Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Pouto, kter� poj� i rozd�luje (rozhovor s Karlem kn�etem Schwarzenbergem)

Setk�n� s Karlem kn�etem Schwarzenbergem se uskute�nilo jednoho srpnov�ho dne v pra�sk� schwarzenbersk� kancel��i. N� hostitel rozmlouval sv�m osobit�m zp�sobem - se zaujet�m i humorem prozrazuj�c�m pro�itou zku�enost - a za n�m se r�sovala silueta nedalek�ho b�evnovsk�ho kl�tera?

***

Red.: Pane Schwarzenbergu, zaj�m� n�s, zda je�t� dnes existuje to, co bylo naz�v�no �esko-rakousk�m poutem. Vy jako �esk� aristokrat �ij�c� po v�t�inu �ivota v Rakousku p��mo zosob�ujete �zk� sep�t� Prahy a V�dn�. Jak toto pouto vn�m�te pr�v� vy?

 

Schwarzenberg: Pouto je v �e�tin� slovo dvojsmysln�, za�n�me t�m dvojsmyslem. �e�i a Raku�an� jsou si skute�n� v lec�ems velmi podobn�, p��buznost, mo�n� dokonce rodinn� pouto tu nesporn� je. Dnes ale vid�me r�di jenom pozitivn� str�nky tohoto vztahu. Jenom�e z denn� zku�enosti dob�e v�me, �e zrovna v rodin� m��eme b�t spout�ni t�mi hor��mi vlastnostmi, kter� v��i ciz�mu �lov�ku v�bec neprojevujeme.

 

Red.: Mo�n� n�s takov� vztah spout�v�, ale i rozd�luje - co m�te konkr�tn� na mysli t�mi hor��mi vlastnostmi?

 

Schwarzenberg: Za prvn� republiky a je�t� i po v�lce bylo velice �asto sly�et, �e se mus�me "odrakou�tit". Znamenalo to, �e se m�me rychle zbavit poddansk�ho ducha a neup��mnosti. V Rakousku jsem zase sl�ch�val: "No jo, to jsou ty �patn� vlastnosti, kter� jsme zd�dili od sv�ch �esk�ch babi�ek �i d�de�k�!" V�imn�te si, �e ty �patn� vlastnosti v�dycky poch�zely od souseda. Ve skute�nosti �lo o vlastnosti spole�n�, ale vid�li jsme je pouze na tom druh�m. A tou nejhor�� vlastnost�, k n� maj� oba n�rody velmi bl�zko, je z�vist. Ne nadarmo Raku�an� sami ��kaj�, �e na rozd�l od �v�carska, kter� je �Eidgenossenschaft� (spole�enstv� v�zan� p��sahou, sp��se�enstvo), je Rakousko "Neidgenossenschaft" (spole�enstv� spojen� vz�jemnou z�vist�). Mysl�m, �e bychom m�li pln� pr�vo do tohoto spole�enstv� vstoupit tak�.

Ke spole�n� "v�bav�" pat�� i jist� rysy politick� kultury a chov�n�. Nap��klad rakousk� a �esk� soci�ln� politika vykazuj� velik� podobnosti - nikoli snad v deklarovan�ch c�lech, ale sp� v tom, co a jak se prov�d�.

D�le m�me oba sklon k ohromn� byrokracii. T�den�k Respekt ned�vno uvedl, �e u n�s do�lo skoro ke zdvojn�soben� ��ednick�ho apar�tu, to je p�ece hr�za. V tak historicky kr�tk� dob� se n�co podobn�ho nepovedlo ani v Rakousku.

 

Red.: To je tristn� bilance a z�rove� z�t�, kterou si p��li� nep�ipou�t�me?

 

Schwarzenberg: V�imn�te si, �e za v�ech re�im�, nejpozd�ji od dob Josefa II., byla faktick�m vl�dcem ve st�t� - a� �lo o monarchii, demokracii nebo diktaturu - v�dycky byrokracie. Rozd�l byl jenom v tom, �e si c. k. byrokracie po 28. ��jnu vym�nila na sv�m ��edn�m saku ��d Franti�ka Josefa za trikoloru a jelo se d�l. Tot� prob�hlo v Rakousku, kde se v nezm�n�n�m stavu udr�ela a� do �ty�ic�t�ch let. Kdy� u n�s po �noru nastoupila komunistick� byrokracie, zap�chli si vnuci sv�ch d�de�k� z osmn�ct�ho roku do sv�ch klop rudou hv�zdu a kola byrokracie se rozto�ila hr�zou, kterou oni sami ���ili, ale kter� tak� podl�hali.

