![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
V�slech (D�v�rn� rozhovor francouzsk�ho dramatika Michela Vinavera se sv�m alter ego)
Michel Vinaver (1927) pat�� k p�edn�m francouzsk�m dramatik�m. Jeho hry Hotel Ifig�nie (Iphig�nie-H�tel, 1959), P�es palubu (Par-dessus bord, 1967-69), Na lopatk�ch (A la renverse, 1977-79) aj. inscenovan� �pi�kov�mi re�is�ry (R. Planchon, A. Vitez, J. Lassalle) se staly ud�lostmi nikoli jen sezony, a jeho adaptace (nap��klad Erdmannova Sebevraha) nav�c i dramaturgick�mi objevy. L�ta p�sobil jako �sp�n� �editel mezin�rodn�ho koncernu - oslnivou kari�ru dob�e situovan�ho hospod��sk�ho kapit�na v�ak dobrovoln� vym�nil za okrajovou pozici spisovatele na voln� noze. Tuto jeho prom�nu jsme mohli v na�em disentu sledovat zcela bezprost�edn�: zprvu n�s za�al nav�t�vovat v r�mci jedn� ze z�padoevropsk�ch "ob�ansk�ch aktivit" zvan� A.S.F. (Aide Sans Frontière - Pomoc bez hranic, rozum� se na�im nez�visl�m struktur�m) je�t� jako velk� p�n obt�en� nejen zna�n�mi finan�n�mi podporami, ale i pln�m kufrem v�robk� sv� firmy Gilette (d�ky nim pak �ada na�ich disident� pat��vala k nejl�pe oholen�m gentleman�m). Pozd�ji p�ij�d�l "pouze" s podporami, kter� v�ak byly nemal�. Opat�oval je se sv�mi spolupracovn�ky v kruz�ch pa��sk� kulturn� i podnikatelsk� smet�nky a u velk�ch mezin�rodn�ch nadac�, oboje ve stop�ch na�eho dal��ho velk�ho p��znivce, b�sn�ka Pierra Emmanuela. Vynikal mimo��dnou skromnost� a n�s �echy na okraji (s�m potomek rusko�idovsk�ch emigrant�) m�l up��mn� r�d. Odvd��ili jsme se mu za to s p��slove�n�m zdem�stn�m buranstv�m. P�edstavitel� A.S.F. se nedo�kali ani p�ijet� na Hrad�, ani pozd�ji pozv�n� na mezin�rodn� kongres PENu (Pierre Emmanuel jako jeho p�edseda v kritick�ch letech po okupaci organizoval podporu na�� kultu�e posti�en� tehdy pov�stnou Biafrou ducha). Vd�k mu projevili jen na DILII, kde je�t� "za tot��e" propa�ovali se zna�n�m rizikem do edi�n�ho pl�nu "ke studijn�m ��el�m" �esk� p�eklad jeho hry Na lopatk�ch a u� na ja�e devades�t�ho roku Kolegium uspo��dalo jemu i jeho koleg�m slavnostn� d�kovnou laudatiorem spojenou s p�edn�kami oslavenc� na UK (pat�ili k nim krom� M. Vinavera i pan� univ. prof. Martinov�, odbornice na mezin�rodn� vztahy V�chod-Z�pad a Roger Errera, p�edn� znalec v oboru �stavn�ho pr�va). Pozornost mu v�noval �asopis Sv�t a divadlo, a v�em na�im p��tel�m z A.S.F. p�edev��m opakovan� revue PROSTOR. �hrnem vzato, do ��sla o outsidrech se autor�v "sebev�slech" n�ramn� hod�, a to zejm�na d�ky reflexi on� "dvojrole", v n� se ocitl jako reprezentant syst�mu a z�rove� jako svobodn� um�lec a pronikav� spole�ensk� kritik - a� do chv�le ne� se vysok�ho postaven� a poct dobrovoln� vzdal. Text nazvan� Protokol o sob� (Auto-interrogatoire) vznikl v roce 1972 a poprv� byl publikov�n v Travail Th�atral. M�rn� zkr�cen� p�eklad Adrieny Borovi�kov� je z knihy Michela Vinavera Stati o divadle (Ecrits sur le Th�atre, Ed. de l'Aire, Lausanne 1982, str. 303-317).
Jind�ich Pokorn�
