Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Rozmach nejrozmanit�j?� duchovnosti a ezoterism� umo?�uje nam�chat si vlastn� n�zorov� koktejl. I duchovnost p�e?la do kaleidoskopick�ho v�ku supermarket� a samoobsluh. Nest�lost zas�hla posv�tnost stejn� jako pr�ci nebo m�du: m�?ete b�t n�jakou dobu k�es?an, p�r m�s�c� buddhista, p�r let p��vr?enec Kri?ny nebo ?�k Mah�r�d?e D?�?

Gilles Lipovetsky, �ra pr�zdnoty

***

V�clav C�lek, geolog

Skoro douf�m, ?e je l�pe odpov�dat na va?e ot�zky o duchovn�m ?ivot� v ��e lehkov�rnosti t�m, ?e budu �adit sv� jakkoliv m�lk� �i problematick� zku?enosti do jak�hosi p�sma, ne? abych ze sebe ?d�mal �vahy. Dejme tomu, ?e se mi pr�v� te� v�c jedn� o ?ivot ne? o slova. Nejprve k tomu, co mi vad� a co mne znepokojuje. Vad� mi takov� ten postoj, ?e lid� p�est�vaj� tan�it kolem marihuany. Po roce 1990 mi moji �e?t� studenti vypr�v�li, jak si ka?d� p�inesl ob�adn� dom� jednu sazenici konop�. Jak ji zal�val, n�kdy j� zp�val a n�kdy kolem n� tan�il. Pak se se?li a kou�ili tr�vu s pocitem, ?e jsou kone�n� v n�jak� svatyni ducha. Po �ase n�kte�� z nich pro?li jin�mi psychedelick�mi zku?enostmi, ale v�t?ina toho nechala, proto?e to u? nepot�ebovali. ��kali mi rozho��en�: To tahle nov� generace (tj. asi o t�i �ty�i roky mlad?�), ta si bere drogy jako vodu, ?�dn� vztah, jenom konzum. A podobn� hovo�ili i moji ameri�t� studenti z presti?n� Severoz�padn� univerzity v Evanstonu. Ano, drogy berou, ale ne moc �asto, tak jednou za m�s�c na n�jak� party. Pot�ebuj� se odreagovat, m�t n�jak� z�?itek ve sv�m pon�kud such�m ?ivot�. U nich v ?edes�t�ch letech a u n�s je?t� po��tkem devades�t�ch let brali drogy hleda�i, lid�, kte�� p�trali v odlehl�ch oblastech du?e. Dnes je to st�le v�ce z�le?itost p��jemn�ho z�?itku, asi jako kdy? jdete do kina nebo surfovat. Drogy p�itom d��ve brali rebelov�, lid�, kte�� se sami umis?ovali mimo hlavn� proud, mimo establishment. Dnes je bere on�m ob�asn�m, vcelku zvladateln�m zp�sobem st�le v�ce mlad�ch konzervativn�ch lid�, kte�� si buduj� kari�ru a tou?� po pen�z�ch. Dob�e v�d�, s ��m zach�zej�, a� ne v?dy to zvl�dnou. St�le v�ce se prosazuje postoj, co mi je p��jemn�, je dobr�. A to se pochopiteln� t�k� duchovn�ho ?ivota o to v�c, ?e na Bibli nebo na G�t� nem�te naps�no, kolik kter�ho vitam�nu obsahuje. Nemus�te se tedy rozhodovat podle obsahu cholesterolu, podle kultu zdrav�, ale podle pocitu. Za t�to situace si pochopiteln� ode v?eho vyberete, co se v�m hod�, a nebudou tam ?�dn� takov� pou�ky, jako ?e hloubka n�bo?enstv� se m��� m�rou ob�ti.

Znepokojuje mne jedno m�sto na Ol?ansk�ch h�bitovech. Kdy? jsem je?t� chod�val na St�edoevropskou univerzitu, vol�val jsem nap�l ot�esen, nap�l okouzlen proch�zku Ol?ansk�mi h�bitovy kolem velk�ch hrobek s ��ranicemi satanist�, pan� zam�enou v kobce s ko�kami a kolem bezdomovce, co s sebou v krabi�ce nosil ?iv� mouchy a p�ikusoval je k pivu. Jedno typicky kaln� ��jnov� r�no, byla je?t� skoro tma, mrholilo, zvedl se prudk� v�tr, rval v�tve, jedna padla p�ede mne. Nic v�c se nestalo, ?�dn� z�?itek. Ale p�ece se m� dotkla n�jak� ?patnost, mo?n� zlo. Nikdy potom jsem ji? dobrovoln� tato m�sta nenav?t�vil, nem�m z nich strach, ale nechci tam j�t. Co v?ak z�stalo, byla jak�si alergie na onen ur�it� druh ?patnosti.

O dva roky pozd�ji jsme proch�zeli ? op�t se studenty ? jeden v�zna�n� �esk� hrad. Mlad�, ochotn� a velmi p��jemn� pr�vodkyn� m� kolem krku �et�zek s obr�cen�m k��?kem. �e?t� studenti by se neptali, na Ameri�anech se to dokonce vy?aduje: V�clave, je to satanistka? Ano je, ale nechce o tom hovo�it. Studenty zase nebav� V�clav IV., tak?e kon��me u toho
satanismu. A tehdy p�ekvapiv� zas�hne pan� Z. ? restauruje olt��e, zn� se s kn�?�mi, i s takov�mi, kte�� pom�haj� b�val�m satanist�m nal�zt du?evn� rovnov�hu. Jist� je mnoho skupin a mnoho �rovn�, ale p�edstavme si v�?n� mlad� lidi, kter�m skute�n� o n�co jde. Maj� sv� desatero a sv�ho v�dce. Z dobr�ch skutk� se mus� zpov�dat a litovat jich. �ek� se od nich, ?e budou d�lat n�co nespr�vn�ho. Prvn� t�den sta��, kdy? jedou na�erno tramvaj�, druh� t�den to u? mus� b�t n�jak� v�t?� kalibr. Tak to jde t�den za t�dnem, ne ka?d� vydr?� onu neust�lou orientaci na zlo, ne ka?d� chce zaj�t skute�n� daleko. A pokud se t�k� onoho ?daleko?, tak se ? alespo� v �esk�ch podm�nk�ch ? pohybujeme na nejist�m a spekulativn�m ledu. Ale od soci�ln� pracovnice specializuj�c� se v New Orleansu na pr�ci s okrajov�mi n�bo?ensk�mi skupinami (zde jsou hodn� ovlivn�ni v�d�), v�me, co to znamen� ? vra?du d�t�te. A j� ji? druh�m rokem m�v�m p�ed o�ima onu hezkou a p��jemnou d�vku a boj�m se, jak daleko chce zaj�t. A kdy? ne ona, tak dal?�, tvrd?� generace satansk�ch sv�tc�.

A je?t� jedna v�c m� zar�?� ? my si tady vym��ujeme n�zory v jak�si anket� o sou�asn� spiritualit�, podobn�ch diskuz� byla cel� �ada a slova jako pluralita, chaos, duchovn� zlom sl�ch�v�m ji? �adu let. Ale jsou tu t�mata, o kter�ch se nemluv� ? nap�. satanismus, ritu�ly skinheadsk�ch hnut�, kulty zla, rozvoj hrub� magie. Abychom jednou nebyli p�ekvapeni, jak� plody nen�visti tento temn� substr�t vydal pot�, co n�jak nen�padn� oslovil kolektivn� podv�dom�, �i chcete-li masy.

Kdy? proch�z�m prav�k�mi hradi?ti, v�zna�n�mi kopci a zastavuji se u t�ch n�kolika �esk�ch menhir�, �asto nal�z�m r�zn� ob�tiny ? do v�ne�ku sto�en� klasy, p�r ulit, zvl�?tn� ornament. Skromn� a p��rodn� v�ci. P�sob� nevt�rav� a mile, Keltov� se probouzej�. Jist�, Keltov� jsou jen posledn�m n�rodem z on�ch dvaceti keramick�ch kultur, kter� na na?em �zem� p�sobily. Jsme d�dici mnoha star�ch tradic�, kter� pot�ebujeme n�jak souhrnn� ozna�it ? mluv�me tedy o Keltech, i kdy? p�esn�j?� by bylo hovo�it o archaick� mysli, mysli m�tu, cyklick�ho �asu, opakov�n� a p��rody. Na kopci Vojna u Vysok� ned�vno vznikla svaty�ka vyskl�dan� z n�zk�ch z�dek. Kupodivu je podobn� strukturovan� jako prehistorick� svatyn� ? ?irok� p�eds��, shroma?di?t� s olt��em vyskl�dan�m z kamen�, nad n�m strom s vyryt�m symbolem a za olt��em drobn� uzav�en� prostor. Na okraji severn� akropole z�vistsk�ho hradi?t� naleznete strom ozna�en� n�jak�m symbolem. Ze stromu vis� na nitk�ch smotky k�?e, kter� uvnit� n�co obsahuj� (asi n�jak� p��n�, necht�l jsem to zkoumat). Kolem stromu je ud�l�n kamenn� kruh, ve kter�m le?� ulity hlem�?d� (Helix pomatia). A podobn�ch m�st je v�c a dot�kaj� se v�ce kultur. T�eba na hrob� Franze Kafky vznikl tak v posledn�ch dvou letech zvl�?tn� zvyk ? hrob spisovatele se n�jak transformoval v hrob z�zra�n�ho rab�na ? pod kam�nky sem lid� ukl�daj� sv� p��n�. Snad za to m�?e �prava Star�ho ?idovsk�ho h�bitova, kde n�v?t�vn�ci mus� chodit jednou trasou, a nemohou tak zanech�vat na pat�i�n�ch hrobech sv� p��n�, co? mrtv�m divotvorn�m rab�n�m zabra�uje v kon�n� obvykl�ch z�zrak� (a to je nesnesiteln� situace). Asi by m� tak� nenapadlo nic jin�ho ne? po?�dat velk�ho Vyprav��e o zprost�edkov�n� a nechat si vypr�v�t od n�j, co lidi tr�p�.

Pt�me-li se po m���tku duchovn�ho ?ivota, tak j�m m�?e b�t jedin� �inn� ?ivot, a nevid�m d�vod, pro� bych tuto v�tu m�l n�jak d�l rozv�jet. V?ichni dob�e v�me, ?e p��?t� stolet� bude stolet�m zm�n. O�ek�v�me krize, z�blesky tvo�ivosti, bolest i evolu�n� posun. Situace je natolik nov�, ?e budoucnost se vzp�r� odhadu. Pr�v� v�era na houb�ch jsme o tom hovo�ili s Martinem Palou?em ? neodhadneme, co n�s �ek�, a nev�me, na co se m�me p�ipravit, ale budeme-li um�t spolu hovo�it (on ��kal komunikovat), bude-li tu platit n�jak� spravedlnost a udr?�me-li n�jak� standard slu?nosti, m�me v�t?� ?anci proj�t zm�nami bez bol�stek. Koneckonc� duchovn� ?ivot spole�nosti nen� jen z�le?itost n�kolika nesobeck�ch jedinc� s.r.o., je to podnik Bo?�. A spole�n� se Z. Neubauerem se uklid�ujeme t�m, ?e mo?n� dne?n� sv�t je v pozici renesan�n�ho sv�ta 16. stolet� s onou mnohost� n�zor�, d�vnou mytologi�, strohou matematickou racionalitou a hermetickou reakc� na tuto racionalitu. Byl to sv�t, kter� p�inesl mnoh�, ale duchovn� nevyhovoval, tak?e baroko se navr�tilo (ov?em skrze prom�nu t�icetilet� v�lky) k prost?�, citov� bohat?� n�bo?ensk� zku?enosti. Mysl�m, ?e n�s �ek� n�co jako druh� baroko, ale nev�m, co je?t� v?echno nastane p�edt�m.

