fredaktora revue PROSTOR Rudolfa Star�ho na zasvěcen� do Jungovy psychologie a astrologie. Předn�ka vych�z� ve zkr�cen�m a upraven�m zněn�. *** Motto: S poměrně vysokou m�rou pravděpodobnosti lze oček�vat, �e určit� psychick� situace je prov�zena analogickou astrologickou konfigurac�. Astrologie sest�v� ze symbolick�ch konfigurac�, tak jako kolektivn� nevědom�, j�m� se zab�v� psychologie: planety jsou "bohov�", symboly mocnost� nevědom� (předev��m, kromě jin�ho). Carl Gustav Jung v dopise Andr� Barbaultovi Theatrum mundi a horoskop Ve spisech renesančn�ch filosofů a hermetiků se často objevuje metafora "divadla světa" - podle jejich představ se svět podob� divadlu (svět je divadlem), a plat� to i obr�ceně: divadlo se podob� světu. Dodnes je �iv� zejm�na tato druh� v�znamov� rovina renesančn� metafory ve zn�m�m �slov� o "prknech, kter� znamenaj� svět". �e divadeln� jevi�tě je znakov�m, nebo dokonce symbolick�m prostorem tady nemus�m vysvětlovat - renesančn� učenci v�ak měli na mysli, �e nejen divadeln� jevi�tě, ale i samotn� svět a ve�ker� děje i ud�losti v něm prob�haj�c�, včetně lidsk�ho �ivota, maj� povahu obrazu, symbolu, představen�. A �li je�tě d�le a ř�kali, �e tento viditeln� svět je "utk�n ze stejn� l�tky jako sny". Byli zkr�tka přesvědčeni, �e v tom, co n�m tento svět a hra �ivota nab�z�, se "cosi" zrcadl� (stejně jako se podobn� "cosi" zrcadl� i ve snech) - jak�si je�tě jin� v�znam, jin� svět, je�tě jin� hra a jin� re�ie. Tomu druh�mu světu ř�kali "svět idej�", "velkou hru" naz�vali hrou kosmick�ch principů a t� vy��� re�ii ř�kali Bo�� prozřetelnost, Bůh. Přičem� "světem idej�" se zab�vali filosofov�, velkou hrou kosmick�ch principů astrologov� (př�padně numerologov� nebo chiromanti a mnoz� jin� vykladači) a pozn�v�n�m on� "vy��� re�ie" teologov�. Je zaj�mav�, �e v dob�ch Marsilia Ficina, Paracelsa a jin�ch renesančn�ch hermetiků či myslitelů (u n�s např�klad v d�le Jana Amose Komensk�ho) znovu silně o��val duch univerzalismu, pocit Jednoty, jednoho kořene, z něho� ve�ker� pozn�n� a věděn� pramen�: filosofov�, esoterikov� ani teologov�, stejně jako třeba astronomov� či astrologov� si nekonkurovali, naopak jedno pozn�n� a věděn� doplňovalo druh�. Jak zn�mo, astrologov� maj� ��asn� n�stroj na zachycen� on� velk� hry kosmick�ch principů - jakousi astrologickou mandalu: horoskop. ڞasn� na něm je, �e v t� "velk� planet�rn� hře" se zrcadl� titěrn� hra na�ich "ivotů a �e to zd�nlivě neuspoř�dan�, nahodil�, tragikomick� lidsk� pachtěn� m� svůj obraz ve vzne�en�m děn� na obloze. A jeliko� podle z�kladn�ho esotern�ho z�kona prob�h� v�e "jak nahoře, tak dole", mů�eme tedy i horoskop přirovnat k jevi�ti velk�ho divadla, k jak�musi Theatru, řekněme k Theatru astri, k velk�mu nebesk�mu představen�, k tanci nebesk�ch světel a hvězd. Na ka�d�m jevi�ti - tedy i v horoskopu - vystupuj� dramatis personae, dramatick� postavy. Planety v astrologii jsou hlavn�mi akt�ry cel� hry, a tvoř� tedy