Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



O duchu dne�n� doby jako p�ek�ce na duchovn� cest�
Tom� Vystr�il

�ad� dne�n�ch lid� v�etn� intelektu�l�, a mo�n� hlavn� jim, bude zn�t zm�nka o �emkoli duchovn�m podez�ele, snad nesnesiteln�. Takov� je doba, pro kterou se ji� na�lo pojmenov�n�. ��k� se j� postmodern� a jej� skepse a v�sm�n� lhostejnost ke v�emu, co projevuje ambice na trvalou platnost, jsou do jist� m�ry pochopiteln�. Pojem duchovnosti nebylo nikdy snadn� definovat, a to ani v r�mci jedin� tradice. Ale dnes, kdy tradici z�padn�ho k�es�anstv� st�le v�ce p�ekr�v� nov� paradigma postmodern�ho chaosu, b�v� ozna�ov�no jako duchovn� cokoli, snad v�etn� d�msk�ch vlo�ek.

Je mo�n� p�ed�asn� tvrdit, �e Z�pad definitivn� skon�il s vypr�v�n�m velk�ch p��b�h�, mezi n� obh�jci postmoderny �ad� i ty posledn� dva: marxismus a k�es�anstv�. Jejich spole�n�m rysem m�l b�t n�rok na univerz�ln� pravdu. Ale totalizuj�c� projekty sv�ta selhaly, jejich d�siv� ob�ti hovo�� samy za sebe. A tak, jako pojistka proti dal��m ideologick�m p��b�h�m, m� ode dne�ka platit pluralita idej�. Kter�koli z nich mohou zaujmout sv� m�sto v samoobslu�n�ch reg�lech a pod��dit se po�adavk�m trhu. V�t�� n�rok si ale kl�st nemohou a snad ani nesm�j�. Postmoderna konstatuje konec pokroku a univerz�ln�ch projekt� a ironizuje v�li orientovanou k ur�it�mu c�li. T�m se objevuje prostor lehkov�nosti, nivelizace a hry.

Reakce na "omyly a chyby minulosti" je to pochopiteln�, ale jak se uskute��uje? Jin�mi slovy: Nevypr�v� postmodern� doba tak� sv�j velk� p��b�h, jen�e nev�dom�, slep�? Nevytv��� t�m�� absolutn� dominance v�dotechniky a svobodn�ho trhu tak� v�n�, v�eobecn� nebezpe��? To nebezpe�� vych�z� z podcen�n� v�dotechniky jako ur�it�ho zp�sobu rozvrhu sv�ta. Na tom nic nem�n� fakt, �e se role v�dotechniky ��ste�n� prom�nila - dala se do slu�eb hry a z�bavy. V�dotechnick� my�len� z�st�v� ale i nad�le modernisticky py�n�, nebo� si namlouv�, �e je prost�ednictv�m jednotek informace schopno "zpracovat" jak�koli znak, jak�koli sign�l v informa�n� kvanta. Jen�e, jak p�e Lyotard: "V�echno, co v konstituovan�m v�d�n� nen� p�elo�iteln�, bude opu�t�no. Orientace nov�ch v�zkum� se pod��d� podm�nce p�elo�itelnosti eventu�ln�ch v�sledk� do strojov�ho jazyka." A tak se strojov�, technick� jazyk st�v� metajazykem, ��msi posv�tn�m, jazykem univerz�ln�m, kter� pozn�v� a vysv�tluje sv�t. Co nevyhovuje, odpadne. Jenom�e prav� duchovn� aktivity nemohou b�t na kvanta informace p�evedeny, a budou se nav�c v�dy t�kat jen jednotlivc�. Dne�ek jim nic neuleh��.

P�ek�ky na duchovn� cest� maj� obecn� charakter a shodn� o nich hovo�� star� p�sma v�ech velk�ch n�bo�enstv�. Mamon, touha po moci, lp�n� na pojmech, smyslovost, v�ra v ego, nez��zen� l�ska k stvo�en�mu sv�tu atd. Poku�en� sej�t z cesty, pop��pad� v�bec duchovn� cestu nenastoupit, ��hala na �lov�ka v�dy. Maj� ale tak� charakter specifick� a t�m je pr�v� duch doby. Podoba svodu se m�n�.

