![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Um�n� m�t d�jiny
Eduard Martin
Um�n� m�t d�jiny je z�ludn� um�n�. U n�rodn�ch d�jin se toto um�n� st�v� zvl z�ludn�m. M��e se definovat: �ekni, co soud� o d�jin�ch sv�ho n�roda, �ekne� t�m o sob�, kdo jsi. Pot�e s minulost� nejsou v tom, �e by byla mrtv�: spo��vaj� v tom, �e je p��li� �iv�. Um�n� m�t minulost a vyrovnat se s n� je um�n�, se kter�m b�vaj� pot�e, a� u� se jedn� o minulost jednotlivc� nebo cel�ho spole�enstv�. Minulost se zrcadl� v budoucnosti, stejn� jako budoucnost se zrcadl� v minulosti. Jen ten, kdo si je tohoto zrcadlen� v�dom, dok�e pro��t svou p��tomnost bez zbyte�n� tragiky. D�jiny n�roda nejsou d�jiny symbolu n�roda. D�jiny deseti milion� ob�an� jednoho n�roda p�edstavuj� deset milion� d�jin, osobn�ch d�jin. Jejich sou�et pak tvo�� to, �emu se ��k� n�rodn� d�jiny. Pro�ije-li deset milion� lid� v�lku, jsou n�rodn� d�jiny obdob� v�lky sou�tem deseti milion� v�lek. S��t� se v�lka hrdiny s v�lkou zbab�lce, s v�lkou filozofa, v�lkou pacifisty, v�lkou konfidenta, v�lkou popraven�ho, s v�lkou d�t�te - a bezpo�tem dal��ch v�lek. S��taj� se z�stupy �zkosti se z�stupy sn� a z�stupy neur�z? Pro�ije-li deset milion� lid� revoluci, jsou n�rodn� revolu�n� d�jiny sou�tem deseti milion� revoluc�. S��taj� se revoluce v�t�z�, pora�en�ch i lhostejn�ch. �eka nese pod svou hladinou dal�� a dal�� hladiny, val� se pod n�. V jedn� viditeln� �ece putuje nekone�n� mno�stv� neviditeln�ch hladin. Jedna �eka nese v sob� nekone�n� mno�stv� �ek. M�-li se n�rodn� spole�enstv� vyrovnat se sv�mi d�jinami, mus� se vyrovnat jak s viditeln�mi, tak s neviditeln�mi d�jinami. �ekl bych, �e jedny d�jiny jsou ulo�eny - �e�eno freudovsky - ve v�dom� a druh� v podv�dom�. Ti nejlep�� historici m�vaj� odvahu prov�d�t n�rodn� psychoanal�zu. Toto by m�l b�t nejv�sostn�j�� �kol historika. Rozeznat stopy neviditeln�ch d�jin ve viditeln�ch a stopy viditeln�ch v neviditeln�ch, pojmenovat je - a pojmenovat je bez ohledu na to, co si p�eje historikovo podv�dom� i podv�dom� n�roda. Hovo�� se o b�l�ch m�stech v d�jin�ch, hovo�� se o nich jako o �emsi, co nebylo dosud objeveno. Zat�m to, co se ozna�uje b�l�mi m�sty, je �asto t�m nej�iv�j��m. A� p��li� zn�m�m. �iv�m a nepojmenovan�m. Pro t�lo d�jin b�vaj� b�l� m�sta, pokud se nepojmenuj�, nebezpe�n�mi v�edy, do b�l�ch m�st se mohou napsat ta nejdemagogi�t�j�� hesla, po�adavky, nepravdy - ��m v�c je "b�l�ch m�st" v d�jin�ch, t�m v�c je p��le�itost� k fanatick�m konflikt�m. Bezpe�n�m d�kazem toho, �e n�rod �ije v nesvobod�, je to, �e strp�, aby m�l cenzurovan� d�jiny. Kolik ka��rovan�ch d�jin bylo jen v na�em stolet� vystav�no v �ech�ch, aby zakryly skute�n� d�jiny. Sp�sa �ech� s�dlila podle t�chto ka��rovan�ch d�jepis� ve V�dni, v Berl�n�, v Moskv� - jen ne doma. Jednu sezonu se hraje v N�rodn�m divadle hra od Benita Mussoliniho, jinou sezonu Kremelsk� orloj - a obecenstvo tlesk� tomu i tomu,-a mysl� si sv�? Ka��rovan� �eka �asu zakr�v� skute�nou �eku �asu, dokud nezpuch�� a