![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Exodus a zapomn�n�, Esej na prastar� t�ma
Milo� Calda
V posledn�ch m�s�c�ch, vlastn� ji� od jarn�ch voleb v roce 1996, se v na�� zem� pevn� usadil pocit zklam�n�. Potk�v�me nevesel�, zachmu�en� lidi; kdy� se n�kdo na ulici usm�v�, usoud�me, �e je to asi cizinec. Celkovou frustraci ostatn� potvrzuj� i pr�zkumy ve�ejn�ho m�n�n�. Jak� to kontrast oproti euforick�m stav�m, jich� jsme byli sv�dky koncem roku 1989 a v prvn� p�lce roku n�sleduj�c�ho! Jako by se op�t objevily ony otr�ven� tv��e zn�m� z komunistick�ch �as�, tv��e s vyhasl�m zrakem, p�ed n�m� se ner�suje ��dn� budoucnost hodn� usilov�n�. V �em spo��v� p���ina takov� zm�ny? Je to p�echodn� stav, kter� s�m od sebe pomine, nebo se jedn� o projevy vlekl� krize, kter� m� hlub�� p���iny ne� jen frustraci z nespln�n� - jist�e naivn�ch - nad�j� na rychl� "dosti�en� a p�edsti�en�"? Boj za svobodu, nebo vzpoura spot�ebitel�? P�ed osmi lety se �esk� spole�nost vydala - kam? V euforick�ch pop�evratov�ch dob�ch dob�e v�d�la, co nechce. Necht�la ��t v re�imu, jak� tu - ve dvou podob�ch a se dv�ma p�est�vkami - vl�dl v�ce ne� pades�t let: v re�imu zadr�tovan�ch hranic, udava�sk�ch domovnic, pl�novan�ho pseudohospod��stv�, re�imu lhan�, nudy a zablokovan� budoucnosti. P�edstava toho, co �esk� spole�nost v p�evratn� dob� na konci osmdes�t�ch let chce, ji� tak jednozna�n� nebyla. Opozice nem�la vypracovan� alternativy, a kdy� komunista klekl, nedok�zala p�ij�t s jasn�mi a tvrd�mi po�adavky. Dokud m�l komunista moc, cht�l za ka�dou cenu znemo�nit vznik soupe��c�ch alternativ. I kdy� vn�j�� atributy jeho re�imu p�sobily tristn� a� komicky, v tomto - kl��ov�m - bod� m�l �sp�ch: ve�ker� snahy o vytv��en� alternativ zahnal do podzem�, a jejich p�vodce - v r�mci sv� politiky negativn�ho v�b�ru - ��inn� trestal. Dlouhodob� negativn� selekce hluboce poznamenala celou �eskou spole�nost. �ty�icet jedna a p�l let komunismu j� tak prorostlo, �e v t� �i on� m��e pochopiteln� p�ijala mnoh� jeho hodnoty. Nezapom�nejme, �e �lenem komunistick� strany (tohoto rychlov�tahu kari�ry) byl po celou dobu - s v�jimkou do�asn�ho odlivu po roce 1968 - ka�d� sedm� dosp�l� �lov�k. Kdybychom k t�to mase lid� p�idali po�etnou skupinu exkomunist�, kter� vznikla a byla pr�b�n� dopl�ov�na periodick�m vylu�ov�n�m a vy�krt�v�n�m, do�li bychom k je�t� vy���mu pod�lu lid�, kte�� v t� �i on� dob� p�evzali tento velmi obt�n� - pokud v�bec - vyl��iteln� modus my�len� a politick�ch postoj�, ono "zvl�tn� ra�en�", kter� vposledku znamen�: j� jsem ten vyvolen�, mus�m b�t u toho, beze mne a m�ch schopnost� to nejde! P�i�teme-li je�t� potomstvo a rodiny t�chto osob, vyjde n�m, �e se pod�l takto zainteresovan� skupiny bl�il polovin� n�roda! Koncem osmdes�t�ch let ji� byl pro p�ev�nou v�t�inu samotn�ch komunist� (a ov�em i exkomunist�) mladistv� brut�ln� z�pal ten tam. Vyst��daly jej ploch�, spot�ebn� hodnoty. I v jejich uskute��ov�n� komunismus viditeln� selhal. Nespln�n� spot�ebn�ch p��n� vyvolalo jist� nemen�� frustraci, ne� byla ta, kterou zp�sobovaly ostnat� dr�ty na �umav� a na b�ez�ch Moravy. Neukojen� touha po spot�ebn�ch statc�ch byla nepochybn� jednou z hlavn�ch p���in "ply�ov�" revoluce. Sv�d�� o tom i obrovsk� popularita, j� se na p�elomu let 1989 a 1990 t�ili v�rozv�sti, kte�� slibovali ekonomick� dosti�en� Rakouska za p�r let, marku za korunu atd., atd. Kam spole�nost po p�du komunismu sm��ovala? Zd� se, �e se p�edev��m cht�la m�t dob�e. Jej�m hlavn�m heslem se stalo: zp�t do Evropy. �lo j� o nav�z�n� na dlouho p�stovanou demokratickou politickou a spole�enskou kulturu (v�etn� etick� dimenze), nebo o v�t�� mno�stv� a kvalitu spot�ebn�ch statk�? Na odpov�� je asi p��l� brzy, i kdy� chmura podzimu 1997 siln� sv�d� ke skepti�t�j��, materialisti�t�j�� odpov�di. Sebeosvobozen� Zhroucen� komunismu snad bylo spu�t�no konspirac� inteligentn�j��ch a spr�vn�mi kontakty l�pe vybaven�ch slo�ek re�imu. Prvo�adou roli nepochybn� sehr�ly i mezin�rodn� faktory, ochabnut� protektorsk� mocnosti, kter� nab�dlo mo�nost rychl�ho str�en� zpuch�el� stavby. Nelze ale pop��t historick� fakt, �e na ulice vy�ly statis�ce lid�, �e kritick� masa odep�ela re�imu poslu�nost. To d�v� listopadov�mu zvratu trvalou legitimitu, kterou nelze odb�t konspira�n�mi teoriemi. Osvobodili jsme se sami. Na prvn� pohled zn� takov� konstatov�n� hrd�, ale je hluboce dvojse�n�. Na jedn� stran� jsme u�et�eni traumat, jimi� trp� v�chodn� N�mci, kte�� po radostn� p�ijat�m a mezin�rodn� sankcionovan�m an�lusu nev�d�, co je jejich v�konem a co almu�nou, kte�� - jak tomu ani jinak b�t nem��e - z hlubok� vnit�n� nejistoty logicky nen�vid� d�rce. Mus�me ale z�rove� n�st i nev�hody, kter� n�m sebeosvobozen� p�in��: nedostali jsme - jako v�chodn� N�mci - hotov� a zku�enostmi vyt��ben� pr�vn� syst�m, nikdo n�m neposlal tis�ce opravdov�ch odborn�k� hovo��c�ch stejn�m jazykem. Ke v�emu se mus�me pracn� a cestou mnoha pokus� a omyl� zdlouhav� prokous�vat, a nav�c se n�m do cesty pletou vlastn� diletanti, kte�� maj� pochopiteln� z�jem, aby je nikdo nep�erostl. Denacifikace, dekomunizace Jak ji� konstatovali mnoz� jin�, p�d komunismu postavil spole�nosti st�edn� a v�chodn� Evropy do bezprecedentn� situace. Komunismus v �eskoslovensku trval p�edlouho, v�ce ne� t�ikr�t d�le ne� nacismus v N�mecku. Sta�il zni�it pr�vn� st�t, demokratickou d�lbu moc� a na rozd�l od nacistick�ho N�mecka ve�ker� soukrom� podnik�n�, od v�znamn�ch firem a� po ty nejmen�� �emesln�ky. Zejm�na v prvn�ch deseti letech sv� vl�dy vl�dl brut�ln�m terorem. Z t�ch, kdo jako dosp�l� lid� za�ili p�edv�le�nou demokracii p�ed rokem 1938, z�stalo v roce 1989 na�ivu jen p�r tis�c sedmdes�tilet�ch a star��ch pam�tn�k�. Nav�c: "n�vrat do Evropy" je c�l �patn� formulovan�, proto�e statick�. Nem��eme po pades�ti letech vstoupit do t�e �eky. Evropa se od t�ic�t�ch let velmi zm�nila a d�le m�n�; �sil� o n�vrat je pokusem zas�hnout z pohybliv�ho stanovi�t� pohybliv� ter�. Pod�vejme se pon�kud podrobn�ji na pov�le�n� N�mecko, kter� se tak� ocitlo v pore�imn� situaci. Prohrou ve v�lce ztratilo na �as suverenitu. Nebyla to ale jen por�ka. N�mci byli z�rove� osvobozeni - zven�� - od teroristick�ho re�imu, kter� vl�dl tak kr�tce, �e na rozd�l od komunismu nesta�il "zm�knout". V�t�zov� nebyli pout�ni n�meck�m vnitropolitick�m konsenzem a pustili se - s v�t��m �i men��m nad�en�m a up��mnost� - do denacifikace, kter� ale p�ich�zela zvn�j�ku. V dob�, kdy se stup�ovala studen� v�lka, za�aly ob� strany - Z�pad a SSSR - po��tat se svoj� ��st� N�mecka v �ir�� mocensk� h�e; i ony ztratily o