Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

N�sleduj�c� redak�n� stanovisko s p�ipojen�mi ot�zkami jsme zaslali vybran�m osobnostem, u nich? jsme p�edpokl�dali, ?e maj� k t�matu outsiderstv� co ��ci. Pot�?ilo n�s, ?e n�m odpov�d�li t�m�� v?ichni dot�zan� ? za odpov�di sv�d��c� o tom, jak ?iv�ho t�matu jsme se dotkli, v?em ��astn�k�m konfrontace d�kujeme:

Neo�ek�v�m uzn�n� a schv�len� od nikoho. Cel� moje liter�rn� �innost vyv�r� z konflikt� se ?ivotem, spole�nost�, s osudem i Bohem? Reprodukuji ?ivot, jak� ve skute�nosti je. Mohu za to, ?e neodpov�d� jejich posran� p�edstav�, kterou si o n�m u�inili?

Jan Han�, Ud�losti (z�pis ze Se?itu ��slo �ty�i)

Ka?d� outsider typu Jana Han�e je pro spole�nost t�?ko p�ijateln� u? t�m, ?e mu nez�le?� na postech, uzn�n� a m�n�n� v�t?iny. Je prost jak�chkoliv ambic� spole�ensky se prosadit, ?b�t vid�n a sly?en?, m�t vliv, pen�ze, moc. Naopak to, �emu se spole�nost klan� a ��m ?ije, je mu sp�? k sm�chu. Jedin�, na �em mu skute�n� z�le?�, je hodnota lidsk� osobnosti, individu�ln� hledisko, ?autenti�nost ?ivota i tvorby? (Jan Lopatka).

***

Ji�� Kub�na, b�sn�k, ?�fredaktor revue BOX

Jsem-li j� ? podle toho jak to c�t�m ? outsidrem? Ano i ne. Odpov�� nen� jednozna�n�. V ��e totality jsem ? s mnoha dal?�mi autory ? samoz�ejm� mimo prostor ofici�ln� publicity byl, nemohl jsem publikovat a zcela z�m�rn� jsem jakoukoliv takovou publicitu odm�tal, a to ze z�sady, pop��pad� i prakticky (kdy? mi byla p�i jednom z hnusn�ch v�slech� ? v r�mci taktiky cukru a bi�e ? vy?et�uj�c�mi org�ny dost nejapn� nab�zena). Stejn� rozhodn� jsem se v?ak distancoval od (kulturu podle m�ho n�zoru v?dy nakonec politizuj�c�ho a t�m vlastn� v jej� nejvnit�n�j?� podstat� likviduj�c�ho) disentu. Lze tohle v?ak nazvat ? do minula ? outsiderstv�m? Mysl�m, ?e ne: takov� v�raz je slab� pro tot�ln� vyd�d�nectv�, vyd�len� z ve�ejn�ho prostoru, kter� jsme ? disident nedisident, tv�rce netv�rce ? s v�t?inou n�roda solid�rn� sd�leli.

Po Listopadu 1989 je situce jin�. Nejprve bylo v?e vzh�ru nohama, jako kdy? se protrhne p�ehrada: v porevolu�n�m kalu na povrch vyplavalo kdeco, v�ci dobr� i ?patn�, ne? se dnes ? bezm�la deset let od p�evratu ? situace pon�kud ust�lila: a n�m se nechce v��it, ?e ten dikt�t masmedi�, ve jm�nu �dajn�ho vkusu v�t?iny v?em vnucovan� quasidemokratick� mediokriti�nosti, v?evl�dnouc�ho konsumismu a �sp�?n� lobbuj�c� idiotick� reklamy, teror pen�z a zisku, by m�l z�stat jevem trval�m. Ale je tohle kultura ? je toto onen ve�ejn� prostor pro v?eobecnou publicitu, je tohle ono spole�enstv� ducha a srdc�, o n�j? m� smysl usilovat? A kdo snad stoj� vn�, a ne ve st�edu takov�to publicity, je proto nutn� ? a �eho vlastn�, jak�?e kultury? ? outsider?

Z�le?� na tom, co se dnes za out, outsiderstv� pova?uje (a vztahovat ten postoj do minulosti, do ned�vn� totality je u? �pln� matouc�!): pokud m�me na mysli jednodu?e ?postoj na okraji?, mimo, pak mus�me je?t� p�esn� vymezit v��i �emu: v��i pouh�mu prostoru ve�ejn� publicity, anebo v��i skute�n� kultu�e.

�ekl bych, ?e kultura, zejm�na dnes, sice ve�ejn� prostor, publicitu, jaksi nap��� ? sem tam ? prostupuje, ?e se s n� v?ak v ?�dn�m p��pad� beze zbytku nep�ekr�v� (a nep�ekr�vala vlastn� nikdy). Ide�lem je samoz�ejm� ona pyramid�ln� koncepce kultury, kdy z toho duchovn� a tvo�iv� nejvy??�ho, p��stupn�ho tak �i onak jen elit�, ?pi�ce pyramidy, ?ije pak po sv�m ? ani? v� ? v r�mci sv� tvo�ivosti ??astn� lid (lidov� um�n�, lidov� kultura): nejvy??� i nejni??� je pak zahrnuto spole�n�m v�razem doby ? slohem; ov?em sakr�ln� podm�n�n�m (jedinou v�rou v?ech vytv��en�m a ?it�m).

T�to situaci, zn�m� od Star�ho �ecka a? snad po barok, jsme samoz�ejm� dnes, spolu se v?eobecnou ? se �tvercem �asu postupuj�c� ? desakralisac�, na m�le vzd�leni (trend to nen� nov�, co do ovl�dnut� ve�ejn�ho prostoru nanejpozd�ji od dob Francouzsk� revoluce, hloub�ji vzato od sklonku st�edov�ku, po��tku renesance). ?e dnes ovl�daj� tento prostor prakticky ji? beze zbytku masmedia, p�edev?�m televise, a ?e jsme po Americe a Z�padu kone�n� vstoupili do toho r�je i my, nijak z celkov�ho v�voje nevybo�uje.

Nemysl�m v?ak, ?e by se ? v z�jmu prosazov�n� skute�n� kultury ? cokoliv �e?ilo adorac� t�ch nespravedliv� p�ehl�?en�ch, kultem outsiderstv�. Kultura bu�to existuje, nebo neexistuje, a v?dycky je, nebo nen� jen ve sv�ch tv�rc�ch a ? zasv�cen�ch ? spolutv�rc�ch: v?ech t�ch, kdo ji ?ij� a kdo j� ?ij�, kdo teprve skrze ni naplno ?ij�, kultura trv� a rozv�j� se v?dy pouze ve sv�ch tv�rc�ch, vn�matel�ch a zmno?ovatel�ch, a ten, kdo ji tvo��, kdo skrze ni ?ije, je tedy v?dy ve st�edu skute�n�ho d�n�, skute�n�ho �asu, v sam�m jej�m srdci: tedy nikoliv na okraji.

V tomto smyslu se nepova?uji ? se svou snad p�ece ��ast� ve skute�n� kultu�e, skute�n� tvorb� bytostn� reality ? za ?�dn�ho outsidra. A pokud jde o m� spole�ensk� postaven�: mysl�m, ?e vzdor nep��zni doby, vl�d� pakulturnosti, mus�me bojovat o ve�ejn� prostor. My tv�rci p�edev?�m tvorbou nov�ch d�l a hodnot (ale tak� �as od �asu mu?n� rozv�?n�m p�ijmut�m ? nikoliv v?ak ned�stojn�m aran?ov�n�m ? v�zvy medi� k jejich publicit�), kritici a exegeti jejich t��ben�m a v�kladem, a zas jinak ono publikum, kter� kulturou ?ije a ji vytv���: o kulturu mus�me bojovat my v?ichni z��astn�n�, ka?d� svou tro?kou a podle sv�ch mo?nost�, sna?it se o jej� postupn� aspo� d�l�� proniknut� do ve�ejn� sf�ry, a nen�-li dnes cesta jin�, tedy i nap��� sou�asn�mi masov�mi medii.

