Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Kdy� jsme ve studen�m slunci leto�n�ho �nora chodili v�de�sk�mi bulv�ry a s my�lenkou na pl�novan� "rakousk�" ��slo revue PROSTOR vn�mali atmosf�ru prok�ehl�ho velkom�sta, p�ipom�nala se n�m st�edn� Evropa t�m�� na ka�d�m kroku: v restauraci, kde jsme si �esky objedn�vali v�de�sk� ��zek (majitelem byl toti� Pol�k), v Belvederu na v�stav� obraz� Gustava Klimta, Egona Schieleho a Oskara Kokoschky i v typick� v�de�sk� kav�rn� p�i pun�i a z�vinu, kde se n�m do rozhovoru neust�le m�sil duch p�edv�le�n�ch liter�rn�ch kav�ren. T�ko se v takov�m ovzdu�� ubr�nit nostalgii a vzpom�nk�m - t�eba na Zweigovy memo�ry Sv�t v�erej�ka, v nich� nap��klad stoj�, �e "v�de�sk� kav�rna byla zvl�tn� instituc�, kterou nelze s podobn�mi kav�rnami ve sv�t� srovn�vat. Byl to vlastn� jak�si druh demokratick�ho, ka�d�mu za levn� ��lek k�vy p��stupn�ho klubu, kde mohl host za tento mal� obolus hodiny vysed�vat, diskutovat, ps�t, hr�t karty, p�ij�mat svou po�tu a p�edev��m konzumovat neomezen� po�et novin a �asopis�."

Tato melancholick� n�lada se n�s stejn� rychle zmoc�ovala, jako n�s brzy opou�t�la, a to nejen p�i placen� hotelov�ho ��tu, ale i p�i debat�ch s v�de�sk�mi p��teli o m�n� p��jemn�ch str�nk�ch tamn�ho �ivota. ��m v�ce jsme ze st�edoevropsk�ho snu procitali, t�m jsme z�sk�vali siln�j�� dojem, �e se d�v�me do vlastn�ho zrcadla: nespojuj� n�s jen minul� vzpom�nky, ale podobnost le�� v hlub��ch rysech rakousk� a �esk� kultury i mentality a prom�t� se p�irozen� tak� do sou�asn�ch pot�� i �kol�, je� dnes stoj� p�ed ob�ma zem�mi. V jednotliv�ch �l�nc�ch, v pravideln� Konfrontaci na t�ma �esko-rakousk�ho p��buzenstv� i v Anket� (Praha - V�de�: mezi l�skou a nen�vist�) jsme proto dali slovo vybran�m autor�m a osobnostem, kte�� svou �innost� i vlastn�m �ivotem do zna�n� m�ry personifikuj� vz�jemn� vztah, a� u� v rovin� kulturn�, spole�ensk� nebo politick� (Erhard Busek, Georg Breuer, Harald Salfellner, Walter Zettl, Pavel Jajtner, Dagmar Van��kov�, Jana St�rkov�, Vladim�r Tome� ad.).

Zcela zvl�tn� m�sto zauj�m� v tomto ��sle sta� Viktora E. Frankla "Tragick� optimismus" lidsk� existence, za�azen� do My�lenkov�ch proud� XX. stolet�. Uv�d�me ji jako poctu jedn� z velk�ch duchovn�ch osobnost� rakousk� a st�edoevropsk� kultury a v���me, �e pot�, co n�s tv�rce vlivn� psychoterapeutick� �koly opustil, budou zn�t jeho my�lenky je�t� nal�hav�ji a aktu�ln�ji.

Rovn� chceme upozornit na znamenitou p�edn�ku v�znamn�ho, le� u n�s prakticky nezn�m�ho psychologa Erwina Ringela O rakousk� du�i. Jsme p�esv�d�eni, �e jeho my�lenky o Rakousku jako "semeni�ti neur�z" maj� �ir�� platnost a zap�sob� i na �esk�ho �ten��e.

P�i �etb� rakousk�ch autor� - esejist�, spisovatel�, publicist� - n�s zaujali pronikavou kritikou sou�asn� rakousk� spole�nosti zejm�na p��slu�n�ci st�edn� generace: Joseph Haslinger, Brigitte Schwaigerov�, Robert Menasse. Jejich jm�na jsou v �esk�m prost�ed� rovn� m�lo zn�m�, a proto v���me, �e setk�n� s t�mito a dal��mi osobnostmi rakousk� i �esk� intelektu�ln�, kulturn� a spole�ensk� sc�ny (nap�. v rubrice N� rozhovor s Karlem kn�etem Schwarzenbergem, nebo s esejistou Kurtem Klingerem v report�i V�de�sk� l�to) p�inese i v�m, �ten���m nov�ho ��sla revue PROSTOR, osv�uj�c� z�itek.

Alespo� podobn� z�itek, jak� jsme si odn�eli z V�dn� v mraziv�m, le� slune�n�m �norov�m dni cestou z redak�n�ho v�letu dom�. Vraceli jsme se toti� s pocitem, kter� n�s samotn� p�ekvapil: zd�lo se n�m, �e sp� ne� vzd�lenost d�l� Prahu a V�de� od sebe bl�zkost-p��buzenstv� dvou kultur, m�st i zem�.

redakce

P.S. D�kujeme v�em na�im spolupracovn�k�m, kte�� se radou i pomoc� pod�leli na p��prav� tohoto ��sla, zejm�na z�stupkyni �editele Rakousk�ho institutu v Praze Christine Dollingerov�, �editelce Rakousk�ho institutu pro v�chodn� a jihov�chodn� Evropu v Brn� dr. Jan� St�rkov� a �editeli Rakousk� �koly v Praze mag. Ludwigu Sommerovi.