Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Mimo rampu
Stanislav Kom�rek

Mnoz� pak prvn� budou posledn�,
a posledn� prvn�.

Mt 19,30

Postmodern� situace je �dajn� charakterizov�na centralizac� (kdysi) margin�ln�ho a marginalizac� (kdysi) centr�ln�ho. �ekl bych, �e je to v z�sad� situace kter�koli doby v historii, ov�em a� v postmodern� lze tento proces sledovat ve zrychlen� podob�, asi tak jako rozkv�t�n� kv�tiny v p�irychlen�m filmu. D��ve b�valo v z�sad� nejinak, pouze �el cel� proces mnohem pomaleji, jaksi "geologickou" rychlost� a budil v�eobecn� tak malou pozornost jako t�eba sou�asn� vr�sn�n� Him�laje. To, co je dnes centr�ln�, bylo v minulosti n�kdy nutn� n�kde na okraji, nebo� v�ci povst�vaj�c� z centr�ln�ch iniciativ jsou fosiliemi u� v dob� sv�ho vzniku. Skupinka �idovsk�ch sekt��� v Palestin�, poj�daj�c� za zav�en�mi dve�mi ritu�ln� ve�e�i, kter� m�la b�t pro n�kter� ��astn�ky posledn�, rozhodn� nebudila dojem, �e je z�kladem duchovn�-mocensk� instituce, kter� bude je�t� za dva tis�ce let ovliv�ovat sv�tov� d�n� (je typick�, �e jm�no tehdy pr�v� ��aduj�c�ho jeruzal�msk�ho velekn�ze je v�eobecn� zn�mo pr�v� jen d�ky evangeli�m). Stejn� tak skupinka pivn�ch politik� v mnichovsk�m hostinci dvac�t�ch let budila v�e jin� ne� dojem, �e za p�r let p�eor� evropsk� d�jiny od Bretan� a� na doln� Volhu. Co je v�ak mnohem obt�n�j��, pokud v�bec mo�n�, je v chumlu margin�ln�ch po�etilc� rozeznat ty, kte�� p�edstavuj� ono "zrno ho��i�n�", od t�ch, po nich� ne�t�kne pes za �ivota ani kdy pozd�ji. N�kdy to dok�e t�eba n�kter� senzibiln� um�leck� kritik �i jin� "vizion��" (k instrument�riu mnoha v�jime�n�ch postav pat�� u� jejich spr�vn� rozezn�n� v d�tstv� �i ml�d� ve stylu setk�n� Simeona s mal�m Je��em). Je ov�em zav�d�j�c� se na um�leck� kritiky d�vat v tomto sv�tle - drtiv� v�t�ina z nich nerozezn� v�bec nic, co by jakkoli vy�n�valo nad dobov� kli�� - jejich vlivem se ale tento �sudek d�ky "slovn� magii" kr�tkodob� petrifikuje. Je t�eba typick�, �e dva z prvorepublikov�ch b�sn�k�, dnes poci�ovan�ch jako st�ejn�, Reynek a Palivec, st�li zcela mimo centrum liter�rn�ho d�n�. I n�kte�� naprost� podiv�ni a margin�ln� existence typu V�chala �i Kl�my se do�kali popularity, by� siln� posthumn�. �pi�kov� "strukturov�" filozofov� p�elomu Rakouska a prvn� republiky, t�eba Masaryk a Hoppe, si jist� ani v nej�ern�j��ch snech nep�edstavovali, �e spisky zkrachoval�ho alkoholika Kl�my se budou jevit mnohem �ivotaschopn�j�� ne� jejich tlust� folianty, dnes u� v z�sad� �ten� nejv�� z politick� piety. Je ov�em zav�d�j�c� si p�edstavovat, �e ��ast na establishmentu eo ipso nutn� znamen� p�d do bezv�znamnosti a naopak marginalita je u� svou margin�lnost� pouk�zkou na to b�t budouc�m kamenem �hledn�m. Georges Cuvier, �pi�kov� v�dec, anatom a paleontolog, je osobou podnes proslulou p�es horliv� p�imyk�n� k jak�koli moci (od revolu�n�ho konventu p�es Napoleona a� po restaurovanou monarchii), kter� se naskytla, p�es sezen� na postu ministra �kolstv� a