Samoobslu�n� reg�l s duchovn�m menu je na Z�pad� nep�ebern�. Ze zmaten�ho pojmu duchovn�ho �ivota se potom odv�jej� takov� fenom�ny, jak�m je kup��kladu duchovn� turistika, v principu se patrn� neli��c� t�eba od turistiky erotick� �i gastronomick�. Doba zd�nliv� neposkytuje sv�j velk� p��b�h, kter�m bylo pro Z�pad je�t� doned�vna k�es�anstv�, a� ji� jakkoli mytologick� a zesv�t�t�l�, a tak si ka�d� m��e sv� n�bo�enstv� a sv�ho boha vybrat. Takov� v�b�r by byl ov�em mo�n� pouze za p�edpokladu, �e by se �lov�k rozhodoval svobodn�. Jen�e postmodern� doba p�eje lidsk� svobod� jen do jist� m�ry, sp�e zd�nliv� ne� doopravdy, a jej� p��b�h, do n�ho� jsme zapleteni, n�s ovliv�uje v�c, ne� jsme schopni si p�iznat.

Zd� se tedy, �e velkou p�ek�kou na duchovn� cest� je dne�n� duch doby, druh my�len�, kter� je kolem n�s i v n�s, a hmotn� uspo��d�n� sv�ta, kter� je jeho v�tvorem. Nejhutn�j�� charakteristiku dne�n�ho dilematu podal Fromm v titulu knihy B�t, anebo m�t? Prvn� a z�kladn� p�ek�kou na duchovn� cest� je neznalost jin�ho ne� majetnick�ho vztahu. To je ontologick� probl�m: �lov�k si chce duchovn� hodnotu opat�it stejn� jako knihu z reg�lu. Chce ji m�t. Po��n� si obdobn� jako v�da, kter� p�istupuje k �iv�mu tvoru se skalpelem, aby jej rozpitvala a tak jej poznala. Jej� poznatky maj� jistou relevanci, a� na to, �e pozn�na byla mrtvola. K duchovn�mu myst�riu se p�istupuje jako k vn�j��mu p�edm�tu, opat�uj� se stohy informac� a hled� se synt�za. Tato setrva�n� tendence mysli p�etrv�v� v�t�inou i pot�, kdy se �lov�k pokou�� meditovat, to jest postavit proti zvykov�mu my�len� hr�z. �lov�k zab�j� subjektivn� zku�enost objektivizuj�c� interpretac�. To, co jsem nahl�dl, co se mi odkrylo, bylo to a to?

Dost�v�me se tedy k tradici, a mluv�me-li o duchovnosti, tedy tradici n�bo�ensk�, i kdy� nikoli nezbytn� n�bo�ensk�. Tradice je zalo�ena na um�n� p�ed�vat - ne hotovou zku�enost, ale ukazatele k n� - a na um�n� naslouchat, vn�mat souvislosti. Spole�ensk� a kulturn� kontext, ve kter�m tradice duchovn� sm��ov�n� posilovala, je ov�em pry�. Jin�mi slovy ten, kdo se dnes rozhodne k �it�mu osvojov�n� n�jak� tradice, se dost�v� na mnoha front�ch do konfliktu s duchem doby.

Kdyby mohla b�t v�dotechnika jen jak�msi n�strojem v ruk�ch moudr� spole�nosti, nebyla by p�ek�kou. Ale jako�to nov� n�bo�enstv�, jeho� kn�� jsou surfuj�c� adolescenti, si n�s reklamuje fyzicky i ment�ln�. P�izp�sobujeme se rychlosti, dikt�tu a po�adavku stroje, kter� jsme vytvo�ili, p�i�em� jeden ze z�kladn�ch postul�t� v�dotechniky zn�: st�le rychleji a st�le nov�. Konzumenstv� je permanentn� stav nenasycenosti, jeho� bludn� kruh spo��v� v tom, �e se chceme nasytit n���m, co n�s nasytit nem��e.

