Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Osud znovu na sc�n�?
Zden�k Kratochv�l, Petr Chudo�ilov, Vladim�r Sadek, Franti�ek Pavl��ek, Ludv�k Bass, Jaroslav Put�k, Jan �tern, Miroslav Huptych

Osud znovu na sc�n�?

 

S nelehk�m t�matem i ot�zkami jsme se obr�tili na v�zna�n� osobnosti, znalce r�zn�ch duchovn�ch tradic, filozofy, spisovatele, um�lce i na reprezentanty sou�asn� v�dy. D�kujeme v�em, kte�� p�ijali na�i v�zvu a vyj�d�ili sv� stanovisko, i t�m, kte�� se z r�zn�ch d�vod� nemohli konfrontace n�zor� z��astnit. Formu p�semn� omluvy zvolili divadeln� re�is�r Otomar Krej�a a spisovatel Milan Kundera.

 

1. Sou�asn� �lov�k formovan� liber�ln� v�chovou, v�deck�m sv�ton�zorem a uvoln�n�m duchem dne�n� doby m� k takov�m slov�m jako osud, sudba, daim�n, vnit�n� povol�n�, ur�en�, �i dokonce p�edur�en� zna�nou ned�v�ru. Je podle v�s tato ned�v�ra opr�vn�n�? Vracej� n�s tato slova do archaick� minulosti, k p�ekonan� (p�edk�es�ansk� a p�edv�deck�) religiozit�, anebo v n�s naopak probouzej� d�le�it� smysl pro hlubinnou dimenzi �ivota, pro posv�tno a transcendenci?

 

2. V postmodern� kultu�e se lidsk� p��b�h �i osud vn�m� jako v�ce �i m�n� zaj�mav� "story". Z osudu jako by se stala pouh� metafora �i hra - n�co, co nelze br�t zcela v�n� a co podstatn�m zp�sobem nenaru�uje prostor lidsk� svobody. Odpov�d� tato p�edstava i va�emu p�esv�d�en�, anebo m�te na ot�zku osudov� nutnosti a svobodn� v�le jin� n�zor? Jak� je podle v�s nejp�im��en�j�� postoj: um�t si hr�t s osudem, konfrontovat se s n�m ("��t jemu navzdory"), anebo si ot�zku osudu v�bec nep�ipou�t�t? Prom�t� se n�jak ot�zka osudu i do va�� tvorby, do va�ich �vah, p��padn� do va�ich �ivotn�ch postoj� a pocit�?

 

3. Dne�n� sv�t je do zna�n� m�ry komputerizov�n: podle p�edstav v�dc�, genetick�ch in�en�r�, po��ta�ov�ch expert� i n�kter�ch p��zivc� new age lze naprogramovat a simulovat t�m�� v�echny �ivotn� procesy (v�etn� sn�n�), p�eprogramovat lidskou psychiku i povahu (na z�klad� znalosti genetick�ho k�du), vytv��et duplik�ty lidsk�ch jedinc�. Neotev�r� paradoxn� ot�zku osudu pr�v� sou�asn� v�da t�m, �e pronik� a� k samotn�m z�klad�m �ivota? Sledujete tento v�voj s nad�j�, nebo sp� s obavami - sm��uje na�e technick� civilizace k apokalypse, nud�, anebo k nov� spiritualit�, do virtu�ln�ho r�je?

 

***

 

Zden�k Kratochv�l, znalec antick� filozofie
a vysoko�kolsk� u�itel

Pro� se b�t osudu a novinek?

 

1. Osud, daim�n, vnit�n� povol�n�... Mysl�m �e probl�m je hlavn� v tom, co si pod t�mi slovy p�edstavujeme. Pokud si kdykoliv v pr�b�hu �ivota mysl�me, �e jsme na v�echno d�le�it� u� definitivn� k�pli, �e u� pln� zn�me sv� posl�n� a ur�en�, tak n�s v lep��m p��pad� dal�� pr�b�h na�eho �ivota o�kliv� p�eveze - a v hor��m p��pad� n�m neud�l� ani to a nech� n�s v zajet� t� na�� p�edstavy. V�dy� p�ece vlastn� posl�n� a ur�en� se n�m postupn� ukazuje ve v�em, co v pr�b�hu let potk�v�me, a� u� to jsou ne�ekan� zvraty, nebo st�le se opakuj�c� typy p��le�itost� i pot��; a� u� to p�ich�z� z okol�, nebo se to objevuje v n�s samotn�ch. Pozn�n� sebe sama je neukon�en� proces, ale sou�asn� proces v�dy u� n�jak zapo�at�.

Jsme vlastn� v paradoxn� situaci: Na jedn� stran� plat�, �e dokud n� �ivot neskon��, nev�me, co v�echno znamen�. Na druh� stran� ale mus�me vsadit na n�jakou svou identitu, a to nejenom proto, �e mus�me prakticky jednat a podle n��eho se rozhodovat, n�br� p�edev��m proto, �e nechceme b�t neur�it� a �pln� rozplizl�, �e rozpozn�v�me n�jak� sv� ur�en�. V�t�inou to za��n� se za��tkem dosp�v�n�, kdy �lov�k u� chce b�t sebou, a ne d�t�tem sv�ch rodi��. Tomu odpov�daj� �etn� v�roky n�bo�ensk�ch myslitel� star� doby i b�sn�k� nov� doby, nap��klad: "Zklamal jsem se, kdy� mi �ekli, �e jsem potomkem sv�ch rodi��." V n�valu t� prvn� nab�dky vlastn� identity �lov�k v�t�inou podcen� v�echno to, z �eho vyr�st�, d�ky �emu v�bec je (a d�ky �emu je t�m, ��m je); ale zrovna tak podce�uje i pot�e, kter� si s sebou nese ze sv�ho biologick�ho i soci�ln�ho p�vodu. Nicm�n� kdo tohle neprod�l�, ten se t�ko m��e st�t dosp�l�m. Vlastn� to pak �lov�k prod�l�v� opakovan� a v jist�m smyslu po��d, ale u� jen vz�cn� s takovou silou a nal�havost�. Ka�d� podstatn�j�� pro�itek nebo vhled n�s znovu stav� do situace podobn� procesu dosp�v�n�. Kdo toho nen� opakovan� schopen, st�v� se karikaturou dosp�l�ho, toti� �lov�kem, kter� je u� opravdu "hotov�". Ten pak jedn� efektivn�, m� tendenci b�t autoritou - a r�d se mu vyhnu. Je p�itom vedlej��, jestli zatuhnul v opo�e o pen�ze, o kari�ru, uzn�n� nebo o n�jak� v�rou�n� syt�m.

Jin� podoba t�ho� paradoxu �ivota se d� pochopit jako paradox odpov�dnosti. Proti sob� m��e ob�as st�t na jedn� stran� v�rnost v�emu, ��m jsme ur�eni, v �em jsme zakotveni a co jsme tak� u� sami rozhodli nebo ud�lali - a na druh� stran� v�rnost vnit�n�mu rozpozn�n� nebo nov� prom�n�n� vn�j�� situaci. Zrady na sv�m ur�en� se lze snadno dopustit ob�ma sm�ry: jak opou�t�n�m star�ho na zp�sob politick� v�m�ny kab�tu nebo na zp�sob rozvodu �i �t�ku od rozd�lan� pr�ce, tak i zatvrzelost� v dosavadn�ch kolej�ch sv�ch omezen�ch p�edstav. Neum�m podat ��dnou definici osudu, ale moc bych se divil, kdyby tak z�sadn� moc byla n���m jednozna�n�m a pro n� rozum nekonfliktn�m.

My ov�em nem��eme �ekat s pozn�v�n�m sv�ho ur�en� a� na smrteln� lo�e. Proto �ijeme v on�ch paradoxech a podstupujeme jakousi s�zku na svou identitu, na ur�it� rozpozn�n� sv�ho ur�en�. N�kdo tomu ��k� "pozn�v�n� sebe sama", jin� "�ten� osudu", dal�� "odevzd�n� do v�le Bo��", p��padn� "sledov�n� �radku boh�". V antice se slovem "daim�n" rozum�la tak� individu�ln� �rove� osudov� moci, kter� n�m d�v� na�e ur�it� dispozice (vzhled, povahu, vlastnosti, majetek) a ��d� adekv�tn� rozv�jen�. K�es�ansk�m d�dicem toho je pak str�n� and�l, aspo� dokud se z n�ho nestal d�tinsk� and�l��ek str�n��ek. Kosmick� �rove� osudov� moci byla ve star� dob� ch�p�na bu� jako �radek Di�v, nebo dokonce jako pletivo tkan� Moirami (Sudi�kami), kter� propojuje smysl v�ech jednotliv�ch p��b�h�, bo�sk�ch i lidsk�ch, do jednoho kosmick�ho celku. K�es�ansk�m (p�vodn� plat�nsk�m) d�dicem tohoto obrazu je Proz�etelnost Bo�� �ili smyslupln� prov�zanost v�eho, by� by to pro n� �ivot nebo rozum obsahovalo �etn� konflikty a nespojitosti.

