![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
�esk� "indi�nsk� sauna" (N�kolik pozn�mek k individu�ln� duchovn� cest�)
Jana Heffernanov�
Do m�ch skupin pr�ce se sny p�ich�zej� nejen lid�, kte�� se zaj�maj� o sny jako takov�, ale tak� lid�, kte�� maj� probl�my, v�t�� nebo men��, a hlavn� vytrval�. Hledaj� pomoc p�i jejich �e�en� a zpo��tku je jim jedno, zda tu pomoc dostanou od sn�, od hv�zd, ze sn� �i ze z�zra�n�ch rukou l��itele. Jsou zmateni sv�mi city, sv�m neklidem, ne�sp�chem, reakcemi sv�ch bl�zk�ch i reakcemi vlastn�mi. R�di by si na�li n�koho moudr�ho, kdo by je vedl. N�kte�� z nich nehledaj� jen pomoc p�i �e�en� sv�ch moment�ln�ch �i dlouhodob�ch probl�m�, ale n�jakou "vy��� moudrost", u�en� o �ivot�, obecn� �ivotn� pravdy, kter�mi by se nad�le mohli ��dit. Postupem �asu, kdy� l�pe pozn�m tyto lidi s vlekl�mi probl�my, kte�� se usilovn� p�d� po odpov�d�ch, vid�m, �e jsou to v�echno osobnosti. Co t�m mysl�m? Mysl�m t�m, �e maj� v sob� n�co velmi siln�ho, co je nenech�v� v klidu, co jim nedovoluje sm��it se s podm�nkami, ve kter�ch �ij�. Nejsou dostate�n� "pr�zdn�", aby do sebe mohli poj�mat obsahy a hodnoty, kter� jsou jim p�edkl�d�ny, p��padn� vnucov�ny; rodinou a bezprost�edn�m okol�m, m�dii a celou na�� spole�nost�, kde nejvy���m v�eobecn� uzn�van�m principem a z�jmem je obchod. Po�adavky spole�nosti �i bezprost�edn�ho okol� se do nich "nevejdou". Nar�ej� na odpor n��eho, co je v nich siln�. Jejich probl�my vypl�vaj� z nejv�t�� ��sti z toho, �e jsou to osobnosti. Maj� silnou p�irozenost, siln� pot�eby, tu�by, nad�n�, pro kter� nenach�zej� ve sv�m prost�ed� ani m�sto, ani pochopen�. Jejich probl�my obvykle za�aly v d�tstv�, s rodi�i. Soud� podle klient�, �lov�k by si mohl myslet, �e rodi�e nap�chaj� v�ce �kody ve spole�nosti ne� kdo jin�. Systematicky podr�vaj� a osek�vaj� ko�eny i v�tve rozv�jej�c� se mal� bytosti, tak�e mnoh� dosp�l�, kter� ke mn� p�ijde, se tak trochu podob� �alostn�mu pah�lu, sice bezradn�mu, ale podivuhodn� vit�ln�mu a nep��zni vzdoruj�c�mu. �lov�k s chronick�mi probl�my, kter� hled� pomoc, se sna�� p�izp�sobit po�adavk�m rodiny a spole�nosti, ale nem��e, proto�e jeho vnit�n� tendence jsou p��li� siln�. Nemluv�m te� o sklonech a tendenc�ch vznikl�ch jako reakce na siln� negativn� vlivy prost�ed�. Takovou reakc� je nap��klad, �e �lov�k narozen� v pom�rech materi�ln�ho nedostatku je po cel� �ivot posedl� my�lenkou, �e za ��dnou cenu nechce u� nikdy b�t chud�, a v�echny s�ly v�nuje tomu, aby se domohl postaven� a majetku. Jin� m� autoritativn�ho otce a cel� �ivot m� pak probl�my s autoritami. Mluv�m o tom, co nen� d�no prost�ed�m, ale s ��m se �lov�k narod�. N�kdy jde o tak z�kladn� vrozen� rys jako fakt, �e �lov�k se