***

Spiritualita a jej� postmodern� n�hra?ky

Boris Merhaut, inici�tor duchovn�ch aktivit, hlubinn� ekolog
a publicista

Bl�?�c� se konec tis�cilet� se podle Zde�ka Neubauera vyzna�uje nep�ehlednou mnohotv�rnost� a chaotickou prom�nlivost�. N�zorov� spektrum je ?irok�: od apokalyptick�ch viz� bezprost�edn� hroz�c� katastrofy p�es naivn� o�ek�v�n� stoupenc� ?nov�ho v�ku? a? po ?tr?n�?, neomarxistick� utopie konzumn�ho blaha a r�je na zemi. V p�ihr�dk�ch supermarket� nal�z�me pod z�hlav�mi EzoteRIKA, MYSTIKA, RELIGIONISTIKA, J�GA, ZEN aj. t�mata za komunismu zak�zan�. Objevuj� se v rozhlase na stanici Vltava a v televizi i mimo K�es?ansk� magaz�n; p�edn�?kov� cyklus man?el� Tom�?ov�ch dok�?e naplnit velk� s�l Lucerny, slu?n� n�v?t�vy m� i galerie Cesty ke sv�tlu v Praze 4 a po�et titul� knih s touto tematikou je tak vysok�, ?e lze mluvit o inflaci.

Jde o m�dn� v�st�elek, �i skute�n� roste z�jem o spiritualitu?

T�m�� p�l stolet� jsme ?ili v ryze materialistick�, totalitn� spole�nosti. Marx-lenin?t� dogmatici vedli s n�bo?enstv�m ne�prosn� boj, ani? se jim poda�ilo v�ru a spiritualitu vyko�enit. P�es hustou s�? ?picl� a konfindent� StB duchovn�m ?ivotem ?ili nejen ?tot�ln� nasazen�? jednotlivci, ale i mal� komunity.

Pat�ili jsme s ?enou k jedn� z nich a jej� z�sluhou jsme proplouvali vzedmut�mi vlnami perzekuce. M�li jsme svou ?hlubinu bezpe�nosti? a cosi jako vy??� ochranu �i and�ly str�?n�: v situac�ch, kdy kamar�di-disidenti byli biti jako ?ito, b�hem nekone�n�ch v�slech� r�zn�mi slo?kami policie jsem nedostal jedinou r�nu, a� jsem definoval sv�j vztah k re?imu jedin�m slovem: ?mimob�?ky?. T�ikr�t neusp�li z�skat mne ke spolupr�ci, a neusp�li ani u ?�dn�ho jin�ho odborn�ka na LSD a dal?� psychotropn� l�tky, kdy? se �eskoslovensk� kontrarozv�dka pokou?ela duplikovat v�zkum, kter� prov�d�la v USA CIA. Za neochotu spolupracovat se pomstili zastaven�m pou?�v�n� psychedelick�ch l�tek v civiln�m klinick�m v�zkumu. Bohu?el z�kaz v�zkumu a aplikace psychedelik v �esk� republice trv� dodnes, a� maj� obrovsk� potenci�l v terapii alkoholismu a jin�ch z�vislost�, stejn� jako umo?�uj� d�stojn� um�r�n� termin�ln�ch pacient� v hospic�ch. M�ra perzekuce byla pro n�s snesiteln�, tak?e jsme se nenechali jako jin� �lenov� Celoakademick�ho v�boru ROH, kter� normaliz�to�i pokl�dali za Dub�ek�v brain trust, zahnat do emigrace.

Spiritualita v tr?n� ekonomii

Splnila se jedna ze z�kladn�ch podm�nek na?eho duchovn�ho u�itele: do�kali jsme se re?imu, kde nikoho nezaj�m�, sejde-li se komunita �i tucet lid�, kter� spojuje ur�it� duchovn� metodika. To je nesporn� plus otev�en� spole�nosti, ale neomezen� svoboda od ?sametov�ho klamu 1989? otev�ela br�nu doko��n i mnoha st�n�m. Modloslu?ebnictv� zlat�mu teleti bylo transformov�no na kult nejsv�t�j?� trojice vyznava�� neoliberalistick�ho pir�tsk�ho kapitalismu. Ekofeministka Marya Mannesov� tvrd�, ?e novou trojici vytv��ej� b�h chamtivosti, b�h zisku a bohyn� p�epychu. Frommova volba ?b�t? (sein) je bubnovou palbou vt�rav� reklamy nahrazov�na �sil�m m�t (haben), kterou jednorozm�rn� homo economicus pov�?il na ?to jedin�, �eho je zapot�eb�?.

V t�chto podm�nk�ch maj� snahy po nad�asov�ch hodnot�ch a vertik�le mnoho konkurent�. Cel� komplex snah otv�rat vy??� dimenze se komercializuje. N�zorov� nab�dka je tak ?irok�, ?e vznik� dojem, ?e ka?d� jedinec si libovoln� m�?e nam�chat sv�j koktejl. Sociolog upozor�uje, ?e se lze st��dav� chovat jako k�es?an, buddhista, har�kri?novec �i ?�k guru Mah�r�d? D?�.

Modely a vzory duchovn�ho ?ivota

Nevid�m jin� m���tko autenti�nosti duchovn�ho ?ivota ne? osobn� p��klad. V ned�vn� minulosti i sou�asnosti je to n�kolik lid�, kte�� vedou ?ivot �inn� ? karmaj�gu. Za takov� vzory pova?uji Mah�tmu G�ndh�ho, kter� svou satjagrahou, co? doslova znamen� ?uchopen� pravdy?, dal lidstvu n�vod k nen�siln�mu odporu, nebo indick�ho vlastence a duchovn�ho u�itele lidstva ?r� Aurobinda, �i usm�vav�ho ?pr�ma�e Sa� B�bu, kter� pouh�m pohledem m�n� osudy sv�ch zbo?n�ch vyznava��, a tak� libanonsk�ho b�sn�ka a mal��e Chal�la D?ibr�na, kter� tvrdil, ?e pr�ce by m�la b�t ?zviditeln�n� l�ska?. Z k�es?an� bych k nim p�idal osam�l�ho ov��ka Elz�arda Bouffiera, mu?e, kter� na hol�ch h�ebenech Provence vlastnoru�n� vys�zel p�l milionu strom�, ��m? obnovil ?ivot kraje a zajistil ?ivobyt� pro deset tis�c lid�. A samoz�ejm� Matku Terezu, ji? dnes pova?ovanou v Indii za sv�tici.

Vzorem pro jednotu kontemplace a nezi?tn� �innosti je lo�sk� host pra?sk�ho Fora 2000 T�ndsin Gjamccho, XIV. dalajlama. P�ipome�me si jeho slova: ?Zkoum�me-li r�zn� n�bo?enstv�, objev�me v ka?d�m z nich snahu po napln�n� lidstv�. A jestli?e tato n�bo?enstv� p�isp�vaj� k vytv��en� kvalitn� mravn� osobnosti, potom maj� svou cenu.? (Z rozhovoru s kardin�lem Tom�?kem 2. �nora 1990)

Jen vz�cn� se setk�v�me se z��n�mi modely duchovn�ho ?ivota v akademick�ch kruz�ch. Pro mne p��kladem hodn�m n�sledov�n� je nap�. profesor filozofie na univerzit� v Oslu Arne Naess, zakladatel hlubinn� ekologie a sv�tozn�m� ekologick� aktivista. V na?ich podm�nk�ch je to �len �eskobratrsk� c�rkve, ekolog-filozof Erazim Koh�k.

Je dnes duchovn� ?ivot bohat?�?

Od roku 1992 byla �esk� spole�nost indoktrinov�na, aby se orientovala v�hradn� na konzumn� zp�sob ?ivota. Katolick� c�rkev prohospoda�ila v�t?� ��st dobr� p��zn� ve�ejnosti handrkov�n�m o restituce. Lidi pohor?ovalo, kdy? se z objekt� musely vyst�hovat soci�ln� instituce a ?e m�sto ve�ejn�mu z�jmu slou?� jen hrstce �eholn�k�. Restituce p�dy a les� je �zce sv�zan� s ne�e?enou odlukou c�rkve od st�tu. Kdo jin� ne? sama c�rkev by m�l fungovat jako hr�z proti konzumu, nadspot�eb� a pl�tv�n� neobnoviteln�mi zdroji?

Jako vzor selh�v� nejen c�rkev, ale i sami �lenov� rozt��?t�n�ch ekologick�ch iniciativ. Jak ochr�nci p��rody vysv�tl�, ?e se jim dodnes nepoda�ilo zprovoznit jedinou ekovesnici �i komunitu typu Damanhur v It�lii, Findhorn ve Skotsku, Tamera v Portugalsku �i ZEGG v Belzigu u Berl�na? Marn� se t�i roky Horman Duncan sna?il na Olomoucku na zru?en� z�kladn� Rud� arm�dy zalo?it organicky hospoda��c� komunitu. Kdy? v �esk� republice neusp�l, odjel do ?pan�lska, kde na?el pro sv� ide�ly lep?� podm�nky.

Dobrovoln� skromnost

V Americe deset procent obyvatelstva uv��ilo ?zelen�mu? ekonomovi E. F. Schumacherovi, ?e ?p�stov�n� a roz?i�ov�n� pot�eb je protikladem moudrosti. Je rovn�? protikladem svobody, pokoje a m�ru. Ka?d� r�st pot�eb m� sklon zv�t?ovat z�vislost na vn�j?�ch sil�ch, nad nimi? jedinec nem� kontrolu, tak?e to zvy?uje existen�n� �zkost?, a experimentuje proto s dobrovolnou skromnost�. V �esk� republice tento ?ivotn� styl vede jen hrstka jedinc� a rodin.

O jejich typologii se pokusila sociolo?ka Hana Librov� z brn�nsk� Masarykovy univerzity. Jej� studie Pest�� a zelen� (Brno 1994) si polo?ila ot�zku: ?Do jak� m�ry jsou lid� schopni ?�t jinak, ne? je b�?n� ve spole�nosti orientovan� na stup�ov�n� hmotn� spot�eby??

Vzbuzuje nad�ji, ?e na?la rozpt�len� skupinky lid�, kter� neuspokojuje ?ivot ve velkom�stech a urbanizovan�ch st�edisc�ch, kam se glob�ln� stahuje venkovsk� populace, a sm��uj� opa�n� z m�st do vs�. Doc. Librov� studovala jen mal� vzorek respondent� a ve sv�ch z�v�rech je veleopatrn�. Znamen� to, ?e nesd�l� optimismus autora Bodu obratu Fritjofa Capry, ani transpersonalisty Ivana Illicha, Ralpha Metznera, Theodora Rozsaka aj., kte�� v���, ?e k radik�ln�mu odklonu od pseudohodnot konzumn� spole�nosti b�hem dek�dy �i dvou dojde.

