Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Rakousk� du�e
Erwin Ringel

"S�syfos v Rakousku" - tak nazval Erwin Ringel svou slavnostn� p�edn�ku ve V�de�sk� radnici (konala se v roce 1991 u p��le�itosti jeho sedmdes�tin), aby vyj�d�il nejen svou celo�ivotn� snahu porozum�t traumat�m rakousk� spole�nosti, ale i p�ek�ky a nepochopen�, na kter� ve sv� zemi �asto nar�el. Vynikl p�edev��m jako psychiatr, zast�vaj�c� psychologick� p��stup v medic�n� a zab�vaj�c� se probl�mem sebevra�dy, nap�. Sebevra�da (Der Selbstmord, 1953), Probl�m sebevra�dy ve sv�tle nov�ch v�zkum� (Neue Untersuchungen zum Selbstmordproblem, 1961), Sebevra�da - apel na druh� (Selbstmord - Appel an die anderen, 1974). Vydal p�es t�icet knih a uve�ejnil v�ce ne� sto v�deck�ch prac�. V �esk�m jazyce dosud ��dn� nevy�la.

Publikovan� text je v�razn� zkr�cenou verz� p�edn�ky publikovan� pod n�zvem "Aktu�ln� �e� o Rakousku" (Eine neue Rede �ber �sterreich) v knize Rakousk� du�e (Die �sterreichische Seele, Europa Verlag Wien-M�nchen, 1994). Text p�ipravila a p�elo�ila Zuzana K�rn�kov�.

 

***

 

Rakousko m�m r�d, v ��dn� jin� zemi bych ��t necht�l, a proto bude moje kritika l�skypln�. Ov�em pr�v� z l�sky k t�to zemi se je t�eba pod�vat skute�nosti zp��ma do o�� a stanovit pravdivou diagn�zu, kter� umo�n� l��en�. Je p�irozen�, �e jako psychoterapeut budu p�i diagn�ze vych�zet z p�edpoklad� sv�ho oboru. Nyn� mi dovolte je�t� jednu pozn�mku: Mluv�m-li o Raku�anech, nen� to m�n�no v�eobecn�. Jevy, kter� budu popisovat, jsou velmi roz���en� a ubr�nit se jejich vlivu je obt�n�, ale p�esto je to mo�n�. Z�rove� se v�ak ob�v�m, �e se ka�d� [rakousk�] �ten�� r�zem za�ne pova�ovat za v�jimku z pravidla.

Teze prvn�: Rakousko je semeni�t�m neur�z. (...) Tato nemoc se samoz�ejm� vyskytuje v�ude, ale sotva existuje zem�, ve kter� by bujela tak jako tady. Ani� bych cht�l sni�ovat z�sluhy Sigmunda Freuda, mysl�m si, �e v Rakousku nebylo t�k� neur�zu objevit; lze dokonce ��ci, �e se to muselo st�t pr�v� tady, v�dy� neur�za tu tak�ka bije do o�� a nelze ji dlouho p�ehl�et.

Z dlouhodob�ch pr�zkum� vypl�v�, �e t�i nejd�le�it�j�� c�le p�i v�chov� mlad�ch Raku�an� tvo�� poslu�nost, zdvo�ilost a �etrnost. Odtud poch�z� rakousk� ochota k "pokorn� slu�b�", ba dokonce jak�si "p�edb�n� poslu�nost", tj. snaha vytu�it a vyplnit rozkazy d��ve, ne� byly vysloveny. D�ti jsou tak omezov�ny, nemohou rozv�jet samostatnou existenci a st�vaj� se n�stroji, pomoc� nich� rodi�e dosahuj� sv�ch vlastn�ch c�l�. (...) Pr�v� tady ozna�il Franz Kafka rodi�ovskou l�sku za vypo��tavost, pr�v� zde popsal Franz Innerhofer situaci d�t�te pojmem nevolnictv�.