 

2. Opakuji, �e osud neum�m definovat, ale n�m lidem se ukazuje jako kontext na�ich jednotliv�ch p��b�h�. Na�e p��b�hy jsou propojen� s jin�mi na�imi p��b�hy, ale tak� s p��b�hy jin�ch lid� a v jist�m smyslu i s p��b�hy m�sta, krajiny a v�ech bytost�, kter� ji o�ivuj� - nebo v�bec v�ech v�c�. N�kter� napojuj�c� souvislosti zn�me, jin� tu��me, ale v�t�ina sty�n�ch d�j� n�m z�st�v� skryt�. Vn�m�me je tehdy, kdy� bu� naraz�me na n�jak� meze, nebo se n�m propoj� smysl dosud r�zn�ch p��b�h�, podobn� jako kdy� se n�m krajina propoj� d�ky tomu, �e um�me na tot� m�sto p�ij�t jindy i odjinud. Jednou v kontextech sv�ch p��b�h� spat�ujeme vn�j�� omezen�, t�eba kdy� kontextem je ��f, politick� situace nebo na�e soci�ln� v�chodisko. Jindy kontexty sv�ho �ivota vn�m�me jako kr�sn�, osvobozuj�c� a bo�sk�, t�eba kdy� potk�me l�sku, p��tele nebo za�ijeme hlubokou souvislost v�eho, co se v kosmu d�je.

Na�e jednotliv� p��b�hy jsou do velk� m�ry v na�� moci, ale jejich kontext m��eme ovliv�ovat jen okrajov�, jako nepatrn� spolupod�ln�ci sv�ta. V tom vid�m odpov�� na vztah svobody a osudu. Svobodu m�me jedin� uvnit� osudov� moci. Jedin� uvnit� bo�sk� a kosmick� hry celkov� smyslupln�ch n�hod se na�e ��ste�n� p��b�hy, a� u� z�m�rn� cht�n�, nebo mimovoln�, st�vaj� skute�n�mi p��b�hy s dal��mi kontexty. Bez kontextu nen� p��b�h, dokonce i uboh� fragment mus� b�t zlomkem n��eho. Jin� v�c je, �e si ob�as chceme pom�hat logikou i jinde ne� ve �kole, laborato�i nebo v projek�n� kancel��i. Pak zam��ujeme osudovou moc za determinismus a svobodu odkazujeme na n�co bu� "duchovn�ho", nebo "subjektivn�ho" (nebo na "lidsk� faktor"), a t�m zneva�ujeme hru n�hody, skrze kterou se osudov� moc hrav� napl�uje. Lid� v�t�inou �patn� sn�ej� to, �e hra osudu nen� v�dycky selankou, ale ob�as tak� trag�di�. Trag�die se v�ak od holywoodsk�ho seri�lu li�� t�m, �e m� smysl a �e o�i��uje.

Neum�m si p�edstavit, jak by v�bec bylo mo�n� ��t navzdory sv�mu osudov�mu ur�en�. Kdybych se t�eba se sv�mi dispozicemi zvrhl�ho intelektu�la v pokro�ilej��m v�ku cht�l st�t hokejovou hv�zdou, t�ko by to dopadlo dob�e. L�p by asi nedopadla ani moje p��padn� snaha st�t se ��nsk�m c�sa�em. V �ech�ch se mi t�ko spln� sen o �ivot� p��stavn�ho povale�e, pokud se nehodl�m spokojit s p��stavem v Hole�ovic�ch. Chci-li svou �ivotn� hru hr�t dob�e, mus�m n�jak respektovat kontexty. Ale sou�asn� p�ece k dobr� h�e pat��, �e um� p�ekvapit, �e um� kontext� vyu��t netrivi�ln�, jinak ne� tup�m napl�ov�n�m �ablony. Jenom slab� hlup�k se v�dy podvoluje. Jenom kverulant se pokou�� o marnou vzpouru jinde, ne� kde to povaha kontext� nab�z�. Jenom "hotov�" �lov�k si mysl�, �e na osud vyzr�l, proto�e u� ne�ije, ale m� �ivotn� pojistku (a� u� v �stavu finan�n�m, n�bo�ensk�m nebo v�deck�m). Za svobodu pova�uji kvalitu hry o �ivot, jej� z�bavnost - a snad i to, �e obohacuje tak� jin� p��b�hy jin�ch lid� a v�c�, toti� zase jako jejich kontext.

Osud pova�uji za jedno z hlavn�ch t�mat filozofie i n�bo�enstv�. Proto se zab�v�m H�rakleitem, kter� mluv� hlavn� o osudov�m ur�en� (logos), a �eck�m n�bo�enstv�m, ze kter�ho filozofie vyrostla, ne� se jej� v�t�ina vrhla na logiku, kter� z logu �in� n�co, co je zd�nliv� v na�� moci. To je moc u�ite�n� uvnit� t�ch na�ich p��b�h� a my�lenek, kter� pot�ebujeme kontrolovat, t�eba u soudu, ve �kole nebo v laborato�i. Vn�mat ale takhle celek �ivota a sv�ta, to u� nen� jenom bezbo�nost, ale pokus o kastraci sv�ta a ka�d� p�irozenosti v n�m, o vlastn�m my�len� nemluv�.

 

3. Genetick�ch in�en�r� se neboj�m, s n�kolika dokonce kamar�d�m. Neboj�m se ani po��tadel, co� je prokazateln� u� t�m, �e tohle p�u na ma�ince, kterou jsem si postavil z bazarov�ch d�l�. Programov�n� je jedna z u�ite�n�ch a ob�as i z�bavn�ch mo�nost�; za bol�evika jsem se t�m p�r let �ivil. P�esto nesd�l�m ono nad�en�, �e by zrovna tohle byl ten nejlep�� mustr pro vn�m�n� sv�ta, nato� pak sebe. Je to prost� pro �adu v�c� u�ite�n�: pro byrokracii, pro technick� projekty, nebo t�eba i pro hled�n� l�k�, ale nic v�c. V�dycky, kdy� lidi k�pli na n�co hodn� �ikovn�ho, n�kte�� si mysleli, �e sahaj� na samu skute�nost. Ta fascinace je pochopiteln�. Od antiky ji budila logika a matematika, pak mechanick� stroje (17. a� 19. stolet�), te� zase po��ta�ov� metafory.

Moc nech�pu, jak to m� souviset s osudem, a� u� celkov�m nebo individu�ln�m. To bychom nap�ed museli osud zam�nit za deterministickou z�konitost, ale pak u� by to nebyla bo�sk� hra, n�br� globalizace snu in�en�ra, kter� je v leckter�m kone�n�m �kolu velice perspektivn�, ale ve sv� snaze po zvl�dnut� v�ehom�ra m� stejnou diagn�zu jako ka�d� jin� pokus o zvl�dnut�m sv�ta z jedn� pozice. Rad�ji nad sebou vid�m skute�n� Slunce nebo hv�zdy ne� n�jak� vyroben� a naprogramovan�. Rad�ji riskuji, �e zmoknu a nastydnu se, ne� abych cht�l porou�et v�tru, de�ti. Podobn� netou��m ani po tom, abych byl n�k�m p�eprogramov�n podle jeho p�edstav, nebo abych se p�eprogramoval s�m, jak by m� zrovna napadlo. M� to asi stejn� d�vod jako to, �e nehodl�m nav�t�vit plastickou chirurgii, p�esto�e si nemysl�m, �e vypad�m nejl�p. Um�m si ale p�edstavit, �e n�kter� nemoci by se mohly vhodnou manipulac� na �rovni genov�ch �i jin�ch "program�" snad l��it. A neboj�m se, �e by to ohro�ovalo skute�nost nebo lidskost. Kdy� jsme p�e�ili u� p�r tis�cilet� st�tn� politiky, dv� stolet� povinn� �koln� doch�zky a p�l stolet� televize, m�me snad dost tuh� ko��nek - nebo sp� dost pru�n�, zalo�en� v n��em jin�m a skute�n�j��m. A k apokalypse sm��ujeme nejsp� u� p�kn�ch p�r tis�c let, tak�e m� to vzru�uje skoro tak m�lo jako to, �e za p�r miliard let pr� Slunce ur�it� vyhasne. Jin� v�c je, �e �lov�ka �tve, jak je v�echno poka�en� odpadky a osv�tou, ale takhle se skuhr� u� taky p�r tis�c let - a nejsp� je pro�.