P�ipome�me si z�va?n� varov�n�: ?Jak�koliv diskuze o glob�ln� chudob�, kter� nedoch�z� k po?adavku z�sadn� zm�ny na?ich spot�ebn�ch n�vyk� a pl�tv�n�, na?ich z�lib, na?� rozma�il� ?ivotn� �rovn� a obecn� na?ich hodnot, je pokrytectv�. Na etick� probl�my neexistuj� ?�dn� technov�dn� odpov�di.? (Rozsak, 1972)

Tito v?ichni a dal?� ?pi�kov� v�dci jako David Bohm, James Lovelock �i Robert Jungk �ad� p��klady dobrovoln� st��dm�ho ?ivota k projev�m �i p�edzv�sti z�sadn�ho obratu a zm�ny v�voje lidsk� kultury, sv�m v�znamem srovnateln� se zem�d�lskou revoluc� v neolitu.

Co kdy? se nadev?� pochybnost prok�?e, jak tvrd� Rupert Sheldrake, a p�ed n�m filozof-mystik ?r� Aurobindo, ?e permanentn� evoluci nepodl�haj� jen hmotn� jsoucna vesm�ru, ale i jejich v�dom� a samotn� p��rodn� z�konitosti, kter� etablovan� v�da pova?uje za nem�nn�? Jungova teorie kolektivn� akumulovan� pam�ti a Sheldrakeova teorie morfick� rezonance tomu nasv�d�uj�.

Na stadionech i v nejv�t?�ch s�lech najdeme davy naslouchaj�c� heavy metalu hudebn�k� v �ern�ch bund�ch a ov�?en�ch satansk�mi symboly. Za p�r dn� v?ak mohou b�t vyst��d�ny zcela jin�mi poslucha�i ? prahnouc�mi po v��e a l�sce.

Zd� se, ?e halasn� n�stup tr?n� ekonomiky, prov�zen� trivi�lnost�, vulg�rnost� a bezduchost�, korupc� a majetkov�mi skand�ly, odrazuje men?inu prahnouc� po soci�ln� spravedlnosti, ochran� p��rody a m�ru, a tak p��mo vyvol�v� vzdor i hodnotovou revoltu.

Mlad� rodiny, kter� se vzd�vaj� vy??�ho v�d�lku ve m�st�, nal�zaj� v dobrovoln� st��dmosti vnit�n� svobodu. Nejsou p�itom motivov�ny p�edstavou, ?e t�m zachr�n� planetu Zemi p�ed ekologickou katastrofou. Mysl� p�edev?�m na budoucnost sv�ch d�t�. N�kte�� nejsou optimisty a sp�?e se ��d� Sol?enicynov�m ?je mo?n�, ?e zlo je nutn� a ?e nakonec zv�t�z�, ale jednej tak, aby nezv�t�zilo skrze tebe a s tvou pomoc�?. V��� s Albertem Schweitzerem: ?V�le k ?ivotu ... se ve mn� projevuje jako sv�tlo v temnot�ch. Jsem zbaven nev�domosti, kter� vl�dne sv�tu. Jsem ze sv�ta vykoupen... Zachr�n�m-li n�jak� hmyz z lou?e, je to projev oddanosti ?ivota ?ivotu.?

Zd� se, ?e v t�chto mlad�ch lidech se probouz� generick� pam�?, l�ska k p��rod� a krajin� na?ich rolnick�ch p�edk�, kte�� dovedli moud�e hospoda�it a ?ili s p��rodou v obdivuhodn� symbi�ze.

Jsou v?ak i p��pady, kdy �t�k z m�sta zap���i�uje ne�sp�ch a neochota k drav� sout�?ivosti, ba i neut�?en� bytov� pom�ry.

Dr?me palec v?em t�m, kte�� na venkov p�ich�zej� v�st alternativn�, ��ste�n� samoz�sobiteln� zp�sob ?ivota. Pokud diverzifikuj� sv� zdroje ob?ivy, vyr�b�j� keramiku a hra�ky, tkaj� �i v�nuj� se um�leck�mu kov��stv�, nal�zaj� v tom v�t?� uspokojen� ne? v tov�rn� u b�?�c�ho p�su, kde v�d�lek je aspo� dvojn�sobn�. D�vejme p�ednost jejich rukod�ln�m v�robk�m, nebo? ? slovy libanonsk�ho b�sn�ka Chal�la D?ibr�na ? pro n� ?pr�ce je zviditeln�n� l�ska?.

***

Zden�k Neubauer, biolog a filozof

Ob�v�m se, ?e m�j hlas ?subjektivn�ho materialisty?¹ zazn� v symfonii va?eho ?duchovn� lad�n�ho dvou��sla? disharmonicky, nepat�i�n�, ?e sv�mi odpov�dmi u�in�m duchu konfrontace ?��ru p�es rozpo�et? ? takovou, kter� ne?krt� polo?ky, n�br? samo rozpolo?en� ? vzorec-formuli, podle n�? se rozpo��t�v�, tj. formuluj� a ��sluj� ot�zky.

1. M���tkem pro to, co zasluhuje ozna�en� ?duchovn� ?ivot?, pova?uji exaktn� v�deckost, vroucnost a kvalitu vztahu k po��ta��m ? po��ta�ovou gramotnost a z�vislost. V�host sv�tu, odvrat od labyrintu srdce k r�ji virtu�ln� reality cyberprostoru pak odpov�d� tomu, �emu se druhdy ��k�valo ?svatost?.

V?ak tak� ani pro Posv�tn� v prav�m slova smyslu, ani pro opravdovou zbo?nost nen� v duchovn�m ��du skute�nosti novov�k�ho sv�ta m�sto: proto byly vyho?t�ny do z�sv�t�. Na duchovn� vlivy a projevy mo?no pat�it, mo?no je vyvol�vat, ��dit a modulovat (in-formovat), a tak jejich prost�ednictv�m komunikovat. T�mto zp�sobem v?ak nelze komunikovat s nimi, tj. nelze na n�m zalo?it ?�dn� osobn�, vz�jemn� vztah. V tomto vztahu v?ak spo��val p�vodn� smysl n�bo?enstv�, jen? se dodnes zra�� ve v�razu re-ligio ? doslova: ?zp�tn� vazba?, ?vz�jemn� �i opakovan� prov�zanost?, tedy n�co jako bezprost�edn�, intimn� soun�le?itost se skute�nost�. Proto n�m p�ipad� novov�k bezbo?n� ? nen�bo?ensk�: ne pro svou materialitu a t�lesnost, ale pr�v� pro svou spiritualitu ? duchovnost.

Prav� posv�tnost m� co �init s tajemstv�m, �ctou, b�zn� a vd�kem v��i tomu, co n�s zakl�d� a p�esahuje ? a to jak hloubkou a majest�tem sv� nezbadateln� skrytosti, tak v z�zraku svrchovan� moci jeho n�hl�ch a nezmanipulovateln�ch projev�. S ?duchovnost�? a ?duchovnem? m� v?ak toto mocn�, bo?sk�, posv�tn� vcelku pram�lo spole�n�ho.

Pozn�mka na okraj: V�razy duchovn�, duchovenstvo, duchovn� spr�va apod., kter�ch dnes u?�v�me na ozna�en� instituc� zab�vaj�c�ch se administrativou z�sv�tn�ch pravd a ?uk�jen�m n�bo?ensk�ch pot�eb v���c�ch?, jsou z�ejm� novov�k� n�lepky, jakoby schv�ln� podstr�en� cynismem osv�cenc�, volnomy?lenk���, racionalist�. V P�smu se slovo ?duchovn�? ? PNEUMATIKOS ? vyskytuje t�m�� v�hradn� jen v Pavlov�ch epi?tol�ch ? z�ejm� pod vlivem neoplat�nismu a stoicismu ? a i zde ve zna�n� odli?n�m v�znamu. P�vodn� ozna�en� pro mnicha, kn�ze, c�rkevn�ho hodnost��e bylo clericus; v novodob� angli�tin� nabylo toto slovo ? clerk ? p��zna�n�ho v�znamu ?��edn�k?!

K tomu, co je to skute�n�, autentick� vztah k posv�tn�mu, jen? je p�irozen�m smyslu lidsk� existence, bych mohl uv�st snad ve?kerou n�bo?enskou, mystickou a moudrostn� tradici lidstva. Napad� m� nam�tkou evangelick� byt� ?ve sv�t�, ale nikoliv ze sv�ta? (srov. J15,19) t�ch, kte�� uposlechli v�zvy ?Nemilujte? sv�ta, ani t�ch v�c�, kter� na sv�t� jsou? (1J2,15), je?to ?sch�ma tohoto sv�ta pom�j�? (1Kor3,19-2). Pod ?t�mto sv�tem? rozum�m v na?� souvislosti sv�t novov�ku a jeho virtu�ln� skute�nost zvanou ?objektivn� realita?. Pamatujme v?ak: tyto a mno?stv� jin�ch v�pov�d� o vztahu k posv�tn�mu, pob�dek k hled�n� smyslu si nem�?eme vybrat my k ?osobn�mu u?it�?, nebo? bylo �e�eno (J15.16): ?Ne vy jste mne vyvolili, ale j� jsem v�s vyvolil...?

2. Totalitn� pom�ry byly zajist� pro mnoh� ? bez jejich viny ? nejen obdob�m vyprahlosti, ale zejm�na n�bo?ensk�ho ?krn�n�? v d�sledku nedostatku �i naprost� nep��tomnosti n�bo?ensk� v�chovy. (Zdaleka ne pro v?echny: za sebe mohu vydat sv�dectv� sp�?e opa�n�!) Plody n�bo?ensk� atrofie a degenerace jsou barbarstv� a primitivismus n�kter�ch sou�asn�ch podob zbo?nosti, kter� bych ozna�il jako ?syndrom P�na much?! Vzhledem k na?� n�bo?ensk� tradici a kulturn�mu prost�ed� p�edstavuj� tyto jevy bezpochyby psychick� regres. Naproti tomu sekt��stv�, fundamentalismus, fanatismus a jin� podoby zpupn�ho majetnictv� pravdy, kter� tito duchovn� lid� kupodivu sd�lej� se scientisty, pova?uji sp�?e za v�sledek zm�n�n� osudov� redukce n�bo?enstv� na spiritualitu a vid�m v nich apokalyptick� prvky skon�n� tohoto v�ku.

Nad�ji na ?glob�ln� n�vrat k posv�tnosti? se zast�nci new age v�ele sd�l�m. V?dy? vztah k posv�tn�mu je bytostn�m ur�en�m lidsk� existence a lidstv� je konstitutivn�m rozm�rem skute�nosti ka?d�ho ?sv�ta? �i ?v�ku?. Posv�tn� se nev�?e na ?�dn� tento sv�t ? naopak: je t�m, co ka?d� ��d sv�ta, ka?dou kosmicitu ?transcenduje? ? p�ekra�uje libovoln� kosmologick� sch�ma a otev�r� sv�tov� rozvrh k tomu, co vl�dne ka?d�mu v�ku, samo v?ak je ?po v?echny v�ky v�k�?. Pr�v� transcendence skrze posv�tn� je t�m, co �in� ka?d� sv�t skute�n�m.

