Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Evropa a film: Kam jdeme?
Krzysztof Zanussi

V�znamn� osobnost sou�asn� evropsk� kinematografie a protagonista polsk�ho "filmu mor�ln�ho neklidu" (Spir�la, Struktura krystalu, Ochrann� zbarven�) Krzysztof Zanussi (*1939) publikoval v leto�n�m kv�tnov�m ��sle m�s��n�ku Kino polemickou �vahu, kter� sv�m my�lenkov�m z�b�rem dalece p�esahuje r�mec polsk�ho filmu. Redak�n� upravenou sta� publikujeme se svolen�m autora v p�ekladu Theo Form�nka.

***

Pt�-li se n�kdo na polsk� film po vstupu do Evropsk� unie, napad� mne zn�m� anekdotick� pr�pov�dka: M�m dv� zpr�vy, jednu dobrou a jednu �patnou... Kterou chcete sly�et d��v? Dobrou? Pros�m: Unie chr�n� evropsk� film, chr�n� svou kulturn� rozmanitost, ji� ch�pe jako zvl�tn� hodnotu, podobn� jako genetici, kte�� mluv� o r�znosti gen� prosp�vaj�c� udr�en� druhu. Evropsk� Homo sapiens si chce uchovat r�znorodost sv�ch gen� a programov� odporuje jak�koli uniformit�, kter� se zd� b�t znamen�m doby.
Tento evropsk� postoj dostal i pr�vn� formu. P��kladem je zn�m� kulturn� v�jimka p�ikazuj�c� vylou�en� kulturn�ch statk� (v�etn� audiovizu�ln�ch produkt�) z voln�ho ob�hu zbo��, jak to po�aduje Sv�tov� obchodn� organizace. Znamen� to, �e ka�d� zem� m� pr�vo podporovat tvorbu vznikaj�c� v jej�m jazyce a op�raj�c� se o jej� kulturu i tradice, ale nem��e stejn�m zp�sobem podporovat nap��klad automobilov� pr�mysl, nebo� v t�to ryze ekonomick� oblasti m� b�t dodr�ena svoboda obchodu a konkurence.
Je-li v�ak Evropa nucena se v oblasti kultury br�nit p�ed konkurenc�, znamen� to z�rove�, �e v kulturn� sout�i prohr�v�. A to je ta �patn� zpr�va. Lid� m� generace si pamatuj�, �e americk� film se je�t� v sedmdes�t�ch letech t�il velk� popularit�, ale hegemonie Hollywoodu nebyla tak jednozna�n�m faktem, jak�m je dnes. Evropsk� film se tehdy nebr�nil na vlastn�m �zem�. Dob�val sv�t, uv�d�l v ��as div�ky dalek�ch kontinent�. Podobal se francouzsk� delikatese ve srovn�n� s hamburgrem zakoupen�m u McDonald's: masa kupovala hamburgry, ale jej� touhy sm��ovaly ke cote d'agneau.
Kdy� hloub�ji zauva�ujeme nad �stupem Evropy v �asech, kdy ji� odezn�la nov� vlna a uzav�ela se tvorba g�ni�, jak�mi byli Fellini, Bergman, Tarkovskij �i Visconti (kter�, nat��eje filmy v angli�tin�, Ameriku skute�n� por�el), brzy zjist�me, �e teze, �e p�evaha americk�ho filmu ve sv�t� je d�na ekonomickou p�evahou Hollywoodu ve sf��e distribuce, neobstoj�. Shora uveden� faktory jsou sice v�n�, ale ten nejd�le�it�j�� le�� mimo oblast pen�z. Evropsk� film ztratil v posledn�ch dvaceti letech sv�j univerz�ln� charakter. Ji� se neodvol�v� na tu�by, kter� by mohlo sd�let cel� lidstvo, ale stal se lok�ln�m, zetni�t�l. Mluv� o individu�ln�ch �ivotech postr�daj�c�ch p�esah, a proto jen t�ko m��e p�itahovat Neevropany.