jak�si hereck� ans�mbl. A jako ka�d� ans�mbl m� i tento sv� s�listy, o kter� se ka�d� představen� op�r�, m� sv� hlavn� a vedlej�� akt�ry. Na jevi�ti kosmick�ho divadla hraje vět�inou prim jedna p�rov� dvojice ztělesňuj�c� mu�sk� a �ensk� princip, symbolizovan� Sluncem a Lunou. Tento p�r utvoř� vztah, takzvanou soli-lun�rn� konstelaci, kter� v horoskopu vět�inou navod� z�kladn� t�ma. T�ma se pak jako v ka�d� spr�vn� partituře (nebo re�ijn� knize) d�le rozv�j� a větv� na řadu dal��ch motivů, kter� rozehr�vaj� dal�� akt�ři představen�: zpravidla Merkur, Venu�e, Jupiter, př�padně dal�� "herci". Ale ve hře přich�z� ke slovu nejen t�ma, ale i jeho protiklad, vedle protagonistů se objevuj� i antagonist�, vyzyvatel�, pot�ist�, intrik�ni, poku�itel� - tuto �lohu vět�inou sehr�vaj� s�ly symbolizovan� Martem, Saturnem, Plutem nebo Lilit (Čern� Luna). Role se ale mohou v�elijak pom�chat, a to v z�vislosti na vztaz�ch, kter� mezi sebou jednotliv� akt�ři navazuj�. Jestli�e např�klad bůh Apoll�n uzavře př�telstv� s jin�m bo�stvem, je� je v m�tech naz�v�no Saturnus, co� astrologicky znamen�, �e Slunce se dostane do pozitivn�ho aspektu (trigon, sextil) se Saturnem, st�v� se r�zem z obvykl�ho vyzyvatele a pot�isty (Saturn) velk�, i kdy� n�ročn� učitel, a v konečn� bilanci i pomocn�k. Ka�d� dramatick� kus je nav�c vnitřně členěn na jednotliv� sc�ny, dějstv� - v astrologii se jim ř�k� domy. A ka�d� sc�na či dějstv� m� přirozeně svou scenerii - v astrologii jednotliv� znamen�, kter� spoluutv�řej� charakter hry. Jestli�e tedy ve čtvrt� sc�ně kosmick� hry bůh Apoll�n uzav�r� ono př�telstv� či smlouvu se Saturnem (astrologicky řečeno: Slunce stoj� ve 4. domě, zat�mco Saturn ve 12. nebo 8. domě), a celou scenerii tvoř� přitom znamen� Raka (neboť hrot 4. domu prot�n� toto znamen�) - pak jsou v horoskopu takov�ho člověka vytvořeny podm�nky, aby se důle�it�m jevi�těm jeho �ivota stalo prostřed� rodiny, aby ho přitahovaly postavy ztělesňuj�c� otcovsk� vzor (archetyp Otce) a aby se s�m se ve sv�m �ivotě chopil sv� otcovsk� nebo rodičovsk� role a n�le�itě ji "ztv�rnil". A kdy� toto sv� určen� člověk jaksi "přehl�dne" nebo se mu vyhne, pak mů�e např�klad doj�t k tomu, �e se z vlastn�ho otce stane v jeho oč�ch ničiv�, d�monick� postava, d�mon (viz př�běh bo�sk�ho Amadea). Z t�to metafory "divadla �ivota" tedy vypl�v�, �e n�m jsou při zrozen� d�ny do v�nku určit� �lohy i vlohy, kter� m�me (přirozeně v z�vislosti na �ivotn�ch podm�nk�ch) rozv�jet, naplňovat i ztv�rňovat, a to v z�jmu cel� hry. Neboť c�lem je, aby na�e představen� na tomto světě mělo n�le�it� obsah (smysl) i formu (napět�, osnovu, př�běh) a abychom do hry postupně vědomě zapojili v�echny akt�ry, to jest odpov�daj�c� psychick� faktory, cel� "hereck� ans�mbl" na�� ps�chy. Stavitel mostu Podle Junga tedy existuje mezi strukturou vnitřn�ho �ivota a strukturou horoskopu vztah korespondence, analogie, paralelismu. Z tohoto zji�těn� pak plyne