Rozhodn� bych nebyl fatalista. I kdy? nep�ece�uji model kultury srovn�van� naplacato sm�rem k z�kladn� (v tom byla a je Achillova pata nejen ?kulturn� politiky? totalitn�, ale i t� dne?n� ?kulturn�? = masmedi�ln� praxe ?v�t?inov�?, quasidemokratick�), p�ece nem�m tak ?patn� m�n�n� o potenci�ln� kulturn�ch jedinc�ch mezi n�mi, o n�rod� (a u? to by n�s m�lo varovat, jak a pro� to slovo zn� najednou nesl�chan� a cize!). Xkr�t jsem se p�esv�d�il ? a to i po v?ech morfinisuj�c�ch injekc�ch pop-music, po megadecibelech ?�lej�c�ch stadion�, po nep�etr?it�m vym�v�n� mozk� za spojen� sou�innosti k��ov�ch seri�l�, bulv�rn�ho tisku, brakov� literatury, v?elik� Koitus- i mordkultury atd., atd. ? o velk� vn�mavosti tzv. ?prost�ch lid�?: t�eba i pro poesii. V���m v nezni�itelnost kultury, v?emu navzdory.

Je v?ak pravda, ?e skute�n� kultura je dnes v�?n� ohro?ena v?e vyt�s�uj�c�m konsumn�m nedotknuteln�m credem moneymaker�, stylem ?panem et circenses?, ?e jsme denn� vyz�v�ni k z�pasu s pokra�uj�c� barbarisac�.

Abych tedy mluvil za sebe: i kdy? jsem ned�vno vydal BOX (�. 6), kde se o ?outu? nejen m�m, ale n�kdej?�ho moravsk�ho samizdatu atd. mluv�, p�ece jen se j� s�m dnes za kulturn�ho outsidra nepova?uji. Jednak proto, ?e tvo��m-li v kultu�e, t� skute�n�, jsem v?dy ve st�edu d�n� a byt�, i kdybych byl na ostrov� (a B�tov mimochodem d�vno ?�dn�m ostrovem, nato? kulturn�m, nen� ? je naopak st�le v�c pojmem ? st�ediskem, m�stem setk�n� vyznava��, p�edbojovn�k� a tv�rc� t�to kultury, a to nejen jako m�sto ka?doro�n�ho setk�v�n� t�ch dvou stovek na?ich b�sn�k�).

Ale striktn� vzato, nec�t�m se co do publicity, po sv�m velk�m, vz�p�t� rozebran�m b�snick�m v�boru z ned�vn� doby a p�i bezprost�edn� chystan� knize sv�ch stat� i vstupn�m svazku m�ho b�snick�ho d�la, p�i pr�ci na dal?�m BOXu a p�i stup�ovan�m z�jmu masmedi�, hlavn� televize a rozhlasu o m� d�lo a osobu, p�i od��kan�ch nab�dk�ch na recita�n� ve�ery se v?ech stran, p�i v?em z�jmu ve�ejnosti, editor� i �ten���, kter� ani zdaleka nesta��m pokr�t, ani trochu outsidrem.

Pokud se v?ak t�m slovem, ne moc p�kn�m, mysl� �etn� distance, n�rok na nezbytnou samotu, kter� nutn� v?dy tvo�en� prov�z�, anebo pokud by n�koho dr�?dila obecn� disproporce mezi �ekn�me p�enosem fotbalov�ch z�pas�, debiln�ch seri�l� a k��� v?eho druhu a televizn� (non)publicitou poesie (ciz� slovo poesie), pak ov?em jde o jak�si ?out?, ba p��mo diskriminaci. Trik je v?ak v tom, ?e si nesm�me d�t vnutit tuto opa�nou optiku, obr�cenou perspektivu ? zkr�tka pozici jak�hosi outu v tom jedin� podstatn�m: hodnoty ur�uje vzdor v?emu jen skute�n� kultura, nikoliv masmedi�ln� trh, jakkoliv i zde je t�eba sna?it se o nep�etr?itou donquijoti�du ? pozor: nikoliv o vyh�n�n� pen�zom�nc� z (dosud neexistuj�c�ho) Chr�mu: sp�? o postupnou a nen�padnou infiltraci ? povlovnou p�estavbu tr?nic na basiliky, anebo aspo� stok a kloak na katakomby.

A je?t� jednou pozor: kultura, stejn� jako Syn �lov�ka nikdy nev�, kde m�?e naj�t sv� publik�ny. Nemus� b�t v?dy dobr� to, co za totality ani nebylo jinak mo?n� ? pokud jsme se snad nerozhodli pro �e?en� mimo nejvlastn�j?� r�mec kultury, pro politick� disent ? tj. v dob�ch nep��zn� pokorn� p�eb�rat sv�j hr�ch, s�zet a ?lechtit jej kdesi v kout�, a nechat v�ci b�?et: do lep?�ch dob. Kdo je stvo�en pro boj, pro ve�ejnost, nesm� se ov?em podb�zet, ale mus� vydat sv�dectv�. Nem� b�t sv�ce postavena pod kbelec a h�ivna sv��en�ho st��bra nem� b�t zakop�na, ale zmno?ena a m� zaz��it jako m�sto na ho�e.

?e p�itom �lov�k m�?e �asto skon�it jako posel p��choz� na Vinici, je v�c ne? nasnad�. Jen?e pr�v� tohle ? jakkoliv se zde riskuje ob�asn� hanba, pok�len� roucho �i d�?? kamen�, jen?e pr�v� tohle ? toti? n�rokovat si na spole�nosti, ve�ejn�, sv�j vlada�sk� n�rok ? je v?echno, jen ne postoj outsidra.

M�j dne?n� probl�m je jedin�: aby mi dal P�n B�h dost �asu a sil, abych mohl aspo� v hrub�ch rysech dokon�it, pro co mne poslal.

P�eji hodn� �sp�ch� va?� anket� a va?emu Prostoru st�le v�t?� prostor ? publicity ve�ejn�, ne outov�, ale hlavn� t� nezten�en� kulturn�. B�t naho�e, v �zk�m prostoru vrcholku pyramidy, jako ten Goeth�v Lynkeus ve sv� str�?n� v�?i, a odtud state�n�, jakkoliv zespoda tak�ka nepozorovan�, obz�rat horizont, je?t� nutn� neznamen� b�t mimo. Pr�v� vy vytv���te, roz?i�ujete, trasujete p��choz� Kultu�e jej� nezadateln�, v?eobecn� Prostor.

***

Jind�ich Pokorn�, p�ekladatel, liter�rn� historik,
organiz�tor kulturn�ch iniciativ

Asi bychom m�li rozli?ovat outsidry nikoli jen dvoj�ho druhu (�d�lem a volbou), ale sp�?e troj�ho, po��t�me-li, ?e k prvn�m, tradi�n�m pat�� ti, kdo nesta�� s dechem, a ?e druh� (volbou) se stal u n�s rovn�? tradi�n�m p�inejmen?�m u? za protektor�tu: kdo necht�l kolaborantsky z�vodit o vy??� p��d�ly cigaret a b��ku za ?pi�kov� v�kony ve zbrojn�m pr�myslu (ano, i tam dozr�val p�edvoj na?� d�lnick� t��dy!), ten vystoupil z houfu a dal se k simulant�m, nebo (jak se pozd�ji ��kalo) k vnit�n� emigraci, p��padn� k odboji ?druh�mu? za nacist� anebo po osma�ty�ic�t�m, za bol?evik�, k odboji ?t�et�mu? (jak se taky pozd�ji ��kalo, ov?em u? s jistou nads�zkou). Co jinak zb�valo v zemi mo�idla a n�tchy? A tak se b�hem on�ch �ty�iceti pades�ti let vyvinulo i outsiderstv� volbou v jak�si trval� pr�vodn� zp�sob byt�.

