Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Rakou�t� historici a intelektu�lov� o �esko-rakousk�m p��buzenstv�
Breuer, Georg; Busek, Erhard; Heiss, Gernot

V podm�nk�ch sjednocuj�c� se Evropy se nab�z� p��le�itost k otev�en�mu dialogu a konfrontaci n�zor� pr�v� s t�mi partnery, s nimi� n�s v�e (�i v�zalo) jist� "p��buzensk� pouto". Na p�edn�m m�st� k takov�m partner�m pat�� Rakousko. Ka�d� p��buzenstv� v�ak p�edstavuje nejen vz�jemnou bl�zkost, ale �asto i probl�m a z�t� r�zn�ch, mnohdy protich�dn�ch pro�itk� a zku�enost�. Proto�e se domn�v�me, �e pr�v� tyto vztahy je t�eba podrobovat reflexi (pr�v� v jejich zrcadle toti� m��eme zahl�dnout takov� str�nky vlastn� povahy a identity, kter� si sami nejsme ochotni p�iznat), obr�tili jsme se tentokr�t na vybran� osobnosti z �ad rakousk�ch historik� a intelektu�l� �ij�c�ch ve V�dni a v Praze s n�sleduj�c�mi n�m�ty k diskusi.

1. "Ka�d� z n�s m� je�t� tetu v Rakousku," prohl�sil kr�tce po skon�en� druh� sv�tov� v�lce Jan Masaryk. Poukazoval t�m na �zk� vztahy mezi ob�ma sousedn�mi st�ty, na p��buznost �ech� a Raku�an� danou spole�n�mi d�jinami a osudy lid�, obdobn�mi historick�mi zku�enostmi, bl�zkou kulturou i mentalitou. Mysl�te si, �e i dnes po v�ech peripeti�ch historick�ho v�voje je �esko-rakousk� p��buzenstv� �iv� poci�ovanou skute�nost�? Z �eho m��e pocit a v�dom� t�to p��buznosti dnes r�st? Hraje n�jakou roli vzpom�nka na spole�n� "habsbursk�" d�jiny a zku�enosti - nap��klad p�i o�ivov�n� konceptu st�edn� Evropy? Je podle v�s kulturn� a ment�ln� p��buznost �ech� a Raku�an� i v sou�asnosti n�jak citeln� a p��tomn�? A pokud ano, v �em se nejv�razn�ji projevuje?

2. Po zhroucen� �elezn� opony se v nov�ch politick�ch podm�nk�ch nab�z� mo�nost d�kladn�j��ho srovn�n� �esk� a rakousk� spole�nosti. V �asopise Nov� P��tomnost (5/1996) polo�il Erhard Busek ot�zku �esko-rakousk�ch paralel. Existuj� podle v�s probl�my v politick�m, spole�ensk�m, kulturn�m a duchovn�m �ivot�, kter� by m�ly obdobu v sousedn� zemi, p��padn� by sv�d�ily o spole�n�ch "st�edoevropsk�ch" obt��ch a sklonech (probl�my s identitou, xenofobie, pot�e v ��tov�n� s minulost� apod.)?

3. �esko-rakousk� vztahy pro�ly v uplynul�ch pades�ti letech r�zn�mi f�zemi. Na kter� zku�enosti by bylo vhodn� navazovat, co pokl�d�te za pozitivum a co naopak za nejv�t�� p�ek�ku v t�chto vztaz�ch?

***

Co maj� �esk� a rakousk� d�jiny spole�n�ho?
Evropa a "polo-Asie"

Georg Breuer

Georg Breuer (nar. 1919 ve V�dni), �urnalista a autor popul�rn� v�deck�ch knih. V letech 1938-1945 �il v emigraci ve �v�carsku a v Anglii. V �edes�t�ch letech byl sekret��em rakousk�ho hnut� "Akce za m�r a odzbrojen� - velikono�n� pochod proti atomov�mu nebezpe��". V roce 1973 zalo�il a do jeho rozpu�t�n� v roce 1990 byl sekret��em rakousk�ho V�boru pro solidaritu s �SSR, jen� shrom�dil v�ce ne� milion �ilink� pro ob�ti repres� v �eskoslovensku. V letech 1986-1987 se anga�oval jako vedouc� mezin�rodn�ho v�boru pro spole�n� memorandum aktivist� z V�chodu a Z�padu bojuj�c�ch za m�r a lidsk� pr�va (Giving Real Life to the Helsinki Accords), je� bylo p�ed�no v�de�sk� Konferenci o bezpe�nosti a spolupr�ci v Evrop�.

