![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
|
![]() |
M� liber�ln� politika du�i?
David Walsh
Autor je profesorem na washingtonsk� Americk� katolick� univerzit� (Catholic University of America) a pat�� mezi p�edn� myslitele sou�asn� politick� filozofie. Ve sv�m d�le zkoum� z�klady liber�ln� demokratick� politiky, formuluje a kriticky hodnot� jej� teoretick� v�chodiska. Pat�� ke skupin� politick�ch filozof� inspiruj�c�ch se d�lem a my�lenkov�m odkazem Erica Voegelina. Vych�z� z hlubok� znalosti politick�ho my�len� minulosti - jak klasick�ho, tak modern�ho - a jako v���c� katol�k se rovn� op�r� o k�es�ansk� zdroje, co� ho �ad� v r�mci sou�asn�ho liberalismu sp�e ke konzervativn�mu k��dlu. A�koliv p��mo i nep��mo polemizuje s postmodern�mi mysliteli typu Derridy, Rortyho nebo Taylora, je d�sledn�m zast�ncem otev�enosti a dialogu. Krom� nejnov�j�� knihy R�st liber�ln� du�e (The Growth of the Liberal Soul, University of Missouri Press, Columbia and London 1996), z jej� prvn� kapitoly je na�e uk�zka, vydal dal�� dv� pozoruhodn� studie: Mystika nitrosv�tsk�ho napln�n�. Studie o Jakobu Boemovi (The Mysticism of Innerworldy Fulfillment: A Study of Jacob Boeme) a Po obdob� ideologie: znovuobjeven� duchovn�ch z�klad� svobody (After Ideology: Recovering the Spiritual Foudations of Freedom). Je rovn� autorem cel� �ady studi� a �l�nk� jak na filozofick�, tak aktu�ln� politick� t�mata. Redak�n� upraven� a zkr�cen� text prvn� kapitoly knihy R�st liber�ln� du�e p�elo�ila Adriena Borovi�kov�. Martin Palou� *** V�dy p��tomn� krize Liber�ln� teorie a politika byly v jist�m smyslu v�dy v krizi. V devaten�ct�m stolet�, kdy se "liberalismus" stal hnut�m i p�esv�d�en�m, vyvolal n�stup masov� demokracie u p�edn�ch teoretik�, jako byli Tocqueville a Mill, hlubok� pochybnosti. Na�e stolet� se pak stalo sv�dkem jeho glob�ln� konfrontace s totalitarismem. Pr�v� toto st�etnut� zp�sobilo znovuvzk��en� liber�ln� tradice. V �em je tedy sou�asn� krize odli�n�? V jak�m zvl�tn�m nebezpe�� se dnes nal�z� liberalismus, kter� se udr�uje nejtvrdo��jn�ji ze v�ech modern�ch politick�ch forem? Tento poplach nen� mo�n� nic v�c ne�li dal�� propuknut� st�le se opakuj�c�ch liber�ln�ch pochybnost� o vlastn� pravd�. P�itom jsou zde jasn� identifikovateln� soci�ln�, politick� a ekonomick� probl�my. Po�et rozvr�cen�ch rodin dosahuje ve vysp�l�ch liber�ln�ch demokraci�ch katastrof�ln�ch rozm�r� a je hroziv� zejm�na sv�mi d�sledky pro miliony finan�n� ochuzen�ch a emocion�ln� zanedban�ch d�t�. Epidemie z�vislost� a �nik�, a� u� pomoc� jak�chkoliv narkotik, sv�d�� o tom, �e spole�nost je hluboce ne��astn� a disponuje nedostate�n�mi prost�edky k boji s obt�emi lidsk�ho �d�lu. V�ude se setk�v�me s novou lhostejnost� k �ivotu - od prudk�ho n�r�stu po�tu n�siln�ch zlo�in� k nep�edstaviteln�m krutostem -, kter� jsou lidsk� bytosti vystaveny v ka�d�m okam�iku od po�et� a� do smrti. Politov�n�hodn� je kolaps zdvo�il� m�rnosti, jen� se projevuje ve v�ech oblastech lidsk�ho �ivota - od hrubosti popul�rn� kultury k agresivit� v ka�dodenn�ch vztaz�ch mezi lidmi. Vedle t�chto destruktivn�ch faktor� p�sob�c�ch v d�sledku vlastn� �innosti existuj� i specifick� ekonomick� faktory, je� rovn� drasticky zasahuj� do lidsk�ch