Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Existuje i dnes tich� dohoda s re�imem?
Kostl�n, Anton�n; Vadas, Martin; Vacul�k, Ludv�k; Mandler, Emanuel; �lajchrt, Viktor; �andov�, Marie

Ve zn�m�m dopise z roku 1975 adresovan�m nejvy���mu dr�iteli komunistick� moci formuloval V�clav Havel tichou dohodu, kterou uzav�el tehdej�� totalitn� re�im s ob�anem: "Mysli si, co chce�, jen kdy� bude� navenek souhlasit, jen kdy� nebude� kl�st p�ek�ky, jen kdy� potla�� sv�j z�jem o pravdu a sv� sv�dom�" - v�m�nou za to nab�zel re�im z�ruku element�rn�ch soci�ln�ch a existen�n�ch jistot.

Dnes je V�clav Havel prezidentem st�tu, kter� byl s jist�mi podstatn�mi �pravami p�evzat z p�edlistopadov� �ry. P�itom v�e nasv�d�uje tomu, �e i v sou�asnosti existuje jak�si tich� dohoda, tajn� smlouva ob�ana s re�imem, jej� zn�n� je p�irozen� mnohem p�ijateln�j��: "Mysli si, co chce�, a to, co si mysl�, klidn� ��kej. Sv�mu z�jmu o pravdu m��e� d�t i pr�chod - jen pokud jde o minulost, ned�lej zbyte�n� probl�my, nevytahuj st�ny minulosti na sv�tlo, p�ek�� t�m sob� i n�m" - a v�m�nou za to n�m dne�n� re�im nab�z� v�echny "vymo�enosti" svobodn�ho trhu a vznikaj�c� demokracie. Co vy osobn� soud�te o existenci a platnosti t�to smlouvy? Jste ochoten(a) na ni p�istoupit, p��p. za jak�ch podm�nek?

***

Anton�n Kostl�n, historik

 

�vaha V�clava Havla z roku 1975, od n� svoji anketu odv�j�te, je p��li� zat�ena de facto komunistick�m ch�p�n�m ob�ana jako�to bytosti, kter� je povinna vstupovat do politick�ho d�n�. P�iznejme v�ak ob�anovi pr�vo, aby z�st�val t�eba cel� �ivot mimo politiku nebo aby do n� vstupoval jen v takov�ch situac�ch, kter� si s�m zvol�. Osob, kter� si vybraly politiku jako jednu z oblast� k pravideln�mu rozv�jen� sv�ch �ivotn�ch aktivit (ozna�me je t�eba "homo politicus"), a pro n� tud� Havlova �vaha nepozb�v� platnosti, nen� jist� v populaci ani deset procent, sp�e je�t� m�n�. To jsou osoby, kter� formuj� tzv. ve�ejn� m�n�n� a podl�haj� p�itom bezpochyby stejn�m vzorc�m chov�n� jako p�ed listopadem 1989. Pr�v� v jejich kruhu lze i dnes vskutku hovo�it o jist� tajn� dohod� s re�imem, v n� je rezignace na n�kter� t�mata a n�zory vykupov�na p�edstavou o nadch�zej�c�m ekonomick�m blahobytu (co� nen� nic jin�ho ne� n�kdej�� "gul�ov� socialismus", o n�m� psal tu��m tak� V. Havel, v nov�m, atraktivn�m "euro" balen�).

