![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Mezi Prahou a V�dn�
Josef Kroutvor
Nedo�e�en� z�le�itosti st�topr�vn�ho uspo��d�n� a ot�zka modern� federalizace bohu�el neblaze poznamenaly novodob� vztahy �ech� a Raku�an�. V�de� byla zbyte�n� d�monizov�na a byla mnohokr�te ozna�ena za m�sto nep��telsk�. Skute�nost byla ov�em jin�, mnohem st��zliv�j��, nebo� byla sv�z�na s prax� a s nutnost� sou�it�. Nelze pop��t, �e V�dn� pro�ly stovky a tis�ce na�ich lid� a �e V�de� byla jejich hlavn�m zdrojem zku�enosti a zkou�kou schopnost�. Nap��klad b�sn�k Machar, novin�� a nesmi�iteln� odp�rce V�dn�, doslova tv�rce ve�ejn�ho m�n�n�, �il koneckonc� skoro t�icet let ve V�dni. A ve V�dni tak� vznikaly jeho �l�nky a pamflety, odkud je pos�lal do �esk�ch redakc�. Takov�ch p��klad� tzv. Ha�liebe bylo v�ce. �e�i �asto V�de� nen�vid�li, ale nemohli se tak� bez n� obej�t. Asi ne nadarmo se ��kalo, �e V�de� je po Praze druh�m nejv�t��m �esk�m m�stem a �e ka�d� spr�vn� V�de��k m� babi�ku n�kde v �ech�ch. �e�t� �emesln�ci byli ve V�dni uzn�vanou kategori� a nejlep�� ��edn�ci v�de�sk� administrativy poch�zeli pr� z Moravy. Brno a Bratislava byly pova�ov�ny za vzd�len� v�de�sk� p�edm�st�, a do V�dn� se z nich dalo nakonec doj�t i p�ky. Mluvit o star�m Rakousku jako o "�al��i n�rod�" je nesmysl, kter� se neust�le d�d� z generace na generaci a fale�n� ovliv�uje historick� kolektivn� podv�dom�. Palack� byl jasn� federalista, a byl j�m po dlouhou dobu i Masaryk, a� ho v�le�n� ud�losti p�esv�d�ily o ne�nosnosti dal��ho trv�n� monarchie. Je opravdu �koda, �e nedo�lo k modern� federalizaci st�edn� Evropy, nebo� bychom dnes d�vno byli spojenou Evropou je�t� p�ed Evropskou uni�. Konec v�lky byl zcela jinak pro��v�n ve V�dni a zcela jinak v Praze, kde se j�salo. Na V�de� naopak dopadla t�k� deprese, k n� se p�ipojila i epidemie �pan�lsk� ch�ipky. I ti, co v�lku p�e�ili, odch�zeli najednou b�hem n�kolika dn� ze sv�ta. V�de� ztratila sv� b�val� presti�n� postaven� a klesla hluboko na �rove� provin�n�ho m�sta. Joseph Roth popisuje v Kapuc�nsk� krypt� n�vrat d�stojn�ka Trotty v prosinci roku 1918 do rodn� V�dn� jako p��chod do mrtv�ho m�sta. Z nep�ej�cn�ho nebe pad� na Mariahilferstra�e nep��jemn� zrnit� d隝, v�echno je hol� a lid� jsou smrteln� unaveni. Star� otc�v sen o "trojjedin� monarchii", kter� m�l syn naplnit, le�� tedy v trosk�ch. T�k� a neradostn� jsou i dal��, pov�le�n� l�ta, kvete �ern� obchod, buj� podvody, spekulace, samoz�ejm� se ���� nezam�stnanost. Rakousko ztratilo d�le�it� zdroje, pr�mysl, hlavn� ale ztratilo �ivotn� energii, �ivotn� el�n, v�ru ve vlastn� budoucnost. I v �eskoslovensku byla prvn� pov�le�n� l�ta t�k�, ale bylo zde sebev�dom� z nabyt� svobody a v�le vybudovat nov� st�t na ob�ansk�m a demokratick�m z�klad�. Pokud se snad u n�s n�kte�� radovali z �padku Rakouska, pak to bylo velmi kr�tkozrak� hur�vlastenectv�. S�m Masaryk m�l pro rakousk� pot�e velk� pochopen� a p�imlouval se u z�padn�ch spojenc� za podporu Rakouska. Masaryk byl toti� opravdov� humanista, demokrat a Evropan s �ir��m politick�m rozhledem. Tak� Rakousko se stalo republikou, ale duch star� monarchie v sob� nikdy nep�ekonalo. Ur�it� konzervativn� prvky a vliv c�rkve jsou u� dnes sou��st� tradice a pat�� i k existenci modern�ho st�tu. A�koli je Rakousko na��m