***

Na�e spole�n� d�jiny jsou p�edev��m, i kdy� ne v�hradn�, d�jinami utla�ov�n� �ech� v habsbursk� ��i. Velk� ��st p�vodn� �esk� �lechty byla za t�icetilet� v�lky Habsburky vyhn�na nebo vyhubena. To p�irozen� zpomalilo �esk� n�rodn� uv�domov�n�, ale sou�asn�, i kdy� to m��e zn�t paradoxn�, to usnadnilo prov�d�n� reforem, je� m�ly odstranit star� feud�ln� struktury.

V Ma�arsku a Polsku byl n�rodn� zabarven� odpor proti v�de�sk�mu centralismu veden dom�c� �lechtou. Byl to sou�asn� z�pas za udr�en� jej�ch star�ch polofeud�ln�ch privilegi�, a ov�em tak� proti soci�ln�m a politick�m reform�m "osv�cen�ho absolutismu" Marie Terezie a Josefa II. Tato �lechta m�la velmi m�lo pochopen� pro po�adavky velk� v�t�iny obyvatelstva, jimi� byli tehdy sedl�ci. Pro jin�, jimi ovl�dan� n�rodnosti, jako byli Chorvat�, Slov�ci, Ukrajinci a dal��, je�t� m�n�.

Habsburkov� nebyli dost siln�, aby prosadili sv� reformy proti tomuto odporu. Proto zbytky t�chto polofeud�ln�ch pom�r� p�etrvaly v Ma�arsku a Gal�cii a� do na�eho stolet�. Rakousk� spisovatel Karl Emil Franzos, poch�zej�c� z Bukoviny, ozna�uje v jedn� sv� knize, je� vy�la roku 1876, tato zaostal� �zem� na v�chod� habsbursk� ��e a v sousedn�ch zem�ch jako "polo-Asii".1 Naproti tomu se tyto habsbursk� reformy uchytily v Rakousku a v �esk�ch zem�ch. Byla zde siln� industrializace a u� v minul�m stolet� tak� skute�n� svobodn� sedl�ci. Tato ��st habsbursk� ��e pat�� podle spisovatele Franzose k "Evrop�". "Ubrusy v n�dra�n�ch restaurac�ch v Doln�ch Rakous�ch a na Morav� jsou �ist�," p�e v jednom fejetonu o cest� z V�dn� do �ernovic. Selsk� domy maj� okna, "skute�n� sklen�n� okna". "Selsk� d�ti nos� boty!" To u� byly vymo�enosti, kter� tehdy v on� "polo-Asii" neexistovaly.

To je pravd�podobn� to nejd�le�it�j��, co m�ly na�e n�rody v minulosti spole�n� a co p�sob� v soci�ln�m klimatu obou zem� dodnes.

Velkon�meck� ��e - rok 1848 a pozd�ji

�esk� n�rodn� hnut� se vyvinulo teprve v pr�b�hu 19. stolet�. Jeho v�d��m elementem byla p�edev��m ob�ansk� inteligence. Byla mnohem demokrati�t�j�� ne� v Polsku nebo Ma�arsku, ale jej� usilov�n� m�lo tak� mnohem men�� efekt. Sch�zely j� politick� zku�enosti a schopnost prosadit se, kter�to vlastnosti nechyb�ly on� "polo-asijsk�" �lecht�, uvykl� vl�dnout.

V roce 1848 chovalo lev� orientovan� m욝anstvo v N�mecku a Rakousku velk� sympatie pro n�rodn� hnut� v It�lii, Ma�arsku a Polsku. Ve v�de�sk�ch novin�ch Constitution vy�el u� 8. dubna �vodn�k pod titulem "Nikoli vzh�ru do It�lie! Tady z�sta�me!" V jednom z dal��ch ��sel uve�ejnily noviny "P�se� dezert�ra", je� za��nala slovy: "Nechceme dob�vat svobodnou vla�skou zem." kdy� m�ly b�t rakousk� odd�ly v ��jnu vysl�ny do Ma�arska, povstal rakousk� lid, obsadil mosty, za�to�il na ministerstvo v�lky a jeho ministra pov�sil na sloup pouli�n� lucerny.