M�te pravdu v tom, �e ot�zky minulosti (a to konkr�tn� obdob� komunistick� totality) pat�� v t�chto tabuizovan�ch t�matech ke kl��ov�m. D�vody, pro� tomu tak je, jsou mysl�m z�ejm�. Sm�rem do Evropy i k voli��m se sou�asn� re�im r�d prezentuje jako nezat�en� minulost�, av�ak j�drem jeho politick� moci je arm�da komunistick�ch byrokrat� na ministerstvech a v dal��ch st�tn�ch ��adech. Spravedlnost tu maj� �asto h�jit soudci se zat�en�m sv�dom�m a na�i hranici proti nebezpe�� z v�chodu br�nit d�stojn�ci vy�kolen� v Moskv�. Ekonomick� moc ve st�t� se �asto podivn�mi man�vry ocitla v rukou nez��dka pochyben�ch fond� a dal��ch z�jmov�ch seskupen�, v jejich� �ele stoj� �asto nikoli n�hodou prominenti z jake�ovsk� �ry. Prom�ny ekonomick� sf�ry, k nim� st�t p�ikro�il, nejdou p��li� nad r�mec koncepce, kter� byla p�ipravena v druh� polovin� osmdes�t�ch let pod veden�m L. �trougala, a ponech�vaj� mocensk�mu centru �adu rozhoduj�c�ch pravomoc�. By� byla tato p�estavba pozd�ji ozna�ena n�lepkou "transformace", jde sp�e o pokus o liber�ln� reformu komunistick�ho ekonomick�ho modelu, a nen� tud� divu, �e mo�nosti jej�ho dal��ho rozv�jen� se v pr�b�hu roku 1996 ji� asi definitivn� vy�erpaly.

Do jak� m�ry na takovouto hru p�istoupit, z�st�v� otev�enou ot�zkou. Ob� krajn� varianty p�ekon�v�n� minulosti (jednor�zov� bolestiv� od��znut� na jedn� stran� a jen m�rn� odchylov�n� od p�vodn�ho kurzu na druh�) maj� sv� v�hody i sv� rizika a je t�eba hledat optim�ln� kompromis. Cesta, kterou nastoupila �esk� republika, pat�� v�ak k t�m v�ce riskantn�m. Zjevn� kontinuita s komunistickou minulost� v �ad� konkr�tn�ch oblast� ka�dodenn�ho �ivota toti� st�le okat�ji kontrastuje s ofici�ln� protikomunistickou a konzervativn�-liber�ln� ideologi�, k n� se hl�s� sou�asn� vl�dn� garnitura; tedy s ideologi�, kter� dnes uznale p�ikyvuje i zna�n� ��st z on�ch devades�ti procent obyvatelstva, pro n� politika nen� prioritou. To m��e m�t zejm�na v p��pad� ekonomick� stagnace (�i nedej bo�e recese) za n�sledek - vedle pocit� oklam�n� a deziluze, kter� se ji� obyvatelstva zmocnily - i jev, kter� bych si dovolil ozna�it jako "permanentn� listopad", toti� cyklickou korekci sm�ru politick�ho v�voje v zemi prost�ednictv�m masov�ch akc� obyvatelstva na n�m�st�ch. V tomto ohledu je t�eba pova�ovat bou�liv� ud�losti, kter� se v sou�asn� dob� odehr�vaj� nap�. v Bulharsku �i Alb�nii, nejen za dozvuk bou�liv�ch st�edoevropsk�ch dn� roku 1989, ale bohu�el pravd�podobn� z�rove� i za p�edzv�st dal��ho v�voje u n�s.

Martin Vadas, filmov� re�is�r a kameraman

 

Nev�m nic o takov� "smlouv�", proto�e existuje-li dnes, je natolik tajn�, �e mi ji je�t� nikdo ze strany re�imu jako ob�anovi nep�edlo�il. Ani v roce 1975 se nejednalo o smlouvu v prav�m slova smyslu, proto�e platn� smlouva se uzav�r� pouze jako v�raz svobodn� v�le obou stran, co� tehdy jist� nebylo mo�n�.

Dnes by ta podm�nka svobodn� v�le nem�la b�t p�ek�kou, ale zb�v� tu ot�zka ceny, za kterou je ka�d� z n�s ochoten z��ci se minulosti - otazn�k�, kter� v n� c�t�me.

Souhlas�m, �e pro mnoho ob�an� b�val�ho komunistick�ho �eskoslovenska jsou "vymo�enosti svobodn�ho trhu a vznikaj�c� demokracie" dobrou n�plast� na �sta pln� mo�n�ch ot�zek obracej�c�ch se do minulosti. Pro mnoho na�ich dne�n�ch spoluob�an� je takov� n�plast i logick�m d�sledkem na�ich vlastn�ch nedostate�nost� projevovan�ch v dob� nesvobody.

