 |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Du�e a sv�t ve sv�tle filmu
Josef �kvoreck�, Krzysztof Zanussi, Tom Stoppard, Andrea Sedl��kov�, Vladim�r Hendrich, Michael M�lek, Helena Bendov�, Zden�k Podskalsk� ml., Jan Gogola, Jan �tern
Du?e a sv�t ve sv�tle filmu Film zaznamenal v minul�m stolet� obrovsk� rozmach a v jist�m smyslu se stal symbolem modern� �ry i technicky vysp�l� (pop)kultury ? jakou m� filmov� kultura budoucnost v ?digitalizovan�m? 21. stolet�? A o �em sou�asn� filmov� d�la a obrazy vypov�daj�, jakou pravdu o n�s a na?� dob� p�in�?ej�? S n�sleduj�c�mi ot�zkami a n�m�ty jsme se tentokr�t obr�tili na filmov� kritiky, re?is�ry, scen�risty a dramaturgy. 1. Jak� je v�? nejlep?� a nejhor?� filmov� z�?itek z posledn� doby ? co v�s ze sou�asn�ho filmu zaujalo, anebo naopak zneklidnilo (film, ud�lost, fenom�n), a pro�? Na jak� typ kulturn�ch a psychologick�ch pot�eb podle v�s reaguj� nej�sp�?n�j?� filmy sou�asnosti ? Harry Potter, P�n prsten�, Umu�en� Krista �i v �pln� jin� rovin� nap��klad Tarantin�v Kill Bill a s�rie film� vyu?�vaj�c�ch otev�en�ho �i ?ironizovan�ho? n�sil� a hr�zy? 2. Kam se posunula role a v�znam filmu v sou�asn� medi�ln� kultu�e? Vytla�ila nov� m�dia film na okraj, anebo t�m film z�skal na hodnot�? Stal se dne?n� film d�stojn�m n�stupcem literatury, kter� byla je?t� p�ed t�iceti �ty�iceti lety m���tkem kulturn� vysp�losti, anebo je sp�?e ?zna�kov�m zbo?�m? v medi�ln�m supermarketu? Co se podle v�s ve filmov�ch obrazech a p��b�z�ch p�edev?�m zrcadl�: hled�n� hodnot a nastolov�n� z�va?n�ch t�mat (p��padn� jak�ch?), anebo je naopak sou�asn� film sp�?e v�razem (pop)kulturn� pokleslosti a �padku imaginace? V jednom ze zn�m�ch esej� vyj�d�il Milan Kundera n�zor, ?e v medi�ln� ��e film jako?to um�n� sv� utk�n� s filmem p�sob�c�m jako n�stroj oblbov�n� u? prohr�l ? jak� je v�? n�zor na sou�asn� sk�re tohoto ?utk�n�?? 3. V sou�asnosti se �asto hovo�� o evropsk�m filmu v souvislosti s ot�zkou kulturn� identity. Zv�t?uje se podle v�s rozd�l mezi evropsk�m a americk�m filmem, anebo se naopak smaz�v�? Jak� je dlouhodob� trend a jak na tento trend reaguje �esk� film ? ?poameri�t�n�m?, nebo hled�n�m vlastn� sv�bytnosti? Jak�mi typick�mi rysy se evropsk� film py?n� a kdo je podle v�s v sou�asn� dob� jeho nejv�razn�j?�m p�edstavitelem? Vznik� spole�n� Evropa ? m�la by se podpora evropsk�ho filmu n�jak v�razn�ji institucionalizovat? *** Josef ?kvoreck�, spisovatel P�e�etl jsem va?e ot�zky pozorn�, a mysl�m, ?e odpov�dn� se va?� konfrontace n�zor� z��astnit nemohu. P�edev?�m sou�asn� evropsk� film v�bec nezn�m. Zde v Torontu se objev� evropsk� film jen velmi sporadicky, a to je?t� patrn� nikoliv to nejlep?�, co se dnes v Evrop� to��. Na torontsk� filmov� festival nechod�m, tam se hraje kdeco, v?emo?n� ?experimenty?, v�t?ina toho m� nezaj�m� a hlavn�: J� u? rad?i �tu ne? chod�m do biografu. N�co m�lo v�m o sou�asn�m �esk�m filmu, ale k n�jak� uspokojiv� znalosti to nesta��. Mysl�m v?ak, ?e Kunderovo uva?ov�n� o prohran�m utk�n� um�leck�ho filmu s filmem oblbuj�c�m publikum je pon�kud myln�. V�t?ina d�l aspiruj�c�ch na status um�n� nikdy nest�la a ani dnes nestoj� za moc, jenom sem tam n�jak� film opravdu vynikl a lze se na n�j d�vat i po letech; a jenom sem tam n�co je skute�n� pod ve?kerou kritiku. Je to v?echno podle Gaussovy k�ivky. Kdy? se pod�v�te na veleobs�hl� liter�rn� antologie, na jak� se specializoval Poe�v sou�asn�k Rufus Griswold, pozn�te dv� t�i jm�na, a to jste je pravd�podobn� ani ne�etl, jenom jste o nich sly?el. To bylo ov?em d�vno, v prvn� p�lce devaten�ct�ho stolet�. Ale vezm�te si Kunz�v Slovn�k �esk�ch spisovatel�, vydan� t�sn� po druh� sv�tov� v�lce, a �ekl bych, ?e mo?n� polovina, jist� t�etina spisovatel�, o nich? tam Kunz v�cem�n� obs�hle p�?e, v�m nic ne��k�. Lituji, ?e v�m nemohu vyhov�t, v�? �asopis je vynikaj�c�, ale to, co bych mohl odpov�d�t na va?e ot�zky, by mu na kvalit� nep�idalo. *** Krzysztof Zanussi, polsk� re?is�r, producent a pedagog Od t� doby, co jsem za�al pracovat ve filmu, jsem se sna?il zhl�dnout v?e, co se zd�lo b�t ve sv�tov� produkci d�le?it� ? bez ohledu na ?�nry. Dnes u? jsem ve v�ku, kdy si mohu dovolit sledovat jen to, co mne opravdu zaj�m�. A m�dn� filmy do okruhu m�ch z�jm� v�t?inou nepat��. Nav�c nem�m p��li? v oblib� ?�nr fantasy, tak?e jsem nevid�l P�na prsten�. Harry Potter je filmem pro d�ti, z toho v�ku jsem ji? vyrostl. Ale zhl�dl jsem Umu�en� Krista, a byl jsem t�m filmem pohnut, p�esto?e nec�t�m pot�ebu takov� filmy vyhled�vat. Tarantin�v film Pulp fiction m� sice sv�m zp�sobem zaujal, ale pokud tento �sp�?n� re?is�r z�stane v�zet v postmodernismu, nem�m chu? jeho tvorbu d�l sledovat. Ch�pu, ?e je mo?n� se filmem i um�n�m bavit, ale mne bav� �pln� jin� v�ci. Co se mi je?t� v posledn�ch letech l�bilo? Am�lie z Montmartru, a tak� Noi albinoi. A je?t� mnoho dal?�ch skromn�ch film�, kter� �lov�ka sice nesraz� na kolena, ale pot�?�. Role filmu z�st�v� st�le dost v�znamn�. Filmy nejr�zn�j?� kvality jsou vyhled�vanou potravou elektronick�ch m�di�, nevytla�ily je ani ?reality shows?, ani televizn� sout�?e. Obliba film� ze strany televize i nov�j?�ch m�di� je v?ak spojena s �padkem kvality. Spole�nosti jednotliv�ch evropsk�ch zem� jako by proch�zely (s v�t?�m �i men?�m zpo?d�n�m) ?okem masovosti. Vzpoura davu znovu vis� ve vzduchu, tentokr�t provokovan� m�dii ? a masa si vyb�r� to, co je nejjednodu??�, nejprimitivn�j?� a nejleh��. Na nikoho se neohl�?�, nikoho se nept�, nepokou?� se dos�hnout vy??� �rovn�, vzepnout se k n�jak�mu c�li. Spole�nosti se unifikuj� a ?horizontalizuj�?. Zbavily se kulturn�ho z�pasu o hodnoty a spolu s n�m i p��n� vyrovnat se nejlep?�m, kvalifikovat se mezi elitu. To se t�k� v?ech oblast� kultury, hudby, literatury i filmu. V epo?e bestseller� nen� d�lo laure�ta Nobelovy ceny ni��m v�jime�n�. Pulp fiction se prod�v� l�pe. A�koliv z�kon�m trhu film tak� podl�h� (filmov� pr�mysl se dokonce na jejich fungov�n� v�raznou m�rou s�m pod�l�), neznamen� to je?t�, ?e film jako um�n� definitivn� zem�el. Mysl�m, ?e je?t� ?ije, ale je vytla�ov�n na okraj. O filmov� um�n� maj� dnes z�jem pouze n�v?t�vn�ci filmov�ch klub�. Jenom?e: Mohou si ze sv�ch dan� na vznik kvalitn�ch film� p�iplatit? Bohu?el nemohou. Tak?e skute�n� filmov� tv�rci jsou nuceni obracet se na st�t, vyu?�vat st�tn� podpory ? podobn� jako opern� a divadeln� um�lci nebo nekomer�n� nakladatel�. Fenom�n p�ipodob�ov�n� americk�mu filmu lze roz?��it na celou evropskou spole�nost. Mne ale zaj�m�, pro� Evropa v kulturn� sout�?i s americkou prohr�v�. Je?t� do doby druh� sv�tov� v�lky se Ameri�an� cht�li podobat Evropan�m ? kdy a pro� nastal obrat? Nyn� proch�z�me f�z� dost jednostrann�ho americk�ho vlivu, ale je?t� to nen� por�?ka. Evropa ? jako F�nix ? dok�zala nejednou povstat z popela. Copak by Am�lie z Montmartru mohla vzniknout v Americe? Nikoli, na to je p��li? inteligentn�, ironick� a mnohozna�n�. Podobn� jako Ren� Clair, Ingmar Bergman, Federico Fellini, Michelangelo Antonioni museli tvo�it v Evrop�, tak i Forman nebo Pola�ski, kte�� se ocitli v Americe, jsou st�le evropsk�mi filma�i. Srovnejte Schindler�v seznam a Pianistu, zhl�dn�te pozorn� Amadea. Vz�jemn� bl�zkost, kulturn� v�m�na, konvergence? Ano, ale ot�zka je, k �emu se kulturn� p�iklon�me. V?dy? i Hollywood je n�kdy bl�zko Evrop� ? kdy? tam tvo�� Evropan�. *** Tom Stoppard, britsk� dramatik a scen�rista M�m nejobl�ben�j?