***
Nejsou politick� postoje, kter� vyjad�ujete ve sv� tvorb�, v rozporu s va��m profesion�ln�m postaven�m �editele podniku? M� politick� postoje? V�dy� j� ��dn� nem�m. Ve sv�m psan� politick� postoje nevyjad�uji, ale naopak se v n�m sna��m z�skat jasn�j�� pohled. Kladu ot�zky "realit�", zejm�na realit�, kter� se ��k� politick�. Nam�tnete, �e pr�v� to je politick� �in. Ano, zcela spr�vn�. Tak�e? Kdy� se octnu mezi jin�mi vedouc�mi podnik�, kte�� se pohybuj� uvnit� sv� ideologie a nedovedou si p�edstavit, �e by jeden z nich mohl kl�st ot�zky, m�v�m n�kdy pocit, �e nejsem na sv�m m�st�. Tak� se mi st�v�, a to p�i v�konu m�ch profesion�ln�ch funkc� trvale, �e jedn�m stejn�, jak by jednali oni, toti� v z�jmu majitel� kapit�lu, pro n� pracuji. T�m chci ��ci, �e podle v�ech sv�ch sil vykon�v�m sv� �emeslo mana�era, je� spo��v� v ochran� a ve zvy�ov�n� zisk� podniku, kter� m� zam�stn�v�. Kdy� tak jedn�m, b�v�m ob�as s�m p�ekvapen. Ano, je to rozpor. Nu a�. Mysl�m, �e ��t v rozporu a ne�nosn� t�m netrp�t je ��m d�l m�n� neobvykl�. Vyv�j�me se sm�rem ke st�le m�n� homogenn�m jedinc�m, v nich� jsou seskupeny zd�nliv� nesourod� prvky, kter� se navz�jem neslu�uj�. Za sv� postaven� vd���m sv�mu bur�oazn�mu p�vodu a sv� v�chov�, sv�m schopnostem a shod� okolnost�. Nikoli vlastn� aktivn� volb�. Nejde v�ak jen o rozpory. V tom, co d�l�te, jde o klam�n�. Klamete sv�ho zam�stnavatele a mo�n� klamete i s�m sebe. Objektivn� vzato jste bu� pokrytec nebo zr�dce. Ve skute�nosti jste oboj�. ��k�m v�m, �e svou pr�ci, jak se zd�, d�l�m stejn� dob�e, jak by ji d�lal �lov�k p�esv�d�en� o kapitalismu z bo�� milosti. Mo�n� i l�pe, proto�e jsem chr�n�n p�ed jistou ztuhlost�, kter� by dnes znamenala sp�e p�ek�ku v�konnosti. M� psan� vyjad�uje rozpor, ale tak� ho pom�h� �e�it. M�j �d�l obchodn�ka a spisovatele je jeden. Dobr�, chcete-li, je to "postoj". Mo�n� chatrn�. Z�skal jsem ho p�ed kr�tkou dobou. je�t� ned�vno byl pro mne nep�edstaviteln�. Jste tedy sou��st� syst�mu, kter�mu slou��te, a sou�asn� ho napad�te. Nenapad�m ho, sna��m se ho vn�mat a pochopit s velmi sm�en�mi pocity n�hy a ��asu, hn�vu a odporu, pobavenosti. Plat� v�m? Ale j� mu slou��m, jak ��k�te. Je to norm�ln� v�m�na. Vyd�l�vat si takto na �ivobyt� mi umo��uje ps�t divadeln� hry bez starost� o praktick� mo�nosti jejich provozov�n�, bez starost� o v�d�lek. To zvy�uje mo�nost, �e to bude divadlo nov�, zpochyb�uj�c� Syst�m. Nesna��m se obch�zet rozpor. Ten je pro mne hlavn�m reflektorem. A c�t�te se p�i tom dob�e? Ne p��li� a hlavn� se o to nesna��m. Pom�h� mi z�liba v ironii. Z�liba pro nahodilost. Ve va�em �ivot�? Nebo ve va�em divadle? V oboj�m. Ironie a nahodilost: to byl Ionesco ve sv�ch za��tc�ch, Beckett. Jdete ve stop�ch absurdn�ho divadla? Ale ne. Psan� je pro mne zp�sob, jak se prokopat do hloubky p�i hled�n� smyslu. Ka�d� m� hra je jako archeologick� pracovi�t�. Nehled�m v�ak jeden smysl (sv�ta, �ivota atd.). Sna��m se propojovat v�ci v nad�ji, �e tak vzniknou zlomky smyslu - a tak d�le, p�eru�ovan� a mnohostrann�. Mluv�te o psan� jako o n�jak� vrtac� souprav�. Za�al jste rom�nem, ale u� dlouho p�ete jen pro divadlo. Pro�? Nep�i pro