Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Zd� se, ?e se v partnersk�ch vztaz�ch na sklonku na?eho stolet� a tis�cilet� cosi l�me a bort�, z�rove� c�t�me, ?e vedle stup�uj�c�ho se nap�t� se v nich uvol�uje prostor pro hled�n�. V?e nasv�d�uje tomu, ?e dosavadn� spole�ensky uzn�van� normy a formy partnerstv� (v�etn� rodiny a tradi�n�ho modelu man?elsk�ho sou?it�) dosp�ly do krizov�ho, mo?n� kritick�ho stadia. Obr�tili jsme se proto na vybran� osobnosti ? sociology, um�lce, spisovatele ? a polo?ili jsme jim n�kolik n�m�t� a ot�zek k vlastn�mu zamy?len�.

1. Jak Vy osobn� vn�m�te a hodnot�te jistou chaoti�nost panuj�c� dnes v partnersk�ch vztaz�ch? Jde o v�raz spole�ensk�ch i kulturn�ch zm�n, o krizi identity (v ot�zce, co je ?enskost a mu?skost), o oby�ejnou bezradnost, anebo sp�? o pot�ebu experimentovat a hledat jin� p��stup k partnerstv�, erotice a sexu? Je radik�ln� zproblematizov�n� tradi�n�ch mu?sk�ch a ?ensk�ch rol� (jak jsme toho �asto sv�dky u zast�nc� feminismu) pozitivn�m, anebo negativn�m procesem?

2. Souvis� n�jak zm�ny prob�haj�c� ve sf��e partnersk�ch vztah� s kriz� k�es?ansk�ch hodnot, s p�ich�zej�c�m ?nov�m v�kem? (new age), p��padn� s atmosf�rou postmoderny?

3. Na jak� �rovni je podle v�s kultura partnersk�ch vztah� v �esk�m prost�ed� ve srovn�n� s jin�mi, v�chodn�mi a zejm�na z�padn�mi zem�mi ? m�te n�jakou osobn� zku?enost? Jsou zem� a kultury, v nich? se partnersk� vztahy st�vaj� n�m�tem um�leck�ch d�l, esejistick�ch �vah i ve�ejn�ch debat (evropsk�m p��kladem zem� s rozvinutou kulturou partnersk�ch vztah� je Francie nebo ?v�dsko). V tomto smyslu existuje v �esk� kultu�e zna�n� deficit ? jak� pro to m�te vysv�tlen�?

Ivo Mo?n�, sociolog

?Jist� chaoti�nost panuj�c� dnes v partnersk�ch vztaz�ch?, panuje v nich nejm�� od trojsk�ch v�lek, m�?eme-li v��it Hom�rovi a �eck�m dramat�m. U? tam najdeme v?echny ve va?em dopise zm�n�n� �chylky partnersk�ch vztah�. Jsme stejn�, nic nov�ho jsme nevymysleli; a pokud jde o otev�enost ve�ejn� diskuse, v ot�zce incestu m�me je?t� rezervu.

Nechci t�m ��ct, ?e proces civilizace mrav� nep�inesl ?�dn� v�sledky. Norbert Elias m� pravdu: barbarsk� surovost zvolna ustupovala, po dva tis�ce let ?��ila se soci�ln� pyramidou od kr�lovsk�ch dvor� a jejich b�sn�k� do cel�ch populac� kultivace mezilidsk�ch vztah�.

P��nos stolet�, kter� kon��, je ov?em rozporupln�. Zejm�na v�voj v jeho druh� polovin� vzbuzuje rozpaky a nejistotu. To, ?e �esk� spole�nost byla s jeho v�sledkem konfrontov�na z r�zu na r�z, m�?e p�sobit i jako r�na palic�.

Nejpodstatn�j?�m p��nosem modern� doby do partnersk�ch vztah� je velk� civiliza�n� pokrok vztahu v rodi�ovsk�m p�ru. Pr�v� tento vztah se nejv�c upevnil a zkultivoval. Zp�sobilo jist� p�ekvapen�, kdy? na konci sedmdes�t�ch let publikoval p�edn� britsk� historik Lawrence Stone tvrzen�, ?e na?e man?elstv� dos�hla historicky patrn� nejvy??� stability, a v�po�et, kter� dokl�dal, ?e dnes p�i t�etinov� pravd�podobnosti rozvodu trv� jednou uzav�en� man?elstv� v pr�m�ru t�icet jedna let; v tradi�n�ch spole�nostech Evropy ?estn�ct�ho a sedmn�ct�ho stolet�, kter� prakticky neznala rozvody, pr�m�rn� man?elstv� trvalo dvacet t�i let: p�ry daleko d��ve rozlu�ovala smrt.

Dojem o nestabilit� modern�ho man?elstv� vznik� ?patn�m �ten�m statistik a z neznalosti kontextu. Pravd�podobnost, ?e man?elstv� skon�� rozvodem, kol�s� v �esk�ch zem�ch u? v�ce ne? deset let bl�zko nad 35 %. Za t�mto historicky neb�vale vysok�m ��slem se ale skr�v� skute�nost, ?e t�m�r cel� t�etina rozvod� napravuje mladistv� omyl: rozlu�uje man?elstv� v pr�b�hu prvn�ch p�ti let. Drtiv� v�t?ina z takto rozveden�ch pou�ena hled� d�l toho prav�ho a uzav�r� brzy nov� man?elstv�, kter� se u? vesm�s nerozv�d�. Jist�, existuje jak�si revolvuj�c� men?ina, lid�, jim? man?elstv� ztroskot�v� opakovan�: dev�t� s�atek Liz Taylorov� je toho medi�ln�m modelem. Pr�v� tato men?ina ale d�le zvy?uje m�ru rozvodovosti a zkresluje obraz toho, co je obvykl�.

V�ce ne? sedm z deseti �esk�ch man?elstv� je tedy nav?dycky ? dokud smrt p�r nerozd�l�. A dnes to neznamen� dvacet, p�tadvacet let sou?it�, ale sp�?e let pades�t. Uv�?�me-li, ?e homo sapiens v cel� dlouh� historii druhu tak dlouho v p�ru nikdy ne?il ? nen� to obdivuhodn�?

Rozvod� nen� mnoho: snad jen s�atk�. Soudob� m��e rozvodovosti m�?eme pod�kovat za kultivaci vztah�. Mary?a u? nesype utrejch do kafe a mnoh� V�vra najde si k sob� novou ?enu, s kterou se shodne. V ka?d� populaci se ostatn� asi dvan�ct a? patn�ct procent lid� pro ?ivot v p�ru, kter� zakl�d� rodi�ovstv�, fyzicky nehod�. (V ka?d� populaci je v konzervativn�m odhadu zhruba 3?5 % homosexu�l�, asi 3 % ment�ln� retardovan�ch a dal?�ch nejm�n� 6?8 % natolik fyzicky handicapovan�ch, ?e jim s�atek ?t�st� nep�inese.) P�ipo�teme-li t�mto sm�rem psychicky akcentovan� osobnosti (jinak b�je�n� lidi), je to v�c ne? cel� p�tina lidstva. Za star�ho re?imu se vd�val �i ?enil ka?d�, koho t�lo doneslo na matriku: z �esk�ch ?en, kter�m je dnes pades�t p�t let, jen 4 % nebyla nikdy vd�na! Pro neprovdan� ve spole�nosti nebyl prostor. A od osmn�cti d�vky sout�?ily, kter� d��v ot�hotn�: devaten�ctilet� a? jednadvacetilet� �esk� d�vky m�ly po t�icet let nejvy??� porodnost v Evrop�, nepo��t�me-li tam Turecko. Odkl�dat mate�stv� ani otcovstv� nem�lo ve star�m re?imu moc smyslu. A? se tyto anom�lie vyrovnaj� (a nastupuj�c� generace u? se chov� jinak), podle m�ho odhadu bude rozvod� i se zapo�ten�m revolvuj�c� men?iny a omyl� z nezku?enosti tak 20?30 %. Mnoho civilizac� rozkv�talo s obdobnou rozvodovou m�rou, my si na ni tak� zvykneme.