Po�adavky �ech� naproti tomu nenalezly pochopen�. Ti tak zvan� "velkon�mci" roku 1848 snili o z��zen� demokratick�ho N�mecka pod veden�m Rakouska, kter�mu by tak� samoz�ejm� m�ly pat�it dvojjazy�n� �esk� zem�, kter� u� stalet� p�ed za�len�n�m do habsbursk� ��e byly sou��st� "Svat� ��e ��msk� n�roda n�meck�ho". Tak� v jednom ��sle New York Daily Tribune ro�n�ku 1851-1852 se objevila s�rie �l�nk� o roce 1848 v N�mecku, uve�ejn�n� pod jm�nem Karl Marx, ve skute�nosti ov�em naps�na z velk� ��sti Friedrichem Engelsem. Psalo se tam: "N�meck� element ud�lal v �ech�ch velk� pokrok, dokonce v hlavn�m m�st� Praze jsou ob� n�rodnosti asi stejn� siln�, a v�ude je kapit�l, obchod, pr�mysl a duchovn� kultura v n�meck�ch rukou? Ale jak to tak� velmi �asto b�v�, pokusila se zm�raj�c� �esk� n�rodnost - zm�raj�c� podle v�ech historick�ch fakt� posledn�ch �ty� stolet� - znovu nab�t svou d��v�j�� vitalitu, �sil�, je� - prost� dokazuje, �e �echy by v budoucnu mohly existovat pouze jako sou��st N�mecka - i kdy� by ��st jeho obyvatel je�t� n�kolik stolet� nemluvila N�mecky."2

Engels na konci sv�ho �ivota relativizoval, �i dokonce prohl�sil za fale�n� mnoh� z toho, co on i Marx v ml�d� napsali. Av�ak toto stanovisko nevzal nikdy zp�tky. Tak� rakousk� soci�ln� demokracie m�la pozd�ji jen mal� pochopen� pro po�adavky �ech� a jin�ch n�rodnost�. Dokonce to vedlo k rozpadu strany na �est n�rodn� orientovan�ch stran - ne��astn� tradice, kter� se udr�ela tak� je�t� v �SR v obdob� mezi dv�ma v�lkami.

Zna�n� ��st n�mecky mluv�c�ch obyvatel �esk�ch zem� a slovinsk�ch �zem�, jejich� p�edci zde po stalet� �ili, poci�ovala nov� se rod�c� sebev�dom� n�rodnost� do t� doby bez d�jinn� minulosti jako ohro�en� sv�ch vlastn�ch privilegovan�ch pozic. Proto se pr�v� tyto regiony staly v z�v�ru minul�ho stolet� ba�tami nov�ho agresivn�ho "velkon�mectv�", je� usilovalo o sjednocen� v�ech "N�mc�", v�etn� dvoujazy�n�ch region� �esk�ch a slovinsk�ch, v mezit�m vznikl� n�meck� ��i. Na p�edstav�ch tohoto "nov�ho velkon�mectv�" budovala pozd�ji nacistick� ideologie.

V�de�, druh� nejv�t�� �esk� m�sto

Pro na�e spole�n� d�jiny je t� d�le�it�, �e V�de� byla v habsbursk� ��i druh�m nejv�t��m �esk�m m�stem - �ilo v n� v�ce �esky mluv�c�ch obyvatel ne� v Brn�. D�ti a vnuci t�chto p�ist�hovalc� u� v�t�inou mluvili v�ce n�mecky, a�koli m�li �esk� jm�na. Ale mezit�m byla �esky mluv�c� men�ina pos�lena o nov� p�ist�hovalce.

Letm�m nahl�dnut�m do v�de�sk�ho telefonn�ho seznamu se m��eme p�esv�d�it, �e i dnes jsou �esk� jm�na velmi �ast�. Po ustaven� jedn� rakousko-�eskoslovensk� komise se octlo na p�diu p�t �e�n�k�, dva �e�t� a t�i rakou�t�. Pouze jeden z nich m�l n�meck� jm�no - �ech Eduard Goldst�cker.3

To v�e vedlo p�irozen� k t�ko definovateln�m, ale nesporn� existuj�c�m podobnostem, kter� ovliv�ovaly spole�enskou atmosf�ru. Rakou�t� emigranti, kte�� na�li ve druh� polovin� t�ic�t�ch let v �eskoslovensk� republice �to�i�t�, uji��uj�, �e se tam c�tili "jako doma". kdy� jsem se s�m ocitl jako emigrant ve �v�carsku, tento pocit jsem tam nikdy nem�l. Naproti tomu mi �ekla jedna �e�ka, kter� musela po roce 1968 se sv�mi rodi�i opustit svou vlast a nyn� �ije v N�mecku, �e se tam je�t� po mnoha letech c�t� mnohem m�n� "jako doma" ne� b�hem p��le�itostn�ch n�v�t�v v Rakousku.