3. Boj�m se, aby tato o�ek�v�n� n�vratu k Posv�tn�mu, nebyla zat�?ena p��li? duchovn�mi, p��li? novov�k�mi p�edstavami. Mohli bychom se nakonec do�kat frustruj�c�ho zji?t�n�, ?e onen new age ? Nov� v�k ?, k n�mu? up�r�me sv� nad�je, ji? d�vno p�i?el: pr�v� jako?to Novov�k, jeho? duchovnost jsme v�as nerozpoznali a jen? nyn� odch�z� a spolu s n�m i na?e pom�len� nad�je.

Mnohem v�?n�j?� p�ek�?ku na?� vn�mavosti v��i Posv�tn�mu v?ak p�edstavuje dle m�ho m�n�n� agresivn� odpor fundamentalistick�ch scientist� ? d�dic� mentality v�deck�ho sv�tov�ho n�zoru. Ti ve jm�nu toho, co ? b�hv�pro� ? naz�vaj� skeps� a bojem proti ?iracionalit�?, z n�? podez�raj� v?e, co nezapad� do ?ab� perspektivy jejich v�deck� v�chovy, co nevypl�v� z jejich omezen�ch v�chodisek a p�edpoklad� a co je mimo dosah jejich specializovan�ch a stereotypizovan�ch my?lenkov�ch operac�. Je?to v�da p�edstavuje pro v�t?inu ?kolou opracovan�ch sou�asn�k� st�le je?t� hlavn� zdroj a vzor v�d�n�, maj� tito novodob� inkvizito�i vliv i moc potla�it svobodu b�d�n� a pluralitu v�d�n�. Co v?ak tomuto typu duchovn�ch aktivist� vy��t�m p�edev?�m, je to, ?e podstrkuj� ? tak jako ?ed� p�nov� v Endov� p��b�hu d�v��tka Momo² ? sv� m�to?n�, nudn� a nez�?ivn� abstrakce za skute�nost. T�m omezuj� z�kladn� pr�vo ? p�vodn�j?� ne? v?echna lidsk� pr�va a svobody ? pr�vo v?ech tvor� na p�irozenou zku?enost! Nau�it po��ta�e, aby myslely jako lid� ? meta um�l� inteligence odpov�daj�c� math�sis universalis, tradi�n�mu ide�lu novov�ku ? je na dosah: sta�� nau�it lidi myslet jako stroje.³

4. Co je povzbudiv� a nad�jn�? ? To, ?e nyn�j?� mlad� generace se v��i tomuto zhoubn�mu vlivu st�v� imunn�. Nen� to pro jej� duchovnost ? ale d�ky jej� t�lesnosti.⁴ Na rozd�l od and�l� ? �ist�ch duch� ? nem�?e �lov�k padnout �pln�.

Ke sv� odpov�di si dovoluji p�ipojit je?t� jednu pozn�mku:

Souhlas�m s t�m, ?e s bl�?�c�m se p�echodem tis�cilet� pro?�v�m dne?ek jako dobu z�sadn�ho p�erodu, pr�v� tak jako stejn� obda�en� �i posti?en� pokolen� na?ich p�edk� p�ed tis�ci lety. Doporu�uji v chiliastick�m lad�n� sou�asnosti rozli?ovat rozm�r eschatologick� a rozm�r adventn� (?par�sijn�?). ?Eschatologie? vypov�d� o krajn�, mezn� situaci (ESCHATOS = posledn�, krajn�, nejzaz?�): eschatologick� rozm�r se ohla?uje v pro?itku sv�ta bez budoucnosti. Naproti tomu adventus ? staro�esky ?p��?t�? ? znamen� ?p��chod?; tradi�n� je m�n�n druh� p��chod Krist�v (PAR�SIA ? dosl. p��tomnost, ��ast) ohla?uj�c� po��tek nov�ho, z�sadn� odli?n�ho v�ku ? tis�cilet� ��?e Kristovy. Adventn� rozm�r je rozm�rem nad�je obracej�c� se k ?absolutn� budoucnosti?. (?Absolutn�? ve smyslu odd�len�: nejde o budoucnost na?eho v�ku-sv�ta, ale o budouc� v�k-sv�t, jen? nahrad� ten st�vaj�c�. Zat�mco eschatologick� rozm�r sou�asn�ho chiliasmu odpov�d� zhruba postmodern�, adventn� rozm�r zastupuje hnut� new age.

K ob�ma rozm�r�m se dru?� je?t� t�et�: apokalyptick�. ?Apokalypsa? (APOKALYPSIS, revelatio) znamen� ?zjeven�?, p�esn�ji ?odhalen�? na zp�sob sn�t� rou?ky (APO-KALYPT� = [skryt�, ukryt� <v�ci>] ohaluji, odkr�v�m, zjevuji, ru?�m skrytost). V�sledkem je neskrytost, �ecky AL�THEIA; t�mto v�razem ozna�ovali �ekov� pravdu. Apokalypsa tedy neznamen� zjeven� budoucnosti, jak se m� obvykle za to: krajn�, eschatologick� situace je bez budoucnosti. Net�k� se v?ak ani ?minulosti?, nebo? ta u? pominula. Apokalyptick� zjeven� se t�k� sv�ta s ve?kerou jeho �asovost�: Soumrak boh�, ?erosvit v�k� d�v� mo?nost spat�it interkosmickou ?t�rbinou skute�nost sv�ta. Ne ov?em toho, kter� nast�v� ? a dosud nen� ?, n�br? toho, kter� p�est�v�: chiliastick� doba p�elomu v�k� n�m d�v� p��le?itost spat�it pravdu vlastn�ho sv�ta ve v?� nahot� ? pravdu k posouzen�:

Liber scriptus proferetur P�inesena psan� kniha,

in quo totum continetur v n�? je v?echno obsa?eno,

unde mundus iudicetur. ��m sv�t bude souzen.

Iudex ergo, cum sedebit Soudce zasedat u? bude,

quidquit latet, aparebit cokoliv se skr�v�, uk�?e se,

nil inultum remanebit. nic nez�stane nepomst�no.

ohla?uje star� sekvence Dies irae ? Den hn�vu.⁵

***

Karel Hauzer, vysoko?kolsk� u�itel, �len sdru?en� ALOGODOS*

Ad 1: M���tkem duchovn�ho ?ivota je samoz�ejm� rozum: nikoli pocit �i vn�m�n� �i pro?�v�n�. Rozum je p�edpokladem diskurzu neboli rozumn� �e�i; vzd�me-li se jej, zb�v� jen b�belsk� bl�bolen�: �e� postr�daj�c� rozumn� smysl. Zajist� je v�c� ka?d�ho, chce-li se p�evalovat ve sv�ch pocitech, vn�m�n� �i pro?�v�n�; av?ak stavovskou povinnost� vzd�lan�ho odborn�ka ? teologa, filozofa, sociologa, psychologa, etc. ? je u?�vat p�esn� �e�i: p�esn� �e� vy?aduje p�esn� a jemn� rozli?uj�c� my?len�, a to se neobejde bez rozumu. Selh�n�m vzd�lanc� ? nejen postmodern�ch, ale novov�k�ch v�bec ? je, ?e se vzdali n�mahy jasn� a rozli?uj�c� �e�i (a tedy i jasn�ho a rozli?uj�c�ho my?len�) ve prosp�ch pocit�; ty jsou ov?em ? na rozd�l od rozumu ? p��stupn� ka?d�mu, hned a bez n�mahy. Lacino lze ov?em z�skat pouze lacin�. V�sledkem je, ?e v�t?inou v?ichni (lacin�) mluv� o v?em (neboli kl�bos� a bl�bol�) a z�rove� nikdo o ni�em: to je ov?em jen ztr�ta �asu ? bylo by u?ite�n�j?� rad�ji ml�et. Dovol�m si adresovat tuto kritiku nejen ezoterik�m �i alternativn�m v�dc�m (etc., s ne�etn�mi �estn�mi v�jimkami), ale rovn�? mnoh�m v�dc�m a odborn�k�m zcela nealternativn�m, a? ji? odborn� zp�sobil�m �i jen sdru?en�m do r�zn�ch klub� skeptik�.

Lid� v?dycky bl�znili (viz nap�. Shakespeare: ,,a doktor Blbec k�?e g�ni�m?); a ��m v�ce lid�, t�m v�ce bl�zn�n�: exploze bl�znivin je v p��m� souvislosti s exploz� popula�n�. Vid�m jedinou dramatickou zm�nu ,,na konci stolet� a tis�cilet�?: nestoudnost, s n�? nesnesiteln� lehce bl�bol� i ti, kdo maj� v popisu pr�ce p�esn� a jemn� odst�n�n� my?len�.

Kdo p�esn� mysl�, nem�?e napsat, ?e lze b�t k�es?anem ,,n�jakou dobu? nebo buddhistou ,,p�r m�s�c�?. (U�itel: ,,Pep��ku, spr�vn� ��k�me: ?M�j tat�nek je komunistou?, a nikoli: ?M�j tat�nek je u komunist�.?? Pep��ek: ,,Ale, pane u�iteli, na?e Bar�a je u krav, a nen� proto je?t� kr�vou.?)

Jak ,,dramaticky? se zm�nil ,,celkov� r�z ?ivota?? St�le je?t� inter faeces et urinae nascimur, protrp�v�me se ?ivotem a padneme jako dobyt�e na por�?ce.

V kter�msi Verneov� rom�nu klade prost� n�mo�n�k ot�zku: pro� bychom m�li b�t nemocn�, kdy? na na?em opu?t�n�m ostrov� ne?ije ?�dn� l�ka�? Neb�t filozof�, sociolog� a religionist�, nebylo by ani ,,dramatick�ch zm�n duchovn�ho klimatu?. Pochopte: oni p�ece mus� publikovat, ps�t v�deck� pr�ce a habilitovat se, a kdyby nebylo o �em, oni si n�co p�ece vymyslet (pardon: kreativn� vynal�zt) mus�. K tomu sta�� jen m�lo: ?ikovn� pozm�nit v�znamy slov, rozost�it dosud p�esn� term�ny ? a r�zem m�me ,,zna�n� rozporupln� vn�m�n� a pro?�v�n�? toho, co je o sob� dostate�n� konzistentn� ? jen nepodstoupit tu n�mahu konzistentn�ho a d�sledn�ho my?len� (je? jak zn�mo bol�) nam�sto kvantifikov�n� nekvantifikovateln�ho.

Nicm�n� p�esn� my?len� je?t� nesta�� ? to je sice podm�nka nutn�, nikoli v?ak posta�uj�c� ? aby se mluvilo kloudn�, je t�eba je?t� v�d�t o �em.

Ad 2: Kdo nebo co �lov�ka ,,p�esahuje?? Bez p�esn�ho my?len� m�?e kdokoli odpov�d�t cokoli: od dvou lid� (po�tem), p�es kon� (hlavou) a? po komputer. M�m-li v�d�t, co �lov�ka p�esahuje, mus�m nejprve v�d�t, co je �lov�k; a v�m to? �lov�k p�ece nen� objekt: ani v�zkumu (psycholog�, sociolog�, ekonom�?) ani b�d�n� (filozofick�ch antropolog�, mor�ln�ch filozof�, existencialist�?), co jsem j�, mi ne�ekne ani n�zor, ani ideologie, ani v�ra, ani domn�nka, ani p�edpoklad ? jen a jen p��m� a bezprost�edn� zku?enost (zku?enost rozumu arci?) p��tomnosti subjektu jako?to p�sob�c�ho.