Nevin�m filma�e, �e pr�v� oni ztr�cej� v�ru ve vlastn� zp�sob �ivota, v�dy� jsou jen sou��st� evropsk� spole�nosti. Zat�mco l�kav� p�edstava American way of life dob�v� kontinenty, vize o velikosti evropsk�ho �kolu jaksi vybledla. Zd� se, �e Evropan� sami nev��� v p�evahu sv�ho �ivotn�ho stylu a ve svoji budoucnost. A p�itom je�t� p�ed dvaceti lety z�padoevropsk� zem� v��ily, �e dosahuj� v�t�� svobody ne� Ameri�an�, �e jsou otev�en�j�� a modern�j�� co do odstra�ov�n� bari�r a p�edsudk�, duchovn� bohat�� a schopn�j�� m�rumilovn�ho dialogu. To v�e p�irozen� zanech�valo stopy na �rovni film�. Dnes je v�ak situace jin�, Evropa se chlub� Intimitou �i Pianistkou, co� jsou filmy, z nich� �i�� zoufalstv� doby, v n� u� ��dn� tabu neplat�.
C�t�m se b�t sou��st� polsk�ho i evropsk�ho filmu, tak�e i j� m�m ��st viny na procesu ztr�ty v�ry v budoucnost a ve vlastn� pravdu. Nechci soudit jin�, ale to mi nebr�n� tvo�it si vlastn� �sudek a kl�st znepokojiv� ot�zky: Je na�e chud�� ��st Evropy s to vn�st do zkostnat�l� bohat� Evropy siln�j�� pocit lidskosti? Dok�e ji nadchnout entuziasmem pro n�jak� budouc� projekt, kter� nebude pouhou ciz� (zaoce�nskou) napodobeninou? Um� nahl�dnout �lov�ka pravdiv�ji a zachytit ho v�eleji? Dok�e siln�ji pozvednout hlas proti p��tomnosti zla, kter� vid�me sami v sob�? Na to na v�e mohou d�vat filmy odpov��, pokud ov�em budou nat��eny.
Zd� se, �e sou�asn� politick� reprezentace nem� ��dnou vizi n�rodn� kultury v podm�nk�ch globalizace. Takovou vizi ale z�ejm� nemaj� ani sami dne�n� tv�rci. A co h��: nepozoruji ani debatu o tomto t�matu, nevid�m kritiku, kter� by tento probl�m vyk�i�ela a u�inila ho p�edm�tem celon�rodn� diskuse. Vstup do struktur z�padn� Evropy n�m paradoxn� m��e pomoci ubr�nit se p�ed ohro�en�m ze strany n�s samotn�ch, proto�e unie m� v�t�� pov�dom� o probl�mech spojen�ch s ochranou evropsk� produkce p�ed americk�m monopolem produkce a distribuce. Na�i liber�ln� novok�t�nci ve v�t�in� parlamentn�ch stran naivn� v���, �e trh svou spravedlivou rukou odd�l� zrno od plev a dovol� zv�t�zit je t�m nejlep��m. Je to d�tinsk� v�ra.
Tady n�m unie m��e pomoci poznatkem, �e pokud jde o kulturu, nen� voln� hra tr�n�ch sil garantem autentick�ho rozvoje. V �em n�m v�ak pomoci nem��e, je z�sk�n� vlastn� vize sv�ta, kterou bychom ztv�r�ovali ve filmov�ch d�lech. Ta vize m��e b�t kritick�, ale mus� se z�rove� op�rat o hluboce pro�it� ide�ly.
V historick�m okam�iku, kdy Evropa ztratila svou v�d�� roli ve sv�t�, je t�eba se up��mn� pt�t: Vch�z�me sice do sdru�en� zem�, kter� jsou vyvinut�j�� a bohat��, ale kulturn� bud� dojem jako by bloudily - jak� jsou tedy ide�ly, ve kter� v���me my?
Tady p�i velk� otazn�k, a skute�n� nev�m, jak zn� odpov��.
nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).