Jsem v�ak od roku 1989 st�le znovu p�ekvapov�n neochotou vyjad�ovat se otev�en� k minulosti ze strany legend�rn�ch idol�, jejich� slova jsme kdysi hltali za zahrani�n�ho �teru a umolousan�ch str�nek tajn� opisovan�ch strojopis�.

Jsem dnes zneklidn�n, kdy� jeden takov� vousat� bard pronese ve svobodn� �esk� republice v�tu: "Minulost je minulost, mlad� mu�i, d�vejte se dop�edu." Kdysi legend�rn� pr�vodce minulost� dr�� usilovn� hradn� a pozd�ji i ministerskou funkci, aby nakonec (na�t�st� ne�sp�n�) kandidoval po hospod�ch do Sen�tu. Marn� se pak dohadujeme, s k�m a za jakou cenu podepsal on svoji smlouvu.

Je samoz�ejm�, �e i m� zaj�m� p�edev��m budoucnost, zejm�na moje vlastn�, m� rodiny a bl�zk�ch. M�m ale z�rove� pocit, �e jak�koliv budoucnosti m�lo porozum�m bez znalost� fakt� o na�� minulosti. Na�e d�ti se stejn� budou pt�t bez ohledu na na�e dne�n� smlouvy. K� budou k n�m velkorys� a odpust� n�m, �e se pt�me m�lo nebo v�bec.

Jestli�e jsem uvedl, �e doposud mi nikdo ��dnou v�mi nazna�enou smlouvu za re�im nenab�dl, pak mus�m ��ci, �e m� �vahy o takov� smlouv� jsou �istou spekulac� z m� i va�� strany.

P�esto ob�as c�t�m, �e nar��m ve sv� profesi na mo�n� signat��e takov� smlouvy - zejm�na tehdy, kdy� p�edlo��m staronov�m televizn�m pracovn�k�m n�jak� pro m� zaj�mav�, ale pro mnoho lid� kontroverzn� t�ma - nap�. Exil a my, Alois mezi n�mi, Brat�i Ma��nov�, Osv�tim, Medi�ln� obrazy apod. A�koliv tito dob�� mu�ov� a �eny nejsou zam�stnanci dne�n�ho re�imu-st�tu, ale nez�visl� ve�ejnopr�vn� televize, �asto jako by se jim st�skalo je�t� po tom re�imu minul�m a tehdej�� komunistick� slu�ce - �eskoslovensk� televizi: zlat� tehdej�� jistoty (jejich jistoty)? Jsou to vztahy je�t� z t� doby, kter� siln� p�sob� i dnes na v�b�r toho, kdo a co bude ve "ve�ejnopr�vn�" �esk� televizi d�lat.

Dokonce kdy� v�jime�n� nestaronov� producent usoud�, �e by bylo vhodn� poslati film Zem� bez hrdin�, zem� bez zlo�inc�... (dokument o �innosti skupiny bratr� Ma��n� na �zem� �eskoslovensk� republiky) na festival do zahrani��, tak jin� staronov� ��ednice ve�ejnopr�vn� televize vlastn� �vahou usoud�, �e by tento film vytv��el nedobr� obraz o na�� dobr� zemi, a rozhodne, �e film neode�le.

Je pozoruhodn�, jak jednotn� slovn�k pou�ily dramaturgyn� soukrom� spole�nosti Febio a dramaturgyn� ve�ejnopr�vn� �esk� televize, kdy� jsem jim v roce 1994 p�edlo�il t�ma na dokument Exil a my. Ob� dobr� �eny se vyj�d�ily navlas stejn�mi slovy: "Emigranti" A� si t�hnou!" V�t�ina z t�ch, kte�� to tady tehdy nemohli vyd�chat a ode�li, t�hnou i dnes a jen ��st z nich "podepisuje" jak�si smlouvy s re�imem.

Zda jsem ochoten na takovou smlouvu p�istoupit, p��padn� za jak�ch podm�nek?

