![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Ostrovy jako archetyp
Milan Hanu�
V nov�m "britsk�m" dvoj��sle nejde pouze o Brit�nii nebo o �esk� anglofilstv�. Takov� intelektu�ln� luxus si nelze dovolit v situaci, kdy se sv�tov� ud�losti daly do dramatick�ho pohybu, kdy Evropa m�n� svou geopolitickou tv�� a kdy sed�me na sudu st�eln�ho prachu, kter�mu se eufemisticky ��k� "st�et civilizac�" a s jeho� drastick�mi d�sledky a v�buchy - krvav� terorismus je d�sledek nejot�esn�j�� a z�rove� nejspektakul�rn�j�� - se m��eme ka�dodenn� konfrontovat na obrazovce nebo v tisku. O �em tedy revue PROSTOR 61-62 pojedn�v�? Pova�ujeme-li kontinent za "t�lo Evropy", pak ostrovn� Brit�nie je jeho "oko" - nebo t� zrcadlo, v n�m� je mo�n� pozorovat svou vlastn� tv��. Anglick� zrcadlo je ne�prosn�: Stav� n�s do konfrontace s kulturou, kde p�etrv�v� smysl pro kontinuitu tradic i hierarchii hodnot a kter� si p�ece jen uchov�v� ur�itou sv�bytnost - co� v �esk� du�i m��e vzbuzovat nostalgii, z�vist, nebo naopak vd��nost, �e v euroatlantick�m "mo�i" takov� ostrov existuje. Ale zrcadlo nen� jen ne�prosn�, ono je tak� vypoukl�: v�echny trendy a n�kazy buj�c� v "t�le kontinentu" se v jeho "oku" zviditel�uj� do groteskn�ch rozm�r�, kter�m se m��eme sm�t, anebo nad nimi plakat - po��naje pov�liv�m demografick�m v�vojem, p�es ��d�n� popkultury v kr�lovsk�ch zahrad�ch a� k "multikulti-spole�nosti", v n� ��d� vir zvan� "politick� korektnost". Ano, i ostrovy jsou infikov�ny v�elijak�mi kulturn�mi a soci�ln�mi "vir�zami", kter� ohro�uj� - �asto je�t� nal�hav�ji - i n�s, kontinent�ln� Evropany. V ezotern� tradici jsou ostrovy geograficko-symbolick�m vyj�d�en�m archetypu sv�bytnosti - j�dra individua�n�ho procesu ka�d� jednotliv� �i skupinov� bytosti. Britsk� ostrovanstv� je proslul�, "cestuj�c� Angli�an� jsou putuj�c� britsk� ostrovy...", p�e Karel �apek v Anglick�ch listech a na jin�m m�st� pokra�uje: "V t�to psychologick� insularit� je solidn� zvyk nevt�rat se a jist� plachost; ale v cizin� se tyto typick� britsk� vlastnosti snadno za�nou podobat p��e, ned�v��e a sobeck� uzav�enosti." - A jak je to s n�mi, s �eskou kotlinou a jej�mi obyvateli, vplouvaj�c�mi do �ir��ho, evropsk�ho politick�ho prostoru, s �esk�m "ostrovanstv�m"? Vezmeme si kulturn� sv�bytnost s sebou, anebo se rozpust�me v unifika�n�ch trendech a popkulturn�ch m�dn�ch vln�ch? D�me pr�chod sv�m xenofobn�m sklon�m, specificky �esk�mu komplexu �vejkovstv�, pov��en�ho r�palstv�, nespolehlivosti, anebo se nech�me inspirovat v�t��mi a civiliza�n� pokro�ilej��mi partnery, k nim� ostrovn� Brit�nie rozhodn� pat��, ke kulturn� v�m�n�, k sout�i r�zn�ch kulturn�ch "ostrov�" a sv�bytnost�? Jedna pozoruhodn� tradice �esko-britsk�ch kulturn�ch styk� byla zalo�ena v osmdes�t�ch letech minul�ho stolet�: Vybran� p��slu�n�ci britsk� intelektu�ln�, kulturn� a politick� elity se rozhodli pomoci �esk� nez�visl� kultu�e, z�pas�c� v komunistick�ch podm�nk�ch o hol� p�e�it�, a zalo�ili britskou Vzd�l�vac� nadaci Jana Husa, kter� za�ala v hus�kovsk�m �eskoslovensku v bytov�ch semin���ch disident� �ile organizovat p�edn�kovou �innost "oxfordsk�ch filosof�", p�irozen� s rizikem repres� ze strany tajn� policie a komunistick� moci. Dva geograficky vzd�len� kulturn� ostrovy se propojily a vznikla tak nov� pevnina �esko-britsk�ho p��telstv�, nezi�tn� kulturn� v�m�ny a solidarity. Nen� snad toto jedna z inspirac� pro kulturn� mapu Evropy 21. stolet�? ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).