Neur�zy se tedy rod� v d�tstv�; l�ska, se kterou mal� tvor hled� ochranu velk�ho, se spojuje s nen�vist�, jednota citov�ho �ivota je naru�ena, �lov�k je zm�t�n koexistenc� souhlasu a nesouhlasu. Tento stav, ozna�ovan� jako ambivalence, tvo�� prvn� hr�zn� p��znak neur�zy.

U� sly��m n�mitku, kter� zazn� v�dy, kdy� se pokus�m odhalit pravdu: Ten Ringel zase nehor�zn� p�eh�n�. Jist�, vyr�staj� i zdrav� d�ti, bylo by p�ece stra�n�, kdyby tomu tak nebylo! Ov�em v�t�ina lid� je v rozvoji omezov�na a v�sledkem jsou ztr�pen� a zkormoucen� jedinci, kte�� ztr�cej� radost ze �ivota.

Teze druh�: Poci�ovanou nen�vist v��i rodi��m, kter� je plodem neurotizace, nesm�j� d�ti projevovat. Jsou na rodi��ch z�visl� a ka�d� jin� cit krom� l�sky se vzp�r� jejich sv�dom�. Rodi�e d�ti nejen neurotizuj�, ale nav�c od nich vy�aduj�, aby byly se sv�m osudem spokojeny, v�echno beze slova p�ij�maly a nejevily zn�mky protestu. D�t� se proto u�� negativn� zku�enosti a s n� souvisej�c� zklam�n� potla�it do nev�dom�. (...) Potla�en� a zapomenut� se ov�em rovn� rezignaci - to, �eho si �lov�k nen� v�dom, nelze m�nit.

Domn�v�m se, �e sami sebe v podstat� nezn�me a �e se ani poznat nechceme. (...) Dalo by se to dokazovat na mnoha p��kladech, ale ��dn� z nich mi nele�� na srdci tolik jako n� postoj k obdob� mezi lety 1938 a 1945. Co jsme to d�lali b�hem t�ch sedmi let, kter� zmizely z hodin d�jepisu, proto�e se p�i vzpom�nce na n� c�t�me trapn�? Jist�, politicky jsme byli prvn�mi ob�mi Hitlera. Ale jak tomu bylo lidsky? C�tili jsme se opravdu jako ob�ti? Vzpom�n�m si na slova, kter� p�i p��le�itosti uct�n� pam�tky Dorothey Neffov�, je� ve sv�m byt� po �adu let schov�vala �idovskou �enu, pronesl tehdej�� ministr Fred Sinowatz: "N�sledn� v�ichni ��kali: J� jsem p�ece nic ned�lal! Tito lid� netu��, �e takov� slova jsou jejich vlastn� ob�alobou! Nic jsme ned�lali, kdy� byli pron�sledov�ni lid�, nepom�hali jsme, trp�li to, ml�eli."

Ano, neud�lali jsme mnoho z toho, co jsme ud�lat m�li. Ale to je�t� nen� v�echno. Z�rove� jsme zcela aktivn� vykonali mnoho zla. Vicekancl�� Steger ned�vno prohl�sil, �e ve srovn�n� s Osv�tim� nebyl Mauthausen tak stra�n� koncentra�n� t�bor, jak�si rakousk�, tj. skromn�j�� zlo. Na to mus�m bohu�el nam�tnout, �e mnoh� pil��e nacistick� ��e, od Hitlera po tak hr�zn� jm�na jako Eichmann, Kaltenbrunner a Seyss-Inquart, maj� spojitost s Rakouskem. Nen� tedy pravda, �e jsme se pod�leli v m��e men�� - tu a tam jsme byli ��astni dokonce v m��e v�t�� ne� N�mci. Ale ani to je�t� nen� v�echno. Raku�an� slou�ili v Hitlerov� vojsku nejen z donucen�, ale tak� se zaujet�m a - nezdr�h�m se to ��ci - se zdatnost� hodnou v�c� lep��ch. Rakousko tak p�isp�lo k tomu, �e se nacistick� re�im roz���il do mnoh�ch evropsk�ch zem� a zni�il tam �ivoty spousty nevinn�ch lid�, a pomohlo odd�lit jeho p�d o n�kolik let.