Nejsem. T�hnu rad�ji s�m. St�le nejsem p�ipraven p�istoupit na podobnou smlouvu - zejm�na ne za situace, kdy o na�� ned�vn� historii tak m�lo v�me, a jen mlhav� c�t�me, jak siln� n�s ta minulost ovliv�uje. "Bo��me se v bahn�, ��m v�ce se sna��me dov�d�t," ��k� jedna m� kolegyn�. J� ��k�m: Je t�eba l�pe �lapat vodu. K pump�m!

 

 

 

Ludv�k Vacul�k, spisovatel

 

Situace je jin� v tom, �e st�t a re�im jako celek nejsou dikt�torem nad �lov�kem. �lov�k dnes nejsp� si m��e ubl�it nep�im��en�m, ale svobodn�m chov�n�m v r�zn�ch situac�ch a v��i r�zn�m osob�m, v�cem, instituc�m. A ona tich� dohoda, ten kompromis, p�ece pat�� k �ivotn�mu postoji a k taktice: co mi stoj� za n�mahu i mo�nost ztr�ty. Ostatn� i prost� ohled k z�jm�m jin�ch lid� u� �lov�ka m��e svazovat, a m�. A nav�c: v�ichni se ��astn�me tvorby toho, co n�s m��e v d�sledku n�jak mo�it, nebo n�m pom�hat. - Ot�zka se mi tedy zd� um�l�.

 

 

 

Emanuel Mandler, historik a publicista

 

Nedomn�v�m se, �e existovala takov� tich� dohoda obyvatelstva s Hus�kov�m normaliza�n�m re�imem, jak ji citujete. V�clav Havel ji tehdy v Dopise Hus�kovi tak formuloval, ale podle �eho jste do�li k z�v�ru, �e vyj�d�il prav� stav v�ci? Vyj�d�il pohled reformn� inteligence, kter� byla pobou�ena �sp�chy normaliza�n�ho re�imu a hn�vala se na obyvatelstvo pro jeho frustraci a politickou apatii. Av�ak po sov�tsk� invazi v srpnu 1968 a prvn� normalizaci, kterou uskute��ovala kolaboruj�c� Dub�ekova reformn� garnitura, nem�lo obyvatelstvo na vybranou. V�dcov� Pra�sk�ho jara je jako n�jak� feud�ln� poddan� odevzdali stranick� a st�tn� nomenklatu�e - a jak se m�l lid bou�it proti Hus�kovu re�imu, kdy� byl zklam�n vy�st�n�m reformn�ho pololet� roku 1968, nem�l p�ed�ky, pot�ebn� instituce, a kdy� je�t� nav�c re�im chr�nily sov�tsk� tanky?

Nepochybn� ale tehdy vznikl konsenzus, na kter� obyvatelstvo p�istoupilo. Byl vymezen n�zvem re�ln� socialismus. Socialismus byl v �eskoslovensku od druh� sv�tov� v�lky v�eobecn� sd�len�m c�lem, adjektivum re�ln� v tehdej�� situaci vyjad�ovalo okolnost, �e jde o opak socialismu nere�ln�ho. Nere�ln� tenkr�t byl, jak se o tom v�ichni v srpnu 1968 p�esv�d�ili, socialismus demokratick�, reformn�, "socialismus s lidskou tv���".

Normaliza�n� re�lnost znamenala snesiteln� �ivot pod sov�tskou okupa�n� moc� a socialistickou demokracii, kter� jednak ideologicky kryla krajn� autoritativn� re�im, jednak obsahovala z�kladn� soci�ln� a existen�n� jistoty. Obrazn� "mysli si, co chce�" v�ak vyjad�uje skute�nost, �e re�im poskytl obyvatelstvu opravdovou svobodu soukrom�. Jej� bizarn� existence v r�mci autoritativn�ho re�imu p�isp�la k soci�ln�mu cynismu, vyj�d�en�mu zlov�stn�m "kdo nekrade, okr�d� rodinu", ale proto bychom je�t� nem�li obyvatelstvo d�monizovat. A to se stane, hovo��me-li o jeho vztahu k vl�d� a re�imu (nap��klad zm�n�n� formulace tich� dohody) bez z�kladn�ch historick�ch souvislost� a bez re�ln�ho socialismu.