narod� jako �ena. Zn�m p��pady, kdy dosp�vaj�c� d�vka byla odm�t�na matkou a sestrou jen proto, �e m�la p�kn�, velk� prsa, chovala se �ensky a m�la �sp�chy u mu��, co� v�echno jej� matka i sestra postr�daly. Jindy se p�edm�tem �tlaku �i posm�chu a nep��telsk�ho opovr�en�, jak v rodin�, tak v bezprost�edn�m okol�, st�v� citlivost, citovost, m�n� obvykl� z�jmy, zv�davost, touha po pozn�n�, nad�n� fantazi� a um�leck�mi sklony, dokonce i prost� nad�en� pro �ivot a jeho projevy. Proti tendenci projevit se, prosazovat sv� z�jmy, z�liby a nad�n� p�sob� hlavn� dva faktory. �lov�k, jeho� bezprost�edn� rodina a okol� nep�ij�m�, se c�t� nedostate�n�, nenorm�ln� a provinil�, co� ho zna�n� oslabuje a znemo��uje mu p�irozen� se projevovat. Z�rove� se v�ak s dan�m stavem nem��e sm��it. Nespokojenost a v�ra, �e n�kde mus� existovat n�jak� u�en�, kter� mu pom��e, hlavn� a zejm�na odstranit konflikty, kter� v �ivot� m�, je pak hnac�m motivem p�i hled�n� odpov�d� na z�sadn� ot�zky t�kaj�c� se lidsk�ho �ivota. Druh�m faktorem, kter� velmi ��inn� brzd� rozvoj klient�-osobnost�, je jejich snaha p�izp�sobit se, a to nejen ve smyslu "abych co nejm�n� narazila" nebo "zavd��it se, abych byla p��j�m�na". Klienti-osobnosti se �asto sna�� jednat podle sv�ch p�edstav o ide�ln�ch vst��cn�ch a nesobeck�ch vztaz�ch jak v rodin�, tak v nejbli���m okol�. Sna�� se o f�rov� jedn�n�. Jejich ohledy na bli�n�, �asto p�ehnan� a neadekv�tn�, ��inn� blokuj� pot�ebu projevit vlastn� p��n�, realizovat se, j�t si svou vlastn� cestou. A tak doch�z� k velk�m vnit�n�m konflikt�m. Tito lid� nejsou schopni vyv�zat se z rodinn�ch vztah�, a to jak z p�vodn� rodiny, tak z man�elstv�, kter� sami zalo�ili. Man�el �i man�elka byli obvykle podv�dom� vybr�ni podle vzoru rodi�� �i pod tlakem jejich vlivu. A� u� si vybrali partnera rodi��m podobn�ho nebo naopak zcela protikladn�ho, �el� stejn�m probl�m�m jako v p�vodn� rodin�: nejsou p�ij�m�ni takov�, jac� jsou. P�esto se vytrvale sna�� b�t k rodin� a partner�m loaj�ln�. Jejich organismus v�ak takov� st�l� nap�t� dlouho nesnese a takov� lid� oby�ejn� onemocn�. Nemoc je pak obvykle dal��m, velmi siln�m hnac�m motivem pro hled�n� odpov�d� na z�kladn� lidsk� ot�zky. Mohu ��ci, �e v�t�ina lid�, kte�� se kdy ��astnili pr�ce se sny v n�kter� z m�ch skupin, spadala do v��e zm�n�n� kategorie. V�ichni jsou si sv�ch probl�m� v�domi, ��ste�n� i jejich p���in. �eho si v�ak tito lid� t�m�� bez v�jimky nejsou v�domi, jsou za prv� obsahy a za druh� cena a v�hody onoho nitra, kter� je �in� nep�izp�sobiv�mi. Styd� se za n�j, c�t� se provinile, boj� se ho, proto�e jim p�sob� probl�my. Rozhodn� mu nev��� - dosud jim jen komplikovalo �ivot. V d�sledku toho jsou jejich pot�eby, touhy a nad�n� zatla�eny