Prav� j� je pr�v� to, co transcenduje v?echna j� fiktivn�, v?echna omezen� prostoru, �asu a partikul�rn�ch zorn�ch �hl�; hled�n� a nalezen� tohoto prav�ho j� je v prav�m slova smyslu duchovn� ?ivot, ?ivot ducha, na cest� (hled�me-li) nebo v c�li (pokud a kdy? jsme nalezli). Hled�n� prav�ho j� mus� se d�t v duchu a pravd�: tedy rozumem a v�l� ? nikoli vn�m�n�m, pocity �i pro?�v�n�m.

Rozum ov?em je stejn� dar, jako je darem nap�. prav� v�ra (tedy v�ra k prav�mu j� sm��uj�c�), a jako v?echno i rozum nepou?�v�n�m atrofuje, degeneruje a posl�ze anihiluje ? nav�c v?ichni startujeme z t�?e po��te�n� infantiln� rozumov� zakrn�losti. ?ivot roste ?it�m, tak� ?ivot ducha (?ivot pravdy) roste kultivac� rozumu ? z�sadn�m, radik�ln�m, d�sledn�m a nemilosrdn�m odm�t�n�m ka?d� fikce, jakkoli l�kav�, jakkoli snadn�, jakkoli se nab�zej�c� �i vnucuj�c�.

Kdo hled�, najde, co hled�; chce-li fikci, nalezne fikci: kdo chce nal�zt pravdu, mus� se vzd�t ka?d�ho voluntarismu, ka?d�ho lp�n� na fiktivn�ch jistot�ch ? mus� se vystavit nepohod� pust� osam�losti; nesm� se polekat, kdy? se mu pod rukama rozpad� doslova a do p�smene v?echno ? mus� proj�t pou?t�mi noci smysl� a noci ducha.

Pr�zdnota ducha ? jen? vane, kudy chce ? nem� ov?em nic spole�n�ho s ,,�rou pr�zdnoty?, je? je jen �rou vypr�zdn�n� �e�i, jej�ho zbaven� ka?d�ho konzistentn�ho v�znamu.

Pr�zdnota ducha je nelp�n�, neulp�v�n�, nemy?len� (tj. neztoto?�ov�n� se s obsahy mysli), p�echod od v�dom� genitivn�ho (v�dom� n��eho, v�dom� intencion�ln�ho) k v�dom� negenitivn�mu.

Duchovn� ?ivot vy?aduje discipl�nu a zase discipl�nu: nemluv mi o duchovn�m ?ivot� nikdo, kdos nev�noval po mnoh� l�ta alespo� hodinu denn� vytrval�mu a urputn�mu �sil� o kultivaci rozumu a v�le; kdos neeliminoval ze sv� mysli alespo� ty nejhrub?� fikce o sob�, sv�t� a Absolutnu d�sledn�m nelp�n�m na nich, kdos netransformoval mysl z mysli haptick� (objekty uchopuj�c�) do mysli osvobozen� k p�ijet� ducha pr�zdnoty. Je spolehliv� dolo?eno, ?e velik�ni ducha, kte�� tuto pr�ci na sob� vykonali, si nest�?uj� na chaos, lehkov�rnost ani pluralitu: v tom, co je skute�n� d�le?it�, se dokonale shodnou; bez ohledu na konkr�tn� n�bo?enskou �i my?lenkovou nebo kulturn� tradici, z n�? vych�zeli.

Duchovn� ?ivot je ?ivot ?it� mystiky; tu nelze zkoumat prost�edky psychologick�mi, sociologick�mi, filozofick�mi; dokonce ani jen teologick�mi: v?dy poskytuj�c�mi jen �e�i o n��em, o �em badatel nic nev� a v�d�t ? vzhledem k zorn�mu �hlu a metodologick�mu zalo?en� uveden�ch discipl�n ? ani nem�?e; ?ivot ?it� mystiky lze zkoumat jen ?itou mystikou.

Ad 3: Nepozoruji ?�dn� zlom �i obrat; jen pokra�uj�c� inflaci informac� a inflaci znak� spolehliv� rozli?uj�c�ch mezi informac� skute�nou a informac� fiktivn�. Vzr�st� tedy mno?stv� bloud�c�ch ? z t�ch nepo�etn�ch hledaj�c�ch ov?em v?dycky jen mal� ��st kr��ela sr�znou a kamenitou cestou k pravd�. Na druh� stran� zjevn� kles� autorita propag�tor� v�ry ve v�ru ve v�ru? a nositel� toho jedin�ho spr�vn�ho (fiktivn�ho) absolutna: to ? snad ? by optimistu (j�m? nejsem) mohlo naplnit skromnou nad�j�.

Ivan Slav�k, b�sn�k, esejista, p�ekladatel**

1. Jestli m�m n�jakou p�edstavu, jak dos�hnout toho, aby ka?dodenn� ?ivot do sebe p�ijal n�co posv�tn�ho, a t�m z�skal v�t?� hloubku?

?�t s o�ima otev�en�ma: den ze dne uprost�ed nekone�nosti a uprost�ed v��nosti. Hloubka? Jsme doslova v propasti. Velk� t�esk? Co bylo p�ed t�m t�eskem? Nemohl vzniknout z ni�eho. A musel povstat z n��eho. Kde se to n�co vzalo? Po��tek �asu? A co bylo p�ed t�m po��tkem? A p�ed po��tkem po��tku? Atd. A vesm�r pr� je kone�n�. A co je za t�m koncem? Co je tam, kde to kon��? Tohle absurdum si uv�domoval u? Komensk�. V��nost a nekone�nost si nejde p�edstavit. Ale ani kone�nost a do�asnost. Je to nemysliteln�, a p�ece v tom ?ijeme. ?ijeme doslova v z�zraku, tj. v tom, co je za zrakem, za t�m, kam a? dohl�dneme. ?ijeme v tajemstv�, tajemstv� je n�co jin�ho ne? z�hada. Z�hadu lze rozkr�t, rozlu?tit. Tajemstv� p�esahuje. P�ed n�m lze jen pokleknout na kolena. A v tom okam?iku u? za��n� posv�tno. Dok�zal to Neruda:

Mysli se nejv�? ? a nad tebou

Nesnesiteln� lehkost byt�? Leda jsi-li slep�, boj�? se vid�t, nechce? vid�t, strk�? hlavu do p�sku nebo l?e?. Rozvoj v�dy, r�st znalost�, objevy, to v?echno m�?e lehkov�rn�ho a lehkomysln�ho oslepit a ohlu?it, ve skute�nosti to p�edstavuje pouze nepatrn� kr��ek proti obrovitosti a nerozbornosti tajemstv�, za ka?d�m nov�m objevem n�sleduj� z�hady dal?� a z�vratn�j?�. A p�i absenci v�ry jakpak lze j�t tane�n�m krokem k smrti a do nicoty, z lehkosti byt� do nevyzpytatelna nebyt�? Ostatn� velc� v�dci b�vali pokorn�. P�inejmen?�m s�kratovsky: v�m, ?e nic nev�m.

2. Minul� totalit� (vlastn� dv�ma totalit�m ? hn�d�, ale mnohem v�c t� rud�) se skute�n� poda�ilo zazd�t jednotlivce i spole�nost, a zejm�na ty mlad�, kte�� se do totality narodili a nic jin�ho p�edt�m nepoznali, do informa�n� nev�domosti. Cel� rozlohy duchovna ? Bible nap��klad, radostn� zpr�va evangelia ? byly zatajeny, vyobcov�ny, pomluveny, jin� sv�dectv� ? nap�. poezie ? byla zkreslov�na, komolena, diskreditov�na. Atd. Ve skute�nosti destrukce duchovna ov?em nen� jen z�le?itost� n�kolika m�lo totalitn�ch desetilet�, za�ala u? d�vno, p�inejmen?�m od renesance (vlastn� tu skryt� byla v?dy) a u n�s zvl�?? od osv�censky py?n� a racionalistick� ��sti obrozen�, od josefinismu spojit� a sestupn� p�es pozitivismus, volnomy?lenk��stv�, materialismus (u? p�ed socialismem) a agnostickou lhostejnost p��tomn� doby a? do t�to chv�le. (Regrese ov?em byla i zp�tn�: v d�sledku �padku smyslu pro duchovno zas�hla i pohled do minulosti na vlastn� d�jiny n�roda, v nich? skute�nost a realita se stala mnohde ko�ist� iluz�, m�t� a omyl�.)

Utla�en� skute�nost se ov?em projevuje. Metafyzickou p�esa?nost lidsk� existence nelze utajit: je to, jako bys m�l obl�ci p��li? mal� ?aty (?it� bez transcendence) na osobu v�t?�ch rozm�r� (du?i stvo�enou pro Boha), a aby j� ?aty padly, neprodlou?il bys nohavice a ruk�vy, ale usekal �dy, je? p�e�n�vaj�, ?aty pak padnou, ale krev prosakuje a uvnit� je mrtvola. N�co takov�ho nen� natrvalo mo?n�. Jednotlivec i kolektiv, n�rod by na to zahynuli. Z toho je pak jen hlad po n��em p�esahuj�c�m, ten neklid, to hled�n�, kter� se v dne?n� societ� sice projevuje, ale uprost�ed chaotick�ho a klamn�ho (mnohdy z�m�rn�), co je nab�zeno, vol� si v?elijak� ty sekt��sk� n�hra?ky. Srdce miluje p�irozen�, nem�-li prav�ho, bere neprav�, tak n�jak to ��k� Pascal.

3. Jak� zn�mky duchovn�ho obratu mne znepokojuj� a jak� povzbuzuj�, jak� je nad�je pro budoucnost?

T�ch znepokojiv�ch je cel� �ada. Tak nap��klad anarchick� pocit bezuzdn� volnosti, ?e v?echno je dovoleno (a? do sebezni�en�: drogy) bez zodpov�dnosti. Nevid�m ?�dn� jin� cesty ne? pokra�ov�n� v evangelizaci. To je �kol, kter� plat� od dob Kristov�ch. Jd�te ke v?em n�rod�m a hl�sejte evangelium. P�edev?�m t�m, ?e ho budete sami ?�t: k tomu je pot�eba nov�ch sv�tc� ? Franti?k� Assisk�ch i Xaversk�ch, Filip� Neri, Don� Bosk� a Matek Terez (ale i Terezi� Avilsk�ch stejn� jako Terezi�ek z Lisieux anebo Bernadett z Lourd) ? mnohem v�c ne? internetu. Ale proto?e dary ducha jsou r�zn�, tedy i u�itel�, politik�, um�lc�, in?en�r�, d�ln�k�, roln�k� je t�eba. A nade v?e je Duch Svat�, kter� vane, kam chce. Na?e doba je pouh� zlomek v apokalypse d�jin. Duch vid� d�l ne? od jedn�ch voleb ke druh�m a B�h chod� p��mo po k�iv�ch cest�ch.

