![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
|
![]() |
Sebepozn�n� - cesta k partnerstv� (Pozn�mky k t�matu)
Jana Heffernanov�
Ve sv�ch kurzech a semin���ch zam��en�ch na sebepozn�n� se opakovan� setk�v�m s jedn�m jevem. Kdy� se v partnersk�ch vztaz�ch objev� probl�my, �eny jsou ochotny se pozn�vat, rozeb�rat sv� chov�n� a hlavn�: cht�j� o t�chto probl�mech se sv�mi partnery hovo�it. Jejich partne�i, a to dokonce i mlad� studenti, odm�taj� konfrontaci, odm�taj� o vztahu diskutovat. "Nejsou ochotni riskovat," vyj�d�ila se jedna m� klientka, "�e se o sob� dozv� n�co negativn�ho." Hovory o citech, o zran�n�ch, kter�, t�eba bezd�ky, p�sob� sv�m partnerk�m, jsou jim krajn� nep��jemn� a odm�taj� se do nich pou�t�t. Je-li situace doma nep��jemn�, d�vaj� p�ednost �t�ku p�ed �e�en�m; ute�ou do pr�ce, do gar�e, do hospody. Tito mu�i nemaj� potuchy o sv�ch vlastn�ch vnit�n�ch procesech, nato� o nitern�ch d�j�ch sv�ch bl�zk�ch. Jejich pozornost je typicky obr�cena v�lu�n� ven, na studium, zam�stn�n�, z�jmy. Pokud se mu�i zaj�maj� o psychologii, je to z�jem obecn� teoretick�, nikoli z�jem o vlastn� psychiku. Mezi sebou se obvykle mu�i dosti dob�e dohodnou, proto�e si prost� stanov� pravidla hry, k �emu� maj� p�irozen� talent, jak uk�zal v�zkum klukovsk�ch her a part. Ale v citov�ch vztaz�ch, rodinn�ch, partnersk�ch, pravidla nesta��. Nemohou nahradit up��mnou komunikaci, a bez skute�n� komunikace z nitra, z hloubi srdce, jsou vztahy odsouzeny ke zkom�r�n� a v��n�m probl�m�m. M�sto up��mn� subjektivn� v�pov�di maj� mu�i tendenci nab�zet neosobn� n�zory "zven��", uchyluj� se za obecn� pravdy a pravidla. P�i konfrontaci �ena vypov�d� o tom, co a jak c�t�. Partner jej� v�pov�� obvykle odm�t� s poukazem na nere�lnost a nepodstatnost cit�. Spolu s city partner pop�r� i existenci probl�m� ve vztahu: kdyby si je �ena "nevym��lela", nebyly by. Krom� student�, kte�� p�ich�zej� prost� ze z�jmu, ke mn� p�ich�zej� hlavn� lid�, kte�� se dostali do probl�m�. Ale kdy� �lov�k nem� probl�my, nehled� nov� �e�en�. V tomto smyslu jsou probl�my vlastn� pozitivn� v�c. Vytv��ej� tlak na �lov�ka, aby hranice sv�ho pozn�n� posunul o kus d�l. Ti lid�, a ze sv� zku�enosti mluv�m hlavn� o �en�ch, p�ich�zej� zprvu proto, �e cht�j� vy�e�it n�jak� probl�m, kter� vid� jako vn�j��. Ale brzy poznaj�, �e probl�m m� dva ko�eny, jeden vn�, nap�. v man�elovi, v matce a podobn�, a druh� uvnit� nich sam�ch. Jsou tla�eny k sebepozn�n� a celkem ochotn� se touto trnitou cestou vyd�vaj�. Sebepozn�n� nen� nikdy p��jemn� proces. Je k n�mu t�eba pokory, a t� se �eny zdaj� m�t v�ce ne� mu�i. Moje zku�enost je takov�, �e mu�i