Maj�k �SR

Ve dvac�t�m stolet� byl b�h d�jin obou na�ich n�rod� velmi rozd�ln�. Analyzovat tyto rozd�lnosti p�esahuje r�mec tohoto �l�nku. Jeden jejich pozoruhodn� aspekt charakterizoval jednou Zden�k Mlyn�� takto: "Kdy� hovo�� �ech o okupaci, m�n� t�m dobu mezi roky 1938 a 1945, naproti tomu Raku�an t�m m�n� dobu spojeneck�ho pov�le�n�ho obsazen� Rakouska a� do uzav�en� st�tn� smlouvy v roce 1955."

Rozd�ln� v�voj v�ak u� nastal d��ve. Na za��tku t�ic�t�ch let, kdy jsem se za�al zaj�mat o politiku, byla pro mne �eskoslovensk� republika maj�kem demokracie uprost�ed mo�e zem�, v nich� byla na postupu fa�istick�, autorit��sk� a reak�n� hnut�. M�la-li Evropa charismatickou symbolickou osobnost, kter� se mohla postavit Hitlerovi, pak to byl prezident Masaryk.

Tak� po roce 1945 se ub�ral �esk� politick� v�voj zcela jinou cestou ne� v Polsku nebo Ma�arsku. V �SR byli sov�t�t� voj�ci na konci druh� sv�tov� v�lky p�iv�t�ni jako skute�n� osvoboditel�. Ze svobodn�ch voleb v roce 1946 vy�la komunistick� strana jako nejsiln�j��. Byly zde prav� p�edpoklady pro uskute�n�n� n�kdej��ho p�vodn�ho lidov� demokratick�ho konceptu, tedy demokracie s v�t�� m�rou soci�ln� spravedlnosti ne� v bur�oazn�ch demokraci�ch meziv�le�n�ho obdob�, je� p�ed Hitlerem couvly, nebo ho dokonce podpo�ily.

Byl jsem v �eskoslovensku na konci roku 1945 a v l�t� roku 1947 a v obou p��padech jsem byl hluboce zasa�en svobodn�m a nad�jn�m klimatem v zemi. Bylo to zcela jin� klima ne� v Ma�arsku nebo N�meck� demokratick� republice. Z t�chto tradic povstalo Pra�sk� jaro 1968, kter� se stalo podruh� v m�m �ivot� maj�kem nad�je. Nikdo nem��e ��ci, jak by se tento pokus "vybudovat socialismus s lidskou tv���" vyvinul, kdyby nebyl potla�en zven�� silou. Jedno je jist�: byl velkou v�t�inou rakousk�ho obyvatelstva sledov�n s ohromn�mi sympatiemi a obdivem. To je v m�ch o��ch snad nejd�le�it�j�� pozitivn� zku�enost z �esko-rakousk�ch vztah� za posledn�ch pades�t let. "Re�ln� socialismus", kter� lid� v �SSR po roce 1968 za�ili, nem�l jist� lidskou tv��. Ale ani takzvan� "svobodn� tr�n� hospod��stv�" ji bohu�el nem�. A p�ece by se vize vytvo�en� spole�nosti s opravdu lidskou tv��� nem�la ztratit ani v �edi �ivota uvnit� re�ln�ho tr�n�ho hospod��stv�. Jak ohromn� skryt� s�ly m��e takov� vize zmobilizovat, n�m uk�zalo nezapomenuteln�m zp�sobem pr�v� Pra�sk� jaro.