Podle m�ho m�n�n� neexistuje ani dne�n� tich� dohoda ob�ana s demokratick�m re�imem (druh� odstavec anketn� ot�zky). Existuje nap�l tich�, nap�l ve�ejn� dohoda n�s v�ech, cel�ho n�roda, �e nebudeme "vytahovat na sv�tlo" v�e nep��jemn�, co se t�k� n�rodn� socialistick� revoluce let 1945-1948, jej�ho pr�b�hu, �in� a zlo�in� i sam� jej� existence. Tato revoluce (vyhn�n� N�mc�, kolektivn� vina a kolektivn� trest - viz n�lez �stavn�ho soudu o dekretu �. 108 -, zn�rodn�n� a dal�� konfiskace, autoritativn� demokracie N�rodn� fronty, znevol�ov�n� Slovenska, vazalsk� pod��zen� st�tu Sov�tsk�mu svazu), je dnes dokonce aktu�ln�j�� ne� na�e komunistick� minulost. �ije v n�s, proto�e po listopadu 1989 jsme se k n� vr�tili jako�to k norm�ln�mu, demokratick�mu a tr�n�mu syst�mu (opravdu: ani zn�rodn�n� nebylo zru�eno...).

Navazov�n� na n�rodn� socialistickou revoluci po listopadu 1989 v soci�ln�m sm�ru (z�kladn� �ivotn� a soci�ln� jistoty) i ve sm�ru n�rodn�m se d�je v sou�asn�m �esk�m �ovinistick�m n�rodn�m hnut�. Projevuje se z�pecnictv�m, euroskeps� a hlavn� negativn�m vztahem v�ech vrstev n�roda k demokratick�mu N�mecku. A tak� �etn�mi nevy��en�mi, ale p��sn� dodr�ovan�mi tabuiza�n�mi p��kazy: nevytahuj na sv�tlo st�ny n�rodn� minulosti, ned�lej zbyte�n� probl�my - je�t� by se mohlo p�ij�t na to, �e jsme nepr�vem vyst�hovali N�mce, zbo�ili Mari�nsk� sloup, milovali Sov�tsk� svaz, zak�zali agr�rn� stranu...

Tak tedy jsme s n�rodn� socialistickou revoluc� nez��tovali a p�es n�, v jej�m duchu dodr�ujeme ta ostudn� tabu. "Re�im" nic takov�ho p�ik�zat nem��e, naopak boj�cn� �esk� politika se zm�n�n� tich� dohod� p�izp�sobuje. V�echna tabu si tedy p�ikazujeme sami, m�lo si v��me pravdy a nem�me k n� dost odvahy.

 

 

 

Viktor �lajchrt, redaktor �asopisu Respekt

 

Tichou dohodu, o jak� psal V�clav Havel, je mo�n� uzav�rat jen s re�imy, kde je v�e pod��zeno jedin� v�li �i zv�li. Ob�an demokratick�ho st�tu je vystaven daleko rozmanit�j��m tlak�m, z nich� n�kter� si vz�jemn� konkuruj�. Prezident republiky po n�m chce, aby byl hodn� a p�em��liv�, premi�r po�aduje �etrnost a v�konnost, p�edseda parlamentu se ho zase sna�� co nejv�c rozdr�dit, a to je jen zlomek politick�ho spektra. K tomu p�istupuj� po�adavky nejr�zn�j��ch zam�stnavatel�, ohledy na m�n�n� p��tel �i soused�, pot�eba u�ivit rodinu. K uzav�r�n� jak�chsi tich�ch dohod mezi ob�anem a realitou jaksi doch�z�, jen�e kdo reprezentuje ten druh� subjekt? Kdo je nositelem t� bezprost�edn� a nejdot�rn�j�� moci? �� v�le �i zv�le po n�s takovou dohodu po�aduje?

Nejjasn�ji vid�me nad��zen� a chlebod�rce, av�ak celost�tn� spiknut� v�ech ��f� nep�edpokl�d�me. V mlh�ch nad nimi rozpozn�v�me n�kolik st�n�: banky a jin� majitele pen�z, vl�dn� ��ady a st�tn� spr�vu, rozli�n� profesn� skupiny, m�dia a v neposledn� �ad� ve�ejnost, kter� se jednou za �ty�i roky sch�z� u voleb, ale denn� v kr�mech, kde vol�, co bude konzumovat. Spojuje tyto st�ny n�jak� jednotn� v�le? Snad jen touha po vy���ch v�d�lc�ch. P��tomnost n�jak� skryt� moci p�itom c�t�me nad�le. Kde kruci v�z�?

Re�imy v tradi�n�ch demokraci�ch b�vaj� zna�n� ovliv�ov�ny neform�ln�mi skupinami, kter� jsou sv�z�ny spole�n�mi z�jmy. V postkomunistick�ch st�tech lobbismus tak� existuje a m� nav�c specifick� rysy: dne�n� vlivn� skupiny se valnou v�t�inou utv��ely v nep�irozen�ch podm�nk�ch socialismu. Od �emesln�k�, kdysi stmelen�ch meloucha�en�m a nyn� spolupracuj�c�ch na da�ov�ch �nic�ch, a� po v�dce, derouc� se d��ve i dnes za presti��, tituly, dotacemi �i st�emi, je cel� n�rod podivn� pospojov�n s�t�mi skryt� skupinov� solidarity, partikul�rn�m par��ctv�m. Nejz�eteln�ji se to projevuje v profesn� sf��e, nap��klad v justici, u policie, ale t�eba i ve zdravotnictv�.

Lze rovn� p�edpokl�dat existenci vlivn�ch skupin spjat�ch spole�nou politickou minulost�. Pocit ohro�en�, jak� po��tkem devades�t�ch let poc�tili komunisti�t� trabanti, zavazoval k vz�jemn� pomoci. V n�kter�ch oborech �i regionech takov� solidarita nepochybn� propojila pracovn�ky bankovnictv�, pr�myslu i st�tn� spr�vy. Tu��me ji i ve zd�nliv� u�lechtilej��ch oblastech, t�eba kdy� se dozv�me, �e granty na seps�n� filozofick�ch d�l dost�vaj� b�val� vedouc� kateder marxismu nebo u�itel� z vokovick� partajn� �koly. B�val� komunist� se pochopiteln� br�n� poj�mat minul� re�im p��li� kriticky. Letos mi na ministerstvu obchodu vy�krtli z objednan�ho textu o architektu�e star� Prahy jedin� dv� v�ty. M�ly nepatrn� politick� akcent: prvn� sd�lovala, �e dnes se prostory Pra�sk�ho hradu postupn� zp��stup�uj�, zat�mco za komunistick�ch prezident� byly uzav�r�ny, a v druh� jsem psal, �e architektura n�kter�ch budov z dob komunismu na Nov�m M�st� (parlament, Nov� sc�na N�rodn�ho divadla) je sporn�.

Na n�jakou neform�ln� partu je v�cem�n� napojen ka�d� z n�s. V �ad� lobbistick�ch skupin maj� pochopiteln� vliv i b�val� komunist�. Pra�sk� novin�� na�t�st� v�t�inou nemus� ps�t do novin, kter� jsou mu proti srsti, ale jinde si �lov�k sv� ��fy �asto vyb�rat nem��e, a pak asi uzav�r� p�edpokl�danou tichou dohodu - pokud se n�zorov� neshoduje se sv�m zam�stnavatelem a p�itom stoj� o nab�zenou pr�ci a plat. V jedn� v�ci je ov�em situace novin��e slo�it�j��. Jeho ��fem nen� jen ��fredaktor, ale hlavn� �ten��i. Ukazuje se, �e novin�m, kter� postkomunistickou skute�nost problematizuj� a vytahuj� na sv�tlo st�ny minulosti, kles� n�klad. Nej�sp�n�j�� je na trhu p�ejina�en� svaz�ck� a stranick� tisk, pop��pad� tradi�n� Kv�ty a Vlasta. Takov� je n� lid.

Co se t��e druh� ot�zky, osobn� m�m pocit, �e pracuji celkem ve shod� se sv�m sv�dom�m. Nejsem v�ak ��dn� mravn� fundamentalista, sp� funkcionalista. Kdybych se ov�em m�l dostat do rozporu se sv�m sv�dom�m, na ��dnou dohodu bych nep�istoupil.

 

Marie �andov�, re�is�rka dokument�rn�ch film�

 

Tich� dohoda mezi ob�any a sou�asn�m "re�imem" o ml�en� ke st�n�m minulosti v�m�nou za vymo�enosti demokracie podle m�ho n�zoru neexistuje. V dramatick�ch d�j�ch p��tomnosti a turbulentn�ch zm�n�ch posledn�ch sedmi let jako by se zahustil �as. Dohoda totality se zd� b�t vzd�len�, p�ekonan� a zavr�en�hodn� jako �patn� obdob�, na kter� je lep�� zapomenout.

Podv�dom� strach z "m�sla na hlav�" vede k otupen�mu vn�m�n� souvislost� mezi minulost� a p��tomnost�. Tento �kodliv� stav mysli a du�e m� dal�� projevy: nez�jem o minulost, lhostejnost k nespravedlivostem a zlu totality, nedostatek v�le k hled�n� pravdy. Nemluv�m jenom o ml��c� v�t�in�, ani jenom o t�ch naho�e, ani jenom o t�ch ostatn�ch.

Z t�to letargie mi pomohla re�ijn� pr�ce na televizn�m dokumentu �e��k, spravedlnost a �as (�esk� televize, 1995). Dokument vypr�v�l o skupin� student� odsouzen�ch v inscenovan�m politick�m procesu v roce 1949. Autorka sc�n��e H. Jemel�kov� vlo�ila do p��pravy nat��en� celo�ivotn� p��telstv� s lidmi, kte�� pro�li komunistick�mi l�gry, �ivo�en�m za socialismu, emigrac�. Pro mne to bylo setk�n� s nejvz�cn�j��mi lidmi generace m�ch rodi��. Zbl�zka jsem nahl�dla do osudu Borise Kova���ka, kter� byl inici�torem skupiny �e��k. Tehdej�� student pr�v byl popraven ve v�ku dvaceti dvou let v pankr�ck� v�znici. kdy� te� jedu za prac� na Kav�� hory a m�j�m b�val� justi�n� pal�c na Pankr�ci, mysl�m na popravi�t� ve dvo�e v�znice a uv�domuji si z�eteln� komunismus jako zlo.

��m bl�e k sou�asnosti, t�m slo�it�j�� se mi jev� rozli�ov�n� dobra a zla. ��m hloub�ji do historie, t�m obt�n�j�� se mi zd� hled�n� pravdy. Velice si v��m dokumentarist�, kte�� mapuj� totalitn� minulost na televizn� obrazovce: Nap��klad: V. Branislav, A. Hanauerov�, P. Ka��rek, M. Mary�ka, K. Vlachov�, M. Vadas a dal��. V�m, jak je t�k�, a n�kdy v r�mci na�eho pr�vn�ho ��du nemo�n�, zjistit pravdiv� �daje o n�kter�ch osobnostech a o jejich minulosti spjat� nap��klad s �innost� v StB.

Ani kdyby existovala n�jak� tich� dohoda o ml�en� ke st�n�m minulosti, nemohu ji p�ijmout, proto�e mus�m dokon�it jist� rozpracovan� a nedokon�en� t�mata. Co mi v tom m��e zabr�nit? Nap��klad nedok�u z�skat prost�edky k realizaci projektu nebo se nedop�tr�m pravdy a stanu se ned�v�ryhodnou osobou pro slu�n� lidi nebo nedok�u t�ma nato�it tak, aby zaujalo... To jsou moje no�n� m�ry. A p�itom pova�uji za �t�st� ��t ve st�t�, ve kter�m prezident vyz�v� ob�any k tomu, aby v jejich �ivotech zv�t�zila pravda a l�ska nad l�� a nen�vist�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).