nen� �asem odplavena? Skute�n� politick� d�jiny n�roda jsou d�jinami jeho nad�j�. Velikost n�rod� spo��v� v tom, �e svoji nad�ji hledaj� ve sv� vlasti. L�ta, kdy �e�i hledaj� a nach�zej� svoji nad�ji ve sv� zemi, jsou zlov�stn� ��dk�. Kolik lid� i dnes spojuje svoji nad�ji do budoucnosti s n�vratem do Evropy? N�vratem? Jako by �echy a Morava byly tajupln�m meteorem, kter� se z Evropy vyrval a nyn� k n� m�l p�il�tnout a t�m si vy�e�it svoje pot�e. Jen ty doby, kdy si n�rod um�st� svoji nad�ji do vlastn� zem�, jsou dobou jeho rozmachu a svobody. Ne n�vrat nebo odchod k n�jak� metafo�e jsou znamen�m pokroku, t�m je jen cesta k odvaze pojmenovat minulost. K odvaze vid�t "neviditeln� d�jiny". T�m, �e pojmenov�v�me sv�j v�erej�ek, d�v�me jm�no sv�mu z�t�ku. Kdo si fal�uje minulost, fal�uje si i budoucnost - a fale�n� budoucnost je tou nejnep��jemn�j��. Nejbolestn�j��. Kdy� pojmenov�v�me minulost, d�v�me jm�no budoucnosti. A kdo se nedok�e vyrovnat s minulost�, nedok�e se vyrovnat s budoucnost�. Un�st ji. Jen mrtv� n�rody maj� vychladl� d�jiny. D�jiny slo�en� ze studen�ch kost� letopo�t�. �iv� n�rody maj� v�dy sv� d�jiny nevychladl�, �hav� - bublaj�c� averzemi - komplexy, p�edsudky. Jen �iv� n�rody maj� sv� neviditeln� pal�iv� d�jiny. Mrtv� n�rody maj� jen u�ebnicov�, studen� d�jiny. P�ed lety jsem sed�l ve spole�nosti s jedn�m slovensk�m - dnes mrtv�m - "n�rodn�m umelcom". Star�, �ovi�ln� p�n, desetilet� h��kan� re�imem - a mimochodem �ij�c� v dlouh�m man�elstv� s �e�kou. Ten ve�er p��li� pop�jel. Vypr�v�l - a vypr�v�l z osobn� zku�enosti -, jak za jeho d�tstv� Ma�a�i krut� proskribovali Slov�ky, kte�� se hl�sili ke sv�mu n�rodu. L��il, jak likvidovali jejich jazyk, literaturu, �koly. Jak jazykov� i hmotn� persekvovali jeho slovensky uv�dom�l�ho otce a rodinu. Pil st�le v�c a p�ed p�lnoc� obr�til ost�� polemiky - za�al divoce napadat �esk� n�rod. Tehdy jej oslovil jeden z naslouchaj�c�ch �ech�. "A� u� to bylo jakkoliv - vy jste pam�tn�k a mus�te uznat, �e �e�i v�s a v� n�rod zachr�nili, neb�t jich, tak jste n�m te� nad�val ma�arsky." Sta�ec vr�vorav� vstal. Op�el se, a� st�l zapra�t�l. N�kolikr�t zalapal po dechu. "To mus�m uzna�," zoufale vyk�ikl. Vyklop�tal z m�stnosti a pr�skl za sebou dve�mi. Pot�e s minulost� opravdu nejsou v tom, �e by byla mrtv�, naopak: spo��vaj� v tom, �e je p��li� �iv�. D�jiny n�rodn�ho podv�dom� a d�jiny n�rodn�ho v�dom� - neviditeln� a viditeln� d�jiny - b�vaj� �asto v nesmi�iteln�m protikladu. A n�kdy vypluj� neviditeln� d�jiny a zakryj� viditeln�. V�dom� v�t�z� nad podv�dom�m z��dka bezbolestn�. I u pam�tn�k�. Pot�e s histori� nejsou v tom, �e by u� nebyla magistra vitae. Je j�. Pot� s histori� je v tom, �e n�rody pou��vaj� sv� d�jiny ne jako velkou u�itelku �ivota. Pou��vaj� sv� d�jiny jako zbra� nebo jako drogu na m�rn�n� sv�ch traumat. Aby d�jiny slou�ily jako zbra� nebo jako droga, je ov�em nutno je p�ekovat, nebo z nich vydestilovat to, co by zn�sil�uj�c�, omamuj�c� ��inek ru�ilo. Ale t�m se nic ne�e�� - probl�my