Konzumenstv� je nutn�m d�sledkem v�dotechniky. Nikoli proto, �e lze produkovat st�le v�ce v�c�, ale �e rozvoj v�dotechniky byl mo�n� jen za cenu ztr�ty pozornosti v��i bo�sk�mu z�kladu byt�, lidsk� du�e za�ala p�ek�et. �lov�k se postavil ke sv�tu mocensky, u�inil z n�j p�edm�t a za�al jej n�sil�m tvarovat. Za�al nahrazovat nitern� tkv�n� - �i alespo� jeho z�blesky - vn�j��m shonem. I p�es informa�n� a komunika�n� boom znamen� konzumenstv� neschopnost komunikace, empatie a pozn�n�. Neschopnost zniternit pro�itek n�s vrh� od v�ci k v�ci, p�i�em� rychlost t�k�n� je st�le vy���. V�ci, krajiny, bytosti, ud�losti i bohov� jsou st�le v�ce ch�p�ni jako p�edm�ty smyslov�ho �i pojmov�ho dr�d�n�, p�i�em� z na�� neschopnosti nasycen� vznik� rostouc� frustrace, ale i agresivita. V�e se od n�s odvrac� jako ciz�, jako to, co neum�me b�t. To je ten zb�sil� hon za rozpt�len�m, nekone�n� �et�zec z�bavy, kter� nesm� p�ipustit ot�zku po smyslu. Agresivita a teror jsou jen marn�mi gesty touhy po spojen� a spo�inut�.

Jen�e ot�zka po smyslu, ot�zka z hloubky zoufalstv� neuspokojiv� lidsk� existence st�le znovu pokl�dan�, je p�edpokladem, nutnou dispozic� pro duchovn� cestu. J�t po duchovn� cest� dnes znamen� j�t proti proudu doby, kter� je vt�rav�j�� ne� kdy jindy. Nen� to ideologie, ale sypk� p�sek nep�etr�it�ch vjem�, kter� t�m�� dokonale rozptyluj� na�i pozornost. Takov� je glob�ln� styl �ivota. To zcela nov� je univerzalita �toku pomoc� prost�edk�, kter� nebyly nikdy k dispozici. Na�e emoce jsou bombardov�ny p�tadvacet hodin denn� hudbou, m�dou, reklamou, erotikou, n�zory a p��b�hy, sd�len�mi sd�lovac�ch prost�edk�, nejrafinovan�ji podan�mi archetypy lp�n�. Opustit jak�koli chr�n�n� �zem� meditace znamen� okam�it� n�por na bd�lost, kter� vy�aduje nad�lov��� �sil� t��d�n� �i vyz�vorkov�v�n�. Jinak �e�eno: Duch dne�n� doby n�m dovol� zaj�mat se o cokoli, realizovat v�ak pouze to, co dok�e sv�m jazykem zpracovat. Nav�c po n�s nechce jen to, abychom mu slou�ili, ale abychom v n�j v��ili, aby se jeho jazyk stal na��m jazykem. To se projevuje v profesn� oblasti stejn� jako v oblasti mezilidsk�ch vztah�. Kdo si neosvoj� pravidla dne�n�ho ducha doby, je vy�azen obdobn� jako jazykov� soubor, kter� nelze p�ekonvertovat. Kdo nen� "in", nen� v�bec.

Duchovn� prom�na, m�-li �lov�ku p�in�st vnit�n� svobodu a a� ji� se d�je pod jakoukoli vlajkou, mus� b�t zalo�ena v transcendenci p�edstav, pojm� a pocit�, tedy ve zku�enosti mystick�, vyv�raj�c� z kontemplace a meditace, o�i�t�n� atakovan� mysli. Tomu p�edch�z� rozumov� a mravn� p��prava. Nen� t�eba dlouze dokazovat, �e postmodern� duch doby podm�nky pro takov� aktivity nep�in��. A tak p�esto�e z�padn� knihkupectv� jsou p�epln�n� takzvanou i skute�nou duchovn� literaturou, p�esto�e vznikaj� nov� a nov� medita�n� centra, je sp�e v�jimkou ne� pravidlem, �e by n�kdo ubr�nil svou duchovn� aktivitu p�ed roz�melcov�n�m drti�em velkolep� a lacin�j�� virtu�ln� show zvan� image, tedy n�podobou, nepravou aktivitou. Fikc�.