osud�. V liber�ln� politick� filozofii byla v�dy nejd�le�it�j�� - a� u� tak �i onak formulovan� - filozofie ekonomick�ho r�stu. Nen� tajemstv�m, �e relativn� klid v liber�ln�ch spole�nostech souvis� podstatnou m�rou s prosperuj�c�m hospod��stv�m. Politick� spory o majetek mohou zp�sobit men�� rozvrat v p��pad�, �e dosa�iteln� finan�n� zdroje rostou, ne� v situaci, kdy se nem�n� �i se zmen�uj�. R�st v�ak s sebou v�dy nese i �padek a nestabilitu, kter� vykl�n� lidsk� sv�t z rovnov�hy a p�in�� utrpen�. Pot� spo��v� v tom, �e samy vl�dy si nedok�zaly osvojit sebek�ze� ani nebyly schopny pou�it ob�any o takov�ch z�sad�ch chov�n�, jimi� by bylo mo�n� �elit ekonomick� nejistot�. Zde se objevuje nesn�z. Zji��ujeme, �e n�m chyb� rozhodn� u��v�n� zdrav�ho rozumu, nutn� pevnost mysli, kter� by n�m umo�nila p�ekonat probl�my, jim� mus�me �elit. A�koliv je �e�en� mo�n�, p�esto nejsme schopni ho dos�hnout. Jde o podivnou rozpolcenost, p�i kter� jsme spout�ni sv�mi rozporn�mi sklony a neschopnost� set��st ze sebe zastaral� my�lenky, kter� n�s ovl�daj�. Nelze ��inn� jednat, proto�e n�m st�le je�t� chyb� v�le bolestn� se p�eorientovat. St�le je�t� nebereme v�n� zm�ny, kter� mus�me uskute�nit - jako svat� Augustin, kter� se modl�: "Pane, u�i� mne �ist�m, ale nyn� je�t� ne!", nebo jako alkoholik, kter� se odhodlal p�estat s pit�m "hned po p��t� skleni�ce". V hloubi du�e jsme v�ichni p�ipoutan� k probl�m�m, kter� n�s tr�zn�, ale je�t� nec�t�me dostate�n� siln� pot�ebu zm�ny. Anatomie krize Liber�ln� spole�nost si hloubku sv� vlastn� krize je�t� pln� neuv�domuje. S �padkem v�eobecn� sd�len�ch hodnot se oslabuje spole�enstv� mezi lidmi. Dne�n�mi m�dn�mi hesly jsou: pluralita, multikulturnost, rozd�lnosti. Liber�ln� politika se za�ala podobat "ob�ansk� v�lce veden� jin�mi zp�soby", jak o n� napsal ve sv� studii Po ��e ctnosti (After Virtue) Alasdair MacIntyre. Mizen� spole�n� sd�len�ho soci�ln�ho a politick�ho sv�ta znamen�, �e nakonec zmiz� i samotn� liber�ln� �tos. To je prvn� etapa krize. Vznik� nebezpe��, �e lid� p�estanou rozum�t tomu, co je spojuje - toto spole�n� "sebeporozum�n�" je toti� zasti�ov�no rostouc�m mno�stv�m soukrom�ch hledisek. Liber�ln�m ��dem ot��s� hlubok� krize d�v�ry, nebo� lid� si p�est�vaj� b�t jisti, �emu vlastn� v���. Z�klady cel� stavby jsou nejist�, proto je liber�ln� demokracie zraniteln� odst�ediv�mi silami, kter� v sob� tak dlouho potla�ovala. Bez ur�it�ho st�edu �i t�i�t� se v�ak "v�ci rozpadaj� a ���� do okoln�ho sv�ta �irou anarchii". Zd� se, �e rozkladn� faktory nab�vaj� v sou�asnosti na s�le, nebo� nejsou vyva�ov�ny ani ��dn�mi sjednocuj�c�mi snahami, ani sd�lenou koncepc� obecn�ho dobra. Liber�ln� z�sady jako by u� ztratily vlastn� pozitivn� v�chodisko, sv� j�dro. Mo�nost, �e je znovu upevn� n�jak� "dogma" - z�vazn� p�edstava obecn�ho dobra -, je velmi mal�, proto�e k dne�n� dezintegraci vedla sama ne�prosn� logika liber�ln� orientace. Z toho plyne n�sleduj�c� z�v�r: pokud m� liberalismus vn�st do celkov� nesoudr�nosti, kterou vyvolal, ur�itou soudr�nost, mus� k tomu sv�mi vlastn�mi silami s�m p�isp�t. V srdci liber�ln� spole�nosti zeje dnes pr�zdnota, ale toto vakuum si liberalismus vytvo�il s�m. �tos neutrality, tak horliv� p�stovan� v