Na z�klad� toho, �e ka�d� mali�kost mus� b�t �e�ena p��slu�n�m ��adem a na v�echno mus�te m�t ��edn� povolen� s raz�tkem, lze docela �sp�n� prchat p�ed odpov�dnost�. Rozhodnut�, kter� bych mohl u�init s�m, se p�esune na n�jak� vy��� ��ad, kde t�ha odpov�dnosti miz� v anonymit�. A pak si aspo� na byrokracii m��u po��dn� zanad�vat. K takov�mu chov�n� maj� ohromn� sklon jak Raku�an�, tak �e�i. Nejhor�� na tom je, �e se t�m brzd� p�irozen� chod v�c�.

Klasick�m p��kladem je zp�sob, jak u n�s prob�hla privatizace. Podstatn� ��st majetku nakonec p�ipadla bank�m, p�esn� podle sc�n��e, v kter�m �lo o to zachovat jejich prost�ednictv�m vliv b�val� nomenklatury a st�tn� byrokracie. Kdy� se na tuto �eskou cestu pod�v� Angli�an, kter� m� zku�enost s privatizac� anglickou, t�ko se ubr�n� �divu.

 

Red.: P�i hled�n� paralel bije do o�� i zp�sob, jak se �e�i a Raku�an� "vyrovn�vaj�" se svou minulost�. Vznik� dojem, jako bychom se cht�li ze sv�ch historick�ch pr��vih� n�jak �ikovn� vykroutit, kdy� u� nen� mo�n� se rovnou vylhat. I Raku�an� m�li po v�lce dostate�nou p��le�itost zpytovat sv�dom� - jak ji vyu�ili?

 

Schwarzenberg: Prvn� dva t�i roky po v�lce prob�hly ve znamen� ur�it�ho zd�en� nad t�m, co se vlastn� stalo a co znamenal nacismus. Prvn� pokusy vyrovnat se s t�mto traumatem v�ak brzy ustaly. Od roku 1949 za�alo obdob� budov�n� prosperity, ve spole�nosti p�ev�ily ekonomick� z�jmy, lid� byli zaujati vidinou vlastn�ho auta, cest do ciziny nebo budov�n�m vlastn�ho bar��ku. Vypadalo to, jako by se na minulost na dobr�ch patn�ct let �pln� zapomn�lo.

Teprve v �edes�t�ch letech se nep��jemn� t�ma nacistick� minulosti zase vyno�ilo trochu na povrch. Vzpom�n�m si nap��klad na velkou studentskou demonstraci v osma�edes�t�m, jej�m� bezprost�edn�m podn�tem byl protest proti profesoru Tarasu Borodajkewyczovi, kter� se za v�lky jako Raku�an ukrajinsk�ho p�vodu, a tud� jako nep��tel Rus� ne��astn� zapletl s nacisty (tu��m, �e za protektor�tu p�edn�el i v Praze na n�meck� univerzit�). P�i t�to demonstraci p�i�el jeden z demonstrant�, tu��m b�val� v�ze� koncentra�n�ho t�bora, b�hem rva�ky o �ivot a jeho poh�eb se stal masovou demonstrac� v�ech, kte�� se s nacistick�m d�dictv�m cht�li vypo��dat. Ale jak v Rakousku sl�blo levicov� hnut� osma�edes�tn�k�, mizel i z�jem o tyto st�ny minulosti.

Pot�et� v pov�le�n� historii se nacistick� trauma projevilo v polovin� osmdes�t�ch let v souvislosti s prezidentskou kandidaturou Kurta Waldheima (mimochodem jeho otec se jmenoval V�clav�k). �ekl bych, �e Waldheim se stal ur�it�m symbolem. On s�m nikoho nezabil, ani se na ��dn�ch hromadn�ch vra�d�ch nepod�lel, choval se prost� tak, aby pro�el - ud�lal za v�lky doktor�t a staral se o svou kari�ru. Probl�m byl pouze v tom, �e p�i l��en� sv� minulosti jist� v�ci zaml�el, jin� upravil. V�sledkem byl sice mezin�rodn� skand�l, ale v Rakousku se mnoh�m ulevilo, hlavn� lidem star�� generace. T�m, �e se Waldheimovi neopr�vn�n�m obvi�ov�n�m k�ivdilo, mohli se s n�m identifikovat.

Ale bu�me up��mn�, copak bychom tady v �ech�ch nena�li podobn�ch postav tucty? Sv�d�� o tom popularita lid�, kte�� si to v posledn�ch dvaceti t�iceti letech docela dob�e zorganizovali, a zd� se, �e jim to v�bec ne�kod�, sp�e naopak.

