Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
Vyhled�v�n�:



��bel tady a te� aneb Mal� apokalypsa
Reinhard Raffalt

��bel tady a te� aneb Mal� apokalypsa

Reinhard Raffalt

Esejistick� d�lo znalce antick�ho ��ma a historika kultury Reinharda Raffalta (1923-1976) je u n�s prakticky nezn�m�. Studoval hudbu, filozofii a d�jiny v Lipsku, Pasov� a T�bingen, od roku 1952 p�sobil jako korespondent mnichovsk�ho rozhlasu v ��m�, kde se rovn� v�noval h�e na varhany. Vydal knihu portr�t� ��msk�ch c�sa�� a zab�val se d�jinami k�es�ansk� kultury. Studii Antikrist (Der Antichrist, Lins-Verlag, Feldkirch 1990) napsal u� v polovin� �edes�t�ch let a dne�n� �ten�� vstupuj�c� do t�et�ho tis�cilet� tak m��e posoudit, do jak� m�ry ztratila �i naopak z�skala na aktu�lnosti. Kv�li jej�mu velk�mu rozsahu jsme vybrali pouze uk�zky z druh� ��sti, v�novan� diagn�ze na�� doby. Vych�z� v redak�n� �prav� a v p�ekladu Zuzany K�rn�kov�.

***

S�ly sv�tla a temnoty

Ve starobabylonsk�m n�bo�enstv� bojuje velk� b�h Marduk s p��erou chaosu. V n�bo�enstv� star� Persie se kn�e tmy Ahriman postav� proti Ormuzdovi, bohu sv�tla. V �idovsk�m n�bo�enstv� se Lucifer, nejn�dhern�j�� z and�l�, vzbou�� proti sv�mu stvo�iteli. Ve v�ech t�ech n�bo�enstv�ch s�ly sv�tla sice nejprve v�t�z�, ale navzdory tomu boj mezi sv�tlem a tmou prol�n� cel�mi d�jinami lidstva a na jejich konci je�t� jednou vzplane ke kone�n�mu rozhodnut�. Jedna z nejstar��ch lidsk�ch p�edstav mluv� o tom, �e B�h m�l protivn�ka, kter� bude definitivn� pora�en teprve p�i konci sv�ta. Do t� doby z�stane B�h ohro�en a bude se muset br�nit. D�ji�t�m tohoto boje p�itom nen� ani nebe, ani podsv�t�, n�br� zem� a cenou, o kterou se bojuje, je �lov�k.

V��n� odp�rce bo�� byl v pr�b�hu d�jin zt�les�ov�n celou �adou historick�ch postav. P�edk�es�an�t� �id� ztoto��ovali zlo s kr�lem Antiochiem IV. syrsk�m, kter� si podrobil Izrael a p��slu�n�ky kmene mu�il. Pro �idy prvn�ho stolet� byl takovou postavou c�sa� Caligula, kter� tajn� p�ik�zal, aby byla p�es noc jakoby z�zrakem v jeruzal�msk�m Chr�m� vzty�ena jeho socha. Pro ran� k�es�any zt�les�ovali ��belskou nen�vist v��i Kristovi c�sa��t� m�stodr��c�. Ostatn� Kristova slova pronesen� p�i vysl�n� u�edn�k� plat� dodnes - jedinou jistotou pro nekompromisn� zast�nce v�ry z�st�v� utrpen�, pron�sledov�n� a smrt. Jeliko� se tato p�edpov�� v prvn�ch dvou k�es�ansk�ch tis�cilet�ch naplnila, nesm�me se pozastavovat nad t�m, �e ji� v prvn�ch k�es�ansk�ch sv�dectv�ch se objevuje postava, kter� zt�les�uje nep��telstv� v��i Bohu v t� nejhr�zn�j�� podob� - ��bel, Antikrist. V bibli se do��t�me, �e bude m�t lidskou podobu (2 Tes 2,3).

��e zla

�lov�k prom��uj�c� se postupn� v Antikrista by se stejn� tak dob�e mohl st�t sv�tcem. Podl�h� toti� poku�en�, kter� se stalo osudn�m ji� Adamovi - tou�� b�t jako B�h (srv. Gen 3,5). Zjeven� sv. Jana l��� Antikrista jako vl�dce sv�ta: postav� se do �ela lid� a zvol� prost�edky nesouc� masku dobra. Bli�n� bude milov�n kv�li bli�n�mu, a ne kv�li Bohu. V�eobecn� odpadnut� od v�ry se nedotkne pouze povrchn�ch k�es�an�, ale i c�rkv� samotn�ch. Jakmile toti� c�rkve postav� soci�ln� element na m�sto bo��ho synovstv� a sp�sy, odpadnou od Boha mnoz� nekriticky sm��lej�c� lid�, ani� by si toho v�bec v�imli.