liber�ln� teorii i praxi, zbavil politiku "du�e". Liber�ln� p�esv�d�en� dovedlo princip neutrality tak daleko, �e nakonec nedok�zalo odolat posledn�mu kroku. Stalo se neutr�ln�m v��i sob� sam�mu. Neexistuje dogma, kter� by v�ichni museli p�ijmout. Takov� neliber�ln� vnucov�n� by bylo opakem svobodn� volby, kterou m� liber�ln� p�esv�d�en� br�nit. Zd� se, �e jedin�m z�kladem liber�ln�ho politick�ho ��du je suma individu�ln�ch hodnotov�ch postoj� jednotliv�ch osob, kter� jej vytv��ej�. N�co, co by se bl�ilo v�eobecn� sd�len�mu sv�tov�mu n�zoru, nem��e vzniknout, nebo� b�t liber�lem v principu znamen�, �e nemus�m sv�tov� n�zor s nik�m sd�let. Takov� je "podivn� smrt liber�ln� spole�nosti", p�ed kterou, zd� se, dnes stoj�me. U� se nem��eme spolehnout na to, �e spole�enstv� svobodn�ch a sob� rovn�ch jedinc� je dostate�nou podm�nkou pro vznik dobr�ho spole�ensk�ho ��du. Ztratili jsme p�esv�d�en�, �e existuje cosi jako univerz�ln� lidsk� p�irozenost, na kterou se m��eme spolehnout a kter� nasm�ruje p�eva�uj�c� v�t�inu na cestu za spole�n�m dobrem. A ztr�tou smyslu pro spole�n� lidsk� z�klad, kter� je v�chodiskem pro ka�dou mo�nou shodu a kter� vytv��� b�zi pro uzn�n� z�kladn�ch lidsk�ch pr�v, z�rove� ztr�c�me i liber�ln� v�ru v rozum. U� se nem��eme ut�ovat v�rou, �e historick� trend v politice je progresivn�. Nic u� neospravedl�uje n� optimismus, �e budoucnost bude lep�� ne� minulost. Z�kladn� ideje liber�ln�ho p�esv�d�en� utrp�ly v�n� trhliny a lze opr�vn�n� pochybovat, zda je liber�ln� politika za dan�ho stavu v�c� v�bec udr�iteln�. Bez liber�ln� v�ry ve spole�nou - jakkoliv mlhav� definovanou - lidskou racion�lnost se t�ko m��eme nad�le radovat z politick�ch instituc�, kter� ji postuluj�. Obrana prostoru pro jednotlivce, jeho� se nikdo nem��e zmocnit, a� u� by byl veden pohnutkami soukrom�mi �i z�jmem ve�ejn�m, je zalo�ena na p�edpokladu, �e je to nejlep�� zp�sob, jak zajistit rozvoj lidsk�ch bytost�. Stal-li se v�ak lidsk� rozvoj pr�zdn�m pojmem, jakou hodnotu m� pak svoboda, kter� pro n�j vytv��� podm�nky? Pova�ujeme-li osobn� �t�st� nebo uspokojen� na�ich soukrom�ch pot�eb za hlavn� politick� c�l, m�la by z�ejm� b�t hranice mezi ve�ejnou a soukromou sf�rou vyt��ena zcela jinak. Jestli�e sm��ujeme ke spole�nosti "spokojen�ch otrok�", pak podstatn� omezen� dan� �stavou ztr�cej� na v�znamu. P�estaneme-li �lov�ka pova�ovat za racion�ln� bytost, zanikne i liber�ln� v�ra v lidsk� rozum a mo�nosti jeho v�voje. A� u� to stoupenci liberalismu formulovali jakkoliv, v�dy v��ili ve schopnost lidstva kolektivn� a individu�ln� se zdokonalovat. To souvis� s p�esv�d�en�m, �e jsme schopni u�it se ze sv�ch chyb a �e v d�jin�ch existuje v�voj k lep��mu. V�ra ve zlep�itelnost lidsk�ch v�c� se v cel� sv� ���i - od utopick�ch nad�j� ve zm�nu lidsk� p�irozenosti a� ke st��zliv�j��mu postoji, kter� si je v�dom toho, �e �lov�ka nelze z�sadn�m zp�sobem napravit - op�rala v�dy o d�v�ru ve schopnost rozumu ��dit lidskou existenci a v politick� oblasti dos�hnout alespo� postupn�ho zlep�ov�n� �ivotn�ch podm�nek. Zd� se, �e v�echny hlavn� prvky liber�ln�ho sv�tov�ho n�zoru ztratily p�du pod nohama. Postupn� byla zpochybn�na hodnota osobn� svobody. Tak� pot�eba samostatn�ho jedn�n� a spravov�n� sv�ch