?e po��d mluv�m o man?elstv� a ne o l�sce? Safilov-Rotschildov� p�kn� poznamenala, ?e man?elstv� je slu�iteln� s l�skou ? pokud se sm���me s t�m, ?e v�t?ina lid� v ?ivot� za?ije v�ce ne? jednu l�sku a bude m�t v�ce ne? jedno man?elstv�. Ale jsou i jin� �e?en�. M� pan�, kter� n�m brzy schyst� zlatou svatbu, pravila: nen� to prima, ?e jsme se nikdy nerozvedli? Chaos znepokojuje mlad� bl�zny, kte�� si mysl�, ?e ?ivot kon�� v p�ta�ty�iceti.

Ale ano, a� u? m�m o p�r let v�c, tak� za��n�m b�t znepokojen. Ob�v�m se, ?e to kr�sn� dobrodru?stv� zvan� l�ska stra?liv� ztr�c�. Doba mu podlamuje ob� nohy, na n�m? skute�n� dobrodru?stv� stoj�: je to tajemstv� a n�p�ah k transcendenci.

O n�p�ah k transcendenci p�ipravila l�sku smutn�m paradoxem medic�na nejprve t�m, ?e u? se b�?n� neum�r� na hore�ku omladnic, a pak vyn�lezem pilulky. V tradi�n� spole�nosti, kdy? ?ena dala mu?i, v�d�la, ?e s l�skou obj�m� i smrt: nem�la jistotu, ?e neot�hotn�, a t�hotenstv� znamenalo porod, p�i kter�m se �asto, velmi �asto um�ralo. Gesto, j�m? se mu?i otev�ela, m�lo vzne?enost v potenci�ln� tragice. Do konce minul�ho stolet� to byla situace otev�en� smrti p�i porodu, pak je?t� dlouho necht�n�mu t�hotenstv� a nerevokovateln� odpov�dnosti za nov� ?ivot. Z�nik a zrozen�, oba nejzaz?� existenci�ln� pojmy, nesly po tis�cilet� baldach�n nad mileneck�m lo?em. V s�zce bylo to nejvy??�, v?dycky. Dnes je to prost� p��jemn�, ale mo?n� ?e p��jemn�j?� je p�kn� se osprchovat: ostatn�, pro� nezkusit oboj�? Ta nesnesiteln� lehkost byt�!

Georg Simmel na po��tku stolet� poznamenal, ?e spojovat l�sku se sexem by mohla psychologie, jenom kdyby upadla do rukou �eznick�ch tovary?�. Dnes se pan doktor Uzel asi rozpakuje u? jen i spojovat sex s l�skou; nev�m, co si o t� Simmelov� pozn�mce mysl�. Vyrostl ohromn� sexu�ln� pr�mysl, je? m� bytostn� z�jem subsumovat l�sku sexu. M�dia n�m perou mozek: m�?eme m�t sex jen tak, anebo, pros�m, s l�skou. Ale vlastn� komodita je sex, l�ska p�kn� balen�.

A sex je bez tajemstv�, co?, ob�v�m se, p�ipravilo ?oust�n� o mnoho radosti. My je?t�, kdy? jsme to poprv� d�lali, nikdy p�edt�m jsme to nevid�li. (To nebyl viktori�nsk� vyn�lez: Levi-Strauss p�?e o amazonsk�ch divo?�ch, ?ij�c�ch na �rovni doby kamenn� a neznaj�c�ch ani bedern� p�sku, ?e k soulo?en� se dvojice v?dycky uklid� n�kam, kde je ostatn� nevid�.) Samoz�ejm�, ?e jsme si postupn� objevili v?echno, co lidsk� t�la v milostn�m propleten� mohou vynal�zt. Nen� toho zas a? tak moc; i m�-li pornokazeta jen devades�t minut, spat��te tam u? v?echny kombinace pozic a vz�jemn�ch z�str�ek a z�suvek v akci. Dosp�v� generace, kter� jde vst��c prvn�mu objet� s t�mto �pln�m katalogem v mysli: vid�la, vesm�s v�cekr�t, co bude d�lat, a v�c. R�d bych v�d�l, m�?e-li to b�t pro n� po��d je?t� existenci�ln� exponovan� krok do tmy, ?prvn� krok do mrak�?, jak se jmenuje star� pov�dka S�awomira Mrozka.

Osv�ta zapla?ila st�ny tajemstv�: tr�pen� z neznalosti, strach z nezn�ma, hr�zu z h��chu ? ale nen� tr�pen� sol� ?ivota? A nem�l pravdu Anatole France, kdy? poznamenal, ?e k�es?anstv� u�inilo pro l�sku nesm�rn� mnoho t�m, ?e z n� ud�lalo h��ch? To ov?em jsou pro �eznick� tovary?e blb� ot�zky.

Posledn� p�lstolet� osvobodilo ?enu. Svoboda je zlat� mince. Le� i ta m� sv�j rub i l�c. Nen�-li na rubu odpov�dnost, rub nezmiz� ? objev� se tam jin� v�ci. Ob�v�m se, ?e cena modelu svobody, kter� prod�vaj� m�dia, je nakonec zase vy??� pro ?enu ne? pro mu?e.

S nabytou svobodou p�est�vaj� b�t ?eny kn�?kami tajemstv� a zt�lesn�n�m v��nosti na tomto sv�t�. Za��n� to dost trapn�, kdy? si dnes jinoch sv�ta neznal� dom� d�vku p�ivede a na post�lce zbo?� rozbal�, nez��dka zklam�n zjist�, ?e to nen�, co ukazovali v katalogu: ona nem� t�lo modelky!

Mate�sk�m znamen�m doby pozdn� modernity je tot�ln� v�t�zstv� reprezentace nad realitou. Past na ?enu je ukryta ve faktu, ?e reprezentaci sv�ta v m�di�ch a um�n� produkuj� mu?i a ?eny ? a ?eny zejm�na, jak� v�t�zstv� ?, kte�� a kter� pov�t?in� n�le?ej� k on� p�tin� lid� s omezen�m talentem pro trval� vztah. Reprezentace sv�ta citov�ch vztah� op�en� o jejich zku?enost je fale?nou reprezentac� pro v�t?inu populace. Le� ta v�t?ina, pr�v� jako v dob�ch Komensk�ho poklekala k modlitb�, shroma?�uje se v rodinn�m kruhu ve�er co ve�er v zsinal�m sv�tle obrazovky. R�d bych v�d�l, jak se jim v hlav� srovn�v� sv�t tam reprezentovan� se sv�tem, kter� ?ij�.