***

Mirek Vodr�?ka ? filozof chaosu, radik�ln� feminista, hudebn�k a voln� novin��

Tvrzen�, ?e jsme ?vstoupili? do obdob� duchovn�ho zlomu, je vhodn� d�t do obzvl�?t� tu�n�ch uvozovek, proto?e do tohoto obdob� ?vstupujeme? zat�m s intelektu�ln� a politickou nev�domost�, duchovn� aroganc� a dogmatismem. Jak si m�?eme b�t jisti, kam vstupujeme, kdy? na?e ?vstupov�n�? se vyzna�uje zna�nou absenc� nov�ch ?zlomov�ch? intelektu�ln�ch n�stroj� a diskurz�? Nem� na?e ?vstupov�n�? sp�?e rysy ?intelektu�ln�ho kolonialismu?, nebo? ?zlomovost? doby sebez�chovn� sp�?e ?n�lepkujeme? ne? kriticky ?pozn�v�me??

Nevstupujeme na nezn�m� �zem� stylem prvn�ch americk�ch konkvistador�, tedy bez skute�n�ho pozn�n� jinakosti ?nov�ho sv�ta?? Nen� i na?im p��tomn�m ?duchovn�m? rysem st�le p�etrv�vaj�c� intelektu�ln� kolonialismus?

Nem�li bychom proto za��t nejd��ve ot�zkou, jak� jsou podm�nky pro pozn�n� a vn�m�n� tohoto ?vstupu??

Jestli?e je nihilismus konsekventn� ?domy?len� logika na?ich velk�ch ide�l�? (nespo��v� tedy ani tak v tom, ?e ?nic nem� smysl?, jako sp�?e v tom, ?e trv�me na smyslu a ��du v�c� a? do nicotnosti), pak na?e ?vstupov�n�? m� charakter ?osvojen� prolhanosti? (F. Nietzsche).

P�ipome�me si nap��klad ?nihilistick�? vstup V�clava Havla do vysok� politiky po roce 1989, kdy v obdob� bezskrupulozn�ho n�stupu ideologie voln�ho trhu ve�ejn� proklamoval, ?e kon�� �ra ideologie a za��n� doba idej�.

Jak jsme tud�? mohli ?vstoupit? do duchovn�ho zlomu, kdy? n�s vlastn� nihilismus ?osvojen� prolhanosti? usv�d�uje, ?e jsme se ze strachu p�ed slo?itost� sv�ta (chaosem) zastavili na samotn�m prahu, kdy dodnes ignorujeme fakt, ?e chaos ozna�uje zm�ny, kter� jsou ?vlastn�? syst�mu?

To je ostatn� konsekventn� smysl zn�m�ho Heideggerova v�roku: ?Metafyzika je jako metafyzika vlastn�m nihilismem.?

Chaos podobn� jako bohyn� chaosu Ti�mat nen� tud�? ?mimo?, ale je nevyhladitelnou kryptickou sou��st� ka?d�ho ��du (tedy i toho stvo�en�ho), kterou se nejr�zn�j?� duchovn� budovatel� sna?ili v?dy vyt�snit.

Tradi�n� v�tka v��i chaosu je, ?e nem� strukturu, proto?e struktura ?ozna�uje diferenciaci, rozr�zn�nost pravd�podobnost�?. U? etymologie tohoto slova n�m ��ste�n� napom�h�, abychom nep�edpojat� mohli porozum�t ?chaotick�mu? diskurzu. �eck� slovo chaskein toti? znamen� ?b�ti otev�en?, ?zeti?, ale i ?zb�vaj�c�?. Chaos poch�z� od chainein, z�v�n�; slovo zv�raz�uje zejivost pr�zdnoty, v n�? je skute�nost rozev�ena jako ch�t�n. V �eck�m my?len� tak ?chaos? ozna�oval nepoddajn�, ?zbyl�? jin� stav, kter� v kosmick�m a existenci�ln�m z�pase o jsouc� a o tvar p�sobil jako ne-��d. Ve filozofii je chaos ?uterus?, tedy d�lohou, kter� rod� jsoucno a byt�.

Chaos je vlastn� ontologick� p�ede-hra a lidsk� bytost pr�v� pro svoje p�edontologick� pletky s chaosem t�hne v�ce k sv�tu po-pleten�mu, komplikovan�mu ne? k jednoduch�mu line�rn�mu ��du byt�. Cel� z�padn� duchovn� tradice kr��� ve stop�ch ?zapomenutosti? na tuto ?rodi�ku? v?eho ve?kerenstva.

1. ?�dn� ?skute�n� duchovn� m���tko? neexistuje, nebo? samotn� duchovn� v�dom� je sp�?e podivn� chaotick� atraktor, jeho? dr�hy jsou formov�ny nav�c nes��sln�mi kontingencemi, nestabiln�mi touhami, mlhav�mi p�edstavami a nejr�zn�j?�mi omezen�mi, kter� maj� strukturu mrak�.

Vyty�it si tud�? p�edem c�l, ?e ka?dodenn� ?ivot mus� m�t v sob� rozm�r ?posv�tn�ho?, je sp�?e akutn� forma hlouposti a ignorantstv� vzhledem ke skute�n�mu ?ivotu, kter� neur�uje jenom falocentrick� logos, ale i mate�sk� chaos. Nav�c to, co je na ?chaosu? atraktivn�, je pr�v� zp�sob, jak�m dok�?e i ?nesnesitelnou lehkost byt�? zcela z�vratn�m zp�sobem st�hnout do hlubin byt� a naopak tradi�n� duchovn� hloubku vyplavit na m�l�inu olezl� povrchnosti. Pr�v� ale strach z t�chto zm�n n�s udr?uje ve ztopo�uj�c�m intelektu�ln�m zlozvyku myslet natvrdle dichotomicky a bipol�rn� ? v?ednost/posv�tnost; hlubokost/povrchnost, pravice/levice atd. Teorie chaosu n�s naproti tomu u�� ?vid�t?, ?e sv�t nen� rovn�, line�rn�, jednoduch� (tedy z Jednoho Ducha), ale naopak je cel� hrbolat�, v�cezna�n�, pln� pok�ivenin a deformac�.

2. Co m�te na mysli pod slovem ?duchovnost?? Zv�?en� z�jem o n�bo?ensk� ot�zky, nebo ezotericky lad�nou literaturu, nebo dokonce glob�ln� n�vrat k posv�tnosti m�?e b�t veden podobnou duchovnost� jako zv�?en� z�jem o posledn� model kalhot od firmy Benetton. Nav�c p�edstava ?n�vratu k posv�tnosti? je podobn�m archaismem jako Havlova p�edstava ?n�vratu do Evropy?.

Duchovnost ve zlomov� dob� nespo��v� ve zv�?en�m z�jmu o n�bo?ensk� ot�zky nebo ve vztahu k posv�tnu a k hodnot�m, kter� �lov�ka p�esahuj�, ale sp�?e ve schopnosti nau�it se ?plavat? v chaosu. Ve v�dom� osvobozuj�c� se tvo�iv� nestability.

Kdy? nap��klad po cel� ��jen roku 1994 ve Vatik�nu zasedal biskupsk� synod, kter� jednal zejm�na o postaven� ��dov�ch sester v c�rkvi a jejich pr�vech, vpochodovaly americk� jepti?ky na Svatopetrsk� n�m�st� pod okna pape?e s pok�ikem: ?Ned�me se uml�et? a ?Jednaj� o n�s bez n�s.? Toto je �e� tvo�iv�ho chaosu. Je p��zna�n�, ?e po?adavek emancipovan�j?�ch ��dov�ch sester z USA m�t v�t?� hlas v c�rkevn�ch z�le?itostech nar�?el na odm�tav� postoj biskup� pr�v� z v�chodn� Evropy a rozvojov�ch zem�. Z�pad je tradi�n� naklon�n�j?� k tomu, aby byl sveden ?chaosem?, ale V�chod je sv�m duchovn�-geopolitick�m ur�en�m st�le ve znamen� strachu ze zm�n, nebo? se boj� opustit s�m sebe.

Kdy se otev�e diskuze i v �ech�ch, aby se ?en�m dostalo v�t?�ch pr�v v�etn� kn�?sk�ho vysv�cen�? I v tomto bod� lze s �sp�chem pochybovat o tom, ?e jsme ?vstoupili? do obdob� duchovn�ho zlomu, nebo? zat�m sami jsme p��li? nikam duchovn� ?nevstoupili?.

3. F. Nietzsche ��k�, ?e celkov�m charakterem sv�ta je v��n� chaos, ?nikoli ve smyslu chyb�j�c� nutnosti, n�br? chyb�j�c�ho ��du, �len�n�?. Znepokojuj�c� nen� tud�? ?duchovn� zlom? a chyb�j�c� ?�len�n�?, ale sp�?e nejr�zn�j?� nostalgick� ?n�vraty? k po��tk�m, kter� se vyzna�uj� linearitou my?len� a byt�: n�vraty nejen ?do Evropy? nebo ?k posv�tnosti?. To, co je atraktivn� na ?duchovn� zlomu? je tud�? samotn� ?zlom?.

Ond�ej Kadlec, p�vodn�m povol�n�m farmakolog, nyn� v �st�ed�
N�bo?ensk� spole�nosti Sv�dkov� Jehovovi

1. V �em vid�m skute�n� m���tko duchovn�ho ?ivota? Mnoho um�lc� poc�tilo tzv. inspiraci. To, ?e se za sv� d�lo podepsali vlastn�m jm�nem, nazna�uje, ?e ?lo o vlastn� inspiraci, inspiraci tak ��kaj�c zevnit�. N�kte�� lid� zase odkazuj� na duchovn� sf�ru n�zorem, ?e n�co nad n�mi mus� b�t a stoj� za to tam hledat. S t�m pln� souhlas�m a cen�m si jak um�n�, tak hleda�stv�. Maj�-li v?ak existovat skute�n� m���tka duchovn�ho ?ivota, mus� b�t podle m�ho n�zoru odvozena z poznateln�ch duchovn�ch skute�nost�, nikoli pouze ze sebereflexe a tu?en�, kter� jsou vlastn� pozem??anovi. Uvedu jednu pro mne podstatnou duchovn� skute�nost: B�h ? Mocn� Duch, Moudr� Stvo�itel, Spravedliv� P�n, Miluj�c� Otec ? a dva podn�ty, jak se dopracovat k on� skute�nosti a m���tk�m z n� odvozen�m:

?Ni�emn� ve sv� pov�?enosti nezkoum�; v?echny jeho my?lenky jsou: ,B�h nen�.?? (?almy 10,4) ? Jin�mi slovy: Nedostatek hleda�stv� diskvalifikuje.

?Hmotn� �lov�k nep�ij�m� v�ci Bo?�ho ducha, nebo? jsou pro n�j po?etilost�; a nem�?e je poznat, proto?e jsou zkoum�ny duchovn�. Duchovn� �lov�k v?ak zkoum� skute�n� v?echno.? (1. Korin?an�m 2,14?15) ? Jin�mi slovy: Sebereflexe a tu?en� ne�in� z pozem??ana automaticky duchovn�ho �lov�ka.

Vzhledem k povaze zm�n�n�ch duchovn�ch skute�nost� nelze o�ek�vat, ?e zdrav� m���tka duchovn�ho ?ivota budou v?eobecn� p�ijateln�; budou p�ij�m�na sp�?e jen voliteln� a v�b�rov�.