divadlo, sp�e proti n�mu. P�i psan� nemysl�m na mo�nosti proveden� ani na jeho po�adavky. "Nep�edstavuji si" sv� hry; pokud je p�i, existuj� pro mne jen jako text. Je na re�is�rovi, aby se ujal t�to "suroviny", chce-li a je-li schopen z n� ud�lat divadlo. Se zp�sobem inscenace c�t�m malou solidaritu a p��li� se mne net�k�. Vzru�uje mne p�edstava mo�n� rozmanitosti sekvenc�, prodlu�ov�n�, odbo�ek. Z�le�� mi na tom, aby inscenace p�evzala �tafetu - je �ada zp�sob�, jak p�evz�t �tafetu textu, dokonce mezi n� pat�� i postavit se proti n�mu. Nesm� se s n�m ale manipulovat, pop�rat ho nebo ho prost� jen pou��t. Vnit�n� stavba textu, jeho "nerozpustn�" charakter se v�ak mus� respektovat, a� u� ve smyslu souhlasn�m, anebo polemick�m. Neboj�te se, �e budete zrazen? Tedy pr�v� "rozpu�t�n"? To je ov�em riziko. Nev�m, jak je p�i m�m p��stupu eliminovat. Zd� se mi, �e se sna��te ospravedl�ovat sv�j postoj v��i re�is�rovi, herc�m a publiku, kter� je stejn� nezodpov�dn� jako ten, jen� jste p�ed chv�l� zauj�mal v��i ot�zk�m politick�m. Odm�t�te jakoukoliv anga�ovanost, a dokonce se nezaj�m�te ani o mo�n� (estetick�, politick�) vyu�it� sv�ho d�la. Je to probl�m, toho jsem si v�dom. Ve skute�nosti bych svou hru nesv��il re�is�rovi, kdyby mezi n�m a mnou neexistovala jist� sp��zn�nost, jist� stupe� spole�enstv�? Promi�te, ale- Nemohu se zbavit my�lenky, �e v t�to "d�v��e" je cosi velmi naivn�ho nebo dom��liv�ho, mo�n� je to dokonce automystifikace. Jakou cestu jste urazil od sv�ch za��tk�? V Korejc�ch jste st�l v jedn� �ad� s Brechtem. Nen� ve va�em p�izn�n� nezodpov�dnosti �pln� pop�en� - zp�te�nick� postoj? Brecht m� velmi poznamenal, to m� velk� v�znam, ale to je v�e; k ni�emu jsem se nep�idal, a tak jsem nemohl nic pop��t. Je pravda, �e mi ot�zka anga�ovanosti dlouho d�vala pocit viny. Dnes u� ne. Mysl�m, �e jak�koli voluntarismus v um�n� mrza�� d�lo. Realitu vytv��� �lov�k, kter� j� klade ot�zky. A to p�edev��m um�leckou �innost�. Proto um�lec nem��e vych�zet z n��eho p�edem dan�ho. Naopak, vych�z� z velmi r�znorod�ch podn�t�. Absorbuje je jako houba a tvo�� skute�nost t�m, �e tyto podn�ty znovu zpracov�v� a skl�d�. Jeho z�liby, v�ry, n�zory a soudy nejsou zaj�mav� samy o sob�, ale teprve kdy� jsou sou��st� ur�it�ho celku. Mus� b�t d�lo, kter� vznikne t�mto procesem, nutn� zp�te�nick�, starom�dn�? J� mysl�m, �e nikoli- Ne proto, �e by m� n�zory, soudy atd. byly "pokrokov�", ale proto, �e impulz k tvorb� je spojen s hlubok�m odporem - nebo se zcela z�kladn� neschopnost� spokojit se s existuj�c�m ��dem v�c�, uznat, �e takov� ��d existuje. Ve kter�m proudu je va�e m�sto? S kter�mi autory se c�t�te b�t sp��zn�n? Vliv� a bl�zkosti je mnoho. Ale v ��dn�m p��pad� to nesah� a� k p��slu�nosti k n�jak�mu hnut� �i sm�ru. M�m pocit, �e jsem ve sv�m hled�n� s�m, ale obklopen jin�mi lidmi, kte�� hledali a hledaj� a jejich� pr�ce jsou n�kdy v souzvuku s m�mi. Tito lid� pat�� stejn� minulosti jako p��tomnosti. Je to p�edev��m �echov (jeho divadlo), T. S. Eliot (jeho b�snick� d�lo), Rosselini, Dubuffet, Rauschenberg, Beethoven (jeho