P�ek�ky na duchovn� cest� dan� duchem doby nelze podce�ovat. Indick� pur�nsk� historiografie hovo�� o na�� dob� jako o dob� temnoty, kali-juze, charakterizovan� extr�mn�m materialismem, mocensk�m bojem a pozornost� obr�cenou na v�ci vn�j��, kter� m� skon�it naprost�m zhroucen�m mravn�ch a duchovn�ch hodnot. V t�to dob� se m� v�born� da�it v�em pseudoduchovn�m aktivit�m, v�em t�m spiritism�m, kter� n�s koneckonc� ji� obklopuj� a na kter�ch se d� dob�e vyd�lat; ale cesta k pravosti m� b�t nesm�rn� zt�en�. Indie sama se marn� br�n� invazi materialismu. �padkov� obdob� p�edpov�d� i Buddha v p�lijsk�m k�nonu. Z p�t�ho stolet� poch�z� mah�j�nov� s�tra O sk�ze Dharmy, trefn� p�edpov�� dne�n�ch pom�r� v duchovn�ch komunit�ch �el�c�ch tlaku sekularizovan�ho sv�ta. Guru Rimpo�e v textu z dev�t�ho stolet�, kter� se zab�v� p�ek�kami na duchovn� cest�, p�e: Jestli�e se zrod�te uprost�ed odpadl�k� s neprav�m pohledem, ani tehdy nebudete moci vstoupit do Buddhova u�en�.

Obh�jci postmoderny z �ad filozof� i sociolog� pod�vaj� �asto pregnantn� popis fenom�n� dne�n�ho sv�ta, ani� by cht�li, �i dokonce mohli podat celostn� pohled. Nal�zat spole�n�ho jmenovatele je matematice postmodern� hry zapov�zeno. Nos� se naopak obdiv k rozmanitosti a op�jen� se pluralitou. O relativistick�m zmatku a hodnotov� nivelizaci sv�d�� slova Gillese Lipovetsk�ho: Perverze i meditace se vz�jemn� prol�naj� nebo bez konflikt� a kontrast� existuj� vedle sebe. Vzhledem k roz���en� r�zn�ch zp�sob� �ivota m� rozko� u� jen relativn� hodnotu, je stejn� hodnotn� jako komunikov�n�, jako zdrav�, jako vnit�n� m�r nebo meditace. Postmodernismus smetl podvratn� n�boj modernistick�ch hodnot a nastolil eklektismus kultury? Nest�lost zas�hla posv�tnost stejn� jako pr�ci nebo m�du: m��ete b�t n�jakou dobu k�es�an, p�r m�s�c� buddhista, p�r let p��vr�enec Kri�ny? Duchovn� obroda nevych�z� z ��dn� tragick� absence smyslu?

Podle uveden� citace smetl postmodernismus p�edev��m rozum a nav�c p�est�elil ve sv�m odm�t�n� tradice. Tato uk�zka m� ji� apokalyptick� charakter a dokazuje v��e zmi�ovanou tezi, �e v�dotechnika je velk�m p��b�hem a z�rove� programem, ideologi� sui generis. Meditaci a duchovn� aktivity v�bec toti� ch�pe jako aktivity druhov� toto�n� s pojmov�m pozn�n�m, nen� schopna �init rozd�ly, v�e pod sebe subsumuje. Lipovetsky si nen� v�dom, stejn� jako akt��i popisovan�ho jevu, v jak� pasti jsou.

P�ipome�me si n�kter� podm�nky, pravidla a kvality, kter� v�echny seri�zn� duchovn� nauky doporu�uj�: Klid, odlou�en�, �as, bd�lost, pozornost, pohrou�en�, prost�ed� p��rody, nevzru�ivost, odta�en� se od vn�j��ho sv�ta? A srovnejme je s typick�mi postmodern�mi fenom�ny: akce, skupinov� identifikace, nedostatek �asu, z�bava a rozptylov�n�, rozt�kanost, mozaikovitost, lp�n�, virtu�ln� prostor, vzru�en�, b�t st�le in. Mohli bychom pokra�ovat n�rokem na pravost oproti image, srovnat soucitnost a prostotu �ivota s konkuren�n�m bojem, kultem v�konnosti, pokoru s bezuzdnou touhou vyniknout atd. Duchovn� �lov�k v��� v posledn� c�l, a tedy i ve smysl �ivota. V���, �e je mo�n� p�ekonat, a nikoli vyt�snit strach ze smrti - vyh�b�n� se faktu smrtelnosti je pro Z�pad charakteristick� -, v���, �e lze p�ekonat nesvobodu danou z�vislostmi a lp�n�m. V�, �e je t�eba p�ekro�it dichotomii subjektu a objektu. V��� tedy v hierarchii hodnot. Nen� postmodern�.