projev� nad�en� po��te�n� z�jem, a� u� o kurz pr�ce se sny nebo o kurz pos�len� intuice, ale jakmile zjist�, �e se mus� zamyslet nad sv�m vnit�n�m �ivotem, couvnou. Na kurzech se obhajuj�, h�daj�, argumentuj�, dokazuj�, ale kdy� se maj� pod�vat do sebe, odejdou. Jen velmi m�lo mu�� m� tu pokoru a odvahu pokra�ovat a prokousat se nep��jemn�mi pocity vypl�vaj�c�mi z objeven� vnit�n�ch rozpor�, ztr�ty iluzorn� p�edstavy o tom, jac� jsou a �e je s nimi v�echno v naprost�m po��dku. T�ch n�kolik m�lo, kte�� vytrvaj� (a dos�hnou obvykle pozoruhodn�ch v�sledk�), je bohu�el pova�ov�no za "nemu�n�". Sebepozn�n� v�bec nepat�� k charakteristice mu�nosti. Pro� je ur�it� druh pozn�n� mu�n�j�� ne� jin�? N�sledkem v�voje a zm�n sv�ho postaven� ve spole�nosti se �eny v posledn�ch dejme tomu sto letech p�edefinov�vaj�. Vznikla nejr�zn�j�� feministick� hnut�, kter� hledaj� nov� vymezen� nejen role, ale i podstaty �eny. Mysl�m si, �e i mu�i by se m�li nad sebou zamyslet a p�edefinovat se. Zd� se mi, �e by bylo dobr�, kdyby se zastavili ve sv�ch piln�ch �innostech zam��en�ch na m�n�n� sv�ta a trvale neudr�iteln� technick� a ekonomick� rozvoj, a� u� vlastn�, sv� rodiny nebo zem�, a chv�li by v�novali sv�j �as sebepozn�n�. M�li by si uv�domit, kdo/co vlastn� jsou, co c�t� a o co jim doopravdy jde. Mo�n� �e by vy�lo najevo leccos zaj�mav�ho. Docela m� zarazilo, kdy� jsem objevila, �e spousta mu�� nev�, pro� d�laj� to, co d�laj�; jako motivace jim zcela posta��, �e to je mo�n�, �e to jde a �e je to bav�. Na n�sledky sv� �innosti, na jej� smysl ani nepomysl�. Pokud mu�i uva�uj� o sv� osob�, berou v �vahu hledisko sp�e vn�j��: co se po mn� ��d�, jak se jev�m navenek, jak se m�m chovat, aby si n�kdo nemyslel, �e nejsem chlap, abych vynikl, osv�d�il se, obst�l. Jen "nemu�n�" mu�i si kladou ot�zku, zda je �innost, kterou prov�d�j�, dobr� pro jejich t�lo a du�i. Zn�m velmi ochotn�ho, pracovit�ho mu�e, kter� pokl�d� za ned�stojnou slabost namazat si rozpraskan� ruce kr�mem. I o sv� ne�iv� n��ad� pe�uje v�ce ne� o sebe. Pro�? V���m, �e kdyby mu�i ob�as obr�tili svou pozornost dovnit�, kdyby byli ochotn�j�� sledovat motivy sv�ho jedn�n� a uv�domovat si sv� citov� pot�eby, aby jedin�m citem, kter� jsou schopni vyj�d�it, nebyl st�le jen vztek, znamenalo by to velk� pozitivn� p��nos i ve vztaz�ch mezi mu�i a �enami. V t�to souvislosti je zaj�mav� se pod�vat na ot�zku v�voje v�dom�. V�da ��k�, �e v�dom� vzniklo u �lov�ka jako zam��en� pozornosti na praktick� �innosti, ven. Teprve v posledn�ch n�kolika tis�cilet�ch se p�idalo v�dom� reflexivn�, tj. v�dom� sebe, sv�ho nitra. Sebepozn�n� je tedy pom�rn� nov� v�c, ale podle