nejbli���m sousedem, s kter�m sd�l�me i ��st vlastn�ch d�jin, v�me o rakousk�ch d�jin�ch v podstat� velmi m�lo. Ob�ansk� v�lka a nacion�ln�socialistick� pu� 25. �ervna 1934 ot��sly z�klady spole�nosti. D� se skoro ��ci, �e dal�� ud�losti s nar�staj�c� agresivitou protidemokratick�ch, fa�istick�ch sil se staly p�edehrou k na�� pozd�j�� trag�dii. Spolkov� kancl�� Kurt Schuschnigg nav�t�vuje v lednu 1936 Prahu, jedn� s prezidentem Bene�em, ale u� je pozd� spojit s�ly a vid�t v�ci jinak, bez �ablon a p�edsudk�. �eskoslovensk� zahrani�n� politika se orientovala na Pa��, ale ani odtud, jak v�me, nep�i�la sp�sa. Opu�t�n� Rakousko se st�v� snadnou ko�ist� Hitlera, 12. b�ezna 1938 p�ekra�uj� n�meck� vojska hranice. Za��n� dlouh�, nep��jemn� obdob� nacistick� zv�le - Schreckenherrschaft. U� za pouh�ch �trn�ct dn� budou muset �id� potupn� drhnout v�de�sk� chodn�ky a odstra�ovat vlasteneck� n�pisy ze zd�. Kdo je�t� neode�el, sna�� se uprchnout na posledn� chv�li. Emigroval Joseph Roth, �d�n Horv�th, Franz Werfel, Hermann Broch, Arnold Sch�nberg, Stefan Zweig, do Lond�na emigruje i sta�i�k� Sigmund Freud. "Je to v�bec mo�n�?!" zapisuje si do den�ku 22. b�ezna 1938 t�sn� p�ed odchodem. Hr�za nen� p�eludem, ale �okuj�c� skute�nost�. Hrout� se posledn� nosn� sloupy mor�ln�ch jistot a n�kte�� u� nemaj� dost sil a nevid� u� ani ��dn� v�chodisko. Tak i Egon Friedell, esejista, kunsthistorik a kabareti�r, typicky v�de�sk� osobnost, ukon�� sv�j �ivot skokem z okna. Hromadn� odchod inteligence prchaj�c� p�ed nacisty p�inesl ale zcela ne�ekan� v�sledky na druh� stran� Atlantiku. Do Ameriky se dost�vaj� nov� my�lenky, rod� se nov� inspirace pro americkou kulturu a pro civilizaci druh� poloviny na�eho glob�ln�ho stolet� v�bec. Amerika p�ijme nejen psychoanal�zu a neopozitivismus v�de�sk� �koly, ale tak� poetiku modern�ho, avantgardn�ho um�n� a n�kter� prvky evropsk� etiky. D�ky tomuto vkladu Amerika p�ekon� sv�j provincionalismus, vystoup� ze sv�ho izolacionismu a za�ne po v�lce sama ovliv�ovat sv�tovou kulturu. Pod�l emigrant� z Rakouska, N�mecka a zem� st�edn� Evropy na t�to obrovsk� civiliza�n� prom�n� je zcela nesporn�. Kdy� sov�tsk� vojska kone�n� opustila Rakousko, byla neutralita jedinou mo�nost�, jak si udr�et dal�� nez�vislost. Nicm�n� Rakousko se nikdy nestalo druh�m �v�carskem a svou neutralitu pro��valo i jako vnit�n� probl�m. Raku�an� z�pasili s vlastn� identitou a museli si kl�st ot�zku: co v�bec znamen� b�t Raku�anem v nov� pov�le�n� situaci? Jedinou jistotu nab�zela tradice, ale i ta byla zu�iv� kritizov�na a napad�na. Takov�ho zu�iv�ho kritika n�rodn� povahy, jako byl t�eba Thomas Bernhard, u n�s nem�me a ani si ho nedovedeme p�edstavit. Neutralita osvobozuje, ale tak� svazuje, je �asto vyu��v�na k problematick�m setk�n�m mezi V�chodem a Z�padem. V�de� se tak stala v�znamn�m centrem politick�ch jedn�n� a kongres�, podobn� jako jin� "neutr�ln� m�sto" - Helsinky. Dnes u� V�de� z velk� ��sti tuto zprost�edkuj�c� roli ztratila a leckter� �koly p�evzala dokonce Praha. Ide�ln� geografick� polo�en� na�eho hlavn�ho m�sta, tzv. "srdce Evropy", bude asi v�znam Prahy i nad�le posilovat. V�de� m��e i ��rlit na �eskou metropoli, ale Praha by m�la naj�t pro V�de� pochopen�, nebo� jedin� partnersk� spolupr�ce m��e postavit st�edn� Evropu op�t na