n�kdy velmi hluboko. Tak hluboko, �e c�t� jen celkovou nespokojenost, ne�nosnost sv� situace n�sledkem tlaku sv�ch energi� zevnit�. kdy� se jich zept�te, co by tedy cht�li d�lat, kdy� jim p��tomn� situace nevyhovuje, mnoz� odpov�d�, �e nev�d�. Vydr��-li pracovat se sny dosti dlouho, za�nou se jejich pot�eby, z�jmy a nad�n� konkretizovat. V dal��m stadiu je za�nou postupn� realizovat. T�m se ov�em dostanou do je�t� v�t��ch probl�m�. Vztahy se vyost��, nevyhnuteln� dojde k otev�en�m konflikt�m s okol�m, zejm�na se �leny rodiny. Toto je velmi kritick� a citliv� bod cel�ho procesu. Pokud jde o rozchod s rodi�i, �e�en� je vcelku jednozna�n�. Mlad� �lov�k se mus� osamostatnit, s rodi�i se na �as rozej�t. Situace je trochu komplikovan�j��, kdy� je "mlad�mu �lov�ku" u� p�es �ty�icet a rodi�e jsou postar��, fyzicky slab��, m�n� mohouc� a opravdu pot�ebuj� pomoc. je�t� t잚� je situace man�elsk�, zvl�t� jsou-li d�ti. Rodi�e a je�t� sp�e man�el� �i man�elky nech�pou, co se najednou s jejich d�tmi �i partnery d�je. Cht�j� si je udr�et, a jsou je�t� ne�stupn�j�� a m�n� tolerantn� ne� d��ve. Vytrv�-li �lov�k v rozv�jen� a uplat�ov�n� sv� osobnosti, jsou nuceni ke kompromisu, ale napjat� vztahy se m�lokdy uprav�. Man�elstv�, kde jeden se za�ne n�hle rychle vyv�jet ur�it�m sm�rem a druh� ho nen�sleduje, jsou oby�ejn� odsouzena k �ivo�en� a z�niku. Vyvst�v� ot�zka, zda podporovat, �i nepodporovat takov� individu�ln� rozvoj osobnosti. V mnoha p��padech je t�m�� jist� ohro�eno man�elstv� �i rodina s d�tmi, kde panuje jak�si status quo. V dne�n� spole�nosti pln� konflikt�, nesouladu, disharmonie, nespolupr�ce, rozvod�, rozpadu rodin, sobectv� a p�ehnan�ho individualismu se zd�, �e podporovat v��e nazna�en� individu�ln� rozvoj osobnosti znamen� p�isp�vat k neshod�m, nejednot� a nakonec t�eba i k ne�t�st� nevinn�ch. Klient-osobnost se obvykle neomezuje pouze na pr�ci se sny. Charakterizuje ho usilovn� hled�n�, a tak hled� i jinde. M��e chodit na psychoterapii, hl�s� se do kurz� psychologie, nav�t�vuje akce t�sn�ji �i voln�ji spojen� s hnut�m new age. Tam v�ude se obvykle dostane jeho individu�ln�mu rozvoji podpory. Na druh� stran� v�ak �lov�k, kter� se odhodl� vyv�zat se z rodinn�ch vztah�, neb�v� p��zniv� posuzov�n sv�m bezprost�edn�m okol�m, zvl�t� opust�-li d�ti. S�m tak� oby�ejn� t�ce z�pas� s v��itkami sv�dom�, t�eba po l�ta. Pohybuje-li se v prost�ed� (bydli�t�, zam�stn�n�, okruh zn�m�ch a p��tel), kter� vyzn�v� hodnoty a �ivotn� styl bl�zk� hodnot�m a n�zor�m jeho rodiny a partnera, opou�t� klient-osobnost �asto i zn�m� prost�ed�. Kdy� se �lov�k rozhodne odpoutat se od sv� rodiny a bezprost�edn�ho spole�enstv�, ve kter�m se dosud pohyboval, obvykle si najde jin� spole�enstv�, kter� mu