Pozn�v�n� genetick�ho k�du nebo jin�ch "program�" souvis� s osudem asi tak jako uchopen� ka�d�ho d�dictv�, d�ky kter�mu jsme ur�it�mi lidmi, ale se kter�m chceme sami hr�t. Lid� se v�t�inou veseleji uj�maj� zd�d�n�ho majetku ne� zd�d�n� chudoby nebo nemoci. Osud je mo�n� taky odpov�dnost za to, co jsme sami neud�lali a co jsme si ani nevybrali. Odpov�dnost, kter� znamen� �ivot s t�m, co jsme si nevybrali, jako s ka�d�m jin�m d�dictv�m, mo�nost smyslupln� hry, a� u� s t�m, nebo �ast�ji sp� v r�mci toho. Pokud n�kdo v��� na to, �e lidi je mo�n� p�ed�l�vat, nepot�ebuje k tomu genetick� k�d, sta�� �kola, vojna, agitace a ve�ejn� m�n�n�. T�m, kte�� podobni robot�m aplikuj� sv�j program na cokoliv, se t�m sice d�v� do ruky dal�� zbra�, ale sou�asn� je to snad i dal�� p��le�itost k sebepozn�n�, k rozpozn�v�n� sv�ho osudov�ho ur�en�, se kter�m m�me hr�t.

A virtu�ln� realita? To je snad dal�� z fascinac� nejnov�j�� doby. Znevol�uje pr�v� tou fascinac� a stra�liv�m mno�stv�m �pln� zbyte�n�ch informac� (toti� z hlediska toho, co pr�v� pot�ebujeme naj�t). Zrovna tak ale osvobozuje svou volnost� a dostupnost�. Plat� o n� asi tot�, co se ve st�edov�ku ��kalo o �ivot� ve m�st�. Nov� p��choz� �lov�k se tam snadno rozplizne nebo zvrhne, ale kdy� ne, m� novou �anci vyu��t toho, �e "m�stsk� vzduch �in� svobodn�m", by� b�v� �asto �pinav�. Pokud nezam�n�me virtu�ln� realitu za pouh� zmno�en� reklamy, kter� se jin�mi technick�mi prost�edky p�chala k ohlupov�n� lidu v�dy, tak je to nov� dimenze svobodn� hry obraz� a v�znam�. Proto jsem se k tomu s�m pokusil mali�ko p�isp�t na str�nk�ch www.hermes.mysteria.cz.

Petr Chudo�ilov, spisovatel a publicista �ij�c� ve �v�carsku

1. Mus�m reagovat hned na va�i �vodn� tezi: Populaci na st�edov�chod� Evropy �e se dostalo liber�ln� v�chovy? Nev�iml jsem si. �e�i byli p�ece vyp�stov�ni autorit��sky. Mimoto sou�asn� �lov�k formovan� liber�ln� v�chovou, v�deck�m sv�ton�zorem a uvoln�n�m duchem na�� doby (va�e formulace) tvo�� v dne�n�m mnohamiliardov�m lidstvu sp�e statisticky vz�cnou v�jimku. V�bec nejhojn�ji se vyskytuj�c� obyvatel na�� planety neum� ��st, ps�t a po��tat, anebo to svede jenom velmi jednodu�e. Nejsp�e je�t� nikdy nejedl maso a pije vodu, ji� bychom nepou�ili ani k umyt�. �ije jenom kr�tce a vcelku sp�e postaru. Jak mysl�, c�t� a pohl�� na sv�j osud, bohu�el naprosto netu��m.

Zda je n�m opravdu p�edur�en osud, jemu� se od starod�vna museli pod�izovat nejen lid�, ale dokonce i samotn� olymp�t� bohov�, nev�me, a ani v�d�t nem��eme. Nem�li bychom p�edst�rat, �e dr��me jeden konec dr�tu vedouc�ho k temn�m, nevyzpytateln�m sil�m kdesi naho�e, v oblasti mimo rozum, v�li, p�irozen� cit a fyzik�ln� z�kony - jakkoli takov� spojen� odev�dy p�edpokl�d�me a nal�hav� o n� usilujeme. Sv�r determinismu a �lov�kovy svobodn� v�le nevy�e�ila doposud ��dn� filozofie. Divil bych se, kdybychom to dok�zali pr�v� my. Transcendentn� p�edpoklad je utk�n ze stejn� l�tky jako hmatateln� skute�nost, ale nelze jej naplnit smluvn�m obchodem s bo�stvy anebo podku�ov�n�m osudu.

Takzvan� idealistick� interpretace osudu se mi paradoxn� jev� podez�ele materialistick�, ba t�m�� marxistick�. �lov�k jako by byl jen pouh�m produktem mystick�ho postaven� hv�zd, sv�ho genetick�ho vybaven�, v�le boh�, n�lad vrchnosti, geopolitick�ch souvislost�, soci�ln�ch pom�r�, zkr�tka prost�ed�, je� ho obklopuje. Nic se proti tomu ned� d�lat, za nic nem��u, je to m�j osud. Zvl�t� �d�sn� pohled se nask�t�, uva�uj�-li tak hned cel� n�rody. Pol�ci, Ma�a�i, ale i opravdu nepo�etn� Litevci, Loty�i, Estonci �i Slovinci byli vr�eni do velmi podobn�ch pom�r� jako �e�i a Slov�ci, dok�zali si v nich v�ak vytvo�it zcela jin�, vcelku mnohem slu�n�j�� duchovn� a koneckonc� �asto i hmotn� pom�ry ne�li my.

 

2. Osud jako story? Pro� ne, teze se p�ece v�t�inou odv�jej� z p��b�h�, a nikoli naopak. Th�bsk� kr�l Oidip�s zabil sv�ho otce a pojal za cho� vlastn� matku. Krom� n�m�tu na nejstar�� m�dlovou operu tak daroval lidstvu pojem oidipovsk� komplex.

David Blunkett, hrdina jednoho neoby�ejn�ho modern�ho osudu, se narodil roku 1947 do d�lnick� rodiny v severoanglick�m Sheffieldu. Od narozen� byl slep�. Z�hy mu zahynul otec. Str�ili jej do domova pro posti�en� d�ti. V �estn�cti nem�l naprosto ��dnou kvalifikaci, �ekal ho zpackan� a neu�ite�n� �ivot. David se v�ak pustil do univerzitn�ho studia. Pracoval mnohem intenzivn�ji ne� jeho zdrav� spolu��ci. Ve sv�ch dvaadvaceti letech se stal nejmlad��m radn�m v historii Sheffieldu. Ve �ty�iceti ho zvolili do Doln� sn�movny. Po leto�n�ch parlamentn�ch volb�ch obsadil p�t� nejd�le�it�j�� post ve vl�d� Tonyho Blaira a usedl do k�esla ministra vnitra. Blunkett m� pov�st tvrd�ho mu�e, vyhl�sil v�lku kriminalit� a zlo�inc�m, politicky pr� stoj� napravo od �ingisch�na. Inspiroval se Blunkett ke sv�mu vzep�t� �etbou Charlese Dickense, anebo jednodu�e ud�lal ze sv�ho �ivota to nejlep�� mo�n�? Naplnil sv�j osud, anebo mu sp�e unikl?

Karel Adler, �id, jemu� se po�t�stilo p�e��t Osv�tim, kdysi pozorn� vyslechl story m� neop�tovan� l�sky ke sle�n� N. Plivl mi znalecky pod klopu kab�tu. "B�te klidn� za n�. �idovsk� slina nese �t�st�," p�isl�bil. U sle�ny N. jsem dopadl p��ern�. Vyhodila m�. Definitivn�. "Vy u m� nejste ��dnej �id!" telefonoval jsem mu pozd� v noci rozho��en�. "Po�kej, jak budou za t�icet let chv�lit star�ho Adlera!" zas�p�l rozespale do telefonu. Uk�zalo se, �e m�l pravdu. �lov�k se mus� nau�it spr�vn� rozezn�vat pravou tv�� sv�ho �t�st�.

 

3. Zneklid�uje m� st�le intenzivn�j�� a �sp�n�j�� lidsk� snaha po dokonalosti, nesmrtelnosti, po �ivot� zbaven�m probl�m�. Neb�t smrti, bolesti, ne�t�st� a vlastn� nesn�z� v�bec, nem�l by lidsk� �ivot cenu, ji� mu p�ikl�d�me, nebylo by radosti a touhy. V z�padn� Evrop� pr� p�ipad� na jedno �iv� narozen� a zdrav� d�t� kolem sedmdes�ti lidsk�ch plod�, u nich� byly kr�tce po po�et� zji�t�ny genetick� defekty a byly usmrceny v mat�in� t�le. Zjednodu�en� �e�eno, hrbat� a blb� se nesm�j� narodit. V brzk� budoucnosti hroz� akutn� nebezpe��, �e po�at� lidsk� bytost se nebude moci rozvinout ke skute�n�mu �ivotu, ale poslou�� jako pouh� zdroj n�hradn�ch d�l� n�komu ��zen� �sp�n�j��mu. Lid� ve dvac�t�m stolet� porou�eli v�tru i de�ti, ot��eli toky �ek, vysu�ovali mo�e a naopak budovali nov� obrovsk� vodn� plochy. N�kdy byli obdivuhodn� �sp�n�. Sou�asn� se jim v�ak poda�ilo zni�it rovnov�hu sv�tov�ho klimatu, otr�vili p�du, vodu i vzduch. Za��naj� prov�d�t tot� v neviditeln�m sv�t� atom� a bun�k. Kam sm��uje na�e civilizace? To kdybychom v�d�li! Mo�n� �e mravenci, stromy, pt�ci a ryby, ale i hv�zdy, kameny a voda v mo�i se nemohou do�kat, a� kone�n� zmiz�me tam, odkud jsme p�i�li: v nezn�mu.