�m filmem je ��nsk� �tvr?. V posledn� dob� se mi l�bil L.A. P��sn� tajn�. M�m r�d filmovou klasiku, a to tu zcela nejklasi�t�j?�. Do kina obvykle moc nechod�m, a pokud jde o novinky, nem�m o nich p�ehled. V�t?ina nov�ch film� za mnoho nestoj�, moment�ln� si nevzpom�n�m na ?�dn�, kter� by m� zaujal. A pokud jde o filmy vysloven� ?patn�, schv�ln� si je nepamatuji, co? je v�c du?evn� hygieny. Z film�, kter� uv�d�te (P�n prsten�, Umu�en� Krista, Harry Potter), jsem dosud ?�dn� nevid�l. Jsem divadeln�k ? pat��m do divadla, ne do kina. S p�ekvapen�m zji??uji, ?e se dnes p�?ou mnohem zaj�mav�j?� knihy ne? v dob� domn�l�ho vrcholu literatury, kdy jsem byl mlad�. Je podivuhodn�, jak se odborn�ci neust�le m�l�. Mysleli si, ?e film postupn� zlikviduje literaturu, pot� televize ?p�ev�lcuje? film a nakonec �ra po��ta�� zcela vytla�� ti?t�nou literaturu ? nikdo z nich nem�l pravdu. Na druhou stranu je faktem, ?e m�dia se navz�jem ovliv�uj� a p�sob� i na um�leckou kvalitu: ��m jednodu??� je fyzick� akt psan� knihy �i technick� zvl�dnut� filmov�ho nat��en�, t�m v�ce ?patn�ch knih a film� vznik�. Dnes m�?ete nato�it p�ijateln� film bez ?petky pravdy: Sta�� k tomu jeden �lov�k a elektronick� technologie ? a nebude to cht�t v�ce talentu, ne? je t�eba k ukl�d�n� fotek do rodinn�ho alba. Ale m�?e se objevit tak� mistrovsk� kus, kter� by za jin�ch podm�nek nevznikl. V kinematografii se d�je mnoh� a nat��� se hodn� film�, ale na m�j vkus je v t� z�plav� a? p��li? mnoho braku, skoro bych �ekl, ?e jeho mno?stv� roste. V Anglii i ve Francii se sice mnoz� filma�i opi�� po Hollywoodu a d�laj� ?americk�? filmy, proto?e cht�j� usp�t, ale nelze to ��ci v?eobecn�. Zn�m mnoho francouzsk�ch film�, kter� jsou skrznaskrz francouzsk� a ze kter�ch pak Ameri�an� d�laj� (obvykle o dost hor?�) remaky. Americk� filmy maj� obrovsk� vliv v anglicky mluv�c�ch zem�ch a tlak tvo�it filmy p�ijateln� pro maximum lid� je velmi siln�. Ekonomick� faktor m� na um�n� velk� vliv, a ��m v�ce pen�z se d� z takzvan�ho ?um�n�? vyt�?it, t�m zka?en�j?�m se um�leck� prost�ed� st�v�. V�ce toho na va?e ot�zky ��ci neum�m. *** Andrea Sedl��kov�, filmov� re?is�rka a scen�ristka ?ij�c� ve Francii Ka?d� t�den v�d�m v pr�m�ru t�i filmy. Jeden v kin�, jeden v televizi, jeden na DVD. Do kina, vzhledem k tomu, ?e ?iji a pracuji ��ste�n� ve Francii, chod�m na nov� filmy dom�c� produkce, a to nikoliv jen ze z�jmu o ?um�leck� sd�len�?, ale tak� proto, abych vid�la, co nato�ili p��tel�-kolegov� re?is��i a p��tel�-kolegov� techni�t� pracovn�ci. T�dn� je ve Francii patn�ct premi�r, z �eho? minim�ln� t�i francouzsk�, tak?e je co sledovat. Mimoto se tak jednou za m�s�c objev� film evropsk� �i americk� ? severn� �i ji?n� ? anebo i asijsk� provenience, kter� stoj� za to. V televizi pak v�t?inou do?enu sn�mky, je? mi z r�zn�ch d�vod� unikly nebo do kter�ch jsem opravdu necht�la investovat osm euro. Na DVD se moment�ln� kultivuji ?klasikou? ? filmy, je? zn�m a m�m r�da anebo jsem je z r�zn�ch d�vod� nikdy nevid�la. M�m nejv�t?�m z�?itkem z posledn�ho m�s�ce je u n�s nep��li? zn�m� Schl�ndorff�v film 317. odd�l, nato�en� v roce 1964, kter� se odehr�v� b�hem v�lky v Indo��n�. ?Fale?n�? dokument�rn� film o state�nosti a zbab�lstv� se nepodob� ?�dn�mu jin�mu filmu, co? je vlastn� pro m� v?eobecn� jak�msi krit�riem kvality. Nejhor?�m z�?itkem byl sou�asn� francouzsk� film Role ?ivota v hlavn� roli s Agnes Jouieovou, kterou u n�s mo?n� lid� znaj� jako re?is�rku filmu Vkus ostatn�ch. Ve Francii m� p��jemn� p�ekvapil v�t�zn� n�vrat dokument�rn�ho filmu do kin. Div�ci na dokumenty chod�! Nejen na Michaela Moora, ale i na skromn�j?� filmy, jako nap��klad na film o jist� jednot��dce ve st�edu Francie B�t a m�t �i na Depardonovu Des�tou komoru, zaznamen�vaj�c� pr�ci jednoho tribun�lu. Zneklid�uje m� to, co asi v�t?inu z n�s, tedy komercializace a banalizace filmu. Ve Francii se kv�li restrikc�m v oblasti dotov�n� kinematografie zhor?ily podm�nky pro produkov�n� takzvan�ch ?mal�ch film�?, na jejich? z�klad� mohly vyr�stat nov� re?ijn� osobnosti, ale tak� nov� herci a mlad� techni�t� pracovn�ci. To v?e se den ze dne ztr�c�. V m�d� jsou velkoprodukce s hv�zdami, co? je?t� p�ed n�kolika lety nebylo tak markantn�, Francouzi m�vali r�di sv� intimn� konverza�ky. T�?ko se mi porovn�v� sou�asn� stav s obdob�m p�ed roz?��en�m a zna�n�m vlivem m�di�. D��v se asi chodilo v�ce do kina, proto?e televize a digit�ln� nosi�e nem�ly div�ka tolik v hrsti a proto?e filmy byly, bohu?el, kr�sn�j?�, hlub?�, dojemn�j?�, prost� lep?�. Pro� by m�l b�t film n�stupcem literatury? Je to p�ece um�leck� tvar s�m o sob�. Literatura je stejn� tak m���tkem kulturn� vysp�losti jako film �i hudba. A medi�ln� supermarket? N�kter� filmy jsou d�l�ny jen pro n�j a jin� zase pro lidi, kte�� do supermarketu nezav�taj�, a je na ka?d�m st�t�, aby podporoval n�rodn� kinematografii, kter� by mohla konkurovat t�m supermarketov�m produkt�m. �pln� �padek imaginace jsem nezaznamenala. V dobr�ch filmech se st�le ?hledaj� hodnoty?, ve ?patn�ch se snad tak� hledaj�, ale nenal�z�me je tam. Ale n�jak tak si demokraticky mysl�m, ?e v?echny ?�nry jsou povolen� a ?e �as uk�?e, kter� filmy byly poklesl� a kter� ne. J� se filmy nec�t�m oblbov�na, a jen ve francouzsk� produkci je je?t� mnoho re?is�r�, kte�� ono v�mi zmi�ovan� ?utk�n�? vyhr�vaj� ? jako nap��klad Garrel, Rivette, Godard, Civeyrac, Ruiz, Olivera. Samoz�ejm� ?e hloup�ch film� je asi v�c, ale nebylo to tak v?dy? Nezn�m jedin� evropsk� film nato�en� pouze za evropsk� pen�ze, kter� by se podobal americk�mu. A nezn�m americk� film, jen? by vypadal evropsky. I nez�visl� n�zkorozpo�tov� americk� filmy mi p�ipadaj� jin�, americk�. V Evrop� jsou pen�ze men?�, a tak se tvo�� jin� spekt�kl. Evropsk� filmy mus� bojovat proti americk�m sv�mi zbran�mi ? inteligenc�, ?armem, lidskost�, bl�zkost� s div�kem d�ky jazykov� a kulturn� identit�. Tyto zbran� ? douf�m ? nem�?e americk� film nikdy p�eb�t �pln�. Vy si opravdu mysl�te, ?e �esk� film reaguje n�jak specificky na americk�? Jsou re?is��i, kte�� maj� r�di sou�asnou americkou tvorbu a jsou j� ur�it� ��ste�n� ovlivn�ni, ale snad krom� Kolji nem�m pocit, ?e by to bylo v �esk� kinematografii n�jak markantn�. I Tmavomodr� sv�t mi p�ipad� stra?n� �esk�? �ekla bych, ?e jsme sv�bytn�, n�kdy mo?n� tak trochu i proti sv� v�li. Nejv�t?� silou evropsk�ho filmu je lok�ln� originalita, spojen� s kulturn� identitou toho kter�ho n�roda. Tam, kde se poda�� propojit intenzivn� p��b�h s jakousi ?n�rodn�? specifi�nost�, kter� je sice ��ste�n� pro ostatn� Evropany lehce exotick�, ale z�rove� p�ita?liv� a pochopiteln�, tam je mo?nost snad hovo�it o evropsk�m d�le. Pro m� jsou moment�ln� nejv�t?