vyhovuje a kde se setk�v� s lidmi, kte�� maj� podobn� �ivotn� zku�enosti a z�jmy. Takov� skupiny mohou b�t nejr�zn�j��ho druhu. Moje "studenty sn�" pravideln� p�iv�d� nutnost �e�it sv� osobn� probl�my k z�jmu o nov�, alternativn� my�lenkov�, duchovn�, n�kdy i n�bo�ensk� syst�my a p��stupy ke sv�tu. S lidmi podobn� zam��en�mi se setk�vaj� na nejr�zn�j��ch p�edn�k�ch a v�kendov�ch i del��ch semin���ch a tam nach�zej� pot�ebnou oporu. P�stuj� j�gu, meditaci, pohybovou meditaci, tai-�i. Chod� na "z�itkov�" akce, holotropn� d�ch�n�, uk�zky �amansk�ch praktik, tibetsk� m�sy atd. V prvn�ch m�s�c�ch, �id�eji letech, na nich oby�ejn� pozoruji efekt "osv�cen�", n�co jako obr�cen� sv. Pavla na silnici do Dama�ku. Velmi se jim ulev� a jsou ��astni, nebo� jsou okol�m p�ij�m�ni a v���, �e na�li odpov�di na sv� ot�zky, kone�n� �e�en�, klid mysli. Usm�vaj� se, kdy� vid� ty, kte�� je�t� neprohl�dli a kte�� probl�my dosud maj�. Krom� toho jim tyto akce poskytuj� n�co, co n�m v�em velmi chyb�: pocit soun�le�en� k men��mu, zvl�dnuteln�j��mu spole�enstv�, komunit�. Tyto voln� skupiny lid�, kter� se utv��ej�, nahrazuj� mnoh�m sv�m p��slu�n�k�m rodinu. Tito lid�, jako v�ichni, kdo jsme vyrostli za komunismu nebo v jin� modern� konzumn� spole�nosti, kde n�bo�enstv� je okrajovou z�le�itost�, maj� jen malou zku�enost se silou prastar�ch n�bo�ensk�ch p�edstav. Jsou fascinov�ni siln� emocion�ln� nabit�mi slovy, jako nap�. univerz�ln� l�ska, kosmick� v�dom�, vy��� v�dom� atd., a n�sleduj� ty, kte�� je pou��vaj�, ani� by brali v �vahu n�kter� doprovodn� skute�nosti nebo sv� dosavadn� zku�enosti. P�eva�uje z�jem o v�chodn� filozofie, nauky a n�bo�enstv�. Zd� se, �e k�es�anstv� u t�chto lid� ztratilo kredit i appeal, a tak zde zcela chyb� dom�c� tradice, kontinuita, na kterou by mohli nav�zat, a p��slu�n� kulturn� prost�ed�. je�t� popul�rn�j�� ne� n�bo�ensk� a duchovn� filozofie jsou dnes sm�ry, kter� pat�� do kategorie "magie" (nap�. r�zn� �amanistick� praktiky, lucidn� sn�n�, bubnov�n�). Ty l�pe vyhovuj� obecn�m individualistick�m tendenc�m na�� doby, proto�e, a� u� zd�nliv� �i skute�n�, posiluj� osobn� moc. Vyu��vaj� star� fascinace tajemn�mi silami a skryt�mi mimo��dn�mi lidsk�mi schopnostmi, je� nab�zej� lidem iluzi mo�nosti ovl�dnout oblasti, kter� "oby�ejn�m" lidem z�st�vaj� uzav�en�. V�lu�n�mi a neobvykl�mi z�itky si tak mnoz� kompenzuj� vlekl� pocity nedostate�nosti. Velk�m negativn�m aspektem "magick�ch" sm�r� je skute�nost, �e ego svou v�l� kombinovanou s nev�domost� naru�uje psychick� oblasti, kter� �lov�k pot�ebuje k v�voji a psychick� regeneraci, a tak si �lov�k blokuje vlastn� zdroje obnovy. Klient-osobnost hled� i zde, proto�e p�edstava osobn� moci, nav�c magick�, mu