pretendenci na ��ad ministra vnitra, od n�ho� jej zachr�nila jenom smrt. Tato opa�n� tendence je patrn� zejm�na v zem�ch bohat�ch na represe a u�lap�v�n� talent�, jako je t�eba Rusko. Des�tky a stovky kv�t�, za�lapan�ch okovanou �inovnickou botou do bl�ta guberni�, odjak�iva doj�maly a tito "ura�en� a pon�en�" byli centr�ln�m t�matem rusk� literatury, doveden�m k perfekci asi Pe�kovem-Gork�m (kter� s�m v praxi p�edvedl opak). Bezmocn� l�tost, je� se n�s v�dy uj�m� p�i p�edstav�, kolik liter�rn�ch, filozofick�ch i jin�ch skvost� z�stalo nevytvo�eno, se pon�kud m�rn� t�m, vid�me-li duchovn� plody v zem�ch, kde nen� oprese a zlo�inn�ch vl�d, t�eba v dne�n�m N�mecku �i Rakousku. Je bohu�el smutnou pravdou, �e pr�v� ve st�nu knut a ostnat�ho dr�tu vyr�ej� n�kter� talenty masov� (t�eba u lyrick� poezie), jin� alespo� natolik, aby vzbuzovaly v�rohodn� dojem, co by v�echno vytvo�ily, kdyby se jim dostalo svobody (jak�msi zp�sobem se zde demonstruje rychl� znovuobr�st�n� o�ezan�ch vrb �i kveten� n�kter�ch rostlin ve stavu nouze, ne za nadbytku - ti, kdo jsou mimo��dn� tvo�iv� i za vhodn�ch podm�nek, maj� nez��dka stav nouze jaksi syst�mu imanentn� v sob�, jako neviditeln� vnit�n� pohon).

V obzvl�t� akcentovan� form� vyvst�val probl�m centr�ln�ho a margin�ln�ho za minul�ho re�imu u n�s, zejm�na pak p�ed jeho p�dem. Neuv��iteln� marasmus a duchovn� b�da "centra" p�esv�d�ila vposledku t�m�� ka�d�ho, �e pravda je na stran� "margin�ln�ch" (kupodivu se tento stav vyost�il v�ce za relativn� m�rn�ho a nekrvela�n�ho, zato dusn� a liturgicky nehybn�ho neofeud�ln�ho bre�n�vismu ne�li za krvav� prom�nliv�ho dramatick�ho stalinismu, kdy marginalizaci centr�ln�ch, nez��dka a� pod samu zem, zaji��ovala sama strana). Ani nejodv�n�j�� prof�ti by si netroufli Chart� 77 po jej�m vyhl�en� v�tit, �e za necel�ch t�in�ct let pokojnou cestou a bez ciz� intervence p�evezme v zemi moc. Celkov� favorizace margin�ln�ho du�� utla�ovan�ho ob�ana vedla i k adoraci takov�ch aktivit, kter� by dnes ka�d�ho nep�edpojat�ho pozorovatele pod�sily. �iv� si vzpom�n�m na nejr�zn�j�� produkty "protire�imn�ch um�lc�" z p�epestr�ch podzemn�ch proud�, ov�jen�ch exilovou i mimore�imn� dom�c� kritikou takovou gloriolou, �e jsem se ze sebez�chovn�ch d�vod� odv�il ps�t o tomto t�matu a� za n�kolik let po revoluci (bl�e v eseji "Povaha opozice" v autorov� knize Sto esej� o p��rod� a spole�nosti, Vesm�r, Praha, 1995). Bylo zejm�na fascinuj�c� sledovat, jak n�kter� z t�chto "margin�ln�ch" uskupen� necht�n� napodobovala centr�ln� re�im, postupn� se vykotl�vaj�c�, stejnou sebest�ednost�, oslavou vlastn�ch v�ro�� a prop�j�ov�n�m sv�tod�jn�ho v�znamu sebeban�ln�j��mu ze sv�ch po�in�. Optika �ten� um�leck�ch d�l p�ed a po p�du komunismu je udivuj�c�. Kdysi zn�m� film Balada pro banditu, vn�man� poslucha�i sedmdes�t�ch let jako nov� senza�n� kritika re�imu pln� zjevn�ch nar�ek, je z dne�n�ho hlediska snad roztomilou country-zp�vohrou o Nikolovi �uhaji loupe�n�kovi, bez nejmen��ho n�znaku