 

P�elo�il Jan Barto�

Erhard Busek, b�val� rakousk� vicekancl��,
dnes vydavatel m�s��n�ku Wiener Journal

Teti�ek na konci 20. stolet� n�jak ubylo, muselo by se dnes nam�tnout Janu Masarykovi, vzpomeneme-li na jeho v�rok "ka�d� z n�s m� je�t� jednu tetu v Rakousku". �elezn� opona p�inesla mimo jin� i to, �e se p��buzensk� vztahy u� v takov� m��e nep�stovaly, jak to bylo mo�n� je�t� p�ed druhou sv�tovou v�lkou. Tak� je zbyte�n� zav�rat o�i p�ed t�m, �e ve�ker� ud�losti kolem t�to v�lky nebyly p��buzensk�m vztah�m pr�v� p��zniv�. Nacismus a v�le�n� ud�losti, pron�sledov�n�, ale i n�siln� vys�dlen� po roce 1945 vz�jemn� styky v ��dn�m p��pad� neuleh�ily. �esko-rakouskou sp��zn�nost m��e sotva proc�tit ten, kdo po jej�ch ko�enech nes�hne hluboko do historie. Setkal jsem se dokonce i s t�m, �e mlad� generace p�es st�le �ast� v�skyt �esk�ch rodov�ch jmen u� v�bec nezn� jejich p�vodn� v�znam. V m� generaci by se sotva mohlo st�t, aby se n�kdo p�i poukazu na to, co m�me spole�n�ho, divil. Te� jsem byl dokonce sv�dkem, jak leckoho p�ekvapilo, kdy� ta shoda jmen op�t vyplynula na povrch. I kdy� m� to osobn� mrz�, nemohu zap��t, �e to za jist�ch okolnost� m��e m�t i svoje klady. Zvl᚝ na �esk� stran� nejsou spole�n� "habsbursk�" d�jiny dodnes akceptov�ny. U p��le�itosti velkolep� v�stavy Rudolf II. a Praha na Hrad�anech nen� p��slu�nost tohoto panovn�ka k habsbursk�mu rodu v�bec uvedena. Nikdo mi nenamluv�, �e se jedn� o pouhou n�hodu. Cht�l bych p�itom zd�raznit, �e m�m pro to porozum�n�, nebo� v�echno to, �eho je zapot�eb� k "vyrovn�v�n� se s minulost�", se mohlo uplatnit a� po roce 1889, a bude to n�jak� �as trvat.

Jakkoli to m��e zn�t podivn�, rokem 1989 se koncept st�edn� Evropy p�e�il. Bylo-li d��ve d�le�it� udr�ovat vz�jemnost navzdory ost�e st�e�en�m hranic�m a rozd�ln�m ideologick�m syst�m�m, dnes je to sp�e evropsk� koncept, kter� by n�s m�l spojovat. Uvnit� t�to Evropy je ale pozn�n� vz�jemnosti d�le�it�, nebo� mentalita a zku�enosti, zp�sob, jak se vyrovn�v�me se �ivotem, a hodnocen� toho, co je v n�m pro ob�anky a ob�any obou zem� prvo�ad�, to v�e je v obou zem�ch dnes stejn� jako d��ve velice podobn�. Z�ejm� se tu jedn� o n�jak� druh st�edoevropsk�ch gen�, kter� se neprojevuj� jen ve zp�sobu �ivota, ale stejn� v�razn� i v literatu�e. Neboj�m se p�iznat, �e rozum�m l�pe Jaroslavu Ha�kovi ne� Theodoru Stormovi, i kdy� ten druh� psal v m� mate��tin�. Pr�v� kultura, �i l�pe �e�eno um�n� tu hraje d�le�itou roli. Poukazovat na to, co v literatu�e a hudb�, architektu�e a v�tvarn�m um�n� je v na�ich zem�ch spole�n�, je aktu�ln� stejn� jako d��v. P�itom nen� v�bec t�eba zaml�ovat, �e existuj� i rozd�lnosti, vlivy, kter� na sebe vz�jemn� p�sobily. Ale v tom je pr�v� ten zvl�tn� p�vab.

Je t�eba se zm�nit o jednom d�le�it�m prvku: Z odm�t�n� habsbursk� monarchie se v �ech�ch a na Morav� zrodila tendence k panslavismu. P�inejmen��m od roku 1968 tento panslavismus n�le�� minulosti, co� podle m�ho m�n�n� m��e b�t pro Evropu velice u�ite�n�. Jak se od takov�ch tendenc� distancovat, by se snad mohli �e�i u�it od Raku�an�, nebo� p��klon k velkon�mectv� v rakousk�ch zem�ch byl n���m obdobn�m. Na druh� stran� budeme zku�enosti na�ich �esk�ch p��tel pot�ebovat, m�me-li um�t vych�zet se slovansk�mi sousedy. Z toho vypl�v�, �e bychom mohli b�t upozorn�ni na leccos, s ��m v�bec se budeme muset ve styku se slovansk�mi sousedy vyrovn�vat.