pom�h� p�ekonat pocit nejistoty a nedostatek sebed�v�ry. Klient-osobnost m� v�ak nakonec v�dycky obt�e se v��m, co se mu p�edkl�d�. Jeho nitro po ur�it� dob� op�t rebeluje, oslab� p�soben� fascinuj�c�ch element� a postupn� p�im�je sv�ho nositele k oslaben� z�vislosti na n�hradn� rodin� spole�enstv� lid�, kte�� "chod� na akce", a na t�ch, kte�� takov� programy vedou. St�v� se, �e p�es nesouhlas a instinktivn� odpor sv�ho nitra z�stanou tito lid� v tomto prost�ed� del�� dobu a to, co zpo��tku c�tili, nad�le p�edst�raj�. Hraj� �t�st�, nebesk� klid, moudrost, vyrovnanost. Udr�uj� se t�m ve spole�nosti, kde se c�t� l�pe ne� v rodin� a v "norm�ln�m" �ivot�, proto�e jsou p�ij�m�ni jako rovn�, nebo je�t� l�pe, v�jime�n�. Mluvit nahlas o sv�m zklam�n� a pochybnostech by je z t�to spole�nosti vy�adilo. Krom� toho si s sebou do nov�ho prost�ed� p�inesli p�vodn� loajalitu a snahu hr�t f�r a uskute��ovat sv� p�edstavy o ide�ln�ch vztaz�ch. Proto odchod oddaluj�. Siln� nitro, kter� jim v�dycky "p�sobilo probl�my", jim je v�ak zp�sob� zas. Klient-osobnost sv� zklam�n� a pochybnosti nakonec p�izn�, sob� i druh�m, a toto prost�ed� opou�t�. N�kte�� z t�ch, kte�� projdou t�mto v�vojem, se vr�t� k "norm�lu" a ztrat� z�jem o dal�� hled�n� v tomto sm�ru. Opust� nov� my�lenky i spole�enstv� hleda�� a pust� se s novou vervou do "oby�ejn�ho" �ivota obohaceni nev�edn�mi zku�enostmi i vyst��zliv�n�m. Jin� hledaj� d�le a jinde a zkou�ej� st�le jin� a nov� cesty. Nad�je na bezprobl�mov� �ivot - �ivot bez konflikt� s vlastn�m nitrem i okol�m - se neuskute�nily, a tak r�d �i nerad, klient-osobnost se vrac� k oby�ejn�mu �ivotu. Do p�vodn� rodiny, k d��v�j��mu zp�sobu �ivota beze zm�n se v�ak �pln� - nebo v�bec - vr�tit nem��e. Ve star�m prost�ed� oporu nenach�z�, i kdy� v to obvykle op�tovn� douf�, a nov� ho rovn� neuspokojilo. A tak je vr�en zp�tky tam, kde to v�echno za�alo, ke sv�mu vlastn�mu nitru, s�m k sob�. P�edchoz� hled�n� mimo sebe v�ak rozhodn� nebylo marn�. J�ga, meditace, nezvykl� z�itky, z�blesky pohled� na jin� kultury a nejr�zn�j�� "akce", dokonce i ty �patn� veden� a komer�n� nab�zen�, p�eci jen poskytuj� ur�it� zku�enosti a p��le�itost pozn�vat vlastn� nitro, rozv�jet ho, a dokonce si ho i trochu v�it. V�voj k objeven� vlastn�ch zdroj� je jen mnohem pomalej��, ne� mnoz� �ekaj�. Lid� s probl�my cht�j� vid�t �e�en� sv�ch probl�m� hned, nebo aspo� co nejd��ve, proto�e probl�my jsou bolestn� a v�t�inou i ochromuj�c�. V dob� vyst��zliv�n� se klient-osobnost obrac� intenzivn�ji k vlastn�mu nitru. V�, �e mus� hledat samostatn�. P�edn�ek, semin��� a workshop� zam��en�ch na individu�ln� rozvoj i r�zn�ch z�itkov�ch program� se n�kte�� ��astn� i nad�le, ale l�pe si vyb�raj�, jin� se o