m�ho n�zoru dnes v�c zcela z�sadn� a kl��ov�. Domn�v�m se, �e sv� okol� zn�me pom�rn� dostate�n� a dal�� v�voj lidstva a osud t�to planety z�le�� sp� na tom, zda �lov�k za�ne pozn�vat sebe a pou�� se o sob� sam�m. To samoz�ejm� plat� i o �en�ch, rozhodn� netvrd�m, �e �eny se znaj� a mu�i nikoli. Sebepozn�n� prosp�v� v�em, a tak� v�em vztah�m, a� mezi partnery, mezi d�tmi a rodi�i a mezi lidmi v�bec. Kdy� u� jsem se zm�nila o v�dom�, je�t� dod�m, �e v knize R. Ellise, kter� dob�e shrnuje sou�asn� stav v�zkumu v�dom�, se p�e, �e "ve�ker� v�dom� je prostoupeno a ��zeno city". Nen� tedy v z�sad� spr�vn� ��kat "city stranou", proto�e v�dom� na nich spo��v�. Spo��v�-li na citech v�dom�, nelze je vylou�it z pozn�vac�ho procesu, zvl�t� ne z pozn�v�n� �lov�ka, a� ji� sebe sama nebo na�eho partnera. Naopak, pro sebepozn�n� i vz�jemn� pozn�v�n� jsou city a v�pov�� o nich kl��ov� a nelze se jim vyh�bat. Jin� ot�zka, kter� se vyno�uje, kdy� se mluv� o mu��ch a �en�ch, je samoz�ejm� pr�ce: m� �ena d�lat tyt� pr�ce jako mu� a naopak? Zase se obr�t�m k v�voji. D�lba pr�ce podle pohlav� je naprosto z�sadn� v�c, existovala i v nejstar��ch spole�nostech, kde je�t� nebyla ��dn� hierarchizace. D�lba vych�zela z t�lesn�ch rozd�l� mezi pohlav�mi. Pr�ce �eny byla p�itom cen�na stejn� jako �innost mu�e. Mysl�m, �e probl�m nen� v d�lb� pr�ce sam�, ale v tom, �e �ensk�, dom�c� pr�ce se za�aly pova�ovat za m�n�cenn�, proto�e se t�kaly z�kladn�ch pot�eb. Je dob�e si uv�domit, �e tento v�voj je sou��st� v�voje daleko �ir��ho. �lov�k si za�al a� p�ehnan� cenit toho, co s�m dok�zal vytvo�it, a za�al podce�ovat samy z�klady �ivota, biologick� procesy, pr�ce nutn� k prost�mu udr�en� �ivota, sv� t�lo a p��rodu v�bec. A p�ece na t�chto z�kladech zcela z�vis�me a nic z toho, co ud�l�me, je nem��e nahradit. Co se t��e p��e o sebe, mnoz� mu�i jsou st�le je�t� velice nesamostatn� a v tomto ohledu z�visl�. Pot�ebuj� maminku. Nedovedou se postarat o sv� z�kladn� �ivotn� pot�eby, o j�dlo, od�v, kulturu bydlen�. Podce�uj� to, pova�uj� to za n�co, co je pod jejich d�stojnost. Pokud v�m, pr�v� tyto v�ci v�ak zakl�daj� lidskou kulturu. I tady p�ich�z� ke slovu ji� zm�n�n� pokora. V���m, �e mezi mu�i a �enami jsou dost podstatn� rozd�ly jak psychick�, tak fyzick� a jist� st�le ovliv�uj� a budou ovliv�ovat i rozd�len� pr�ce mezi mu�e a �eny. Mysl�m si, �e d�lat z �lov�ka na pohled t�m�� bezpohlavn�ho tvora, v�etn� m�dy (unisex), sna�it se vyhladit v�echny rozd�ly je omyl. u� pra�lov�k ve sv�ch jeskynn�ch malb�ch, zalo�en�ch na polarit� zv��ec�ch druh� a vysoce abstraktn�ch a stylizovan�ch sexu�ln�ch symbol�, vyj�d�il