dalekos�hl� důsledek, toti� �e hlubinn� psychologie a astrologie zkoum� jeden a t�� předmět - a t�m je Ps�ch� (přičem� jungovsk� Du�e m� svůj předobraz v tom, čemu stař� filosofov� a mystikov� ř�kali Anima Mundi). Dalo by se tak� ř�ci, �e horoskop v astrologii, podobně jako diagn�za v psychoanal�ze, pod�v� analogick� obraz vyj�dřen� jin�mi prostředky - obraz Ps�ch�. Tento obraz se sice mů�e č�stečně li�it v z�vislosti na rozd�lnosti n�strojů, kter� k jeho vytvořen� astrologov� a hlubinn� psychologov� pou��vaj�, ale podstatn� je, �e oba syst�my - astrologie i hlubinn� psychologie - jsou k sobě přiřaditeln� (vz�jemně "kompatibiln�") a sleduj� společn� c�l. T�m je pozn�v�n� toho, jak funguje Du�e (kosmick� principy, archetypy) v n�s a skrze n�s. Z tohoto pohledu jsou tedy hlubinn� psychologie a astrologie z�roveň n�strojem sebepozn�n� lidstva (kolektivn� du�e) i jednotliv�ho člověka, n�strojem, s jeho� pomoc� m�me mo�nost znovu nav�zat vztah ke kosmick�m principům, k du�evn�m a duchovn�m kořenům, psychologicky řečeno k archetypům, komplexům, k nevědom� vrstvě ps�chy - a tak mů�eme, obrazně vyj�dřeno, "z uv�znut� na mělčině zajet znovu na hlubinu", k duchovn�mu rozměru �ivota a ke spiritualitě vůbec. A nemus�me přitom prov�dět ��dn� krkolomn� obrat ani skok z jednoho, řekněme vědeck�ho, obrazu světa a nen�bo�ensk�ho břehu na druh� břeh, kter� je takzvaně nevědeck�, okultn� a religi�zn�. T�mto světon�zorov�m v�vojem, nebo sp� "evoluc� pozn�n�" pro�el toti� s�m Jung a sv�m d�lem postavil jak�si most mezi vědou a esoterikou, psychologi� a astrologi�, teologi� a mystikou. Kdo poctivě a se zaujet�m studuje Junga za �čelem sebepozn�n�, stane se dř�ve či později esoterikem a s překvapen�m dospěje a� k astrologii, i kdy� z �plně jin�ho konce, ne� by oček�val. Kdy� dva dělaj� tot�... R�d bych se kr�tce zastavil u rozd�lu mezi klasickou astrologi� a astropsychologi� (psychologickou astrologi�). Tradičn� astrologie spojuje jednotliv� kosmick� principy ("svět idej�", duchovn� rovinu) př�mo s konkr�tn�mi ud�lostmi, jevy a v�znamy ("se světem forem", s fyzickou či empirickou rovinou): jedno jako by se bezprostředně zrcadlilo v druh�m. Uvedu jednoduch� př�klad: Jestli�e Uran tranzituje přes Marta ve va�em horoskopu zrozen� a tento tranzit prob�h� v prvn�m nebo �est�m domě, tradičn� astrolog v�s bude rovnou varovat před nějak�m �razem, p�dem, zraněn�m, nervov�m přepět�m či jinak po�kozen�m zdrav�m. Naproti tomu astropsycholog bude mnohem obezřetněj�� a řekne v�m, �e se ve va�em �ivotě vytv�řej� podm�nky pro impulzivněj�� chov�n�, neoček�van� reakce, n�hl� rozhodnut�, co� mů�e v�st k ukvapenosti a př�padně přivodit i nějak� �raz. V�pověď tradičn�ho astrologa je jednoznačněj��, konkr�tněj��, zd�nlivě trefněj�� - ale tak� v�ce n�chyln� k omylu, neboť uveden� konstelace nepůsob� pouze v jedn� rovině (na "jevi�ti �ivota"), ale na v�ce rovin�ch (i v "psychick�m z�kulis�", v ději�ti du�e). Naproti tomu v�pověď