Jak na celou z�le�itost pohl��me dnes? Mnoz� ��kaj�, �e jsme st�li na �patn� stran�, nemysl� t�m ov�em stranu mor�ln� �patnou, ale tu, kter� byla pora�ena. (...) Hitlerovi je dodnes vy��t�no, �e se nestal nejv�t��m vojev�dcem v�ech dob a �e prohr�l v�lku. Nehodl�m zde uva�ovat o tom, co by Raku�an� ��kali dnes, kdyby Hitler b�val zv�t�zil - to p�enech�v�m fantazii jednotliv�ch �ten���.

Nemluv�m o tom proto, abych n�koho ob�alov�val, volal po odsouzen� a pomst� a vyz�val lidi k pok�n�! Toho mus� b�t dalek ka�d�, komu z�le�� na budoucnosti Rakouska. (...) Jde mi sp�e o sm��en� ve smyslu rozpozn�n� a uzn�n� vlastn�ch chyb. (...) Errare humanum est. M�lit se je lidsk�, ale m� to smysl jen tehdy, kdy� si jsme sv�ch chyb v�domi; jen tak se z nich m��eme pou�it.

Teze t�et�: Nyn� jsme se dostali k velice d�le�it�mu bodu. Lid�, kte�� na zm�n�n� potla�ov�n� poukazuj� a sna�� se ho odstranit, nejsou v Rakousku v�tan�. (...) Anton Wildgans ve sv� ji� zmi�ovan� �e�i uv�d� �adu velk�ch Raku�an�, kte�� proslavili svou vlast. Zkusme si ale polo�it ot�zku, za jak�ch podm�nek v�t�ina z nich musela ��t a za jak�ch okolnost� tito lid� zem�eli.

Je naprosto logick�, �e v Rakousku jsou s nejv�t�� intenzitou odm�t�ni pr�v� ti, kte�� mechanismus potla�ov�n� jako prvn� prohl�dli a uk�zali cesty k jeho odstran�n�: Sigmund Freud a Alfred Adler. (...) Ve V�dni byste marn� hledali ulici nebo n�m�st� pojmenovan� pr�v� po Freudovi. (...) Ale co je mnohem hor��, �ije se tu tak, jako by Freuda nikdy nebylo! Navrac�me se do p�edfreudovsk� �ry, holdujeme povrchn� psychologii a zu�ujeme lidsk� v�dom� zp�sobem, o kter�m Freud prohl�sil, �e je po��tkem konce. (...) Je�t� dnes chod� lid�, kte�� pot�ebuj� psychoterapii, ke sv�mu terapeutovi pokud mo�no tajn�. Vyhledat p�i psychick�ch pot��ch pomoc je pova�ov�no za zn�mku slabosti, u k�es�an� je to hodnoceno jako symptom slab� v�ry - kdo d�v��uje Bohu, m��e se bez p��e psychoterapeuta obej�t.

Nutno p�iznat, �e to v podstatn� m��e souvis� i s antisemitismem, kter� je dodnes �iv� a kter� by bylo mo�n� ozna�it za rakousk� specifikum. Ne n�hodou bylo zost�en� nacistick�ch antisemitsk�ch opat�en� spojeno pr�v� se "vstupem Rakouska do Velkon�meck� ��e". Mahler, Kraus, Freud, Adler - tak bychom mohli pokra�ovat do nekone�na. Z �idovsk�ho n�roda zkr�tka vze�lo a je�t� vzejde mnoho nov�torsk�ch a pion�rsk�ch du��. Oz�v� se v�ak z�vist: "Pro� byli oni, a ne my prvn�mi mil��ky Boha?" K�es�ansk� antisemitismus, kter� byl ko�enem antisemitismu hitlerovsk�ho, nebyl zd� se dodnes p�ekon�n.