n� p�estanou zaj�mat. V t�to dob� se velmi dob�e uplat�uj� metody, kter� pom�haj� v samostatn�m sebepozn�v�n�, jako je nap�. pr�v� pr�ce se sny, a klienti, kte�� p�ich�zej� v tomto obdob� sv�ho v�voje, maj� nejlep�� v�sledky. Klient-osobnost, kter� pro�el v��e nazna�en�m v�vojem, je l�pe schopen rozpoznat sv� siln� a slab� str�nky, ani� by to z�sadn� ohro�ovalo jeho sebed�v�ru. Nen� defenzivn�, neoh�n� se argumenty letmo pochycen�mi na nejr�zn�j��ch p�edn�k�ch a semin���ch. Nen� u� tak d�v��iv�, nov� pozn�n� p�ij�m� kriticky a dovede diferencovat podle hlasu sv�ho nitra. Za��n� si uv�domovat sv� meze a v�it toho, co mu bylo d�no. Spol�h� se v�c na sebe, na sv� nitern� veden�. Uv�domuje si l�pe sv� m�sto ve sv�t�, sv� specifick� posl�n� projevuj�c� se tvo�iv�mi tendencemi a nad�n�m, a tak obnovuje d�v�ru ve sv� nitro. To v�echno mu dod�v� dosud postr�dan� pocit hodnoty a sebev�dom�. Individu�ln� cesta m� svou velkou tradici. Je�� a Buddha neb�vaj� obvykle vzpom�n�ni jako p��klady lid�, kte�� se vymanili z vlivu rodiny a spole�nosti, nicm�n� jimi jsou. kdy� uv��me jejich legend�rn� osobn� �ivotopisy z hlediska b�n�ho �ivota, uv�domujeme si, �e ��dn� konsenzus, ani tehdy, ani te�, nem��e jejich chov�n� schvalovat. Oba ode�li z domova proti v�li rodiny a ani nad�le nevedli �ivot, kter� by jejich rodiny schvalovaly. Nechovali se podle sv�ho spole�ensk�ho postaven�. Zejm�na to plat� v p��pad� Je��ov�, kter� pohor�oval a� do konce, nebo� byl nakonec popraven jako oby�ejn� zlo�inec. Jak Je��, tak Buddha rezignovali na sv� synovsk� povinnosti k rodi��m a neujali se �d�lu, kter� pro n� rodi�e p�ipravili. Je�� se do sv� rodiny u� nikdy nevr�til. Buddha opustil dv� man�elky a d�t�. S otcem, matkou a sv�m d�t�tem se sice setkal pozd�ji, ale ji� jako u�itel nov� nauky, nikoli jako syn, man�el a otec. Na rozd�l od lid� dne�n�ch, oba vyrostli v bohat� n�bo�ensk� tradici a kultu�e a dob�e ji znali. Je�� nikdy nep�estal chodit do synagogy. Buddha po sv�m odchodu z domova vyzkou�el prakticky v�echny cesty ke sp�se, kter� byly v jeho zemi v tu dobu zn�my, a v�echny je opustil - podobn� jako n� "klient-osobnost". Tak� Je�� hledal: nechal se pok�t�t Janem K�titelem, hlasatelem nov�ho u�en�, a tradi�n� �idovskou nauku v mnoha bodech kritizoval. K rozhoduj�c�mu obratu v pozn�n� u obou v�ak do�lo, a� kdy� se na del�� dobu uch�lili do samoty a spolehli se na vlastn� zdroje: Je�� str�vil �ty�icet dn� na pou�ti, Buddha sed�l s�m pod f�kov�m stromem. Jist� nen� ani nutn�, ani mo�n�, aby ka�d� �lov�k vytvo�il nov� n�bo�enstv�. Av�ak, jak ��k� americk� psycholog Ira Progoff, ka�d� by se m�l pokusit napsat si svou vlastn� "bibli". Vlastn� individu�ln� zku�enost, vlastn� n�zor, vlastn� cesta, vlastn�, osobn� duchovn� z�itky