Jak bych cht�l dos�hnout toho, aby m�j ka?dodenn� ?ivot do sebe p�ijal n�co z posv�tn�ho, a t�m z�skal v�t?� hloubku, chu? a smysl? Dosahovat hloubky, smyslu a posv�tnosti ?ivota je pro mne trval�m ka?dodenn�m bojem, nikoli dosa?en�m stavem. Jsem vd��n� za drobn� povzbuzen� typu: ?Nemra� se, usm�j se; m�? to za jedny pen�ze!? (Prof. P. Pafko, kdy? mne kdysi potkal.) Nebo: ?Neusm�vej se blahosklonn� nad klopotn�m vyj�d�en�m sv�ho partnera v diskuzi.? (Maminka) Tvrd�m o��?kem a z�ejm� nejlep?�m podn�tem je pro mne v?ak ka?dodenn� �ten� Bible. K tomu m�li bl�zko takov� velik�ni jako Hus, Komensk� a Masaryk; dodnes to d�l� asi deset procent Ameri�an�.

Nen� to p��li? prostoduch� p��stup k dne?n�mu multikulturn�mu globalizovan�mu sv�tu? Mohlo by se to zd�t, ale byla by to ta nejjednodu??� cesta, jak by n�m Nejvy??� Duch s�m sd�lil sv� m���tka, a to pro n�s srozumitelnou cestou. Jinak n�m opravdu nezb�v� nic jin�ho ne? metoda pokusu a omylu [trial and error], co? ch�pu, ?e je nevyhnuteln� komplikovan�j?�.

2. Zm�nil se n�jak v�razn� vztah dne?n�ho �lov�ka, ev. m�j osobn� vztah, k duchovn� dimenzi ?ivota? Nemysl�m si, ?e bychom byli sv�dky glob�ln�ho n�vratu k posv�tnosti, ani se v�razn� nezm�nil postoj dne?n�ch lid� jako celku. Av?ak u mnoh�ch jednotlivc� se opravdu projevil zv�?en� z�jem o n�bo?ensk� ot�zky, co? v�t�m. M�j z�jem o n�bo?enstv� za�al ji? p�ed v�ce ne? t�iceti t�emi lety, tedy nebyl podm�n�n pozitivn�mi zm�nami posledn�ch deseti let.

Dne?n� duchovn� ?ivot v �esku je podle m�ho n�zoru ve srovn�n� s minul�m obdob�m v�razn� bohat?� a jsem za to vd��n�. Po Praze dnes chod� svat� Je?�?e Krista posledn�ch dn�, t�? zn�m� jako mormoni, jsou inzerov�ny n�bo?ensk� akce a knihy, cen�m si i rubriky Orientace v Lidov�ch novin�ch nebo v�cn�ho n�bo?ensk�ho zpravodajstv� v MF Dnes ap. Pluralita n�zor� umo?�uje ka?d�mu p�em�?liv�mu v���c�mu, aby si dob�e ov��il svou vlastn� orientaci, upevnil se v n�, nebo se s n� rozlou�il.

3. Jak� duchovn� projevy mne znepokojuj� a kter� naopak pova?uji za nad�jn�? Za vynikaj�c� vizitku na?eho sp�?e ateisticky orientovan�ho n�roda pova?uji to, ?e bylo leg�ln� zakotveno voltairovsk� ?nesouhlas�m, ale m�te pr�vo na sv�j n�bo?ensk� projev?. To nen� samoz�ejmost, ale nezbytn� z�klad pro dal?� rozvoj zdrav� n�zorov� sn�?enlivosti.

Vzhledem k d��v�j?� duchovn� vyprahlosti �esk�ho medi�ln�ho prostoru i dal?�m charakteristik�m na?eho skepticismu naklon�n�ho n�roda je pochopiteln�, ?e hodnocen� n�bo?ensk�ch jev� prov�z� ned�tklivost, sarkasmus, bulv�rnost, prost� pochopiteln� nevyrovnanost a? strach z nezn�ma i pocit ohro?en�:

? Tak je n�kdy v�ra ztoto?n�na s fanatismem. (Kdy? u dve�� jako sv�dek Jehov�v promluv�m o v��e, sly?�m: ?My jsme taky byli n�kde pok�t�ni, ale nejsme tak fanati�t�, abychom v��ili v Boha.?)

? Hlubok� v�ra je tak� zam��ov�na za fundamentalismus. (Zat�mco fundamentalismus je sp�?e kladen� bomb do opera�n�ch s�l�, kde se prov�d�j� potraty.)

? V�ra v Bo?� kr�lovstv� je spojov�na s p�edstavami afgh�nsk�ho hnut� T�liban o teokracii. (?eny v Afgh�nist�nu nemohou pracovat mimo dom�cnost ani b�t l��eny v nemocnic�ch, proto?e na ve�ejnosti mohou p�sobit jen mu?i.)

? Nebo prost�: ?Co je �esk�, to je hezk�? a ostatn� je sekta, ciz�ctv�, hloupost.

Takovou povrchnost a n�kdy i pohrdlivou hrubost je nutn� p�em�hat soustavnou v�chovou. Pou�me se nap��klad z toho, kolik se poda�ilo v USA p�i v�chov� k rasov� sn�?enlivosti, o n�bo?ensk� ani nemluv�. Takov� citliv� a tolerantn� postoj si v?ak mus� osvojit v prv� �ad� pedagogov�, ?urnalist� a intelektu�lov� v?eobecn�. Potom se d� o�ek�vat, ?e se sn�?enlivost projev� i na duchu cel�ho na?eho prost�ed�.

Pak skute�nost, ?e v���m v jedno prav� n�bo?enstv�, m� poslucha�e povede k dal?�mu zkoum�n�, anebo odm�tnut�, ale nikoli k reakc�m �ernob�l�ho my?len� totalitn�ho, bulv�rn�ho �i pouze �zkoprse p�edpojat�ho. V tomto sm�ru se t�?�m na brzk� zlep?en�.

***

Duchovnost jako spoluodpov�dnost za Byt�

Old�ich ��lek, psychoterapeut a b�sn�k

Podle mne je m���tkem duchovnosti prost� v�ra v tajemn� ��d v�c�. Nen� to nic zbytkov�ho, ?�dn� zapomenut� �sek reality, kter� je?t� v�da a technika nedobyly. Zcela naopak tu jde o vztah k velk�mu Tajemstv�, kter� teprve jakoukoliv realitu uvol�uje k tomu, jak se ukazuje. Toto tajemstv� je nutn� odli?ovat od z�had a h�danek, nebo? je to tajemstv� �asu, kter� n�m v?e pod�v�. S t�mto tajemstv�m nem�?eme manipulovat, av?ak m�?eme se n�jak stav�t k tomu, co n�m vyd�v�. M�?eme to bu� p�ij�mat, nebo p�ehl�?et a odm�tat. To je na?e svoboda, ale p�edev?�m odpov�dnost. �lov�k ?ij�c� duchovn� respektuje tento tajemn� ��d a c�t� v��i n�mu odpov�dnost, tj. spoluodpov�dnost za b�h v�c�. Snad pr�v� tento pocit spoluodpov�dnosti a jeho realizace odli?uje duchovn�ho �lov�ka od lid� bezduch�ch, t�eba?e inteligentn�ch a vzd�lan�ch, resp. podnikav�ch. V dne?n� dob� to znamen� jistou zdr?enlivost v rozhodov�n� a �inech, ale i v pozn�v�n�; je to rezignace na v?ete�nost. Negativn� �e�eno, pr�v� blud, ?e �lov�k v?echno v� a m�?e, anebo v brzk� budoucnosti bude moci, je opakem duchovnosti.

Pr�v� pocit spoluodpov�dnosti d�v� ka?dodenn�mu ?ivotu smysl, hloubku a chu?. Je to takov� ?ivotn� lad�n�, kter� �lov�ku d�v� najevo, ?e na n�m z�le?�, ale nikoliv jen na n�m. Ban�ln� se to vyjad�uje slovy, ?e ?je n�co nad n�mi?. Duchovnost v?ak do ?ivota nelze ani nen� t�eba ?�dn�m zp�sobem teprve um�le vn�?et, je ned�lnou dimenz� lidsk� existence. Je mo?n� ji jen zapomenout, odm�tnout, p�ehl�dnout. Pak se ale projev� ve zkomolen�, resp. zvr�cen� podob�. Jednou z nich je feti?ismus, modl��stv� konzumu. Jinou je to, ?e �lov�k zbo?�uje sv� vlastn� technick� v�tvory a stav� je nad sebe: dnes po��ta�e. Ztr�ta ?posv�tn�ho? plyne z ?ducha techniky?, tj. manipulace se v?�m. To, s ��m nelze manipulovat, se prost� v m���tku cel� civilizace zru?ilo jako efem�rnost. Zachovat si smysl pro posv�tno a �ctu k n�mu, to znamen� se duchovn� postavit proti duchu t�to doby. Zde plat� ono r�en�, ?e ?�lov�k nem�?e m�t v?echno?. Jakkoliv to zn� nepopul�rn�, tuto pravdu nen� mo?n� p�elst�t.

Ostatn� platila i d��ve, za tzv. totality. Ta byla stejn� jen ur�itou, m�n� p��jemnou formou modernity. N�sil�m se vymycovalo n�co, co na Z�pad� odum�ralo samovoln�, proto?e duch v�dotechniky p�sobil na obou stran�ch ??elezn� opony?. Spole�n�m jmenovatelem je fale?n� p�esv�d�en�, ?e �lov�k nabyl ji? takov� s�ly, ?e si vysta�� s�m a je u? jen svobodn� a p�ed nik�m a ni��m se nemus� odpov�dat. Nemysl�m si, ?e by politick� syst�m n�jak ovliv�oval duchovnost lid�. I za totality bylo mnoho tajn�ch nebo pololeg�ln�ch duchovn�ch spole�enstv� a aktivit. Po roce 1989 pouze mnoh� vy?lo najevo. �lov�k se div�, kdo v?echno se te� p�izn�v� ke sv� tajn� duchovn� afinit�, kter� se skr�vala t�eba pod hlavi�kou j�gov�ch cvi�en�, tzv. zdrav� v�?ivy, astrologie apod. Nov� situace usnadnila sdru?ov�n� t�chto lid� a zejm�na vyd�v�n� a ?��en� p��slu?n� literatury.

Osobn� si mysl�m, ?e duchovnost konkr�tn�ho �lov�ka z�vis� v�ce na jeho existenci�ln�m zalo?en� ne? na politick�m syst�mu. Ten ovliv�uje sp�?e dostupnost duchovn�ch t�mat, resp. p��le?itost, jak se o nich dozv�d�t, setkat se s ji? zasv�cen�mi lidmi apod. Za totality jsem nap�. znal dokonal�ho ezoterika, kter� byl zam�stnancem Ministerstva obrany.