 

***

 

Vladim�r Sadek, hebraista a judaista, znalec �idovsk�
mystiky

Snad bych m�l p�edem do diskuse ��ci, jak poj�m�m tradi�n� pojem osudu (�i Osudu?). Nech�pu jej jako n�co, co se nach�z� mimo �lov�ka a zven�� zasahuje do jeho �ivota, v�t�inou hroziv� a ne�prosn�, �emu� nelze uniknout. Toto oidipovsk� pojet� osudu je mi zna�n� ciz�. Pozemsk� �ivot ch�pu toti� do ur�it� m�ry jako p�edur�en� Bohem a z�rove� vypl�vaj�c� z vlastn� lidsk� v�le, je� spoluvytv��� karmickou linii �lov�ka. Soud�m, �e lidsk� �ivot a �lov�k jako takov� jsou produktem Kosmick� inteligence, kter� se v pom�ru k �lov�ku st�v� jeho osobn�m Bohem a ses�l� do lidsk�ch t�l lidsk� du�e, poch�zej�c� z vy���ch duchovn�ch sv�t�. Du�i tedy ch�pu jako preexistuj�c� a domn�v�m se, �e je ka�d� ses�l�na ke spln�n� ur�it�ho �kolu, kter� m��e vyplnit jen ona jedin�.

V tomto smyslu je ka�d� jedinec jedine�nou bytost� sv�ho druhu a jedine�n� je tak� pozemsk� �kol, kter� je jeho osudem. Nez�le�� na tom, zda je to �kol velk� nebo pramali�k�, pon�vad� B�h - Kosmick� inteligence - nehodnot� podle kvantity, ale podle kvality, vnit�n� intence a snahy. Ze zp�sobu pln�n� tohoto duchovn�ho �kolu (spo��vaj�c�ho p�edev��m v rozv�jen� vztah� l�sky a etiky) vypl�v� lidsk� (chcete-li karmick�) osud a z n�j plynouc� d�sledky pro �ivot �i �ivoty �lov�ka. P�i pln�n� tohoto sv�ho specifick�ho �kolu nen� ov�em lidsk� du�e samotn� a izolovan�. Pom�haj� j� du�e jin�, pon�vad� ka�d� z n�s je �lenem ur�it� "duchovn� rodiny", kter� m� specifick� m�sto v duchovn�m vesm�ru.

Osudov� �kol �lov�ka nen� ov�em jen d�sledkem v�le Boha - Kosmick� inteligence. Je tak� d�sledkem lidsk� v�le, kter� se n�kdy k duchovn�m sv�t�m stav� pozitivn�, jindy neutr�ln� �i z�porn�. M�lokter� �lov�k si je tak� sv�ho nejvlastn�j��ho osudov�ho �kolu v�dom od samotn�ho po��tku. Rod�me se jako �ivo�i�n�, "vn�j��" bytost, ovl�dan� biologick�mi a agresivn�mi pudy. Teprve postupn� je n� egoismus usm�r�ov�n a zapojov�n do vy���ho duchovn�ho kontextu.

A teprve v pr�b�hu na�eho �ivota (n�kdy d��ve, n�kdy pozd�ji) se probouz� n� skute�n�, "vnit�n�" �lov�k, teprve postupn� z�sk�v�me sv� vy��� duchovn� slo�ky, jak u�� �idovsk� mystika - kabala. A pak teprve po��n�me ch�pat sv� skute�n� posl�n� na tomto sv�t�, sv�j skute�n� "osud". K tomuto pozn�n� zpravidla dosp�v�me cestou ur�it�ch n�znak�, kter� �lov�ka postupn� posunuj� k pozn�n� jeho smyslu, aby mu p�itom ponechaly ur�it� prostor pro jeho svobodnou v�li. A nikde nen� �e�eno, �e �lov�k dosp�je k pozn�n� sv�ho skute�n�ho, "osudov�ho" �kolu ji� v tomto pozemsk�m �ivot�. Jeho cesta m��e b�t mnohem, mnohem del��, m��e proch�zet s�ri� "zl�ch osud�", vznikaj�c�ch jako d�sledek nepozn�n� sv�ho nejvnit�n�j��ho duchovn�ho �kolu, co� m� za n�sledek hlubok� sebeodcizen� �lov�ka a n�kdy i jeho ovl�dnut� ��belsk�mi silami, kter� (jsem o tom p�esv�d�en) skute�n� existuj� a v ��dn�m p��pad� nejsou st�edov�k�m p�e�itkem (jak jinak ch�pat holocaust ne� jako projev ��bla?).

Je tak� samoz�ejm�, �e p�i pln�n� sv�ho osudov�ho duchovn�ho �kolu mus�me z�polit s �etn�mi nedostatky t�la, kter� mohou, ale tak� nemus� spadat pod Bo�� proz�etelnost a mohou b�t d�sledkem r�zn�ch vn�j��ch okolnost�. Lidsk� du�e tvo�� s t�lem �zkou jednotu, ze kter� se ov�em �asto sna�� vymanit, aby op�t dosp�la do sv�ho duchovn�ho domova, odkud vze�la. ��astn� �sm�v na tv���ch mnoh�ch um�raj�c�ch je toho nejlep��m d�kazem. Zd� se tedy, �e na tomto sv�t� je �lov�k podroben dvoj� z�konitosti - vy��� z�konitosti duchovn� a ni��� z�konitosti p��rodn�. Tak alespo� soud� pra�sk� rab�n Jehuda Liwa ben Becalel - Rabbi L�w, kter� ve vy��� duchovn� z�konitosti spat�uje zdroj fenom�nu z�zraku. Smrteln� nemocn� se m��e tedy n�hle uzdravit, v�n� nemoc m��e n�hle zesl�bnout a odej�t, i kdy� by z hlediska pozemsk� v�dy tomu tak nem�lo b�t. Vysv�tlen� je prost�: na chv�li p�evl�dla vy��� z�konitost duchovn�, kter� zru�ila z�konitost p��rodn�.

N�kdy ov�em nastane situace opa�n�, a my pak klademe zoufal� ot�zky, kdo je vinen, kdo zavinil tento zl� osud. Po po��te�n�m �oku ov�em v�t�inou pochop�me, �e du�e bl�zk�ho �lov�ka ur�it�m zp�sobem p�etrv�v� d�le, tak�e mezi n�mi a Bohem doch�z� k jist�mu usm��en�, co� On p�ij�m� s nesm�rnou vd��nost�. V�dy� jsme jeho d�t�tem, a kdo m��e lhostejn� hled�t na utrpen� sv�ho d�cka?

Pokud jsou m� �vahy opr�vn�n�, lidsk� "osud" je d�n v��e uveden�mi z�konitostmi, p�i�em� rovina p��rodn� m��e n�kdy duchovn� p�edur�en� pon�kud odd�lit �i naru�it. Duchovn� kauzalita m��e ov�em zas�hnout v podob� "Z�zraku", jindy m��e v�ak p��rodn� z�konitost p�ev�it nad z�konitost� duchovn�. Kosmick� inteligence - B�h - nen� toti� n�mi pln� pochopiteln�, a jsme schopni ch�pat jen mal� zlome�ek nekone�n�ho �et�zce p���in a ��ink�. N�kdy fyzick� smrt je tak� logickou nutnost�: jakmile �lov�k splnil sv�j pozemsk� �kol, pak ji� nepat�� do tohoto sv�ta a n�le�� budouc�mu sv�tu duchovn�mu, kde je pov��ov�n jin�mi �koly, nap��klad v�ukou na nebesk�ch duchovn�ch �kol�ch, �lohou str�n�ho and�la aj. Takov� jsou alespo� moje poznatky plynouc� ze styku s du�emi spravedliv�ch lid�, a� ji� na tomto sv�t� �i na sv�t� onom.