U? ve �ty�ic�t�ch letech si pov?iml Adorno: m�dia n�s p�esv�d�uj�, ?e to nejlep?�, co m�?eme od ?ivota o�ek�vat, je �sp�ch. A da�� se jim to! To samo by zas a? tak nevadilo, ob�v�m se v?ak, ?e cel� ve�ejn� prostor, kde se ten �sp�ch realizuje, tvaruj� siln�ji ti, kdo? maj� slab?� talent utv��et prostor intimn�; nev�m, nen�-li v tom i kus kompenzace. A tak n�m konstruuj� sv�t, kter� je st�i?en jim na m�ru; je ov?em daleko m�n� u?ivatelsky p��v�tiv� pro ty, kdo? se odv�?� trval�ch vztah�. Vztah k d�t�ti je fat�ln� trval� vztah, a proto d�t� v pozdn� modern� ub�v�.

P�esto chov�m nad�ji, ?e pokrok civilizace postupuje s blahod�rnou pomalost� p��rodn�ho v�voje d�l. ?eny jsou expertky na l�sku. Mu?i doufali, ?e a? odhal� p��rodn� z�kony, zmocn� se Prom�theova ohn�: to bylo v osmn�ct�m stolet�. V devaten�ct�m vid�li, ?e musej� je?t� ty p��rodn� z�kony aplikovat v technologi�ch a organizaci v�roby. Ve dvac�t�m stolet� seznali, ?e dosud chyb� zorganizovat st�t jako dealera solidarity, aby c�le bylo dosa?eno: Prom�the�v ohe� po��d neh��l. Ale ani to nepomohlo: v?echno jim le?� u nohou, a sv�t nen� a nen� k ?it�. Nev�m: za�nou u? kone�n� naslouchat ?en�m, kter� vypr�v�j� p��b�h sv�ho ?ivota ne jako p��b�h dob�v�n� sv�ta, ale jako p��b�h budov�n� vztah�?

Oporou pro mou nad�ji je skute�nost, ?e mezi ministry �esk� vl�dy jsou tak� chlapi, co se neboj� m�t d�t� v�c ne? t�i. Civilizace se v?dycky ?��ila od dvo�an�. (Je?t� �ek�m, kdy se p�idaj� b�sn�ci: co v�m, zat�m snad jen Ludv�k Vacul�k m� d�t� p�t.)

***

Bo?idara Turzonovov�, here�ka

Domnievam sa, ?e samotn� ot�zka obsahuje aj odpove�: kr�za z�padnej kult�ry sa h�dam najmarkatnej?ie odr�?a pr�ve na partnersk�ch vz?ahoch a ich zmen�ch. Svoj�m sp�sobom je to t�ma �i ot�zka na telo a z �asu na �as mi v mojej s�kromnej verzii prelietava hlavou u? skoro 35 rokov.

Stala som sa dospelou (?) za�iatkom 60. rokov, ?ij�c v tej ?lep?ej a pokrokovej?ej? �asti sveta. Za ?eleznou oponou hlodal existencionalizmus, ?Boh bol m�tvy?, ?�lovek sa rodil nad jamou svojho hrobu?, in?tit�cia man?elstva a rodiny bola v kr�ze, zatia� �o u n�s hlodal marxleninizmus, rodil sa nov� �lovek (podobne ako v zemi, ?kde dnes bolo u? zajtra?) formovan� socialistickou mor�lkou, ktor� sa pre istotu Bohom ani neza?a?oval. Navy?e, mysl�m koncom 60. rokov, k n�m prebleskovali zvesti o ?kr�ze divadla?? ? tak?e dve veci, ktor�m som hodlala zasv�ti? ?ivot (to skoro doslova, tajne ma odd�vali v kostole), boli u? v t�ch �asoch v kr�ze, ktor� vlastne pretrv�va dosia�. (V mojom veku to nie pre m�a pr�ve povzn�?aj�ce pomyslenie ? ?ivot ako kr�za?)

Kr�za ? �as nakopen�ch nevyrie?en�ch probl�mov, �as neistoty, vyn�ten�ch zmien, �as nadch�dzaj�cej ?ance.

Ned�vno sa mi n�hodou dostala pred o�i charakteristika projektu nad�cie pre �asopis Sophia ? ?tvr?ro�n�k pre aplik�ciu duchovn�ch hodn�t v praxi, kde sa medzi in�m uv�dza: ?? bez skvalitnenia �udsk�ho vedomia a charakteru bude ka?d� invest�cia, ka?d� technick� a legislat�vny v�dobytok z ve�kej �asti ne��inn� �i zneu?it� na osobn� ��ely. Preto si mysl�me, ?e prvorad� je venova? pozornos? kr�ze hodn�t; kr�za ekonomick�, ekologick�, politick� a rodinn� (aj partnersk�ch vz?ahov ? pozn. B. T.), atd?. s� vlastne u? iba jej d�sledky? Lebo tak, ako �lovek m� ducha, du?u a telo, rovnako aj spolo�nos? m� ducha, du?u a telo: telom spolo�nosti je hospod�rstvo, du?ou pr�vne, kult�rne a akademick� in?tit�cie a duchom hodnotov� syst�m, mor�lka. Av?ak u jednotlivca, ako aj u spolo�nosti plat�, ?e duch je pr��ina, du?a prostredn�k a telo v�sledok. Ak budeme za��na? s lie�en�m spolo�nosti od tela, budeme n�ten� st�le iba zachra�ova? tie najnaliehavej?ie pr��iny choroby, ktor� zost�va nezmenen� a p�sob� st�le v nov�ch form�ch??

Tak tak�to poznanie m� u? k dispoz�cii dne?n� mlad� gener�cia (RNDr. Emil P�le?, CSc., autor citovan�ho textu, ?�fredaktor spom�nan�ho �asopisu je o nie�o mlad?� ako moja star?ia dc�ra). To u? sn�� skyt� n�dej.

Sophia, ktor� je ko�tern� s Bohom (C. G. Jung ? Odpoved? J�bovi), archetyp Evy a M�rie, kozmick� Bohy�a m�drosti ved�a Stvorite�a ? partneri?

Pre m�a a? omra�uj�co znel v�rok G. G. M�rqueza v mimoriadnom vydan� �asopisu Time (jese� 1992): Jedinou novou �deou, ktor� by mohla zachr�ni? �udstvo 21. storo�ia je, ?e ?ena preberie vl�du nad svetom. Som presved�en�, ?e mu?sk� hegem�nia premrhala svoju 10 000ro�n� pr�le?itos?? Mu?sk� ?trukt�ra moci dok�zala, ?e nie schopn� zabr�ni? de?trukcii ?ivotn�ho prostredia, preto?e nie je schopn� prekona? svoje vlastn� z�ujmy. Na druhej strane ?eny s� pre ochranu ?ivotn�ho prostredia geneticky predur�en�. Obrat v moci je z�le?itos?ou ?ivota �i smrti.

Dnes prv�krat v dejin�ch USA ? najmocnej?ej krajiny sveta ? sa stala ministerkou zahrani�n�ch vec� (a teda partnersk�ch vz?ahov) ?ena. Vo ?v�dsku je ministerkou obrany ?ena. Dokonca v Turecku je ministerkou zahrani�n�ch vec� mlad� ?ena, rovnako ako aj v Bulharsku?

Neviem, ale nejak in?tinkt�vne sa domnievam, parafr�zuj�c Josepha Hellera ? nie�o se stalo?

***

Josef C�sa�ovsk�, re?is�r dokument�rn�ch film�

1.

? ruka Stvo�itele se pomalu vzdaluje od Adama.

Odkud ten znepokojiv� pocit ?���c� se temnoty? A pro�? Je to snad �nik p�ed miliony sv�tel na?� civilizace, kter� tak �sp�?n� zah�n�j� tmu, a? zhas�naj� i no�n� svit hv�zd? Dlouho jsem se sna?il naj�t spole�nou nit t�to zd�nliv� chaotick� t��?t� obraz�, kter� se mi neodbytn� vracely jako motto filmu N�vraty bohyn�.

Pozd�ji m� zarazila p�eva?uj�c� maskulinita v?ech t�chto p��b�h�: Stvo�itel, Adam, ryt��i, Spole�enstvo prstenu, n�mo�n�ci Narnie. ?eny v nich hraj� pouze epizodn� role, ne-li p��mo negativn�. V?ude je kl��ov� a rozhoduj�c� mu?sk� p�l, kter� bojuje a v�t�z�. Boj dobra a zla tradi�n� ch�peme jako boj sv�tla s temnotou. Sv�tlo obvykle reprezentuje mu?sk� p�l, temnota ?ensk�. Obraz ?eny jako n�doby h��chu, b�?n� v judaismu, k�es?anstv� a isl�mu, hluboce zapustil ko�eny do na?eho podv�dom�, kde s nev�danou silou roztrhl p�vodn� ned�ln� celek dvou vz�jemn� se dopl�uj�c�ch p�l�. V tomto sugestivn�m obrazu je hranice mezi dobrem a zlem jasn� a snadno uchopiteln�, a t�m i nebezpe�n� sv�dn�, nebo? n�m umo?�uje tuto hranici posunout mimo vlastn� nitro a vlastn� sv�dom�. Zl� jsou v?dycky ti druz�. ?ensk� pohlav� je prohl�?eno za had� pl�m�. Had symbolizuje hr�zu z temn�ho l�na, pravideln� ron�c�ho krev, na rozd�l od p�vodn�ho obrazu posv�tn� br�ny, d�vaj�c� ?ivot. Bible kodifikuje soubor opat�en�, co v?echno nesm� menstruuj�c� ?ena d�lat a �eho se nesm� dot�kat. Posv�tn� tekutina ?ivota, ?ensk� krev, je ozna�ena za ne�istou.

Arogantn� a nep��telsk� postoj k ?ensk�mu p�lu p�edur�il podobu na?� kultury na dlouh� tis�cilet�. Takto zdeformovan� pohled na sv�t p�in�?� zv�?en� riziko patologick�ch stav� ve spole�nosti, upalov�n�m �arod�jnic po��naje a genocidou ?iv� p��rody kon�e. Zejm�na, kdy? mu?sk� p�l disponuje tak ��inn�mi n�stroji, jako je v�da a technika. Jen?e v�da a technika mu nepomohou porozum�t ani sob�, ani sv�tu, proto?e v�d�t je?t� zdaleka neznamen� rozum�t. Bez sv�ho protip�lu bude mu? ztracen. Zabloud� ve sv� vlastn� temnot�, odkud ho u? nevyvede ?�dn� Ariadn�. Ve sv�t�, kter� pop�el ?ensk� rozm�r, se ?eny zm�n� v bojovn� feministky nebo barov� Barb�ny.

Ochota a pohotovost zab�jet je typick� pro mu?sk� p�l. Mu? m� sklon odd�lovat racion�ln� vrstvu sv� p�irozenosti od citov�, a t�m se m�?e sn�ze odcizit s�m sob�, ani? by si to v�bec uv�domil. ?eny tolik nepodl�haj� tomuto rozpolcen�, a proto jim sv�t z�st�v� daleko v�ce otev�en.

A tak nen� divu, ?e z�sadn� zm�ny v my?len�, nen�padn� se rod�c� pod povrchem spole�nosti, jsou nap�jeny z tohoto ??ensk�ho? zdroje (teorie chaosu, hypot�za G�ie, fuzzy logika, morfogenetick� pole atd.). To snad vzbuzuje nad�ji, ?e ?ensk� p�l (moudrost, intuice, vn�mavost, cit) bude hr�t daleko v�znamn�j?� roli ne? dosud.

Co je tedy p���inou rostouc� iracionality, kter� byla odjak?iva p�isuzov�na zatemn�n� mysli a emocionalit�, tedy tomu, co tradi�n� p�ipisujeme ?en�m? Bylo by p��li? snadn� projevy ni�iv�ch a chaotick�ch sil op�t svalovat na ?ensk� p�l nebo v nich vid�t pomstu t�ran� a poni?ovan� G�ie, Velk� Matky v?eho ?iv�ho, kter� trest� sv� py?n� a arogantn� d�ti, proto?e rostouc� iracionalita je jen reakc� na bezb�ehou racionalitu dne?n�ho sv�ta.

2.

?Honda ? va?e nov� ego?

? �teme na billboardech na?ich ulic ?

Je to v�sti?n� model hodnotov�ho ?eb���ku dne?n� spole�nosti. Nabl�skan� p�sty jako symbol erektivn� s�ly s manu�lem know-how vedou nejrychlej?� cestou k �emukoliv, �eho se samo?ern�mu egu na vrcholu pyramidy ?ivota zachce. Ale sta��, aby objekt v?ech t�ch nutkav�ch a iracion�ln�ch tu?eb mu?sk�ho p�lu unikal bez jak�hokoliv racion�ln�ho d�vodu (jak p�esn� vystihuje Antonioniho Identifikace jedn� ?eny) a z cel�ho oslniv�ho kaleidoskopu moci, pen�z, kari�r, kont a limuz�n zbyde hrom�dka cetek. Psychika postaven� v�hradn� na projevech vn�j?�ho �sp�chu se zhrout� jako dome�ek z karet. P�el�t�v�n� supersonick�ho mu?stv� nad povrchem cel� zem�koule spot�ebuje toti? ve?kerou energii nutnou k z�sk�n� vnit�n� s�ly. Ale nemylme se: mu?sk� p�l nejsou jenom mu?i. Leckter� ?ena zt�les�uje rysy mu?sk�ho p�lu daleko rafinovan�ji ne? mu?i sami a leckter� mu? se c�t� bezpe�n�ji v ?ensk� roli.

�asto doma s ?enou pochybujeme, zdali v�bec dob�e p�ipravujeme na?e d�ti do dne?n� reality, kdy? v nich udr?ujeme mytick� sv�t tradi�n�ch k�es?ansk�ch hodnot. V konfrontaci s drsn�mi pom�ry ve t��d�ch dne?n�ch ?kol�k�, formovan�ch chladnokrevnost� ak�n�ch hrdin� a unyl�ch barb�n, vykalkulovan�ch na vn�j?� efekt, je d�v��iv� sv�t velikono�n�ho zaj��ka i v�no�n�ho D�?�tka a? p��li? k�ehk� a zraniteln�.