�mi osobnostmi Almod�var, Moretti, Loach, Chereau, Sokurov. A samoz�ejm� st�le Godard. J� osobn� jsem pro omezen� americk� distribuce v evropsk�ch kinech ve smyslu francouzsk�ch kv�t. Jen tak se d� ?invazi barbar�? zabr�nit, jinak n�s bohu?el americk� film poz�e. Tady m� demokrati�nost kon��. Kdy? bude v�ce pen�z na film, tak to bude samoz�ejm� dob�e, a budou-li se podporovat koprodukce, tak to bude je?t� lep?�. Tak?e ano, podporu evropsk�ho filmu institucionalizujme. *** Vladim�r Hendrich, filmov� kritik a prozaik Ka?d� z va?ich t�� ot�zkov�ch okruh� je n�m�tem na samostatn�, minim�ln� p�tistr�nkov� esej. Jedn�m z nejv�ce znepokojuj�c�ch fenom�n� je skute�nost, ?e se v �esk�m prost�ed� projevuje dlouhodob� nez�jem o hlub?�, filosoficky orientovanou kritiku a o n�sledn� inspirativn� ?iv� diskuse. (?Psi ?t�kaj�, ale pen�ze mluv�? ? tak zn�l jeden novinov� titulek z po��tku devades�t�ch let, kter� mysl�m metaforicky docela v�sti?n� ozna�uje re�ln� postaven� v?ech vzdoruj�c�ch; p�esto existuje jen jedin� mo?nost obrany v��i soudob�mu konzumu ? nesteriln� duchovn� aktivita.) V na?ich hlavn�ch den�c�ch skute�n� filmov� kritika dnes prakticky neexistuje, to obvykl� psan� o filmech se bl�?� sp�?e ?p��r? a z odborn�ch �asopis� d�ch� �asto akademizuj�c� rigidnost �i zase autorsk� nezralost. Na novin��sk� filmov� projekce nechod�m v posledn�ch letech bu� v�bec anebo jen velmi minim�ln�, a nemysl�m, ?e bych o n�co podstatn�ho p�ich�zel, pokud nesleduji Harryho Pottera ani P�ny prsten�. Kill Bill pova?uji za nejm�n� zaj�mav� Tarantin�v film ? zjednodu?en� �e�eno pro jeho m�lce komer�n� op�jen� virtu�lnost� kinematografie v dob�, ve kter� by bylo zapot�eb� naopak rozkr�vat plytkost tohoto fenom�nu. Patrn� nikoli n�hodou leto?n� porota festivalu v Cannes pod veden�m Tarantina nejv�?e ocenila otravn� populistick� bl�bol Michaela Moora Fahrenheit 9/11. Od porotc� v Cannes to byla naprost� degradace smyslu pro realitu ? k USA i k Bushovi lze m�t �adu opr�vn�n�ch v�hrad, ale pokud si Moore vyslou?il Zlatou palmu za to, ?e je sd�luje na takto obsahov� i form�ln� n�zk� �rovni, je to mo?n� nejv�t?� ostuda cannesk�ho festivalu v d�jin�ch. Fahrenheit 9/11 je nepochybn� m�m nejhor?�m filmov�m z�?itkem z posledn�ho roku (kdy? pominu vele�sp�?nou sadomasochistickou banalitku americk� provenience Sekret��ka) ? Bernardo Bertolucci coby tv�rce antibur?oazn� schematizuj�c�ho opusu Dvac�t� stolet� (1975) je proti primitivn� antiamerick�mu �emesln�kovi Moorovi svrchovan� kultivovan�m filma�em. M�j nejlep?� filmov� z�?itek z posledn� doby? Za jednoho z nejtalentovan�j?�ch a tak� nejodv�?n�j?�ch dne?n�ch autorsk�ch re?is�r� pova?uji Francouze Druna Dumonta. Narodil se v roce 1958, vystudoval filosofii, ale sebemen?� p��znaky intelektu�lsk�ho man�rismu ve sv�ch filmech v�dom� destruuje ve prosp�ch ryze vizu�ln�ho zachycov�n� a rozpozn�v�n� skute�n� lidsk� senzibility. Neboj� se, ?e sklouzne do banality ? naopak z n� vych�z�. Dumont je autorem t�� provokativn�ch celove�ern�ch sn�mk� ? ?ivot Je?�?e, Lidstv� a 29 palem. Drama Lidstv�, kter� z�skalo hned t�i v�znamn� ceny na festivalu v Cannes v roce 1999 v�etn� Velk� ceny poroty, je p��b�hem policejn�ho inspektora, kter� vy?et�uje brut�ln� vra?du mal� hol�i�ky. Na p��b�z�ch v?ak v Dumontov�ch filmech pram�lo z�le?�: Podstatn� je jeho sv�bytn� re?ijn� p��stup, poka?d� tvo�iv� reflektuj�c� energii prost�ed� i postav. P�i kone�n�m sest�ihu sv� emocion�ln�, sexu�ln� a n�silnicky vypjat� love story z kalifornsk� pou?t� s titulem 29 palem (2003) vy�adil Dumont celou �adu sc�n, kter� mu p�ipadaly a? p��li? l�biv�, a zkr�til sn�mek z p�vodn� d�lky zhruba o hodinu. V�sledn� d�lo pat�� po m�m soudu k tomu nejlep?�mu, co ve sv�tov� kinematografii posledn�ch dvaceti let vzniklo, a mimo jin� si ��k� o zaj�mav� srovn�n� s opusy Bressona, Antonioniho a dal?�ch mistr� filmov� re?ie. Jinou ot�zkou je, odv�?�-li se u n�s n�kdo Dumontovy filmy zakoupit a za�ne-li na?e odborn� filmov� obec kone�n� reflektovat jejich hlub?�, aktu�ln� znepokojiv� smysl. Ironicky nep�ekvapuje, ?e si v �esk�m prost�ed� ji? stihly vyslou?it pov�st natolik nebezpe�n� nekomer�n�ch a nav�c obsc�nn�ch opus�, ?e i jejich uveden� v �esk� televizi po des�t� hodin� ve�ern� je pr� riskantn�: Pokud se tedy filmy Lidstv� a 29 palem v na?� televizi objev� (nejd��ve ov?em v roce 2005 ? st�le stupidn�j?� komisa� Moulin m� samoz�ejm� p�ednost!), pak pr� pravd�podobn� a? kolem p�lnoci. V�robci a propag�to�i tis�c� supervulg�rn�ch filmov�ch k��� na?� i zahrani�n� provenience mohou v?ak z�stat v kl�dku: Jim n�co takov�ho pochopiteln� nehroz�. Samoz�ejm� ?e jak mnoh� n�m� sn�mky, tak i filmov� tvorba zhruba do poloviny sedmdes�t�ch let byly na mnohem vy??� (a �asto neok�zalej?�) �rovni, ne? jsou filmy posledn�ch t�iceti let. Srovnejme nap��klad �rove� ?filmov�ho zbo?�?, jak�m byla Zjizven� tv�� (1932) Howarda Hawkse a na m�lk� efekt vypo��tan� remake tohoto sn�mku od Briana De Palmy z roku 1983. Film je dnes skute�n� sp�?e ?zna�kov�m zbo?�m? v medi�ln�m supermarketu ? ostatn� takov� charakter m� i na?e st�le popul�rn�j?� Letn� filmov� ?kola �i Projekt 100, kde se v?ak zapla?b�h ob�as vyskytne i v�razn�ji inspirativn�, hodnotn� filmov� titul. �vahu Milana Kundery jsem �etl, s jeho pesimistickou reflex� se v?ak tak docela neztoto?�uji (jakkoli m�??�ck� p�cha dne?n�ch komer�n� �sp�?n�ch filma�� � la Sv�r�k a H�ebejk je zejm�na vzhledem k jejich aroganci bez ?petky noblesy a pokory d�siv� ? jako by prohla?ovali: ?Jsme �sp�?n� ? tak?e jsme um�lci a chceme co nejv�c pen�z!?). Tvorba kvalitn�ch film� v?ak na?t�st� neskon�ila s �mrt�m Felliniho. Jedn�m z nejlep?�ch film� noir v?ech dob je nap��klad Ghost Dog ? cesta samuraje Jima Jarmusche. Pro zdej?� filmovou kritiku je nicm�n� p��zna�n� zmaten� hodnot: Jarmusch�v Ghost Dog je podle n� pouh�m z�bavn�m, podivn� amor�ln�m stylistick�m cvi�en�m, zat�mco re?ijn� debut brat�� Coenov�ch Blood Simple (uv�d�n� u n�s pod absurdn� mravok�rn�m titulem Zbyte�n� krutost) je pr� vrcholn�m d�lem kinematografie. Kdy na?e s tou �i onou slavnou superstar v?dykonformn� kritika pochop�, ?e je tomu p�esn� naopak, ?e Coenov� to�� v z�sad� konven�n� sn�mky? Po m�m soudu je t�eba se starat o drobn� reformn� kroky umo?�uj�c� etablovat do �esk� filmov� kultury tituly a tv�rce, jak�mi je na?e filmov� ve�ejnost po dvacetilet� hus�kovsk� normalizace je?t� st�le zmatena. Nam�tkou: Fassbinder, Ferreri anebo Pasolini mi p�ijdou aktu�ln� podn�tn�j?� (tak� proto, ?e jsou nesrovnateln� p�vodn�j?�!) ne? na m�j vkus a? p��li? virtu�zn� ?ikovn� dne?n� evrop?t� filma�i typu Larse von Triera. Na leto?n�ch Dnech evropsk�ho filmu se mi dost l�bil sn�mek Julie Bertuccelliov� Kdy? Otar odjel, av?ak v ur�it�ch ohledech podobn� zam��en� sn�mek Gunnell Lindlomov� Rajsk� m�sto z roku 1977 m� mnohem hlub?� filosofick� p�esahy ? je to jeden z nejlep?�ch evropsk�ch film�, jak� jsem kdy vid�l a kter� re?�rovala ?ena. Z�skat takov� film pro na?e artkina je v?ak dnes pochopiteln� obt�?n�, ne-li nemo?n�. Ani nejlep?� Fassbinder�v film-seri�l Berl�n ? Alexanderplatz se do na?