 

N�kdy ale brut�ln� horor naprosto krut� vtrhne do �ivota cel�ch n�rod� a doch�z� k tomu, co naz�v�me genocidou - k tomu, co postihlo evropsk� �idy, ��st evropsk�ch Rom�, co potkalo Arm�ny v tureck� ��i a dal�� n�rody a etnika v krvav�m pr�b�hu 20. stolet�. V t�chto p��padech je jist�, �e tragick� osud postihuje v�echny bez rozd�lu - spravedliv� i nespravedliv�, dobr� i zl�. Tyto genocidy ji� samoz�ejm� nem��eme odvysv�tlovat naivn�m zp�sobem, jak to �inil �lov�k minul�ch dob. Mus�me si p�iznat, �e vysv�tlit tyto osudov� r�ny z n�bo�ensk�ho hlediska vlastn� neum�me a nikdy z�ejm� um�t nebudeme. Jejich slad�n� s Bo��m milosrdenstv�m je nad na�e ch�p�n�. S�m vyslovuji tu�en�, �e Bo�� proz�etelnost v��i lidstvu ob�as sl�bne, nev�m pro�. Mo�n� proto, �e Kosmick� inteligence se v r�mci nekone�n�ch vesm�r� nem��e detailn� zab�vat pouze samotn�m lidstvem. Nebo proto, �e v�voj lidstva nen� p��mo�ar�, ale vyzna�uje se ob�asn�mi propady do epochy barbarstv�, do boje v�ech proti v�em, z n�ho� lidstvo vze�lo. Genocidy v d�jin�ch lidstva by tak znamenaly okam�iky, kdy B�h v hr�ze nad �lov�kem lidstvo na chv�li opou�t� a odvrac� svou tv��. Nikdy v�ak tak ne�in� nav�ky, pon�vad� jeho l�ska a milosrdenstv� jsou siln�j�� ne� jeho spravedliv� soud. Nebo tragick� odsud lidstva z�le�� na n�m samotn�m. Jestli�e lidstvo opou�t� Boha, jestli�e upad� do nesmysln�ch v�lek a zapomene na Bo�� slovo, tehdy se uzav�raj� br�ny Bo�� milosti a na sv�t sestupuje hn�v a soud, kter� nakonec postihuje v�echny bez rozd�lu.

V ka�d�m p��pad� horory v d�jin�ch lidstva i jednotliv�ch lid� netrvaj� v��n� a jsou vyst��d�v�ny n���m, co umo��uje pokra�ov�n� a regeneraci �ivota. D�jiny Izraele od biblick�ch dob a� po sou�asnost jsou toho nejlep��m d�kazem. Z novodob�ch thanatologick�ch v�zkum� se tak� zd� vypl�vat, �e (alespo� dobr�m a spravedliv�m lidem) B�h poskytuje po jejich fyzick� smrti ur�it� odpo�inek v m�ru, v astr�ln� rovin�, je� je nejbli��� duchovn� rovinou k tomuto na�emu sv�tu. Jak o tom hovo�� z�v�r Bulgakovova rom�nu Mistr a Mark�tka. Tento odpo�inek je ov�em jen do�asn�. Pak za��n� nov� cesta vp�ed �i vzad, cesta spir�lov� rotace, cesta z na�eho pohledu nekone�n�, jako je nekone�n� B�h a jeho vesm�ry.

 

Ale je�t� k ot�zce, jak se d�v�m na dne�n�ho �lov�ka, p�esv�d�en�ho o tom, �e se kone�n� st�v� (v�ce �i m�n�) p�nem sv�ho osudu, co� mu zaru�uje v�deck� racion�ln� pokrok. Tento optimismus nesd�l�m a na dne�n�ho �lov�ka pohl��m jako na d�t�, jemu� se dostal do rukou technicky vysp�l� zapalova�, s n�m� si hraje v uzav�en� m�stnosti pln� prastar�ch a dosud m�lo zn�m�ch ho�lav�ch l�tek.

V�deck� pokrok pova�uji za ��douc� pouze tehdy, jestli�e je spojen s odpov�daj�c�m postupem v oblasti n�bo�ensk�, etick� a v�bec duchovn�.

Nem��e b�t jednostrann�, pon�vad� nelze rozv�jet jeden p�l lidsk� du�e na �kor p�lu druh�ho, kter� je stejn� (a podle m�ho soudu v�ce) d�le�it�. Budoucnost na�eho "osudu" nevid�m v jednostrann�m racionalismu, ale sp�e v z�sadn� revizi na�eho vztahu k p��rod�, ke zv��at�m a v�bec v�emu �ivouc�mu. A v z�sadn� revizi na�eho vztahu nejen k �ivotu, ale tak� ke smrti, kterou se dne�n� konzumn� �lov�k sna�� na rozd�l od �lov�ka n�bo�ensk�ho odsunovat a zapomenout na ni. ��m v�ce ji odsouv�, t�m v�ce se j� ov�em d�s�, jak dosv�d�uje vlna katastrofick�ch film�, produkovan�ch technicky vysp�lou civilizac�. Budouc� osud lidstva (a to osud pozitivn�) tedy spat�uji v obrozen� n�bo�ensk�ho citu, zbaven�ho tradi�n� dogmati�nosti a vz�jemn� nesn�enlivosti, zalo�en�ho nejen na tradi�n�ch hodnot�ch, ale tak� (mo�n� p�edev��m) na mystick�m p��stupu k vesm�ru, �lov�ku a v�emu �ivouc�mu. Tak jak o tom hovo�� nap�. Aldous Huxley v z�v�ru sv� �ed� eminence.

 

***

 

Franti�ek Pavl��ek, dramatik a spisovatel

"Co jsou d�jiny, ne-li b�je, s nimi� se lidstvo shodlo," pravil p�ed stalet�mi tu��m Napoleon Bonaparte. Dnes by sotvakdo s n�m souhlasil. Lidsk� v�d�n� se roz���ilo a prohloubilo a jeho hranice se leckomu zdaj� bezmezn�. Soudob� v�deck� programy, procesy a experimenty dosp�ly p�i rozs�hl� simulaci fyzik�ln�ch proces� a� ke zd�n� stvo�en�. Zd� se mi to v�ak opravdu jen zd�n�m. Pochopen� a racion�ln� v�d�n� je mi ov�em jen jednou ��st� na�eho vn�m�n� a byt� v �ivot� a sv�t� jedince i univerza.

To, co bylo v redak�n� v�zv� zm�n�no jako p�edk�es�ansk�, p�edv�deck� religiozita, beru jen jako verb�ln� vymezen� pojm�, jejich� pln� obsah se pohybuje za hranicemi mo�nost� na�eho v�dom� a pozn�n� v pln�m slova smyslu. Kdo dok�e pravdiv� sd�lit, jak� skute�n� bylo my�len�, jak� duchovn� i fyzick� kapacita a kulturn� potence on�ch vzd�len�ch epoch?

Se slovy je to v�bec t�k�. Jsou v podstat� smluven�mi znaky s �asto jen p�ibli�nou vypov�dac� hodnotou. Slovo, zn�j�c� stejn� stovce naslouchaj�c�ch, vyvol� v ka�d�m z nich jin� dojem, podm�n�n� subjektivn� viz�, my�lenkou, vzpom�nkou, individu�ln� zku�enost�, p�edstavivost�, znalost� �i emotivn� produktivitou.

Podobn� je tomu s pojmem vyj�d�en�m slovem osud. Ponech�v�m stranou v�echny teze, hypot�zy, fikce �i fikanost postmoderny. Nedok�u ji br�t jako seri�zn�ho partnera, je mi synonymem �padku, dom��livou rezignac� na uzn�n� nesporn�ch hodnot a nezbytnosti ��du, pokoutn�m jarmarkem diletant� v c�sa�ov�ch nov�ch �atech.

V dopisu redakce je i zm�nka o tom, �e sou�asn� v�da pronik� a� k z�klad�m �ivota. Nem�m tu�en� o t�chto fundamentech, nemohu tedy vyj�d�it souhlas ani pochybnosti. Fyzick� �ivot pro mne v�ak nen� tot�, co byt�, je� tu��m jako stvo�itelsk� d�lo, tajemn�j�� a hlubinn�j�� ne� v�decky poznateln� motor anim�ln� existence. Lidsk� v�da, b�d�n�, objevy i pot�eba p�ekon�vat dosavadn� hranice v�d�n� zkoum�n�m tajemn�ch proces� v p��rod� i v �ivot� si zaslou�� �ctu a obdiv. �innost v�dc�, objevitel� a vyn�lezc� v�ak stoup� do �ctyhodn�ch v��in v t�sn�m sousedstv� b�dy, zmaru, utrpen� a beznad�je podstatn� v�t�� ��sti sv�ta. Tento tragick� rozkol ve mn� probouz� malomyslnost. Je�t� p�ed dvaceti lety by m� nebylo ve snu napadlo, �e budu sv� st��� p�ij�mat s �levou. Jako v�t�ina m�ch vrstevn�k� ch�pu sv�t jako velkolepou, nepoznatelnou soustavu spojitost�, je� se prom�t� do odv�k�ho pohybu �i proudu souvislost�, p���in a n�sledk� (jin� v�raz nezn�m). Ignorovat nepsan�, av�ak z�ejm� z�kony zd� se mi nelidsk�.

Nyn� je�t� k osudu. Pat�� mi jaksi samoz�ejm� k pro��v�n� m�ho pozemsk�ho byt�. To je sou��st� ��du, o n�m� u� byla zm�nka. M�j �ivot je sou��st� p�ediva spojitost�. Moje smysly, m� my�lenky a sny, m� pam� a p�edstavivost, v�dom� z�vazn�ho ��du nade mnou v�etn� m�ho vlastn�ho sv�dom�, m�j ��as nad t�m, co nep�esn� naz�v�me n�hodou, to v�e se ve mn� vrstv� �i naopak exploduje jako v�dom� osudu, kter� je dokladem jednoty a spojitosti v�ehom�ra.