posledn� komorn� d�la). Neust�le mluv�te o hled�n�, ale nic ve va�� �e�i neukazuje jeho hlavn� sm�r. Jeho rozsah. Existuje n�jak�, nebo je to cokoli jakkoli? Nikdy mne nep�estala zaj�mat ka�dodenn� banalita. L�tka ka�dodenn�ho �ivota ve sv�m nejnerozli�en�j��m, nejzmaten�j��m, nejneur�it�j��m a nejneutr�ln�j��m stavu. Za��nat od nuly. A doj�t kam? U� jsem v�m to �ekl: k nekontrolovateln�m "drobk�m" smyslu, �ekn�me sp�e k "exploz�m" smyslu v nad�ji, �e se tyto miniot�esy navz�jem spoj� s ostatn�mi, aby nakonec vytvo�ily v�razn�j�� v�bu�n� fenom�ny. Kdy� tedy �lov�k nechce vytv��et zbyte�n� d�lo, je snad dobr� v�novat se vyvol�v�n� mal�ch z�blesk� v�dom� nad hladinou magmatu? Divadlo s posl�n�m, demonstruj�c� divadlo, anga�ovan� divadlo - v posledn�ch deseti patn�cti letech jsme vid�li, s jakou mimo��dnou schopnost� si je takzvan� zaveden� po��dek dovede p�ivlastnit. Ideologie protestu jsou brzy str�veny, rozpust� se v z�plav� balastu. Mysl�m, �e p�i m�m zp�sobu pr�ce je nesnadn� si m� hry takto p�ivlastnit. Jako lukost�elec v Zenu na nic nem���m, jen si d�v�m z�le�et, abych dob�e st��lel. Od Hotelu Ifig�nie z roku 1959 do hry P�es palubu jste se na v�c ne� deset let odml�el? Ne tak docela. Na h�e P�es palubu jsem za�al pracovat roku 1967. Ale v sedmi letech mezi t�mito dv�ma hrami jsem byl n�kolikr�t pov��en a dostal jsem se do kategorie vedouc�ch pracovn�k� a postupn� jsem p�sobil v n�kolika zem�ch; tak� jsem se stal otcem �ty� d�t�. Moje mo�nosti ps�t klesly na nulu nebo t�m�� na nulu. Nebyl jsem si jist, nen�-li to pro mne konec psan�. Sou�asn� jsem nep�est�val hledat �kv�ru, kterou bych mohl "proklouznout", proto�e jsem sv� nepsan� �patn� sn�el. K uvoln�n� do�lo "jednoho kr�sn�ho dne", kdy� jsem dostal n�pad (do t� doby nep�edstaviteln�), �e mohu spojit svou profesion�ln� existenci se svou existenc� spisovatele, �e se v krajn�m p��pad� mohu pokusit je sbli�ovat, dokud se nebudou moci jedna o druhou op��t; �e kol�s�n� mezi ob�ma zp�soby �innosti je asi jist� fale�n� probl�m; �e u� d�le nemohu b�t rozd�len na dv� poloviny. T�m pokusem byla hra P�es palubu. Abych p�ekonal vnit�n� z�brany, rozhodl jsem se, �e se nebudu nutit k �spornosti, �e p�ijmu v�e a v�e �eknu. Zpo��tku byla ta hra vym�t�n�m ��bla. Po dlouh� dob�, kdy jsem s�m se sebou hr�l na schov�vanou, jsem se rozhodl riskovat, �e s�m sebe p�ijmu a budu "se vypr�v�t". Ano, vypr�v�t se, abych se dostal z vy�lapan� cesty. Vypr�v�t se, ale po zp�sobu �a�ka. Vytvo�it sv�j portr�t ve velk�m v�buchu sm�chu. Op�ral jsem se o Picassovu s�rii portr�t� um�lce a jeho modelu. Cestou jsem si uv�domil p�ehnan� rozsah sv�ho projektu. Zd�lo se mi, �e p�i B�lou velrybu. To bude bezpochyby nehrateln�, myslil jsem. Monstrum. Ale pokra�oval jsem, proto�e to fungovalo. Tehdy se zvolna rodil "protiprojekt": po h�e P�es palubu (pades�t postav, dvacet dev�t m�st d�je, d�lka p�edstaven� dev�t hodin) napsat hru na stejn� t�ma, ale co mo�n� nejopro�t�n�j��: m�lo n�kladnou, kr�tkou a snadno inscenovatelnou (tomu jsem tehdy v��il). Tak vznikla hra ��dost o m�sto. Na stejn� t�ma, ��k�te. Tyto