podivuhodn� sv� pochopen� sv�ta jako hru dvou protikladn�ch princip�. Toto pozn�n� nen� primitivn�, ale z�sadn�. Protiklady, protip�ly, opozita jsou zdrojem nekone�n�ch variac�, nov�ch mo�nost�. Rozd�ln� principy nemus� znamenat boj, ale hru, partnerstv�, souhru, v�etn� jist�ho antagonismu, v�dy� pr�v� z n�j vznik� nap�t�, kter� udr�uje �ivot. Je kr�sn�, �e �eny a mu�i jsou jin�. Sebepozn�n�, o kter�m jsem mluvila, nevede k uniformit�, ale k prohlubov�n� identity. Partner, kter� si je dob�e v�dom sv� identity, kter� se zn�, je daleko lep��m partnerem ne� ten, kter� o sob� nic nev�. Souhrou se identita neztr�c� a sebepozn�n�m, uv�dom�n�m si sv� identity a odli�nosti se rozd�ly nest�raj�. Tento sv�t si vytvo�ili mu�i pro sebe, �eny v n�m, a� na kr�tkodob� v�jimky, nehr�ly rozhoduj�c� roli. Je dob�e, �e se pomalu - d��ve, ne� se jejich specifick� pohled na �ivot zcela vytratil - �eny za��naj� dost�vat na m�sta, kde mohou rozhodovat. M�ly by v�ak z�stat �enami a vn�st do ��zen� spole�nosti sv�j vlastn�, alternativn� p��stup a nikoli napodobovat mu�e. M�m r�da celkov� pohledy. K pozn�n� hodnot a �ivotn�ho stylu �en nesta�� jen pozorovat sou�asn� �eny, jejich� �ivot se odehr�v� pod obrovsk�m tlakem podm�nek modern�ho sv�ta, kter� deformuje jejich p�irozen� projev. Pot�ebujeme tak� informace z historie, zvl�t� z dob, kdy �eny ur�ovaly povahu cel� kultury a spole�nosti. Pak dostaneme p�edstavu, jak� hodnoty �eny preferovaly, kdy� m�ly k tomu svobodu a prostor, jak organizovaly spole�nost, jak� n�bo�enstv� vytv��ely, jak� pojet� sv�ta a vlastn�ho m�sta v n�m bylo n�pln� jejich ob�ad�. V�zkum nazna�uje, �e jejich spole�nost byla zalo�ena na partnersk�ch vztaz�ch, nikoli na dominanci. Je velk� �koda, �e spole�nosti ��zen� mu�i �ensk� hodnoty vym�tily, p�evr�tily a pop�ely. Sv�t se t�m ochudil o protip�l, kter� je nutn� k rovnov�ze a zdrav�mu v�voji. Dnes je to zvl�t� aktu�ln�. �ena m� daleko hlub�� vztah k p��rod� a �asto se s n� ztoto��uje. Mu�, orientovan� p�ev�n� ven, m� tendenci p��rodu dob�vat, vyu��vat, poko�ovat, p�ed�l�vat. P�isp�lo to k mohutn�mu rozvoji �lov�ka na t�to planet�, ale je to opravdu st�le tak dobr�? Sny jsou zaj�mav�m a zcela nevyu�it�m zdrojem informac� o vnit�n�m �ivot� �lov�ka. Dov�d�me se z nich docela podstatn� fakta, nap�. �e p�em�ra intelektu�ln� �innosti �enu po�kozuje. Nev�m, zda se d�lal v tomto ohledu seri�zn� v�zkum, ale mnoho psychoterapeut� se shoduje na tom, �e p��li�n� zam��en� na intelektu�ln� �innost, mu�sk� vzory a ztr�ta identity �eny jako �eny je doprov�zena gynekologick�mi obt�emi a chorobami. Dlouhodob� sledov�n� sn� ukazuje, �e ego �eny prosazuj�c� se