 |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Dvojit� sc�n��
Ludv�k Bass
Dokument�rn� esej spisovatele, publicisty a mecen�e Ludv�ka Basse (v minul�m ��sle jsme autorovi d�kovali za finan�n� podporu na z��zen� webov�ch str�nek www.revueprostor.cz) vych�z� vst��c v�em �ten���m, kte�� maj� v oblib� kino Ponrepo a filmy pro pam�tn�ky - tento p��b�h v�ak nato�il s�m �ivot. Sta� je redak�n� upravenou uk�zkou z knihy Eseje z obou d�b�n�, kter� vych�z� v nakladatelstv� Doko��n. *** "Pravideln� cestovn� letadlo dokon�ilo p��pravu k odletu z lisabonsk�ho leti�t�, kdy� k n�mu dorazil obtloustl� p�n kou��c� doutn�k." Zlomek sc�n��e dobrodru�n�ho filmu. "V prvn�ch dnech �ervna 1943 let�li jsme z Al��ru dom� p�es Gibraltar. Moje p��tomnost v severn� Africe byla ob��rn� hl�ena, a N�mci byli proto velmi ostra�it�." Sc�n�� t�chto skute�n�ch ud�lost� je z pera Winstona Churchilla: "N�me�t� agenti hl�sili, �e jsem na palub�. A� leteck� spojen� mezi Portugalskem a Angli� u� mnoho m�s�c� pokra�ovalo bez p�ek�ek, n�meck� st�ha�ka byla bez prodlen� vysl�na sest�elit bezmocn� letadlo. Tak zahynulo t�in�ct cestuj�c�ch, mezi nimi i proslaven� britsk� herec Leslie Howard. Jeho �arm a talent jsou n�m zachov�ny v jeho skvostn�ch filmech." Churchill m�l jist� na mysli Howardova profesora Higginse v Pygmalionu Bernarda Shawa anebo plant�n�ka Ashleyho Wilkse, milovan�ho v�nivou Scarlett O'Harovou v Jihu proti Severu. Ma�arsk� �id L�szl� (Leslie) Howard Steiner p�edstavoval sv�tu kvintesenci anglosask�ho gentlemana. Za��tkem v�lky p�eru�il svou hv�zdnou hollywoodskou kari�ru a vr�til se do ohro�en� Anglie. Krom� filmov�n� p�sobil ve vys�l�n� BBC do z�mo�� "Hlas Brit�nie". Osudn�m letem p�es Lisabon se vracel do Lond�na z Madridu, kde vystupoval na p�d� British Council. Prvn�m krokem k roli, kter� se stala osudovou pro desetitis�ce ma�arsk�ch �id�, byl Howard�v sv�tov� �sp�ch ve filmu �erven� bedrn�k. Ten byl nato�en roku 1935 podle stejnojmenn�ho rom�nu ma�arsk� baronky Emmusky Orczyov� poprv� vydan�ho v roce 1895. Howard hraje roli anglick�ho lorda, jen� organizuje a s�m prov�d� krkolomn� z�chrany �lechtic� odsouzen�ch pod gilotinu tribun�ly Velk� francouzsk� revoluce. U� tehdy vytv��el Howard protiv�hu c�lev�dom� tenden�nosti nacistick�ho filmov�ho pr�myslu. Kdy� v �erven�m bedrn�ku pros� francouzsk� hrab�nka v Lond�n� korunn�ho prince o pomoc pro sv�ho odsouzen�ho man�ela, princ odpov�d�: "Na�e vl�da d�l� v�e, co je mo�no. Ale kdy� ze��l� cel� n�rod, m��e na vlastn�m �zem� zav�st bezmezn� hr�zy." V roce 1941 zahr�l Howard podobnou, u� otev�en� protinacistickou roli ve filmu Bedrn�k Smith, kter� tak� s�m re��roval. Horatio Smith je roztr�it� profesor archeologie, kter� pod rou�kou vykop�vek a studijn�ch cest v N�mecku zachra�uje prominentn� intelektu�ly ze sp�r� nacist�. V zim� roku 1942 byl tento film prom�t�n na britsk�m vyslanectv� ve Stockholmu. Mezi hosty byl Raoul Wallenberg se svou sestrou. Urostl� t�icetilet� Raoul