D�le m�m za to, �e budoucnost Evropy nemus� znamenat bezpodm�ne�n� honbu za z�padn�m, mnohdy p��mo americk�m modelem. M�me sv� vlastn� pojet�, kter� by nem�lo b�t ch�p�no jako �zce region�ln� omezenost, ale jako zcela vlastn� mentalita. Je tak� d�le�it� obracet se k dlouhodob�j��m tradic�m, nebo� jinak se propasti v Evrop� je�t� prohloub�. Pr�v� vytv��en� t�chto sv�bytn�ch region�ln�ch model� m��e b�t spole�n�m �esko-rakousk�m �kolem.

Pro nejbli��� dobu navrhuji program toho, co je nejnal�hav�j��:

1. Z�slu�n� �esko-rakousk� komise historik� by m�la zrychlit tempo sv� pr�ce, aby se zpracoval st�vaj�c� okruh probl�m�.

2. Nal�hav� je t�eba zrevidovat d�jepisn� p��ru�ky v obou zem�ch a na tomto podklad� kone�n� dosp�t k jednomu st�edoevropsk�mu d�jepisu. Spole�n� pojet� d�jin anebo zprost�edkov�n� r�zn�ch stanovisek pr�v� k t�mto d�jin�m by pomohlo vyhnout se v budoucnu konflikt�m.

3. Je t�eba v�ce rakousk�ch �kol v �ech�ch a v�ce �esk�ch v Rakousku, p�i�em� se cel� z�le�itost nemus� �e�it bilater�ln�, ale mohlo by p�i tom spolupracovat v�ce zem�, nap�. Slovensko.

4. Kulturn�m osobnostem, kter� jsou �ech�m a Rakousku spole�n�, by se m�la v�novat spole�n� p��e. Dnes se projevuj�c� tendenci, �e si Praha p�isvojuje Mozarta, z Gustava Mahlera d�l� �echa stejn� jako z Franze Kafky, m�m za nanejv�� problematickou. Nikdo nechce Smetanu a Dvo��ka up�rat na�im severn�m soused�m, i kdy� si zasluhuj�, abychom jim v Rakousku v�novali stejn� z�jem, jak� je projevov�n v��e zmi�ovan�m osobnostem v sousedn�ch kraj�ch.

5. Bylo by zapot�eb� s�t� st�edoevropsk�ch m�st. Nemohla by s t�m za��t Praha a V�de�?

 

V�echny d�jinn� zku�enosti pokl�d�m za pozitivn�, i kdy� je prov�zely i z�porn� jevy - jedin� pak se nebudou opakovat chyby. Pro �echy a Raku�any existuje jedin� p�ek�ka vz�jemn�ch vztah�, toti� �e budeme p��li� l�n� a kr�tkozrac� a nebudeme jim v�novat maxim�ln� �sil�.

 

P�elo�il Vladim�r Tome�

 

***

 