Teze �tvrt�: Doposud byla �e� o neurotizaci, o potla�en� a o utiskov�n� t�ch, kte�� tyto skute�nosti prohl�dli. Nyn� bych se r�d dostal k pr�vodn�mu jevu ka�d� neur�zy, k ambivalenci. Ozna�ujeme tak stav, kdy �lov�k n�koho z�rove� miluje i nen�vid�, co� je velmi nebezpe�n� uspo��d�n� citov�ho �ivota.

Holandsk� skladatel Bernard von Beurden napsal symfonii pro zahajovac� koncert �t�rsk�ho podzimu 1979 a p�i t� p��le�itosti �ekl o Raku�anech moc zaj�mavou v�c: "Raku�an m� dvoupokojov� byt. Jeden pokoj je p�kn�, sv�tl� a dob�e za��zen� - tady se p�ij�maj� host�. Druh� pokoj je temn�, zav�en� na z�voru a naprosto neproniknuteln�." (...) Na jedn� stran� tedy zdvo�ilost, laskavost, kter� se ale postupn� st�v� laskavost� fale�nou a nesnesitelnou, vst��cnost, ze kter� se nakonec vyklube nekryt� sm�nka. Vstoup� do prvn�ho pokoje a Raku�an ti sl�b� prvn� posledn�, cokoliv si jen p�eje�, ale jakmile odejde� a on t� ztrat� z dohledu, nehne pro tebe prstem.

Lid�, kte�� v d�tstv� takov� roz�arov�n� pro�ili, jsou samoz�ejm� frustrovan� a kl��� v nich nen�vist. Ta je dlouho pe�liv� uzav�r�na v druh�m pokoji, v nest�e�en�m okam�iku v�ak m��e vyv��t na povrch. Lid� se pak �asto sami sebe zd�s� a div� se, jak� zloba to v nich v�z�. Jmenujme nap��klad z�vist, kter� se v �lov�ku ozve, kdy� se druh�mu n�co povede: -" pak je i ten nejv�t�� chud�k v o��ch ostatn�ch p��li� bohat�." Poda��-li se n�komu n�jak� objev, okam�it� lid� uva�uj� o tom, pro� to nevymysleli oni sami.

Ve zm�n�n�m druh�m pokoji v�ak nen� skryta jen z�vist a nen�vist, ale i nejistota a strach. (...) ka�d� se boj� ka�d�ho, vid� v n�m konkurenta a potenci�ln�ho nep��tele. (...) V podstat� jsou to v�echno d�sledky ne��astn�ho vztahu d�t� k rodi��m - ztrat�-li k rodi��m d�v�ru, zhrout� se pro n� cel� sv�t.

Teze p�t�: Ji� n�kolikr�t jsem se zm�nil o tom, �e prvn�m symptomem neur�zy je u d�t�te nen�vist v��i rodi��m. Za to d�t� nem��e, je v tom zcela nevinn�. (�asto na tom nenesou vinu ani rodi�e, nebo� byli sami v d�tstv� neurotizov�ni a te� p�ed�vaj� neur�zu jako neblahou �tafetu d�le.) D�t� m� v�ak p�esto pocit viny, nen�vist nen� slu�iteln� s jeho sv�dom�m. Je nevinn�, ale c�t� se vinn� - nikdy nebudeme schopni beze zbytku pochopit tragiku takov�ho stavu a domyslet jeho d�sledky! (...) Pocit viny vyvol�v� neukojitelnou pot�ebu po pok�n� a trestu. Neurotik se tak st�v� s�m sob� nep��telem a pron�sleduje s�m sebe v�c, ne� jak by toho byl schopen kdokoliv jin�.

Nep��telstv� v��i vlastn� osob� je v Rakousku tak ��kaj�c v�udyp��tomn� - to samo sv�d�� o ohromn� roz���enosti neur�zy. Nesm�rn� mno�stv� lid� si tu kaz� a ni�� vlastn� �ivot. Ne n�hodou pronesl slova o tom, �e nejd�le�it�j��m �kolem je chr�nit �lov�ka p�ed n�m sam�m, pr�v� Raku�an - Franz Theodor Csokor.