 

Red.: Co podle V�s riskuje spole�nost potla�uj�c� sv� �patn� sv�dom�?

 

Schwarzenberg: Mysl�m, �e Freud m�l pravdu, kdy� ��kal, �e probl�my, kter� vyt�sn�te, se vr�t� v je�t� hor�� form�. Raku�an� tu zku�enost u� ud�lali, kdy� po dlouhou dobu �sp�n� vyt�s�ovali probl�m vlastn�ch postoj� k nacismu. Jak n�kdo v Rakousku vtipn� poznamenal: p�esv�d�ili jsme sv�t, �e Adolf Hitler poch�zej�c� z Braunau je N�mec a z Bonnu poch�zej�c� Beethoven je Raku�an.

D�sledky dlouhodob� vyt�s�ovan� minulosti se u n�s dostav�, a� vyst��zliv�me z nad�en�, �e m��eme l�tat na Kan�rsk� ostrovy a jezdit z�padn�m bour�kem. Svou minulost jsme toti� nestr�vili, nevyrovnali se s n� dostate�n�. Svou roli p�i tom hr�la chatrn� d�jinn� pam�, nedostate�n� znalost vlastn�ch d�jin. V�dycky jsme m�li snahu je n�jak p�ibarvovat a p�ikr�lovat. �e jsme se za v�lky i po n� dopou�t�li nejr�zn�j��ch o�klivost� (ostudn� vyhn�n� n�meck�ch spoluob�an� v roce 1945 bylo jednou z nich) a �e jsme v roce 1938, 1948 a 1968 poka�d� bez boje kapitulovali - to jsou nep��jemn�, tvrd� fakta, kter� si budeme muset naplno p�iznat tak, jak to u� p�iznali Raku�an�.

 

Red.: To otev�r� dal�� velk� t�ma - p�edsudky a mindr�ky. S jak�mi jste se vy osobn� setkal mezi �echy a Raku�any?

 

Schwarzenberg: K tomu m�m jednu historku p�kn� ilustruj�c� �esko-rakousk� pom�r. Jednou k n�m p�i�el na ve�e�i Bruno Kreisky (jeho rodina poch�zela z T�eb��e a ��st �ila v T�eboni). Mluvilo se o politice a vtom zazvonil v salon� telefon, volal mi otec. Kdy� jsem polo�il sluch�tko, Kreisky se na m� s p�ekvapen�m v�razem obr�til: Vy mluv�te �esky? A s k�m, pros�m v�s? Odpov�d�l jsem: S otcem. V tu chv�li se podivil: Vy mluv�te s otcem �esky?!

Kdy� potom zve�ejnil sv� pam�ti, tak jsem v nich p�esn� tuto epizodu na�el zaznamenanou. Stal se sv�dkem n��eho netu�en�ho: Nejenom prost� lid mluv� �esky! Takov� reakce byla pro �lov�ka narozen�ho p�ed prvn� sv�tovou v�lkou a vyrostl�ho v prost�ed� v�de�sk� bur�oazie velmi typick� a mysl�m, �e dodnes sv�d�� dostate�n� v�mluvn� o jedn� str�nce �esko-rakousk�ho vztahu.

Ale s naprosto stejn�m p�edsudkem jsem se setkal i na �esk� stran�. Nes�etn�kr�t jsem nap��klad za�il, v emigraci, a dokonce i tady v �ech�ch, �e za mnou p�i�li krajan� a ��kali: To je hezk�, �e se za n�s nestyd�te a mluv�te �esky!

 

Red.: Kdy� mluv�me o mindr�c�ch a lidov� mentalit�, i tady mo�n� existuje p��buznost. Takov�m p��mo archetypick�m "v�lupkem" lidov� n�tury se pro Raku�any stal Herr Karl, postava z monodramatu Helmuta Qualtingera, o n� p�e v divadeln� rubrice tohoto ��sla Vladim�r Just. Herr Karl je svou nesnesitelnou vitalitou a um�n�m p�e��t ka�d� re�im, ka�dou �lamastyku jak�msi rakousk�m vyd�n�m lidov�ho typu, kter� m� i v �ech�ch bohatou tradici. Je p��zna�n�, �e rakousk� ve�ejnost se s touto postavou dlouho nemohla sm��it?