S touto druhou kategori� jsme my �e?i m�li �dajn� skoncovat v r�mci polistopadov� znovu nabyt� svobody a nez�vislosti, jen?e nam�sto toho k ob�ma druh�m (jak k t�m ?patn�m na pl�ce, tak k t�m daleko od p�chnouc�ho st�edu) p�ibyla je?t� skupina t�et�: nad?enci, kte�� nejprve jednali v duchu takzvan� Havlovy v�zvy (?M�te zodpov�dnost anga?ovat se?, a nikoli ?z�stat stranou jako nez�visl� /?/ jestli tohle �eknete v?ichni, tak se m�?e st�t, ?e nez�visl� nebudete nikdo? atd.). Brzy se ale zjistilo, ?e po t�hle v�zv� si ?nez�vislost? ?v anga?ovan�m? st�edu zachoval asi jen pan Pehe.

Jinak m� napadaj� jm�na s dost smutn�m osudem: kup��kladu p. Pithart si dok�zal vybojovat prvenstv� mezi sen�tory tzv. sebevolbou, �ili vlastn�m hlasem, pomoc� nevlastn�ch my?lenek naopak zase na stupn�ch v�t�z� v grantov�m kl�n� stanul p. Pinc (t. �. �editel nejednoho akademick�ho u�ili?t� filozof�), tradi�n� podporov�n p. Sokolem, (t. �. ministrem, dokonce ?kolstv�); p�itom se oba hl�s� k odkazu p. prof. Pato�ky, jemu?, nem�l�m-li se, byl ?ivot v pravd� nadev?e. A takto bychom mohli ve v��tu r�zn�ch z�vod� na h�i?ti st�edu pokra�ovat.

Zm�n�n� pravidla hry p�estala p�irozen� zanedlouho leckomu (op�t) von�t, a tak nakonec nejeden nad?enec skon�il zase na okraji, kde se postupn� vytvo�ila skupina outsidr� ��slo t�i, ��ste�n� sice navr�tilc� do skupiny dv�, ov?em ? a v tom se od nich li?�! ? bohat?�ch o z�?itky, na kter� se nezapom�n�. V?dy? je?t� p�ibli?n� do poloviny devades�t�ch let se jim mnoz� tzv. �sp�?n� b�val� kamar�di alespo� ti?e (u piva nebo na WC) sv��ovali se sv�mi trampotami sv�dom� ? ale komu se dnes sv��� p. Ruml t�eba s t�m, pro� dal p. Stanislava Novotn�ho, pravou perlu mezi policejn�mi hodnost��i, vyk�zat z vnitra? Dnes u? asi jen ?jako chlap chlapovi? sv�mu ned�vn�mu n�m�stkovi M. Fendrychovi ? halt, je to svinstvo, ale jinak se dneska politika d�lat ned�.

Tak?e po ?esti letech str�ven�ch mimo z�vodi?t� za Hitlera a po dal?�ch jedna�ty�iceti za Leninov�ch d�dic� pat�� i za na?ich hoch� (chlap�) k nejl�kav�j?�m nab�dk�m na trhu ?ivotn�ch p��le?itost� op�t obl�ben� okraj? Mezit�m se ov?em nov� st�ed vystrukturoval vskutku dokonale, zvl�?t� kdy? mu b�?� o platy a pal�ce, rozum� se sen�torsk�, poslaneck�, bankovn� i jin�, p��padn� o to, jak se zbavit n�koho, kdo ?moc zlob�?, ?strk� do v?eho nos? apod. Pak se spoj� vl�da s opozic� natotata a ?mahem si porad� s pokusy r�zn�ch ??oural� o (skute�nou) kontrolu, (skute�n�) voln� p��stup k informac�m atd., atd. (autentick� v�rok ze sn�movn�ch kulo�r�: ?Nebl�zn�te, to by n�m [zv�raznil JP] pak nikdo necht�l ?�dnou funkci vz�t!?).

St�ed je zkr�tka jedna rodina (i kdy? n�kdy, jak se ��k�, ha?te�iv�). Zato outsid�i na okraji maj� k sob� daleko u? more geometrico; nadto (opr�vn�n�) miluj� ?nez�vislost? pr�rijn�ch samot���, nebo? pr�v� v n� se da�� svobod� ducha spolu se v?emi slastmi objevitel�, o jejich? p�vabech nen� t�eba pochybovat (tolik k ot�zce t�i va?eho redak�n�ho dopisu; na tu jist� p�esv�d�iv� odpov�d� mnoz� jin�, anebo u? odpov�d�l nap��klad Jan Lopatka /v Revolver Revue 26, s. 249 a n�sl./).

Taky by se nem�lo zapom�nat, ?e na okraji dne?ka, neboli v poli outsidr�, skon�ily Dobr� Mravy, St��� (rozum� se zku?en�, odli?n� od vy��ranc� ze strany D�chodci za ?ivotn� jistoty) a d�le P��roda a Pr�vo. K posledn�mu p�i�i�me alespo� pozn�mku: i ti nejhorliv�j?� kritici na?eho soudnictv� (naposled V. Cepl jr. v Lidov�ch novin�ch 14. 5. 1998) zapom�naj� br�t v �vahu rozd�l mezi skute�n�mi pr�vn�ky a pouh�mi znalci (plni�i) pr�vn�ch p�edpis�, kte�� se pest�� n�kdy opravdu podivuhodn�m zp�sobem, od justi�n� vra?dy (p��pad Wonka) a? po justi�n� kopance (dodatkov� tresty n�kdej?�m odp�rc�m komunistick�ho re?imu) a justi�n� p?ouky. Typick� je causa J. Kafka, v n�? byl b�val� pracovn�k StB odsouzen za mu�en� disidenta ke ?�ty�em let�m z�kazu �innosti v ozbrojen�ch slo?k�ch?, tak?e m�sto trestu p��slu?n� org�n (jm�nem JUDr. I. Podlipn�, Obvodn� soud Praha 1 ? kdopak ji asi pustil k promoci? a podepsal soudcovsk� dekret?) judikoval n�vod, jak z�skat modrou kn�?ku, a t�m jako z�konn� p�edstavitel �stavn� moci ohrozil jeden z pil��� pr�vn�ho ��du, d�stojnost soudu, nebo? ji pon�?il na pouh� komick� klip. Pak d�v��ujte jistot�m st�edu!

I n�? pan prezident si ob�as r�d za�tvera��, nejd��v na?ince nab�d�, aby se pro svou ?nez�vislost? ?anga?ovali?, a pak podpisuje do?ivotn� dekrety r�zn�m sudir�dk�m a jejich u�itel�m i u�itel�m (d�kan�m, dokonce rektor�m) jejich u�itel�, kte�� n�m dnes d�laj� ze soudcovsk� ?nez�vislosti? kabaret.

S �vahami (i skutky) na v��n� t�ma ?co d�l?? by tedy lid� na okraji m�li asi za��t tradi�n� z �pln� opa�n�ho konce. Pan profesor �ul�k, mu? znal� sv�ta, doporu�uje p�stit ob�ansk� networking (srv. Listy 8/95 a 1/96), tedy sdru?ovat se za ��elem ��dn�m, to znamen� nikoli ne��dn�m, tedy poklesl�m p�im��en� p�n�m (i d�m�m) st�edu.

Ale zkuste d�t dohromady p�r outsidr� pro takzvan� dobrou v�c!

***

Vladislav Zadrob�lek, zahradn�k, v�tvarn�k, mu? v dom�cnosti,
spisovatel, nakladatel, provozovatel agenturn� �innosti
v oblasti kultury

1. Nikdy jsem se nec�til b�t outsidrem, ani bych nev�d�l, co to slovo doopravdy znamen�. Snad b�t v z�mez�? St�t mimo hru? Ale to se p�ece p�sk� a trest�! Nikdy jsem netou?il po kari��e, tam, kde jsem byl, jsem se sna?il n��emu pom�hat. Pracoval jsem na st�tn�m statku ? zalo?il jsem divadlo. Pracoval jsem v hut�ch ? stal jsem se spoluzakladatelem liter�rn� a hudebn� skupiny (�leny byli Eda Ov���ek, Milo? Urb�sek, Ji�� Veselsk�, Ruda Valenta, Vladim�r Kotmel a dal?�). Kdy? jsem se vr�til do Prahy, byl jsem spoluzakladatelem dal?� skupiny, kter� ale dlouho nevydr?ela. Potom jsem chodil pom�hat p�i za�izov�n� Divadla Na Z�bradl�; sotva?e manu�ln� pr�ce skon�ily, ode?el jsem. Nest�l jsem stranou, proto?e poka?d� jsem byl ?in?. Nebyl jsem ani nejsem v opozici v��i n��emu, jsem ve sv� vlastn� pozici ? a ta se m�n�; j� se m�n�m. Nijak to nesouvis� s vn�j?�mi vlivy, anebo jen pram�lo. Kdy? jsme zalo?ili hudebn� spole�nost ?ab� hlen, v�c jak dva roky jsem byl ?in? jako ?muzikant?. Deset let jsem vyd�val samizdaty: nec�til jsem se b�t outsidrem, byla to vlastn� n�dhern� doba. Spoluzakl�dal jsem obnovenou spole�nost �esk�ch hermetik� Universalia. Kdy? se mi zd�lo, ?e u? tam nepat��m, ode?el jsem. Nev�m, jak� hodnoty by mohl outsider ochr�nit sv�m postojem. Rozhodn� bez ohledu na to, co to p�in�?� ? a? dobr�ho nebo zl�ho mn� �i jin�m ?, sna?�m se b�t s�m sebou. Zpo��tku to bylo jednoduch�, potom obt�?n�, te� samoz�ejm�. Jako nakladatel a vydavatel tisknu knihy, kter� se mi l�b�, bez ohledu na mo?n� pen�?it� efekt. A proto?e se mi ob�as l�b� i n�co takov�ho, co se l�b� v�ce lidem, prozat�m jsem se st��dav�m �sp�chem schopen vyd�vat n�kolik knih ro�n�. Stal jsem se nakladatelem a te� i vydavatelem hermetick�ho sborn�ku Logos: a? p�ijdu na to, ?e u? nen� pot�ebn�, p�estanu ho vyd�vat. Nec�t�m se b�t ochr�ncem kultury, ani nezachra�uji autenticitu tvorby: ot�zka m� z�ejm� minula ? nebo j� ji.

2. Ka?d� se staneme t�m, co jsme, vlastn� volbou, ne proti sv� v�li. Leda?e by �lov�k necht�l a p�itom z�rove� navzdory sob� zvolil necht�n�. I to je volba. Re?imu nepohodln� ob�an� se stali nepohodln�mi vlastn� volbou: ?li za hlasem srdce, sv�dom�, rozumu atd. Kdy? n�kdo, intelektu�l, musel pro svoji volbu (ne postoj, to je n�co z t�locviku �i z vojny) odej�t z intelektu�ln�ho hn�zdi?t� jinam (kotelna, maringotka, stavebnictv� atd.), za?il kus jin�ho sv�ta, mo?n� obt�?n�j?�ho, ale po �ase ne�ekan� svobodn�j?�ho a vlastn� z jist�ho aspektu v�hodn�j?�ho: m�l v�c voln�ho �asu a mohl myslit bez poh�nka-musu. Ten mus jinak pracuje s n�meckou d�kladnost� na profesn� a spole�ensk� kari��e; mnoz� mu ob�tuj� sami sebe. V�t?ina t�ch, kte�� okusili bezz�branovost ?vyd�d�nstv�?, jsou u? n�k�m jin�m a chovaj� se odli?n� i dnes. Vid� probl�my jinde ne? ostatn�. Obdivuji Danu N�mcovou: d�l� to, co d�lala v?dy. Nic se na n�, pokud v�m, nezm�nilo. Ze stejn�ch d�vod� m�m r�d spoustu jin�ch lid�, kter� zn�m. Nic je nevykolejily zm�ny po listopadu. Ti ostatn� jsou ale v musu a st�vaj� se poklon�ky.

M�zy nerady musy. Um�lec miluje svoji svobodu a nehodl� ji prod�vat. Je to jeho svobodn� volba: rozhodnut� se pro svobodu, proti musu (omlouv�m se za ten ?germanismus?, ale jin� slovo pro to, co chci ��kat, m� pr�v� nenapad�). P�i sv�m putov�n� po republice jsem poznal v�born� muzikanty a p��tele ? Cik�ny. Dnes se o nich mluv� jako o minorit� a o Romech. Pokud v�m, koptsk� slovo, stejn� jako romsk� slovo rom(a), zna�� n�co velice obecn�ho: �lov�k. Pr�v� tak rom?tina je �lov��tina. Ale Cik�n, joj, to zav�n� hrdou svobodou: ?koda, ?e n�siln� p�emis?ov�n� do m�st zm�nilo Cik�ny v Romy: �lov�k nezn� zas tak hrd�, jak jsme si mysl�vali. A je?t� n�co: vyt�s�ovan� se s�m pom�h� vyt�s�ovat. C�t� svoji odli?nost nem�n� siln� jako ten druh�, jin�ho rodu �i rasy. Jenom neradi ob�tujeme sv� odli?nosti ve prosp�ch nerozd�ln�ho gul�?e pro v?echny. A m�me pravdu. Teprve spojen�m odli?nost� m�?e vzniknout n�co nov�ho, ne jejich rozpou?t�n�m a sl�v�n�m. �esk� N�mec, ?id, Slov�k, p��padn� emigrant-imigrant stoj� p�ed volbou: m�m se st�t outsidrem? Nestat se j�m je jist� n�kdy obt�?n�, ale v podstat� to z�le?� p�edev?�m na n�m sam�m. Omlouv�m se, asi jsem ot�zce neporozum�l.