Hovo��me-li o krizi k�es?anstv�, je souvislost mezi potla�en�m ?ensk�ho p�lu a nadvl�dou mu?sk�ho vid�n� sv�ta o�ividn�. V?imn�me si, kolik je tu maskulin: Otec, Syn a Duch svat�. Jist�, ve sv� nejlep?� podob� d�v� k�es?ansk� v�ra �?asnou, strhuj�c� vizi cesty ke sv�tlu, k nebes�m. Z�st�v� v?ak ot�zkou, za jakou cenu. Kolika hektolitry krve v historick�m ml�nu masakr� byla vykoupena? Kolik p��rodn�ch n�rod� bylo smeteno z povrchu zem�? Vy��tali jim krvav� ob�ti. Kdo v�, zda pr�v� nezastupitelnost ob�ti neudr?ovala krvela�nou temnotu lidsk�ho nitra v rozumn�ch mez�ch. Pop�eme-li toti? temnotu a odm�tneme-li ji ka?dodenn� zduchov�ovat v norm�ln�m ?ivot�, vr�t� se n�m zadn�mi vr�tky, n�kdy i v besti�ln� podob�.

Nepop�r�m, ?e se k�es?ansk� hodnoty staly ned�lnou sou��st� m�ho sv�ta. Ale neubr�n�m se �sm�vu, kdy? sly?�m, ?e k�es?anstv� budovalo sv� rotundy a kostely na m�stech starobyl�ch posv�tn�ch ob�ti??, aby je zachr�nilo. P�ipom�n� mi to sp�? parafr�zi budovatelsk�ho hesla, ?e m�r mus�me uchr�nit, i kdybychom ho m�li rozt��skat na cucky. Fanatici vyt�s�uj�c� ze ?ivota t�lesn� p�l jsou v?dycky nebezpe�n� a krut�, jako biskup mu��c� bezbrann�ho chlapce v Bergmanov� filmu Fanny a Alexandr. Bylo by v?ak nespravedliv� nepodtrhnout moc Kristovy ob�ti, kter� se m� st�le osobn� dot�k� a fascinuje, nebo? sv�m p��b�hem oz�ejmuje jednotu bo?sk�ho s pozemsk�m. Kristus je jedin� z cel�ho z�stupu orient�ln�ch, pohansk�ch a antick�ch boh�, kter� se ?�dn�m trikem nevyvl�kl ze sv�ho �d�lu t�lesnosti a vydr?el na k��?i a? do konce.

Pokusem o vym�cen� jednoho p�lu z ned�liteln�ho celku na?� psychiky kon�� dlouh� a vlekl� experiment evropsk� k�es?ansk� civilizace. Dala sv�tu nejen nesmrteln� um�leck� a duchovn� hodnoty, ale i takov� triumfy bestiality, jako je kumulace nejkrvav�j?�ch ud�lost� v d�jin�ch lidstva do pouh�ho stolet� (dv� sv�tov� v�lky, holocaust, fa?ismus, komunismus). Pokud se ob� polarity v ka?d�m �lov�ku op�t vyrovnaj�, bude v rovnov�ze i cel� sv�t.

3.

?Ale v?dy? t�m slepi�k�m se to tady l�b�!?

?Ale v?dy? t�m slepi�k�m se to tady l�b�!? chl�cholila m� vedouc� velkov�robny vajec, kdy? jsem zd�?en� proch�zel pod�l nekone�n� �ady miniaturn�ch k�j�, v nich? byly nacp�ny tzv. nosnice. P�s nep�etr?it� un�?el jedn�m sm�rem syntetickou potravu a druh�m vaj��ka. A to zdaleka nebyl ten nejhor?� z�?itek z nat��en� filmu Besti��.

Co m�?eme �ekat od kultury mezilidsk�ch vztah�, kdy? do na?eho vnit�n�ho sv�ta byly napevno zality megatuny betonov�ch hr�z� s v?ude vyh�ezl�m za?�vac�m traktem na?eho hospod��stv�? V soukrom�m ?ivot� n�m les nahrazuje fototapeta, kv�tinu nikdy nevadnouc� plast a ?enu s nevyzpytateln�mi n�ladami v?dy ochotn� nafukovac� panna. Na?e krajina ztratila rozm�r skrytosti a na?e ?eny �ctu. �e?t� chlapi v hospod�ch trous� pohrdliv� pozn�mky o slepi��m mozku (a netu?�, ?e mozek jejich ?en je integrovan�j?�), nasednou do sv�ch nov�ch ?eg? a metaj� sv�teln� a zvukov� houka�ky po op�?al�ch ?nosnic�ch? t�?k�ch ta?ek s n�kupem. Doma si pak pust� Novu, kter� jim potvrd�, jak jsou mu?n� a skv�l�. Slu?nost se dnes pokl�d� za projev slabosti. Velk� my?lenky nud� a komplikuj� �lov�ku ?ivot. �esk� n�rod m� p�irozenou ned�v�ru k velk�m idej�m, kter� jsou v?dy v�cem�n� patetick�. M� sklon je zesm�?�ovat a zleh�ovat, co? je samoz�ejm� sympatick�. Ale spole�nost, kterou neudr?uj� velk� ideje, degeneruje a rozpad� se. V posledn� dob� mi p�ipad� nedostatek velk�ch my?lenek p��mo �m�rn� tomu, jak stoup� po�et siln�ch voz� na �esk�ch silnic�ch. ?ok z demokracie pro?�v�me i proto, ?e spole�nost jen jin�m zp�sobem aplikuje model chov�n�, kter� se v n� za komunismu kodifikoval nepsan�m z�konem: starejte se o sv�j blahobyt a nestrkejte nos do v�c� ve�ejn�ch.

Prov�d�l n�kdo pr�zkum, jak� estetick� m���tka maj� d�ti vyr�staj�c� odmali�ka na panelov�m s�dli?ti? Jak se tam c�t� doma? P�ipadaj� jim panel�ky kr�sn�? Norma kr�sy se jist� m�n�. Na?i p�edkov� se mo?n� d�vali na menhiry stejn�, jako se dnes d�v�me na transforma�n� stanice v krajin�. Ale Keltov� se jist� nepohor?ovali nad megality jako my nad betonovou siluetou atomovky v ji?n�ch �ech�ch. Zat�m nezn�m nikoho, kdo by nad odkali?t�m litv�novsk� chemi�ky nebo na dn� velkodolu �esk� arm�dy pro?�val extatick� pocit splynut� s krajinou domova. Brut�ln� obna?en� ��elovost na?ich betonov�ch s�dli?? zcela postr�d� ?ensk� prvek, kter� v?dy vytv��el pocit domova, pe�oval o n�j a zkr�?loval ho.

Krajina, kter� se n�m l�b�, se �asto podob� ?ensk�mu t�lu. Obl� kopce prozrazuj� jej� nitro, podobn� jako p�il�hav� ?aty napov�daj� o kr�se skryt�ch forem. A skrytost je dal?�m d�le?it�m rozm�rem ?ensk�ho p�lu. Proto kilometry vystaven�ho ?ensk�ho masa na na?ich ulic�ch p�sob� sp�? trapn� a? odpudiv� ve srovn�n� se saigonskou kr�skou, rafinovan� zahalenou od hlavy a? k pat�. Ta v�s pak snadno vt�hne do sv�ta nej?hav�j?�ch erotick�ch fantazi� i uprost�ed ?iv� pouli�n� kav�rni�ky. A sta�� k tomu skute�n� m�lo: vlastn� nic. Jen sl�nka na stole, p�r mazliv�ch o�� a hra s n�kolika zrnky soli na tit�rn�m ukazov��ku.