� distribuce nedostal a patrn� hned tak nedostane (Slov�ci jej uvedli alespo� v televizi), nebo? se nestal dostate�n� ?kultovn�m? �i skand�ln�m. Sou��st� leto?n� pra?sk� ��sti p�ehl�dky Dny evropsk�ho filmu byla i beseda u kulat�ho stolu na t�ma situace filmov�ho kritika v dne?n�m sv�t�. Jedn�m z host� t�to besedy byla tak� mlad�, ale �dajn� zku?en� filmov� kriti�ka Christiana Peitzov�, a pr�v� ona pronesla v�tu, kterou pova?uji za velmi charakteristickou pro dne?n� dobu ? v z�sad� �ekla, ?e a? se n�m to l�b�, nebo ne, dne?n� evropsk� filmov� kritik nem� ji? odpov�dnost k filmov�mu d�lu, ale ke sv�mu �ten��i. Odpov�dnost ke �ten��i znamen� odpov�dnost k ur�it�mu typu ve�ejnosti, a co je ve�ejnost (v abstraktn�m smyslu slova) za bezcharaktern� obludu, o tom psal pregnantn� ji? Kierkegaard ve sv�ch �vah�ch Sou�asnost a Doba revolu�n�. Kdy? jsem onen v�rok Christiany Peitzov� usly?el, vzpomn�l jsem si, jak Jack Nicholson je?t� v polovin� sedmdes�t�ch let idealisticky volal naopak po odpov�dnosti ka?d�ho �lov�ka ve filmov� bran?i pr�v� v��i t�m sn�mk�m, kter� se zab�vaj� nikoli v�lu�n�mi a zaj�mav�mi, ale �pln� v?edn�mi, realistick�mi lidmi a ud�lostmi. Dokonce tedy i Nicholson, �lov�k, kter� si jinak ve sv�m profesion�ln�m ?ivot� dovedl v?dycky v�born� ohl�dat sv� vlastn� ekonomick� z�jmy, volal je?t� p�ed n�jak�mi t�iceti lety po tom, abychom v?ichni, kdo se tak �i onak zab�v�me filmem, podporovali pr�v� i ty div�cky n�ro�n�j?� a poctiv�j?� sn�mky, kter� jsou vlastn� hloub�ji pravdiv�mi sondami do ?ivota. Nicholson si byl toti? dob�e v�dom toho, ?e na filmy s ?oby�ejn�mi? hrdiny se lid� v�t?inou neradi d�vaj�, proto?e takov� postavy nejsou dost hrdinsk� �i jinak fascinuj�c�, nenab�zej� div�kovi atraktivn� model ztoto?n�n� a sn�mky s nimi bez medi�ln� podpory komer�n� propadnou. Jen?e kdy? �lov�k dnes sleduje, co je nejenom v USA, ale i Evrop� hodno reklamn� pozornosti m�di�, zd� se, jako by onen Nicholson�v po?adavek n�st v��i kvalitn�mu filmu odpov�dnost byl ji? pas� ? co? diagnostikuje bezcharaktern� p�izp�sobivost soudob�ho evropsk�ho filmu hollywoodsk�mu �i jin�mu typu byznysmenstv�. *** Michael M�lek, d��ve filmov� distributor, nyn� dramaturg �esk� televize Moje filmov� z�?itky z posledn� doby se sp�? odv�jej� v podob� nekone�n� ?edi. M�lokdy z n� n�co vystoup�, a? u? v kladn�m, �i z�porn�m slova smyslu. Samoz�ejm� jsem ovlivn�n prac� dramaturga �esk� televize, kter� m� na starosti v�b�r po�ad� (nejen film�, ale i televizn�ch seri�l�) z tak komplikovan�ho teritoria, jak�m jsou Spojen� st�ty. Tak� se u? po mnoha letech str�ven�ch d�v�n�m na filmy sna?�m vyh�bat jednozna�n�m pr�?vih�m. Ale v?em se uniknout ned�, nav�c jsou �asto zakukleny ve velmi l�biv�m balen�. Asi nejhez��m filmem v posledn�m p�lroce pro m� bylo Ztraceno v p�ekladu. Neobvykl� p��b�h dvou ztracen�ch du?� v ciz�m prost�ed�, kter� m�l �?asnou atmosf�ru, mil� humor a porozum�n� pro sv� dva hrdiny, dokonale zt�lesn�n� Billem Murrayem a Scarlett Johanssonovou (tahle d�venka m� v sob� potenci�l Katharine Hepburnov�). Nejhor?� filmov� z�?itek u? tak jednozna�n� ur�it nedok�?u. Ne ?e bych nevid�l vylo?en� ?patn� sn�mky (jejich tituly by asi nikomu nic ne�ekly, nebo? moje pr�ce m� nut� sledovat i produkci ur�enou ke konzumaci v�hradn� na videu), ale mnohem v�c mi vad� to zplo?t�n� do v?eobecn�ho nev�razn�ho pr�m�ru, on� ?edi, diktovan� rostouc�mi n�klady a s�zkami na prov��en� jistoty (= pokra�ov�n�). Stejn� tak mi vad�, ?e div�cky nej�sp�?n�j?� sn�mky jsou v�ce medi�ln�mi ne? kulturn�mi ud�lostmi, nebo? ?irok� publikum se na n� nevyd�v� z n�jak�ho um�leck�ho �i jin�ho u?lechtil�ho popudu nebo aby uspokojilo n�jakou dlouho d��maj�c� psychologickou pot�ebu, ale pouze proto, ?e bylo za t�mto ��elem t�dny (a nez��dka i m�s�ce) mas�rov�no sd�lovac�mi prost�edky. Film rozhodn� nen� vytla�ov�n nov�mi m�dii na okraj, velmi dob�e se v sou�asn� p�ekotn� dob� adaptoval, ale ur�it� se nestal m���tkem kulturn� vysp�losti. Ani si nejsem jist, ?e je jako celek t�m zna�kov�m zbo?�m. T�m jsou jen n�kter� zda�ilej?� popul�rn� d�la, jejich? kvality jsou pak rozm�l�ov�ny v p�em��e pokra�ov�n� a nejr�zn�j?�ch variac�. Film se stal takov�m, jak�m je dne?n� masov� div�k. Ten v kin� nehled� �e?en� z�va?n�ch probl�m�, ale ?jen? oddech a z�bavu. A t�?ko mu to lze zazl�vat. V�t?ina filmov�ch tv�rc�, v �ele s t�mi �sp�?n�mi, se tomuto po?adavku jen pod��dila. V t�to souvislosti bych dodal, ?e ne v?dy existovala takov� situace. I v Hollywoodu se nat��ely filmy odr�?ej�c� dobu a provokuj�c� sv�mi my?lenkami. To bylo na p�elomu ?edes�t�ch a sedmdes�t�ch let. A ty filmy byly div�cky �sp�?n�. Ale kam se najednou pod�li jejich div�ci? Nesouhlasil bych �pln� s panem Kunderou, ?e boj filmu jako um�n� je prohr�n, ale m�l-li bych u?�t p�irovn�n�, tak mi um�leck� film v sou�asn� dob� p�ipom�n� boxera otloukan�ho v patn�ct�m kole skoro do bezv�dom� a �ekaj�c�ho na z�zrak. Kdov�, mo?n� ?e z�zrak p�ijde, ale bude muset m�t po��dnou medi�ln� podporu. Nemysl�m, ?e by mezi americk�m a evropsk�m filmem existoval z�sadn� rozd�l. Ten nejv�t?� je v nat��ec�ch rozpo�tech, a z�ejm� se bude i nad�le zv�t?ovat. Jinak se ka?d� z nich v�nuje podobn�m t�mat�m ve sv�ch geografick�ch prost�ed�ch (pokud se neuchyluje do ��?e fantazie). �esk� film je v tomto kontextu jak�msi odlo?en�m d�t�tem, kter� se m� p�ekvapiv� dob�e k sv�tu i p�es mace?sk� postoj kulturn�ch a jin�ch instituc�. I z toho d�vodu bych institucionalizaci evropsk� podpory odm�tl, to si mus� podle m�ho ka?d� zem� vy�e?it sama. Ur�it� nen� pochyb o tom, ?e jedinou cestou je sv�bytnost, co? ostatn� dokazuje div�ck� i kritick� ohlas takov�ch film�. Za mizern� kopie americk�ch origin�l� n�s nikdo nepochv�l�. *** Helena Bendov�, filmov� kriti�ka a ?�fredaktorka m�s��n�ku Cinepur Uchvacuj�c�m z�?itkem, kter�, ob�v�m se, nebude v p��?t�ch m�s�c�ch a mo?n� letech jen tak p�ekon�n, byla retrospektiva Johna Cassavetese na leto?n�m MFF Karlovy Vary: Jeho fascinuj�c�, z��sti improvizovan� filmy jsou nesm�rn� jemn�m, v�znamov� neust�le otev�en�m pr�zkumem emoc�, obzvl�?t� t� hlavn� ? l�sky (nejen mezi milenci, ale i p��teli, rodi�i a d�tmi atd.). Prav�m opakem Cassavetesovy um�leck� radik�lnosti a emocion�ln� up��mnosti ? a tedy on�m nejhor?�m z�?itkem z posledn� doby ? je pro m� p�ece�ovan� Dogville Larse von Triera, zcela um�l�, vyspekulovan� d�lko, je? si d�l� z kinematografie i z div�k� jen (zlou) legraci a je vystav�no z�ke�n� p�esn� tak, aby m�li div�ci pocit, ?e se jim dost�v� ?hlubok�ho um�leck�ho z�?itku s mor�ln�m poselstv�m?, p�itom ov?em film pr�v� tuto svou rovinu ?um�leck�ho z�?itku? velmi sarkasticky s�m zesm�?�uje? Co se t��e zobrazov�n� n�sil� a zla ve filmu, mne osobn� n�kter� ty (r�doby postmodern� a r�doby vtipn�) supern�siln� filmy zna�n� nebav�, ale pokud n�koho bav�, tak mu to neberu. Leckter� ak�n� filmy a horory ukazuj� n�sil� sice jakoby velmi otev�en� (se z�b�ry pln�mi detail� na krv�cej�c� maso), nicm�n� vn�j?kov�m, zplo??uj�c�m zp�sobem, jako pouhou atrakci. Jako cosi, co n�s m� ?okovat, ale z�rove� se n�s nem� nijak hloub�ji dotknout. Z um�leck�ho hlediska jsou proti tomu podle m�ho cenn� filmy, kter� n�s vystavuj� konfrontaci s n�sil�m zcela ?natvrdo?, bez ochrany ?