Nemohu zde vyjmenov�vat v�echny formy sebepo�kozov�n�, kter� byly v Rakousku vynalezeny. Mus�me se proto spokojit jen s vybran�mi p��klady. (...) Jedn�m z nich jsou psychosomatick� onemocn�n�, kter� v Rakousku buj� jako v ��dn� jin� zemi. (...) Nen� t�eba studovat hory knih, kter� o nich byly naps�ny. Sta�� pochopit jednu v�c - nezpracovan� city jsou �kodliv� pro t�lo. Ani doma, ani ve �kole, �i pozd�ji v zam�stn�n�, nikde jsme se nenau�ili vypo��dat se se sv�mi city. Byli jsme jim ponech�ni napospas, z�stali jsme citov�mi analfabety, abych pou�il slova Ingmara Bergmana.

Hled�me cesty, jak ut�ci od nezpracovan�ch cit� a nevy�e�en�ch probl�m�. (...) V na�� zemi je pit� alkoholu tak�ka povinnost� - ��k� se tomu "alkoholov� klima". V souvislosti s p�evl�daj�c�mi stravovac�mi n�vyky a s nadv�hou, kterou zp�sobuj�, by se dalo mluvit o "sebevra�d� vidli�kou a no�em".

Nen� t�eba p�ipom�nat, �e st�le v�ce psychosomatick�ch onemocn�n� kon�� smrt�.. Co do po�tu �mrt� na cirh�zu jater zauj�m�me druh� m�sto na sv�t�, a �e cirh�za jater je d�sledkem alkoholismu, v� ka�d� mal� d�t�. Tak� v po�tu p��m�ch sebevra�d n�m u� po n�kolik desetilet� n�le�� na sv�tov�m �eb���ku p�edn� m�sto. Thomas Bernhard napsal: "V�bec se nediv�m, kdy� tady n�kdo sp�ch� sebevra�du, sp� m� udivuje, kdy� n�kdo zem�e jinou smrt�." To je samoz�ejm� velmi p�ehnan�, ale mysl�m, �e je na tom p�esto n�co pravdy. Nen� n�hoda, �e Freud u�inil sv�j (tolikr�t zpochyb�ovan�, ale podle m� spr�vn�) objev instinktu smrti pr�v� zde.

Sou��st� rakousk� historie je postava (slovo osobnost jsem nepou�il z�m�rn�), ve kter� jsou ve�ker� zdej�� tendence k sebepo�kozov�n� a k sebeni�en� jedine�n�m zp�sobem zhu�t�ny. Tohoto mu�e ji� v d�tstv� zni�ila vlastn� matka a v�chova, pot� vl�dl dlouh�ch �edes�t osm let a b�hem cel�ho sv�ho vl�dnut� nem�l ani jeden konstruktivn� n�pad! (Kdo o n�jak�m v�, m� u m� odm�nu.) Tento neurotick� punti�k�� se podobal stroji, kdy� sed�l za stolem a pro��tal a podepisoval dokumenty. Byl zt�lesn�n�m citu pro povinnost.

Exkurz o Franti�ku Josefovi I. bych si klidn� odpustil, kdyby st�le v�ce lid� neprojevovalo jakousi nostalgickou touhu pr�v� po tomto c�sa�i, kdyby se do Ischlu a dal��ch m�st s n�m spojen�ch nekonaly doslova pout�. Hlubinn� psycholog si mus� polo�it ot�zku, zda to nen� projev touhy po ztracen�m otci. Zd� se Raku�an�m jejich vl�da m�lo neurotick�, �e volaj� po Franti�ku Josefovi? - Nebo snad cht�j� zase do �ela hrobn�ka? Tento mu� byl p�ece bezesporu nejv�t��m hrobn�kem Rakouska! Na sklonku sv�ho �ivota prohl�sil, �e nez�stal ni�eho u�et�en - to v�ak byl jen logick� d�sledek toho, �e cel� �ivot po v�ech str�nk�ch neuroticky ni�il s�m sebe. Na co s�hl, to zkazil. A takov�ho �lov�ka se chce n�kdo dovol�vat?