politick�ho podtextu. K inverzi centr�ln�ho a margin�ln�ho do�lo po revoluci tak rychle a k p�ekryt� minulosti tak d�kladn�, �e i hodnotn� spisy a polemiky p�edrevolu�n�ch let budou p�ipadat dne�n� mlad� generaci srozumiteln� jen po speci�ln�m studiu dobov�ch kontext�, asi tak jako t�eba spory o Rukopisy �i p�semnosti z roku 1848. Establishment u� svou pouhou �innost� jako establishment produkuje zna�nou d�vku jak�si syst�mu imanentn� neup��mnosti, schematick�ho opakov�n� a ceremoni�ln� jalovosti a p�itahuje �pln� jin� typy lid� ne�li sf�ry margin�ln� (je to tak v po��dku, spole�nost bez establishmentu, zaji��uj�c�ho strukturu a fungov�n�, vposledku b�t nem��e). Za p��klad si lze vybrat jedno z doposud nejut�en�j��ch obdob� v na�ich d�jin�ch, prvn� republiku - lep�� ne� dohas�naj�c� Rakousko a zjevn� lep�� ne� cel� nadch�zej�c� obdob�. I tam vyprodukovalo u moci jsouc� legion��sk� bratrstvo sebeoslavnou literaturu, o jej� d�sivosti jsem nem�l v�bec p�edstavu a� do chv�le, kdy jsem do n� nahl�dl. Zejm�na fascinuj�c� byla jej� "d�tsk�" v�tev. Ale i zcela b�n� d�tsk� knihy byly neuv��iteln� kontaminov�ny "uv�dom�l�mi" obsahy. (Zcela nam�tkou - ryze konzumn� d�tsk� kniha Jarmily H�ttlov� Ir�a vede jeden�ctku /1937/ m� hrdinku zcela p��kladnou: Irena Urbanov� je dcerou �t�bn�ho d�stojn�ka /str�c je vojensk� letec, d�d legion��/, odhal� za pomoci mal�ho bezdomovce Honzy �pion�n� af�ru ve prosp�ch nejmenovan� ciz� mocnosti /N�mecka/, kterou ud�, je vyznamen�na, homeless Jan se st�v� studentem kadetky, hrdinka filmovou hv�zdou. Kde jsou proti tomu v�ichni Mal� Bob�ov�? P�edobrazy v�ech t�ch Pavk� Kor�agin� a Mlad�ch gard stra�ily v na�� literatu�e u� d�vno p�ed t�m, ne� k n�m tito v pades�t�ch letech vtrhli.) V z�sad� u� za�azen�m n�jak� knihy do povinn� �koln� �etby d�lo pro mnoho generac� ni��me. Jak by asi byla strhuj�c� Babi�ka Bo�eny N�mcov�, �ten� jako samizdat p�j�en� na jedinou noc?

I po �sp�n�ch revoluc�ch p�ich�zej� normalizace a konsolidace a je mnoho d�vod� k domn�nce, �e na prahu �i u� za prahem jedn� z nich stoj�me i my. My�lenkov� v�en� a skute�n� my�lenkov� v�m�na, poukazuj�c� k p�vodn�mu v�znamu svobody slova - p�ed hermetick�m uzav�en�m do n�zorov�mocensk�ch blok� - asi m��e t�ko trvat d�le ne� cca p�t a� osm let (d�jinn�ch precedent� je m�lo, t�eba ran� f�ze v�marsk� republiky, tak�e t�ko soudit). I v zaveden�ch demokraci�ch pak ve�ejn� atmosf�ra houstne, pln� se prefabrikovan�mi fr�zemi a nevrl�m cen�n�m zub� ze z�kop� nadlouho vydobyt�ch pozic. Op�t nastane obdob� stabilizace, kdy u� jen �um pseudoud�lost� �e�� ve skute�nosti zcela nehybnou hladinu a nov� tabuov� t�mata a nov� formy pokrytectv� lemuj� zd�nliv� nadlouho rozdan� karty. (V�dy je nutn� vzbudit dojem, �e vznikl� struktura nem� ani n�znak kontinuity s minulost� - prvn� republika sebem�n� nesouvisela s �erno-�lut�m �al��em n�rod�, k�es�ansk� man�elstv� ani stopou nep�ipom�nalo pohansk� nemravnosti atd. V�eobecn� obliba starore�imn�ch hv�zd popul�rn� kultury