Na�e doba m� nep�ekonatelnou tendenci znivelizovat v�echny jevy a hodnoty do medi�ln�ho pr�m�ru, produkovat bulv�r, zhl�et se v zrcadle popul�rn� kultury. Kvality samy ji� nejsou tak d�le�it� jako reference o nich. Touha po senza�n�ch informac�ch a drz� zv�davost jsou �tokem na posledn� �kryty tajemstv�. Moudrost tajn�ch nauk p�ed�van�ch po stalet� pr�v� jen v r�mci tradice, a tedy nutn�ho kontextu si lze opat�it za zlevn�n� pen�z na kni�n�ch st�nc�ch u z�chodk�. Televizn� �t�by, telefonn� kabely a v��epy s coca-colou u� vyhnaly z jejich �kryt� posledn� jog�ny. Nejv�t�� obavu tedy vyvol�v� ztr�ta �cty k posv�tn�mu. Posv�tn� se stalo tr�n� hodnotou jako cokoli jin�ho. To m� za n�sledek, �e jemn� pr�ce na prohl�dnut� triku ega kon�� u duchovn�ch hleda�� �asto jeho hypertrofi�.

Pokud je tedy mo�n� dos�hnout duchovn�ho probuzen�, mus� to b�t mo�n� na obrovsk�m postmodern�m tr�i�ti, uprost�ed davu a v dosahu televizn�ch reklam - u� nen� kam ut�ci. Je ale patrn� nanejv�� ��douc� duchu doby rozum�t, abychom v n�m mohli plavat, abychom se neutopili. Pochopit strategii sv�d�n�, abychom si uv�domili, nakolik jsme mu podlehli a mohli se br�nit. �ada duchovn�ch hnut�, kter� pokra�uj� v medita�n� tradici, d�l� tu chybu, �e se sna�� a� p��li� dob� p�izp�sobit, nebo se naopak rigor�zn� dr�� tradice i tam, kde to nen� t�eba. V obou p��padech doba a jej� dobov� tance nad nimi v�t�z�.

V�dotechnick� kultura nen� jen jak�si efektivn�j�� a pohodln�j�� fungov�n� lidsk�ho sv�ta. Je to zp�sob rozum�n� sv�tu, je to velk� p��b�h, m�tus, z kter�ho povstal i postmodern� sv�t. Do sv�ho ploch�ho rozm�ru, do sv�ho jazyka chce p�ev�st a t�m usmrtit duchovn� tradice i tradice jin�ch kultur. V�dotechnika je nesena skrytou ideou univerzality. V sou�asn� dob� diktuje rytmus �asu a podobu zabydlov�n� prostoru cel�mu sv�tu. Jej�m hlavn�m prost�edkem je legalizovan� expanze.

�lov�k je dnes, v�ce ne� kdy jindy, znesvobodn�n totalitou a komplexnost� v�dotechnick� (kybernetick�, elektronick�) s�t�, je fat�ln� napojen na jej� vstupy a v�stupy, kter�m - i p�i zd�nliv� pluralit� - dominuje pozitivistick� pojem �i audiovizu�ln� matrice. Ty se dnes zodpov�daj� jen trhu a reklam�. Nen� posv�tn�ho mimo trh. Lid� se d�vaj� na sv�t o�ima d�t�te, kter� zplodili. V�dotechnika je majetnick�, unik� j� byt�. Ze sv� podstaty nem��e byt� zahl�dnout, proto�e to je vyhrazeno jen duchovn�mu �ivotu prav�ho subjektu. T�m se bludn� kruh uzav�r�.

Bytostnou podm�nkou na duchovn� cest� je oded�vna "tragick� pocit nedostatku smyslu", touha po nalezen� na�eho prav�ho j� a klauzura, toti� mo�nost ztichnout natolik, aby se v ment�ln� ti�in� vypr�zdn�n� mysli mohlo realizovat probuzen� �i B�h. Pokud bude �lov�k psychicky i fyzicky zachycen do s�t� v�dotechniky, pokud se stane v�zn�m jej�ho neklidu, budou ohro�eny i p�edpoklady mo�nosti duchovn�ho �ivota. Potom nech� n�m pom��e �n�jak� B�h�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).