V�m, �e jsem se dotkl nesm�rn� choulostiv�ho t�matu, a kdy� u� jsem v tom, tak bych cht�l nakousnout je�t� jedno. U� dlouho m�m nutk�n� promluvit o n�m up��mn�. Rakousk� historie neskr�v� jen hrobn�ky, ale tak� celou �adu stavitel�. (...) J� bych cht�l nyn� hovo�it o �lov�ku, kter�ho jedni pova�uj� za hrobn�ka a druz� za stavitele - o Engelbertu Dollfussovi. Dost�v�m se t�m k nejkontroverzn�j��mu t�matu dne�n�ho ve�era. Kdy� Dollfuss 25. �ervence 1934 vykrv�cel pod kulkami zbab�l�ch vrah�, tak jsem coby t�in�ctilet� kluk - pro� to zap�rat - plakal, snad nejv�c v �ivot�.

Dnes se samoz�ejm� mus�m s�m sebe pt�t, jestli jsem tehdy plakal pr�vem. V�dy� Dollfussovo jm�no je spojeno s v�ce ne� tragick�mi ud�lostmi - zni�il v Rakousku demokracii a vra�dil d�ln�ky. Mohli bychom ho sice h�jit t�m, �e se b�l, aby n�rodn� socialist� nepos�lili v parlamentu sv� pozice jako v N�mecku, a �e byl pod tlakem It�lie, kter� st�le vehementn� po�adovala zru�en� soci�ln� demokracie a kter� byla tehdy jedin�m garantem rakousk� nez�vislosti - za to, �e k an�lusu nedo�lo ji� v roce 1934, ale a� o �ty�i roky pozd�ji m��eme d�kovat jedin� Mussolinimu, a ne Anglii a Francii, kter� n�s ji� tehdy nechaly na holi�k�ch, stejn� jako pozd�ji �eskoslovensko. Tyto argumenty v�ak nikdy nemohou ospravedlnit p�edev��m jeho zcela neodpustiteln� a nelidsk� chov�n� v �noru 1934. (...) Na jedn� stran� je tedy nutn� a� do posledn� chv�le ve�ejn� odsuzovat zv�rstva, kter� sp�chal, na druh� stran� je t�eba poukazovat i na to, �e m�l dobr� �mysl - cht�l Rakousko zachr�nit p�ed hn�dou potopou.

Byl bych �patn�m ��kem Alfreda Adlera, kdybych z�stal u diagn�zy a nezm�nil na z�v�r momenty, kter� sk�taj� nad�ji do budoucna.

1. Rakousko si za��n� nov�m zp�sobem uv�domovat samo sebe. Od roku 1867, od tzv. rakousko-uhersk�ho vyrovn�n�, bylo prakticky odsouzeno k z�niku. (...) V roce 1918 za��nala �stava poz�statku Rakouska-Uherska slovy: "N�mecko-Rakousko je republika, sou��st N�meck� ��e." Tento st�t jin�mi slovy sp�chal sebevra�du hned prvn� v�tou, kterou vyslovil. (...) Po roce 1945 se situace zm�nila. Zd� se mi, �e Raku�an� tehdy dostali lekci. Hitler z�ejm� musel p�ij�t a prov�st mnoh�mi tou�ebn� o�ek�van� an�lus, aby si kone�n� uv�domili, jak moc jim na jejich zemi z�le��.

2. Nad�j� m� napl�uje i dne�n� ml�de�. Jako u�itel na univerzit� m�m dostatek p��le�itost� ji poznat a mohu ��ct, �e mlad� lid� se nevzd�vaj�, a�koliv krv�cej� z tis�ce ran zp�soben�ch neurotizac� v �tl�m d�tstv� a a�koliv jsou - v Rakousku stejn� jako v jin�ch zem�ch - konfrontov�ni se sv�tem, kter� stav� hmotu na m�sto du�e; organizaci, tedy zv�cn�n� na m�sto idej�; se sv�tem, kter� uct�v� �sp�ch a techniku a nehled� p�itom na ztr�ty na �ivotech; se sv�tem, kter� podporuje nep��telstv� v�c ne� solidaritu? Pr�v� to se mi na nich zd� b�je�n�: t�eba�e nejsou se sv�tem, kter� jim prezentujeme, spokojeni, pokou�� se probl�my �e�it a c�t� zodpov�dnost za budouc� v�voj.