Nikdy m� nenapadlo v duchu si polo�it ot�zku, jestli v���m v osud. Nev���m v ovzdu��, prost� d�ch�m, nev���m ve vesm�r, za noci jej siln� vn�m�m nad svou hlavou. V�dom� osudu je pro mne sp�e jednou mementem, podruh� okam�ikem �levy, �asto upom�nkou ke spl�cen� dluh� a v�zvou k piln�j�� ��asti na ochran� �iv�ho sv�ta dokola kolem.

Dovol�m si na okraj t�chto �vah p�ipojit n�kolik sp�e z�bavn�ch epizod. Zazd�lo se mi toti�, �e i ony by mohly b�t skulinou do onoho nezn�m�ho, n�m snad nav�dy nedostupn�ho sv�ta. Navzdory �asov� odlehlosti se mi slo�ily do podivuhodn�ho obrazce.

Prvn� d�jstv� (m�sto d�je: lukovsk� panstv� rakousk�ch hrabat Seilern-Aspang� na po��tku minul�ho stolet�).

M�j d�de�ek a babi�ka (tak jsme jmenovali prarodi�e z mamin�iny �esk�, "pansk�" strany) pracuj� na hrab�c�m panstv�, on jako hrab�c� �tolba, ona jako z�meck� kucha�ka. M�j sta���ek (tak byl oslovov�n tat�nk�v "domorod�" otec) je na velkostatku poln�m hl�da�em. Jeho syn, m�j tat�nek, pase st�do hrab�c�ch pon�k� i na �kor �koln� doch�zky. Spr�vcem velkostatku je pan Skoumal, nav�c nadan� muzikant a skv�l� dirigent hrab�c� kapely. M� tu��m t�i syny, n�s v�ak zaj�maj� jen dva. Josef (�i Francek?), lajtnant c. k. arm�dy, toho �asu v Lukov� "na url�bu" - a mlad�� Aloys, student biskupsk�ho gymn�zia v Krom���i �i v Olom�ci. Lajtnant i na url�bu vede ofic�rsky rozma�il� �ivot, a aby p��sn� tat�k nemohl k�rat jeho pohor�uj�c� no�n� n�vraty z m�stn�ho hrab�c�ho pivovaru, najme si m�ho sta���ka, u� zm�n�n�ho poln�ho vechtra, aby mu ka�dou noc postavil za "�estku" (o �ty�icet rok� pozd�ji se tak ��kalo �eskoslovensk�mu dvacetn�ku) k oknu jeho lo�nice v prvn�m poschod� �eb��k. Jednoho dne poloslep� hl�da� omylem postavil tento �eb��k k jin�mu oknu, nane�t�st� vedouc�mu do lo�nice mravopo�estn�ho otce. Tat�k synovi vynadal "jak svini do koryta", m�j chud�k sta���ek v�ak byl vyhozen z pr�ce. ��m ni��� �ar�e, v�m vy��� trest - tehdy jako dnes.

Druh� d�jstv� (m�sto d�je: pra�sk� klub spisovatel� v �edes�t�ch letech minul�ho stolet�).

P�i n�hodn�m rozhovoru se zn�m�m p�ekladatelem Aloysem Skoumalem se dov�d�m, �e tento ctihodn� p�n je on�m nejmlad��m snynem lukovsk�ho hrab�c�ho spr�vce. Za dob studi� na biskupsk�m gymn�ziu p�i ob�asn�ch n�v�t�v�ch doma chod�val na romantick� proch�zky pod�l b�lovodsk�ho potoka ke vzd�len� samot� Na �kole, bytu hrab�c�ho �tolby �m�da, m�ho d�de�ka a jeho po�etn� rodiny. Tato samota Na �kole byla nep�iznan�m c�lem �tudentova �pac�ru. Post�l za hradbou star�ch ol�� a zbo�n� se kochal vnadami jedn� ze �ty� �tolbov�ch dcer, pokl�zej�c�ch dr�be�. R��enka, to byla kr�sn� d�vucha!, sv��il se mi nevinn� a ctihodn� h��n�k po bezm�la pades�ti letech. O dvacet let pozd�ji se R��enka stala moj� matkou. Jej�m man�elem byl Franti�ek II., kdysi pas�k hrab�c�ch pon�k�, syn Franti�ka I., hl�da�e, kter� p�isluhoval nekal�m sp�d�m lajtnanta Skoumala.

T�et� d�jstv� (m�sto d�je: projek�n� s�l �esk� televize p�ed n�kolika t�dny L. P. 2001).

Skon�ilo p�edpremi�rov� prom�t�n� filmu Kr�lovsk� slib, kter� nato�il mlad�, mysl�m mimo��dn� talentovan� re�is�r podle m�ho sc�n��e - zak�zan�ho stejn� jako moje tvorba i m� jm�no za normalizace. Po v�ce ne� dvaceti letech se tento sc�n�� souhrou n�hod dostal do rukou mlad�ho re�is�ra, kter�mu k t�to rekvizici dopomohl m�j syn Roman, kameraman Hanzl�kova t�mu. D�ky t�m dv�ma mladistv�m �ty�ic�tn�k�m jsem se po �tvrtstolet� do�kal filmov�ho d�la podle sv�ho sc�n��e, kter�mu mlad� pomohli z proklet�.

Co je�t� dodat: Kry�tof Hanzl�k je vnukem p�eklatele Aloyse Skoumala a kameraman Roman je zase vnukem �m�dovic R��enky. Oba se po l�tech zase potkali "Na �kole" a spole�n� mi ud�lali radost.

Nezn� to vypr�v�n� jako epizoda z pov�liv�ho rom�nu? Na�e ko�eny jsou ��asn� propojeny, �ivot n� je p�edivem z�zra�n�ch spojitost� a nepochopiteln�ch z�blesk�, kter�m n�kdo ��k� osud. Na�e smysly, my�lenky, fantazie, vzpom�nky i sny jsou bo�sk�m d�lem. Jak� mu d�t jm�no? Nev�m a netu��m. Ale co sejde na jm�n�, kdy� jde o z�zrak!

 

***

 

Ludv�k Bass, fyzik, matematik a spisovatel �ij�c� v Austr�lii

Pojem lidsk�ho osudu se dot�k� v��n�ch a nejd�le�it�j��ch h�danek. Pocit svobody v�le se tu sr�� s my�lenkou p�edur�en�.

Molekul�rn� v�dy dovedou p�esn� p�edpov�d�t statistiku soubor�, ale nikoliv osud jejich jednotliv�ch �len�. Studie identick�ch dvoj�at ukazuj�, �e genetick� molekuly siln� ovliv�uj� osud jednotlivce, ale zdaleka jej neur�uj�.

��ste�n� p�edur�en� statistick�mi z�kony v�dy p�ipou�t� tedy pustou n�hodnost osudu jednotlivce. Naproti tomu osud �pln� p�edur�en� bo�stvem mohl by b�t nebesky ��astn�, nebo tak� stra�n�:

Boh�m jsme co hmyz rozpustil�m d�tem,

zab�jej� n�s pro z�bavu.

(Shakespeare, Kr�l Lear)

 

Tyto hroziv�, ne�e�iteln� probl�my dovedeme alespo� trivializovat po wittgensteinovsku: zkoumat, co je m�n�no v�razem "osud", kdy� se v �e�i nebo textu pou��v�.

Pl�tarchos p�e, �e kdy� Plat�n um�ral, d�koval osudu za to, �e se narodil jako �lov�k, ne jako bezrozumn� zv��e, jako �ek, ne jako cizinec, a �e se narodil v dob� S�krata. Plat�n zde p�ipisuje osudu ur�en� rozhoduj�c�ch po��te�n�ch podm�nek sv�ho �ivota. Nazna�uje sou�asn� h�danku metempsych�zy: p�i ka�d� reinkarnaci p�id�luje osud du�i p��slu�n� t�lo.

Skeptick�mu Montaignovi byly takov� dohady vzd�len�. Na sklonku �ivota p�e, �e je osudu hluboce vd��en za to, �e mu doposud nezasadil r�nu, kter� by p�esahovala jeho s�ly, a �e, bude-li osud s n�m tak zach�zet a� do konce jeho �ivota, propust� ho dob�e uspokojen�ho. Montaigne dod�v�, trochu ironicky, �e osud mo�n� nech�v� na pokoji ty, kte�� jej neobt�uj� p��li�n�mi po�adavky.