se neodstran�, jen p�ech�zej� do n�rodn�ho podv�dom�. N�rodn� d�jiny b�vaj� d�jinami n�rodn�ch neur�z. N�rodn� d�jiny b�vaj� d�jinami n�rodn�ch hysteri�. Hysterie je ostatn� v psychologii definov�na jako neschopnost vyrovnat se s minulost�. Kter� n�rod nerozezn�v� ve sv�ch d�jin�ch schizofrenick� rysy? Kolik n�rod� je mo�no pro nep��li� d�vn� d�jiny ozna�it jako n�rody schizofreniky? A blaze tomu n�rodu, kter� m� �t�st� na velk� historiky-l��itele; dok�� choroby d�jin pojmenovat - a t�m je l��it? Stanovit spr�vnou diagn�zu znamen� prvn� krok ke zdrav�. A kolikr�t je u� spr�vn� pojmenov�n� l�k. D�jiny n�rodn�ho podv�dom� a d�jiny n�rodn�ho v�dom� b�vaj� v nesmi�iteln�m z�pasu. A sv�r t�chto dvou d�jin vyvol�v� nejistotu - ��m v�t�� nejistota, t�m v�t�� nen�vist. O podv�dom�ch - tajn�ch - d�jin�ch na jedn� stran� a na druh� stran� o viditeln�ch d�jin�ch lze hovo�it jak u velk�ch, prastar�ch n�rod�, tak u mal�ch a mlad�ch n�rod�? Pov�imn�me si - kdy� u� jsme uvedli jeden symbol ze vztahu �ech� a Slov�k� - �esk�ch a slovensk�ch d�jin. "M�ti d�jiny, d�jiny p�kn�, je radost, je �t�st� n�roda," napsal Karel K�lal, jeden z �ech�, kte�� nejv�ce milovali Slovensko a v�novali mu pr�ci i sny. K�lal hovo�� o star�ch �esk�ch i o mlad�ch slovensk�ch d�jin�ch. Hovo�� o tom, �e �e�i a Slov�ci m�li po stalet� i spole�n� jm�no - �e�i, v uhersk�m z�kon�ku byli Slov�ci jmenov�ni �echy? V z�kon� o rovnopr�vnosti n�rod� jsou je�t� roku 1608 naz�v�ni Slavi seu Boemi (Slovan� �ili �e�i). Hovo�� o tom, jak je�t� Benedikti Blahoslav psal Palack�mu, �e jeho vlast nem� ani sv�ho jm�na. Ani sv�ho jm�na. ��k� se j� Horn� Uhry. I jm�no Slovenska vymyslel �ech. Dobrovsk�. Pokud by tato fakta dnes uvedl �esk� �ovinista, byl by obvin�n z nacionalismu. Stejn� jako kdyby ironicky citoval Slov�ky - �afa��ka, Koll�ra, Chalupku, Palkovi�e aj., kte�� vystupovali proti osamostatn�n� sloven�tiny od �e�tiny. K�lal v�ak tyto �daje uv�d� - a celou �adu dal��ch - ne jako projev �ovinismu. Hovo�� z l�sky - historick� i sou�asn� - k slovensk�mu n�rodu. Nezatajuje. Nezatajuje. K nezatajov�n� b�v� t�eba odvahy a l�sky. K�lal prov�d� mimod�k n�rodn� psychoanal�zu? Odkr�v� minulost, vysv�tluje ji - t�m l��� p��tomnost. Uv�d� tak�, �e u� roku 1603 u�enec ze Slovenska Vav�inec Benedikt z Nedo�er napsal �eskou mluvnici. Prastar� n�rodn� d�jiny i mlad� n�rodn� d�jiny jsou si v mnoh�m podobn� - star� i mlad� n�rody maj� sv� neviditeln� i viditeln� d�jiny. K�lal byl p�esv�d�en� �echoslovakista. P�esto, kdy� snese d�vody pro to, aby byli �e�i a Slov�ci i d�l pova�ov�ni za stejnorod�, p�e: "... prav�m d�razn�: Nevnucovat! Kdo chce n�rody dva, nech� je m�..." Nezatajovat a nek�ivdit - to je hledisko historika, kter� klade jako Karel K�lal - na prvn� m�sto po�adavek svobody. M�t - "d�jiny p�kn� je radost, je �t�st� n�roda." Jak� jsou v�ak "d�jiny p�kn�"? Jak� jin� ne� nezkreslen�? Byla by poutav� kniha o tom, jak subjektivn� d�jiny p�ekr�valy u r�zn�ch n�rod� objektivn�, "viditeln�" d�jiny. Proto�e se v ur�it� dob� zd�ly "p�kn�". Jak ti, kdo nesouhlasili s "viditeln�mi", se sna�ili sv�m podv�dom�m zakr�t vlastn� v�dom�. Ka�d� n�rod m� �dob�, ve kter�m chce ��st sv�ch d�jin tajit nebo p�ekovat. �lov�k tak �asto v� - a pr�v� proto�e v�, jedn� o to v�c, jako by nev�d�l. Pozn�n� nemus� v�st k p�ijet� pozn�n�, vede �asto pr�v� k jeho odm�tnut�. N�rody s dlouh�mi a proslul�mi d�jinami nem�vaj� tak citlivou n�rodn� poko�ku. Dok�� o sob� �ertovat - pr�v� z toho, s jak�m nadhledem (i humorem) dok�e n�rod pohl�et na sv� d�jiny, se d� poznat jeho s�la. Nebrat se p��li� v�n� - to by m�l b�t nejz�va�n�j�� p�edpoklad toho, kdo p�e n�rodn� historii. Ten, kdo proch�z� �koln� u�ebnice posledn�ch p�ti generac�, zji��uje s uspokojen�m, �e se historie udr�uje na�ivu navzdory autor�m u�ebnic. Strh�v� ze sebe postupn� jednu sv�rac� kazajku za druhou, rozlamuje cely, ve kter�ch se ji auto�i u�ebnic sna�� uv�znit. D�jepis um�r�, d�jiny �ij�. "Auto�i d�jin", kronik��i, novin��i, �e�n�ci, politici tak r�di odm�taj� v�sostn� �kol prov�d�t psychoanalytickou l��bu n�rodn�ch d�jin. Jak �asto p�ipom�naj� absurdn�ho l�ka�e, kter� by za sv�j �kol pova�oval ne l��it, naopak se pokou�el pacienta p�emluvit, �e jeho nemoc je z�eteln�m projevem zdrav� - p�esv�d�it, �e to, co je blud, je p�esn� pojmenov�n� skute�nosti. Nazveme-li nemoc zdrav�m, ze sv�ho hlediska zdrav� jsme - t�m zdrav�j��, ��m v�ce nemoci podl�h�me. Prakticky je na�e situace ov�em bezv�chodn�. Zkreslovat d�jiny b�v� v�nosn�, l��it pohled na d�jiny b�v� velice nebezpe�n�. Star� n�rody nejsou oproti mlad�m v p��zniv�j�� situaci - pokud se t�k� pohledu na vlastn� d�jiny. Star� n�rody maj� z�stupy slavn�ch panovn�k�, vlada�e, kte�� spolutvo�ili d�jiny sv�tad�lu, m�vaj� z�stup sv�tc� ze sv� krve. Ov�em maj� sv� podv�dom� nebezpe�n� d�jiny. Maj� sv� neviditeln� d�jiny. A neviditeln� d�jiny b�vaj� z�ke�n�. Pr�ce historika by m�la b�t poj�m�na jako pr�ce l�ka�e a m�la by b�t vykon�v�na stejn� pozorn�. Zat�mco l�ka� b�v� za zka�enou operaci posti�en, b�v� historik za vra�edn� z�sah do organismu minulosti oce�ov�n. Kdyby mohli o bitv�ch hovo�it a ps�t ti, kdo v nich padli - o� pravdiv�j�� by byly d�jiny v�le�n�ch ta�en�. D�jiny v�ak p�� �iv�. To je d�vod, pro� v�lky b�vaj� pokl�d�ny za triumfy. Chloubu n�rod�, d�kaz s�ly. S�ly, ne slabosti. Historik budoucnosti bude na rozpac�ch nad �koln�mi u�ebnicemi, kter� nalezne v archivech. ��m v�c se neviditeln� d�jiny da�� u�init viditeln�mi, t�m v�c se n�rod osvobozuje od p�edsudk�. T�m m�n� je minulost pro n�rod nebezpe�n�. T�m v�c se o ni n�rod m��e op��t. T�m v�c �ije ve skute�nosti. O to z�eteln�ji vid� druh� i sebe. �as je nejv�t��, nejspravedliv�j�� historik. Ov�em, �lov�k pot�ebuje zn�t sv� d�jiny d��ve, ne� je na vah�ch pam�ti a zapomenut� pod� �as. �as, nejmoud�ej�� soudce. D�jiny jsou opravdu nekon��c� magistra vitae. ��m pevn�ji uchop�me minulost, t�m pevn�ji uchop�me svoji budoucnost. D�jiny jsou zpr�va o tom, co bude. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).