![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Partnersk� vztahy v p�elomov� dob�
Pt�me se dnes, co to znamen� b�t �enou a co to znamen� b�t mu�em. Odpov�� podm�n� na�i budoucnost: jestli budeme ��t ve spole�nosti, kter� bude �lov�ka a jeho pr�va respektovat, nebo jestli se ho bude d�l sna�it ovl�dnout syst�mem cukru (t�eba sexu�ln� rozko�e) a bi�e. To, jak se dv� t�la mohou k sob� chovat, se toti� u��me nejprve ve sv�ch intimn�ch partnerstv�ch a pak, nev�dom�, t�m�� na bun��n� �rovni, to p�en��me na �rove� spole�nosti. Ale u� i to, �e se v�bec o t�chto v�cech za��n�me bavit, je povzbuzuj�c�. Dokazuje to, �e �ijeme v dob� p�erodu do druh� f�ze revoluce jak sexu�ln�, tak duchovn�. Riane Eislerov� v rozhovoru pro �asopis Magical Blend
Partnersk� vztahy hluboce ovliv�uj� n� �ivot - formuj� na�i osobnost, podn�cuj� psychick� r�st, p�isp�vaj� k lidsk�mu zr�n�, k ment�ln�mu a kulturn�mu rozvoji jednotlivce i cel� spole�nosti. Ale cena, kterou se za to plat�, je vysok�: celou bytost� pro��van� partnersk� vztah toti� prov�z� riziko existenci�ln�ho ot�esu, tr�pen� i bolesti, rozvr�cen� dosavadn�ch p�edstav o sob� i o druh�m. Kolize partnersk�ch vztah� m��e v�st a� k destrukci navykl�ch model� chov�n� a spole�ensky uzn�van�ch norem i forem partnersk�ho sou�it�. Ov�em vztah mu�-�ena je tak� mo�no v d�sledku v�elijak�ch z�bran znehodnocovat. Nap��klad t�m, �e se psychicky st�hneme do ulity, �e pou��v�me nejr�zn�j��ch strategi�, manipulativn�ch technik, konven�n�ch rol� a p�etv��ky. Anebo vztah "u��v�me" pouze t�lesn�, sexu�ln� jako n�stroj rozko�e. P��padn� v n�m d�v�me pr�chod mu�sk�m sadistick�m sklon�m �i naopak potla�en� �ensk� agresivit�, kter� na sebe bere podobu nejr�zn�j��ch d�monick�ch postav zn�m�ch z americk�ch psychothriller�. Reflexe a kultivace partnersk�ch vztah� nen� ot�zka pouh� psychologick� z�liby, nejedn� se o ��dn� intelektu�ln� luxus, n�br� jde o z�va�n� t�ma �zce souvisej�c� s celkovou atmosf�rou doby. V�mluvn� o tom sv�d�� p�edev��m esej Gillese Lipovetskyho Narcis jako symbolick� postava p�elomov� doby? a studie nazvan� Mu�i a �eny spolu nelad�, v n� v�znamn� p�edstavitel tzv. archetyp�ln� psychologie Adolf Guggenb�hl-Craig upozor�uje na tendenci redukovat formy partnersk�ch vztah� podle v�it�ch �ablon a naopak zd�raz�uje jejich neoby�ejnou mnohotv�rnost zakotvenou v bohatstv� archetypick�ch vzor�. Vrcholnou uk�zkou hermeneutick�ho v�kladu biblick�ho m�tu stvo�en�, sahaj�c�ho k hlubok�m n�bo�ensk�m ko�en�m polarity mu�-�ena, je sta� Zde�ka Neubauera Mu�e a �enu stvo�il je. V pravideln� rubrice My�lenkov� proudy XX. stolet� p�edstavujeme v�d�� osobnost mnichovsk� astropsychologick� �koly Hermanna Meyera. Z jeho knihy Z�kony osudu jsme vybrali pas�e t�kaj�c� se r�zn�ch aspekt� partnersk�ch vztah�, kter� jsou interpretov�ny z pohledu hermetick� psychologie. Nejr�zn�j�� variace vztahu mu�-�ena jsou �ast�m n�m�tem um�leck� tvorby - proto jsme se v rubrice Konfrontace a Anketa zam��ili p�edev��m na n�zory um�lc�, spisovatel�, tv�r��ch osobnost� z nejr�zn�j��ch obor�. Vznikla pestr� mozaika odpov�d�, do n� p�isp�li nap��klad here�ka Bo�idara Turzonovov�, filma� Josef C�sa�ovsk�, spisovatel� Zdena Bratr�ovsk� a Franti�ek Hrdli�ka, sociologov� Ivo Mo�n� a Ji�ina �iklov� a mal�� Jan Cihla, jeho� obraz Svatebn� karta se stal v�tvarn�m symbolem cel�ho ��sla. I dal�� pravideln� rubriky (Stati a �vahy, Excerpta, Dokumenty, Poezie, Pov�dka) jsou zasv�ceny t�matu zrcadl�c�mu neklidn� klima p�elomov� doby, v n� jako by se oba p�ly �ivota - a plat� to zejm�na o �ensk�ch hodnot�ch a vlastnostech - za��naj� st�le v�ce vyhra�ovat. Sv�d�� o tom i z�znam polemick� diskuse t�� �en-liter�tek se dv�ma �leny redakce. V �esk�m prost�ed� bohu�el neb�v� zvykem u�init nesnadn� a choulostiv� t�ma partnersk�ch vztah� n�m�tem �vah a seri�zn� m�n�n� diskuse. Jak je v�ak zn�mo u� z dob provens�lsk�ch trobador�, kulturnost spole�nosti m� sv�j z�klad v p�stov�n� pr�v� t�chto vztah�.
redakce |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).