�nru a ?legrace? ? filmy jako Miluji t� k se?r�n�, Zvr�cen� �i Slon, kter� pat�� pr�v� kv�li sv� nekompromisnosti a velmi otev�en�mu, zneklid�uj�c�mu zobrazen� n�sil� k t�m nejsiln�j?�m a my?lenkov� nejz�va?n�j?�m sn�mk�m posledn�ch let. Sp�?e ne? o vytla�en� filmu nov�mi m�dii by se dalo podle mne hovo�it o propojen� filmu s nov�mi m�dii (viz zapojen� digit�ln� technologie do jeho v�roby, inspiruj�c� vliv po��ta�ov�ch her), propojen�, kter� filmu otev�r� nov� zaj�mav� mo?nosti, jak ukazuj� leckter� sou�asn� ?digit�ln�? d�lan� sn�mky, tak?e jej lze p�iv�tat. Na druhou stranu s sebou digitalizace samoz�ejm� nese hrozbu toho, ?e se p�estanou d�lat ?celuloidov�? filmy, p�i�em? alespo� prozat�m by to znamenalo dost podstatn� estetick� ochuzen� z hlediska v�tvarn�ch kvalit obrazu. To, ?e se film dost�v� do pozice sp�?e okrajov�ho um�n� a z�bavy (respektive um�n� ur�en�ho pro u??� okruh ?sv�ch? div�k�, podobn� jako divadlo �i koncerty v�?n� hudby), nen� nov�m jevem. Jedn� se o desetilet� trvaj�c� trend. Masov�m, skute�n� lidov�m um�n�m byl film naposledy v pov�le�n� dob�, kdy evropsk� m�stsk� rodina chodila pr�m�rn� jednou t�dn� do kina. Z historick�ho hlediska se ka?dop�dn� nezd�, ?e by film v sou�asnosti prohr�val n�jak� kulturn� boj. Oproti relativn� v�ce svobodn�mu obdob� n�m�ho filmu se po n�stupu zvuku film definitivn� dostal do sp�r� kulturn�ho pr�myslu a jeho experimentuj�c�, um�leck� ��st si od t� doby mus� neust�le s velk�mi obt�?emi vybojov�vat sv� ?m�sto na slunci?. Sou�asn� situace v tomto ohledu nen� v ni�em hor?�, mo?n� sp�?e lep?� (viz relativn� levn� digit�ln� kamery, mo?nost prezentace film� p�es internet atd.). U? od po��tk� kinematografie v n� koexistuj� rozli�n� ?�nry a sm�ry, p�i�em? odm�tat apriori jej� tzv. ?komer�n�? ��st kv�li tomu, ?e nerozv�j� �vahy o ?z�va?n�ch t�matech? (zato mo?n� rozv�j� ryze filmov� ?�vahy? o pohybu, st�ihu, rychlosti), pova?uji za dost hloup�. Vzhledem k tomu, ?e nejsem sociolog filmu a zam��uji se sp�?e na estetickou rovinu kinematografie, nedok�?u uva?ovat v takov�ch kategori�ch, jako je ?evropsk�? film, kter� ve mn� ze v?eho nejv�c bud� podez�en�, ?e jsou pon�kud um�l�... U t�ch tzv. dobr�ch film� je v�t?inou naprosto irelevantn�, zda jsou americk�, nebo evropsk�. Z hlediska sociologie je proti tomu samoz�ejm� uva?ov�n� o evropsk� kinematografii p��nosn�, prozat�m je ov?em nedostate�n� zpracovan� (jednou z m�la publikac� na toto t�ma je velmi zaj�mav� kniha Pierra Sorlina European cinemas, european societies 1930?1990). Z estetick�ho hlediska je ozna�en� ?evropsk� film? bu� pr�zdn�, jeliko? ozna�uje cosi p��li? r�znorod�ho, anebo sp�?e pejorativn�, nebo? je v u??�m slova smyslu v�t?inou spojov�no s jist�m druhem pseudoum�leck�ch, �asto koproduk�n�ch projekt� vyr�b�n�ch za ��elem usp�t po cel� Evrop�, s�zej�c�ch na tradici evropsk�ho um�leck�ho filmu, z n�? ov?em p�ej�maj� u? jen povrchn�, konven�n� znaky beze snahy o n�jak� radik�ln� hleda�stv�, a tedy o ?pravou? um�leckost. Co se t��e situace u n�s, je op�t t�eba vyhnout se n�jak�mu pau?alizuj�c�mu tvrzen�. V na?� kinematografii nalezneme jak vysloven� trapnou snahu o Hollywood (reprezentovanou t�eba Tmavomodr�m sv�tem), tak snahy o ?evropsk� film? (t�eba N�vrat idiota, jeho? pon�kud kompromisn�, ?festivalov�? um�leckost slavila v zahrani�� �sp�ch), tak i filmy s�zej�c� na sv�bytnost. Coby �lov�k postr�daj�c� n�rodn� c�t�n� nedok�?u dost dob�e posoudit, zda se n�jak� tuzemsk� filmy sna?� usp�t v zahrani�� p�es svou ?�eskost?, jeliko? v podstat� netu?�m, v �em vlastn� tkv� na?e n�rodn� specifi�nost. Sv�bytnost n�kter�ch tuzemsk�ch film� ? sn�mk� Jana N�mce �i Karla Vachka ? vn�m�m proto sp�? ryze ve smyslu jejich um�leck� origin�lnosti, jedine�nosti ne? v jejich vazb� na ?�eskost?. Vachkovy a N�mcovy filmy nejsou ani typicky �esk�, ani typicky evropsk� ? ale pr�v� to je moc dob�e? *** Zden�k Podskalsk� ml., filmov� dokumentarista D�lit filmov� z�?itky na skv�l� a nejhor?� nemohu, proto?e �asto za?�v�m oboje v pr�b�hu jednoho prom�t�n�. M�m r�d za��tky film�, a to i t�ch ?patn�ch. Film m� bav� jen do doby, ne? nastoup� dramaturgick� kli?� neboli nutnost sv�st d�j do ur�it�ch koryt, aby p��b�h v�bec mohl n�jak skon�it. Mo?nosti za��tk� jsou podstatn� ?ir?� ne? mo?nosti konc�. (Co? zn�me v?ichni ze ?ivota.) V tomto smyslu je m�m nejhor?�m filmov�m z�?itkem druh� p�lka mnoha film�, a to i t�ch dobr�ch. Kdybych zde uvedl filmy, kter� mi p�ipadly cele strhuj�c�, asi bych sklidil pohrdliv� usm�v. Nazna��m jen, ?e m� obl�ben� filmy jsou nakro�en� sm�rem ke komer�n� sf��e, a to za podm�nky, ?e tv�rci neobdr?eli od producenta z�vazn� pokyn, ?e to nesm� b�t inteligentn�. V ?�dn�m p��pad� v?ak nesd�l�m n�zor, ?e neomezen� um�leck� svoboda d�lo povzn�?�. Mysl�m si dokonce, ?e bezb�eh� um�leck� svoboda d�lo zab�j�, proto?e nevytv��� prostor, kter� by byl s jak�mkoliv jin�m paraleln�. Zastavil bych se u n�zoru, ?e film je n�stupcem literatury a ?e literatura m� apriori jakousi vy??� presti? a hodnotu. Dovolte mo?n� trochu nepat�i�n� p��klad. Kuchy�sk� kamna d��v nahrazovala v?e, co m�m na stole dnes ? varnou spir�lu na grog, toustova� a dva k�vovary. Nic z toho ale nen� n�stupcem kamen, a ani kamna nejsou pro nic z toho p�edobrazem. M� kuchy�sk� spot�ebi�e jsou produktem �zk� specializace, p�esn� soust�ed�n� na modern� zp�sob ?ivota. Nen� d�vod pova?ovat kamna za ?kulturn� z�kladn�j?�?. To jen z hlediska objemu se na nich uva�ilo nejv�c v dob�, kdy to ne?lo jinak. Tak� film, televize, po��ta�e jsou produktem rozr�zn�nosti m�di�, kter� maj� nab�dnout p�esn�j?� z�sah do popt�vky lid�. Nesouhlas�m, ?e na t�to popt�vce je n�co z�vadn�ho, i kdy? n�kter� jej� dobov� formy mohou b�t pobu�uj�c�. Je to z�ejm� st�le jedna a ta sam� popt�vka, kterou lid� maj� po celou dobu sv� existence a kter� slou?� k tomu, aby se p�dili po �e?en� sv�ch st�le stejn�ch probl�m� ve st�le nov�ch kulis�ch. P�edstava, ?e d��ve bylo v?echno lep?� a hodnotn�j?�, je vyvol�na zkresluj�c� optikou jednoho lidsk�ho ?ivota, kter� nadr?uje p�evaze pozitivn�ch vjem� a vzpom�nek z d�tstv�. Kdy? m� n�co zasko�� a zneklidn�, d�vod je v�t?inou ten, ?e v�ci nerozum�m ? nap��klad kdy? se mi p�i odemyk�n� bytu dvakr�t za sebou vzp���� kl��e tak bizarn�m a nepravd�podobn�m zp�sobem, ?e k zopakov�n� t�to ud�losti bych pot�eboval dal?� milion let pokus�. Pr�v� v tu chv�li m�m znepokojuj�c� pocit, ?e jsem uprost�ed sv�ta, jeho? pravidla nezn�m, ?e si se mnou n�kdo hraje zp�sobem, p�ed kter�m se nemohu chr�nit. Tento pocit ale kupodivu nem�v�m, kdy? jde o jevy soci�ln� a vztahy mezilidsk�. Motivace k chov�n� kulturn�mu i protikulturn�mu (mo?n� jsem bl�hov�) mi p�ipadaj� docela jasn� a �iteln� a m�m pocit, ?e i ostatn� by je dek�dovali zhruba stejn�, kdyby se k nim nemuseli vyjad�ovat ofici�ln�. Nikdy jsem nem�l pocit, ?e by se v oblasti filmu d�lo n�co ?kodliv�ho. A to i p�esto, ?e kotel filmov�ho pr�myslu kvas� a odhazuje kolem sebe r�zn� kydance, ke kter�m se hladov� sb�haj� r�zn� individua. Kdy? vid�me, na co lid� p�i?li do kina, jsme stavem na?