 

Schwarzenberg: Na cel�m p��padu je nejzaj�mav�j��, �e Herr Karl nebyl vymy�len, n�br� opravdu �il. Jmenoval se pan Max, byl skladn�kem v obchodu TOP, obl�ben�m v�de�sk�mi labu�n�ky. A ve sklep� toho obchodu se s panem Maxem setkal jeden m�j spolu��k, kter� tam tehdy brig�dni�il. Cel� dny poslouchal jeho vypr�v�n� a byl t�m fascinov�n. Sv�j z�itek vypr�v�l Carlu Merzovi a Helmutu Qualtingerovi a z toho pak vznikla hra. Qualtinger, kter� s�m byl jedine�nou osobnost� - znal jsem ho docela dob�e a m�l jsem ho velmi r�d - si tedy nemusel nic vym��let, napsal to s�m �ivot. Za nejd�le�it�j�� ale pokl�d�m to, �e Raku�an� Herr Karla nakonec sami p�ijali, i kdy� prvn� reakce byly bou�liv� a �asto odm�tav�.

 

Red.: P�ejd�me te� tak ��kaj�c ze sklepa do kuchyn�. V na�� kdysi spole�n� sd�len� dom�cnosti se dodnes sma�� v�de�sk� ��zek a pe�e z�vin. I to je pouto, kter� nelze pop��t?

 

Schwarzenberg: To jist�, ve V�dni se �ech naj� ur�it� s v�t��m gustem ne� t�eba v Mnichov�. Ale kdy� u� byla �e� o v�de�sk�m ��zku, v�te odkud vlastn� poch�z�?

Red.: Tu��m z It�lie, alespo� tak n�m o tom vypr�v�l n� kolega Stanislav Kom�rek, kter� ve V�dni tak� del�� dobu �il.

 

Schwarzenberg: Stopy vedou je�t� d�l - dostal se k n�m sice p�es Mil�n, ale p�vodn� poch�z� z Ca�ihradu, ostatn� jako mnoho zvyklost� v na�em chov�n�. Stejn� p�vod m� i z�vin. A dodnes plat�, �e ��m v�c se bl��te Ca�ihradu, t�m jemn�j�� t�sto z�vinu ochutn�te. Z�vin je lep�� ve V�dni ne� v Praze, ale v Ma�arsku je je�t� jemn�j�� ne� ve V�dni. A kdy� p�ijedete do dobr� �eck� nebo tureck� restaurace, tak je to �pln� sen.

Byzantsk� kuchy� byla jist� pozitivn�m p��nosem, jinak je tomu ale se sklonem k byrokracii a se zvl�tn�m podl�zav� opovr�liv�m postojem k jak�koliv vrchnosti, ten jsme tak� p�ejali z Byzance.

 

Red.: Dobr�m sousedsk�m vztah�m se da��, kdy� jsou zalo�eny na pozitivn�ch zku�enostech. Mimo��dn� pozitivn� zku�enost� je bezesporu pomoc Rakouska �esk�m uprchl�k�m po roce 1968?

 

Schwarzenberg: Atmosf�ra v Rakousku byla ��asn�. Vzpom�n�m si nap��klad, �e Gerd Bacher, ��f rakousk� televize a rozhlasu, zam�stn�val mnoho �esk�ch uprchl�k�. A pokud jde o nezi�tnou pomoc �esk� kultu�e, m� velk� z�sluhy nejen tehdej�� velice vst��cn� veden� ministerstva kultury, ale dodnes nedocen�n� z�sluhy m� p�edev��m �editel Burgtheatru Achim Benning, kter� uv�d�l hry V�clava Havla a Pavla Kohouta. Bez n�ho by proniknut� t�chto autor� do sv�ta nebylo tak v�razn�.

V�bec mus�m ��ct, �e ve chv�l�ch mezin�rodn�ch katastrof - a� to byla potla�en� ma�arsk� revoluce v roce 1956 nebo okupace �eskoslovenska - byli Raku�an� b�je�n�. Jejich p�ipravenost pomoci byla opravdu obdivuhodn�.

 

Red.: Co pokl�d�te za d�le�it�, aby se sousedsk�m vztah�m da�ilo i v sou�asnosti?

 

Schwarzenberg: Bylo by dobr� se osvobodit od minulosti, aspo� do jist� m�ry. Zbavit se zbyte�n� nostalgie, ale i resentiment�. A pak - b�t k sob� up��mn�. Dnes jsme bohu�el t�m chud��m partnerem my a jak zn�mo bohatstv� nebo chudoba ovliv�uj� vz�jemn� vztah. Raku�an� se stali sv�tov�mi odborn�ky v tunelov�n� Alp, my v tunelov�n� bank. Ur�it� v�ci je nutno si p�iznat, a sice navz�jem. Vz�jemn� p�ez�ravost do partnersk�ho vztahu nepat��.

 

Red.: D�kujeme za rozhovor.

 

(Za redakci kladl ot�zky Milan Hanu�)

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).