astropsychologa před v�s klade v�ce mo�nost�: Konstelace se mů�e projevit př�mo (�raz), ale i nepř�mo (impulzivněj�� chov�n�), anebo se vědomě nemus� projevit vůbec (mů�eme jednat ukvapeně, ale vůbec si to nemus�me uvědomovat). Pro astropsychologii m� tedy z�sadn� důle�itost ten faktor či element, kter� le�� naopak zcela na okraji z�jmu klasick� astrologie a kter� zprostředkov�v� spojen� mezi "nahoře" a "dole", mezi rovinou kosmick�ch principů ("světem idej�") a rovinou pozemskou ("světem forem") - a t�m zprostředkuj�c�m faktorem je (jak u� bylo v��e naznačeno) Ps�ch�, podle Jungovy psychologie individu�ln� a kolektivn� du�e. Nikoliv tedy to, co se projevuje navenek, ve světě vněj��ch forem, na jevi�ti �ivota - to v�e jsou jen "hereck� kost�my" a inscenačn� prostředky "vy��� re�ie", v�razov� formy, kter� na sebe berou - pozor - skutečn� tvůrci hry - archetypy (planet�rn� energie) a jejich psychick� obsahy. T�m rozhoduj�c�m ději�těm �ivota a z�roveň ohniskem astropsychologick�ho z�jmu je tedy du�e. A astropsychologie varuje: Pokud si k tomuto ději�ti nez�sk�me př�stup a nepochop�me smysl cel� hry, pak n�m hroz�, �e se dř�ve či později sami staneme jej� obět�. Soubě�nost dějů na jevi�ti �ivota a v ději�ti du�e V jedn� ze sv�ch předn�ek o synchronicitě uv�d� Jung dnes u� klasick� př�klad toho, čemu ř�kal nepravděpodobn� n�hody neboli učen�m jazykem smyslupln� koincidence akauz�ln� povahy. Měl jednu klientku, kter� trpěla př�li�n�m racionalismem, "hořem z rozumu". "Po několika neplodn�ch pokusech o zm�rněn� jej�ho racionalismu poněkud hum�nněj��m uva�ov�n�m - ř�k� Jung - jsem se musel omezit na naději, �e se j� snad přihod� něco nečekan�ho a iracion�ln�ho, něco, co by mohlo rozb�t intelektu�ln� retortu, do n� se uzavřela." A pak se to stalo: Nejdř�v měla působiv� sen, v něm� j� někdo daroval drahocenn� �perk - zlat�ho skarabea. Druh� den měl Jung se svou klientkou sezen�, při kter�m se přihodilo něco zvl�tn�ho: "Zat�mco mi tento sen vypr�věla, zaslechl jsem, jak za mnou něco ti�e klepe na okno. Otočil jsem se a spatřil jsem dost velk� l�taj�c� hmyz, kter� zvenku nar�el do okenic a sna�il se dostat do temn� m�stnosti. To se mi zd�lo zvl�tn�. Ihned jsem okno otevřel a přil�taj�c� hmyz jsem chytil ve vzduchu. Byla to Cetonia aurata, Scarabaeidae, obyčejn� zlatohl�vek, kter� se d�ky sv� zelenozlat� barvě přibli�ně podob� nejsp�e skarabeovi. Podal jsem brouka sv� pacientce se slovy: "Tady m�te sv�ho skarabea." Tato ud�lost prorazila do jej�ho racionalismu ��douc� d�ru a led jej�ho intelektu�ln�ho odporu se t�m prolomil. L�čba mohla nyn� �spě�ně pokračovat." Zlat� skarabeus byl ve star�m Egyptě posv�tn�m broukem, symbolem nesmrtelnosti lidsk� du�e a tak� schopnosti obrody �ivota, jeho transformace. Řečeno psychologicky, skarabeus je tedy archetypem přerodu - a jestli�e se v nevědom� takov� mocn�, transformativn� s�la aktivuje, doch�z� pak často k jej�mu vynořov�n� prostřednictv�m snov�ho