z�le�itost� v okruhu vlastn� p�sobnosti (pot�eba samospr�vy) nen� p��li� nal�hav�. A pravd�podobnost, �e politick� chov�n� se bude ��dit rozumem, je beznad�jn� mal�. Nam�sto samoz�ejm� d�v�ry v liber�ln� principy nastoupil sv�rav� pocit, �e proces rozkladu se ���� zevnit�. Zd�nliv� neexistuje �e�en�, proto�e samo roz�i�ov�n� liber�ln�ch my�lenek podkopalo z�klady cel� stavby. Pr�v� �sp�ch liber�ln�ho ��du - a v tom je ironie osudu - vedl k tomu, �e je odstra�ov�na jedna slupka za druhou, jako kdy� se loupe cibule. Po odstran�n� posledn� slupky v�ak najednou zji��ujeme, �e samotn� cibule zmizela. Zd� se, �e zni�uj�c� skepsi anal�zy nem��e nic uniknout. Za situace, kdy nikdo nem��e b�t donucen p�ijmout jak�koliv princip, jeho� pravdivost by nebyla s kone�nou platnost� prok�z�na, nezb�v� mnoho idej� a princip�, kter� by mohly b�t spole�n� akceptov�ny a sd�leny. Takov� je v�ak logika v�choz�ho bodu liberalismu. Na pomal�, le� ne�prosn� cest� k neutralit� - a to i v oblastech, kde tento postoj nen� na m�st� - se ztratila sama "du�e" liber�ln�ho �tosu. Jestli�e jsme nuceni ve jm�nu nejvelkorysej�� tolerance p�ijmout i intoleranci, ocit�me se v propasti, z n� n�s liber�ln� politika t�ko zachr�n�, nebo� j� samotnou do t�to propasti srazily z�sady, kter�mi se ��d�. Uk�zalo se, �e hledat nenapadnuteln� z�klady, kter� by ospravedlnily a ��dily v�kon liber�ln� moci, je iluzorn�. Ka�d� shora uv�d�n� princip se postupn� prom�nil v "petitio principii" - s�m by pot�eboval ospravedln�n�, jinak mu hroz� nebezpe�� rozkladu. Nav�c je zde probl�m, zda je v�bec mo�n� v soci�ln� a politick� praxi aplikovat jak�koliv syst�m zalo�en� na ur�it�m souboru princip�, z�sad, standard�. Smysl m���tka, kter�m by se m�lo ��dit konkr�tn� pou��v�n� svobody, je zahalen stejnou nejistotou a stejn�mi spory, kter� zatem�ovaly filozofickou debatu. Zmatky ve filozofii se tak pouze p�enesly do politiky. D��ve nebo pozd�ji tak zji��ujeme, �e dosa�en� konsenzus je pouhou domn�nkou a iluz�. Paradox je v tom, �e krizi cel� liber�ln� tradice nevyvolalo selh�n� v uplat�ov�n� liber�ln�ch princip�, n�br� naopak pr�v� jejich p��li� d�sledn� uplat�ov�n�. ��m liber�ln�j��mi jsme se sna�ili b�t, t�m jsme se st�vali intelektu�ln� a politicky m�n� soudr�n�mi. St�le usilovn�j�� hled�n� neutr�ln�ch z�klad� odstranilo v�echny z�klady; tabuizace a potla�ov�n� agresivity odstranilo bari�ry, kter� agresivitu vymezuj�; stup�uj�c� se po�adavek politick� anga�ovanosti ob�an� prohloubil odcizenost �lov�ka v��i proces�m, kter� jednotlivec nem� pod kontrolou. Po v�ech historick�ch zku�enostech a jejich reflexi je nyn� krize zpr�hledn�na. Vid�me, �e je vnit�n� kriz� samotn�ho liber�ln�ho ��du a nelze ji p�i��tat vlivu vn�j��ch faktor�. Hled�n� nov�ch paradigmat, pokusy s nov�mi n�zvy - neoliber�lov�, neokonzervativci - dosv�d�uj� l�pe ne� co jin�ho existenci a platnost t�to krize. P�itom chyb� jasn� formulovan� "direktiva", kter� by nahradila p�vodn�, dnes ji� p�e�ilou koncepci. Roz���en�m liber�ln�ch princip� v na�em stolet� a jejich uskute��ov�n� v podob� "st�tu blahobytu" (welfare state) dos�hl liber�ln� koncept sv�ch krajn�ch mez�. Po napln�n� nejnal�hav�j��ch soci�ln�ch pot�eb za�alo pokra�uj�c� �sil� v tomto sm�ru ohro�ovat existenci svobody jako takov�. St�t blahobytu p�est�v� slou�it t�m, kter�m m� p�in�et prosp�ch, proto�e z nich u�inil p�edm�ty sv� p�stounsk� p��e, a ji� nen� s to uznat, �e t�mto zp�sobem lidem de facto �kod�. ��d svobody toti� p�edpokl�d� jist� meze, kter� le�� mimo oblast jakkoliv benevolentn� svobody. Ti nejpronikav�j�� sou�asn� liber�ln� teoretikov� doch�zej� k z�v�ru, �e hled�n� z�klad� nenapadnuteln�ch skeptickou kritikou z�ejm� nem� nad�ji na �sp�ch, nebo� neexistuj� z�klady, kter� by nebyly n�jak zalo�eny. Filozofick� �vahy, kter� se ub�raly cestami pln�mi p��slib�, dnes kon�� v pr�zdnu, v krajin�, kter� se n�padn� podob� pou�ti nihilismu, proti kter�mu se liber�ln� tradice p�vodn� sna�ila vymezit. Z�v�r, k n�mu� m��� jak praktick�, tak teoretick� v�sledky liber�ln�ho konceptu, je stejn� jako ten, jeho� se po celou dobu sna�il vyvarovat: �e toti� ��dn� kone�n� ��el tu nen�. Ironie liber�ln�ho nihilismu Jist� ironie je v tom, �e sou�asnou renesanci liber�ln�ho p�esv�d�en� vyvolala teprve ostr� konfrontace s totalitn�m nihilismem. Jen si vzpome�me, jak se v meziv�le�n�m obdob� vytratil liber�ln� �tos. Prvn� sv�tov� v�lka zbavila v�rohodnosti liber�ln� politiku devaten�ct�ho stolet�, je� nedok�zala zabr�nit v�le�n�mu po��ru. Projevy soci�ln� a ekonomick� lability stup�uj�c� se v ��e velk� hospod��sk� krize v podstat� zpe�etily osud liber�ln� ekonomiky. Dokonce i historicky siln� z�padn� demokracie jako by se ocitly v p�edrevolu�n�m stavu. Komunistick� a fa�istick� hnut� nebyla v�lu�n� n�meck�m, italsk�m nebo rusk�m fenom�nem. Ideologick�, kolektivistick� hnut� se objevovala ve v�t�in� st�t� Evropy i Ameriky. Pozn�n� toho, jak ni�iv� jsou tato hnut�, vyvolalo �ok, kter� znovu probudil liber�ln� demokracii k �ivotu. Jak siln� tento �ok byl, vysv�t� z p�edn�ky T. S. Eliota Idea k�es�ansk� spole�nosti, pronesen� v p�edve�er druh� sv�tov� v�lky. Liber�lov� n�hle zjistili, �e jsou proti mnohem mocn�j��m protivn�k�m vojensky a duchovn� nevyzbrojeni. Tv��� v tv�� hnut�m p�stuj�c�m fanatickou oddanost sv�ch p��slu�n�k� odhodlan�ch zab�jet a d�t se zab�t za v�c, v n� bezv�hradn� v���, poznaly liber�ln� demokracie hloubku sv� vlastn� rozpolcenosti. Zat�mco nebezpe�� pov�liv� nar�stalo, politi�t� p�edstavitel� t�chto demokraci� se nechali spolu s liber�ln�mi intelektu�ly un�et d�jinami. A� se jednoho dne probudili s v�dom�m, �e d�jiny je hodlaj� ignorovat. Drav� vit�ln�m revolu�n�m sil�m se u� nebyli schopni postavit na odpor, zvl�t� kdy� se nemohli op��t o vlastn� hlubok� a posiluj�c� p�esv�d�en�. Zbab�l� kapitulace z�padn�ch mocnost� p�ed Hitlerov�mi po�adavky v Mnichov� byla jen symptomem odhaluj�c�m hloubku probl�mu. Nap��klad zmi�ovan� T. S. Eliot vid�l v mnichovsk� zrad� projev nejen politick�, ale p�edev��m duchovn� krize. V citovan� p�edn�ce mluv� o tom, �e jsme nemohli postavit p�esv�d�en� proti p�esv�d�en�, nem�li jsme ideje, jimi� bychom mohli �elit idej�m stoj�c�m proti n�m. Liber�ln� spole�nost se s pocitem jist� nad�azenosti spol�hala na sv� "neot�esiteln� hodnoty", kter� se v�ak op�rali o vratk� a neprov��en� premisy. A byla v�bec tato spole�nost semknuta kolem n��eho trvalej��ho, ne� jsou r�zn� seskupen� bank, poji��oven a pr�myslu? V��ila v podstatn�j�� hodnoty, ne� je spl�tkov� kalend��, �rok a zachov�n� dividend? Ne�lo jen o politick� chyby a selh�n�, krize vy�adovala hlub�� �e�en�. Zradu a pon�en� mohly p�ekonat jen l�tost a pok�n�. Ve sv� p�edn�ce volal Eliot po o�iven� idej� k�es�ansk� spole�nosti jako po jedin� p�im��en� duchovn� opo�e liber�ln�ho politick�ho ��du. Toto vol�n� se opakovan� oz�valo z �st mnoha myslitelsk�ch osobnost� i v pov�le�n�m obdob�. Konfrontace s totalitou je p�esv�d�ila, �e m�-li m�t liber�ln� demokracie vnit�n� s�lu, aby odolala sv�m nesmi�iteln�m ideologick�m nep��tel�m, pot�ebuje ne-li n�bo�ensk� z�klad, tedy alespo� n�co bl�zk�ho politick� v��e. Zku�enost, �e liber�ln� z�sady nebyly p�im��en�m zp�sobem, s dostate�nou rozhodnost� a d�slednost� h�jeny, p�ivedla tyto myslitele k energick�m pokus�m o jejich nov� zformulov�n�. Vznikla �ada pozoruhodn�ch d�l usiluj�c�ch postavit liberalismus na nov� teoretick� z�klad. N�kter� z nich jako nap��klad Otev�en� spole�nost a jej� nep��tel� (The Open Society and Its Enemies) Karla Poppera z roku 1945, nebyla sice nejp�esn�j�� v soudech t�kaj�c�ch se d�jin filozofie, ale v ��dn�m p��pad� jim nelze up��t d�slednost obrany - jakkoli �patn� definovan� - "otev�en� spole�nosti". Podobn� postup - nad�azov�n� exaktn� logiky nad hodnotu p�esv�d�en� - je typick� i pro Isaiaha Berlina a jeho proslul� rozli�ov�n� mezi pozitivn� a negativn� svobodou. Berlin ��k� - s odvol�n�m na ne��astn� Roussea�v v�rok o nutnosti "donutit lidi, aby byli svobodni" -, �e nebezpe�� zneu�it� pozitivn� svobody k ospravedln�n� totalitn�ch zlo��d� v�eho druhu je p��li� velk�, a dovozuje, �e on s�m by se rad�ji vzdal intelektu�ln� obrany ur�it�ho d�l��ho stanoviska, ne� by ustoupil z obrany samotn�ho principu svobody. A souhlasn� cituje Schumpeter�v v�el�k: "Uv�domit si jen relativn� platnost sv�ho p�esv�d�en�, a p�esto za n�m neochv�jn� st�t - to odli�uje civilizovan�ho �lov�ka od barbara." Je�t� p�sobiv�j�� je velkolep� pokus o novou formulaci klasick�ch liber�ln�ch princip�, kter� najdeme v knize Ustaven� svobody (The Constitution of Liberty, 1960) Friedricha Hayeka. I Hayek za�al sv�j z�m�r realizovat kritikou ideologick�ch alternativ liber�ln� tradice. Jeho Cesta do otroctv� (Road to Serfdom, 1944) byla jednou z prvn�ch a nejost�eji formulovan�ch knih, kter� varovaly p�ed nevyhnuteln� totalitn�m charakterem socialismu. Kniha Ustaven� svobody byla tak� pr�kopnickou obranou liber�ln� politick� filozofie a obhajobou intelektu�ln� a mor�ln� v�rohodnosti t�to tradice. Hayek sv�j v�klad postavil na pojmu vl�dy z�kona, je� plat� pro v�echny stejn�, a v�em tud� zaru�uje i stejnou m�ru svobody. "Pojem svobody pod z�konem, kter� je hlavn�m t�matem t�to knihy, spo��v� na tvrzen�, �e poslouch�me-li z�kony ve smyslu obecn�ch abstraktn�ch pravidel stanoven�ch bez ohledu na aplikaci na na�i osobu, nejsme pod��zeni v�li jin�ho �lov�ka, a jsme tedy svobodn�." Ve sf�r�ch, kde toto neplat�, jsou lidsk� aktivity ponech�ny na voln�, ��dn�m pravidlem neomezen� �vaze ��ad�. Hayek ukazuje, jak tento princip vl�dy z�kona m��e b�t on�m vl�knem, kter� spojuje ekonomick�, spole�ensk�, politick� a historick� prvky liber�ln�ho sv�tov�ho n�zoru do jednoho celku. Tento v�klad je p�dn�m d�kazem liber�ln� v�ry navzdory tomu, �e se zastavuje p�ed filozofi�t�j�� formulac� jej�ch zdroj�. P�edpokladem zde toti� je, �e mus�me m�t p�esv�d�en� o nutnosti ��dit se z�konn�mi p�edpisy, tj. respektovat vl�du z�kona, o tom, �e liber�ln� hodnoty u� samy o sob� jsou hodny obrany. N�sleduj�c� generace p�ijala Hayekovo d�lo jako v�zvu k filozofi�t�j�� obran� liber�ln�ch princip�. T�mto diskus�m udal t�n spis Johna Rawlse Teorie spravedlnosti (A Theory of Justice). V�t�inu chv�ly, j� byl zahrnut, si pravd�podobn� zaslou�� d�ky prost�mu faktu, �e je to ojedin�l� d�lo p�edkl�daj�c� srozumitelnou formou filozofii liber�ln�ho ��du. Ostatn� auto�i se v�t�inou zam��uj� na d�l�� probl�my, ale Rawls definuje celek a t�m identifikuje, v �em probl�my spo��vaj�. Liber�ln� tradice zde op�t z�skala na intelektu�ln� d�v�ryhodnosti: jej� principy nebyly jen "sl�t�ny" dohromady, n�br� d�ky vybrou�en�mu v�kladu dr�� tentokr�t pohromad�. Rawls�v �sp�ch p�irozen� podn�til sout�ivost. A�koliv se objevilo m�lo velk�ch teoretik�, ve srovn�n� s minul�mi dv�ma desetilet�mi se diskuse posunula na mnohem vy���, seri�zn�j�� �rove�. Takov� studie jako nap��klad Anarchie, st�t a utopie (Anarchy, State and Utopia) Roberta Nozicka vzbudily zaslou�enou pozornost d�ky uk�zkov�, filozoficky zakotven� obran� liber�ln�ch princip�. V d�le Rozum a mor�lka (Reason and Morality) p�edlo�il Alan Gewirth p�esv�d�iv� d�kaz o tom, �e by se revidovan� Kantovo stanovisko mohlo st�t nekontroverzn�m, dlouho hledan�m z�kladem pro liber�rn� mor�lku a politiku. Ronald Dworkin ve sv�ch knih�ch Vz�t pr�va v�n� (Taking Rights Seriously) a Dom�na z�kona (Law's Empire) pokra�oval v Rawlsov� zd�raz�ov�n� lidsk�ch pr�v - zejm�na "rovnosti ��asti a �cty" -, aby dok�zal, �e tato pr�va tvo�� v�d�� princip liber�ln�ho pr�vn�ho ��du. Z t�chto d�l a z mnoha dal��ch, kter� bychom mohli rovn� jmenovat, jasn� vypl�v�, �e jsme pro��vali jedno z velk�ch obdob� liber�ln�ho teoretizov�n�. K t�to plej�d� talentovan�ch liber�ln�ch myslitel� mus�me p�i��st je�t� v�t�� �adu osobnost� usiluj�c�ch o obnovu demokracie z jin�ch zdroj�. Myslitel� jako Charles Taylor a Michael Sandel se nehodlali spokojit s atomistick�m individualismem a dob�e formulovali komunit�rn� perspektivu. Jacques Maritain a teoretikov� p�irozen�ho pr�va, mezi nimi� v ned�vn� dob� vynikli nap��klad Alasdair MacIntyre a John Finnis, d�le vyt�ili pevn�j�� z�klady z tomistick� tradice. Eric Voegelin, Leo Strauss, Hans Gadamer a po sv�m i Hannah Arendtov� hledali novou my�lenkovou orientaci o�ivuj�c� principy liber�ln� demokracie ve st�etu s klasickou politickou filozofi�. Renesance intelektu�ln� siln�ho konzervatismu, jak� jsme byl sv�dky nap��klad u Michaela Oakeshotta a jin�ch, vedla k vytvo�en� nov�ch pojm� v liber�ln� teorii a praxi. Stejn� v�znamn�m se stal i vytrval� proud navr�tilc� z �ad levice - od b�val�ch socialist� k postmodernist�m -, kte�� pova�uj� reformovan� liber�ln� �tos za nejv�t�� nad�ji pro praktick� uskute�n�n� sv�ch idej�. Ob� vlastn�ho �sp�chu? Navzdory obrovsk�mu rozsahu a intenzit� �sil� sahaj�c�ho a� do doby p�ed p�l stolet�m nejsme o nic bl�e ke konsenzu o v�znamu a opr�vn�nosti liber�ln�ho ��du. Ve skute�nosti se zd�, �e jsme se t�to v�eobecn� shod� dokonce vzd�lili. Krize liber�ln� tradice se zv�t�ila. A�koliv se objevily nov� impulzy, sm��uje dosavadn� v�voj d�le k rozpadu. To v�e n�s je�t� v�ce deprimuje, uv��me-li v�echnu hou�evnatost a mravn� s�lu, je� liber�ln� spole�nosti osv�d�ily ve v�ech historick�ch zkou�k�ch. Jedn�m z nejv�t��ch projev� ironie d�jin je skute�nost, �e pot�, co liber�ln� demokracie zv�t�zily ve studen� v�lce - t�et� velk� v�lce stolet� -, trp� nyn� s�l�c� kriz� d�v�ry ve vlastn� hodnoty. Sp�e ne� kr�tkodob� proslul�m fantazi�m o "konci d�jin" se na�e situace podob� pomal�mu �padku ��ma po v�t�zstv� nad Kart�gem. Liberalismus m� ov�em odjak�iva sklon st�t se ob�t� vlastn�ho �sp�chu. Od sam�ho po��tku m�lo toto hnut� tendence vymezovat se v��i sv�mu nep��teli. Kdy� m� mo�nost nep��teli �elit, zpo��tku se jev� jako slab��, ne� ve skute�nosti je, ��m� trvale p�itahuje agresi. Jestli�e nep��tele nem�, projevuje sklon uvolnit discipl�nu a sm��uje k chaosu. Z toho vypl�v�, �e probl�m je hluboce zako�en�n� v podstat� liber�ln�ho �tosu a spo��v� v neschopnosti udr�et jakous takous stabilitu. Proto ani nep�ekvapuje ne�sp�ch cel� �ady teoretick�ch i praktick�ch pokus� o n�pravu. N�chylnost liber�ln� tradice ke kriz�m toti� nelze vy�e�it teoretickou rozpravou. Jej� ko�eny le�� mnohem hloub�ji. Ani periodick� o�ivov�n� liber�ln� spole�nosti, ani pokra�uj�c� snaha nal�zt p�esv�d�ivou obranu z�kladn�ch princip� nemohou zastavit tendenci liberalismu k rozt��t�nosti. Zm�n�n� nestabilita nen� z�le�itost� �ist� institucion�ln� nebo koncep�n�. V d�sledku toho nemohou p�in�st n�pravu pouze institucion�ln� �pravy, soci�ln� reformy a u� v�bec ne brilantn� argumenty. Pro liber�ly je typick�, �e se chovaj�, jako by tyto kroky byly v�e, �eho je zapot�eb� k dosa�en� utopick� dokonalosti nebo n��eho, co k n� m� velice bl�zko. Jenom�e reforma z�kon� a instituc� nepovede ke skute�n� politick� n�prav�, pokud j� nebude p�edch�zet duchovn� n�prava t�ch, kdo ji prov�d�j�. Ji� Montesquieu konstatoval, �e nejd�le�it�j�� dimenz� ka�d�ho ��du je "duch z�kon�". Zdrojem liber�ln� nestability je zanedb�v�n� duchovn� a mor�ln� dimenze spole�ensk�ho �ivota. Neust�l� kol�s�n� mezi zv�l� a discipl�nou, mezi soudr�nost� a nesoudr�nost� p�esv�d�ilo mnoho kritik� o tom, �e liber�ln� politika postr�d� jak�koliv j�dro. P�esn�ji �e�eno: probl�m spo��v� v tom, �e liber�ln� teorie a praxe se �zkostliv� zdr�h� v�novat pozornost sv�m existenci�ln�m ko�en�m. Skoro se zd�, �e jde o zanedb�n� z�m�rn�; sp�e je to �t�k od reality, je� vyvol�v� znepokojiv� �vahy. To je ov�em existenci�ln�, a nikoliv jen intelektu�ln� omyl, jak to ji� d�vno pochopili byst�ej�� kritikov� liber�ln�ho sm�ru. Ot�zkou je, lze-li tomuto �t�ku p�ed duchem, tak charakteristick�mu pro liber�ln� �tos, n�jak �elit. Je tu je�t� mo�nost dos�hnout existenci�ln�ho obratu, kter� by dok�zal zm�nit sm�r liber�ln� politiky? Vposledku jde o zkoum�n� liber�ln� du�e - v jak�m je stavu a v �em spo��vaj� jej� zdroje? Nalezne v sob� je�t� dostatek s�ly, aby po tolika zkou�k�ch znovu povstala z popela vlastn�ho zni�en�? Nebo je j� souzeno za��t posledn� ironii sv�ch d�jin, kdy po v�t�zstv� nad totalitn�m c�sa�em zji��uje, �e c�sa�ovy �aty nos� sama? |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).