Jednoho r�na jsme v jak�msi zapadl�m kub�nsk�m hotelu dostali s kameramanem chu? na oblig�tn� sklenku ml�ka. Nedok�zali jsme si v?ak vybavit ?pan�lsk� slov��ko a ��?nice na?e anglick�, n�meck� i rusk� pokusy objednat si ml�ko jen vl�dn� trp�la. Pak kameramana napadlo nazna�it na prsou mezin�rodn� srozumiteln�m gestem dojen�. Kub�nka ho sledovala s kamennou tv��� a hrd� odplula. P�edpokl�dali jsme, ?e definitivn�. Dve�e z kuchyn� se v?ak rozlet�ly a ��?nice p�in�?ela dv� sklenice ml�ka za hur�nsk�ho sm�chu. Dve�e l�ta�ek st��dav� zakr�valy a odkr�valy nezapomenuteln� v�jev. Kub�nsk� kucha�ky v?ech barev pleti se honily kolem ploten a s naka?liv�m gustem n�padit� rozv�jely variace na kameramanovo gesto. Psal se rok 1987. Dnes bychom nejsp�? od ��?nice dostali m�sto sklenky ml�ka r�nu p�st�. Amerika je odtud jen co by kamenem dohodil.

Ale p�es v?echen harassment a pomstychtiv� feminismus s cvakaj�c�mi n�?kami i p�es stoupaj�c� po�ty rozpadl�ch man?elstv� a svobodn�ch matek je?t� st�le nezn�me lep?�, prost?� a ��inn�j?� recept na lidsk� ?t�st� ne? ten, kter� p�ed n�kolika tis�ci lety vyslechla Nausika� z �st �lov�ka, od n�ho? bychom to vzhledem k jeho notorick�mu tul�ctv� �ekali nejm�n�:

(Hom�r, Odysseus, p�el. R. Mertl�k)

Zdena Bratr?ovsk� a Franti?ek Hrdli�ka, spisovatelsk� dvojice

Je t�?k� rozhodnout, zda dosavadn� normy a formy partnerstv� skute�n� dosp�ly do krizov�ho stadia, jak to nazna�uj� polo?en� ot�zky. M�?e to b�t optick� klam. Staro�e�t� filozofov� pova?ovali za nejvy??� formu l�sky homosexu�ln� vztah. Sd�leli tento n�zor i staro�e�t� zem�d�lci a �emesln�ci? Sotva. Boccaccio vypr�v� rozmarn� historky o chl�pn�ch mni?�ch. Vybral si kuri�zn� p��pady, nebo postihl obecn�j?� sklon tehdej?�ch duchovn�ch? A do t�etice p��klad z n�rodn�ho obrozen�: Co p�isp�lo v�razn�ji ke krizi man?elstv� Bo?eny N�mcov� ? jej� vrozen� dispozice, nebo spole�ensk� podm�nky, v jak�ch musela ?�t? D� se p�edpokl�dat, ?e jej� man?elstv� by se octlo v krizi, i kdyby ?ila kdykoli jindy ? podobn� jako se d� p�edpokl�dat, ?e by nap��klad Ab�larda a Heloisu stihl t�? tragick� �d�l, i kdyby se setkali dejme tomu v ��e francouzsk�ho osv�censtv�. Opravdov� p��telstv� a opravdov� l�ska se vyskytuj� natolik ojedin�le, ?e se jen st�?� mohou st�t spole�enskou normou.

Podle sociologa D. Barashe je ve?ker� kultura v podstat� extenz� biologie. Sou?it� ?eny a mu?e v man?elstv� je tedy podle tohoto u�en� roz?��en�m evolu�n�ho programu, kter� usiluje o zachov�n� druhu. P�ijmeme-li tuto hypot�zu, pak se zd�, ?e se n�m evolu�n� program p�inejmen?�m omrzel. Partnera si v�t?inou nevyb�r�me podle charakterov�ch vlastnost�, nebo? je v�t?inou neum�me p�edem odhadnout; rozhodujeme se intuitivn� nebo pragmaticky a na po��tku akcentujeme sp�? vn�j?� vystupov�n� a vzhled. Vskrytu pokl�d�me ka?d�ho partnera za zbo?�, kter� m�?eme kdykoli vhodn� opracovat �i sm�nit na man?elsk� burze. ��m d�l �ast�ji na n�j pohl�?�me jako na potenci�ln�ho rivala, nebo? z�padn� model demokracie v n�s posiluje sklony k vypjat�mu individualismu. Zvykli jsme si odd�lovat psychickou str�nku od fyzick�. P�ipou?t�me sice, ?e m�?eme v mileneck�m objet� pook��t, jako dejme tomu p�i no�n�m koup�n� v jez�rku, ale nepo��t�me u? s t�m, ?e by n�s hlub?� kontakt mohl psychicky obohatit. Nebudeme muset ka?d� zisk na�erpan� v partnersk�m vztahu splatit posl�ze n�jakou osobn� �jmou ? ztr�tou identity, sn�?en�m spole�ensk� presti?e, pod��zen�m postaven�m apod.? Nezd� se, ?e by to sv�d�ilo o na?� touze experimentovat. Sv�d�� to sp�? o na?� netrp�livosti a ned�v��e. Satirick� glos�tor t�chto prom�n by tedy mohl sociobiologovi Barashovi nam�tnout, ?e n�m nejde o zachov�n� druhu, n�br? o individu�ln� p��pravu na z�nik. Bude-li se n�m pak kultura jevit jako n�co nadbyte�n�ho, prost� ji odvrhneme.

Vliv kultury na partnersk� vztahy nen� ostatn� jednozna�n�. Jak poznamen�v� nap��klad psycholog M. Nakone�n�, je pravda, ?e kultura pozvedla lidskou sexualitu k vy??�mu pojet�, k erotice. V dal?�m v�voji se v?ak podle jeho n�zoru kultura p�i�inila o to, ?e odd�lujeme erotick� napln�n� smyslu ?ivota od partnersk�ch vztah�, tj. ?e je dokonale zv�c�ujeme. Tato prom�na, jak se zd�, souvis� s ?ir?�m fenom�nem, ne? je krize k�es?ansk�ch �i humanistick�ch hodnot. Je to prost� d�sledek p�ekotn�ho civiliza�n�ho a technick�ho rozvoje, kter� naru?il p�irozenou rovnov�hu mezi na?�m rozumov�m a citov�m vybaven�m. Z tohoto hlediska by se dal zpochybnit nejen vliv kultury, ale i vzd�l�n�. Pro?itek australsk�ho domorodce m�?e b�t ryzej?� a siln�j?� ne? pro?itek evropsk�ho vzd�lance, jak o tom ostatn� sv�d�� jejich v�tvarn� projevy. Informace, kter�mi n�s zahrnuj� v�chovn� �stavy �i sd�lovac� prost�edky, se daj� naopak zneu?�t k indoktrinaci neblah�mi ideologiemi. P�edstavu o opravdov� l�sce n�m tedy mohou zprost�edkovat sp�? m�ty ne? pragmati�t� psychologov�. Pot�? je v tom, ?e u? bychom ji pravd�podobn� neunesli. St�la by n�s moc energie a ostatn� lid� by se n�m vysm�li ? podobn� jako se nezral� v�rostci po?klebuj� v?emu, co je p�esahuje.

Tento strach z l�sky se samoz�ejm� projevuje i v sou�asn� literatu�e ? zvl�?? kdy? ji srovn�me se starod�vn�mi eposy. Vztah Tristana a Isoldy proch�z� z�va?nou, mnohaletou kriz�, ale jejich l�ska nevyhas�n�. Prokurista Josef K. se t�?� jen z n�hodn�ho, �ist� fyzick�ho setk�n� s Fr�dou. V nejnov�j?�ch rom�nech se �asto hrdina zab�v� jen s�m sebou, sv�mi ambicemi, pochybnostmi atd., p��padn� se rozlo?� do dvou shodn�ch subjekt�, aby unesl t�hu sv� autopsie. P�ednost� t�chto rom�n�-monolog� by mohla b�t hodnota subjektivn� v�pov�di, tj. m�ra up��mnosti, kterou do nich auto�i vlo?ili. Ponechme stranou, jak se to da�� zahrani�n�m liter�t�m. �esk� liter�t, jak se zd�, nechce riskovat �ten��skou nevoli, a proto p�ihl�?� k dom�c�m p�edsudk�m. Jeho protagonista dnes u? p�izn�, ?e ve ?kole �i na zahrani�n�m z�jezdu onanoval, nebo? se to pokl�d� za b�?n�, ne-li polid??uj�c� �kon, ale neodv�?� se vyjevit, ?e ho sexu�ln� p�itahuje vlastn� sestra ? nen� p�ece Caligula nebo egyptsk� faraon. Stejn� tak se ned� o�ek�vat, ?e by se vydal do �editelny s pohrab��em, aby obh�jil �est sv� d�vky, jako to kdysi ud�lal mlad� Tom�? Masaryk. Ned� se p�ece kv�li Ani�ce vyhodit z gymn�zia. Rad?i si tedy namluv�, ?e Ani�ka nen� ta prav�. Je typick�, jak se pr�m�rn� �ech stav� nap��klad k Dutourov�m Hr�z�m l�sky nebo k Bergmanov�m Sc�n�m z man?elsk�ho ?ivota: Intenzita a v�kyvy popisovan�ch vztah� mu p�ipadaj� p�ehnan�, nep�esv�d�iv� a v detailech nevkusn�. Neum�me se vyrovnat s posedlost� a s v�?n� ? ani s ciz�, ani s vlastn�. Nesoulad mezi t�m, co prohla?ujeme, a t�m, jak jedn�me, v�t?inou nevn�m�me jako charakterov� kaz, ale jako optim�ln� strategii vhodnou k p�e?it�. Vyh�baj�-li se tedy �e?t� liter�ti a publicist� ve�ejn�m diskus�m o partnersk�ch vztaz�ch, souvis� to p�edev?�m s dom�c� tradic� pokryteck� mor�lky. Pokud n�kter� mluv�� nadhod� toto t�ma, sklouzne diskuse zpravidla do oblast�, kter� n�s tak nerozjit�uj� ? besedujeme tedy rad�ji o rodi�ovsk�ch probl�mech, o vztahu zdrav�ch k nemocn�m, feminismu apod.

Existuje-li n�co takov�ho, jako je n�rodn� charakter, odvozuje se zpravidla z historick�ho v�voje. Severoamerick� pruderie m� �dajn� sv� ko�eny v purit�nstv� p�vodn�ch imigrant�. Ko�eny �esk� pruderie tak z�ejm� nejsou ? leda?e bychom p�i�kli purit�nsk� sklony i ?i?kovi, kter� dal nesmlouvav� vyhladit adamity. Van�ura v Alchymistovi a Winter v Rozin� sebranci n�zorn� dokl�daj�, jak se p��snost a v�?nost �esk�ch v���c�ch sr�?ela v Praze s horkokrevn�m, lehkomysln�m italsk�m temperamentem. To by mohlo z��sti vysv�tlit n�? polovi�at� postoj k sexu�ln� a partnersk� problematice. Neum�me spont�nn� projevovat a p�ed�vat radost. Um�li to na?i p�edkov�? N�kdy se zd�, jako bychom opo?d�n� dopl�celi na absenci hrdinsk� epiky v �esk� literatu�e. Od dne?n�ho mu?e u? se ani neo�ek�v�, ?e se projev� jako hrdina. Sta��, kdy? se vyzn� v technice, v obchodu �i v politice; v��i emoc�m je naproti tomu ostra?it�, nebo? se ob�v�, ?e by mohly kolidovat s jeho pracovn�m programem �i s jeho osobn�mi z�libami. Souvis� to samoz�ejm� s tradi�n�mi mu?sk�mi vlastnostmi, jako je je?itnost a cti?�dost, kter� sehr�valy v lidsk�ch d�jin�ch sp�? negativn� ne? pozitivn� �lohu ? ve sv�ch d�sledc�ch vedly �asto k politick� agresi a etnick� nesn�?enlivosti. Je paradoxn�, ?e emancipa�n� hnut� utvrzuje v ?en�ch pr�v� tyto zdiskreditovan� vlastnosti, m�sto aby p�isp�lo k pochopen� ?ensk� sv�bytnosti. ?ena p�est�v� b�t p�irozen�m mu?sk�m protip�lem. Jak ostatn� dokl�d� neut�?en� soukrom� ?ivot mnoh�ch l�ka�ek, v�deck�ch pracovnic, podnikatelek a podobn�, sama emancipace ?enskou situaci ne�e?�.

Vyzn�ly p�edchoz� �vahy p��li? skepticky? Nebezpe��, ?e by se prom�tly do b�?n�, ka?dodenn� praxe na?t�st� nebo nane?t�st� nehroz�. I kdyby se instituce man?elstv� stala �ist� form�ln�, bezpochyby je?t� n�jak� �as potrv� ? jednak jsme dosud neobjevili jin� funk�n� model, kter� by ochr�nil spole�n� majetek a potomky, a jednak je man?elstv� spojeno s jist�mi ritu�ly a konvencemi, jich? se neradi z��k�me. Sklon ke konzervatismu, jak zn�mo, je v n�s zako�en�n stejn� hluboko jako sdru?ovac� pud.

***

Jan Cihla, mal��

1. Zrcadlem lidsk� civilizace na konci 20. stolet� jsou medi�ln� zprost�edkovan� informace na jedn� stran� a ?ivotn� praxe jedinc� v ?irok�m p�smu kulturn� spole�ensk�ch formac� na stran� druh�. �lov�k hledaj�c� a nal�zaj�c� je vlastn� rozporupln� jedinec, pokud si to v?ak p�izn� a pokud je ochoten sv� chov�n� podrobit zkoum�n�.

Partnersk� ?ivotn� vztahy: D�jiny v�tvarn�ho zobrazen� t�to vazby jsou prom�nliv�m dokumentem ide�lu, p�eludu a snad i prov�zej�c�ho �?asu a �zkosti t� vazby. Imperativem dne?n�ho pro?itku jsou vlastn� vte�iny, ne u? tolik trv�n� v �ase. Jak� je vlastn� trojsmysl Leonardova Jana K�titele �i L�dy s labut� ? tak frekventovan�ch n�m�t� ikonografie. Je to nutkav� p�edstava, touha po p�ekon�n� sebe sama? Tolik je vlastn� obna?en�ch jev� partnersk�ho vztahu, kolik je forem autostylizace.

Narodili jsme se a zem�eme v?ichni. Jde o to, jak budeme napl�ovat p�edstavu sv� existence, jak� zrcadlo sob� nastav�me; snad tomu pozn�n� pomohou a tajemstv� oz��� nov� objeven� hesla erotiky ze slovn�ku velk�ho mal��e 21. stolet� ? P. Kleea.

2. Ty prom�ny partnersk�ch vztah�! V?dy? je to vlastn� odvr�cen� tv�� svobody a snad i jednostrann� v�klad existencialismu. V?dy znovu protiklad osobn�ho rozhodnut� s organizac� p��rodn�ho kolob�hu. To v?e v rovnici s nezn�mou a nekone�nou konstantou jedine�n� situace.

Na �svitu nov�ho v�ku se postmoderna otev�ela alternativn�m v�klad�m. �d�lem jednotlivce p�es ve?ker� opory a pom�cky my?lenkov�ho vybaven� v?ak z�stane vlastn� osud v jist�m osamocen�. Bez souvislost� a v�dom� d�vno objeven�ch a zprost�edkovan�ch hodnot je poutn�k na sv� cest� bez kompasu.

Mysl�m, ?e m� odpov�� na dan� t�ma nen� pragmatick� a neosobn�. ?e ponech�v� nekone�n� prostor pro rozhodov�n�, fantazii a jist� i utrpen� a zmar. Nebo? pt�k F�nix se ka?d� r�no rod� ze sv�ho popela, let� vst��c dobrodru?stv� sv� existence ? za cenu sv� smrti a znovuzrozen�.

3. V sekularizovan� atomizovan� spole�nosti posledn�ch pades�ti let ?ily generace na?eho prost�ed� v jedine�n� situaci, dan� kontextem historick�ch souvislost� zem�. Nehybn�, pak um�le stylizovan� konzumn� realita negativn� ovliv�ovala �rove� partnersk�ch vazeb, co? se odrazilo a dodnes odr�?� v paternitn� pod��zenosti a nesv�bytnosti vlastn� existence. Jist� zde sehr�la svou roli i mal� migrace, s v�jimkou osud� v exodu, v ciz�m prost�ed�. Proto je u n�s zabydlen� tak �ast� cesta k prost�ednosti. Evropsk� regiony s tradic� siln� za?it� kultury nebo s velk�mi pro?itky konflikt� jsou bohat?�, aktivn�j?� a v oblasti partnersk�ch vztah� i otev�en�j?� (N�mecko, Francie).

S v�dom�m t�to skute�nosti, n�rodn�ho stigmatu, nep��li? lichotiv�ho k tvorb� charakteru, nezb�v� ne? po��tat s �asov�m limitem. V budoucnosti se budou jist� i partnersk� vztahy modelovat pod nov�mi tlaky do zat�m ? mysl�m ? ne zcela odhadnuteln�ch forem.

***

Ji�ina ?iklov�, sociolo?ka a vysoko?kolsk� u�itelka

Sigmund Freud by m�l ze mne radost. Moje podv�dom� pracuje za mne. T�ikr�t jsem ztratila ot�zky a op�tn� je na?la, dvakr�t jsem p�ekro�ila term�n. Pro�? Chci i nechci ps�t o sou�asn�ch partnersk�ch vztaz�ch, i j� m�m k tomu ambivalentn� pom�r.

Erich Kahler p�ed �ty�iceti p�ti lety psal o ?diktatu�e? ciz�ch vzor�, kter� pronikaj� do na?eho soukrom�, v�etn� sexu�ln�ch vztah�. Mu?i a ?eny l�baj� a miluj� se dle toho, jak to vid�li ve filmu nebo jak jim o tom vypr�v�j� ostatn�. Nemaj� vlastn� mor�ln� postoje, kop�ruj� to, co d�laj� jejich ?vzory?, a pak teprve maj� pocit, ?e jednaj� spr�vn� a ?e se to ?tak m� d�lat?. Zaujalo mne to tehdy a dnes, kdy se tyto na?e medi�ln� vzory mnohon�sobn� zn�sobily, si na tato Kahlerova slova vzpom�n�m.

To, co naz�v�me tolerantnost� �i liber�ln�m p��stupem k l�sce, je ve skute�nosti nedostatek interiorizovan�ch vzorc� chov�n�!

K n��emu je to ale tak� dobr�. Po �ty�iceti letech pseudopuritanismu a zakazov�n� pornografie dok�zali se na?i lid� snadno vyrovnat s invaz� erotick�ch film�, pornografie, no�n�mi kluby i s E 55. Na za��tku to s lidmi trochu ot��slo, ale po n�kolika m�s�c�ch jsme akceptovali sex show byznys bez �razu. Pornografii i komer�n� sex si kupuje jen omezen� mno?stv� lid�, jejich po�et nen� vy??� ne? v ostatn�ch zem�ch a jejich mno?stv� s dal?� nab�dkou nestoup�. Oce�uji tak� vysloven� liber�ln� postoj na?ich lid� k sexu�ln� neobvykl�mu chov�n�. Nikdo u n�s nepron�sleduje ani lesbi�ky, ani homosexu�ln� mu?e, transvestit� vzbuzuj� nanejv�?e pobaven� �sm�v a festival ?ensk� lesbick� kultury, kter� se konal v dubnu v Goethe institutu v Praze, p�il�kal velk� po�et n�v?t�vn�k� (mu?� i ?en), kte�� oce�ovali jinakost jejich tvorby jako hodnotu. Na?e vysok� schopnost p�izp�sobit se p�ich�zej�c�mu stylu ?ivota je ji? dnes patrn� i z demografick�ch �daj�: pozd�ji se vd�v�me a ?en�me, pozd�ji m�me d�ti, jako celek jsme v?ichni zhubli a v�?�me m�n�, a dokonce i pozd�ji um�r�me.

Sou�asn� mne ale tato tolerantnost, n�kdy prohla?ovan� za liberalismus, vad�. Ohro?uje to �lov�ka, jeho identitu, uvol�uje z�brany, hranice mezi mnou a t�m druh�m tak, a? n�s to oba rozm�l�uje a pohlcuje.

M�m-li v sob� pevn� interiorizovan� vlastn� mravn� z�sady a normy chov�n�, pak mne i ostatn� obohacuje, jsem-li liber�ln� k odli?n�mu chov�n� druh�ho �lov�ka, u kter�ho ct�m odli?nost jeho osobnosti i jeho z�sad. Vz�jemn� si vym��ujeme ur�it� hodnoty, v�etn� toho sexu. Jsem-li ale liber�ln� pouze proto, ?e nem�m vlastn� n�zor, pak se jen p�izp�sobuji. Pak ani sex nen� opravdu partnersk�m vztahem, kdy d�v�m i p�ij�m�m z�rove�, ale je to pouze to Erichem Kahlerem odsuzovan� napodobov�n� a p�izp�sobov�n�, a tedy sou�asn� i ztr�cen� toho m�la, co je?t� je na mn� zvl�?tn� a osobit�.

Sexu�ln� vztah je pak pouze z�bavou, hrou, bez hlub?� dimenze, a to je opravdu ?koda. Jak mohu poznat a obohatit sebe i toho druh�ho, kdy? jsem s n�m ani v t� posteli vlastn� nebyla, nedala jsem se poznat, nebo? jsem pouze hr�la a p�edst�rala to, co jsem p�edpokl�dala, ?e se ode mne �ek�. A ten druh� patrn� postupoval obdobn�. V�sledkem je promiskuitn�, pubert�ln� smutn� sex, kter� �lov�ka nesyt�, neobohacuje, ze kter�ho oba partne�i odch�zej� p�esn� takov�, jak�mi byli i p�ed t�m, ne? se sexu�ln� sbl�?ili.

V��i �emu a komu pak mohu b�t liber�ln�? Pak nelze ani poru?ovat tabu a z�kazy. A to je tak� ?koda!