V jist�m smyslu odpov�d� Antikristova ��e stavu nejvy��� pozemsk� dokonalosti a blaha. Zkusme si nyn� p�edstavit, jak by takov� sv�t mohl vypadat. V�echny v�lky ustanou. Destruktivn� faktory v lidsk� povaze budou biologicky (geneticky), chemicky i psychologicky eliminov�ny a p�eprogramov�ny na m�rumilovnost, takt a soucit. P��snou kontrolou porodnosti se dos�hne p�im��en�ho mno�stv� lidsk�ch bytost�. Dostatek potravy bude zaji�t�n mimo jin� i zna�n�mi z�sobami um�l� v��ivy. Jazykov� bari�ry se snadno p�ekonaj� digit�ln�m obr�zkov�m p�smem srozumiteln�m komukoliv na sv�t�. Lidstvo se tak prom�n� v dob�e funguj�c�, t�m�� bezporuchov� apar�t, jeho� ka�d� sou��stka bude ��astn�.

Cel� t�to n�dhern� zemi bude vl�dnout �lov�k, kter�mu zbude vy�e�it jen jeden jedin� probl�m: bude pot�ebovat vym�tit v�echny ot�zky. Popsan� sv�tov� st�t toti� m��e existovat pouze pod podm�nkou, �e jeho ob�an� nepoznaj� pochyby. Ot�zka je toti� prvn�m a posledn�m znamen�m lidsk� svobody a pro tu nen� v Antikristov� st�t� m�sto. Nen�-li tam ale m�sto pro svobodu, nen� tam m�sto ani pro Boha, kter� stoj� na po��tku i konci ve�ker�ho lidsk�ho dotazov�n�. Spolu s Bohem a se svobodou t�z�n� by v�ak muselo zmizet i historick� v�dom�. Bylo by nutno zatratit ve�ker� nauky o stadi�ch v�voje, kter�mi lidstvo pro�lo, ne� dos�hlo pozemsk� dokonalosti. Jasn� by z nich toti� vypl�valo, �e ��dn� rozmar osudu, ��dn� trag�die ani katastrofa nemohou podstatu �lov�ka zm�nit, dokud bude poslu�en sv�ho p�irozen�ho ur�en�. Dokud bude s�m sebe ch�pat jako nedokonalou, hledaj�c� bytost, nem��e se jedinec nikdy spokojit se stavem um�le navozen�ho �t�st�. Pro Antikristovu sv�tovou ��i proto nem��e b�t nic nebezpe�n�j��ho ne� lidsk� pot�eba kladen� existenci�ln�ch ot�zek, sahaj�c�ch a� na dno hlubinn� pam�ti lidstva a do rezervo�ru d�jinn�ch zku�enost�.

Kdy?

Na�e sou�asnost m� k Antikristov� sv�tov� ��i je�t� st�le dost daleko, ale d�jiny jsou nevyzpytateln�. Nev�me, k jak�m ud�lostem by je�t� muselo doj�t, aby s�la temnoty zcela ovl�dla sv�t. V�me jen, �e v prom�nliv�ch lidsk�ch d�jin�ch jsou skryty ur�it� skute�nosti, kter� napom�haj� probuzen� t�chto sil. A utvrzuje n�s v tom cel� �ada biblick�ch v�pov�d�. Evangelista Jan tvrd�, �e se "ji� nyn� vyskytlo mnoho Antikrist�" (srv. 1 J 2,18), a mysl� t�m symptomy, kter� o p�soben� t�to destruktivn� s�ly sv�d�ily. Podobn� rozum�me i slov�m apo�tola Pavla: "Ta nepravost ji� p�sob�" (2 Tes 2,7). Z P�sma se tedy dozv�d�me, �e Antikrist m� sv� p�edch�dce. Nen� tu v�ak ji� �e� o tom, zda a jak�m zp�sobem se n�m d�vaj� poznat. M��e se jednat o jednotlivce, skupiny, ale i o anonymn� vyvolan� hnut�. Pro skeptika m��e Antikrist zt�les�ovat zvr�cen� p�irozen�ch hodnot lidsk�ho �ivota. Za jeho p�edch�dce toti� nen� nutno pova�ovat pouze lidi, ale i jist� psychick� procesy, kter� takovou zvr�cenost podporuj�.