ve spole�nosti intelektu�ln� �innost�, podnik�n�m ap. je modelov�no podle mu�sk�ho vzoru. Pokud je �ena v zam�stn�n� nebo se v�nuje ve�ejn� �innosti, je nucena chovat se jako mu�, proto�e jin� ne� mu�sk� norma neexistuje. Mysl�m, �e pr�v� toto je jev, kter� Jung pojmenoval animus. Je dost ne��astn�, kdy� �eny maj� za vzor mu�e, se v��m v�udy, nejen jejich schopnosti, ale i jejich vlastnosti a hodnoty. V�sledkem je jednostrannost cel� spole�nosti. Platnost mu�sk�ho modelu pro �eny se roz�i�uje. Vezm�te si t�eba americk� ak�n� a sci-fi filmy. Snad z poplatnosti �patn� pochopen�mu feminismu, snad jen prost� z citu pro vzru�en� vytvo�ili tv�rci t�chto film� �eny-hrdinky, fyzicky zdatn�, kter� si v n�silnostech nijak nezadaj� se sv�mi mu�sk�mi prot�j�ky. Je to vzru�uj�c�, proto�e spojen� smrti a sexu je star� archetyp. Do ak�n�ch film� se nedostala �ena; vystupuje v nich jen nav�c mu� v �ensk�m t�le. Pov�sti o Amazonk�ch neprezentuj� star� �ensk� model, maj� zcela jin� p�vod ne� �enskou z�libu ve v�l�en�. V�ichni m�me v sob� obrazy druh�ho pohlav�. Zat�mco obraz mu�e v �en� se aktivizuje tak, �e mu� se j� st�v� vzorem, obraz �eny v mu�i se mu�i vzorem nest�v�. Nechci ��ci, �e by se �eny nem�ly v�novat studiu, podnik�n� a v�bec nejr�zn�j��m profes�m. Ale stejn� jako mu�i i ony by se m�ly v�ce v�novat sebepozn�n� a sebeuv�domov�n� a neztr�cet v procesu p�izp�sobov�n� svou identitu. Uniformita vede k degeneraci. V minulosti byly v�echny spole�nosti zalo�en� na n�jak�m n�bo�enstv�, na jednotn� mytologii. V dne�n� dob� se zd�, jako by se rozpadly v�echny m�ty, kter� vyjad�ovaly z�kladn� lidsk� p�edstavy o �ivot�, sv�t� a �lov�ku a d�valy je do souvislosti. Ale je to jen zd�n�: stavebn� kameny, ze kter�ch m�ty, n�bo�enstv� a my�lenkov� syst�my vyr�staly a kter� kdysi sjednocovaly kultury, nezmizely. Psychick� struktury a z�kladn� formy vn�m�n� sv�ta z�st�vaj�. N�kter� m�me v�ichni spole�n�, n�kter� jsou jin� pro mu�e a jin� pro �eny. Pr�v� nyn�, kdy� do�lo k rozpadu, m�me p��le�itost hledat nov� interpretace, nov� obsahy a souvislosti. M�me p��le�itost znovu objevovat sebe a druh�, obnovovat svou identitu, kter� bude zalo�ena na up��mn�m, a �asto bolestn�m sebepozn�n�. Kdy� je �lov�k opravdu s�m sebou a je mu�em, je i opravdov�m mu�em; kdy� je �ena sama sebou, je i stoprocentn� �enou. Jak za��dit, aby se lid� v�novali sebepozn�n�? Snad n�s k n�mu donut� na�e probl�my, jako donutily ty, kte�� u� se o sebepozn�n� sna��. V�voj v�dom� sm��uje spont�nn� k sebereflexi sv�m pomal�m tempem. Mysl�m, �e by bylo dobr� tomu v�voji trochu pomoci. |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).