V obou t�chto p��kladech, jakkoliv rozd�ln�ch, p�edstavuje osud kauz�ln� v�klad �ivotn�ch ud�lost�. To je forma na�eho naz�r�n�, kter� se sotva lze vyhnout: p�ipisuje ud�lostem smysl jako sou��stem v�t��ho obrazu, a� u� uspo��dan�ho jako v klasick�ch m�tech nebo modern�ho chaotick�ho:

 

Je to historka

vypr�v�n� idiotem,

pln� r�musu a zu�en�,

neznamenaj�c� nic.

(Shakespeare, Macbeth)

 

S p�edstavou, �e osud p�edznamen�v� a "tematicky ur�uje" celo�ivotn� historii �lov�ka, �zce souvis� probl�m identity jednotlivce, jak jej formuloval Hume. Na konci kn�ky Co je �ivot?, stoj�c� na po��tku molekul�rn� biologie (1944), pt� se Schr�dinger: "Co je vlastn� to "j�"? Analyzujeme-li to pozorn�, nach�z�me o n�co v�c ne� jen soubor jednotliv�ch dat (zku�enost� a vzpom�nek), toti� pl�tno, na kter�m jsou malov�ny", �ili jak�si substratum, do n�ho� jsou vtisknuty.

Ale odkud to "j�", to pl�tno �i substratum, v�bec zn�me? Teprve v pr�b�hu �ivota se postupn� se sebou seznamujeme. Proto m��eme b�t p�ekvapeni sv�mi reakcemi na v�zvy vn�j��ho sv�ta: neo�ek�vanost na�eho jedn�n� si pak vykl�d�me jako svobodu na�� v�le, jak o tom nap��klad p�e Schopenhauer v pojedn�n� Teorie svobody. Ale ka�d� n� �in na�rtne kousek sebeportr�tu. �patn� sv�dom�, kter� se naivn� p�ipisuje studu za �iny, je ve skute�nosti strast sebepozn�n�. Osten sv�dom� zasahuje to, co jsme; pocit viny spo��v� v tom, �e nejsme jin�. Osud p�in�� p�edev��m p��le�itosti sebepozn�n�, ��astlivc�m jen m�rn�, jin�m a� p�esp��li�.

Tak si v lod�sk�m ghettu zapisuje do den�ku Pra�an Oskar Rosenfeld nedlouho p�ed transportem smrti do Osv�timi:

"V kr�tk�ch chv�l�ch, kdy �lov�k nemysl� na j�dlo, hrnou se vzpom�nky. �lov�k mysl� na sv� ml�d� a na chyby, kter� mus� v ghettu odpykat.

Kdyby m�j sionismus byl b�val opravdov�, byl bych te� na p�d� izraelsk�.

Kdyby m�j bol�evismus byl b�val opravdov�, byl bych te� v Moskv�."

Rosenfeld tu��, co vlastn� odpyk�v�: �e je toti� tou osobou, s kterou ho te� osud tak brut�ln� seznamuje.

Toto t�ma nem� konce. Poezie a v�da osv�tluj� lidsk� osud z r�zn�ch stran. Ale ani oboj� pohromad� nesta�� k porozum�n�, jak v�me od Omara Khayana, doposud jedin�ho velk�ho b�sn�ka, kter� byl tak� velk�m v�dcem:

 

Ke st�edu zem� a� na

tr�n Saturna jsem se vznesl,

mnoh� po cest� rozuzlil;

jenom ne uzel lidsk�ho osudu.

 

Od jeden�ct�ho stolet�, kdy to Omar napsal, se n�m ten uzel neuvolnil. Asi u� z�stane zauzlen.

 

***

 

Jaroslav Put�k, spisovatel

1. Nev�m jak ostatn� lid�, ale spisovatel� si podobn� ot�zky kladou ji� prvn� v�tou ka�d�ho l��en�. Vypr�v�n� p��b�hu je p�edznamen�no skute�nost�, zda jeho hybatelem je jedinec, jeho v�le, s�la �i slabost, nebo je hrdina zajatcem vn�j��ch sil, kter�m ��k�me osud, kismet, proz�etelnost �i bo�� v�le. Dokazuj� to cel� d�jiny literatury po��naje starov�k�mi m�ty.

Z osudu m�m trochu strach. U� jen mluvit o osudu mi p�ipad� opov�liv�. Rozhodn� je to z�le�itost velice osobn� a pat�� k utajovan�m str�nk�m na�� psychiky. Osud je svou p�irozenost� sp�e temn� ne� radostn�. Odrazuje n�s od t�z�n�, kter� je nicm�n� nutn�. Tento druh t�z�n� nikdy neustane, i kdy� se nikdy nedo�k�me kone�n� odpov�di - na�t�st�.

 

2. Z v��e �e�en�ho vypl�v�, �e postmodern� pohr�v�n� si s osudem je mi ciz�. Osudov� p��b�hy vy�aduj� i v�jime�n� hrdiny - v dobr�m i zl�m. Sv�t je na�t�st� pln� men��ch hrdin�, a tedy b�n�ch p��b�h�, z kter�ch �ije sou�asn� literatura. Ze sam�ch hrdin� bychom se asi zbl�znili.

S osudem nen� radno si hr�t, ale d� se mu vzdorovat. Sta�� �ekov� - jak ukazuje Hom�r - oce�ovali chytrost a lest jako p��padn� zbran� v z�pasu s bohy a osudem. Ale osudu se d� �elit i sm�chem, a to je nejvzne�en�j�� zp�sob boje: Eulenspiegel, Tristram Shandy, �vejk a dal�� a dal��. Jen bozi v�ak v�d�, jak t�k� je to role.

 

3. Tempo rozvoje v�dy je tak ��asn�, �e ho d�vno nesta��me sledovat a ch�pat. Vzpom�n�m, �e v d�tstv� - na po��tku t�ic�t�ch let - jsme b�hali ke st�tn� silnici, kdy� se na n� objevil automobil. Pamatuji si ona prvn� prask�n� ve sluch�tk�ch "Vol� Praha". T�ch prvn�ch p�evratn�ch z�itk� je nekone�n� �ada a kon�� v�lety do kosmu a klonov�n�m a to v�e v rozsahu jednoho �ivota.

Fantazii se ��dn� meze nekladou, a je tedy mo�n� uva�ovat o proniknut� v�deck�ho pozn�n� do oblast�, jako je pr�v� fantazie, sn�n�, v�ra a nezn�m� s�ly. U� jsem �etl o dru�b� teologie a v�dy a slavn� teorie o velk�m t�esku a stvo�en� sv�ta se vykl�d� s pomoc� bible i kabaly. Nev�me, kam n�s tato cesta dovede, ale perspektivy jsou ��asn� - tak ��asn�, a� n�s j�m� strach - patrn� osudov�.

 

***

 

Jan �tern, publicista, redaktor a televizn� producent

Od �eck�ho osudu k planet�rn� technice

Sta�� �ekov� v��ili, �e osud �lov�ka je n�co dop�edu dan�ho, nezm�niteln�ho lidsk�m ani bo�sk�m z�sahem, n�co, co je nad lidmi, bohy i p��rodou. P��b�h antick�ho hrdiny je p��b�hem marn�ho z�pasu jedince s osudovou klatbou. Achilles je nakonec trefen ��pem do sv� paty, Oidip�s se stejn� nevyhne vra�d� otce a s�atku s matkou, dom�ck� Odysseus bloud� dvacet let po mo��ch za svoj� P�nelopou. Ani bohov� nemohou zm�nit los, kter� je �lov�ku osudem p�id�len. �lov�ku je p�isouzena smrtelnost, a tud� starost o svou existenci, kterou si zaji��uje v potu pr�ce. Zat�mco bohov� jsou obda�eni nesmrtelnost� a nekone�n� �as tr�v� v radov�nk�ch a z�bav�.

K�es�anstv� otev�elo �lov�ku nov� mo�nosti. Obda�ilo ho du��, a tedy i schopnost� rozezn�vat dobr� a zl� a podle toho ��dit sv�j �ivot. �lov�k dostal velkou svobodu konat dobro, nebo naopak zlo, a podle toho b�t spasen, nebo ne. �lov�k je odpov�dn� Bohu za to, jak pro�il sv�j �ivot a na jeho konci skl�d� ��et. Osud jako cesta za sp�sou nen� dop�edu nalinkov�n, p�ed �lov�kem se otev�r� svoboda volby, zda dodr�ovat, nebo ne bo�� desatero.

