![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Osm let pot� - kam jsme do�li a kam sm��ujeme?
Kdy� jsme na podzim minul�ho roku debatovali na redak�n�ch porad�ch o zam��en� tohoto ��sla, st�etli se v diskusi dva n�vrhy. Prvn� vych�zel z v�eobecn� poci�ovan� pot�eby u�init reflexi a bilanci toho, ��m pro�la �esk� spole�nost od listopadu po dne�ek, a vy�stil v ot�zku Kam jsme do�lia Jeho oponenti v�ak argumentovali t�m, �e podobn�mi �vahami se hem�� str�nky politick�ch koment��� snad v�ech den�k� a t�den�k� - net�eba nosit sovy do Ath�n. Druh� n�vrh proto d�val p�ednost sp� pohledu do budoucna: Jakou m� �esk� st�t, cel� tato zem� (�azen� geopoliticky, kulturn� i jazykov� k "mal�m" n�rod�m) �anci usp�t v ��e tzv. globalizace v m�n�c�ch se podm�nk�ch Evropy i sv�ta? P�i samotn�m sestavov�n� ��sla jsme nakonec usoudili, �e chceme-li porozum�t t� f�zi, v n� se pr�v� nyn� �esk� spole�nost nach�z�, mus�me se soub�n� zab�vat ob�ma ot�zkami - jak t�m, ��m jsme pro�li, tak i t�m, do �eho vstupujeme. V na�em rozhovoru to p�esn� vyj�d�il hispanista Josef Forbelsk�, kdy� na ot�zku po budoucnosti �esk� st�tnosti, �ekl: "St�tnost �esk�ho n�roda je nezbytn� c�lev�dom� budovat na paralelismu dvoj� toto�nosti: n�rodn� i evropsk�? Dnes a nap��t� plat�: b�t pouze �esk� znamen� b�t proti�esk�. To jest ohro�ovat se izolac�, odsunut�m na kulturn� okraj, volit �d�l inferiorn� minority. Ztr�cet nosn� vazby sv�ch tis�cilet�ch st�edoevropsk�ch d�jin." T�ma �esk� st�tnosti otev�r� kritick� sta� Michala Janaty za�azen� do rubriky N�zor, v n� autor dosp�v� k n�sleduj�c�mu zji�t�n�: "Prvn�m krokem k postupn�mu p�ij�m�n� evropsk�ch standard� by m�la b�t anal�za sou�asn�ho marasmu a person�ln� zm�ny sm��uj�c� k eliminaci komunist� z justice, administrativy a �kolstv�." Na ni navazuje cel� blok �vah v rubrice Konfrontace. Z odpov�d� na redak�n� ot�zku S ��m vstupuje �esk� st�t do p��t�ho tis�cilet�? vypl�v� ���e n�zorov�ho spektra i protich�dnost n�kter�ch stanovisek u vybran�ch osobnost� na�eho intelektu�ln�ho a politick�ho �ivota: Jana �ul�ka, Petra Pitharta, Martina Mejst��ka, Aleny Hrom�dkov�, V�clava Klause ad. Konfrontaci n�zor� dopl�uje Anketa �e�i, Evropa a sv�t - jak obst�t v nov� ��e-, zam��en� tentokr�t na probl�m mal�ch zem� a kultur konfrontovan�ch s celkov�mi civiliza�n�mi trendy, jako je amerikanizace a globalizace (zaj�mav� odpov�di zaslali nap�. Ivan Binar, Blumfeld S. M., Josef Ka�par, Radim Seltenreich). Ot�zce, ��m jsme v uplynul�ch osmi letech pro�li a v jak� f�zi v�voje se nyn� nach�z�me, je v�nov�na redak�n� diskuse nazvan� Dne�n� politick� krize: bod zlomu. Pozvan� host� - publicista Jan Rej�ek, dramatik a herec Jan Kraus a dominik�nsk� kn�z Odilo I. �tampach - a dva �lenov� redakce se v n� zam��lej� nad sou�asnou politickou kriz�. V���me, �e se stane osv�en�m cel�ho ��sla, stejn� jako n�kolik dal��ch koment���, stat� a �vah reflektuj�c�ch z nejr�zn�j��ch hledisek sou�asnou krizovou situaci (�vodn� pozn�mka Eduarda Martina �esk� z�jmy, eseje Milo�e Caldy, Romana Erbena a V�roslava Mertla). Z�kladn� my�lenkov� r�mec cel�ho ��sla je vymezen uk�zkou z knihy p�edn�ho myslitele sou�asn� politick� filozofie Davida Walshe v My�lenkov�ch proudech XX. stolet� nazvanou p��zna�n� M� liber�ln� politika du�i? Autor v n� pronikav� analyzuje sou�asnou krizi liberalismu a poukazuje na pot�ebu v�novat hlub�� pozornost existenci�ln�m a duchovn�m ko�en�m t�to krize. Na vybranou uk�zku v My�lenkov�ch proudech XX. stolet� voln� navazuj� my�lenky Roberta Nisbeta v rubrice Excerpta, pozoruhodn� esej Gerharta Niemeyera Stra�n� stolet� a sta� Richarda Rosecrance Vzestup virtu�ln�ho st�tu. Na p��prav� revue PROSTOR 36 se pod�lela �ada na�ich spolupracovn�k� a konzultant�, bez jejich� cenn�ch podn�t� a rad by bylo nov� ��slo velmi ochuzeno - jmenovit� d�kujeme Josefu Forbelsk�mu, Milanu Chura�ovi, Milo�i Havelkovi a Miloslavu Bedn��ovi. Zvl�tn� d�k pat�� pracovn�k�m Ob�ansk�ho institutu, zejm�na �editeli Michalu Sem�novi za podn�ty, autorsk� p��sp�vky a ochotu pod�let se na prezentaci tohoto ��sla. redakce |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).