nicm�n� ukazuje, �e setrva�nost ve v�voji du�e n�roda je zna�n�j��, ne� bychom si mohli myslet.) Jen m�lo instituc� v�as rozeznalo v�znam margin�ln�ho pro obnovu centra a nezbytnosti p�stov�n� postrann�ch proud�. Snad jedinou z evropsk�ch je katolick� c�rkev (do ur�it� m�ry t�eba taky sunnitsk� isl�m), kter� d�vno pochopila, �e obnova v�dy p�ich�z� z p��e�� kl�ter�, a proto, by� v regulovan� podob�, trp� pluralitu ��d� (by� t�eba poustevnictvo, p��li� margin�ln� a p��li� sv�, potla�ila beze zbytku). Je sice pravda, �e pravd�podobnost, �e se "margin�ln�mu" jedinci typu sv. Franti�ka z Assisi poda�� zalo�it nov� ��d, je podobn� �anci jedn� bukvice na vytvo�en� lesn�ho velik�na, nicm�n� principi�ln� zde je (kdo je l�pe obezn�men s chodem centralistick�ch instituc� jak�hokoli typu, sn�ze ne� outsid�i p�ipou�t� nutnost intervence Ducha svat�ho v t�chto p��padech). D�ky tomu m�la c�rkev v dob�ch nouze a v�eobecn�ch zlo��d� v�dy kam s�hnout pro n�jak�ho podivn�ho entuziastu, jeho� vlivem mohla za��t dal�� reforma. V modern� spole�nosti pln� �i mohla by plnit tuto funkci zejm�na univerzita se svou z�sobou zd�nliv�ch neprakti�nost� od finougristiky po systematiku pl�� - ostatn� je svou strukturou v dobr�m i hor��m c�rkvi nejpodobn�j�� (je to pr�v� p�edstava o bezezbytkov� a celoplo�n� aplikaci tr�nosti, co ni�� refugia jinakosti mnohem spolehliv�ji ne� represe - dnes u� nen� kotelen, zejm�na pak ne kotelen s mor�ln� presti��).

Jak�koli pluralita spole�nost obohacuje, a� u� je etnick�, n�bo�ensk�, rasov�, v�deck�, kulturn� atd., a v�znam minorit jak�hokoli typu jako rezervo�r� jinakosti je zcela nepochybn�. Je ov�em nutn�, aby minorita byla �ivotn� sama od sebe, nikoli centr�ln� p�stovan� po vzoru skansenu (takov� minority jsou ostatn� nejpohodln�j�� - jsou ocho�en�, obsahov� vypr�zdn�n� a na moci, kter� je udr�uje, u� existen�n� z�visl� - nav�c je lze dob�e prezentovat jako exempl�rn� p��pady tolerance a plurality). V z�sad� jde o to minority nejr�zn�j��ho druhu nedusit p��li� tvrd� - naopak drobn� �ikanov�n� bez ohro�en� na �ivot� a svobod� je pr�v� ide�ln�m stimulem pro rozkv�t a sebepotvrzen� minorit jako minorit (kdybych byl minoritn�m p�ed�kem, uzav�el bych s centr�ln� moc� tajn� kontrakt zaji��uj�c� sem tam n�jakou domovn� prohl�dku �i krat�� v�slech - �pln� tolerance je i v�razem �pln� lhostejnosti, nesouc� s sebou postupn� z�nik minority). Minority se mohou udr�ovat r�zn� - t�eba jako etnika separ�tn�m rozmno�ov�n�m, jako �koly �i sekty p�ed�v�n�m u�en� �i t�eba neust�l�m genetick�m vy�t�pov�n�m z majoritn� populace (homosexu�lov�). Margin�ln� rezervo�ry jinakosti se ��msi podobaj� rezervo�r�m p��rodn�m (meze �i ba�iny na okraji kuku�i�n�ho pole jsou nesrovnateln� druhov� pest�ej�� a zaj�mav�j��, ale civilizace, pr�v� tak jako zem�d�lstv�, v z�sad� stoj� do zna�n� m�ry na uniformit� a monot�nnosti, kter� v�dy tvo�� centr�ln� ��st �ehokoli lidsk�ho /o t�to problematice je zm�nka i v autorov� pozn�mce "Dojde k "holandizaci" �esk� kultury?", Prostor 