Gernot Heiss, historik a vysoko�kolsk� pedagog

U� t�i p�tiny sv�ho �ivota jsem V�de�anem. Pob�v�m v tomto m�st� velice r�d, ale n�kdy se tu p�ece jen nec�t�m tak docela jako doma. Chyb� mi snad �esk� babi�ka? Ten ob�asn� pocit cizoty vyv�r� sp�e z toho, �e jsem vyrostl v z�padn� ��sti Rakouska, kde kolektivn� zku�enost, zp�sob vn�m�n�, p�edstavy a up�ednost�ov�n� ur�it�ch v�c� se v detailech od zdej��ho v�de�sk�ho c�t�n� v lec�ems p�ece jen zna�n� li��. P�esnou hranici bych nedovedl ur�it, ale p�inejmen��m v Salcburku jsou z v�t�� ��sti skvosty �esk� kuchyn�, jako� i zm�n�n� p��buzensk� vztahy a p�edev��m s t�m spojen� emocion�ln� a identitu tvo��c� pro a proti zapomenuty a p�est�vaj� b�t t�matem dne. Cht�l bych dokonce tvrdit, �e to plat� v konkr�tn�ch p��padech i navzdory zm�n�n� �esk� babi�ce. P��buznosti s �echy si lze na z�pad� Rakouska v nejlep��m p��pad� v�imnout u V�chodoraku�an� a zejm�na u V�de�an�, kte�� jsou tu pokl�d�ni beztak za n�co zna�n� odli�n�ho. Tam, odkud j� poch�z�m, jsou p��buzn� a mnohdy i stejn� tak milovan� �i nen�vid�n� soused� rozlo�eni pod�l hlavn�ho alpsk�ho h�ebenu nebo d�le v p�edh��� Alp, jsou to �tajer�ci, Bavor�ci, Tyrol�ci atd., s nimi� se tu lid� c�t� sp��zn�ni nebo si je sna�� dr�et od t�la. �e�i jsou p��li� daleko. Takto naz�r�no z�vis� m� z�jmy a m� pocity v��i �esk� republice a jej�m obyvatel�m na rozd�l od rodil�ch V�de�an� jen na mn� samotn�m, nikoli na m�ch p�edc�ch �i podobn�ch prenat�ln�ch �i ran� d�tsk�ch, geneticky �i prost�ed�m podm�n�n�ch vlivech.

N�co jin�ho jsou spole�n� (habsbursk�) d�jiny (p�i�em� bych necht�l pominout pozd�j�� za�len�n� zem� Solnohrady do zem� habsbursk�ch). Nebyl bych historikem, kdybych nebyl toho n�zoru, �e d�jiny ovliv�uj� p��tomnost (d�jiny od roku 1918 nelze ov�em p�esko�it). Samoz�ejm� m�m t�m na mysli zcela konkr�tn� ud�losti a t�m i vliv, kter� m� historie jako�to konstrukce - tvo�en� z p�edstav, kter� o minul�ch ud�lostech a sm�rech v�voje m�me - na na�e dne�n� postoje, vn�m�n� a z�v�ry, nebo t� jako�to v pr�b�hu d�jin vznikaj�c� syst�m hodnot a instituc�, kter� dnes tvo�� r�mec na�eho spole�ensk�ho �ivota.

Sousedsk� vztahy mezi �echy a Raku�any jsou v citov� oblasti zvl�t� siln� formov�ny obrazy, kter� si p��slu�n� kolektiv sv�ho �asu ve sv� "n�rodn�" d�jinn� konstrukci vytvo�il o sob� a o t�ch druh�ch. Je jasn�, �e negativn� kli�� vztahy naru�uj�; nevid�m ale ani, k �emu by dnes mohly b�t dobr� "pozitivn�" historick� m�ty typu "habsbursk� spojen� st�ty st�edoevropsk� jako�to m�rov� uspo��d�n�" - m� pramal� nad�en� pro n� spo��v� z�ejm� v tom, �e mi je p�ipom�naj� jen v�vody Heinricha Srbika a Huga Hantsche z t�ic�t�ch a� pades�t�ch let.

Histori�ky a historikov� z �ech a Rakouska p�isp�vaj� k odbour�v�n� z�bran v na�ich hlav�ch, kter� jsou ov�em z��sti tak� d�lem historik�. Zpochyb�uj� nacion�ln� perspektivy v d�jin�ch, diskutuj� spole�n� o "bolav�ch m�stech", analyzuj� pozad� vzniku stereotyp�, zam��en�ch dovnit� i navenek. P��kladem za mnoh� je podle m�ho n�zoru zvl᚝ vyda�en� v�stava a publikace Kultury na hranici z roku 1995. Histori�ky a historikov� nesm�j� ale ve sv�m �sil� povolit, mus� pojmenov�vat probl�my jak mo�no nej�ast�ji a ve�ejn�, nebo� pot�rat p�edsudky bude t�k� a pom��e v tom jen tvrdo��jn� kritika. Domn�v�m se, �e s prome�kan�mi p��le�itostmi se dokonce riskuje recidiva, nov� utvrzen� se v p�edsudc�ch. kdy� se nap��klad v diskusi n�mecko-�esko-slovensk� komise historik� jednalo nejen o technick�m o�ist�n� mezin�rodn�pr�vn�ch ot�zek, ale i o dorozum�n� obyvatelstva jednotliv�ch zem� na podklad� pochopen� vz�jemn�ch p��ko�� a ubl�en� a na podklad� p�izn�n� spoluviny vlastn�ho n�roda, vlastn� vl�dy, pak p�i tom chyb�li Raku�an�. Vzhledem k zam��en� komise a jej�mu slo�en� se mohou Raku�an� zase jednou c�tit nez��astn�n�, bez viny a odpov�dnosti. A to plat� p�esto, �e existuje star� rakousko-�esk� historick� komise, kter� u� p�ed l�ty diskutovala jedno z t�mat - toti� vyhn�n� a vys�dlen�.