Nov� doba p�inesla nov� p��le?itosti k duchovn�mu ?ivotu, resp. k pravdiv�mu rozvinut� t�to dimenze lidsk� existence, ale z�rove� se vytvo�ilo ovzdu?� tenduj�c� k jin�m form�m jej�ho odm�tnut�. Bezuzdn� materialismus a individualismus ji v mysl�ch mnoha lid� u�inil nadbyte�nou. Domn�v�m se, ?e k ?�dn�mu duchovn�mu p�elomu ani obratu u lid� nedo?lo, alespo� nikoliv v masov�m m���tku. Tento m�j n�zor se net�k� jen pom�r� u n�s, ale glob�ln� cel� euroamerick� kulturn� sf�ry. Sama ot�zka, zda je dnes duchovn� ?ivot bohat?�, navozuje p�edstavu o duchovn�ch v�cech a hodnot�ch jako o z�le?itosti konzumu. A opravdu nez��dka vznik� dojem, jako by duchovnost byla jen v�c� z�?itku, jak�si protiv�hy, nebo dokonce dopl�ku b�?n�ch spot�ebn�ch po?itk�. Z n�zoru, kter� jsem zde uvedl, toti? ?e smyslem duchovnosti je spoluodpov�dnost za byt�, plyne n�co hlub?�ho. Duchovn� z�?itky, hodn� tohoto pojmenov�n�, nemohou b�t ni��m na zp�sob drogov�ho ?tripu?, �letu ze v?ednodenn� nudy konzumn� spole�nosti, zam��en� na bezduch� v�kon a bezesmysln� hromad�n� pen�z. M���tkem duchovnosti nejsou podle m�ho n�zoru ani tak extatick�, ?high peak? z�?itky (Maslow) jako sp�?e v�cem�n� trvale dostupn� pocit smysluplnosti. Smysl ov?em nesm� b�t redukov�n na pouhou ��elnost, jak je to b�?n�. Duchovn� smysl m� pr�v� co �init s on�m tajemstv�m ��du sv�ta, v?eho, co jest. V pocitov� rovin� lze mo?n� mluvit dokonce o ?smyslnosti smyslu?. Pod�l na tomto smyslu, tj. spoluodpov�dnost za jeho napl�ov�n�, to je ext�ze, vyklon�n� do ?vysok�ch z�?itk�?, jejich zdroj. Tento smysl p�itom nen� pouh� smy?lenka, jak to tvrd� tzv. matematick� p��rodov�da. Smysl je nezru?iteln� zp�sob, jak se �lov�ku ukazuje to, co je, a jak se s t�m �lov�k setk�v�. Smysl je tedy n�co nadlidsk�ho, s ��m �lov�k nem�?e manipulovat, i kdy? p�ed t�m zav�r� o�i a obrac� se k tomu z�dy. Proto nelze pokl�dat za duchovnost, jestli?e n�kdo lhostejn� napom�h� anihilaci na?eho spojen� se smyslem byt� a p�i tom se ob�as osv�?uje omamov�n�m v podob� v�jime�n�ch senzac�, pop��p. vyvolan�ch pomoc� drog �i extravagantn�ch praktik. To je jedno z nejhor?�ch fal?ov�n� duchovnosti, jak� si lze p�edstavit.

Nemysl�m si, ?e jsme sv�dky duchovn�ho obratu nebo p��klonu k posv�tnu. Naopak narcistick� �toky postmoderny (viz Lipovetsk�ho �ru pr�zdnoty) proti jak�mukoliv smyslu a odpov�dnosti nahr�vaj� tomu, aby z duchovna zbyly vskutku jen ty jepi�� ?z�?ite�ky?, nezanech�vaj�c� ?�dn� stopy. Hnut� tzv. new age je v nejlep?�m p��pad� jen projevem lidsk�ho hladu po opravdov� spolu��asti na smyslu byt�. Av?ak tento hlad je zneu?�v�n a v r�mci konzumn� spole�nosti se i s duchovnost� k?eftuje. T�m ov?em p�est�v� b�t sama sebou a takov� p��stup ji ni�� zevnit�. Pravdiv� duchovno se nem�?e prod�vat. Rovn�? nem�?e b�t p�edm�tem medi�ln�ch hr�tek. Zat�m jsme po��d ve stadiu o�ek�v�n�, tj. p��chodu prav� duchovnosti. Ta se ov?em uk�?e mimo konzum a bude se ?��it mimo masov� m�dia: oboj� toti? m�?e pracovat jen proti duchovnu a posv�tnu.

New age je pon�kud dvojzna�nou z�le?itost�. Na jedn� stran� ho lze pokl�dat za m�dn� zbo?�, ale na druh� stran� signalizuje touhu lid� po prav� duchovnosti a mo?n� je p�echodnou epizodou na cest� k n�. Jeho nebezpe�nost spo��v� v tom, ?e sv�d� k lacin�mu optimismu, lehkov�rnosti a nen�ro�nosti, kter� mohou vy�stit ve zklam�n� a cynismus. Budou v?ak asi muset nastat ur�it� ud�losti, aby se uk�zalo n�co bytostn�j?�ho. Znepokojiv� je nebezpe��, kter� bych nazval n�vratem k pohanstv�. Jako by se zde napl�ovala Nietzschova perfidn� antikristovsk� kritika k�es?anstv�. To je v�zva pro p��slu?n� c�rkve, kter� v?ak z�staly hluboce v�zet ve feud�ln�m ch�p�n� �lov�ka, a hroz� tedy nebezpe��, ?e bude pozd�. S n�vratem k pohanstv� souvis� hrozba ?amanismu, magick�ho zp�sobu my?len� a jedn�n�, kter� nen� v souladu s lidskou odpov�dnost� p�i n�prav� ?kod zp�soben�ch prozat�m dobyva�n�m zam��en�m v�dy a techniky. V t�to souvislosti nen� zanedbateln� ani hrozba spojov�n� duchovnosti s u?�v�n�m psychotropn�ch l�tek: drog.

Obecn� je nebezpe�n�, jestli?e se �lov�k pova?uje za pouh�ho ?ivo�icha. Je to �t�k od odpov�dnosti a od smyslu byt� a pod�lu na n�m. Tento �padek lidstv� ov?em navazuje na tragicky myln� pochopen� darwinismus a freudismus; �te-li se biologie jako filozofie, nebo dokonce teologie genu, pak kultura, etika a smysl byt�, duchovnost a posv�tno v�bec ztr�cej� platnost. ?Svat� ?ivo�ich?, to je jedna z fale?n�ch model a odlid?t�n� model ?pozdn� doby?. Kult genu je slep� uli�ka. Samoz�ejm� a v?eobecn� p�ij�man� t�ze, podle n�? lidstv� nen� nic ne? biologick� ?ivot, jen veden� jin�mi prost�edky, je redukcionistick�. Duchovnost a posv�tnost le?� mimo biologii.

Dne?n� duchovn� situace v lec�ems p�ipom�n� stav v�c� v ��?i ��msk� p�ed dv�ma tis�ci let, kdy na jej�m �zem� p�sobilo nep�ehledn� mno?stv� kult� a sekt, v�etn� orient�ln�ch. Zd�lo se, ?e u? tomu nikdy nebude jinak; a p�ece do?lo ke zn�m�mu v�voji. Za dobrou zn�mku duchovn� situace v na?� civiliza�n� sf��e pokl�d�m to, ?e ?�dn� duchovn� hnut� se nev�?e k ?�dn� politick� moci (u isl�mu je tomu jinak). To d�v� nad�ji, ?e se vykrystalizuje takov� napln�n� duchovn� dimenze, kter� nez�visle na mocensky politick�ch a hospod��sk�ch z�jmech bude znamenat novou budoucnost, nov� eon v d�jin�ch byt� a �lov�ka, nov� smysl nov� epochy.

***

Martin Mrsko?, nakladatel a vydavatel revue HORUS

1. Jde o to, zda jsem v tento konkr�tn� den n�jak�m zp�sobem s�m sebe p�es�hl. Den, hodina nebo minuta, pro ni? jsem nenalezl s�m v sob� n�jak� v�znam, byla pro mne i pro v��nost ztracena. J� jsem v ten den nebyl a cel� lidstvo, ba dokonce i nebe v tom ztratilo. Ony p��domky: posv�tn�, chu?, hloubka a smysl, to jsou berli�ky, kter� se d�vaj� slab�m. Vzbuzuj� toti? okam?it� sv�j protiklad: prof�nn�, pachu?, plochost a zmar. V Bohu je v?e ?jedno jedin� jedno? a cht�t b�t s N�m v jednot� znamen� od toho v?eho upustit. Vzd�t se analogie, rozli?ov�n�, hodnocen�. Co to je ?nesnesiteln� lehkost byt�?? Tomu v�bec nerozum�m. Jde o seskupen� slov, je? jsou sama sob� protimluvem.

2. M�j vztah k duchovn�m v�cem se m�n� neust�le v tom sm�ru, jak pozn�v�m Boha. Setrv�vat v n��em znamen� b�t mrtev. Ot�zku, jestli je m�j ?ivot bohat?� ka?d�m dnem, ch�pu sp�?e tak, ?e jsem den ode dne ?chud?�?, toti? ?e se zbavuji v?eho stvo�en�ho, nebo? On je p��tomen v tom ?pr�v� zrozovan�m?, tak?e v tom, co pr�v� vytv���m zcela nov� pro sebe, z�rove� s�m sebe pozn�v�m, v tom se p�ibli?uji porozum�n�, kter� je z�kladn�m stavebn�m kamenem univerza. �lov�k bude zevn�mi ud�lostmi donucen zab�vat se sv�m prvotn�m �kolem a je zcela jedno, v jak�m stavu se s n�m vyrovn�, zda jako k�es?an, nebo jako buddhista. Podstatn� je to, jestli oba ch�pou, co skute�n� zm�nilo v�voj lidstva, co tato ud�lost znamen� dnes a jak mohu j� s�m konkr�tn� naplnit jej� obsah.

3. V?e je p�ekr�sn� dobrodru?stv�!

(1) Tak jsem pro sv� pojet� skute�nosti s nads�zkou ozna�ov�n: s nads�zkou proto, ?e se vzd�lan� my?len�, skute�n� v�d�n�, pravdiv� pozn�n�, prav� v�ra a spravedliv� postoj ke skute�nosti neslu�uj� s ?�dn�m -ismem, o l�sce k moudrosti ani nemluv�!

(2) Michael Ende, D�v��tko Momo a ukraden� �as, Albatros, Praha 1979, p�el. Milada Mis�rkov�, str. 359. (orig. Michael Ende, Momo oder die seltsame Geschichte von den Zeit-Dieben und von dem Kind das den Menschen die gestohlene Zeit zur�ckbrachte. Ein M�rchenroman, Deutscher Jugendbuchpreis, Buchclub Ex libris, Z�rich 1982, 260 stran.

(3) S t�mto ironick�m n�vrhem p�i?el sv�ho �asu Ji�� Fiala.

(4) My?lenka net�lesnosti po��ta��, jejich principi�ln� nelidskosti, a tud�? mor�ln� inkompetence poch�z� od Josepha Weizenbauma, klasika um�l� inteligence a jednoho z ?velekn�?�? IBM. Weizenbaum ji rozvedl ve sv� tehdy slavn� a ?iroce diskutovan� knize Computer power and human reason ? from judgment to calculation, Freeman & comp. 1976.

(5) Latinsk� origin�l citov�n dle Schallerova ��msk�ho mis�lu, Bohuslav Rupp, Praha 1947, ?Requiem?, str. 1191?1193; doslovn� p�eklad vlastn�.

* Alogodika je discipl�na zkoumaj�c� prost�edky pro �e?en� situace �jmy v byt�. Jej�m zakladatelem je Ivan ?pi�ka.

** Prvn� d�l B�snick�ho d�la Ivana Slav�ka pr�v� vych�z� v nakl. Host, Brno (spolu s K�es?anskou akademi� ��m), druh� d�l vyjde po��tkem roku 1999.