� civilizace zd�?eni. Jde v?ak o d�sledek v�b�rov�ho efektu. Kdo prod�v� barvy na vlasy, m� ve front� sem tam n�jak�ho pank��e. Ale kdo prod�v� jen zelenou barvu na vlasy, m� p�ed kr�mem pouze frontu pank��� a sem tam n�jak�ho norm�ln�ho �lov�ka, a to jen v obdob� kolem masopustu. Se stavem spole�nosti to rozhodn� nem� nic spole�n�ho. Nep�ece�oval bych ?kodliv� vlivy. Domn�v�m se dokonce, ?e ?kodliv� vlivy v�bec neexistuj�. Zkuste n�koho sv�st k tomu, aby za�al ?�upat tab�k. Nebude to snadn�. Boj�m se, ?e v�? ?kodliv� vliv vyjde zcela vnive�. Ale sv�st nezletilce ke kou�en� lze, proto?e on cht�l kou�it u? p�edt�m, ne? n�s potkal. Rozhodov�n� v re�ln�ch situac�ch je odd�leno tlustou zd� od situac� fantazijn�ch. ?�dn� s�rie t�ch nejbrut�ln�j?�ch her a film� n�m nepom�?e p�i odhodl�n� j�t po?�dat ?�fa o zv�?en� platu, nato? p�epadnout s pistol� n�koho, kdo m�?e b�t ve st�elb� zb�hlej?�. Brut�ln� film m�?e nanejv�? p��zniv� zafungovat jako l��ba frustrace ze situac�, v nich? jsme selhali. Umo?n� oddat se pomst� ve sf��e sv� fantazie, proto?e ta re�ln� ? jak v?ichni dob�e v�me ? je nedostupn�. Ostatn� lidi nezaj�m� jen brutalita. Jsou i takov�, kte�� p�ijdou na m�kkou erotiku, �sm�vn� p��b�h, romantick� nebo rodinn� film nebo jinou, mnohem opovr?en�hodn�j?� z�le?itost. Ka?d� �rove� n�koho kultivuje a povzn�?�. Kdo v�, co by d�lali konzumenti t�ch nejlacin�j?�ch n�hra?ek, kdyby se ned�vali na televizi a ?li konat to, co m�li p�vodn� v pl�nu. Mo?n� je bezpe�n�j?�, kdy? n�kte�� z nich z�stanou doma. P�em�?len� o evropsk� kulturn� identit� m� velmi vzru?uje, ale jsem slu?n� vychov�n a v�m, ?e jakmile vstoup� do m�stnosti jin� �lov�k, mus�m tuto ohavnou �innost nechat ihned na pokoji. A co se t�k� mo?nosti podpory evropsk�ho filmu, je to dokonce je?t� trochu hor?�. Jak�koliv finan�n� podpora um�n� m� toti? dva ��inky: V miziv�m procentu pom�?e tomu, komu je ur�ena, a ve zbytku p��pad� se j� ujme n�kdo, komu zrovna nejdou obchody s pizzou. Na v?ech stran�ch jsou krom� talentovan�ch a sebev�dom�ch tv�rc� i lid� ��haj�c� na p��le?itosti, kter� v jejich p��pad� p�ich�zej� �ast�ji ne? n�pady. Vedle tv�rc�, kte�� to um�j�, existuj� tak� lid�, kte�� to um�j� m�n� a kte�� kop�ruj�, vr?� na sebe form�ln� znaky komer�n� �sp�?n�ch d�l v o�ek�v�n�, ?e d��ve ne? si toho div�ci v?imnou, budou pen�ze na ��tech. Na opa�n� stran� barik�dy je to podobn�, ale ne tak z�eteln�, proto?e profitem ?vysoce um�leck�ho podvodn�ka? nen� finan�n� zisk, ale napln�n� jeho ?ivotn� v�?n� b�t u filmu a ?�t filmem. Dan� druh tv�rce po��t� s t�m, ?e a? si lid� �eknou, ?e jeho pr�ce za moc nestoj�, u? mu nikdo ty dva roky u filmu nevezme. Tak trochu zneu?�v� i publikum filmov�ch klub�, kter� vykazuje v�t?� ochotu se zab�vat v?�m ?um�leck�m? v�etn� sebest�edn�ch exhibic�. Pokud jde o dom�c� produkci, b�v� probl�m je?t� bolestiv�j?�. N�kdo se toti? potom, co odnese dan� na po?tu a ozn�m� doma, ?e nezbylo na j�dlo, m�?e c�tit trochu podveden, kdy? mu tv�rci grantov�ch film� nazna�uj�, ?e jejich d�lo m� tak �zk� a delik�tn� okruh p��znivc�, ?e se do n�j n�jac� materi�ln� p�prdov� mysl�c� ?aludkem prost� nevejdou. *** Jan Gogola, filmov� dramaturg a pedagog M� dobr� i hor?� filmov� z�?itky z posledn� doby jsou spor�. Zaujaly mne sn�mky mlad�ch dokumentarist� ? diskutabiln� �esk� sen V�ta Klus�ka a Filipa Remundy a ?eny pro m�ny Eriky Hn�kov�. Auto�i prom�?lej� sv� t�ma a zobrazuj� je z mnoha �hl� a? kubisticky. �st�edn�m t�matem obou sn�mk� je ?nesnesiteln� lehkost manipulace?. Div�k vid�, ?e um�n� ovl�dat lidskou mysl vych�z� z ?v�dy? a po �sm�vu z pohledu na po��n�n� lidu i snadnost jeho podman�n� n�sleduje onen zn�m� mraz�k na z�dech. Je potom a? neuv��iteln�, kolik dal?�ch z�va?n�ch ot�zek a motiv� se okolo hlavn�ho t�matu objev�. Pon�kud mne p�ekvapil relativn� zanedbateln� rozruch, kter� tyto filmy, a p�edev?�m �esk� sen, vyvolaly. Jsem p�esv�d�en, ?e v dokumentu je st�le nejv�t?� s�la �esk�ho filmu (dnes p�edev?�m z�sluhou nejmlad?� generace), o to v�c pak mrz� jeho permanentn� marginalizace. A po del?� dob� jsem znovu vid�l star?� film Tajnosti a l?i, kter� nato�il Mike Leigh. Skvost. Mysl�m, ?e v�mi zmi�ovan� komer�n� �sp�?n� filmy (a cel� �ada dal?�ch) uspokojuj� jednu z nejz�kladn�j?�ch pot�eb (nejen) dne?n�ho �lov�ka ? touhu bavit se. Film se vz�p�t� po sv�m vzniku stal novou a zanedlouho hlavn� sou��st� entertainmentu a po celou dobu sv� existence plnil a pln� p�edev?�m funkci z�bavnou, p�i�em? veselohra �i thriller jsou dv� str�nky t�?e mince. M�di�m se pom�rn� �sp�?n� da�� sugerovat lidu p�esv�d�en�, ?e p�i?el na sv�t, aby si t�m�� po��d u?�val. K ?ivotu sice pat�� bolest, nemoc, st���, zoufalstv�, ale tato t�mata jsou daleko h�� p�ij�m�na ne? jak�koliv vulg�rnost. A vyt�s�ovat ?nep��jemno? je p�ece tak snadn�? Vyj�d�it se k n�zoru Milana Kundery je obt�?n� ? opravdu si nejsem jist, zda v�bec n�kdy v minulosti filmov� um�n� nad filmovou komerc� �i brakem vyhr�valo. Mo?n� si mysl�me, ?e v letech ?edes�t�ch, le� i to je iluze. Jeden film o Angelice m�l tenkr�t mnohon�sobn� v�t?� n�v?t�vnost ne? n�kolik Felliniho a Bergmanov�ch d�l dohromady, a to nejen u n�s. Mo?n� s v�jimkou Ml�en�, ov?em v tomto p��pad� byla motivace k n�v?t�v� kina v�razn� mimoestetick�. ?Obhajovat um�n� je zejm�na v dne?n� dob� ��m d�l t�m obt�?n�j?�. A pro ty, kdo se o um�n� skute�n� zaj�maj�, je to dokonce podnik zcela zbyte�n�: ?�dn� estetick� teorie nedok�?e p�edv�dat, co v?echno se um�n�m m�?e st�t, jedin�, v �em si je do jist� m�ry jista, je to, ��m v?�m ji? um�n� historicky bylo.? (Miroslav Pet���ek) Domn�v�m se, ?e v�znam a role filmu, respektive um�n� v�bec z�st�vaj� relativn� stejn�, proto?e se nijak v�razn� nem�n� po�et um�n�milovn�ch div�k�. Z pr�zkum� kulturn�ch pot�eb a z�jm� vypl�v�, ?e Jan��ka, Kafku �i Bergmana (a ?e to dnes u? nejsou ti nejslo?it�j?� auto�i) bylo a je ochotno p�ij�mat zhruba p�t procent p��slu?n�k� populace. U n�s i ve sv�t�. A mnoz� z nich t�eba jen toho Jan��ka. A. J. Liehm p�i debat� v lo�sk�m roce tvrdil, ?e to je star� �daj, nyn� se pr� jedn� o t�i procenta lid�. A? u? jsou tato ��sla p�esn� v�ce �i m�n�, plat�, ?e slo?it�ji strukturovan� um�leck� d�lo je vn�m�no (pro?ito) pouze poslucha�skou, �ten��skou a div�ckou men?inou. Ta sice n�kdy b�v� skupinou ?spole�ensky vlivovou?, le� m�?eme proto mluvit o v�znamn� roli takzvan�ho vysok�ho um�n� v ?ivot� spole�nosti? A co je to dneska vysok� um�n�? Co si m�me p�edstavit pod pojmem kulturn� vysp�lost v dob�, kdy fenom�n popkultury naprosto jednozna�n� dominuje? Je to nap��klad znalost d�la t�� v�?e jmenovan�ch osobnost�? Co v?echno z toho vypl�v�? P�i jedn� n�v?t�v� berl�nsk�ho filmov�ho festivalu jsem si p�i prohl�?en� katalogu uv�domil, ?e i kdybych se stal profesion�ln�m div�kem s ��dnou pracovn� dobou, nestihl bych si do konce ?ivota prom�tnout v?echny tam uveden� filmy. Ta inflace obrazu je stra?ideln� i bez zapo��t�n� videofilm� a televize. Co si z toho pamatujeme? Kolik film� z ka?doro�n� produkce se m�?e uch�zet o m�sto v archivu v�znamn�ch a nep�ehl�dnuteln�ch d�l, v takzvan�m zlat�m fondu? A kdo a na z�klad� �eho je tam za�ad�? Je tedy z�ejm�, ?e z obrovsk� liter�rn�, hudebn�, v�tvarn� i filmov� produkce se o vav��ny nejvy??