Z�skan� svoboda uvolnila netu�en� vnit�n� zdroje �lov�ka a sou�asn� s t�m do�lo k neb�val�mu rozvoji techniky, s jej� pomoc� ovl�dl p��rodu. Dovednost (techn�) je individu�ln� vlohou, av�ak jej� modern� kolektivn� podoba (specializace a d�lba pr�ce, rozvoj v�dy) se postupn� stala silou nez�vislou na jednotliv�m �lov�ku nebo d�l��m kolektivu. �lov�k rozvinul svoji technickou a technologickou potenci v celoplanet�rn� syst�m - planet�rn� techniku zach�zej�c� s p��rodou-planetou jako se sv�m majetkem. Technika se u� vymkla kontrole, �ije sv�m vlastn�m �ivotem, m� sv� vlastn� motivace a z�kony. Slou�� �lov�ku, stejn� jako on slou�� j�. U� nedob�v� plody v potu pr�ce, ale pot je nahrazen nebo p�inejmen��m dopln�n hrou. �lov�k zd�nliv� vyzr�l na sv�j osud, ov�em technika, kter� mu to umo�nila t�m, �e uvolnila obrovsk� s�ly skryt� v p��rod�, ukazuje svou moc. P�edm�tem planet�rn� techn� se st�v� s�m �lov�k jako posledn� nev�decky pojat� realita. V�decky podlo�en� obraz �lov�ka se st�v� c�lem techniky masov� manipulace v podob� velk�ch ideov�ch projekt� a ideologi�. �lov�k dvac�t�ho stolet� si sice na jedn� stran� u��v� toho, �e se ��ste�n� zbavil b�emene pr�ce, ale v�ce ne� toho, zda bude spasen, se ob�v�, zda si dostate�n� sv�j �ivot u�ije v radov�nk�ch a benefitech spot�ebn� spole�nosti. K�es�anstv� je postupn� nahrazov�no h�donismem. Na stran� druh� v�ak je z velk� ��sti rovn� sm�k�n kataklyzmaty sv�tov�ch v�lek a totalitn�ch syst�m�, kter� mu ned�vaj� velk� �ance na skute�n� individu�ln� osud.

�ivot v p��b�z�ch

Osud byl v modern� dob� nahrazen p��b�hem, story, pointou. P��b�h nen� nadosobn� osudov�, nevyhnuteln�, bohy nezm�niteln�. Naopak je nezbytn� propojen s vnit�n� povahou �lov�ka, je to jedine�n� r�ha, kterou po sob� ve sv�t� �lov�k zanech�v�. P��b�h nen� ani tak osudov�, jako sp� zaj�mav� (ve smyslu "co se v�echno tak� m��e st�t").

V modern� dob� ov�em osud nezmizel. Jeho zvl�tnost� je, �e je v�dy tragick�. Tragick� je osud komunistick�ch v�z�� odvle�en�ch do gulagu. Tragick� je osud �id� zavra�d�n�ch v n�meck�ch vyhlazovac�ch t�borech. Tragick� je osud voj�k� padl�ch v obou sv�tov�ch v�lk�ch. Tragick� je osud ob�t� etnick�ch �istek. Osud maj�c� podobu p��rodn� nevyhnutelnosti, kter� stoj� nad lidmi i nad bohy, je osud lid� zavle�en�ch do stra�liv�ch masov�ch poryv� vyvolan�ch akumulovanou energi� planet�rn� techniky v�etn� techniky kolektivn� manipulace. �ekov� neznali dobr� nebo �patn� osud. Osud byl pouze nevyhnuteln� a v m�tech se zachovaly zejm�na ty osudy, jejich� nevyhnutelnost byla jenom stvrzena marn�m �sil�m jedince se mu vyhnout.

I modern� �lov�k se marn� sna�� vyhnout tragick�mu osudu. V rom�nu Doktor �ivago hlavn� hrdina uh�b� tragick�mu osudu lid� sv� soci�ln� vrstvy se� m��e, ve snaze u�init ze sv�ho �ivota p�ijatelnou story. Pr�vo na oby�ejn� lidsk� p��b�h, tak by se dala charakterizovat z�kladn� maxima �lov�ka dvac�t�ho stolet�. Doktor �ivago nechce bojovat za ide�ln� sv�t, chce pro��t sv�j p��b�h. Stejn� tak i majitel kina z filmu Svi�, svi�, m� hv�zdo. Ten chce dokonce jenom p�e��t. Neboli vyhnout se tragick�mu osudu. �d�lem modern�ho �lov�ka je boj s tragick�m osudem. Na rozd�l od antiky je tentokr�t pom�rn� �sp�n�. V�ak tak� sudi�ky se zm�nily. Sudi�kou modern� doby je totalitn� velkop��b�h (megastory), p�izp�sobov�n� reality ideov�mu z�m�ru a ideologick�m c�l�m. Tato zl� sudi�ka pron�sledovala sv� ob�ti po polovin� planety. Pr�vo na docela oby�ejn� lidsk� p��b�h (story) n�m vybojovala anglosask� civilizace. Jak �levn� je ��t oby�ejnou story p�enesenou do telenovelov�ho vypr�v�n� a uniknout tak krut�m sp�r�m drtiv�ho osudu. Ve dvac�t�m stolet� dopadl na lidstvo trest za to, �e stvo�ilo planet�rn� techniku, tohoto nebezpe�n�ho par��ka, kter� n�m zaru�uje pohodl�, a sou�asn� n�s likviduje. Na za��tku jedenadvac�t�ho stolet� je jasn�, �e se n�m bu� nau��me ��t, nebo n�s zni��. Respektive zni��me se jeho prost�ednictv�m.

Nezapom�nat na sv� hrdiny

Zapla�b�h za story nam�sto tragick�ho osudu. Filozof, kter� zavedl pojem planet�rn� techniky, tak� �ekl, �e jenom n�jak� b�h n�s m��e spasit. Mo�n� vid�l v�ci p��li� zevnit� a nev�iml si p�esn� toho, �e Severn� Amerika, kter� m� lv� pod�l na z�chran� lidstva p�ed totalitn�mi megap��b�hy, je skrz naskrz k�es�ansk�. Nen� asi nutn� n�jak�ho boha vyvol�vat, u� tu na�t�st� byl a je.

Av�ak jak� je n� dne�n� vztah k tragick�mu �d�lu na�ich spoluob�an�? Nen� dobr� v r�mci h�donistick�ho u��v�n� uh�bat o�ima p�ed minul�mi krutostmi. Poka�me si trochu n� p��b�h nahl�dnut�m minul�ch stra�livost�. Sta�� �ekov� tak� p�li p�sn� o sv�ch hrdinech. Je to to nejmen��, co m��eme pro ob�ti tragick�ho �d�lu u�init. Nebo� ony jsou skute�n�mi hrdiny modern� doby. Udr�ujme sv�dectv� o stra�liv� minulosti, udr�ujme legendu o nevinn� trp�c�ch, kte�� vydr�eli a� do konce. Bytostn� nespravedlnost jejich �d�lu je umoc�ov�na t�m, jak v drtiv� v�t�in� obst�li. Ob�ti, ale rad�ji sp� hrdinov� tragick�ho �d�lu dvac�t�ho stolet� �ili tak, jak nikdo jin�, nebo� jen oni se nemus� za nic styd�t. Obst�li tak� za n�s, kte�� jsme se ��astn� jejich osudu vyhnuli, obst�li i za sv� tyrany a mu�itele, obst�li za cel� lidstvo.

 

***

 

Miroslav Huptych, arteterapeut, b�sn�k a kol�ista

Netu�il jsem, �e mi va�e ot�zky a� tak zamotaj� hlavu. Hodlal jsem se t�matu zhostit v�n�, i po ve�erech jsem si man�elkou na chalup� pov�dal o osudu, co� se n�m mohlo st�ti osudov�, nebo� jeden hovo�il o voze, a druh� o koze.

Prvn� poznatek: Osud m� n�co spole�n�ho se sudem. Je n�m sudbou d�no vypr�zdnit jej. Ka�d� m� soudek s t�m, s ��m si zaslou��, a nakl�d� s n�m, jak um�. B�sn�ci nejrad�ji naslouchaj� jeho nostalgick�mu dun�n�, a tehdy nejl�pe p�j�.

A vt�r� se dal�� my�lenka.

Osud: zd�-li se v�m, �e jde �ivot kolem v�s, nastavte mu nohu?

Kdykoliv pomysl�m na osud, my�lenky se mi rozeb�hnou jako mravenci do v�ech stran. - Jsem snad mravene�n�k?

Osud znovu na sc�n�?

Jak vypad�? Co ��k�? Neposkakuje oslu podoben? Na kom zrovna pracuje?

Kdo ho plat�? Pro� neust�le strk� bezpo�et sv�ch pracek tam, kam nem�?

Pro�, kdy� na m� hled�, pomlask�v�?

 

Osud je �ikovn� jako propast

Osud je moudr� jako dun�n� nebes

Osud je rychl� jako jakob�n, kdy� naslin�n�m prstem zkou��

odkud p�icv�l� gilotina

Osud nen� ��dn� jako

Ned� se podojit ani jak

nato� ve tvaru pro�

 

Osud je ho��c� galo�e

do kter� jsem nalil sv� �ivotn� postoje a pocity

 

Osud uvol�uje duchy v podob� st��brn�ch v�tr�

kter� se prom�taj� nejen do m�ho �ivota

ale i do blud�

Toto bludn� st�de�ko sp�s� m� louky

a� k samotn�m z�klad�m �ivota

Nov� spiritualita?

Hlad�m osud proti srsti

drbu ho za u�ima

a sem r�d

�e ho m�m

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).