|
Co (bylo) je norm�ln�? D��ve a nyn�
Ml�och, Lubom�r; Nakone�n�, Milan; Forbelsk�, Josef; Illner, Michal; �m�d, Jan
Sou�asn� meze normality se i p�i v?� sv� neohrani�enosti nekryj� s t�m, co bylo pova?ov�no za norm�ln� za komunismu. Norm�ln� byla ritualizovan� poslu?nost, v�m�nn� obchod mezi ob�any a re?imem, kde sm�nn�mi hodnotami byly nap��klad na jedn� stran� tolerovan� p�ikr�d�n� a na stran� druh� neocen�n� pr�ce. Norm�ln� byl regulovan� p��sun informac� a stejn� tak regulovan� p��stup ke ?koln�mu vzd�l�n�. Souhrnn� �e�eno v?e, co v jin�ch zem�pisn�ch sou�adnic�ch a na jin� hladin� civilizace je hluboce nenorm�ln�. Norm�ln�, tedy b�?n�, bylo vlastn� nenorm�ln�. �asov� p�eryv mezi koncem osmdes�t�ch a za��tkem devades�t�ch let znamen� v oblasti norem f�zov� posun. Obecn� p�ij�man� hranice normality se vyty�ily jinak. Jen?e, nebude se n�m to, co dnes pova?ujeme za norm�ln�, za p�r let jevit op�t jako hluboce nenorm�ln�? V?dy? zhruba p�ed rokem nastal dal?� f�zov� posun: tolerovan� normalita v podob� sv�r�zn�, divok� privatizace se prom�nila v nenormalitu. Je v�bec nad�je, ?e bychom se dobrali jak�hosi nejmen?�ho mo?n�ho jmenovatele, kter� by stanovil ost�ej?� hranice toho, co je je?t� spole�ensky p��pustn�, tedy norm�ln�, a co u? norm�ln� nen�? A je v�bec takto stanoven� minimum n���m pozitivn�m? Je sama normalita n���m norm�ln�m? Nebo je normalita synonymem pro konformitu, matnost, nev�raznost? Co a kdo je ve skute�nosti norm�ln�?
***
Pohled ekonoma Lubom�r Ml�och, ekonom, d�kan Fakulty soci�ln�ch v�d UK Ekonomie nepracuje s normalitou a abnormalitou jako t�eba psychologie (psychiatrie). Nejbli??�mi term�ny by v?ak mohly b�t pojmy ze soci�ln� etiky: etick� maximy jako deontologick� principy (mor�ln� zavazuj�c� povinnosti), profesion�ln� a etick� standardy �i kodexy etick�ho chov�n�, s nimi? se ve vysp�l�ch tr?n�ch ekonomik�ch setk�v�me v discipl�n� zvan� ?business ethic? ? etika podnik�n�. Tedy etick� maximy, etick� standardy a substandardn� ekonomick� chov�n�. Pr�vo b�v� pova?ov�no za jak�si etick� minimum, za jeho? dodr?ov�n� a sankcionov�n� p�eb�r� odpov�dnost st�t (vynutitelnost, vymahatelnost pr�va): za dodr?ov�n� ?ir?�ch etick�ch norem by pak m�l odm��ovat (a za poru?ov�n� sankcionovat) trh s�m? Tolik u�ebnice. V?imn�me si, ?e s profesion�ln�mi a etick�mi standardy se bylo mo?no setkat ve st�edov�ku: �emeslnick� cechy a obchodn� gildy sv� �leny vedly, vychov�valy, trestaly. Kapitalismus voln� sout�?e vyrostl z ducha protestantsk� etiky (Max Weber): staro?idovsk� Bo?� p�ik�z�n� byla roz?��ena o ctnosti obchodn�ka a kapitalisty usiluj�c�ho o v��nou sp�su rozhoj�ov�n�m sv��en�ch h�iven. Ve st�edov�ku i zde m�lo b�t zcela jasn�, co je etickou normou, co je dobr� a co je ?patn�, co je ?norm�ln�? a co norm�ln� nen�? Hannah Arendtov� (v eseji Tradice a modern� v�k) pova?uje Marxe (stejn� jako Nietzscheho a Kierkegaarda) za bu�i�e proti tradi�n�m hodnot�m, tradi�n� mor�lce a tradi�n�mu n�bo?enstv�. Marx vyvol�v� ?ducha vzpoury?: proto?e se v kapitalismu a v soukrom�m vlastnictv� sv�t �lov�ku odcizil, je t�eba jeho instituce, hodnoty a mor�lku zni�it, za��t s ?�ist�m stolem? a vybudovat sv�t nov�. Komunistick� revoluce stav� odv�k� principy na hlavu (anebo ? jak je ona sama p�esv�d�ena ? ?z hlavy na nohy?). Zat�mco soci�ln� u�en� c�rkve v podob� prvn� soci�ln� encykliky Rerum novarum Lva XIII. (1891) hodl� kapitalismus kultivovat apely na skute�n� dodr?ov�n� odv�k�ch mor�ln�ch norem, Marx ztr�c� s tehdej?�m uspo��d�n�m sv�ta a s t�m, �emu tento sv�t rozum� jako ?norm�ln�mu?, zcela trp�livost: ?Nech? zhyne star� podl� sv�t!? V komunistick� revoluci ztr�c� p�edchoz� pojet� normality svou platnost: n�siln� vyvlastn�n� po?lap�v� Moj?�?ovo ?Nepokrade?!? ve jm�nu p�islibovan� budouc� vy??� efektivnosti a lep?� soci�ln� spravedlnosti ?nov�ho sv�ta?. Nenorm�ln� se st�v� norm�ln�m, organizovan� spole�ensk� kr�de? m� zakl�dat nov� hospod��sk� a spole�ensk� ��d. I ten se v?ak mus� pokusit zamezit rozkr�d�n� ?majetku v socialistick�m vlastnictv�? ? jak zn�la pr�vn� norma sv� doby. Skute�n� ?it� etika v?ak byla oproti ?mor�ln�mu kodexu budovatele komunismu? siln� substandardn�, jak vystihuje roz?��en� �slov� t� doby: ?Kdo nekrade, okr�d� svou vlastn� rodinu!? �esk� spole�nost jen od za��tku tohoto stolet�, je? se nachyluje ke sv�mu konci, pro?la (�i l�pe byla ?provle�ena?) hned n�kolika spole�ensko-politicko-hospod��sk�mi zvraty, b�hem nich? instituce form�ln� (pr�vn�) i neform�ln� (?it� mor�lka) prod�l�valy obrovsk� zm�ny, byly destabilizov�ny a ot�eseny. S nimi byla ot�esena i identita �esk�ho �lov�ka: dok�zali jsme v?echny ty p�evraty p�e?�t, ale zaplatili jsme za toto p�e?it� vysokou cenu ot�esen� mravn� integrity, cenu oslaben�ho konsenzu, co v�bec je a co nen� norm�ln�? �noru 1948 ji? p�edch�zela prvn�, tzv. Masarykova pozemkov� reforma (kterou nap�. star� dobr� Anglie nepot�ebovala a? dosud), etnick� �istky v Sudetech sm�rem jedn�m (1939) i druh�m (1945?1947) spojen� s vyvlast�ov�n�m na n�rodnostn�m principu. Tzv. n�rodn� spr�vcovstv� a osidlov�n� pohrani��, pozd�ji nucen� zdru?stev�ov�n� zem�d�lstv�? P�evraty v pr�vn�ch r�mc�ch spole�nosti byly doprov�zeny rostouc�m znejis?ov�n�m pocitu, co je a co nen� norm�ln�? ?Sametov� revoluce? roku 1989 pak otev�ela cestu k pokusu o n�vrat na tu civiliza�n� trajektorii, kterou jsme p�ed p�lstolet�m opustili. K n� m�lo pat�it i pojet� normality v hospod��stv�: tedy princip soukrom�ho vlastnictv�. Jsem pevn� p�esv�d�en, ?e cesta restituc� kdysi n�siln� vyvlastn�n�ho majetku p�i respektov�n� d�dick�ch pr�v byla ? p�es v?echny praktick� nedokonalosti, ned�slednosti a nedota?en� do konce ? tou cestou, kter� znamenala navazov�n� nitek zp�etrhan� kontinuity, hled�n� a porozum�n� �esk� spole�nosti sob� sam�, jistou formu soci�ln� kaj�cnosti, k n�? pat�� i snaha napravit, co se stalo a st�t nem�lo? Naproti tomu jin� cesty privatizace, vych�zej�c� z p�esv�d�en�, ?e ?pecunia non olet? (pen�ze nep�chnou) a ?e kdysi st�tn� podniky je t�eba zprivatizovat co nejrychleji podle p��slov� ?��el sv�t� prost�edky? ? tedy ?i kdyby se to m�lo rozkr�st?, jak zn� autentick� cit�t jednoho protagonisty ?, nejen?e nevedly k nastolen� ��du, v jeho? kontextu je pak v ekonomice jedin� mo?n� rozum�t tomu, co je a co nen� norm�ln�, ale boj�m se, ?e bychom se on� normalit� z�padn� civilizace mohli dokonce je?t� vzd�lit? Mo?n� to zn� na prvn� pohled p�ekvapiv�, ale tyto cesty privatizace, vych�zej�c� z fale?n�ho mesi�?stv� sv�ch architekt�, byly jen opakovan�m n�vratem ducha vzpoury, o n�m? psala kdysi Arendtov�, jen spole�ensk� znam�nko doby bylo opa�n�. N�vrat ?ne�ist�ho ducha? v p�edprivatiza�n� agonii, v privatizaci sam� i v tzv. ?t�et� vln�? poprivatiza�n�ch majetkov�ch transakc� op�tovn� zpochybnil onen kategorick� mor�ln� imperativ ?Nepokrade?!? Je to tato nejistota ochrany vlastnick�ch pr�v u n�s, je? vedla ke ch�adnut� kapit�lov�ho trhu, ke ztr�t� d�v�ry zahrani�n�ch investor� a kone�n� ke tvrd�mu konstatov�n�, jeho? autory jsou ekonomov� B�rta a Ben��ek: ?Standardn� kapitalismus se u n�s nepovedl.? Etika podnik�n� je substandardn� a st�t jako garant pr�va a spravedlnosti v hospod��stv� selh�v�: obchodn� soudy jsou zahlcen�, m�lo funk�n�, neschopn� vynutit platnost smlouvy a pr�va. Co je tedy ?hic et nunc? ? zde a nyn� ? v hospod��stv� ?norm�ln�?? ?patn� finan�n� discipl�na, vz�jemn� neochota platit za dodan� zbo?� a slu?by: dodavatel, kter� plat� alespo� se zpo?d�n�m n�kolika m�s�c�, je?t� nen� ten nejhor?�. Jsou tac�, kte�� zakl�daj� podniky p��mo s podvodn�m �myslem nezaplatit a v�st podnik k ?��zen�mu bankrotu?. P��li? �ast� je nepoctiv� spr�vcovstv� sv��en�ho majetku v bank�ch a investi�n�ch fondech, mor�ln� hazard v �v�rov�ch smlouv�ch spojen� s korupc�, vykr�d�n� fond� i podnik� ?zevnit�?, pro n�? se objevil �esk� term�n ? s ji? mezin�rodn�m roz?��en�m ? ?tunelov�n�?. Heslo da�ov�ch poplatn�k�, zejm�na pr�vnick�ch osob, ?e ?zisk vykazuje a dan� odv�d� jen neprofesion�l anebo hlup�k?, p�ipom�n� zn�m� normaliza�n� ?kdo neokr�d� st�t, okr�d� rodinu?. �esk� spole�nost stoj� p�ed pot�ebou sv� konverze, sv�ho ?obr�cen�?, d�-li se mluvit o v�cech tak intimn� se dot�kaj�c�ch sv�dom� jednotlivce i v kontextu spole�nosti jako celku. K t�to konverzi by pat�ilo pochopen�, ?e bez ?irok�ho p�ijet� odv�k�ch mor�ln�ch norem i standard� ekonomick�ho chov�n�, b�?n�ch v zem�ch Evropsk� unie i jinde, si na?e hospod��stv� nez�sk� ztracenou d�v�ru a nem� ?anci v�st na?i spole�nost k rozkv�tu a blahobytu. Stoj�me p�ed pot�ebou toho, �emu Jan Pavel II. ��k� ?nov� evangelizace?. Jist� jsou i jin�, sekul�rn� cesty posilov�n� humanitn�ch ide�l� a mravn�ch princip�, v jejich? r�mci je mo?n� dos�hnout ?ir?� shody ve spole�nosti o tom, ?co je a co nen� norm�ln�?. Potom ?zapla? p�nb�h za n�?.
Norm�ln� ztr�ta iluz� a revize hodnot Milan Nakone�n�, psycholog Normalita je historick� fenom�n: ve star� dobr� Anglii se v obdob� viktori�nsk� mor�lky u vy??�ch spole�ensk�ch vrstev pokl�dalo za norm�ln�, kdy? mu?i plakali a ?eny omdl�valy; d�vka, kter� by neomdlela v p��tomnosti mu?e, jen? se zm�nil o sv�ch kalhot�ch, by byla b�vala pokl�d�na za neslu?nou. V obdob� komunistick� ?normalizace? bylo zcela norm�ln� ??�t ve l?i? a tv��it se alespo� zaujat�, kdy? se na ?kolen� mluvilo o ?v�dobytc�ch socialismu? nebo o p�ednostech socialistick� ekonomiky p�ed kapitalistickou. Kdo se p�i tom tv��il nad?en� a d�lal si pozn�mky, vylep?oval si k�drov� profil a posouval se k vytou?en�m obzor�m nomenklatury. N�kte�� p�i tom rozpa�it� hopkovali, jin� se plazili, nikomu to nep�ipadalo jako anom�lie. N�rod ?il v ?ed� z�n� a byl vzru?ov�n p�ev�?n� jen neo�ek�van�mi dod�vkami uher�ku a ban�n�. Hmyz� mimikry se staly normou t�m�� v?eobecn� respektovanou, z�vid�lo se hovniv�l�m, politick�mi tlu�huby se tajn� a ti?e pohrdalo, ale ��kalo se jim uctiv� a nahlas ?soudruhu?. ?ivot v re�ln�m socialismu p�ipom�nal ochotnick� divadlo, kde se hr�l mizern� re?�rovan� k�� p�ed pr�zdn�m hledi?t�m; hr�li v?ichni a jen pro sv� spoluhr��e. Pak p�i?la nad�je ? podzim 1989 ? a s n� nad?en� nad perspektivou ?z��n�ch z�t�k�?. Ve v?eobecn� euforii se leccos p�ehl�dlo, ostatn� ?nejsme jako oni?, dosud zak�iknut� intelektu�lov� rozpout�vali orgie humanismu a liberalismu, ovzdu?� bylo nasyceno v�n� svobody. Neslu?elo se sice b�t antikomunistou, ale p��le?itost koupit si nemravn� obr�zky o�ividn� rychle nar�stala. Z b�val�ch vypla?en�ch funkcion��� se st�vali sebev�dom�, a nikoli jen drobn� podnikatel�. Buzerantsky n�?n� ?revoluce? vrcholila v prvn�ch svobodn�ch volb�ch; byli i tac�, kte�� na nemocni�n�m smrteln�m l�?ku dali sv�j hlas osvoboditel�m a zem�eli. Av?ak d�jiny v?dycky berou lid tak trochu u huby a v transformovan� spole�nosti tomu bylo nejinak, jen n�jakou dobu trv�, ne? na to lid� p�ijdou. A tak mnoz� zjistili, ?e op�t ?ij� ve l?i, ?e sice u? nemus� tak moc lh�t jako kdysi, ale ?e jsou soustavn� obelh�v�ni. Politick� garnitura s koncesovan�m hospod��sk�m mesi�?em v �ele p�ipravila n�rodu semin�� k politick�mu ?kolen� z dob totality, nez��dka dokonce i se star�mi lektory. Heslo ?pravda a l�ska proti l?i a nen�visti?, kter� je?t� doned�vna obla?ovalo tolik okoral�ch klimakterick�ch srdc�, dnes zn� jako drz� cynismus. Didakticky nejpropracovan�j?� semin�� k ideov� politick�mu t�matu o bur?oazn� demokracii a prohnil�m kapitalismu, vyu?�vaj�ce v?ech n�zorn�ch pom�cek, podali volen� z�stupci lidu a partajn� bossov� v jedn� osob�, p�edev?�m na �rovni Poslaneck� sn�movny: utvo�ili ze sebe p�edev?�m kastu nedotknuteln�ch s privilegii feud�ln�ch kn�?at a finan�n�mi p��jmy profesion�ln�ch hokejist�, kastu, kter� m� k lidu tak daleko jako lid na Azurov� pob�e?� nebo na Mallorku. Povzbuzeni jejich �sp�chy a podn�cov�ni touhou p�en�st finan�n� odm�ny za verb�ln� v�kony v boji o moc z pr�zdn�ch partajn�ch kas na bedra da�ov�ch poplatn�k�, vytvo�ili partajn� l�d�i Sen�t. A t�m�� cel� t�etina n�roda zvolila do t�to ?pojistky demokracie? sv� z�stupce. Jak?e to ��kali sta�� ��man�: ?Senatores boni viri, senatus mala bestia?, nebo obr�cen�? Ti zbyl� zaslou?il�, vyvaluj�c� se po partajn�ch sekretari�tech, budou st�le l�pe a radostn�ji propl�ceni ze st�tn�ch financ�. ?el, t�ch semin�rn�ch t�mat je velmi mnoho, a tak snad je?t� jen ta nejzaj�mav�j?� ? co t�ma, to transforma�n� pochutina: podvodn� privatizace, bezb�eh� zhoubn� liberalismus, nestoudn� korupce se zlo�innost� organizovanou z nejvy??�ch m�st, zlo�inn� rozkr�d�n� n�rodn�ho majetku, nem�n� zlo�inn� plundrov�n� n�rodn�ho p��rodn�ho bohatstv�, skom�raj�c� ekonomika, postupuj�c� zb�da�ov�n� lidu, degenerovan� politick� kultura, nenasytn� partajnictv�? To v?e a mnoho dal?�ch spole�ensko-ekonomick�ch a kulturn�-politick�ch morbidit, pe�liv� zar�movan�ch debiln� legislativou, m?ouraj�c� babou zamilovanou do zlo�in� v?eho druhu. Opojn� heslo transformace a transformovan� skute�nost, iluze a realita ukucht�n� politik��i z jedovat�ch ingredienc� pseudoliberalismu, nechutn� ?vanec na zvracen�, oko�en�n� politick�mi hesly. Transforma�n� fra?ka, na jej�? zbahn�l� sc�n� se st��daj� bl�boly s podlost� a roztahuje se novodob� bur?oazie. V�t?ina zhnusen�ho publika ji? ode?la, ti zbyl� �ekaj� na charismatick�ho Godota. A to transformace pr� je?t� nen� dokon�ena! Skok z de?t� pod okap, ale z okapu patrn� je?t� za�ne pr?et. Je to takov� norm�ln� situace jako kdysi, kdy se tak� fu?ovalo do okap� a porou�elo v�tru i de?ti. �esk� n�rod je historicky p��mo p�edur�en pro periodickou ztr�tu iluz�, nebo? nebyl v minulosti zrazov�n jen sv�mi zahrani�n�mi spojenci, ale tak�, a to velmi vydatn�, svou politickou reprezentac�. Ta, a? na mal� v�jimky, nem�la nikdy na v�c ne? na sv�j egoismus a na vytv��en� politick�ch m�t�. Cum grano salis to plat� i o prvn�, masarykovsk� republice, kter� byla v podstat� autokratickou demokraci�. Bene?ovo mravn� selh�n�, levicov� intelektu�lsk� maten� mysl� a naivn� chytra�en� p�ed�k� bur?oazn�demokratick�ch stran p�ipravilo nejprve pseudodemokracii pov�le�n� doby a pak ?�norov� v�t�zstv� pracuj�c�ho lidu?, z jeho? d�sledk� se bude tento n�rod propracov�vat cel� desetilet�, aby se dostal na portugalskou ?ivotn� �rove�. A? na nepatrn� v�jimky jsme nikdy nem�li st�tn�ky, ale jen politick� ?�bry s vizemi zav�d�j�c�ch se hokyn���. �esk� intelektu�ln� elita byla nacistick�mi okupanty decimov�na a v�t?ina z t�ch, kdo p�e?ili, se po ?v�t�zn�m �noru? zprostituovala. Nov� ji? dor�stala jen t�?ce v tvrd�ch podm�nk�ch ideov� totality, aby p�es b�du permanentn� bol?evick� normalizace jen p�ehodila kvaziliberalismem vy?�van� sametov� pl�??. �esk� bol?evismus nebyl smeten, ale jen p�ikryt t�m sametov�m hadrem. Politick�m v�z��m komunismu z�st�valy zbytkov� tresty, zat�mco est�b�ci odch�zeli s mnohadesetitis�cov�m odstupn�m z jedn� st�tn� organizace do druh�, politick� moc b�val�ch komunistick�ch funkcion��� se transformovala do moci ekonomick�. Intelektu�lov� diskutovali o esenci�ln� anxiozit� postmodern� evoluce interperson�ln�ch interakc�, podnikavci podnikali, politikov� politika�ili a podnikali ? otr�ven� n�rod se prob�ral z iluz� jak z kocoviny. Druh� v�ro�� ?sametov� revoluce? se u? vcelku neoslavovalo, kv�tin u pam�tn� desky na pra?sk� N�rodn� t��d� ub�valo. Hodnota je pojet� dobra, toho, co je dobr� pro mne, pro skupinu, k n�? pat��m, pro n�rod, pro lidstvo. Krom� konkr�tn�ch, v?eobecn� lidsk�ch hodnot, jako je zdrav�, existuj� i hodnoty abstraktn�, jako je pravda, spravedlnost, svoboda, n�rod, kter� se ov?em velmi plasticky konkretizuj�. Je to zp�sob v�ry, k n�mu? se lid� slo?it�mi cestami propracov�vaj� a kter� m� v�ce �i m�n� siln� emocion�ln�-intelektu�ln� z�klad a v�ce �i m�n� siln� motiva�n� ��inky. �esk� pracovitosti a realismu byly v?dy komplement�rn� ideje aktivizuj�c� jeho v�li po ?ivot� v pravd� a svobod�. Proto jsou na?e d�jiny napln�ny heroick�mi �iny boj� za tyto hodnoty. Av?ak jsou tak� plny deziluz� ze zrad a por�?ek; zr�dcovstv� jako st�n prov�z� kataklyzmata t�chto d�jin, a to p�edev?�m zr�dcovstv� vzd�lanc�, kte�� se zpronev��ili sv�mu posl�n� b�t tak� sv�dom�m n�roda, sv�dom�m, je? neml��. Selhali trapn� svou naivitou v roce 1948, selhali je?t� trapn�ji svou malost� a slu?ebnost� po roce 1968 a selhali i po roce 1989 svou politickou slabomyslnost�, j�? maskovali p�ed�n� moci star� garnitury garnitu�e staronov�. Podvod zrodil dal?� podvody: pr�vn� kontinuitu, velmi v�b�rovou privatizaci, ?vyrovn�n� se? se ?zlo�iny komunismu?, postsocialistick� primitivn� kapitalismus, asoci�ln� politick� pragmatismus a v?echna ta dal?�, shora uveden� t�mata ideov�-politick�ho ?kolen�. Vy?kolen� n�rod u? nev��� sv�m zvolen�m z�stupc�m (dvan�ctiprocentn� d�v�ra v Poslaneckou sn�movnu je katastrof�ln� alarmuj�c� sign�l tot�ln� deziluze z postkomunistick� normality). V�ra ve skute�nou demokracii byla ot�esena: demokracie nen� jen diskuse, je to tak� velmi konkr�tn� soubor ob�ansk�ch pr�v a v�ry v pr�vn� st�t. Av?ak je snad demokratick� st�t, jemu? chyb� �stavn� z�kon o referendu, a jeho? ob�an� se tak mus� paradoxn� spol�hat na ty, jim? ned�v��uj�? Je demokratick� st�t, jemu? chyb� instituce spr�vn�ch soud�, a ob�an je tak vystaven zv�li mafi� tvo�en�ch souhrou org�n� st�tn� spr�vy, st�tn�ho zastupitelstv� a policie, mafi�, kter� sv�voln� a se stupidn�mi d�vody ?odlo?�? opr�vn�n� st�?nosti ohro?uj�c� �leny t�chto mafi�? Ideotvorn� povaha lidsk� osobnosti v?ak mus� plodit ideje, mus� nahrazovat zprofanovan� hodnoty jin�mi hodnotami, a tak se u mnoha na?ich ob�an� z politick�ch deziluz� dne?ka rod� v jejich mysli ?hodnoty? politick�ho extremismu. Vzdychaj� po ztracen�ch �asech, uchyluj� se do n�ru�e pseudon�bo?ensk�ch sekt a v�nuj� pozornost neofa?istick�m agitac�m. Hodnoty mnoh�ch se posunuly od ?pravdy? demokracie k ?pravd�? skinheadsk� ?b�l� s�ly?. Ideovost je v podstat� druhem sebeobrany, �lov�k ztracen� v soci�ln� tup�m prost�ed�, obklopen pokryteck�m zlod�jstv�m, bezpr�v�m a prosperitou hanebnosti v?eho druhu, hled� hodnoty, kter� by kompenzovaly jeho beznad�jnou slabost proti zv�li mocn�ch. A v?dy se najde dost t�ch, kte�� mu takovou kompenzaci nab�dnou. Je snad �d�lem tohoto n�roda ?�t v bludn�m kruhu iluz� a deziluz�, nebo jsou sou�asn� pom�ry jen balk�nskou epizodou jeho v�voje a p�ijde den, kdy ?vl�da v�c� tv�ch??? T�ch vl�d u? bylo mnoho a jedna hor?� ne? druh�. Konvence vy?aduje b�t na z�v�r optimistou, a budi? j� tedy, po pochmurn�m vyl��en� v�c� st�vaj�c�ch, poskytnuta �litba. Tato optimistick� deklarace zn�: ?�dn� p��?t� vl�da u? nem�?e b�t hor?� ne? to osmilet� panov�n� patentovan�ch expert� na politicko-ekonomickou transformaci.
***
Co je norm�ln�? Josef Forbelsk�, hispanista, p�ekladatel a publicista Adjektivum ?norm�ln�? je v odkazech sou�asn�k� vyslovov�no se spont�nnost� vskutku podez�elou. V�roky ?dnes je norm�ln�, ?e? nebo ?pro mne je norm�ln�, ?e? p�edem ud�lej� roz�e?en� sd�len�m, kter� ve zku?enostn�m r�mci jedin� generace ztoto?�uj� ?normalitu? s ?nenormalitou?. Nap��klad: �lov�k 20. stolet� za?il ve st�edoevropsk�m kulturn�m prost�ed� b�hem jedin� genera�n� f�ze, ?e jeho ob�ansk� existence byla pod��zena v�choz� hospod��sko-spole�ensk� tezi, podle n�? soukrom� vlastnictv� v�robn�ch prost�edk� je nemravn�. Takov� konstatov�n� bylo utvrzov�no masivn�m p�soben�m na v�dom� milion� lid�, aby se stalo ?norm�ln�m?. A tyt�? miliony jsou obratem pouh�ho data nyn� podrobov�ny nem�n� masivn�mu procesu ofici�ln� sakralizace t�ho? vlastnictv�. Nebo jin� p��klad, �erstv�: v�t?ina poslanc� parlamentu ?norm�ln�? zvedla ruku pro v�len�n� sv� zem� do jist� vojensk� aliance. Kdyby tut�? volbu provedli jejich dosud ?ij�c� otcov� a v takov� intenci tak� jednali, ��edn� by platili za vlastizr�dce. Prom�na kategori� norm�lnosti a nenorm�lnosti je tedy snad p�ijateln�, d�je-li se t�ebas v oblasti estetick�ho vkusu nebo m�dy, av?ak souvis�-li s radik�ln� zm�nou pr�vn�ch a spole�ensk�ch princip�, na nich? je vystav�na existence ob�ana a obce, m�?e m�t skryt� nebo zjevn� ni�ivou povahu. Adjektivum ?norm�ln�? je odvozeninou substantiva ?norma?. Etymologicky vzato, znamenalo toto slovo pro ��many n�stroj. Byla j�m ?�helnice?, m���tko, prav�tko, a obecn�ji pravidlo a p�edpis. Byl to tedy p�vodn� prost�edek ke zji??ov�n� p�esnosti, shody a souladu mezi vjemem lidsk�ch smysl� a realitou objektivn� existuj�c� mimo n�. Dalo by se ��ci mezi subjektivitou, prom�nlivou od jedince k jedinci a od �asu k �asu, a skute�nost� t�to prom�nlivosti nepodl�haj�c�. Normou se st�valy soubory pravidel lidsk�ho sou?it� vt�lovan� do pr�vn�ch kodex� a do normy byl skl�d�n tak� n�stroj mezilidsk�ho dorozum�v�n�, ona prvn� v�da, j�? je jazyk. Jenom?e lingvist� dob�e v�d�, ?e krom� jazykov�ch norem v podob� gramatick�ch soustav existuje v organismu tak ?ivouc�m, jak�m je jazyk, tak� cosi, co ze spisovn� normy vybo�uje, toti? substandardn� �zus. U?�van� a obm��ovan� denn�, dobov� a lok�ln� praxe. ��ci ?levn� automobil? znamen� vyslovit se v souladu se spisovnou normou. ��ci ?levnej au?�k? znamen� ocitnout se v oblasti zm�n�n�ho �zu. Ov?em tento �zus m�?e b�t praktikov�n pouze ve vztahu ke spisovn� norm� a p�i jej� existenci. ��ci ?levnej mobil? znamen� ocitnout se mimo normu, mimo �zus, mimo zam�?len� v�znam a sd�len�. Vytvo�it zmatek. Nedorozum�t se. Vr�t�me-li se k v�choz� ot�zce, co je norm�ln�, m�?eme konstatovat, ?e jde-li o v�c ne? efem�rn� vkus a ocit�-li se ve st�edu na?eho t�z�n� jedn�n� �lov�ka ? bu� jako jedince nebo jako �lena obce anebo sm��ov�n� obce jako celku ?, vyvst�v� nezbytnost nadindividu�ln�ho m��idla, �helnice, normy. Budi? n�m dovoleno odpov�d�t na danou ot�zku historick�m p��b�hem. Kdy? Alexandr Velik� dosp�l na sv�m st�edoasijsk�m ta?en� do Makarandy, dne?n�ho Samarkandu, za�al jej st�hat jeden ne�sp�ch za druh�m. A tehdy mu? obklopen� nimbem bo?stv� se za�al siln� vychloubat sv�mi dosavadn�mi v�t�zstv�mi a svou nep�emo?itelnost�. B�hem jedn� hostiny, v n�? zah�n�l t�se� a p�i n�? ho mnoz� p�irovn�vali k synu Diovu, povstal velitel jezdectva Kleitos a prohl�sil, ?e ?Alexandrovy �iny zdaleka nejsou tak velk� a osl�uj�c�, jak oni je vyn�?ej�?. Popuzen� Alexandr se neudr?el, vytrhl str�?i kop� a Kleita j�m prokl�l. Historie vypr�v�, ?e potom, co si uv�domil sv�j �in, t�i dny a t�i noci pla��c� le?el bez sp�nku, j�dla a pit� na Kleitov� mrtvole a nakonec u�inil to, co p�edt�m zanedbal, p�inesl ob�? bohu. �eck� historik Arri�nos, jen? v sedmi knih�ch zachytil Alexandrovu anab�zi, k tomu zaznamenal: ?Podle n�kter�ch pramen� byl k Alexandrovi povol�n sofista Anaxarchos, aby ho ut�?il. Na?el kr�le, jak le?� a na��k�. Tu pr� mu se sm�chem �ekl: ?Patrn� nev�?, ?e sta�� mudrcov� posadili vedle Dia bohyni Spravedlnost, na znamen� toho, ?e cokoli se d�je z v�le Diovy, d�je se ve shod� se spravedlnost�. Z toho plyne, ?e i skutky velk�ho kr�le jsou spravedliv�. Ale mus� si toho b�t v�dom nap�ed s�m kr�l, pak to uznaj� i ostatn� lid�.? T�mito slovy,? p�?e Arri�nos, ?sice tehdy dodal Alexandrovi �t�chu, ale zp�sobil mu, tvrd�m, velk� zlo, ba je?t� v�t?�, ne? jak� ho tenkr�t su?ovalo: tento moudr� mu? mu nasadil do hlavy, ?e kr�l nemus� v?dycky se v?� v�?nost� nejd��ve uv�?it, co je spravedliv�, ne? za�ne jednat, n�br? a? d�l� cokoli a jakkoli, v?dycky je to nutno uznat za spravedliv�?. A Arri�nos p�ipojuje: ?Bylo to nebezpe�n�, proto?e Alexandr si u? tehdy �inil n�roky na bo?sk� chov�n�?? (Citov�no podle Arri�nos, Ta?en� Alexandra Velik�ho, Praha 1989. P�eklad Jarom�r B�lsk�.)
***
Pojem normality je relativn� Michal Illner, sociolog, �editel Sociologick�ho �stavu AV �R Jak je mo?n�, ?e u n�s je norm�ln�, co se v jin�ch ��stech sv�ta pova?uje za �chylku, ?e v�erej?� normalita je dne?n� abnormalitou? Jak to, ?e i uvnit� �esk� spole�nosti pova?uj� jedni za norm�ln�, co druz� odsuzuj�? Tyto a podobn� ot�zky t�kaj�c� se normality ve spole�ensk�m ?ivot� uv�d�j� sociology do st�ehu. Nesm�?uj� se tu snad pojmy? Nehovo�� se poka?d� o normalit� v jin�m smyslu? Nen� snad v t�chto ot�zk�ch patrn� podv�dom� absolutizace osobn�ho �i skupinov�ho, ka?dop�dn� v?ak d�l��ho pohledu na spole�ensk� hodnoty? P�edev?�m tedy k pojmu norm�ln�ho. V�t?ina lid� se domn�v�, ?e rozd�l mezi norm�ln�m a nenorm�ln�m v ?ivot� spole�nosti je vcelku jasn� a ?e jejich n�zor na tyto v�ci s nimi sd�l� i naprost� v�t?ina ostatn�ch. Jen?e ? chyba l�vky. Zat�mco ve zcela z�sadn�ch mor�ln�ch z�le?itostech se pravd�podobn� v�t?inou shodneme, v jin�ch ot�zk�ch u? jednotu tak snadno nenajdeme. Jinak budou nap�. vid�t norm�ln� zp�sob tr�ven� voln�ho �asu mlad� a sta�� lid�, p��slu?n�ci r�zn�ch povol�n�, venkovan� a obyvatel� m�st. Je?t� v�razn�ji se projev� rozd�ln� p�edstavy o normalit� p�i srovn�n� r�zn�ch civiliza�n�ch okruh� ? nap�. muslimsk�ho a ?idovsko-k�es?ansk�ho nebo r�zn�ch historick�ch obdob� v existenci jedn� spole�nosti. Jednotliv� kategorie �i skupiny lid� budou m�t ka?d� ?svoji? normalitu vych�zej�c� z jejich kultury a ?ivotn�ch podm�nek a �asto budou tuto p�edstavu vztahovat i na ostatn� skupiny. Pojem norm�ln�ho je zkr�tka do zna�n� m�ry relativn� ? je specifick� pro r�zn� soci�ln� a kulturn� prost�ed� a tak� pro r�zn� historick� obdob�. Z�vis� toti? na tom, jak� hodnoty a z nich odvozen� pravidla chov�n� ? soci�ln� normy (odtud term�n ?norm�ln�?) ? ta kter� spole�nost �i skupina lid� uzn�v�. Aby si poradila s t�mto relativismem a mohla norm�ln� jevy ve spole�nosti analyzovat a hlavn� srovn�vat, pou?�v� sociologie �asto pojet� normality, kter� je na hodnotov�m syst�mu nez�visl�: za norm�ln� se pova?uj� ty projevy spole�ensk�ho ?ivota, kter� jsou nejv�ce frekventovan�, vyskytuj� se nej�ast�ji. Jde tedy o jevy tzv. mod�ln� (ze statistick�ho term�nu modus), p��padn� o jevy pr�m�rn�. V�rok o tom, co je a co nen� norm�ln�, p�edpokl�d� v tomto p��pad� znalost faktick� situace ? �etnosti v�skytu r�zn�ch jev�, z�skanou zpravidla empirick�mi postupy. Uk�?e-li se nap��klad, ?e nejv�t?� ��st pacient� motivuje sv� o?et�uj�c� l�ka�e pen�?n�mi dary, je takov� chov�n� norm�ln� bez ohledu na to, zda je pova?ujeme za etick�, resp. ��eln� �i nikoliv. Uveden� p��klady nazna�uj�, ?e s pojmem normality ve spole�nosti to zdaleka nen� tak jednoduch�, jak by se na prvn� pohled mohlo zd�t. Normalitu lze ch�pat r�zn�mi zp�soby, kter� se �asto navz�jem sm�?uj�. Za norm�ln� m�?eme tedy pova?ovat jednak chov�n� mod�ln� nebo pr�m�rn�, jak o tom byla �e� v�?e, nebo chov�n� odpov�daj�c� obecn� p�ij�man�m norm�m, nap��klad etick�m nebo zvykov�m, nebo kone�n� chov�n�, kter� je ��eln� pro dosa?en� n�jak�ho spole�ensk�ho c�le ? nap�. pro udr?en� stability spole�nosti, jej� reprodukci �i ? v na?ich sou�asn�ch podm�nk�ch ? pro demokratizaci politick�ho syst�mu a vytvo�en� tr?n�ho hospod��stv�. Zkratkovit� pak m�?eme hovo�it o ?statistick�m?, ?normativn�m? a ?funk�n�m? pojet� normality. Prvn� je v�z�no na empirick� rozlo?en� �etnost�, druh� na normativn� syst�m spole�nosti a t�et� na jej� c�le. R�zn� pojet� normality se budou �asto p�ekr�vat, mnohdy ale m�?e b�t mezi t�m, co se pova?uje z jednotliv�ch hledisek za norm�ln�, zna�n� rozd�l. Tak t�eba pro demografickou reprodukci �esk� spole�nosti by bylo norm�ln�, aby ?eny v plodn�m v�ku rodily v pr�m�ru v�ce ne? dv� d�ti (funk�n� normalita). Statistick� ��sla za posledn� l�ta v?ak ve skute�nosti ukazuj�, ?e se rod� v pr�m�ru m�n� ne? 1,5 d�t�te (statistick� normalita). Zept�me-li se ve v�zkumu ve�ejn�ho m�n�n� na ide�ln� po�et d�t� v rodin�, dozv�me se, ?e jsou to d�ti dv� (normativn� normalita). A aby komplikac� nebylo dost, je ka?d� koncept normality v�z�n na konkr�tn� soci�ln� a kulturn� kontext ? na ur�itou soci�ln� skupinu, spole�nost, civilizaci, historick� obdob�. Co z toho v?eho plyne pro �vahy o normalit� v postkomunistick� spole�nosti a pro diskusi, kterou na str�nk�ch Prostoru otev�el pan Michal Janata? P�edev?�m to, ?e jako v ka?d� v�cn� veden� diskusi je t�eba v�d�t, o �em je �e�, tj. vz�t v �vahu nab�dku r�zn�ch pojm� normality a ujasnit si, s kter�m z nich hodl�me v dan�m okam?iku pracovat. D�le pak to, ?e by n�s nem�la p�ekvapovat soci�ln� a kulturn� podm�n�n� relativita v ch�p�n� normality. Ta le?� v sam� podstat� tohoto pojmu a je nav�c n�sobena zmatkem ve sv�t� hodnot a soci�ln�ch norem, jak� u n�s nastal rozpadem zab�hnut�ho sv�ta ?re�ln�ho? socialismu. Jak dokl�daj� sociologick� anal�zy, nedo?lo v?ak po roce 1989 ve sf��e hodnot ka?dodenn�ho ?ivota a navazuj�c�ch soci�ln�ch norem k tak radik�ln� prom�n�, jak by snad bylo mo?n� p�edpokl�dat. �esk� spole�nost nad�le pova?uje do zna�n� m�ry za norm�ln� r�zn� postoje a typy chov�n�, kter� se formovaly a byly funk�n� b�hem komunistick�ho re?imu. Jsou to postoje a chov�n� usnad�uj�c� ?ivot mal�ho �lov�ka v totalitn� spole�nosti, na ni? podle sv�ho p�esv�d�en� nemohl m�t ?�dn� vliv, kterou bylo sice nutn� vz�t na v�dom� a skl�dat j� nezbytn� ob�tiny, s n�? se v?ak neztoto?�oval a s n�? nehodlal m�t moc spole�n�ho. Cht�l na ni naopak vyzr�t a co nejv�ce z n� uko�istit. Tento syndrom byl po roce 1989 setrva�nost� p�enesen do zcela jin�ho makrosoci�ln�ho kontextu a jen pozvolna se m�n�. Chov�n� na?eho mal�ho �lov�ka je v tomto p��pad� nefunk�n� z hlediska vytv��en� demokratick� spole�nosti ? ta po��t� s participac� ob�an� ? a funguj�c�ho trhu ? ten je zalo?en na d�v��e a dodr?ov�n� pravidel. Je v?ak norm�ln� v normativn�m a tak� statistick�m smyslu. Polsk� sociolog Piotr Sztompka razil pro tuto rozpornou situaci term�n ?civiliza�n� nekompetence?. Nov� instituce demokratick� a tr?n� spole�nosti nemohou ��dn� fungovat, proto?e lid�, kte�� je napl�uj�, nejsou civiliza�n� kompetentn� ? nep�ijali hodnoty a nechovaj� se zp�sobem, kter� je s t�mito institucemi konformn�. Ty pak z�st�vaj� jen pr�zdn�mi sko��pkami. Sociologick� pohled na normalitu, resp. nenormalitu ve spole�nosti je ov?em v b�?n�m ?ivot� pro sv�j relativismus nev�hodn�. Je to pohled analytick�, kter� koriguje zjednodu?uj�c� etnocentrick� p�edstavy, neumo?�uje v?ak dob�e rozhodnout, co je a co nen� p�ijateln�. Pokud si takov� krit�rium p�ejeme, nezb�v� ne? op��t pojem normality o n�jak� vn�j?� hodnot�c� hledisko funk�n� nebo normativn�. Tedy se nap�. otev�en� p�ihl�sit k jist�m etick�m �i mor�ln�m z�sad�m, k p�edstav�m o tom, jak by spole�nost m�la vypadat, nebo se ztoto?nit s normativn�m ��dem n�jak� konkr�tn� spole�ensk� skupiny. Jen tak lze z�skat jak�si ost�ej?� a jednozna�n� hledisko. A je?t� k ot�zce, zda je mo?n� a ��eln� dos�hnout v ?ivot� spole�nosti stavu dokonal� normality, a? u? v kter�mkoli smyslu tohoto slova. Odpov�� je jednozna�n� negativn�. Mo?n� to nen� proto, ?e konkr�tn� chov�n� lid� je v?dy rozpt�leno kolem n�jak� standardn� hodnoty, a uniformity nelze dos�hnout ani p�i pou?it� n�siln�ch prost�edk�. ?�douc� to pak nen� proto, ?e odchylky od normality mohou b�t zdrojem soci�ln� zm�ny. P�ipome�me v t�to souvislosti ok��dlen� �slov� o ?ostr�vc�ch pozitivn� deviace?.
***
Podb�zivost jako velk� poku?en� demokracie Jan ?m�d, student politologie na Fakult� soci�ln�ch v�d UK Nechci vinit bol?eviky, ?e to byli pr�v� oni, kdo k n�m p�ivedli zvyk oktrojovat nenorm�ln� a povy?ovat je na normu. Letmo si vzpom�n�m na jist�ho c�sa�e, kter� zakazoval poh�b�v�n� v rakv�ch a p�ikazoval poz�stal�m, a? si nebo?t�ka za ��elem posledn�ho rozlou�en� zabal� do pytle. Trouf�m si tvrdit, ?e se tehdy na?lo dost t�ch, kdo s t�m nesouhlasili, mnohem m�n� t�ch, kdo se t�m ne��dili, a mnohem v�ce t�ch, kdo by takov� poru?en� z�konnosti (ergo dobr�ch mrav�) ochotn� pr�skli. V?ichni si museli vy�e?it stejn� probl�m: do jak� m�ry normy stanoven� ve�ejnou autoritou zavazuj� sv�dom�. Mus�me si jej vy�e?it i my dnes. St�le u n�s plat� z�kon zakazuj�c� pou?�v�n� ?lechtick�ch titul�. V sousedn�m N�mecku nap��klad zak�zali p�stovat m�k, tak?e v�s m�?e pr�sknout soused, kter� denn� hled� p�es plot na va?i zahr�dku. (Neud�v� proto, ?e by v�s nem�l r�d nebo si l��il n�jakou spole�enskou zneuznanost, n�br? prost� Ordnung mu� sein.) Zam�stn�vat na�erno Ukrajince, nebo je poslat zp�tky, a? si u?ij� hladu, co hrdlo r���? Na?lo by se jist� mnoho dal?�ch a lep?�ch p��klad� rozporu sv�dom� a pr�vn�ch norem, zvl�?t� z p�lstolet� totalitn�ch diktatur. Kde m�me hledat ko�eny toho, ?e st�t takto rozhoduje a ?e jeho v�le je akceptov�na i jako mravn� norma? Hovo�� se o ztr�t� tradi�n� role n�bo?enstv� a filozofie, p�esn�ji etiky. N�bo?enstv� zdaleka nehraje takovou spole�enskou roli jako d��v. Autority c�rkv� (d�vno ne C�rkve) ji? dlouho nejsou autoritami spole�nosti, sp�?e naopak. Etika sama a filozofie v�bec jsou v t�?k� krizi. To, co se nab�z�, je jen tvrzen� proti tvrzen�. Nikdo neru�� za to, co ��k� ? jde jen o moment�ln� vhodn� �e?en�, kter� p�i zm�n� situace bude t�eba zm�nit tak�. Za tohoto stavu hraje st�t zcela v�jime�nou roli. Jako jedin� nepodl�h� ?postmodern�mu chaosu?, je schopen sv� postoje jasn� formulovat, ani? by je jakkoli d�val v?anc konkurenci jin�ch; je ve sv� spole�ensk� roli i na sv�m �zem� hegemonem. To je ve spleti tvrzen� nejr�zn�j?�ch c�rkv�, c�rkvi�ek, sekt a filozofick�ch sm�r� obrovsk� deviza. Ba co v�c, st�t je schopen tyto sv� n�zory h�jit, a dokonce vynucovat stanoven� normy. Normy stanoven� st�tem jsou pak jedin�, jejich? poru?en� b�v� kauz�ln� spojov�no s postihem. Po?kozuji-li sv�j vztah k Bohu, po?kozuji sebe nebo ��d ?ivota. Takto se ale neuva?uje ve sv�t�, kter� se sna?� s�m sebe p�esv�d�it (�e�eno s Chestertonem), ?e h��ch vlastn� neexistuje. Nelze se proto divit, ?e ��sti populace st�t vypl�uje hodnotov� vakuum. Pouh� pr�vn� premisa ?co nen� zak�z�no (rozum�j postihov�no), je dovoleno? se v t�to souvislosti st�v� mravn�m imperativem. Idea pr�vn� jistoty je roz?��ena do oblasti jistoty hodnotov�. P�i cel� na?� postmodernosti ji a? na v�jimky pot�ebujeme, ber kde ber. Ale i st�t s�m je posti?en rozpadem hodnotov�ho syst�mu; stejn� jako jak�koli jin� spole�ensk� instituce nebo jednotlivec. Tak� jeho reakce je podobn� ? hodnoty vyvozuje ze sebe, ze sv� vlastn� racionality, ze sv�ho ��elu a prosp�chu. St�v� se ��elem o sob�, pod�izuje si v?e ve spole�nosti, jej�? se nec�t� b�t sou��st� ani n�strojem, n�br? stoj� kdesi vn� nebo rad�ji nad. V�?n� my?len� teorie skupinov�ho �i individu�ln�ho egoismu poukazuj�, ?e nutnou podm�nkou jejich fungov�n� a �nosnosti jsou ur�it� meze dan� mor�lkou, p�irozen�mi pr�vy druh�ch a podobn�. Na jak� meze v?ak m�?e nar�?et modern� st�t? Na zrelativizovanou mor�lku t�?ko. Na p�irozen� pr�va lid� tak� ne, v?dy? jsou stejn� jako mor�lka v�zany na pozn�n� p�irozenosti. Nezapome�me, ?e ?ijeme v re?imu pr�vn�ho pozitivismu, kde se soulad pr�va a etiky vyt�s�uje a nahrazuje absolutizac� v�le z�konod�rce. Lze tuto tendenci n�jak ovlivnit? Dne?n� st�t nem�?e b�t legitimov�n racion�ln� spole�enskou shodou. Svou autonomn� racionalitu v chaosu individu�ln�ch racionalit legitimuje aktem svobodn�ch voleb. Pak je mnohem t�??� obvi�ovat jej z jedn�n�, kter� by bylo v rozporu s n�jak�mi normami. V d�vn�ch dob�ch se nesouhlas s jedn�n�m st�tu vyjad�oval mnohem sn�ze. Tam �i onde prost� vl�dl ?patn� kr�l, tak?e na v?e, co cht�l prohl�sit za normu, se dalo nahl�?et jako na potenci�ln� ?patn�. Co v?ak dnes, v demokracii? M�me snad tvrdit, ?e �e?i jsou ?patn� n�rod? Demokratick� re?im je n�s v?ech, a proto se na n�? re?im chceme d�vat tak trochu r�?ov�mi br�lemi. Na?i p�edkov� nahl�?eli na ?svoji? prvn� republiku podobn� jako my na na?i pop�evratovou demokracii ? mil��ek Z�padu op�t nav�zal na sv� star� demokratick� tradice, aby se stal vzorem demokracie a prosperity ve st�edn� Evrop�? Mysl�m, ?e tento nekritick� obdiv k re?imu, v n�m? ?ijeme, povede k n��emu, co lze snad pracovn� nazvat jako demokracie n�meck�ho, rakousk�ho �i ?v�carsk�ho (ale mo?n� tak� skandin�vsk�ho) typu. Blahobyt n�s p�ivede do situace, kdy se za norm�ln� (i ve smyslu nepsan�ch norem) za�ne pova?ovat p�ekvapiv� mnoho v�c�, jich? n�s komunismus i postkomunismus u?et�il. V?e divn�, zvl�?tn�, nemorm�ln� a nekonformn�, vzbuzuj�c� rozpaky �i otazn�ky, pova?uje ?norm�ln�? v�t?ina za potenci�ln� ohro?en� sv�ho klidu. Modern� a demokratick� st�t bude ve velk�m poku?en� podb�zet se estetick�m pocit�m v�t?iny. Mo?n� se zak�?e ono p�stov�n� m�ku, proto?e pohled na rostouc� potenci�ln� drogu takov� otazn�ky vyvol�v�. Je l�pe jej nechat vyp�stovat jinde a dov�zt. Nebude mo?n� pokra�ovat v j�zd� s jakkoli po?kozen�m vozem. Zkuste p�esv�d�it n�meck�ho policistu, ?e j�zda s rozbit�m �eln�m sklem je �ist� v�? probl�m. Nikoli totalitn� zv�le, ale demokrati�t� malom�??�ci v�m vlezou a? na zahr�dku a do auta, znemo?n� v�m v�chovu d�t�, nebudete-li je vychov�vat podle jejich p�edstav a norem (co by tomu asi �ekl Josef Florian?). Plav�n� za b�jemi u? nebude na va?e riziko. Budete zachr�n�n proti sv� v�li. Nikdo na b�ehu nebo ve�er u televize nechce trnout strachem o v�? ?ivot. Spole�nost, ke kter� sm��ujeme, z v�s (kv�li sob�) odejme jak�koli rizika. Nezam�stnan� a soci�ln� slab� p�sob� divn�, kaz� fazonu spole�nosti a probouz� nep��jemn� v��itky. Pr�v� proto, a nikoli ze soucitu bude tato vrstva ?uklizena? vysok�mi soci�ln�mi d�vkami. Podstatu probl�mu to nevy�e?�, ale ?patn� pocit ur�it�. Bu�me hrd� na v?echny ty v�dobytky modern� demokratick� spole�nosti. Bu�me hrd� na to, ?e se postupn� zbav�me potupn�ch krit�ri� v�konu a budeme m�t na to odm��ovat dobrou v�li (sola fide?) m�sto dobr� pr�ce. Bu�me hrd� a u?�vejme si, ne? se Evrop� poda�� dokonale a definitivn� rozlo?it slo?it� instituce pr�va, mor�lky a spole�ensk�ch norem. A? se tyto instituce, jejich? principy dnes jen pasivn� d�d�me, ani? bychom je byli schopni rozv�jet, stanou dokonale p�ekonan�m syst�mem, a? se v?echno to, co je dnes b�?n� a ?norm�ln�?, stane i normou, pak budeme moci s klidn�m srdcem hovo�it o konci evropocentrick� �ry. Nehr�me se do �e?en�, v?dy? v dob�ch �padku velk�ch civilizac� se v nich ?ije nejpohodln�ji. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
nahoru |
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).