dv� hry jsou ponorem do spole�ensk�ch a ekonomick�ch mechanism�, kter� dnes ovl�daj� z�padn� spole�nost. Je to pohled "zevnit�"? �tok zevnit�, ano. Ze sympatie. Ale douf�m, �e i n�co jin�ho. ��dn� divadeln� d�lo se soci�ln�m, ekonomick�m a politick�m n�m�tem, tak rozs�hl� a tak aktu�ln�, by neupoutalo, kdyby nebylo zakotveno v t�matu - jak to ��ci - element�rn�m, trval�m, univerz�ln�m, v ot�zce metafyzick�ho ��du. A� u� to autor chce nebo nechce, a� to v� �i nev�. Mysl�m, �e ve hr�ch P�es palubu a ��dost o m�sto nal�z�m dodate�n� a s odstupem velmi v�razn� dvoj� t�ma, zdvojen� t�ma hled�n� p��slu�nosti (p�ijet�, souhlasu, p�ipojen� se) a zoufalstv� z odm�tnut�, pop�en�, vylou�en�. Dvojice "vstup-v�stup" ve v�ech variac�ch, ve v�ech f�z�ch pohybu houpa�ky. Se v�emi odezvami, i z nejvzd�len�j�� kulturn� a n�bo�ensk� minulosti. R�d pou��v�te mytologii, nechyb� v ��dn� z va�ich her. Nen� v tom trochu intelektu�ln� koketerie? T�ma "vstup-v�stup", dialektick� pohyb mezi t�mito dv�ma p�ly, se jist� v�e na m�ty z po��tku v�k� - p��kladem je rajsk� zahrada, kde nic nebylo rozd�leno, v�e bylo sd�len� a slu�ov�n�. V�e se na "sm��en� protiklad�" (na "konec �as�"), kter� d�v� tu�it konec d�jin - a konec hry P�es palubu. Velmi mne ovlivnilo b�snick� d�lo T. S. Eliota - ji� jako osmn�ctilet�ho. Eliot hled� souvislosti mezi plnost� minulosti, v n� v�e dr�elo pohromad�, a �alostnou sm�nost� vylidn�n�, proto�e znesv�cen� p��tomnosti. A hled� je velmi intimn� a p�itom ironicky. Pro� ironicky? Proto�e ta n�dhern� minulost na�ich p�edstav nikdy neexistovala. Je to fale�n� ztr�ta. Ale pot�ebujeme ji. Pom�h�. Ty neust�l� n�vraty k mytologick� minulosti vysv�tluj�, pro� jste pro P�es palubu pou�il strukturu Aristofanov�ch her? Cht�l jsem se uzavt��t do zcela omezuj�c� struktury, abych v n� mohl zcela svobodn� v�echno zp�eh�zet. T�m, �e jsem se dal spoutat Aristofanem, jsem se pojistil proti p�du do chaosu. Ve h�e P�es palubu vystupuje, jak ��k�te, pades�t osob. Ve skute�nosti m� ale tato hra jednu hlavn� osobu, kterou je podnik, pr�m�rn� francouzsk� podnik, a vy n�m odhalujete jeho tv��, jeho t�lo, jeho p��stupy, jeho chov�n�, probl�my a protimluvy na jeho p��kladn� cest�. Tento podnik se zab�v� v�robou a prodejem toaletn�ho pap�ru. Kdy� jste cht�l popsat, jak funguje podnik, mohl jste ho nechat vyr�b�t a prod�vat jak�koli jin� v�robek: jogurty, pono�ky, ��rovky, prac� prost�edky nebo kol�nskou vodu. Vy jste zvolil toaletn� pap�r a to stav� do pop�ed� vyprazd�ov�n� st�ev, co� bude nutn� lidi pohor�ovat nebo to vyvol� sm�ch - rozhodn� to odvede pozornost od ostatn�ch t�mat, kter� se sna��te otev��t, prost� to bude p�ek�et. B�l jste se snad, �e byste neutr�ln�j��m v�robkem dostate�n� neupoutal pozornost publika? Domn�val jste se, �e provokac� vzbud�te z�jem? Nebo v tom m�me vid�t symbolick� z�m�r, cht�l jste uk�zat, �e cel� na�e pr�myslov� a komer�n� spole�nost je postavena na spot�eb� a na tom, �e se v "tom" top�? V takov�m p��pad� je va�e hra - na rozd�l od va�ich proklamac� - ve skute�nosti ob�alobou a demonstrac� ur�it� p�edem