3. Obzvl᚝ velkou nad�j� jsou pro m� um�lci. Jejich velk�m a n�dhern�m �kolem je prom��ovat civilizaci v kulturu, p�ekonat zv�c�uj�c� racionalistick� tendence znovuobjeven�m cit�. P�irozen� tak� (a mo�n� hlavn�) cit� �okuj�c�ch. Jen pokud je �lov�k ne�vary sv�ho vlastn�ho i vn�j��ho sv�ta ohromen a vyburcov�n, je mo�n� doufat ve zm�nu. Jak pravil Friedrich Heer: "Velk� a vzne�en� v�ci z�stanou tak dlouho fikc� a snem, dokud se n�m nepoda�� odhalit ne�esti kolem n�s a dokud o nich nebudeme mluvit na jevi�ti."

4. Posledn� nad�jn� moment mus�m ke sv� l�tosti - mrz� m� to o to v�ce, �e mi na n�m obzvl᚝ z�le�� - spojit s velk�m otazn�kem. M�m na mysli ��mskokatolickou c�rkev.

Lotte Ingrischov� napsala skv�l� libreto Je��ova svatba, ve kter�m Je�� p�em��e smrt, Gottfried von Einem k n�mu zkomponoval hudbu. Samotn� skute�nost, �e zde Je�� a Marie maj� lidsk� vlastnosti a slabosti (v ��dn�m p��pad� defekty), vyvolala davovou hysterii: byla organizov�na sm�r�� proces� d�t�, objevovaly se dopisy s pohr��kami smrt� �i zatracen�m, premi�ru m�l zak�zat prokur�tor. (...) Vy�lo najevo, �e se c�rkvi poda�ilo Je��e, Marii a Josefa "odlid�tit" natolik, �e lidsk� probl�my u nich byly pova�ov�ny za nesnesiteln� a rouhav�. Je to d�sledek dom��livosti, se kterou c�rkev neust�le stav� ze� mezi humanismem a katolictv�m, m�sto aby uznala jejich vz�jemnou spojitost. (...) Pr�v� v Rakousku se c�rkevn� instituce �asto chovaj� tak, jako by se dr�eli p��ru�ky s n�zvem Jak si udr�et lidi co nejd�le od t�la? B�h je tak v Rakousku masivn� potla�ov�n, je v p�ev�n� m��e skryt v nev�dom�.

Rakousk� katolick� c�rkev v�ak vys�l� i sign�ly vzbuzuj�c� nad�ji. Jmenujme jej� odd�len� od politick�ch stran, tj. odm�tnut� politick�ho katolicismu ve smyslu v�konu moci, d�le kritick� postoj biskup� k pape�sk� encyklice o antikoncepci a k dal��m vatik�nsk�m dokument�m, v neposledn� �ad� st�le �ast�j�� p�izn�v�n� vlastn�ch chyb.

Jestli�e se n�komu bude p�es tyto nad�jn� momenty zd�t m�lo pravd�podobn�, �e se na�e situace zlep��, odpov�m mu takto: "��m m�n� je to pravd�podobn�, t�m v�t�� m�m nad�ji." N�sleduj�c� v�rok Ludwiga Wittgensteina (vd���m za n�j p��teli Hansu Strotzkovi) toto m� p�esv�d�en� potvrzuje: "Mysl�m, �e povahu raku�anstv� lze jen t�ko pochopit, je v ur�it�m smyslu subtiln�j�� ne� v�echno ostatn� a jeho pravdu nelze hledat na stran� pravd�podobnosti!"

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).