v izolaci meditace na pou�ti nebo doma ve vlastn�m pokoji, toho si cen�me jist� v�ichni. Ale co onen druh� d�le�it� rozm�r duchovn�ho �ivota: sd�len� spole�n�ho pro�itku a z�kladn�ho ch�p�n� sv�ta, sjednocen� lidsk�ho spole�enstv� v ob�adu? Individu�ln� duchovn� cesty, na kter� jsou lid� dnes �asto zatla�ov�ni z nedostatku uspokojiv�ch cest kolektivn�ch, sd�len� a sjednocen� neposkytuj�. Nejstar��m a st�le je�t� �iv�m modelem individu�ln� cesty je �aman, proto dnes, v dob� sm��uj�c� ke krajn�mu individualismu, je "�amanismus" tak obl�ben�. Stovky a tis�ce hlavn� mlad�ch lid�, kte�� se sna�� do �amanismu proniknout (velmi popul�rn� chozen� po �hav�m uhl�, extatick� bubnov�n�, ��ast na r�zn�ch uk�zk�ch a show indi�nsk�ch �aman�, kte�� jsou v�ce "�oumani" ne� �amani), nev�d� nebo si neuv�domuj�, �e i napohled velmi individualistick� cesta a praxe �amana byla zasazena do �ir��ho kulturn�-mytologick�ho kontextu spole�n�ho cel�mu spole�enstv� a byla sou��st� �ivotn�ho stylu skupiny jako celku. Interpretace individu�ln�ch z�itk� je d�lem kolektivn�m, tak jako m�tus nebo poh�dka. Teprve interpretace d�v� duchovn�m z�itk�m smysl, bez interpretace jsou to prost� jen zm�n�n� stavy v�dom� �i mimo��dn� psychosomatick� stavy. Z tohoto stanoviska pramen� i m� v�hrady k velmi popul�rn�mu holotropn�mu d�ch�n�, kde z�itky, �asto velmi znepokojuj�c�, nejsou zasazeny do ��dn�ho kontextu a uv�d�j� lidi do psychick�ho zmatku. Lid� jsou v nich ponech�ni sami sob� a sv�m vlastn�m v�klad�m, kter� v�ak jsou velmi nedostate�n� a� nulov� pro obecnou neznalost velk�ch m�t� lidstva a psychologie. n�bo�enstv� jsou kolektivn� d�la vytv��en� po stalet� nebo tis�cilet� - na nich spo��valy a alespo� z��sti je�t� spo��vaj� v�echny lidsk� kultury, a i tak individu�ln� z�itky, jako jsou vid�n�, jsou sou��st� psychick�ho a kulturn�ho v�voje a d�dictv� lidstva. R�zn� kurzy a "akce" prost�edkuj� "z�itky" vytr�en� z kontextu. Velmi popul�rn� je nap�. tzv. "indi�nsk� sauna" (jej� praxe se v�ak rozhodn� neomezovala pouze na indi�ny). Nikdy se v�ak neprov�d�la samo��eln�, jako nyn�, v duchu "schv�ln�, co vydr��m", nebo "to jsem zv�dav, jak� to je", "jestlipak budu m�t n�jak� mimo��dn� vid�n�" (kter� bych p��padn� mohl vypr�v�t, aby ostatn� vid�li, jak jsem duchovn� pokro�il�, vyvolen�, neoby�ejn�) a podobn�. Individu�ln� zku�enost bez kontextu toti� ani nem��e m�t jin� v�znam. �esk� "indi�nsk� sauna" se kon� jak�koli den, kdy ��astn�ci maj� volno a sejdou se, bez vztahu k ro�n�mu cyklu, sv�tku, p�edchoz�m �innostem, du�evn�mu stavu, duchovn� cest�, modlitb�, k celkov� tradici, jak�koli tradici. Za�ehne se velk� ohe�, ve kter�m se zah��vaj� kameny pro saunu, v�ichni stoj� kolem