dan� teze. M�te pravdu v tom, �e podnik je "postavou" hry. �el bych je�t� d�l a �ekl bych, �e i jej� v�robek se v pr�b�hu hry st�le jasn�ji a d�razn�ji jev� jako jej� "postava". Dokonce se ve prosp�ch t�to postavy, je� se rod�, roste, bojuje, um�r� a znovu se rod�, vytr�cej� postavy z masa a krve. A pro� tento v�robek? Ve skute�nosti jsem nem�l na vybranou. Pot�eboval jsem v�robek slou��c� zcela ban�ln�mu pou�it�, kter� odpov�d� z�kladn� a obecn� lidsk� pot�eb�. Tak� jsem pot�eboval v�robek z m�lo propracovan� "marketingov� oblasti", kde n�hl� n�stup nov�ch technik v�roby i obchodu vyvol� p�evratn� zm�ny. To vylu�ovalo jogurty, kosmetiku, cigarety, automobily atd. Nadto jsem pot�eboval v�robek, jen� by nab�zel co mo�n� nej�ir�� vyu�it� "podv�dom�ch motivac�", proto�e marketingov� revoluce spo��v� p�edev��m v objeven� a stimulaci hlubok�ch pot�eb a cht��� "okolo" produktu. A uk�zalo se, �e do dne�n�ho dne nebyla t�m�� v�bec vyu�ita an�ln� stimulace, zat�mco se v reklamn�m prost�ed� top�me ve stimulaci genit�ln�, kter� se ji� bl�� k satura�n�mu bodu. A kone�n� - shoduji se s marketingov�mi experty hry, kte�� zde vid� cel� potla�ovan� prostor, tedy mo�nost osvobozen� nejen na poli ekonomick�ho r�stu, ale tak� v oblasti libida? Pozoruji ov�em, �e �ada lid� je p�i �etb� hry P�es palubu �okov�na a prudce reaguje na volbu v�robku; to sv�d�� o tom, �e oblast, ji� zde zkoum�m, je siln� vn�m�na a velmi �iv�? Jsou mezi nimi takov�, kte�� necht�j� p�iznat sv� pohor�en� a prozrad� se t�m, �e ve v�robku vid� symbol. To je ale fale�n� stopa. Volba toaletn�ho pap�ru sp�e zveli�uje, zd�raz�uje v�udyp��tomn� zmatek, zviditel�uje perverzi manipulace, zkr�tka vn�� do hry prvek nap�t� a prudkosti, a t�m podporuje vznik drobn�ch dramatick�ch exploz�, kter� hled�m. Ve sv�m psan� jdete a� za realismus, mohli bychom mluvit o naturalismu doveden�m do krajnosti. Mysl�te, �e to m��e na divadle p�sobit? P�soben� divadla prob�h� ve dvou dob�ch. Nejd��v je nutn� z�skat z�jem div�ka. Pak ho dov�st do ur�it�ho stavu nejistoty, usnadnit mu cestu k eventu�ln�mu zvratu, ke "zm�n�". Prvn� doba je nezbytn� podm�nka. Nud�c� se div�k je ztracen? Nezapom�nejme v�ak, �e nuda je nejlep�� obrann� mechanismus, kter� m��e d�t do pohybu div�k, je-li napaden n���m nov�m. Mysl�m, �e ve v�ech hr�ch s�z�m na "pobaven� p�ekvapen�", na "komick� dojet�" zp�soben� ne�ekan�m trh�n�m v�c� a jejich nov�m spojov�n�m. v�e z�le�� na tom, aby hra poskytovala tolik pot�en�, kter� by vyrovnalo n�mahu, je� se od div�ka po�aduje. Pokud jde o druhou dobu: p�edpokl�d�me, �e jsme z�skali div�k�v z�jem; jsem p�esv�d�en, �e m�me-li ho dov�st ke "zm�n�", nesm�me ho hned vylekat prohl�en�m, �e "v�ci nejsou takov�, jak se domn�v�". Mus�me ho naopak z�skat t�m, �e mu uk�eme v�ci, "jak je zn�", a pak ho nen�padn� dovedeme k bodu, kde jeho jistoty zakol�saj�. Aischylos a Sofokl�s si nepo��nali jinak a m�li pro to dobr� d�vod: trag�die vych�z� z "m�t� p�echodu" ("rites de passage"). Dnes mus�me pracovat s jin�mi prost�edky ne� oni, ale cesta je stejn�: div�ka nejprve "usad�m" do zn�m�ho prost�ed� a pak ho postupn� z tohoto prost�ed� vystrkuji, dokud jej neobjev� z jin�ho pohledu. Funkc� divadla je poskytnout p�echod, p�ev�d�t do jin� dimenze vn�m�n�. Z�ejm� p�i psan� divadeln�ch her douf�te, �e p�isp�jete k "prom�n� �lov�ka". Jak se toto vyzn�n� v�ry v utilit�rn� funkci divadla srovn�v� s va�� proklamovanou lhostejnost� k inscenac�m va�ich her? ��k�te jednak, �e se v�s to p��li� net�k�, jednak, �e v�s va�e d�lo p�ed�� nebo aspo� p�esahuje a �e to tak je lep��, a kone�n� pova�ujete za zanedbateln� a za bezv�znamn� sv� vlastn� my�lenky, sv� vlastn� n�zory na velk� ot�zky, kter� lidem klade dne�n� doba, a oce�ujete jen �sp�ch form�ln�ch kompozic ze syrov�ch prvk� reality. To je ned�slednost. Ta nepochybn� vyjad�uje �t�k z va�� neudr�iteln� situace: jste sou�asn� kritik Syst�mu a jeho aktivn� sou��st. P�edev��m si mysl�m, �e �lov�k slou��c� Syst�mu, hluboce se pod�lej�c� svou aktivitou na jeho chodu, m��e tento Syst�m snadn�ji zkoumat - pokud je ov�em schopen st��dat svou �innost s pozorov�n�m sebe sama? A z�rove� pokud je schopen se od sebe sama do ur�it� m�ry distancovat. P�ipom�n� mi to mu�e, kter� se pln� anga�uje v ideologick�m zmatku kolem sebe a v ��dn� situaci se nedok�e rozhodnout s kone�nou platnost�. M� ideje a postoje jsou, �ekn�me, neur�it�, mlhav� a kol�sav�, tedy nemaj� zvl�tn� v�znam ani v�hu; nanejv�� v nich rozezn�v�m n�kter� konstanty, ty v�ak jsou sp�e na �rovni podn�t�, n�klonnost� a sklon� ne� na �rovni rozhodov�n�. Jsem zv�dav�, a tak na sv� cest� a p�i setk�n�ch nazda�b�h kut�m. Ta zv�davost �iv� jednu cti��dost: sna��m se uvolnit p�i hled�n� souvislost� n�kter� prvky pozn�n�. P�edpokl�d�m, �e tato pr�ce m��e poslou�it jin�m, �e tyto kombinace mohou p�isp�t k lep�� komunikaci, kter� by byla ��inn�j�� ne� ideje, teze a teorie - netvrd�m v�ak, �e se do�k�m potvrzen� sv�ch p�edpoklad�. Ve skladebn�m procesu je na prvn�m m�st� pr�ce s materi�lem sam�m, tedy s lidskou �e��, s �e�� ve form� dialogu, slou��c� jako vazba r�znorod�ch prvk�, kter� skl�d�m dohromady. Pracuji se slovy jako mal�� s linkou a s barvou, jako hudebn�k se zvukem. Je pro mne p�irozen�j�� p�idru�ovat se k mal���m a k hudebn�k�m nepochybn� proto, �e nepou��v�m slova, abych vyj�d�il pocity a ideje, ale proto, abych materializoval vztahy rozd�l� a opakov�n�, abych vystoupil z neur�itosti, abych dal z chaosu v�c� vystoupit "v�cem mezi v�cmi". Je to velice element�rn� pr�ce na �rovni fenom�n�. Form�ln� pr�ce? Ano, nesporn� je, proto�e tvorbou tvar� se m��e za��t vytv��et smysl. Jinak �e�eno: nepova�uji sv�t za dan�, mus� se neust�le tvo�it. V tom se projevuje aktivita um�lce - d�le�it� je, aby dob�e prom�sil p�vodn� l�tku, z n� tvo��. A pram�lo p�itom z�le�� na jeho spole�ensk�m postaven� (j� jsem nap��klad gener�ln� �editel velk�ho podniku), na jeho osobn�ch zvl�tnostech (j� nap��klad sb�r�m staro�itnosti, vyst�ihuji z novin a m�m kr�tk� vlasy). Tyto ryze osobn� fakta by m�l b�t schopen uzav��t do z�vorky (a� jsou jak�koliv), ani� by je v�ak pop�ral nebo odm�tal. Nem�te tedy ��dn� p�esv�d�en�, zato