nohy. Hled�n� spole�n�ch t�mat- filozofick�ch, historick�ch, kulturn�ch a politick�ch, mor�ln�ch �i soci�ln�ch a ekologick�ch- je na��m spole�n�m �kolem, pokud to s Evropou a evropanstv�m mysl�me v�n�. Po sov�tsk� invazi do �eskoslovenska se V�de� naplnila �esk�mi emigranty a nab�dla jim prvn� pomoc a �to�i�t�. I v dal��ch letech p�sobila V�de� jako d�le�it� centrum emigrace a byla i p�estupn� stanic� k dal��m cest�m. V�de�sk� Burgtheater se stal mate�skou sc�nou V�clava Havla a uv�d�l jeho hry, kter� se v Praze hr�t nemohly. V�de� pro n�s znamenala opravdu hodn� a jej� pomoc by m�la b�t alespo� symbolicky ocen�na. Kdy� pak po listopadu 1989 padla definitivn� �elezn� opona, byla to pr�v� V�de�, kter� jako prvn� nab�dla �eskoslovensk�m ob�an�m jednor�zov� bezv�zov� vstup. Tis�ce lid� se tehdy hrnuly do V�dn�, aby si alespo� na jeden den vychutnali pocit svobody. Sousedsk� vztahy v pln�m smyslu slova se mohly za��t rozv�jet a� v posledn�ch letech v podm�nk�ch demokracie a ideologick� detoxikace. Na Jungmannov� n�m�st� v Praze byl kone�n� otev�en Rakousk� kulturn� institut s knihovnou a galeri� Oskara Kokoschky. B�val� kulturn� rada dr. Valentin Inzko, velvyslanec dr. Peter Niesner a dal�� pracovn�ci vykonali v �esk� republice kus velk� pr�ce. V Praze bylo otev�eno i Rakousk� gymn�zium, jeho� �editel profesor Ludwig Sommer s�m zosob�uje kdysi b�nou dvojjazy�nost �esko-rakousk�ch vztah�. U� p�t� rok p�sob� v Praze �esko-rakousk� nakladatelstv� Vitalis, ��zen� Haraldem Salfellnerem, kter� V�de� zam�nil za Prahu. Neopomenuteln� je i �innost rakousk�ho Kultur Kontaktu, kter� podporuje spole�n� kulturn� projekty a nab�z� studijn� pobyty. Tak� v Brn� p�sob� rakousk� pobo�ka historick�ho �stavu, zam��en� na oblast st�edn� a v�chodn� Evropy. V �esk�m Krumlov� bylo zalo�eno Centrum Egona Schieleho a jeho �innost lze pova�ovat za p��klad sou�it� dvou rozd�ln�ch n�rodn�ch kultur. V�dy� matkou Egona Schieleho byla �e�ka Marie Soukupov�, i kdy� mal�� s�m je jednozna�n� mal��em rakousk�m. Centrum nenab�z� div�k�m jen d�la rakousk�ch um�lc�, Schieleho, Klimta a Kokoschky, ale pochopiteln� tak� Josefa �apka �i Ji��ho Kol��e. Je t�eba zbavit se star�ch p�edsudk� a fale�n�ch historick�ch m�t�, p�ekonat n�nosy nedorozum�n� a nav�zat zp�etrhan� svazky. Vedle pot�eby velk� sjednocen� Evropy existuj� i men�� "sousedsk� �koly", nem�n� d�le�it�, pot�ebn�, uklid�uj�c�, povzbuzuj�c� a tak� posiluj�c�. Usilovat o n�jakou ryze �eskou kulturu, ignoruj�c� kulturu vedlej��, a komunikovat jen na z�klad� ekonomick�ch pot�eb a obchodn� v�m�ny by bylo tou nejhor�� variantou. Dobr� sousedstv� je nezaplatiteln� v�c. Obl�ben� slov��ko V�clava Havla "smyslupln�" m� v �e�i na�ich soused� zcela p�esn� doslovn� ekvivalent- "sinnvoll". Ka�d� pond�l� ve�er se v Malostransk� kav�rn� u stolku profesora Sommera sch�z� nevelk� skupinka lid� navazuj�c� na liter�rn� tradici star� Prahy, kde se mluvilo nejen �esky, ale i n�mecky. Nejv�t�� �cta je v�dy v�nov�na vz�cn�mu hostu, profesoru Hugovi Rokytovi, znalci �esko-rakousk� kulturn� historie a letit�mu p�stiteli dobr�ch vztah�. Koneckonc� i existence t�to mal� diskutuj�c� kav�rensk� spole�nosti sv�d�� o podstatn� zm�n� pom�r� a vztah� obou n�rod� u� v �ase obnoven� demokracie. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).