![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Obrazy z na�� jeskyn�
Milan Hanu�
P�ed lety jsem na filmov�m semin��i podnikl se studenty experiment. Vytvo�ili jsme �iv� obraz plat�nsk� jeskyn�, p�esn� podle S�kratova popisu. Zhasli jsme, z posluch�rny se r�zem stal podzemn� jesky�ovit� s�l, vzadu otev�en�m pr�zorem dopadalo sv�tlo na b�lou magnetickou tabuli p�ed n�mi. Vid�li jsme jen mihotav� sv�tlo a st�ny. P�ipout�ni za stehna a ��je jsme sice nebyli, ale iluze kina byla dokonal�. Kdy� S�krates vykl�dal tento obraz Glauk�novi, mluvil o stoup�n� du�e ze sv�ta st�n� vzh�ru ke sv�tlu, ale n�s dnes bije do o�� neuv��iteln� podobnost mezi t�m�� dva a p�l tis�ce let star�m plat�nsk�m p��m�rem a teprve sto deset let "mlad�m" technick�m vyn�lezem, jeho� celoplanet�rn� vyu�it� zp�sobilo, �e jsme za�ali dobrovoln�, a dokonce s oblibou, nav�t�vovat plat�nsk� jeskyn�, jenom�e s jin�m n�zvem - biograf. Necht�l bych otce ve�ker� filosofie podez�rat z nev�domosti, ale p�esto si mysl�m, �e tento vzne�en� duch sotva tu�il, �e dojde k praktick� realizaci jeho vize a �e se lid� budou pohybliv�mi sv�tly a st�ny vzru�ovat, okouzlovat, doj�mat, a dokonce za to i platit. M��e b�t p�esv�d�iv�j�� d�kaz, �e Plat�n�v obraz je pravdiv� a p�esn�? Ale nejde jen o biograf: P�esn� tak, jak to funguje v n�m, funguje to i v lidsk� du�i. Tak� psychologov� mluv� o projekci a pokl�daj� tento mechanismus za p�irozen� zp�sob, kter� n�m umo��uje, abychom sv�t pro��vali a pozn�vali se v n�m: jako na filmov�m pl�tn�. Identifikace s filmov�mi st�ny je d�le�it� forma sebepro��v�n�, jejich reflexe a zasv�cen� v�klad je d�le�it� krok k sebepochopen� a k porozum�n� sv�tu. Je pry� doba, kdy se kino nav�t�vovalo tak sv�te�n� jako chr�mov� jeskyn� a kdy se o n�kter�ch filmech mluvilo jako o "velk�ch ud�lostech", nebo dokonce jako o "zjeven�". Dnes chod�me do multikin, ve videop�j�ovn�ch si p�j�ujeme DVD, televize n�m serv�ruj� filmov� sendvi�e, na�e d�ti "pa��" po��ta�ov� hry. Jako bychom z t� plat�nsk� jeskyn� u� ani nevyl�zali. Hned tak n�s n�co nep�ekvap� a emocion�ln� "nedostane". Na�e otrlost v��i pohybliv�m st�n�m plod� otrlost na stran� t�ch, kte�� n�s jimi z�sobuj�. Jenom�e du�e ztracen� v dne�n�ch jeskyn�ch hled� na v�ech pl�tnech a displej�ch po��d jedin�: Slovy S�kratov�mi "cestu ze tmy do sv�tla", inspiraci k tomu, aby mohla stoupat vzh�ru, k vy��� pravd� o n�s a o tomto sv�t�. Ch�pou to dne�n� filmov� tv�rci, ch�peme to my sami? ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).