36, s. 24-27/). Vznik nov�ch druh� v p��rod� z�sadn� neprob�h� p��mo v centru velkoplo�n� roz���en� populace druhu p�vodn�ho, ale v�t�inou n�kde na sam�m okraji are�lu, na izolovan�ch hor�ch �i ostrovech. I tady je jasn� vid�t inverze v�znamu centr�ln�ho a margin�ln�ho p�i tvorb� inovac�. I organismy v krajin� n�padn�, dominantn� a v z�sad� na vrcholu v�voje se nach�zej�c� u� jako by nastoupily sestupnou v�tev sv� osudov� dr�hy. Prvn� drobn� savci se sice m�li co ob�vat, aby je i s pracn� vyhrabanou norou neroz�l�pl pa��t dinosaura, ale budoucnost pat�ila nicm�n� jim (poznal by zku�en� biolog v druhohorn�m lese, komu odzv�n� a kdo je t�hotn� p��t�m v�vojem? T�ko ��ci - nepochybn� by prvn� savce traktoval jako sice zaj�mav� a aberantn� plazy velmi vzd�len� od jin�ch skupin, ale mohl by bez znalosti dal��ho pr�b�hu geologick�ch d�jin odhadnout jejich v�znam?). Ostatn� tendence k t�lesn�mu zv�t�ov�n� nel�taj�c�ch skupin zv��at v pr�b�hu evoluce (Copeho pravidlo) m� zaj�mav� analogie i ve spole�nosti, kde za touto produkc� ob��ch forem, pokud mo�no na hlin�n�ch noh�ch, n�sleduje vyhynut� a v nejlep��m p��pad� margin�ln� p�e��v�n� v podob� �ivouc�ch fosili� (ryba Latimeria stejn� jako skaln� komunist� v zem�ch v�chodn� Evropy �i monarchist� v Rakousku).

Nietzsche spr�vn� p�e, �e p��tomnost je vykoupena teprve budoucnost�. Ze v�ech korsick�ch dudl�k� se dostane do sklen�n� vitr�ny pouze ten, jeho� u�ivatel se posl�ze uk�e b�t Napoleonem. Jen sko��pka, z n� se vyl�hli Kastor a Pollux, se stane relikvi� - vejce zastydl� nikoho nezaujme a ban�ln� p��b�h skon�� ve slep� uli�ce. Podle toho, jak se vyv�j� budoucnost, se z�rove� reinterpretuje i minulost a vyvst�vaj� v n� jako v�znamn� v�dy jin� skute�nosti (zda byl Petr z Chel�ic nev�znamn� lok�ln� tm��, �i geni�ln� p�edch�dce Tolst�ho a G�ndh�ho je trivi�ln� uk�zkou t�ho� - d�le�it� je se n�jak v�bec reinterpretace do�kat). Namnoze je d�le�it� b�t vybr�n mezi tis�ci podobn�mi, co� je zejm�na probl�m mu�edn�k� nejr�zn�j��ho druhu - pro� pr�v� t�eba Julek Fu��k a sv. Perpetua, a nikoli n�kdo jin�, je ot�zka dosti zaj�mav� - obecn� vzato je mu�ednictv� sice potenci�ln� cestou od marginality k centralit�, ale ne p��li� jistou - nejjist�j�� je asi pevn� a jist� v�dom� vlastn� centrality - u� to ji pomalu p�itahuje a p�ivol�v�. V sou�asn� st�edn� Evrop� to nen� zvykem, ale cel� �ada v�znamn�ch osob se v minulosti sama op�t dobrovoln� marginalizovala - odchodem do kl�tern�ch cel �i jin�ch typ� �stran� - mezi ��nsk�mi liter�ty-��edn�ky to byl dokonce obvykl� krok.

Nezn�m zaj�mav�j�� z�bavu ne� chodit po sv�t� a d�vat se, co z okrajov�ch jev�, osob �i my�lenek na sob� nese znamen� budouc�ch dob (osoby padnouc� dob�e sp�e do n�kter� minul� �ry identifikuje �lov�k s jistou historickou znalost� snadno, obr�cen� je to hor��). Je to hra nav�c bez jasn�ho v�sledku - sv�tov�ho dramatu uvid�me jen kous��ek a na�e progn�zy budou u� verifikovat jin�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).