� m�?e uch�zet ? tak jako v minulosti ? jen zlomek artefakt�. Na jeho konkr�tn�m v�b�ru se ov?em v postmodern� dob� v�t?inou neshodneme? Men?ina filmov�ch tv�rc�, je? m� cti?�dost, touhu po sd�len� i odpov�daj�c� talent, hled� sv�j nezam�niteln� v�raz. Posl�ze zjist� (mohla �i m�la by zjistit), ?e u? tady v?echno bylo. Co nestihli auto�i anti�t�, dopsal Shakespeare. P�esto se poctiv� pokou?� o variace na star� t�mata a stane se, ?e objev� adekv�tn� vyj�d�en� pro novou situaci sou�asn�ho �lov�ka, je? p�ekvap� svou neobvyklost�. Pro mne je to t�eba ji? uveden� Leigh�v film nebo Andersonovy P�sn� z druh�ho poschod�. Jsem p�esv�d�en, ?e revolu�n� zm�nu p�inese do audiovize (a do vzd�l�vac�ho syst�mu rovn�?) nastupuj�c� digit�ln� technologie, proto?e z�sadn� zm�n� zp�sob realizace (v�etn� finan�n� str�nky), p�enosu i percepce. Bude to z�le?itost mlad� generace a mysl�m, ?e ve srovn�n� se sou�asn�m stavem p�jde o zm�ny nedoz�rn�. Dojde tak nejen na Marshalla McLuhana, ale i na slova Pavla Jur��ka, kter� si 31. srpna 1966 zapsal do sv�ho den�ku: ?V minul�ch dnech jsem n�kde �etl velice zaj�mavou v�tu. Francouzsk� re?is�r (mysl�m) tvrd�, ?e skute�n� filmov� um�n� vznikne teprve tehdy, a? vyroste generace vychovan� v�hradn� fotografiemi a obr�zkov�mi seri�ly, a nezat�?en� tud�? psan�m slovem. Spousta lid� p�?e o takov� budoucnosti jako o neodvratn� kulturn� degeneraci, p�ipom�n� se Bradbury, mluv� se o comics, av?ak m� zaujala mo?nost vytla�en� literatury obrazem. Jsme p��li? egocentri�t�, proto se pohor?ujeme, ale z�ejm� k tomu jednou dojde. Lid� budou p�ij�mat ve?ker� informace prost�ednictv�m obraz�? Bude to m�t za n�sledek neoby�ejn� rychl� v�voj nov� estetiky vn�m�n�, p�ij�m�n� informac� a p�ij�m�n� emoc�. Mo?n� ?e se to v�bec nebude d�t na �kor lidsk� fantazie, mo?n� ?e obraz, jak mu dneska rozum�me, je n���m stra?n� primitivn�m ve srovn�n� s obrazem, j�m? budou zach�zet p��?t� lid�. Nedovedu si to zat�m p�edstavit, av?ak je mo?n�, ?e abstraktn� povaha slova bude vyst��d�na abstraktn� povahou obrazu, co? dnes p�sob� protismysln�.? P�ed drahn�mi lety jsem �etl odpov�di na podobn� ot�zky. V�t?ina evropsk�ch filma�� prohl�sila, ?e ?�dn� rozd�ly mezi evropsk�m a americk�m filmem neexistuj�, Andrzej Wajda pak dodal, ?e americk� film je bezkonkuren�n� nejlep?�. V�t?inou se na takov� dotazy (ve v?ech mo?n�ch oblastech lidsk� �innosti, hlavn� tv�r��ch) odv�t�, ?e uva?ovat v kategorii n�rodn�ch kinematografi� je scestn�, proto?e rozezn�v�me pouze dobr� film a ?patn� film. A je to. Domn�v�m se, ?e rozd�ly jsou, p�esto?e toto tvrzen� n�kte�� tv�rci ?kaz�?. Jim Jarmusch i Woody Allen mysl� evropsky, by? s americk�m akcentem, mnoz� Evropan� to�� c�lev�dom� ?americky?, proto?e se cht�j� prosadit na v�t?�m teritoriu. J� to apriorn� neodsuzuji, jak b�v�, a nejen u n�s, �ast�m zvykem. Evropsk� film existuje, co? dokazuj� nap��klad Kusturica, Kaurism�ki, D�nov� i N�mci (velice mne mrz�, ?e na n�pad filmu Good-bye, Lenin nep�i?el nikdo u n�s), Vachek, Leigh �i Monty Python? Kultura a um�n� z�stanou jist� v kompetenci n�rodn�ch vl�d, co? je zat�m pro �esk� film trag�die. M�l by se asi zefektivnit a zjednodu?it evropsk� grantov� syst�m, ale o tom v�ce v�d� producenti. Mysl�m, ?e by to v nedalek� filma�sk� i televizn� budoucnosti mohlo b�t hodn� zaj�mav�. U n�s i v Evrop�. Je to v�zva p�edev?�m pro mlad� tv�rce a producenty. Ve sv� pedagogick� pr�ci st�le pozn�v�m hodn� talentovan�ch lid�. Douf�m, ?e budou u toho. *** Jan ?tern, televizn� a filmov� dramaturg, scen�rista, re?is�r Redakce n�m pro inspiraci k ?filmov�m? �vah�m poslala n�kolik ot�zek respektive formulaci ur�it�ch probl�m� z filmov� oblasti. Zvolen� ot�zky celkem n�zorn� ilustruj� myln�, �ernob�l� stereotypy typick� pro poj�m�n� film� v n�kter�ch intelektu�ln�ch vrstv�ch. V prvn� ot�zce se redakce pt�: Na jak� druh pot�eb reaguj� filmy Harry Potter, P�n prsten�, Umu�en� Krista a Kill Bill? Nev�m, pro� padla volba zrovna na tyto filmy, ale dohaduji se, ?e d�vodem je jejich komer�n� �sp�?nost ? z toho pak vypl�v�, ?e onen druh pot�eb by m�l b�t z�ejm� konzumn�. J� nicm�n� douf�m, ?e ty filmy nereaguj� na nic. Jsou to prost� �sp�?n� filmov� d�la. Pokud jde o P�na prsten�, pak to je zcela v�jime�n� filmov� projekt, kter�mu se poda�ilo skv�le p�ev�st do filmov� podoby velk� liter�rn� d�lo, co? se neda�� tak �asto. Na Umu�en� Krista nab�z�m l��ivou pilulku v podob� filmu ?ivot Briana. A Kill Bill je provokativn�m otev�en�m nov�ch filmov�ch mo?nost� inspirovan�ch estetikou po��ta�ov�ch her. Ve druh� ot�zce se standardn�, a podle m�ho n�zoru zcela zbyte�n�, klade do protikladu film-um�n� a film-komerce. Film jako?to um�n� pr� (podle Kundery) ji? prohr�l sv� utk�n� s filmem jako?to n�strojem oblbov�n�. Do zblbnut� je z�ejm� pot�eba opakovat, ?e film vznikl jako pr�myslov� lidov� z�bava a postupn� se vyvinul i film um�leck�. Od t� doby vedle sebe bez probl�m� funguj� jak film komer�n�, tak film um�leck� s t�m, ?e se vz�jemn� st�le ovliv�uj� a inspiruj�. Intelektu�l�m, kter� komer�n� film dr�?d� sv�m vlivem, silou a jist� i povrchnost�, je t�eba p�ipomenout, ?e komer�n� film je masovou z�bavou a v tomto smyslu i masovou demokratickou kulturou. Kultura pro masy nikdy nebude jin� ne? z�bavn�, ale kultura sv�ho druhu to p�ece je. Lze nad n� sice intelektu�lsky ohrnovat nos, ale nikdo k n� nikoho nenut�. P�ed �rou filmu masy ?�dnou kulturu nem�ly, pokud mezi to nepo��t�me vypr�v�n� poh�dek p�i lou�i. Tak?e jde do zna�n� m�ry o pokrok. A jestli?e se mezi nej�sp�?n�j?� tituly dostane takov� P�n prsten�, pak to nen� v�bec ?patn�. Co se t��e problematiky evropsk�ho filmu, na kterou se redakce rovn�? pt�, pak mn� takov� ot�zka nic ne��k�. Jsem filmov� kosmopolita, nerozli?uji mezi �esk�m a zahrani�n�m filmem, mezi evropsk�m a americk�m filmem. Jsem p�esv�d�en, ?e nejv�t?� hodnota filmu je v jeho schopnosti komunikace, v jeho kosmopolitismu, ve snadnosti, s n�? je schopen ?��it ur�itou poetiku, um�leck� postupy a t�mata. Film funguje ve vln�ch, vid�me, jak se existenci�ln� ot�zky nastolen� americk�m nez�visl�m filmem n�hle objevuj� v britsk�ch, mexick�ch, korejsk�ch a japonsk�ch filmech v�etn� podobn� poetiky, a p�itom v r�mci zcela odli?n�ho kulturn�ho kontextu. Stejn� tak se kdysi nov� �esk� vlna stala um�leckou inspirac� pro sv�tov� film a na?la sv�mi poetick�mi postupy i t�maty sv� n�sledovn�ky ve sv�t�. Velk� filmov� t�mata Le� poj�me k opravdu podstatn� ot�zce, kterou tak� polo?ila redakce sv�m respondent�m: Jak� z�va?n� t�mata nastoluje dne?n� film? Jedn�m z velk�ch t�mat, kter� nastolil pr�v� americk� nez�visl� film reprezentovan� re?is�ry Lynchem, bratry Coenov�mi, Jarmuschem, Tarantinem (a sou�asn� i japonsk�m re?is�rem Takeshi Kitanem), je soudob� podoba zla. Tato filmov� ?kola doch�z� ve sv� um�leck� anal�ze dne?n�ho zla k p�ekvapiv�mu z�v�ru, ?e je groteskn�. Nositeli zla jsou brut�ln� bl�zniv� gangste�i, zabij�ci s du?