3. Nev�m, pro� by m� m�ly n�jak v�lu�n� oslovovat n�kter� osobnosti, hodnoty a um�leck� d�la na ?kulturn�m okraji? (na okraji kultury?) v�c ne? jin� a jin�? A pro� by m�ly m�t, a zrovna podle mne, n�jakou ?anci (asi zvl�?tn�!) do budoucna? Mohl bych uv�st �adu jmen ze star?�ch dob: Otokar B�ezina, Anna Pammrov�, Jakub Deml, Sigismund Bou?ka, Josef Florian, Petr Bezru�, Bohuslav Reynek, pozd�ji Josef V�chal, z nov�j?�ch t�eba Lud�k Marks a dal?�: v?ichni ti tvo�iv� lid� sv�zali sv�j ?ivot s n���m je?t� men?�m ne? region. Sed�li na vs�ch a v m�stysech jako ve sp�sonosn�ch arch�ch a �ekali, ani? by p�est�vali pracovat na sob� a na sv�m d�le, a? se n�co stane. Pro?ili jin� ?ivot ne? modernist�, jejich je dnes budoucnost. Ladislav Kl�ma, Vladim�r Boudn�k, Zden�k Bou?e, Bohumil Hrabal a dal?� ?ili a podobn� tvo�ili v pra?sk�ch �tvrt�ch a je?t� jin�, jako Arthur Breisky, Al�n Divi?, Zden�k P�ibyl, Vlasta T�e?��k, mizeli z obdobn�ch d�vod� ve sv�t�. Rozhodn� nebyli outsidry v tom smyslu, v jak�m se ono slovo dnes vykl�d�. Prost�: zvolili to nejlep?�, co jim nejv�c vyhovovalo, i kdy? n�m to tak nep�ipad� ? a mo?n� ani jim n�kdy nep�ipadalo. Jinak nemohli. Kdysi jsem �ekl, ?e V�chalova doba p�ijde. P�i?la. To, co se zd�lo b�t okrajov�, se stalo �st�edn�m. Ale jen na �as. Podobn� Kl�ma, Reynek, Deml jsou najednou ?ivotn� a d�le?it�. A budou jist� znovu zapom�n�ni a objevov�ni, proto?e jsou jin�. Jin� ne postojem, n�br? volbou. Je?t� pozn�mka: alternativn� kultura je dal?� slovo, kter� mi v t�to souvislosti jde mysl�... M�m r�d, jak hraje a zp�v� Iva Bitov� nebo Dagmar Andrtov�, jak maluje a ?zp�v�? Vladim�r Kokolia, ?divadlo? i obrazy Petra Nikla, ale to nejsou outsid�i ani alternativa k n��emu. Jsou sami sebou. Pokud jde o skute�n� b�sn�ky, jsou dnes vz�cn� jako b�l� vr�ny. To proto, ?e stoupl v�znam vizu�ln�ho, oko p�evl�dlo nad uchem. P�est�v�me se navz�jem poslouchat a sly?et. B�sn�ci jedin� jsou outsidry, a to �d�lem. Mo?n� pr�v� proto, douf�m, nap�?� to, co od nich o�ek�v�me: na?i st�le t�??� pravdu o n�s sam�ch.

***

Andrej Stankovi�, b�sn�k, liter�rn� a filmov� kritik

Na to, ?e jsem outsider, jsem si u? d�vno zvykl. Snad to nebude ani d�l marn�, ?e je tomu tak. Kl�� k ch�p�n� outsiderstv� rovn�? vid�m v jedn� dev�ze Jana Han�e, av?ak v jin�, ne? je uv�d�na v dopise Prostoru, j�m? jsem byl vyzv�n k tomuto p��sp�vku. A sice (cituji voln�, tak� jsem si na citov�n� tohoto cit�tu ji? zvykl): ?Kdyby byli v?ichni lid� takov� jako jsem j�, nikdy by �lov�k nebyl p�nem tvorstva.? Z t�to dev�zy srozumiteln� plyne, co je ko�enem outsiderstv�: nechu? k jak�koli moci nad tvorstvem, a tedy i nad lidmi a neschopnost ji vykon�vat.

Outsider je onen ??astlivec (vzpome�me Camusov�ch v�m�r� lidsk�ho ?t�st�), jeho? zoufal� prosba ?odejmi tento kalich ode m�?? byla v posledn� chv�li vysly?ena. Proto je outsider, dok�?e-li z tohoto daru sh�ry ? paradoxn� ? t�?it, mimo dosah norem hami?n� a cti?�dostiv� doby a (na rozd�l od Camuse i Han�e ? autora prvn�ho cit�tu a ve shod� s Han�em cit�tu druh�ho) m�?e cel�m ?ivotem d�kovat V?emohouc�mu, ?e se nad n�m slitoval. Lidsk� a bo?sk� se aktem vysly?en� on� prosby od sebe tak nekone�n� vzd�lilo, ?e to d�kov�n� je beze v?� ironie (?a? kdokoli to je?, �e�eno se Swinburnem).

Vr�t�m-li se k sob�, mohl jsem, jako v�t?ina m�ch spolurod�k� z Translajt�nie, dopadnout jako outsider v tomto 20. stolet� (kdy ??ivot podstatn� zhnusn�l?, E. Bondy) mnohem h��, sta�ilo m�t trochu sn�d?� k�?i, k�iv�j?� nos nebo siln�j?� akcent a b�t v pravou chv�li na n�jak�m tom nespr�vn�j?�m m�st�. Takhle jsem (p�i sv� pro v?eobecnou otup�lost jen z��dka zaregistrovan� n�padnosti, j�? pracovn� ��k�m ?svi��ctv�?, parafr�zuje v tom zdej?�ho klasika: ?V?echno je jinak, jen j� jsem svi��k?) s jistou nevra?ivost� trp�n; zejm�na kdy? nechci sv�mu osv�t�, k n�mu? jsem p�i?el ve st�edoevropsk�m melting potu jako slep� cik�n k housl�m, ani slovem nic vnucovat a za pen�ze (?da�ov�ch poplatn�k�?, jak se dnes velkohub� ��k�) v?elijak upatlan� p�edv�d�t ? nedej p�nbu i na obrazovce ? dobrou v�li cht�t na t� na?� re�ldemokracii n�co zlep?it. Jak to sarkasticky �ekl druh� z citovan�ch ve va?em dopise, Jan Lopatka, ve dve��ch vin�rny Blatni�ka jednoho jarn�ho ve�era 1969 ? my p�ich�zeli a on odch�zel ? V�nku ?ilh�novi: ?Vybudovali jste tady socialismus a pak jste ho cht�li je?t� zlep?it!? Podstatn� sm�rnice ?ivot nem�n�. (Nap��klad ta o ?ivot� a sluz�ch, kte�� ho za n�s ?ij�, od d�vn�ho a dnes ji? skoro nezn�m�ho Villierse de l?Isle Adama.)

Na z�v�r je?t� pohled na v�c z druh�ho konce. Tak� drogy rozvoji outsiderstv� p�ej�; nen� tomu v?ak obvykle tak, ?e by droga iniciovala outsidra. Naopak outsider vyhled� drogu, ani? by to zpravidla n�co zm�nilo na jeho outsiderstv�, nap��klad ?e by droga vyvolala jeho konformitu v��i tzv. drogov� sc�n�. Outsider si m�?e svou nonkonformitu zachovat ? spolu s postaven�m na okraji ? dokonce i jako dealer (Rimbaud). A na druh� stran� stoj� De Quincey a J�nger, experimentuj�c� a zkoumaj�c� nejen drogy, ale i jin� jevy na okraji spole�nosti, nebo, jako Alberto Vojt�ch Fri�, archaick� etnika dokonce na okraji lidstv�, ��d�c� se p�ev�?n� instinkty.

Ostatn� p�i dne?n� masov� kulturn� perverzi, povrchn� globalizaci a globalizaci povrchnosti, p�i n�? je jak�si tot�ln� oslaben� a smrteln� nemocn� (pop)kultura udr?ov�na p�i ?ivot� jen na p��stroj�ch ? medializac� a komputerizac�, zviditel�ov�n�m a ozvu�ov�n�m ?, nen� vylou�eno, ?e takto na okraji se ocit� i nepat�i�n� ?iroce zalo?en� starosv�tsk� vzd�lanost se svou rigor�zn� gramotnost� (erudic�) a nem�n� rigor�zn� p�edstavou, ?e kulturn� hodnoty je t�eba uchov�vat ve vlastn� pam�ti a neb�t v tomto ohledu ?na p��stroj�ch?. Tedy s�kratovsk� (a gogolovsk�) p��e o du?i v prvn� �ad�.

Kam takov� p��e vede, v�me u? dobr�ch dva a p�l tis�ce let a jedin� je nad�jn�, ?e tomu po��d je?t� nen� konec. I kdy? do t� ?globalizace? ? jak se to u? �ast�ji v d�jin�ch stalo ? jist� vstoup� n�jac� ti Ava�i a (na Forum Romanum) n�jak� amalrikovsk� kozy (Andrej Amalrik ? zapomenut� politolog ze t�et� �tvrtiny 20. stolet�).

T�ch Avar� bych se j� osobn� tolik neb�l, jsou toti? m�mi transylv�nsk�mi p�edky (Sz�kelyov�), jim? se v minul�m stolet� v anglosask�ch hororech ��kalo Sikulov�. A na ta sn�hob�l� rohat� zv��ata jsme tam zvykl� tak�.

***

Petr Vos�hlo, re?is�r, dramaturg, d�chodce, outsider

Komunist� odjak?iva prosluli v�robou outsidr� i ve vlastn�ch �ad�ch. E. F. Burianovi ?�dn� �litby ve prosp�ch strany, prov�d�n� v pov�le�n�ch letech, nepomohly. Sta�ilo, a t�m z�ejm� dr?eli Buriana v ?achu, aby se rozpomenuli na jeho p�edv�le�n� protest proti likvidaci Mejercholda a jeho divadla nebo na jeho polemiku s Neumannovou knihou Anti-Gide a mohl b�t ozna�en za �chylk��e se v?emi d�sledky z toho plynouc�mi. ?Zat�m co my, b�val� dogmatici, jsme se se studem prob�rali z letargie, Emil Burian psal a inscenoval jednu za druhou ?patn� schematick� hry,? p�?e Sergej Machonin ve sv� knize sebeinventury P��b�h se z�vorkami. Ov?em, ?e v kapitole Burianovi v�novan�, vid� Buriana celistv� a v souvislostech i jeho tvo�iv�ch p��nos�.

Machonin�v ?ivotn� p��b�h je vzru?uj�c�. P�?e ? a nejenom ve sv� posledn� knize ?, aby pochopil s�m sebe. Osobnostn� vn�m�n� sv�ta a um�leck�ho d�la p�edev?�m si n�rokuje celou jeho bytost, lidskou ��ast a up��mnost p�i pod�v�n� sv�dectv�. Uplat�uje se pak nepochybn� zp�tn� vazba, kdy ��d v um�n� j�m usilovn� hledan� formuje i ��d jeho my?len� a jeho ?ivota, rozb�j� postupn� ?monolitn� socialistickou v�ru?, jak to s�m nazval, by? s d�sledky pro n�ho riskantn�mi.

V�clav Havel psal sv� hry-morality na p�dorysu absurdn�ho divadla. Co nen� mor�ln�, je absurdn�. Aby se nestal absurdn�m, putuje rad�ji do v�zen�.

Z�stupn� hovo��m o t�ech tvo�iv�ch lidech. Peripetie jejich osud� sk�t� mo?nost srovn�n� s postoji, kter� jsme zast�vali my mnoz� oproti nemnoh�m. Burianova marn� snaha byla, �ekn�me, varuj�c�. A tak bylo chytr� vyhnout se podpisu pod antichartu, bylo obratn� naj�t zp�sob, jak se vyvl�ci z n�tlaku st�t se f�zlem, bylo snad z�slu?n� nezavl�ci rodinu do sv�zeln� situace ztr�tou zam�stn�n� a ob�ansk�ho, by? problematick�ho postaven�, ale nikdy to nebylo a u? nebude state�n�.

?? co bylo? Ka?d�mu n�co jin�ho,? �tu ve Vacul�kovi. Od d�tstv� jsem nav?t�voval Vlastimila Vokolka, jednoho ze t�� vz�cn�ch pardubick�ch brat��. Od n�ho jsem se dov�dal jin� skute�nosti, ne? kter� hl�sala ?kola, r�dio a rodi�e. Pozd�ji jsem se dov�dal i o pozad� proces�, a nebylo lze ned�v��ovat slov�m tohoto vz�cn�ho nazarena, s p�ib�vaj�c�mi lety st�le mi bli??�ho. Tak?e jsem se nau�il nabyt� m�n�n� tajit i p�ed rodi�i, a za�alo to zdlouhav� ?z�motkov� byt�? s v�kem v tzv. socialistick�m prost�ed� zdokonalovan� a p�etrv�vaj�c� do dne?n�ch �as� co n�vyk? Ergo psychick� lapsus?

Anebo jako ?p�irozen� distance? od sv�ta bezohledn�ho k?eftu, pen�?n� bulimie, podvod� a vra?d a liknav� spravedlnosti, to v?e bohat� dokladovan� slovem i obrazem v hororov�m seri�lu televizn�ch zpr�v? �ekl jsem pon�kud liter�tsky ?z�motkov� byt�?, co? ve skute�nosti bylo racion�ln� rozhodnut� anulovat marxistick� floskule v�etn� jejich militantn�ch nositel�. �lov�k si tak otev�el vr�tka k vnit�n� svobod� a z�rove� se a? p��li? zviditelnil na divadeln�m dvore�ku propachtovan�m sv�mi �editeli. Pravideln� komplexn� hodnocen� sice nevyvol�valo v posti?en�m komplex, zato ho pravideln� existen�n� ohro?ovalo apodiktickou formul� ?politick� nevysp�losti? s dov�tkem ?Nenastane-li ur�it� zm�na, nemohl by nad�le m�sto re?is�ra zast�vat?, jak (dnes u? pobaven�) cituji ze zlomku k�drov�ho materi�lu, kter� mi byl po listopadu 1989 doru�en.

Anga?m� v pardubick�m divadle bylo pro mne pozoruhodn� t�m, ?e jsem tam m�l sv� p��tele, kter� rodn� m�sto poskytuje, ale taky p��tele nov� nabyt�, v�tvarn�ky, kter� nespojoval n�jak� spole�n� program, ale spole�n� �d�l. Ob?ivu hledali ve spolupr�ci s architektem, tisk�rnou apod. Vlastn� pr�ci vykon�vali v azylech sv�ch ateli�r�. Byli dost obratn� na to, aby po��dali v�stavy tajn�, polotajn� i ve�ejn�, ty posledn� pak s nevl�dn�mi d�sledky pro po�adatele. Hodnoty jejich pr�ce, te� u? postupn� zve�ej�ovan�, prozrazuj� v�jime�nost jejich talent�. Za v?echny: mal�� a socha� Alva Hajn.

Azyl ateli�r� byl uhran�iv� p�ita?liv� a ov?em, ?e obdobn� azyl mohl poskytnout psac� st�l, �eho? jsem vyu?�val. Vlastn� zam�stn�n� se tak stalo kafkovsk�m �krytem, a kde byl v t� dob� Diderot se svou teori� o povol�n�, kter� �lov�ka ment�ln� formuje!

U? za totality jsem se odst�hoval na d�dinu, kde neexistuje anonymita m�stsk� ulice, ka?d� je tu jak obna?en�. Takov� byla ve mn� odev?dy touha v �stran� sv�ta souhv�zdit na nebi filozof� a p�stovat mrkev. Zjednodu?en� vzorec lidsk�ch vztah� na d�din� vyjevuje, co jsem byl navykl� vyhled�vat na prknech divadel, charakter lid� a doby jak pod zv�t?ovac�m sklem. Konstatuji, ?e na po�adu dne nen�, tady ani ve m�st�, dekadentn� ideologie marxismu, ale ?e je t�eba zbohatnout, nepoda�ilo-li se to v�era, mus� se to poda�it dnes, nejpozd�ji z�tra, alespo� ty ?rychl� prachy?, za deset tis�c spolknem i hovno bezdomovce.

Jak� podivn� soukromni�en�, nejsem-li s to identifikovat se s jedinou politickou stranou. A tak op�t ten st�l a slova, kter�m je nam�hav� dost�t. Neb�t Sergeje Machonina, o sv�ch textech bych ml�el. S Machoninem jsme m�li jednu spole�nou vlastnost vn� oblasti um�n�: l�sku a obdiv ke strom�m. N�kdy zajdu do lesa, klan�m se strom�m a ��k�m promi�te, promi�te. To kdy? pop�?u p��li? mnoho pap�ru. A i knih�m �asto vy��t�m: co jste zm�nily na tom sv�t�?! I nejprost?� slu?nost, aby �lov�k pohledal! Ani to ?dobr� den? neum�me. Slova jsou pro n�s v�t?� ne? my sami. A maj� v�t?� v�hu, ne? uneseme. Nesta��me na jejich obsah. �ekl outsider.