zpracov�v�n� minulosti z�jem a daly p�ednost ��elnosti. Sov�tsk� okupa�n� spr�va zastavila denacifikaci v �noru 1948, z�padn� mocnosti o p�l roku pozd�ji. kdy� N�mci - �e� je samoz�ejm� o z�padn�ch okupa�n�ch z�n�ch - z�skali v roce 1949 suverenitu, denacifikac� se nezdr�ovali. Z�jem se (a� p��l� lidsky) p�esunul na odkl�zen� trosek, na budov�n� st�tu. Propukl �prk vp�ed, kter� byl zanedlouho - ve Spolkov� republice - korunov�n hospod��sk�m z�zrakem. Spole�nost, kter� se vrhla do budoucnosti, necht�la "ztr�cet �as" pitv�n�m minulosti. A� na p�r liter�t� a intelektu�l� nikoho netr�pilo, �e v nov�m demokratick�m establishmentu p�e�ilo v nov�m demokratick�m kab�t� mnoho "odborn�k�", osob zvl�tn�ho ra�en�, kter� se za nacismu zkompromitovaly: soudci d�le soudili, z l�ka��, kte�� p�chali pokusy na lidech, se stali v�en� univerzitn� profeso�i. V roce 1951 p�sobilo ve Spolkov� republice jeden�ct a p�l tis�ce soudc�; p�t tis�c z nich soudilo ji� za nacistick� �ry, n�kte�� dokonce u politick�ch, tzv. lidov�ch soud�! Tento konsenzus zapomenut� pokra�oval a� do poloviny �edes�t�ch let; jeho vyvrcholen� p�i�lo v prosinci roku 1966, kdy se stal spolkov�m kancl��em b�val� �len NSDAP, za druh� sv�tov� v�lky n�m�stek �editele odboru pro rozhlasovou propagandu n�meck�ho ministerstva zahrani��, k�es�anskodemokratick� politik Kurt Georg Kiesinger (dodejme, �e to byla prvn� a zat�m jedin� vl�da "velk� koalice" v pov�le�n�m N�mecku). To, �e se b�val� nacista stal n�meck�m kancl��em, vedlo k ostr�m protest�m a diskus�m; 7. listopadu 1968 dala N�mka Beate Klarsfeldov� Kiesingerovi ve�ejn� facku a v ��jnu n�sleduj�c�ho roku se Kiesinger musel pod�kovat. Soudce nacistick�ho n�mo�nictva Hans Karl Filbinger vynesl v dob�ch t�et� ��e nejm�n� dva rozsudky smrti a je�t� 29. kv�tna 1945 (!) odsoudil v Norsku n�meck�ho n�mo�n�ka za odp�r�n� poslu�nosti a vojensk� slu�by na p�l roku do �al��e. V roce 1966 se tento mezit�m k�es�anskodemokratick� politik stal ministersk�m p�edsedou B�denska-W�rttemberska, Kiesingerov�m n�stupcem. S ostudou abdikovat musel Filbinger a� v roce 1978 (t�icet t�i let po p�du re�imu)! Mezit�m vyrostla nov� generace, kterou za�ala zaj�mat nezpracovan� minulost zem�, a zvl�t� minulost mnoha v�en�ch "odborn�k�": soudc�, univerzitn�ch profesor�, �urnalist�. To, co bychom mohli trochu nadnesen� nazvat �druhou denacifika�n� vlnou�, pokra�ovalo po dal��ch dvacet let; je�t� v prosinci 1987 (�ty�icet dva let po p�du re�imu) se musel pod�kovat (ov�em�e schopn�) Werner H�fer, kter� za v�lky p�sobil jako nacistick� �urnalista a od roku 1952 vedl presti�n� ned�ln� rozhlasov� a pozd�ji televizn� diskusn� po�ad Internationaler Fr�hschoppen. Stejn� jako v N�mecku po roce 1949 i v �esk� republice nastal po listopadu 1989 hromadn� �prk vp�ed, za blahobytem, "do Evropy". P�esto�e na po��tku devades�t�ch let vy�ly kr�tce po sob� t�i - r�zn� manipulovan� - publikace typu "Who?s Who", po minulosti mnoh�ch nov�ch prominent� se zem slehla, nebo v n� z�staly v�znamn� mezery. Podrobn� informace o minulosti televizn�ch boss�, ministr�, poslanc�, sen�tor�, profesor�, novin��� a tiskov�ch mluv��ch jsou prakticky nedostupn�. Ve�ejnost tak� o jejich zp��stupn�n� nijak ne��d�. ��dn� okupa�n� mocnost n�m nena��dila dekomunizaci, a my jsme si ji sami nenaordinovali (jak ��k�val ve sv�ch lep��ch dob�ch V�clav Havel, p�ece jsme v�ichni "z jedn� �esk� m�my"). Strany zalo�en� jen na antikomunistick�m programu ve volb�ch opakovan� propadly. Podobn� dopadly noviny a �asopisy, kter� upozor�ovaly na komunistickou minulost soudc�, podnikatel� atd. Z �ad b�val�ch komunist� se po listopadu dokonce rekrutovali dva premi��i. Je snad zbyte�n� dod�vat, �e zde nejde o n�jakou akademickou archeologii, ale - vedle probl�mu p�etrv�vaj�c�ch vazeb "mezi sv�mi" - i o probl�m mor�ln�. V generaci, v n� se s komunismem n�jak zapletla polovina n�roda, nebylo mo�n� dekomuniza�n�ho konsenzu dos�hnout. Exodus Pocit zklam�n�, �e rychl� o�ek�v�n� nebyla napln�na, se dostavit musel. Asi nejv�t�� chybou premi�ra Klause bylo, �e n�rodu p�ed�asn� ozn�mil �sp�n� ukon�en� hlavn�ch reformn�ch krok�. M�sto realisti�t�j��ho a state�n�j��ho slibu "krve, potu a slz" v roce 1996 sl�bil dvacetitis�cov� pr�m�rn� m�s��n� plat (ov�em ve spole�nosti, kde si ka�d� p�ipad� p�inejhor��m pr�m�rn�). Rychl� z�zrak se nedostavil. Mnoh�m p�ipad�, �e se c�l st�le v�ce vzdaluje, pro mnoh� je v nedohlednu. Jist� je, �e cesta bude del��, ne� se zd�lo i um�rn�n�m skeptik�m. Ale na�e situace nen� zcela bezprecedentn�. P�ipome�me si staroz�konn� knihu Exodus, jeden z nejstar��ch p��b�h� na�eho civiliza�n�ho okruhu, p��b�h, kter� se v p�ekvapiv� velk� m��e podob� na�emu. I sta�� Izraelit� se rozhodli, �e se zbav� egyptsk�ho jha a �e se vydaj� do zasl�ben� zem�. Zku�enost jha byla daleko konkr�tn�j�� a jednozna�n�j�� ne� p��slib svobody. Bylo vcelku snadn� se dohodnout, �e jhu je t�eba uniknout. Po odchodu z otroctv� Izraelit� zajist� poc�tili euforii z nov� nabyt� svobody. Cesta do zasl�ben� zem� ale byla p�edlouh�: poutn�ci str�vili �ty�icet let na pou�ti, a ��dn� izraelsk� mu�, kter� poznal egyptsk� otroctv� (a byl t�m p�dem p�ed exodem sou��st� otrok��sk�ho syst�mu), zasl�benou zemi na vlastn� o�i nespat�il. Nespat�il ji ani Moj��, v�dce Izraelit�. Mnoz� Izraelit� na pou�ti zatou�ili po n�vratu k egyptsk�m masn�m hrnc�m, k soci�ln�m jistot�m poroby. I dnes zna�n� ��st �ech�, podle n�kter�ch pr�zkum� a� polovina spole�nosti, poci�uje p�inejmen��m nostalgii po komunistick�ch �asech. Na cestu ze zajet� jsme se vydali my, tit� lid�, kte�� v t� �i on� m��e vegetovali za komunismu, s ve�kerou nezpracovanou z�t�� minulosti. V nev�bn�m re�imu jsme str�vili des�tky let. Drtiv� v�t�ina dosp�l�ho obyvatelstva se v n�m narodila, chodila v n�m do �koly, dost�vala od n�j po cel� �ivot zam�stn�n� i "jistoty", kter� z�m�rn� odnau�ovaly odpov�dnosti. Neochotou k poctiv�mu vyrovn�n� se s minulost� jsme dali najevo, �e jsme d�le ochotni sn�et mezi sv�mi v�dci lidi zvl�tn�ho ra�en�. Je-li p��b�h o �t�ku Izraelit� z egyptsk� nevole vskutku relevantn�, nem��eme o�ek�vat, �e by n�s do zasl�ben� zem� mohla dov�st sou�asn� garnitura. To bude �kolem p��t�, mo�n� a� p�esp��t� generace, lid�, kte�� nebudou zat�eni kompromisy s komunistick�m syst�mem a zkorumpov�ni "solidaritou potrefen�ch". Tato chv�le nen� v nedohlednu; p��t� generace ji� dnes vyr�st� mezi n�mi. A p�evl�ka�i kab�t�, mu�i a �eny zvl�tn�ho ra�en�? O nich si v z�v�ru tohoto nev�deck�ho pokusu dovol�m proroctv�: ne�ek� je d�stojn� st���. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).