poch�zel z patricijsk� rodiny bank��� a diplomat�. Trochu se podobal Howardovi, a� m�l jen �estn�ctinu �idovsk� krve, na kter� si velmi zakl�dal. Po letech vzpom�nala jeho sestra na mohutn� dojem, kter� na bratra Bedrn�k Smith ud�lal. "Pr�v� tohle bych cht�l d�lat," �ekl j� na cest� dom�. Zpr�vy o vyhlazov�n� �id� pod n�meckou okupac� za�aly pronikat do sv�ta. Postoje obyvatel neutr�ln�ho �v�dska byly polarizovan� od Wallenbergova v�niv�ho antifa�ismu a� k fascinovan�mu obdivu k Hitlerovi, jak jej poci�oval budouc� velik�n �v�dsk� kinematografie Ingmar Bergman, roz�arovan� teprve objevy koncentra�n�ch t�bor�.* Wallenberg nemusel �ekat na �anci p��li� dlouho. Na ja�e roku 1944 byl vyzv�n k veden� americko-�v�dsk� akce pro pomoc ma�arsk�m �id�m, jejich� likvidace byla na po�adu od b�ezna 1944, kdy N�mci obsadili �zem� sv�ho ma�arsk�ho spojence, kter� se za��nal ukazovat nespolehliv�m. Vybaven titulem prvn�ho sekret��e �v�dsk�ho vyslanectv� v Budape�ti a t�m�� neomezen�mi finan�n�mi prost�edky Wallenberg vyn�el a dal masov� tisknout �v�dsk� "ochrann� pasy", opat�en� impozantn�mi raz�tky, n�kolikajazy�n�m textem a fotografi� nositele. Ohro�en�m �id�m byly vyd�v�ny administrativn�m person�lem n�kolika stovek ma�arsk�ch �id�, zam�stnan�ch �v�dsk�m vyslanectv�m. Tyto improvizovan� dokumenty byly namnoze respektov�ny ma�arsk�mi, a n�kdy i n�meck�mi org�ny. Uprost�ed sc�n zoufalstv� se na shroma�di�t�ch a nakl�dac�ch per�nech transport� smrti objevoval Wallenberg se sv�mi seznamy chr�n�n�ch �id�, kter� n�kdy roz�i�oval p��mo na m�st�. Nez��dka pak sv�m autoritativn�m diplomatick�m vystupov�n�m dostal ven i n�kter� z t�ch, kte�� u� byli uvnit� dobyt��ch vagon�. Riskantn� z�sahy do mechanismu holocaustu pak st��dal, po vzoru obou Bedrn�k�, se spole�ensk�m vystupov�n�m v nejvy���ch kruz�ch nep��tel. Z�m�rn� zinscenoval i setk�n� se sv�m �hlavn�m protivn�kem, pov�stn�m organiz�torem transport� Adolfem Eichmannem, kter�ho pozval na ve�e�i. Po vybran� hostin� zhasl sv�tla a rozhrnul z�clony. P�i pohledu na obzor zabarven� sov�tskou d�lost�elbou pak varoval Eichmanna, �e v�lka je pro N�mce prohr�na. Wallenberg m�l p�ipraven pl�n k rehabilitaci �id� zb�vaj�c�ch v osvobozen� Budape�ti. Jakmile sov�tsk� jednotky dos�hly �v�dsk�ho velvyslanectv�, vypravil se s t�mto pl�nem do Debrec�nu, kde Sov�ti ustavili provizorn� ma�arskou vl�du. Jeho spolupracovn�ci jej vid�li naposled 17. ledna 1945 kdy� odj�d�l z Budape�ti se sov�tskou eskortou, o kter� �ertoval, �e nev�, je-li jej�m hostem, �i zajatcem. Toho dne jej opustilo �t�st�, kter� mu dosud tak ��asn� p��lo. Wallenbergovo zmizen� z�stalo tajemstv�m po p�l stolet�. A� do osmdes�t�ch let pronikaly ze sov�tsk�ho gulagu na Z�pad ob�asn� pov�sti o jeho �dajn�m pobytu, od konce �ty�ic�t�ch let byly ale st�le mlhav�j��. Na opakovan� demar�e �v�dsk� vl�dy Sov�ti nejprve odpov�dali, �e jim o Wallenbergovi nen� nic zn�mo. V �noru 1957 v�ak ofici�ln� ozn�mili, �e