Nakonec je�t� kr�tk� pozn�mky k srovnateln�m v�sledk�m tak dlouho trvaj�c�ch spole�n�ch d�jin: Vl�dn� uspo��d�n� a z�konod�rstv� �eskoslovensk� a Rakousk� republiky bylo utv��eno po roce 1918 na spole�n�ch z�kladech. Co bylo spole�n� z doby p�ed rokem 1918, pokra�ovalo v meziv�le�n�m obdob� v obou p��padech hojn� a v mnoha sm�rech d�l, nevytratilo se ale tak zcela ani po zlomech 1938/1939, 1945 a 1948. Snad proto m�li s rakouskou n�rodnost� sv� probl�my nejen Raku�an�. Ani �e�i ji nemohli je�t� po roce 1948 kl�st narove� �esk�, z�ejm� proto, �e ve star�m Rakousku st�la �esk� n�rodnost (pomineme-li ostatn�) jen proti n�meck�.

Architektura pozdn� gotick�ch m욝ansk�ch dom�, renesan�n�ch z�mk� a barokn�ch kostel� v �ech�ch a na Morav� je pro Raku�ana n���m zcela b�n�m. Nen� divu, nebo� je stav�li stejn� severoital�t� zedn�ci jako jejich prot�j�ky v Rakousku. V kultu�e existuje mnoho obdob a spojitost�, ale i p�ekvapen�, kdy� se �e�t� um�lci a intelektu�lov� zam��ovali na jin� vzory a zapojovali se do jin�ch diskus� ne� jejich rakou�t� kolegov�.

Jsou to - domn�v�m se - pr�vem tyto rozd�ly, kter� �in� setk�v�n� zvl᚝ vzru�uj�c�m. Od nich o�ek�v�m, �e kulturn� vztahy povzbud� a u�in� je trval�mi a plodn�mi, ne tak od toho, v �em se shodujeme a co n�s p��buzensky spojuje, i kdy� i to m��e kontakty uleh�it. Podle m�ho m�n�n� jde tedy o to nejd��ve odstranit tradi�n� p�edsudky a nedorozum�n� ostrou kritikou d��v�j�� interpretace spole�n�ch d�jin i toho, co na n� navazovalo, pak ale - te� u� bez z�bran - se z�jmem o souseda se obr�tit k ot�zk�m p��tomnosti. Jen provincialismus, n�sledek v obou zem�ch ofici�ln� podporovan�ho a na�izovan�ho �tlumu vztah�, omezenost, kter� v obou zem�ch zu�ila (v Rakousku od roku 1918, v �ech�ch po roce 1948), jen to by mohlo kvalitu t�chto vztah� ohrozit. J� neo�ek�v�m, �e V�de� v budoucnu ve snech a v �ivot� �esk�ch intelektu�l� zaujme m�sto, kter� m� dodnes Pa��. A m�-li b�t podle m�ho, a� se rakou�t� intelektu�lov� nad�le orientuj� na New York a Berl�n. Ale zajet si za partnery na druh� stran� hranice k p��telsk�mu pobesedov�n� by jim m�lo st�t za n�mahu.

 

P�elo�il Vladim�r Tome�

 

 

 

1 Karl Emil Franzos, Z polo-Asie. Kulturn� obrazy z Gal�cie, Bukoviny, ji�n�ho Ruska a Rumunska, Lipsko 1876.

2 Karl Marx, Germany: Revolution and Counter-Revolution, kap. 8: "Poles, Czechs and Germans". Z anglick�ho origin�lu mnou p�elo�eno.

3 Eduard Goldst�cker, Zden�k Mlyn��, Erhard Busek, Josef Cap, Anton Pelinka, Dvacet let po Pra�sk�m jaru, V�de� 1988.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).