a jsou posv�cov�ni kou�em a zvukem bubnu, zat�mco vysok� plameny opaluj� �iv� strom, v naprost�m rozporu s duchem jak�hokoli star�ho ob�adu, nato� indi�n�, kte�� m�li rozhodn� velmi vyvinut� cit pro p��rodu. ��astn�ci jsou natolik soust�ed�ni na sebe a sv� vnit�n� z�itky, �e nevid� utrpen�, kter� p�sob�. Za�len�n� �lov�ka ob�adem do vy���ho celku, tj. vlastn� ��el ob�adu v�bec, je zcela negov�no. Prvky ciz�ch kultur, kter� jsou prezentov�ny �esk�mu a modern�mu z�padn�mu publiku v�bec, jsou zcela vytr�eny ze souvislost�, kulturn�ho a p��rodn�ho kontextu spole�enstv�, kde vznikly, a tak si �asto ��k�m, zda nep�sob� v�ce �kody ne� u�itku. Pon�kud ost�eji tuto situaci vyj�d�il (bohu�el nejmenovan�) Filip�nec na 1. celosv�tov�m summitu d�tsk� televize v Melbourne: "Pro z�padn� styl a �ivotn� projev je charakteristick�, �e vykrade a zhltne v�e, co se (v jin�ch kultur�ch) k vykraden� a zhltnut� nab�dne, pak to metabolizuje stejn�m hltav�m a zrychlen�m zp�sobem a pak toto metabolizovan� sousto vecpe t�et�mu sv�tu jako nov� produkt." Tento nejmenovan� filip�nsk� vzd�lanec upozor�uje je�t� na dal�� str�nku tohoto jevu, kter� rovn� plat� pro individu�ln� duchovn� cesty "nov�ho v�ku": "Mohu to uk�zat na p��klad� bojov�ho um�n�. Bojov� um�n� byla v�dy v�sadou, ale z�rove� i t�k�m �d�lem jen mal� vrstvy lid�. Nebyla nikdy pro v�echny, bojovn�ci byli v�dy izolovanou vrstvou lid�, nebyli voln� rozpt�leni mezi ostatn�mi."1 �amanem nen� d�no b�t ka�d�mu, "kurzy �amanismu" pro ve�ejnost jsou sm�n�. Nikdy v historii lidstva se nekup�ilo s posv�tn�mi hodnotami, pojmy, z�itky v takov� m��e jako nyn�. Nav�c je p�edm�tem tohoto obchodu zbo�� druho�ad� a z druh�, t�et� i b�hv�kolik�t� ruky. Lid� se v�dy sna�ili naj�t ��d sv�ta, kter�mu by se pod��dili, do kter�ho by se za�adili a v n�m� by pochopili sv� m�sto. Toto bylo c�lem a p�edm�tem v�ech star�ch ob�ad�, m�t�, n�bo�enstv� a duchovn�ch cest. Star� spole�enstv� organizovala v�echen sv�j �ivot podle sv�ho nejlep��ho pochopen� tohoto ��du. Pochopen� ��du se m�n�, a tak je pot�eba si vytv��et jednotic� p�edstavu znovu a znovu, co� je d�lem sp�e kolektivn�m. Zd� se, �e zat�m jsme pouze ve stadiu chaotick�ho a zlomkovit�ho p�ej�m�n� prvk� ciz�ch kultur, sout�en� ve zvl�tnostech individu�ln�ch viz�, neorganick�ho revivalu star�ch n�bo�ensk�ch a magick�ch praktik a hled�n� �niku od odpov�dnosti za sv�t, ve kter�m �ijeme, pomoc� zm�n�n�ch stav� v�dom�, dosa�en�ch nejr�zn�j��mi cestami. Zda je to cesta k synt�ze, k nov�mu pochopen� ��du sv�ta a trochu skromn�j��ho a zodpov�dn�j��ho m�sta �lov�ka v n�m, se teprve uk�e.
(1) Citov�no z �l�nku Ji��ho R��i�ky, �asopis Konfrontace, IX/2 1996. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).