byl v�zn�n v Ljubljance, kde zem�el na srde�n� z�chvat v �ervenci 1947, a �e t�mto politov�n�hodn�m nedorozum�n�m byl vinen tehdej�� ministr Abakumov, popraven� v roce 1954. Dal�� informace vy�ly najevo teprve po rozpadu Sov�tsk�ho svazu. Sov�tsk� rozv�dka se n�jak� �as urputn� sna�ila z�skat Wallenberga za sv�ho agenta. Jeho opo�d�n� n�vrat na Z�pad by Sov�t�m zp�sobil trapn� mezin�rodn� skand�l, proto �trn�ct�ho kv�tna 1947 napsal Vy�inskij Molotovovi, aby po��dal Abakumova o "souhrn a n�vrh na likvidaci p��padu". V rohu dopisu se nach�z� Molotovova pozn�mka: "Soudruhu Abakumove, ��d�m hl�en�. Molotov, 18. kv�tna 1947." Odklad likvidace a� do �ervence nazna�uje, �e kone�n� rozhodnut� padlo v je�t� vy��� instanci. Dokumenty uve�ejn�n� �v�dsk�m ministerstvem zahrani�� v roce 1980 obsahuj� z�znamy velvyslance S�derbloma o rozhovoru se Stalinem 15. �ervna 1946. S�derblom �ekl Stalinovi: "Osobn� jsem p�esv�d�en, �e Wallenberg se stal ob�t� nehody �i bandit�." Stalin se ot�zal: "M�li jste o v�ci konkr�tn� informace z na�� strany?" "Ne," odpov�d�l S�derblom, "p�edpokl�d�m, �e sov�tsk� org�ny nemaj� dal�� spolehliv� informace o tom, co se ud�lo." Velvyslanec s�m tak dal Stalinovi volnou ruku k Wallenbergov� v�zn�n� a pozd�j��mu zavra�d�n�. Kdy� Wallenberg um�ral v Ljubljance, pravd�podobn� n�sledkem smrt�c� injekce, le�el jeho vzor Howard u� �ty�i roky na dn� Atlantiku. Wallenberg�v dobrodru�n� �ivot se v re�lu podobal tomu, kter� vedl Howard na filmov�m pl�tn�. Do osud� obou postav zas�hly v�le�n� ud�losti a jejich politi�t� protagonist�. V Howardov� smrti byl nev�dom� hlavn�m �initelem Churchill, kde�to ve Wallenbergov� to byl v�dom� Stalin: "Z jeho kost� jsou kor�ly, perly z jeho o��." (Shakespeare, Bou�e) Hor�� to bylo s Wallenbergov�mi poz�statky. B�val� n��eln�k speci�ln�ch �kol� NKVD Pavel Sudoplatov p�e: "Wallenberg byl zpopeln�n bez pitvy na rozkaz ministra bezpe�nosti Abakumova. Popraven� na z�klad� speci�ln�ho vl�dn�ho rozhodnut� byli zpopeln�ni bez pitvy v krematoriu h�bitova Donskoj a jejich popel byl zahrab�n ve spole�n�m hrob�. ��ady pozd�ji doznaly, "e t�mto zp�sobem skon�ily mnoh� prominentn� osobnosti jako Jakir, Tucha�evskij, Mejerchold a jin�. Jeliko� Donsk� krematorium bylo v Moskv� jedin� a� do roku 1954, je pravd�podobn�, �e popel Wallenberga, Je�ova i Beriji je ulo�en ve spole�n�m hrob�." I pro tak jedovatou sm�s poz�statk� najdeme u Shakespeara sm��liv� slova. Princ Hal: "Jak�iv jsem nevid�l takov� mizery." Falstaff: "Ale co?, pouh� to �lov��ina - potrava pro d�la, ter�e pro kop� - i spolu s lep��mi j�mu zapln�." (Shakespeare, Jind�ich IV., druh� d�l) V lep�� spole�nosti, mezi �ivouc�mi pomn�ky zachr�nc� �id�, stoj� v jeruzal�msk� Aleji spravedliv�ch Wallenberg�v strom. I kdy� to na cedulce nen� naps�no, v tom strom� z�rove� �ije i herec Leslie Howard. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| nahoru |
|
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |