Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Latinsk� adjektivum normalis, do �e�tiny p�evoditeln� jako pravo�hl�, pravideln�, poukazuje k nejb�n�j��mu v�znamov�mu �zu. Pravidelnost normality z n�s sn�m� b�emeno hr�zy vyv�raj�c� z nep�ekonateln�ch rozpor� �ivota, tak�e se n�m normalita st�v� velmi �asto alibi, j�m� se vylh�v�me ze sv�ho �ivotn�ho �d�lu. Obt�e hranic mezi oblast� takzvan� norm�ln�ho a teritoriem toho, �emu p�isuzujeme roli odchylky, je�t� zes�l�, pokou��me-li si ot�zku po jejich jsoucnosti zodpov�d�t na ter�nu medic�ny, biologie nebo politologie �i sociologie. S p�echodem z jedn� oblasti do druh� zji��ujeme, �e ani jeden z obor� z n�s nesn�m� v�choz� rozpaky, naopak, aporie rostou s roz�i�ov�n�m ot�zky na dal�� a dal�� �zem�. Proto je toto ��slo sp�e pokusem o zmapov�n� t�chto nesn�z� ne� aspirac� na p�ehled mo�n�ch �e�en�.

A� se ot�zka normality t�kala nej�ast�ji medic�nsk� a du�ezpytn� oblasti, rozvrstvilo se �st�edn� t�ma do �ady obor�, p��stup�, ot�zek, ale i perzifl��. T�ma m� ov�em i svou v�nost. Jestli�e aspirac� rubriky My�lenkov� proudy XX. stolet� je poskytnout orientuj�c� r�mec nebo my�lenkov� �b�n�k ��sla, pak je p�i autorsk�m v�b�ru tento �sek rozhodnut� nejt잚�. Jako st�ejn� osoba se nab�zel Michel Foucault, nicm�n� �ada titul� byla ji� do �e�tiny p�etlumo�ena a bylo t�eba d�t zazn�t tak� jin�mu hlasu. Domn�v�me se, �e nem�n� sm�rodatn�m je �pan�lsk� myslitel Pedro La�n Entralgo, jeho� �vahu Evropa a v�da zde p�edkl�d�me. Dotazem po spole�ensk�ch norm�ch je sice t�ma hranic normality radik�ln� posunuto sm�rem k jin�mu typu ot�zek, nicm�n� s v�choz�m t�matem souvis�. Konfrontace na t�ma Co (bylo) je norm�ln�? D��ve a nyn� se sna�� postavit do pole n�zorov�ch st�et� genera�n� i profesn� odli�n� osobnosti, aby se pokusily srovnat fungov�n� spole�ensk�ch a politick�ch norem v posledn�ch, agonick�ch dob�ch komunismu a roli m���tek v dne�n�m, m�lo �sp�n�m pokusu o demokracii. Diskuse se sna�� zapla�it obavy jednoho z debat�r�, zda na�e dne�n� "rychlokva�en�" demokracie nen� jen obm�nou zn�m�ho vtipu o tom, �e socialismus je nejdel�� cesta od kapitalismu ke kapitalismu, toti� zda si �e�t� a jin� komunist� nepro�l�pli cestu k jak�si jin� variet� socialismu. Anketa z�stala sv�mi ot�zkami na poli, kde t�ma normality patrn� nejv�ce zdom�cn�lo: v medic�n� a psychiatrii.

Slova jako "normalita" a "norm�ln�" nakonec pros�kla do v�ech text� natolik, �e bylo nutno vyvinout v�echno synonymiza�n� �sil� a nahradit je term�ny, je� by vyjad�ovaly (nakolik toho jsou synonyma schopna) alespo� podobn� v�znam. Stejn� jsme se nevyhnuli patrn� neodvratiteln�mu, �e tato dv� slova v substantivn� a adjektivn� form� nakonec suver�nn� zv�t�zila jako dva nejfrekventovan�j�� v�razy, za co� se �ten���m omlouv�me. Normalita byla v tomto ��sle - jen nam�tkou - vzta�ena ke svat�mu Pavlu z Tarsu, Franti�ku Kupkovi, kl�tern� komunit� v mni�sk� republice Athos etc. Douf�me, �e tento p�edb�n� a zkusm� pokus o uchopen� normality a jej�ch hranic nevyzn�l zcela napr�zdno.

redakce