jste ale zv�dav�? Ano, v�c ne� v�t�inu lid� mne udivuje, co se d�je a co je obecn� pova�ov�no za "samoz�ejm�". Pro mne nen� samoz�ejm� nic, zejm�na ne v�ci nejb�n�j��, jako ��t spolu (pro dvojici), prod�vat (pro obchodn�ho z�stupce). Nevych�z�m z ��asu. Ka�d� den je tak trochu za��tek sv�ta. A sou�asn� je to neust�l� opakov�n�, a� se zdvih� �aludek. Odtud ironie? Po celou dobu sv�ho v�kladu se neust�le sna��te vyhnout probl�mu odpov�dnosti spisovatele, um�lce. Se zv�davost� a s �divem se daleko nedostaneme; od Sartra u� d�vno v�me, �e vyh�bat se anga�ovanosti je nejb�n�j�� zp�sob, jak se anga�ovat- ve slu�b� Syst�mu, Zaveden�mu ��du. Nikdo se nevyhne skute�nosti, �e je sou��st� spole�nosti, a um�lec j� je v�ce ne� ostatn� - kdy� odm�t� zaujmout stanovisko, riskuje, �e jeho d�lo objektivn� poslou�� utla�ovatel�m. Um�lec ov�em zast�v� ve�ejnou funkci; a� chce nebo nechce, jeho d�lo tak �i onak ovliv�uje spole�ensk� chov�n�. Aby se to je�t� v�c zkomplikovalo, dramatik v sou�asn� organizaci spole�nosti nadto t�hne k tomu, aby dos�hl n�jak� vazby s Moc�, proto�e realizace jeho d�la st�le v�ce pot�ebuje p��m� nebo nep��m� subvence. Z toho vypl�v� dilema Moci, kter� je nucena podporovat �innost obr�cenou proti n�: kdyby nechala v�echnu kulturu zakrn�t, u�kodilo by to jej� presti�i. To v�echno jsou fale�n� dilemata, kter� vznikla z toho, �e si um�lci od doby romantismu zvykli pova�ovat se za nositele posl�n�. Na druh� stran� je Moc bere st�le v�n�ji na v�dom�, a kdy� ve sv�m protestu p�ekro�� ur�it� meze (r�zn� v r�zn�ch re�imech), cenzura je zak�e nebo zavra�d�? Bylo by tomu jinak, kdyby se p�ipustilo, aby um�lec ve spole�nosti a ve vztahu k Moci zast�val roli �a�ka - toho, jemu� se nejen dovoluje, ale od n�ho� se dokonce pro obveselen� ��d�, aby ��kal, co si nikdo nedovol� myslet ani p�edstavit, aby pojmenov�val nepojmenovateln�, aby ���il z�rodky budouc�ch zm�n, aby p�evracel perspektivy. Kdysi mu za to platili. N�kdy ho tak� bili. Picasso a Chaplin byli ob�as pron�sledov�ni; to jsou velc� �a�ci na�eho stolet�. Kdy� se dob�e pod�v�me na Brechta, je v�ce �a�ek ne� u�itel. Mohu jmenovat dal�� �a�ky: Joyce, Hemingway, Breton, Aragon, Borges, Ernst, Duchamp, Michaux, Dubuffet, Stockhausen, Xenaxis, Rauschenberg, Oldenburg, Godard (a� do Week-endu)? A mezi "politicky zbloudil�mi" Pound a C�line; ironie je v tom, �e d�lo t�chto dvou nen� m�n� "zdrav�" a "pokrokov�" ne� d�la t�ch, kdo se takzvan� "anga�ovali historicky spr�vn�m sm�rem". Hodnotou, kter� p�etrvala, byla jejich tv�r�� state�nost na �rovni l�tky, s n� pracovali. Jak definujete um�lce v roli �a�ka? Jako toho, jeho� tv�r�� p��stup - a� u� explozivn� nebo klidn� - vyhazuje do vzduchu konformismus a stereotypy Syst�mu a otv�r� dosud netu�en� cesty? Kter� povedou k vybudov�n� p��t�ho Syst�mu, je�t� o trochu v�ce potla�ovatelsk�ho? To u� je jin� ot�zka. Ano i ne. Mozartova hudba vyvolala obrovsk� konformismus, stala se m�dou. Sama si v�ak dodnes zachovala a je�t� dlouho zachov� svou osvobozuj�c� moc. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).