***

Miloslav �apek, d�chodce, b�val� politick� v�ze�

Outsiderstv� bylo, je a bude probl�mem a jevem v ka?d� spole�nosti a dob�. Nez�le?� na tom, jestli se jedn� o spole�nost svobodnou (demokratickou), nebo nesvobodnou, ovl�danou totalitn�m re?imem. Jeho p���iny jsou bu� spole�ensk�, anebo jsou v �lov�ku sam�m. Outsidrem v nesvobodn� spole�nosti je ka?d� �lov�k nebo spole�ensk� skupina, kter� nesouhlas� jak s idejemi, podle nich? se spole�nost ��d�, tak s t�mi, kte�� ji vedou a ovl�daj�. K outsiderstv� tohoto druhu je pot�eba velmi mnoho osobn� state�nosti, pokud �lov�k d�v� sv�j nesouhlas ve�ejn� najevo.

Komunistick� spole�nost m�la cenzora, kter� neumo?�oval lidem jin�ho politick�ho p�esv�d�en� projevit sv�j n�zor. P�es proklamovanou svobodu slova a tisku jsou u n�s i dnes politick� n�zory, je? nen� mo?n� publikovat. Koresponduj� s ?politick�mi m�ty?, kter� si na?e spole�nost po roce 1989 utvo�ila. V tomto sm�ru se c�t�m outsidrem, proto?e jsem jeden z t�ch, jeho? hlas je p�ehl�?en. D� se dokonce mluvit o diskriminaci. Je to n�zor mnoha politick�ch v�z�� pades�t�ch let nejen na zp�sob, jak�m se uskute�nila ?sametov� revoluce?, ale i na cel� polistopadov� politick� v�voj a mor�ln� �padek, do kter�ho se na?e spole�nost dostala.

Zd� se mi, ?e ?ijeme v absurdn�m ?kafkovsk�m sv�t�?, v n�m? n�m d��v�j?� budovatel� komunismu a lep?�ch z�t�k� (reformn� komunist�) d�laj� p�edn�?ky o tom, jak m� skute�n� demokracie vypadat. Z tisku se dozv�d�me, ?e sou�asn� p�edseda Sen�tu Petr Pithart vstoupil do KS� z ?romantismu?. Ano, do strany, proti n�? jsme se v roce 1948 postavili, proto?e m�la ve sv�m programu t��dn� boj, likvidaci t��dn�ho nep��tele a ve sv�tov�m m���tku m�la na sv�dom� desetimiliony lidsk�ch ?ivot� a n�s odsuzovala na desetilet� do v�zen�. Nedok�?i si p�edstavit tragikomi�t�j?� situaci, ne? kdy? vedouc� politi�t� �initel� ? sou�asn� p�edseda vl�dy, parlamentu a Sen�tu ? byli �leny t�to strany. To se d�je v demokracii, za jej�? v�t�zstv� jsme bojovali, sed�li ve v�zen�, a n�kte�� dokonce polo?ili sv�j ?ivot. Tam n�s dovedla l�ska a pravda, kter� zv�t�zila nad l?� a nen�vist�.

Za t�to situace je l�pe b�t outsidrem ne? �lov�kem, kter� ?ije na v�slun� t�to zahn�vaj�c� spole�nosti. Nezb�v� mi ne? v��it, ?e nakonec ?Pravda p�ece jen zv�t�z�?.

V ka?d� svobodn� spole�nosti je velmi t�?k� prosadit se, a to i v p��pad� jedince, jen? k tomu m� p�edpoklady. Z historie v�me, ?e nositel� velk�ch my?lenek a tv�rci um�leck�ch hodnot ?ili v �stran� a jejich sou�asn�ci je nedovedli pochopit. Ocenily je a? dal?� generace, kter� se dostaly na �rove� jejich tv�rc�.

Zkomercializovan� spot�ebn� spole�nost, kter� je na Z�pad� a v sou�asnosti se tvo�� i u n�s, m� sv� mechanismy a vnit�n� vazby up�ednost�uj�c� pouze ur�itou skupinu lid� na ?v�slun� spole�ensk�ho z�jmu a pozornosti?. Preferov�n� ur�it�ch jedinc� se u n�s d�je v tisku, rozhlasu i televizi. Lid�, kte�� jsou mimo tento okruh, maj� jen malou ?anci se prosadit, i kdy? jejich kvality je k tomu oprav�uj�. V t�chto p��padech se d� mluvit o outsiderstv� v prav�m slova smyslu. Existuj� v?ak i outsid�i, kte�� se dostali do tohoto postaven� vinou sv�ch vlastn�ch chyb a r�zn�ch komplex�, je? pak ur�uj� jejich vztah k okol� nebo spole�nosti. V demokratick� spole�nosti maj� lid� mo?nost vytv��et r�zn� spole�enstv� nebo z�jmov� kluby, kter� odpov�daj� jejich p�edstav�m, n�zor�m a ?ivotn�mu stylu. Tam je mo?n� uplat�ovat sv� ambice nebo schopnosti p�irozen�m zp�sobem a v podm�nk�ch, je? si toto spole�enstv� vytvo��.

Brakov� literatura nebo k��e byly a jsou v ka?d� dob� produktem lidsk� povrchnosti, a proto nem� cenu proti nim bojovat. Sv�m zp�sobem vyjad�uj� pravdiv� obraz �lov�ka a tak� vyjad�uj� nespln�n� touhy po l�sce a state�nosti, kterou lid� postr�daj�. Sou��st� t�to tvorby je i pornografie, kompenzuj�c� nespln�n� erotick� nebo sexu�ln� touhy, je? ovl�daj� mnoho lid�.

Probl�mem v?ak je, ?e v liter�rn�m i filmov�m braku se st��d� kladn� hrdina se z�porn�m a ?e brutalita a neskute�n� �iny t�chto superman� sv�m zp�sobem bagatelizuj� skute�nou state�nost.

Dal?�m nebezpe��m lidsk� spole�nosti je snob. Tak� o n�m plat�, ?e byl, je a bude. Je to �lov�k, jen? ze sebe d�l�, co nen�! Lid�, kte�� maj� vztah ke skute�n� kultu�e, my?lenkov�m a mravn�m hodnot�m, snobem pohrdaj�. Snob byl i ve spole�nosti ?socialistick�?, ale sou�asn� doba vytv��� pro snoby mimo��dn� v�hodn� podm�nky. Outsider typu Jana Han�e snobem pohrd� a d�v� to ve�ejn� najevo. Nejlep?� zp�sob je snoby prost� p�ehl�?et.

Vzhledem k m� �asov� zanepr�zdn�nosti sleduji pouze okrajov� sou�asn� kulturn� a um�leck� d�la. V tomto sm�ru �erp�m z minulosti. Nenach�z�m ?�dn� osobnosti, ani d�la, kter� by p�ekro�ila velik�ny ned�vn� minulosti: Alberta Camuse, F. M. Dostojevsk�ho, W. Faulknera. Z na?ich spisovatel� je to Karel �apek. Vysoce hodnot�m knihu Edvarda Valenty Jdi za zelen�m sv�tlem. V d�lech t�chto autor� se lid� projevuj� v prav� podob� v extr�mn�ch situac�ch, kdy o n�co jde. Tam se odhaluje maska spole�ensk� p�etv��ky a konvenc�. �lov�k se projevuje ve sv� nahot� s klady, ale tak� nedostatky, je? za norm�ln�ch okolnost� pe�liv� ukr�v�. V�t?ina lid�, kte�� se za norm�ln�ch okolnost� derou dop�edu, v dob�, kdy bylo mo?no za n�co bojovat, st�la v �stran� a ml�ky nebo hlasit� souhlasila s bezpr�v�m, je? ovl�dalo spole�nost.

V sou�asnosti nejv�ce hodnot�m ekumenick� snahy pape?e Jana Pavla II. o sjednocen� k�es?ansk�ch c�rkv� a p�izn�n� chyb, kter�ch se katolick� c�rkev dopustila, speci�ln� u n�s. D�le je to snaha o dialog r�zn�ch kultur.

V oblasti politick� jsou to snahy o hospod��skou, politickou, vojenskou a kulturn� integraci Evropy s Amerikou. Euroamerick� civilizace na obou b�ez�ch Atlantiku m�?e b�t pokra�ovatelem �ecko��msk� civilizace, je? se utvo�ila na b�ehu St�edozemn�ho mo�e. Ty, kte�� se o to nejv�ce zaslou?ili, ocen� a? dal?� generace.

Z oblasti v�deck�ch objev� pova?uji za nejd�le?it�j?� Einsteinovu teorii relativity. Jej� d�sledky prokazuj�c� v�znam a d�le?itost filozofick� subjektivity v naz�r�n� na sv�t se projev� a? v p��?t�m tis�cilet�.

***

Zdenka Pol�vkov�, pr�vn�k z oblasti �stavn�ho pr�va

V ned�vn� minulosti byl �lov�k vy�azen z ur�uj�c�ch a vedouc�ch m�st ve spole�ensk�m d�n�, proto?e nebyl �lenem vedouc� strany, ani se s radostnou aktivitou nepodroboval jej�mu veden�. Nep�izp�soboval se d�sledk�m jej� ideologie, ni��c� svobodu a lidskou d�stojnost. Nep�izp�sobil se, proto?e se p�izp�sobovat necht�l. V?dy? sta�ilo tak m�lo! Jen podepsat p�ihl�?ku a pak, pravda, platit ty vysok� p��sp�vky. Nejsa �lenem komunistick� strany, stal se ob�an outsidrem. Nebyl za�azen mezi privilegovan� a neza�azenost byla ch�p�na jako pod�adnost. Proto?e se nep�izp�sobil, stal se ob�an outsidrem mezi statis�ci outsidr�. Nep�izp�sobivost se v?ak, jak zn�mo, projevovala v r�zn� intenzit�, tak?e i mezi outsidry bylo mo?no diferencovat.

Outsider, ten, kdo je mimo hlavn� proud, byl v?ak i v jin�ch obdob�ch ch�p�n s ur�it�m n�dechem negace. Nep�ij�m� p�ece, co v?ichni ��kaj�, za pravdu. Trh ho pokl�dal oded�vna za p�echodn� jev a chce se ho zbavit, kdy? ne jinak, tedy kompromisem. Outsider stoj� mimo hlavn� proud a ?kdo z�stal st�t, ji? stanul opod�l?.

Sou�asn� st�t a pr�vo ne�in� p��slu?nost k ur�it� ideologii podm�nkou ob�ansk�ho uplatn�n�, nikoho nevy�azuje, nikoho nevylu�uje z m�sta na slunci. Na rozd�l od p�edchoz�ho re?imu poskytuje nesrovnateln� ?ir?� a pest�ej?� mo?nosti uplatn�n� v?em, n�kdej?�m privilegovan�m i n�kdej?�m nep�izp�sobiv�m. Sou�asn� pr�vn� ��d chr�n� nejen skupinov� z�jem, ale i spole�ensk� z�jem a z�jem individua, i individua odli?n�ho nebo nep�izp�sobiv�ho. Je v n�m m�sto nejen pro pr�va kolektivn�, ale i pro pr�va individu�ln�. Pr�vo jednotliv�ho �lov�ka na odli?nost nebo �ekn�me jinakost ze souhrnu ob�ansk�ch a lidsk�ch pr�v jednozna�n� vypl�v� a je respektov�no i p�i eventu�ln�ch koliz�ch r�zn�ch pr�v. Je ot�zka, nakolik praxe takov�ho ducha z�kona respektuje. Spole�nost individuu pr�vo na odli?nost nebo jinakost p�izn�v� jen v�hav�, pokud v�bec. Spole�nost p�ij�m� sp�?e extremistu ne? outsidra. Je ochotna akceptovat jinakost u skupin a kolektiv�, kter� svou odli?nost u�inily v ur�it�m sm�ru sv�m programem a h�j� ji d�razn� a? agresivn�. Spole�nost se s t�mito skupinami pot�k�, a tak dosahuje komunikace, kter� v?ak ne v?dy p�in�?� �e?en� a je jen velmi skromn�m po��tkem porozum�n� odli?nosti jednotlivce a tolerov�n� rovnopr�vn�ho postaven� takov�ho jednotlivce ve spole�nosti. Spole�nost jen t�?ko a nerada p�ij�m� odli?n�ho, jin�ho jednotlivce jako rovn�ho, nepod�adn�ho. Kvalita je sp�?e na obt�?, nebo? heslem dne je asertivita, nikoli kvalita. Outsider nen� spole�nost� p�ij�m�n jako rovnopr�vn� soupe� v sout�?i, je vytla�ov�n na okraj, mimo sout�?. Odpov�� outsidra na takov� p��stup v?ak nen� pasivita. Outsider jde jin�mi cestami ne? hlavn� proud. Stoj� mimo poty�ky a hled� sv�j c�l nebo �e?en� mo?n� ve spolupr�ci, nikoli v?ak v z�vislosti na kolektivu. Outsider se neztoto?�uje s kolektivem, jeho duch nen� kolektivem pohlcen. Kolektiv toti? m�?e v�?et na lucerny, ale nemysl� a nepoci?uje odpov�dnost, a t�m je od outsidra z�sadn� odli?n�.

Outsider je odli?n� ve zp�sobu i v �ase. Jde ke sv�mu c�li, kter� m�?e, ale nemus� b�t odli?n� od c�l� v?eobecn� p�ij�man�ch. Jeho cesta vede mimo vydupanou cestu hlavn�ho proudu. Cesta outsidra m�?e b�t krat?� nebo del?� ne? ta vydupan�, a proto b�v� pova?ov�n za zt�e?t�n�ho nebo konzervativn�ho. Outsider jde jin�mi krajinami a dost�v� se mu jin�ch pohled�, je? mohou v�st k netu?en�m d�sledk�m a �e?en�m. Proto ve spole�nosti opakovan� nab�dan� existovat ?tak a nejinak? nutk�n� postupovat ?pro� ne jinak? dr�?d�. Provokuje p�edev?�m ty, kte�� v kolektivu cht�j� ud�vat t�n. Spole�nost bere outsidra na v�dom� jako trn v pat�.

I kdy? se na zdech objevuj� mal�vky, kter� podle v�zkum� um�j� nadan� ?impanzov�, a vyjad�ovac� schopnost se zejm�na u mlad� generace v�t?inou pov�?liv� zjednodu?uje, jsem p�esv�d�ena, ?e na okraji t�to v?eobecn� tendence existuj� a budou vznikat d�la, je? nejen oslov�, ale v dobr�m slova smyslu �lov�ku vyraz� dech. V z�plav� d�l mne takto oslovil abstraktn� obr�zek, nebo p�esn�ji gobel�n, kter� ale byl z 15. stolet�. Na okraji hlavn�ho proudu vznikala velk� d�la odjak?iva. V�me o t�ch dne?n�ch? M�m velik� p��n�, cht�la bych takov� modern� d�lo, kter� se z on� z�plavy bude vymykat a kter� mi n�co �ekne, potkat.