Je p�itom jasn�, �e Antikrist nem��e existovat bez Krista, mus� ho toti� (a t�m p�dem i osobn�ho Boha) pop��t, aby se postavil na jeho m�sto. Podobn� lze s jistou pravd�podobnost� p�edpokl�dat, �e psychick� procesy p�ipravuj�c� jeho vl�du odporuj� duchu k�es�anstv�. Sni�uj� toti� pravdu Krista na jednu mezi mnoha jin�mi a v�eobj�maj�c� princip l�sky omezuj� na p�irozenou lidskou funkci. V Nov�m z�kon� se o postav� ��bla dozv�d�me dvoj�: bude to Velk� Rouha� a bude nutit lidi k tomu, aby hromadn� uct�vali jeho ni�ivou s�lu. Zd� se, jako by se toto proroctv� v na�� dob� za�alo ji� napl�ovat. Rouha�stv� se projevuje v oblib� ur�et v�echno svat�, podl�h�n� destruktivn�m sil�m zase v tom, �e lid� rezignovali na kr�su.

Rouha�stv�

Ka�d� v�, �e si velk� ��st ml�de�e prohl�� mnohem rad�ji komiksy ne� �te knihy. Hrdinou jednoho z p��b�h� je nah� vnadn� d�vka, kter� m� jak za �ivota, tak po smrti velmi dobrodru�n� osud. D�j dramaticky vyvrchol� t�m, �e je uk�i�ov�na ��len�m rab�nem a mus� sn�et jeho ur�ky. Jsme tu sv�dky n�koliker�ho rouh�n�. Blasfemick� je ji� samotn� obr�cen� rol� p�i uk�i�ov�n�, stejn� stra�n� je i role rab�na, jeho� podiv�nsk� postava jist� zanech� v podv�dom� mlad�ch �ten��� stopy. Tento p��klad ukazuje, �e lid� ztratili b�ze� p�ed posv�tnem. B�h se stal soukromou z�le�itost�, proto je mo�n� ho klidn� ur�et. Jestli�e by se dnes objevil "charismatick�" �lov�k, kter� by si kladl za sv�j hlavn� c�l rouh�n� proti Bohu, sklidil by pravd�podobn� bou�liv� ovace za svoji odvahu. Nikdo - ani lid� v���c� - se toti� ji� dnes nepokou�� pomst�t ur�ky, kter� jsou Bohu adresov�ny. Lid� si zvykli na to, �e �est i t�ch nejposv�tn�j��ch statk� mus� chr�nit samotn� nebe.

Antikristovo rouha�stv� si v�ak nelze jednodu�e p�edstavovat jako vystup�ovan� rouh�n�, jeho� jsme sami sv�dky. Tajemstv� zla, kter� nyn� za��v�me jako kombinaci nejr�zn�j��ch faktor�, bude t�m nebezpe�n�j��, ��m v�ce se lid� vzd�l� od Boha. Lidstvo spoutan� pozemsk�m �t�st�m pak dos�hne takov� formy �ivota, proti n� u� tak�ka nen� obrany. A ti, kte�� se p�esto budou br�nit, se nevyhnou v dokonal� civilizaci takov�mu pron�sledov�n� a mu�en�, jak� si nyn� nedok�eme v�bec p�edstavit.

Rezignace na kr�su

Zaj�mav� je, �e ot�zka kr�sy u� dnes nep�edstavuje d�le�it� probl�m, a je tomu tak z n�kolika d�vod�. P�edev��m je mo�no s jistotou konstatovat, �e se z�sadn� m�n� vztah �lov�ka k p��rod�. Z p��rody se stal tak�ka spot�ebn� p�edm�t. A� u� slou�� k v��iv� �i rekreaci, v�dy je podrobena n�jak�mu ��elu. Je t�k� naj�t n�koho, kdo by m�l p��rodu r�d jen kv�li n� samotn�, co� jist� souvis� s v�dom�m, �e p��rodu je mo�no ovl�dnout v�dou. To, co jsme v ml�d� pova�ovali tak�ka za z�zrak - nap��klad v�el� spole�enstvo -, dnes u� nikoho nep�im�je k tomu, aby v pozad� spat�il tvo�ivou s�lu, p�ed jej� moc� a fantazi� se mus� lidsk� duch hluboce sklonit. Ve spole�nosti p�evl�d� v�dom�, podle n�ho� �lov�k nen� sou��st� p��rody, n�br� jej�m vl�dcem. O z�zraku je mo�no mluvit pouze v tom smyslu, �e n�kter� skute�nosti zat�m nebyly pln� vysv�tleny. Ov�em vzhledem k tomu, �e jsou p�edm�tem v�deck�ho v�zkumu, jist� se v bl�zk� dob� do�k�me jejich objasn�n�. Stvo�en� se tak stalo statkem, kter� je mo�no dob�vat. Rozhl�dne-li se �lov�k kolem sebe, nespat�� - ke sv� velk� radosti - nic v�t��ho, ne� je on s�m. �ije jen ze sv� vlastn� s�ly a za kr�sn�, spr�vn� a u�ite�n� pova�uje ji� jen to, co s�m vymyslel. (...)

 

 

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).