� d�t�te, dobr��t� obtloustl� soused� nebo dojemn� budi?kni�emov�. V ka?d�m p��pad� v?dy komick� figurky, je? jsou pro sv� �iny paradoxn� naprosto nevhodn�, i kdy? jejich �iny nejsou proto o nic m�n� zl�. �asto jako kdyby zlo, kter� vykon�vaj�, s nimi ani nesouviselo. Tarantin�v zabij�k si kr�t� �as �ek�n� na ob�?, kterou m� za pen�ze zab�t, �ten�m novin na z�chod�. Jarmusch�v profesion�ln� vrah ?ije ve sv�t� samurajsk�ch pravidel t�m�� autistick�m zp�sobem netknut� sv�mi vra?dami za pen�ze. Div�k je zmaten, kde je dobro a kde zlo, kdy? zlo um� b�t tak d�tsky dojemn� nebo samurajsky kaval�rsk�. Jako kdyby z�porn� postavy nem�ly se sv�mi skutky nic spole�n�ho, jako kdyby se zlo ?n�jak? d�lo, objektivn� a neutr�ln� jako po�as�, ani? by to m�lo dopad na vlastnosti jeho nositele. Kladu si ot�zku, pro� u t�to generace re?is�r� hr�lo toto groteskn� zlo takovou roli. Mo?n� proto, ?e v Americe se film bez krimin�ln� z�pletky jen t�?ko prod�v�, mo?n� proto, ?e jako ka?d� paradox je v�tan�m pointotvorn�m principem um�leck�ho d�la, mo?n� proto (co? je pravd�podobn�j?�), ?e zlo je v dne?n� postmodern� spole�nosti ne snad v?udyp��tomn�, ale v?dy p�ipraven� zas�hnout. Jako kdyby za zdmi k��ovit�ho spot�ebitelsk�ho sv�ta, kter� se ��d� z�kony telenovel, ��halo cosi stra?n�ho a sou�asn� stra?n� komick�ho na ?anci vniknout do na?eho ?ivota. Jako kdyby telenovelov� sv�t jak�msi vnit�n�m pohybem p�ipravoval vp�d stra?liv�ch figur, kter� jako by pr�v� vypadly z jungovsk�ch hlubin na?eho nev�dom�. A sta�� ud�lat chybn� pohyb, ��ci ?patn� slovo nebo b�t na nevhodn�m m�st� a hr�zy z hlubin jungovsk�ho nev�dom� vpadnou do na?eho sv�ta. A jako Jung v�tal vp�d stra?liv�ch obraz� do na?ich sn� jako po��tek na?� zkou?ky, nebo? jenom st�etnut�m s hlubinn�mi hr�zami se m�?eme dobrat pravdy o sv�m j�, tak i lynchovsk� (Modr� samet) a coenovsk� (Fargo) stv�ry jsou jak�misi katalyz�tory pozn�n� postmodern� existence. Poetick�m principem se st�v� �ern� komedie a mor�ln� hodnoty jsou provokativn� relativizov�ny natolik, ?e nejsme schopni ur�it, co je dobr� a co zl�. Jedinou jistotou je grotesknost a n�? sm�ch tam, kde bychom se rozhodn� sm�t nem�li. Jak� obrovsk� posun ve vn�m�n� zla od dob Oby�ejn�ho fa?ismu, kdy se dokazovalo, ?e zlo je vlastn� ban�ln�. �esk� pel�?ky Pozoruhodn� je to, ?e nic z toho, ��m tato v�znamn� ��st sv�tov� kinematografie ?ila, se ani v nejmen?�m neprom�tlo do �esk�ho filmu devades�t�ch let. P�itom �esk� div�k velmi uv�tal d�la americk�ch nez�visl�ch re?is�r� ? a? u? v distribuci, nebo na filmov�ch p�ehl�dk�ch. Nejpopul�rn�j?�mi �esk�mi filmy se staly filmy re?is�ra H�ebejka. A d� se ��ci, ?e s jistou nads�zkou filmy autorsk�ho dua H�ebejk ? Jarchovsk� nejl�pe reprezentuj� �esk� film. Na nich tak� lze nejl�pe uk�zat jist� obecn� rysy �esk�ho filmu. O �em jsou filmy Jan H�ebejka je na prvn� pohled patrn�: jsou o tom, jak ?�t a p�e?�t. Jak ?�t a p�e?�t nen� ve st�edoevropsk�m prostoru nikterak ban�ln� ot�zka. Je to skute�n� probl�m, nebo? tento prostor byl cel� dvac�t� stolet� ovl�d�n a zm�t�n vn�j?�mi d�jinn�mi silami, kter� nemaj� vnit�n� p�vod v tomto prost�ed� a kter� se pokou?ely tot�ln� ovl�dnout obyvatelstvo v t�to oblasti. ?ivot ve st�edn� Evrop� je tedy probl�m a rozhodn� nen� snadn� zde b�t ani dobr�, ale ani zl�. Hranice mezi dobrem a zlem vedla n�kde mezi koncentr�kem a �lenstv�m v komunistick� stran�. Ve jm�nu jak�ch hodnot ?�t ?ivot, v n�m? se vlastn� ned� mor�ln� ?�t, ani? by se �lov�k zni�il? St�edn� Evropa je prostor, v n�m? konflikt dobra a zla kon�� obvykle velmi tragicky pro z��astn�n�, a je proto dobr� pokud mo?no se mu vyhnout. H�ebejkovy filmy zobrazuj� sv�t, v n�m? si jejich protagonist� vytv��ej� �nikov� prostory p�ed surov�m sv�tem (v n�m? konflikt dobra a zla kon�� tragicky), svoje ?pel�?ky?, kde se k sob� chovaj� mile a laskav� a kde jsou v?ichni ? dobr�ci i dareb�ci ? nakonec v podstat� dob��, proto?e jsou to na?inci, jsou jedn�mi z n�s. Ne ?e by to tak nebylo, tak� to tak bylo. Ale jenom do chv�le, ne? do t�chto pel�?k� brut�ln� pronikl re�ln� sv�t se sv�mi totalistick�mi n�roky. Tomu se H�ebejkovy filmy obloukem vyh�baj� a zobrazuj� n�m jen laskav� pel�?ky tak, jako kdyby ?�len� sv�t okolo nebyl. Laskavost se st�v� v?eobj�maj�c� hodnotou, kter� d�v� ?ivotu smysl. Tam, kde filmov� hrdinov� s laskavost� nevysta��, nastupuje tv�rce, kter� se krut�m konc�m, k nim? koneckonc� vede nejen logika re�ln�ho ?ivota, ale i filmov�ch p��b�h�, laskav� vyhne. Nutno ��ci, ?e ti, kdo cht�j� �elit ?ivotu bez p�edb�?n� ochrany v podob� pel�?kov�ch z�n, ti, kdo se cht�j� podrobit z�kladn�m mor�ln�m dilemat�m, kter� jsou polo?eny jako mor�ln� ot�zky dobra a zla, se nemohou sm��it s polovi�at�m pel�?kovit�m �e?en�m. H�ebejkovy filmy jsou sociologick�m testem: Dokud trv� jejich nekritick� obliba, dokud si je div�ci nejsou schopni de?ifrovat jako komedi�ln� nads�zku, kterou nelze br�t �pln� v�?n� jako re�ln� obraz sv�ta, dotud je na?e spole�nost zasa?en� postkomunistickou nemoc� neschopnosti akceptovat re�ln� mor�ln� konflikty. Pro co ?�t? Zat�mco my jsme se v �esk�ch filmech dob�rali toho, jak ?�t, tak se t�?i?t�, co do z�va?nosti a originality kladen�ch ot�zek, p�esunulo do Evropy. Objevuje se metafyzick� t�ma z�zraku, ale nikoliv tak, jak ho zn�me nap��klad z Bergmanov�ch film� v podob� ot�zky, zdali B�h je, kdy? ml��, ale jako prost� rekonstrukce faktu z�zraku, jak se d�je. M�m na mysli Trier�v film Prolomit vlny a Alm�dovar�v film Mluv s n�. Oba filmy popisuj� z�zrak. Z�zrak nen� d�kazem Bo?� existence, z�zrak je vyvol�n v ?ivot nekone�nou l�skou a milosrdenstv�m postav, kter� se ob�tuj� pro druh�ho. V obou filmech jsou hrdinov� mdl�ho rozumu a jejich v�ra v z�zrak (z�zra�n� uzdraven� �lov�ka, kter�ho miluj�) je okol�m vn�m�na jako po?etilost a d�tinskost, jako d�sledek rozumov� nedostate�nosti. V�le k sebeob�tov�n� doveden� v �in a v�ra v z�zrak vykon� sv�. Zaj�mav� je, ?e v obou filmech vystupuje postava, kter� souc�t� s naivn�mi hrdiny, m� pro n� ?pochopen�?, ale ani na okam?ik neuv��� jejich v��e. Jako blesk z �ist�ho nebe p�ich�z� pro ni pozn�n�, ?e z�zrak se stal. Je v?ak jedin�, kdo si z�zraku v?imne. T�matem tedy nen� jen z�zrak jako takov�, ale i schopnost (l�pe �e�eno neschopnost) ho rozpoznat. Jin�mi slovy: B�h je tady, je v n�s, ale nikoliv jako v�dom� v�ra, ale jako zp�sob l�sky jdouc� a? do sebeob�tov�n�. Pak se B�h projev� v podob� z�zraku ? nevyl��iteln� nemocn� se uzdrav� ? a nikdo (t�m�� nikdo) se to nedozv�, proto?e to ani nen� nutn�. Nen� to z�klad ?�dn� c�rkve, ani ?�dn�ho n�bo?enstv�, jen se to prost� d�je. V obou filmech jde o velmi odv�?nou a radik�ln� civiln� podobu metafyziky a je s podivem, ?e dosud nikdo nebyl schopen filosoficky reflektovat metafyzick� aspekty t�chto film�. Ti, kdo si z�zraku v?imnou, jsou ve filmu sami, ale mimo n�j jsou s nimi i div�ci. Kladou si spole�n� ot�zku, zda by tak� byli schopni se pro n�koho z velk� l�sky ob�tovat, a tedy rovn�? jakou m� cenu ?ivot. Pro co m� v ?ivot� smysl ?�t? Jestli?e se tematick� t�?i?t� evropsk�ho filmu posouv� k ot�zce pro� ?�t, pak nen� bez zaj�mavosti, ?e na?i tv�rci v �ech�ch �e?� sp�? jak ?�t. V t�chto dvou t�z�n�ch tkv� zcela bytostn� rozd�l, rozd�l docela vystihuj�c� propast mezi sv�tov�m a �esk�m filmem. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| nahoru |
|
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |