![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Outsid�i v ��e magaz�nov� kultury
"Um�n� b�t outsidrem je vzne�en� um�n�. Je to um�n� st�t rovn� tam, kde se ostatn� mazan� skl�n�. Je to um�n� neza�adit se tam, kde za�azen� znamen� hanbu, i kdy� pozlacenou hanbu" - slova Eduarda Martina v tradi�n� �vodn� pozn�mce m��� k v��n�mu sporu mezi svobodnou lidskou individualitou poslu�nou pouze sv�ho vnit�n�ho hlasu a spole�nost� s jej�mi normami, z�kony, po�adavky i nezbytnou konformitou. Pr�v� t�mto t�matem se zab�v� Erich Neumann ve sv� knize Hlubinn� psychologie a nov� etika, z n� jsme do rubriky My�lenkov� proudy XX. stolet� vybrali uk�zku. Neumann uv�d�, �e star� etika, j� se ��d� v�t�ina spole�nosti, pokl�d� za eticky �nosn� akt vyt�sn�n� "ne��douc�ch" (st�nov�ch) vlastnost�, co� m��e ve sv�ch d�sledc�ch v�st k nebezpe�n�m kompenza�n�m reakc�m a k infekc�m zla (v na�ich podm�nk�ch je touto reakc� zabarven nap�. vztah k Rom�m). Naproti tomu nositel� nov� etiky p�ij�maj� odpov�dnost i za nev�domou str�nku sv� bytosti (za sv�j St�n), usiluj�ce tak o etickou autonomii a lidskou celistvost. Rozpor mezi hodnotami, je� jsou ve spole�nosti uct�v�ny, a naopak t�mi, z nich� vyr�st� lidsk� individualita, nab�v� na aktu�lnosti i dnes. Proto n�s v r�mci pravideln� rubriky Konfrontace zaj�malo, jak se v sou�asn�ch podm�nk�ch, kdy ovl�dla pole "magaz�nov� kultura", �ije t�m osobnostem, kter� stoj� mimo jej� "hlavn� proud". Na polo�en� ot�zky zareagovali nap�. nakladatel Ladislav Zadrob�lek, b�sn�k Ji�� Kub�na, b�val� politick� v�ze� Miloslav �apek, b�sn�k a kritik Andrej Stankovi�. Jejich odpov�di jsou natolik osobit� a pronikav�, �e tvo�� j�dro cel�ho ��sla, k n�mu� pat�� i rozhovor s "ekologick�m disidentem" Blumfeldem S.M., koment�� V�ta Urbana, esejistick� �vahy Lubom�ra Mart�nka, Romana C�lka, Stanislava Kom�rka, sta� Ivana Slav�ka (za�azen� do rubriky Literatura) a sv�r�zn� "esej-litanie-pov�dka" Vladim�ra Hendricha. Nov� "outsidersk�" ��slo, je� by m�lo tvo�it jak�si tematick� prot�j�ek minul� revue PROSTOR 37 (zam��en� k ot�zce normality), se redak�n� "vylouplo" bez obvykl�ch pot�� a probl�m�. K� by to bylo znamen�m, �e outsiderstv� je �iv� t�ma nejen pro p�isp�vatele, kter�m t�mto d�kujeme za autorskou spolupr�ci, ale i pro na�e �ten��e. redakce |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).