obrazu, př�padně i konkr�tn� synchronistick� ud�losti. Astrologa okam�itě napadne konstelace Pluto/Slunce (barevně vyj�dřeno čern�-zlat�, spojen� nejni���ho s nejvy���m), neboli v�zva k transformaci osobnosti, ke změně orientace vědom�, kter� v�ak přich�z� (v tomto př�padě přil�t�) z hlubok� tmy, z nevědom�. Jakmile nějak� mocn� archetyp v ději�ti du�e o�ije a neoček�vaně se vynoř� na jevi�ti �ivota, doch�z� k synchronistick�m ud�lostem, jejich� �činek b�v� zpravidla velice siln�, přem�haj�c� - takov� ud�losti pro��v�me jako něco fascinuj�c�ho, numin�zn�ho, jako z�van posv�tna, proniknut� nějak� vy��� s�ly do ka�dodenn�ho �ivota. Nepochybuji, �e by si ka�d� z v�s určitě vzpomněl na nějakou ud�lost tohoto typu a z�itek s n� spojen�. Ostatně podobn� typ zku�enosti, jako je synchronicita, je pěkně vyj�dřen i ve zn�m�m rčen� "my o vlku a vlk za dveřmi" - tak�e o n� u� něco věděli na�e babičky i pradědečkov�. Synchronicita jako�to "časov� a smyslupln� paralelismus psychick�ch a psychofyzick�ch ud�lost�" tedy funguje, ale Jung přitom z�roveň podot�k�, �e samotn� jej� princip st�le je�tě nen� exaktně definov�n - př�sně vědeck�mu pozn�n� a definici st�le unik�. Kdyby tomu bylo jinak, pak by patrně v�echna takzvan� or�kula a mantick� (vě�teck�) metody, k nim� astrologie do jist� m�ry tak� patř�, mohly b�t přijaty a uzn�ny třeba i vědeckou společnost� Sisyfos na jedn� straně, anebo různ�mi n�bo�ensk�mi společnostmi či c�rkvemi na straně druh� - neboť i ony vesměs uzn�vaj� platnost vědeck�ch důkazů. Takto uzn�ny b�t mohou sice tak�, ale cosi v tom br�n� - mo�n� jist� typ vědeck�, př�padně n�bo�ensk� předpojatosti - o tom v�ak nyn� nechci hovořit. Chci sp� doplnit, �e astrologie je z tohoto �hlu pohledu určitou metodou (technikou), kter� zcela systematicky a c�leně - d�ky tranzitům a progres�m - experimentuje se synchronicitou. Ř�k�m z�měrně experimentuje, proto�e astropsycholog je schopen předv�dat, �e se d�ky určit�mu tranzitu a předpokl�dan� konstelaci vytvoř� podm�nky vhodn� k určit�mu typu synchronistick� ud�losti, ale u� nedok�e předv�dat, zda se tento typ ud�losti projev� př�mo na "jevi�ti" �ivota, a u� vůbec ne v jak� konkr�tn� podobě. Z toho pak tak� vypl�v� postoj astropsychologa: K mo�nostem předv�d�n� je astropsycholog zdr�enliv� a obezřetn�, k jak�mukoli předv�d�n� konkr�tn�ch ud�lost� pak zcela odm�tav�. Řečeno slovy Junga: "T� konstelace znamen� např�klad u t�ho� člověka jednou katastrofu a podruh� pouhou r�mu." Astropsychologův hlavn� z�jem tedy nen� zaměřen do budoucnosti, ale k "tady a teď", toti� k pozorov�n� toho, v jak� podobě, na jak� �rovni vědom� a zda vůbec se tranzitem či progres� navozen� mo�nost či př�le�itost k něčemu (ony "vhodn� podm�nky" dan� tranzitem) viditelně projev�. A naopak, zda pr�vě pro��van� ud�lost nekoresponduje s nějakou v�raznou konstelac�, kter� by vrhla na to, co se pr�vě děje, ostřej�� světlo. Proto�e zd�nliv� �těst�, kter� n�s potkalo, anebo �pln� katastrofa, kterou pr�vě pro��v�me, se mohou jevit z vy��� perspektivy s �plně opačn�mi v�znamov�mi znam�nky. Horoskop tedy z�roveň funguje jako n�stroj reflexe, a hlavně sebereflexe, jako onen mytick� perseovsk� �t�t (dar Pallas Ath�ny Perseovi), kter� n�m umo�ňuje zahl�dnout Gorgony v na�em nitru a nepodlehnout jim. Jako př�klad synchronistick� ud�losti mohu uv�st okam�ik, kdy jsem dostal od pořadatelů tohoto předn�kov�ho cyklu nab�dku ke spolupr�ci. Podot�k�m, �e jde o m� prvn� veřejn� vystoupen� t�kaj�c� se astropsychologie - a k nab�dce do�lo pr�vě ve chv�li, kdy se tranzituj�c� Saturn spojil s m�m Uranem v 5. domě v prvn� těsn� konjunkci. Saturn je v astropsychologii poj�m�n jako faktor, kter� vtiskuje na�emu chov�n�, my�len�, c�těn� formu, tvar, strukturu - a to v z�vislosti na společensk�ch pravidlech, norm�ch, omezen�ch i c�lech. Abychom obst�li, mus�me sv�m touh�m a c�lům d�t odpov�daj�c� a společensky přijateln� v�raz a př�sně respektovat jist� meze �nosnosti a hranice sv�ch mo�nost�. Tento proces formov�n� charakteru se neobejde bez typick�ch saturnsk�ch v�zev, lekc� i bolesti. Naproti tomu Uran představuje v astropsychologii tendenci v mnoh�m opačnou: toti� instinkt svobody, na�e "prom�theovsk�" t�hnut� k duchovn�m v��in�m, k osvobozov�n� vědom� od domněl�ch i skutečn�ch předsudků, k stavěn� lidsk�ch schopnost� (objevitelsk�ch, vědeck�ch, technick�ch) na roveň Bohu. T�hnut� k osvobozuj�c�m ide�m, u�lechtilej��m met�m mů�e pak v�st i k tomu, �e rozmet�n� star�ch hranic a poř�dků konč� novou nesvobodou. Kdy� se tranzituj�c� Saturn setk� s Uranem, jsou tedy vhodn� podm�nky k tomu, aby se člověk pokusil vtisknout sv�mu my�len� i jedn�n� zřeteln� v�raz, formu, jasn� profil, logiku, jin�mi slovy, aby nechal zřetelněji vystoupit svou individualitu, a to zejm�na v t� �ivotn� oblasti, kde se člověk realizuje a uplatňuje sv� nad�n� (sf�ra 5. domu). Ale z�roveň aby přitom respektoval sv� mo�nosti a z�roveň i oček�v�n� auditoria. Zd� se tedy, �e nab�dka k předn�ce i tato předn�ka sama je určitou synchronistickou ud�lost�, kter� m� sv� skryt� t�ma (nav�c je třeba připoč�st, �e samotn� fenom�n synchronicity souvis� sv�m v�znamem s Uranem - synchronicita je uranistickou z�le�itost�). T�ma, kter� bych si bez horoskopu stě�� uvědomil, a t�m je v�zva (Saturn) k individualizaci (Uran) v oblasti my�len� a tvůrč�ho projevu (5. dům) a k my�len� v jasn�ch pojmech a v�eobecně přijateln� formě. Tajemstv� b�l�ho bodu V ka�d�m horoskopu se ve�ker� děn� na obrazci koncentruje do jednoho bodu, kter� je vyznačen mal�m, pr�zdn�m krou�kem uprostřed. Podle tradičn� astrologie je t�m pr�zdn�m, b�l�m bodem vyznačeno na�e stanovi�tě, ono m�sto, z něho� pozorujeme postaven� planet - a t�m stanovi�těm je na�e Země. Z hlediska astropsychologie je ale tento v�klad př�li� statick� a "uzemněn�". Vr�t�me-li se k na�� metafoře divadla světa a tance hvězd, a jejich grafick�ho zachycen� v horoskopu, pak onen b�l� bod na prvn� pohled připom�n� obrovskou divadeln� točnu, skryt� mechanismus, tajemn� vehikulum umo�ňuj�c� pohyb v�ech akt�rů hry - cyklick�, rytmick� a v�znamupln� pohyb nahoře i dole, navenek i uvnitř, cel�ho ve�kerenstva. Ani tento v�klad v�ak astropsychologii neuspokojuje, proto�e je st�le je�tě př�li� doslovn� a mechanick�, chyb� v něm Ps�ch� a postr�d� duchovn� rozměr. V Jungově psychologii zauj�m� centr�ln� postaven� integruj�c� faktor, kter� se naz�v� Sv�bytnost, �pln� bytostn� J�, das Selbst. Jin�mi slovy, Jung objevil a četn�mi v�zkumy dolo�il, �e v n�s dř�m� hlubinn� duchovn� potřeba a z�roveň mocn� instinktivn� integračn� s�la, kter� - kdy� se probud� - n�s �ene k tomu, abychom sloučen�m protichůdn�ch str�nek na�� vědom� i nevědom� Ps�ch� vytvořili "novou sloučeninu", "K�men mudrců", novou psychickou a duchovn� kvalitu a na svůj způsob tak realizovali "vnitřn� bo�stv�". Tajemn� b�l� bod v individu�ln�m horoskopu tedy představuje jak�si �heln� k�men cel� stavby, navzdory tomu, �e je zd�nlivě pr�zdn�. Symbolizuje (řečeno jungovsky) �pln� bytostn� J�, (teologicky) obraz Bo�� v člověku, (mysticky) duchovn� srdce, (antroposoficky) vnitřn� "kristovsk� impuls" a (teatrologicky) "vy��� re�ii". Z toho tak� vypl�v�, �e zat�mco pro astropsychologa nevede cesta za pozn�n�m Ps�ch� a jej�ch z�konitost� d�l ne� k tajemn�mu b�l�mu bodu (v něm se astropsychologovi cesta otev�r� a do něj �st�), pro teologa je to naopak pouh� "startovac� m�sto, odrazi�tě", neboť předmět teologie je jin� - nikoli Ps�ch�, n�br� rovnou Bo�� existence. I kdy� pro astropsychologa nele�� ot�zka Bo�� existence v centru pozornosti, mlčky ji předpokl�d�, neboť v�, �e bez n� by hra kosmick�ch energi� (Theatrum astri) vůbec nefungovala. Přesto v�ak existuj� astrologov� - a nen� jich zrovna m�lo - kteř� si tajemn� b�l� bod vysvětluj� jinak, př�padně je pro ně jenom pr�zdn�m m�stem. Domn�v�m se, �e tito agnostikov� či intelektu�lov� mezi astrology jsou vystaveni obrovsk�mu poku�en� prom�tnout do tohoto velk�ho tajemn�ho bodu, před kter�m bychom měli st�t s největ�� pokorou, sv� mal� astrologick� J�. Poku�en� nahl�et do Bo�� d�lny a poskytovat zaručen� informace př�mo od pramene je u astrologů značn� - a snad ��dn� zač�tečn�k se mu (třeba jen na okam�ik) nevyhne. Kdy� ale půjdeme ve sv�ch �vah�ch je�tě d�l, dospějeme k tomu, �e pr�vě v tomto tajemn�m bodu horoskopu by se mohli setkat odvěc� rivalov�: astrologie s teologi� a esoterika s vědou. Proto�e je to z�roveň symbol univerz�ln�ho vědom�, ve kter�m se - řečeno vědeckou terminologi� - pozn�van� objekt (nebo-li Ps�ch�), pozn�vaj�c� subjekt (omezen� lidsk� vědom�) a proces pozn�n� (Duch jako�to dynamick� aspekt Ps�ch�) spojuj� v Jednotu. A tmelem nebo z�kladn�m principem t�to Jednoty je vesm�rn� harmonie. Věř�c� křesťan ř�k�: L�ska - Bůh. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| nahoru |
|
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |