Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

V r�mci na?� pravideln� rubriky jsme vypracovali n�kolik ot�zek a obr�tili jsme se na vybran� osobnosti ve�ejn�ho ?ivota (historiky, spisovatele, politiky) s v�zvou k jejich vlastn� �vaze na dan� t�ma.

Nab�dku se n�m tak� poda�ilo tlumo�it b�sn�kovi a v�tvarn�kovi Ji��mu Kol��ovi. Na na?e ot�zky v?ak odpov�d�l formou, kter� je jemu vlastn� ? kol�?�. I v tomto p��pad� se potvrdilo, ?e obraz n�kdy mluv� jasn�j?� �e�� ne? mnoho popsan�ch str�nek. Kol�?, kterou jsme vybrali, m� n�zev Pra?sk� hrad a poch�z� z cyklu Kafkova Praha (Jej� reprodukci naleznete mezi stranami 64 a 65).

Moto: ?Minulost nen� uzav�en� a jednou prov?dy hotov�. Vrac�me-li se k n�, tedy tak, ?e skrze sebe otv�r�me jej� smysl do budoucnosti. ? D�dictv� hr�zn� a vzne?en� nesta�� prost� p�evz�t, mus�me je p�evz�t s v�dom�m, ?e je d�d�me jako vinu (to hr�zn�) a jako tradici (to dobr�). Tradice je tu proto, abychom na ni navazovali, hr�znou minulost p�ij�m�me s l�tost� jako vinu.?

Zbyn�k Hejda, Tabu v �esk� historiografii, Tv��, �. 4?5, 1969.

***

V�clav Havel, prezident �esk� republiky
/Kancel�� prezidenta republiky

Jsme nuceni na Va?i ?�dost bohu?el odpov�d�t z�porn�; vzhledem k rekonvalescenci po prod�lan� operaci byl program pana prezidenta z�sadn� omezen. Sna?ili jsme se v archivu projev� naj�t n�kter� z jeho text�, v n�m? by se k tomuto t�matu vyjad�oval. Nepoda�ilo se n�m v?ak takov� text naj�t, nebo? toto t�ma z�st�v� sp�?e okrajov�?

***

Dluhy, ��ty, spl�tky

Ji�� Str�nsk�, spisovatel a p�edseda �esk�ho Penklubu

Titulek jak z bankovnictv�. Nejsme v?ak denn� konzumenty zpr�v, ?e ani sou�asn� dluhy se nevyrovn�vaj�, ��ty se ztr�c� �i fal?uj� a spl�tky se neplat�? Pus?me s touto v�domost� n�koho do ulic, a? se pt� sv�ch bli?n�ch, jak jsme na tom s dluhy, ��ty a spl�tkami mravn�mi a duchovn�mi, a k tomu je?t� se zp�tnou platnost� n�kolika des�tek let ? jak asi dopadne?

Na zpr�v� o stavu na?eho sv�dom� a mrav� a o dopadu minulosti na na?i sou�asnost se nejv�c podepsala na?e nesvoboda pod totalitou nejprve nacistickou, pak komunistickou. Navzdory v?em sign�l�m jsme na n� nebyli p�ipraveni, nejm�n� pevnost na?ich charakter�. Tu si udr?elo a? nep��jemn� n�zk� procento populace. Masarykovsk� vy??� principy mravn�, na n�? se slzami p��sahal cel� n�rod, se pod karab��i a p�ed hr�zou z poprav a koncentr�k� scvrk�valy. S postupuj�c�m �asem k tomu sta�ila u? jen obava ze ztr�ty dobr�ho bydla. A p�ipo�teme-li k tomu brilanci, s jakou p�edstavitel� moci dovedli vyu?�vat z�vist a mindr�ky v?eho druhu, d�lo zk�zy na ochot� bilancovat by? jen vlastn� minulost bylo vlastn� vykon�no s p�edstihem. A je p�irozen�, ?e takto posti?en� a a? nep��jemn� p�ev�?n� v�t?ina nem� nejmen?� d�vod naslouchat nep��jemn� vlezl� men?in�, jej�? ka?d� slovo o minulosti je p�ipom�n�n�m toho nejm�n� p��jemn�ho: v�dom� o selh�n�.

Ka?d� ��tov�n� s ka?dou minulost� bol�. I s tou sebez��iv�j?�. V?dycky z n�ho vyv�e ono kondicion�ln� ?K�? bych b�val to �i ono ud�lal �i neud�lal?. Plat� to pro jednotlivce i pro n�rody. A tu v�ce, tu m�n� to rezonuje ve sv�dom� a ovliv�uje vztah k p��tomnosti i budoucnosti, a dokonce dopad� na nastupuj�c� generace, jich? by se vlastn� mravn� probl�my spojen� s minulost� nem�ly t�kat. Jeliko? v?ak nen� �lov��ka, jemu? by se minulost vyhnula, ned� se s t�m nic d�lat. Nanejv�? to, ?e se mus�me znovu a znovu pokou?et, abychom t�ch nevyrovnan�ch ��t� m�li v posledn�ch v�l�ch co nejm��. Zat�m se n�m to moc neda��.

O?iveny �esko-n�meckou deklarac� se n�m vrac� traumata sp�? postnacistick� ne? nacistick�. A k radosti komunistick�ch pohrobk� p�ekr�vaj� i traumata ze �ty�icetilet� vl�dy bol?evick� totality. A p�i?ivuj� obl�ben� otazn�ky nad kvalitou �esk� povahy, inklinuj�c� po stalet� ke slu?ebnosti a po stalet� neschopn� m�t vlastn� n�zor, nato? jej ? a? do hrdel a statk� ? cht�t br�nit. A s naprostou absenc� schopnosti p�iznat si (a t�m m�n� jin�m) vlastn� chyby. Nesd�l�m tyhle n�zory a nemysl�m si, ?e jsme m�n� cenn� ne? kup��kladu na?i soused�. N�? krvav� st�edov�k i novov�k je ve srovn�n� s anglick�m, francouzsk�m, ?pan�lsk�m, ba i n�meck�m �pln� selanka. A ?e by v n�s bylo cosi holubi��ho, nepozoruji ani kolem sebe, ani v d�jin�ch. Jsem dokonce p�esv�d�en, ?e sebevra?ednou state�nost jugosl�vsk�ch partyz�n� (ale stejn� tak norsk�ch a francouzsk�ch p��slu?n�k� hnut� odporu) jsme nem�li p�edev?�m proto, ?e �echy nejsou na Balk�n� (resp. na �zem� Norska �i Francie). Jestli jsme kdy m�li n��eho m�n�, byla to hrdost, ale ani ta nen� jenom pozitivn� vlastnost�. Jist�, jsme mal� n�rod, kter�mu ob�as n�jak� v�t?� n�rod ?lapal na krk. A co? Je n�m to dobr� nanejv�? k v�mluv�m, pro� jsme tu �i onde selhali jako jednotlivci ? v takov�ch chv�l�ch se schovat za charakterovou vadu n�roda je nejjednodu??� a nejpohodln�j?�.

P�edchoz�m historizuj�c�m extempore jsem nem�l v �myslu pl�st se do �emesla historik�m, psycholog�m, sociolog�m, ani filozof�m, jsa p�esv�d�en, ?e jejich pr�ce na minov�ch pol�ch na?ich nejmlad?�ch d�jin je nezastupiteln� a taky p�kn� nebezpe�n�. Na nich je, aby o n�s bylo jasno, a nejen jim, n�m v?em. Jsem si rovn�? jist, ?e oni sami ten �kol nikdy nezvl�dnou, pokud jim ostatn� nepom�?ou.

A t�m se dost�v�m k tomu nejo?idn�j?�mu: k ��inkov�n� m�di� v?eho druhu. A v nich ��inkov�n� novin��� (bohu?el v?eho druhu). Historikov�, sociologov� i pr�vn�ci maj� tolik atraktivn�ho (k�? by t�m novin��e vybudili!) d�kazn�ho materi�lu, kter� ? by? nab�dnut ve�ejnosti jen za t�etinu pozornosti v�novan� bl�bol�m ani ne tak o politice, jako politik� ? by na?e pohledy zp�t i pocity s nimi spojen� kone�n� zbavil v?� krhavosti a zam?enosti p�ech�zej�c� mnohdy a? do ?ed�ho z�kalu, ?e bychom nejen (s kone�nou platnost�) odvedli vodu na komunistick� ml�n do rozumn�j?�ho (a smyslupln�j?�ho) koryta, ale v?ichni bychom se c�tili uleh�en�. Jako kdy? si (kone�n�) uv�dom�me, ?e prvn� ob�t� na?ich nen�vist� a tuh se pomst�t v?dycky budeme my sami. Navzdory sv�mu optimismu jsem v tomto punktu dost skeptick�. Zd�nliv� onomu pot�ebn�mu medi�ln�mu nap�en� chyb� jen dostatek dobr� v�le. Av?ak jsou tu je?t� dal?� dva rozhoduj�c� �initel�. Prvn� je erudice, �i sp�? ochota nechat se vzd�lat a pou�it (ka?d� vzd�l�n� bol�). To bych je?t� ch�pal. Co nejsem ochoten pochopit, je to druh�: etika. V dan�m p��pad� schopnost p�ijmout i (osobn�) sebenep��jemn�j?� pravdu a reagovat na ni bez zkresluj�c�ch emoc�. Klasickou uk�zkou je handrkov�n� o slovo vyhn�n� z Deklarace: v?ichni (a p�edev?�m komunist�, kte�� toho byli hlavn�mi akt�ry) v�d�, ?e divok� odsun bylo hnan� svinsk�m krokem od hranic do vnitrozemsk�ch sb�rn�ch t�bor� (koncentr�ky to p�ece nemohly b�t!) a leg�ln� odsun se odehr�val v podob� dobyt��ch transport� pod kuratelou samopal�. Pro jistotu opakuji citaci �esk�ho vyhnance z pohrani��: Odsunout se d� sk��� nebo spl�tka dluhu, ne �lov�k. Toho lze jen vyhnat. Ot�zky viny, d�dictv�, minulosti, syndrom� zbab�losti, mravn�ch vyrovn�n� se scvrk�vaj� do jedin�ho dilematu: ochoty zab�vat se d�jinami vlastn�ho n�roda, a tedy i d�jinami jeho mrav� se stejn�m nadhledem, jako se zab�v�me americkou v�lkou Severu proti Jihu �i d�jinami Anglie. Nevid�m to jako bolavou operaci a nemysl�m si, ?e tam jsou b�l� m�sta. Jde jen o to, abychom (stejn� jako v osobn�m ?ivot�) byli schopni a ochotni (kdy? u? ne kv�li sob�, tak aspo� kv�li sv�m d�tem) b�t takov�, aby se d�ti za n�s nemusely styd�t. Ani po des�tk�ch let. Mo?n� n�m to p�jde l�p, kdy? si v�c budeme uv�domovat, ?e naopak na?e neschopnost a neochota vyrovnat se s vlastn�m sv�dom�m je denn� vyu?�v�na ku prosp�chu t�ch, jim? jsou na cest� k moci dobr� v?echny prost�edky, nebo t�ch, co lituj�, ?e jejich totalitn� moc byla rozt��?t�na, a mst� se za to alespo� t�m, ?e na?i neochotu a neschopnost se ohl�dnout vyu?�vaj� k vlastn�mu prosp�chu. A to je ? kdy? nic jin�ho ? poni?uj�c�.

***

Zbyn�k Hejda, b�sn�k a historik

V knize vydan� koncem osmdes�t�ch let je mo?no ��st: ?Libick� ud�losti z 28. z��� 995 byly nepochybn� hr�zn�m �inem, ale sou�asn� budi? �e�eno v�znamn�m historick�m aktem. Tehdy se toti? vytvo�ily re�ln� podm�nky ke kone�n�mu uzav�en� dal?� f�ze dlouhodob�ho procesu vznik�n� feud�ln�ho �esk�ho st�tu v p�irozen�ch zem�pisn�ch hranic�ch a sou�asn� i p�edpokladu k dotv��en� j�dra �esk�ho st�edov�k�ho n�roda. Tedy t�ch nejpodstatn�j?�ch spole�ensk�ch celk�, kter� se rozv�jej� dodnes.?

Pod�vejme se na cit�t podrobn�ji. M� dv� ��sti. V prvn� se charakterizuje �innost p�emyslovsk�ho vojska na Libici 28. z��� 995, v druh� v�znam tohoto �inu. Stoj� za pov?imnut�, jak opatrn� a ?etrn� naz�v� historik ��d�n� Boleslavova vojska. Historik pro n� nenach�z� p�il�hav�j?�ch slov (vra?d�n�, zlo�in), proto?e c�t�, ?e by takov�m ostr�m mravn�m soudem oslabil �dajn� pozitivn� v�znam �inu, jak ho uv�d� v druh�, podstatn� rozs�hlej?� ��sti cit�tu, �inu zakl�daj�c�ho �esk� st�t a j�dro �esk�ho n�roda.

Renomovan� historik ran�ho st�edov�ku jde je?t� d�l. Svatov�clavsk� historie, jak ji traduj� legendy, zn� dv� vra?dy. Zm�n�n� historik ob� vra?dy navrhl vymazat z historie. Svat� Ludmila nebyla zavra?d�na, byla jen ob�t� pohansk�ho kultu, jeho? jedn�m pravidlem bylo, ?e kn�?na mus� do z�hrob� n�sledovat sv�ho zem�el�ho chot�. P�edt�m ne? sho�� s mu?em na hranici, je u?krcena jakousi textili�. Historik se neobt�?oval vyrovnat se nap�. s ot�zkou, jak se kn�?n� da�ilo l�ta a l�ta p�e?�vat smrt Bo�ivoje a pro� si a? po letech vzpomn�li u�init zadost pravidlu pohansk�ho kultu.

Rozborem tu?�m Gumpoldovy legendy dosp�l historik k z�v�ru, ?e boleslavsk� vra?da nebyla vra?da, ale nedorozum�n�.

�e?t� historici se p�i r�zn�ch p��le?itostech zap��sahaj� v�l� k objektivit�. Na obou p��kladech jsem cht�l uk�zat, ?e �esk� historiografii hroz� pragmatismus, kter� se �asto velmi obratn� za v�deckou objektivitu skr�v�. V p��pad� svatov�clavsk� historie v?ak pragmatick� z�m�r Du?ana T�e?t�ka vystrkuje rohy. T�e?t�kova nechu? k c�rkevn�m motiv�m v n�rodn� tradici je p��li? velk�.

Nejnov�j?� historie je na tom z tohoto hlediska je?t� h�� ne? historie star?�ch obdob�. Dob�e je to vid�t na vztahu �esk� historick� obce k vyhn�n� sudetsk�ch N�mc�. V mnoha diskus�ch s historiky jsem uznamenal, ?e v pravdiv�m pohledu na v�c jim br�n� fale?n� vidina politick�ch d�sledk�.

Jednou jsem p�i jak�msi televizn�m po�adu vysko�il ze ?idle, kdy? jsem sly?el historika, ano historika J. Valentu omlouvat vra?d�n� nevinn�ch N�mc� v prvn�ch m�s�c�ch po v�lce t�m, ?e ?to byla v�lka?. Ujde-li historikovi, ?e v�lka skon�ila 8. kv�tna, je to na pov�?enou.

V�clav Klaus, p�edseda vl�dy �esk� republiky, ekonom

Vyrovn�v�n� se s vlastn� minulost� a formulov�n� ot�zky tzv. ?viny n�roda? jsou t�mata, kter� m�, p�izn�v�m se, napl�uj� jist�mi obavami. Nen� mi toti? ani v�cn� ani metodologicky p��li? jasn�, jak�m zp�sobem se v�bec d� o t�chto ot�zk�ch hovo�it, jak�m instrument�riem je mo?n� je uchopit, jak je t�eba je aspo� trochu smyslupln� strukturovat. M�j striktn� ?metodologick� individualismus?, poch�zej�c� z rakousk� ?koly a vztahuj�c� se na v?echny spole�ensk� procesy (nejen ekonomick�), mi p��li?n� n�vod nenab�z�.

Ot�zku vyrovn�n� se s minulost� a p��padn� pocit viny toti? vid�m p�edev?�m jako individu�ln� probl�m ka?d�ho z n�s a jako individu�ln� mor�ln� z�le?itost, tedy sp�?e jako v�c soukromou a vnit�n� ne? jako p��le?itost k efektn�m ve�ejn�m vystoupen�m a prohl�?en�m, k l�biv�mu ?sebemrska�stv�? �i k lacin�mu moralizov�n�. Hovo�it nahlas o mor�lce druh�ch, �i dokonce d�vat v tomto oboru ostatn�m n�jak� lekce mi v?dy p�ipadalo tak trochu nepat�i�n�. O mor�lce toti? vypov�daj� skutky toho �i onoho �lov�ka, nikoliv sebevzletn�j?� slova adresovan� jin�m, nav�c adresovan� v jin� chv�li a v jin�m prost�ed�.

Proto m�m s ot�zkami, kter� mi kladete, jist� pot�?e. Nev���m, ?e se s minulost� m�?e vyrovnat abstraktn� entita zvan� spole�nost, nev���m, ?e je spr�vn� hovo�it o jak�si n�rodn� vin�, o vin�, kter� by proto nutn� musela b�t vinou kolektivn�. Vy�e?en� probl�mu, o n�m? hovo��me, nem�?e b�t provedeno ani ?�dn�m jednoduch�m aktem st�tu, ale ani proklamac� toho �i onoho ve�ejn�ho �initele, v�dce �i um�lce. Ve sv� podstat� se jedn� o vnit�n� z�le?itost ka?d�ho z n�s, a proto tak� nelze nal�zt shodu o tom, zda jsme se ji? jako spole�nost s minulost� vyrovnali nebo ne, zda n�co takov�ho v�bec pot�ebujeme, resp. zda ve vztahu k minulosti bylo �i nebylo dosa?eno jak�si spravedlnosti. N�zory lid� o t�to v�ci se li?� stejn� tak, jako se li?� jejich ?ivotn� zku?enosti a politick� postoje, nemluv� o tom, ?e se jejich n�zory vyv�jej� v �ase.

T�m, co jsem �ekl, nechci v ?�dn�m p��pad� pop��t v�znam ud�lost�, kter� se ve vztahu k na?� minulosti dosud odehr�ly. Zdr�h�m se je v?ak hodnotit zp�sobem, kter� jsem zaregistroval ve va?em dopise, tj. zda postupujeme v ��tov�n� s minulost� v�hav� a ned�sledn� �i nikoliv. Neexistuje toti? ?�dn� m���tko, ?�dn� ide�l, podle n�ho? bychom mohli skute�nost v t�to oblasti vyhodnocovat �i m��it. N�komu se zd�, ?e s minulost� ��tujeme m�lo, n�komu se zd�, ?e a? p��li?. Jak�si neutr�ln�, mimolidsk�, mimozemsk� pravda zde bohu?el neexistuje.

Nen� mi bl�zk� ani jaspersovsky ch�pan� probl�m viny v t� podob�, jak jej stav�te. Samotn� fakt, ?e jsme ?ili v komunistick�m re?imu, ve mn� ?�dn� pocit viny nevyvol�v�. Ka?d� z n�s ?il sv�j konkr�tn� individu�ln� ?ivot a byl v n�m postaven do nejr�zn�j?�ch situac�, v nich? m�l ? a m�m strach, ?e na to dnes trochu zapom�n�me ? nemalou mo?nost volby. Jedin� v t�chto konkr�tn�ch volb�ch m�?e ka?d� hodnotit chov�n� sv� �i jin�ch, a m�?e poci?ovat �i nepoci?ovat vinu za sv� �i jejich skutky. V metafyzicky ch�panou vinu, kter� jako d�di�n� h��ch lp� na n�s na v?ech bez ohledu na to, co jsme d�lali �i d�l�me, v?ak nev���m. Nesd�l�m ani t�m�� flagelantsk� n�zory, ?e n�s v?echny (samoz�ejm� s v�jimkou toho, kdo tento n�zor v��i ostatn�m vyslovuje) ?ivot v totalitn�m syst�mu v�razn� mor�ln� naru?il. To je, mysl�m, velmi zvl�?tn� a nav�c velmi fale?n� pohled. Nevid�m to tak �ern�. Sp�?e bych �ekl, ?e n�m individu�ln� konfrontace ka?d�ho z n�s se syst�mem �tlaku a nesvobody, v n�m? byla hranice mezi dobrem a zlem z�eteln�, v mnoha sm�rech dala v mor�ln� orientaci ur�itou v�hodu oproti lidem ?ij�c�m nep�etr?it� ve svobodn� spole�nosti. Je p��zna�n�, ?e fa?ismus i komunismus, v jejich? jm�nu se lid� dopou?t�li t�ch nejstra?n�j?�ch zlo�in�, vytvo�ili a uskute��ovali lid�, kte�� p�vodn� ?ili a byli vychov�ni ve svobodn� spole�nosti v dob�ch relativn� p��sn� akcentovan�ch k�es?ansk�ch hodnot, zat�mco bezprecedentn� kolaps komunismu byl zp�soben odm�tnut�m jeho idej� i praxe lidmi, kte�� v n�m v�t?inou vyrostli a kte�� se svobodnou spole�nost� nem�li ?�dnou hlub?� zku?enost.

Chcete-li zn�t m�j n�zor na to, co pova?uji za pozitivn� tradice na?� spole�nosti, pak bych cht�l zm�nit tradici pracovit� st��zlivosti a praktick�ho realismu, odpor proti velk�m slov�m a v�ru ve vlastn� skeptick� rozum, kter� byly a jsou pro p��slu?n�ky na?eho n�roda tak typick�. Nejsou to sice n�rodn� vlastnosti p��li? p��zniv� pro intenzivn� zpytov�n� vlastn� minulosti a pro pokusy vzne?en�mi hesly napravovat historii, ale m�m pocit, ?e pro budov�n� slu?n�, spo��dan� a prosperuj�c� spole�nosti jsou mo?n� naprosto kl��ov�.

Na v�c nem�me

Petr Pithart, p�edseda Sen�tu �esk� republiky

V�bec nen� pravda, jak tvrd�te, ?e se ???�dn� �esk� filozof, historik ani st�tn�k nepokusil zformulovat �eskou ?ot�zku viny? ? vlastn�ho pod�lu na leckdy trpk�m osudu v d�jin�ch?. Naopak je pravda, ?e tyto pokusy nenach�zely a dosud nenach�zej� dostate�nou odezvu, nepo��t�m-li horliv� vylu�ov�n� t�chto lid� z n�roda (viz naposledy signat��� petice Sm��en� 95).

Z�stane z�sluhou ��sti disentu a exilu, ?e se o to pokou?el ? opakovan�, p�itom z hloubi, nikoli z povrchu. Mohl bych dosti dlouho jmenovat, vypo��t�vat, citovat. �eknu jen, ?e doby, kdy jsme ? jako ti, kte�� se pokou?eli zv�?it ?vlastn� pod�l viny? byli izolovan�m ostr�vkem (nap�. v dob� debaty o tzv. Danubiov�ch tez�ch o odsunu N�mc�) uprost�ed obkl��en�ho ghetta disentu, nepat�ily pr�v� k t�m, na kter� �lov�k r�d vzpom�n�.

Pro� to ?lo a jde tak pomalu, ?e se zd�, ?e to skoro nejde? Proto?e kdy? se ustavi�n� vyh�b�me mluvit o tom hlavn�m, toti? o duchovn�m vypr�zdn�n� t�to zem�, z�stanou jen nekone�n� spory o to, kdo co zavinil, spletl, prodal, p�ekombinoval, zradil, nevid�l, a� m�l vid�t, ?patn� odhadl? Sam� situa�n� h�danice, dodnes politizovateln�, vlastn� nezaj�mav�: kdo s k�m, proti komu.

T�?ko ��ci, kde a kdy tento proces duchovn�ho vyprazd�ov�n� �esk�ho n�roda za��n�. I o to by bylo lze v�st krvav� v�?n� spory, ale ono to u? jen m�lokoho zaj�m�: sv�tla i st�ny na?eho ok�zal�ho baroka, osv�censtv� a post�tn�n� n�bo?enstv�, stydliv�, ale tuh� �esk� nacionalismus, nestr�ven� Masaryk, na?e nezakotven�, plebejsk� demokracie, nenavykl� uzn�vat st�t ? to jsou patrn� hlavn� t�mata tohoto sporu. P�ed dvaceti lety jsme (Milan Ot�hal, Petr P��hoda a j�) kolem t�chto t�mat za�ali krou?it a pak ps�t knihu, z n�? prvn� dv� ��sti jsme po t�in�cti letech dokon�ili a vydali (�e?i v d�jin�ch modern� doby. Pokus o zrcadlo, nakl. Rozmluvy, Praha, 1991). Podepsali jsme se jako ?Podiven?, tak� z �cty k pomocn�kovi kn�?ete ? svat�ho V�clava, ale p�edev?�m proto, ?e jsme se podivovali (a dodnes se podivujeme), jak to, ?e to v?echno skoro nikoho nezaj�m�. Co? Souvislosti konkr�tn�ch d�jin s duchovn� situac� n�roda. I denn� ud�losti minulosti jsme se usilovn� a pom�rn� soustavn� sna?ili pochopit na prom��uj�c�m se pozad� duchovn�ch d�jin tohoto n�roda.

Provokuj�c� ot�zky-v�zvy redakce Prostoru z�stanou nesrozumiteln�, pokud se je nepokus�me formulovat pr�v� s t�mto pozad�m, s t�mto podlo?�m (anebo s jeho mankem), s t�mi vzp�rami (anebo bez nich): �emu v���me? Pro co jsme ochotni p�in�st ob�?? Co n�s tedy p�esahuje? Jak� ?my? p�ij�m�me? Jak� ?oni? odm�t�me? Co je dnes spole�nost? Obec, st�t?? Co je n�rod, je-li v�bec n�co takov�ho? Co Evropa?

Celkem vzato jsem p�esv�d�en, ?e minulost n�s ur�uje t�m v�ce, ��m m�n� o n� v�me, ��m m�n� o n� nahlas mluv�me. Kdo nezvl�d� celou svou vlastn� minulost, toho m� tato minulost na dr�tk�ch, ani? o tom v�. (Naopak, pr�v� on b�v� py?n� p�esv�d�en, ?e je nad minulost velkoryse povznesen, ?e m�?e, uzn�-li to za vhodn�, kdykoli a kdekoli namalovat ?tlustou ��ru?.) A kdo je takto jako loutka ovl�d�n minulost�, ten nem� p�ed sebou budoucnost jako otev�enost, ale zase jen n�jakou ?pimprdlovou kom�dii? minulosti.

Nezvl�dnut� minulost je zkr�tka minulost v?emocn�. ��m d�le t�m v�ce si kup��kladu mysl�m, ?e dne?n� poklesl� zp�soby podnik�n� jsou m�n� ur�eny jednotliv�mi chybami v procesu transformace (takov� ov?em byly), a v�ce nerozpoznan�m d�dictv�m onoho ?re�ln�ho socialismu?. Pr�v� tehdy jsme toti? brali prvn� lekce tr?n�ho chov�n� ? ov?em v t� nejnemravn�j?� mo?n� podob�, kdy podvod na z�kazn�kovi mohl b�t ospravedl�ov�n ?bojem proti bol?evikovi?. Polistopadov� politici za dne?n� stav nesou odpov�dnost p�edev?�m v m��e, v jak� tento v�choz� stav necht�li �i neum�li br�t v �vahu. Neza��nali jsme na zelen� louce po demolici st�tn�ho vlastnictv�, ale na zane��d�n�ch pozemc�ch t�bor� zlatokop� s jejich vykol�kovan�mi claimy, ale hlavn� s jejich posunut�mi p�edstavami o tom, co je pr�vo, f�rovost a �est. Co je smlouva, sm�nka a z�vazek dlu?n�ka. Zkr�tka: m�li jsme b�t p��sn�j?�. Nikoli v��i t�m �i on�m, ale p��sn�j?� na dodr?ov�n� pravidel zaji??uj�c�ch bezpe�nost majetku.

Z redak�n�ho �vodu k t�to anket� soud�m, ?e p�i��t�te velkou (a neblahou!) v�hu ?kontinuit� s p�edlistopadov�m pr�vn�m syst�mem?. M�li byste ov?em vysv�tlit, co by to byla ta ?diskontinuita?, a jak se m�la prov�st. To je, s prominut�m, lacin� populismus: zavinili to zkr�tka ti, kte�� m�li zvolat nikoli kontinuita, ale diskontinuita, m�li bouchnout do stolu ? a bylo by to. Oni v?ak ne a ne, a po��d ?e kontinuita?

Mluvme rad�ji o mo?nostech diskontinuity s t�m, co jsme do sebe ? skoro t�i generace ? vst�ebali z ka?dodenn�ch strategi� a taktik p�e?�v�n� dvou totalitn�ch re?im� s jednou trapnou mezihrou (1945?1948).

V�zme, ?e tyto mo?nosti jsou jen mal�. �esk� spole�nost se nakonec d�ky disentu, exilu a jmenovit� V�clavu Havlovi dok�zala s minulosti v�bec ne vyrovnat, ale p�ece jen jaksi si ji stydliv� p�ipustit. Na v�c prost� nem�la a je?t� dlouho nebude m�t. Bylo n�s moc, co jsme v tom jeli ? n�kdo d��ve a n�kdo pozd�ji. Jednou p�ijdou jac�si mlad� lid� a my se budeme divit, jak nemilosrdn� se n�s budou pt�t.

Ale i oni, pokud nebudou sv� ot�zky kl�st z duchovn� hloubky, budou jen pozdn�mi mstiteli.

***

Alena Hrom�dkov�, politolog a politik, p�edstavitelka
Demokratick� unie

Z�kladn� spole�enskou a politickou realitou devades�t�ch let je nepopirateln� fakt, ?e motorem transformace (resp. jeho skryt�m inspir�torem) byla a je vrstva vy??� nomenklatury b�val� KS�. Je pochopiteln�, ?e mnoz� apar�tn�ci na ��d�c�ch m�stech z�stali nebo p�e?li do bankovn�ho �i ?soukrom�ho? sektoru. Ponech�v�m stranou, jak�mi cestami se to stalo ? ostatn� nikdo nep�edpokl�dal, ?e b�val� vl�dci v �emkoli dobrovoln� a s pocitem pok�n� za dosavadn� ?kody ustoup�, �i se budou sna?it napravit aspo� nejv�t?� zlo.

Proto budou p�edm�tem t�to �vahy nikoli t�z�n� nad c�li a v�sledky nap�. privatizace, ale postoje ob�ansk� pospolitosti, resp. ot�zka, zda v�bec lze o n��em takov�m mluvit. Hlavn�m probl�mem ka?d� spole�nosti je p�ece vyu?it� v?ech dostupn�ch zdroj�, p�i�em? lidsk� motivace k produktivn� spolupr�ci, inovaci a ��asti na smyslupln�ch ve�ejn�ch �innostech je pova?ov�na za to kl��ov�, ba nejv�znamn�j?�. V t�to souvislosti je nejd�le?it�j?�m pil��em liber�ln� demokratick�ho p�ekon�n� minulosti dob�e informovan� ve�ejn� m�n�n�, pluralita, resp. decentralizace rozhodov�n�, r�zn� druhy kontrol v�etn� svobodn� sout�?e politick�ch stran, kter� m� b�t z hlediska dlouhodob�ho kone�n�m korektivem p��padn� n�zk� efektivnosti ��zen�, �i dokonce korupce a podvod�.

Dnes se na?e spole�nost nach�z� v jak�msi �tlumu, doslova depresi a na hranici naprost�ho nez�jmu o politick� d�n�. D�v�ra v p�edn� ve�ejn� �initele i nad�le kles�. Zam�stnanci jdou v �ad� rezort� do st�vky nejen kv�li n�zk�m mzd�m, ale hlavn� kv�li do o�� bij�c�mu prohospoda�ov�n� zdroj� a bezkoncep�nosti pr�ce ��d�c�ch pracovn�k�. Toho bohu?el za��naj� zneu?�vat ni??� nomenklaturn� k�dry b�val� KS�, kter� ovl�dly soci�ln� demokracii a n�kter� velk� odbory, tak?e pro prost�ho ob�ana opravdu nen� snadn� (p�i jednostrann�m informov�n� z pozice z�jm� vl�dy) pochopit, co v?e je v tyto dny v s�zce.

A v s�zce je hodn�: p�edev?�m demokratick� povaha dal?�ho v�voje, hlavn� v politice. Jak zn�mo, z�kladem na?� epoch�ln� transformace se stal privatiza�n� proces, kter� se v?ak bez pevn�ho pr�vn�ho r�mce brzy vymknul z jak�koli kontroly. V�sledkem je zm�? k��?ov�ho a �et�zov�ho vlastn�n� se bank, podnik� a investi�n�ch fond� navz�jem. To vede k hromad�n� majetk�, ale bez konkr�tn�ho, osobn� zodpov�dnost� podlo?en�ho vztahu k n�mu. S koncentrac� hospod��sko-finan�n� moci jde op�t ruku v ruce koncentrace politick� moci a snaha nedovolit vzniknout nov�m politick�m subjekt�m, kter� by nem�ly napojen� na existuj�c� z�jmov� spole�enstv� hospod��sk�ho a politick�ho r�zu. P�itom jedn�m z hlavn�ch krit�ri� posuzov�n� ?�dosti o vstup do Evropsk� unie je povaha pr�vn�ch pom�r�, svoboda hospod��sk� a politick� sout�?e, autorita a pevnost pr�vn�ho st�tu, to znamen� �rove� politick� kultury jako celku.

Minulost lze proto p�ekonat pouze tehdy, dos�hneme-li n�vaznosti na nejlep?� p�edv�le�n� tradice pr�v� v oblasti obecn� a pr�vn� kultury a v obnov� ob�ansk� spole�nosti. Zde je jedn�m z d�le?it�ch ukazatel� rozsah samospr�vy, kvalita a informovanost ve�ejn�ho m�n�n�, existence nest�tn�ch, neziskov�ch z�jmov�ch spole�enstv�, vysp�lost drobn� a st�edn� podnikatelsk� vrstvy atd.

To ale znamen� d�t prostor produktivn� iniciativ� t�ch ob�an�, kte�� cht�j� m�t pravdiv� a v�asn� informace o ve�ejn�m d�n�, kte�� po?aduj� kvalitn� z�kony a politickou v�li, kter� by bd�la nad �stavnost� jejich tvorby a hlavn� nad jejich dodr?ov�n�m. V?dy? bez aktivn�ho z�jmu a sou�innosti milion� lid� bude v�?nost st�tu, parlamentu a politiky upadat a hlavn� d�l bude klidn� a neru?en� pokra�ovat tunelov�n� r�zn�ch materi�ln�ch a finan�n�ch zdroj� na?� st�le je?t� pln� nerozvinut� mlad� republiky.

Liberalismus je koncepce, je? jasn� vymezuje c�le a omezen� moci. Demokraci� se rozum� zp�sob v�b�ru t�ch, kdo moc vykon�vaj�. Velk� ne��ast na?ich voli�� v posledn�ch volb�ch nevypov�d� o ni�em jin�m, ne? ?e lid� propadaj� ned�v��e v instituce i v politick� osobnosti. Jin�mi slovy: pova?uj� proces selekce do z�konod�rn�ch, resp. v�konn�ch org�n� za sporn� a k ni�emu podstatn�mu nevedouc�. Aby obnova na?� nov� demokracie byla re�ln� jak pro dom�c� voli�e, tak pro zahrani�n� partnery, mus� b�t u n�s dosa?eno skute�n� svobody slova a diskuse a svobody sdru?ov�n�. Jde o to, aby od sam�ho po��tku nebyly zni�uj�c�m z�konod�rstv�m p�edem odsouzeny mal� nez�visl� strany, vydavatelsk� domy, region�ln� noviny, soukrom� ?koly, charitativn� nadace, men?� divadla, sportovn� kluby, c�rkve atd. k z�niku.

Jestli?e ob�an� ztr�cej� d�v�ru v parlamentn� procedury, u? nev��� tenden�n�mu zpravodajstv� v masm�di�ch a vid�, ?e vl�da sama poru?uje pravidla, jejich? pln�n� ?�d� od druh�ch, doch�z� k n�r�stu spole�ensk�ho nap�t� a k v�ce �i m�n� p�iznan� ob�ansk� nespokojenosti a konfliktnosti. Za t�to situace trapn� �sil� p�edstavitel� velk�ch politick�ch stran argumentovat vybran�mi makroekonomick�mi ukazateli �i popisovat dan� stav pouze z hlediska jeho efektivity je zav�d�j�c� a nebezpe�n�. I nad�le jde o z�kladn� ob�ansk� (a samoz�ejm� lidsk�) hodnoty. Lhan�, docela oby�ejn� rozkr�d�n� a korupce se u? staly p��li? z�ejm�mi a neudr?iteln�mi. Jak tedy d�le? Svoboda p�edpokl�d� p�stovat schopnosti kriticky nez�visle a tvo�iv� myslet a jednat. V tomto ohledu je rozhoduj�c� pr�ce masm�di� a vzd�l�vac�ho syst�mu. Ov?em z hlediska kr�tkodob�ho rozhoduje moment�ln� konstelace sil a pr�v� plat�c� �i neplat�c� (anebo obch�zen�) z�kony.

Sou�asn� pragmatikov� nenab�zej� ?�dn� syst�m pozitivn�ch idej� a hodnot s v�jimkou jednoho: obohacujte se. My?lenkov� struktura jejich jedn�n� nen� liber�ln�, ale v j�dru marxistick� ? redukuje politiku na organiza�n�-technick� ��zen� ekonomiky. Podstatu vlastn�n� sou�asn� vl�dn� garnitura v�bec nepochopila; jinak by nemohla odsuzovat st�le siln�j?� vol�n� po mor�lce a pr�vu jako nem�stn� moralismus a fundamentalismus.

P�ekonat minulost lze jedin� tvo�iv�m nav�z�n�m na jej� d�vn� nejlep?� str�nky a jasn�m odm�tnut�m v?eho, co by omezilo ob�anskou iniciativnost a ohro?ovalo lidskou d�stojnost. Bez obnovy pr�vn�ho st�tu a aktivn� pr�ce pro integraci do z�kladn�ch evropsk�ch struktur se nezbav�me z�vislosti na komunistick�m d�dictv�. Chudoba trhu idej� vede k pocitu mal�tnosti a rezignaci na ��ast ve ve�ejn�m ?ivot�. Jako v?dy je na po��tku slovo, kter� m�?e m�t jak konstitutivn�, tak destruktivn� ��inek na p��tomnost i budoucnost.

***

Jan Ruml, ministr vnitra �esk� republiky

Nemysl�m, ?e prostor pro �vahy nad minulost� se otev�el a? po listopadu 1989 ? t�ma bylo ze v?ech mo?n�ch stran a hledisek zkoum�no v?dy, nebo chcete-li i po roce 1948, zevrubn� se j�m zab�vala intelektu�ln� elita jak doma, tak v exilu (sta�� zaj�t do Gruntor�dovy knihovny).

Historici a politologov� mohou dnes snadn�ji b�dat o notoricky zn�m�ch uzlov�ch, krizov�ch �i pokojn�ch �dob�ch na?ich d�jin, mohou tak �init i ?okuj�c�mi zp�soby, ale jakou dosud nepoznanou �eskou vinu tam mohou naj�t? Ob�v�m se, ?e asi obdobnou sumu provin�n�, jakou si nese ka?d� n�rod. V obdob� rusk�ho bol?evismu a n�meck�ho nacion�ln�ho socialismu bylo vyvra?d�no obrovsk� mno?stv� lidsk�ch bytost�. Maj� proto dne?n� a budouc� nevinn� generace n�st tento d�di�n� h��ch? N�kte�� z na?ich p�edk� beztrestn� masakrovali n�meck� voj�ky a civilisty, i kdy? u? bylo po v�lce a fungovala moc soudn� ? a z�hy pot� se v�t?ina n�roda, s nad?en�m �i lhostejn�, p�iklonila k t� druh� z nejzr�dn�j?�ch ideologi� d�jin. M�?eme samoz�ejm� p�em�?let o tom, zda n�kolik set ��edn� schv�len�ch exekuc� je p�ijateln�j?� ne? milion vra?d a ?e uzn�n� mal� viny je v�hodn�j?� ne? p�izn�n� velk�ho h��chu. Nec�t�m kompetenci k soud�m o n�rodn�ch vin�ch. C�t�m jen bolav� m�sto ? �est n�roda �asto zachra�ovalo jen p�r jednotlivc�, zhusta nav�c ozna�ovan�ch za fanatiky, samozvance �i sn�lky, ne�ku-li zlo�ince.

P��kladem konkr�tn� d�stojn� formy ��tov�n� s minulost�, a tak� poctiv� diplomatick� pr�ce, je pro m� �esko-n�meck� deklarace. P�lstolet�m om?el� balvan je pops�n, charakterizov�n, popel na hlavy nasyp�n. Mysl�m, ?e budouc� d�jiny Deklaraci ocen� jako d�le?it� kam�nek v mozaice na?eho n�vratu do Evropy. Evropa mus� nutn� dr?et p�i sob�. My, �e?i, N�mci, Evropan� nev�me, co v?echno n�s v budoucnosti potk�, kter� matn� obrysy budouc�ch nebezpe�� se zost�� a kter� rozplynou.

Ve va?em zad�n� t�matu je jedna p�kn� v�ta o d�dictv� nejcenn�j?�ch tradic, kter� by m�ly b�t str�?eny (?) a uchov�ny do budoucna ? zn� mi jako z Nejedl�ho p�edmluvy k Jir�skovi. Ka?d� n�rod m� cosi, ��m se m�?e sebest�edn� honosit, pat�� to k atribut�m ka?d� entity. Byly, jsou a budou ud�losti, jevy a osobnosti, kter� lidsk� rod ?lecht�, vid�m je v?ak sp�?e kosmopolitn�, m�m rad�ji slova lid�, ob�an� ne? n�rodov�. Jako k�es?an ct�m tradice k�es?ansk�, nek�es?an m�?e t�eba ct�t oby�ejnou lidskou slu?nost, prakticky mezi n�mi nen� rozd�lu. Snad ten, ?e k�es?an si v sob� d�jinn� nese jist� p��slib.

Ot�zky viny, pitv�n� vin, tato ?d�dictv� hr�zn� a vzne?en�? m� netr�zn�, tolik tr�zn� se do m� nevejde, tr�zn�m-li se u? nadm�ru p��tomnost� a budoucnost�. Kontinuita s p�edlistopadov�m pr�vn�m syst�mem je truchliv�, ale nejsem si jist, ?e se tehdy dal za pochodu vymyslet jin� syst�m, kter� by nezp�sobil je?t� v�t?� chaos, ne? jak� panuje. Dan� jsou tak� nepotrestan� komunisti�t� zlo�inci, t�?ivou dan�, ��k� m� antikomunistick� srdce. Spokojuji se v tomto punktu s m�lem, r�d bych se aspo� do?il pojmenov�n� viny sadistick�ch poh�nk�. Jsem vd��n� za lustra�n� z�kon, by? nedokonal� ? i za cenu, ?e se mu ti spravedliv� ?pozitivn�? chechtaj� ve vyh��van�ch baz�nech. Jsem vd��n� za protikomunistick� z�kon, proto?e pojmenoval hr�zn� fenom�n. Z�kon nane?t�st� nem�?e pojmenovat ve?ker� odpadkovit� bobtn�n� kan�l� na?eho politick�ho spektra. Mluv�m-li o tr�zni, postr�d�m rozho��en� nesouhlasn� projev ve�ejn�ho m�n�n� v��i latentn�m i zjevn�m projev�m fa?ismu a obdobn�ch nestv�rnost� a t�?i se po p���in�ch t�to letargie, i v souvislostech historick�ch.

Ob�v�m se, ?e snahu o lep?� budoucnost p�est�v�me napl�ovat re�ln�m obsahem, a jsme tud�? u zrodu nov�ch vin, kter� budouc� historici mo?n� p�i�tou k na?� t�?i. Neformulovali jsme srozumiteln� v�klad podstaty a v�?e n�klad� za svobodu. Jsme m�lo slu?n�, tolerantn�, z�sadov�. R�suje se u n�s cosi, co lze pojmenovat politikou bez mravnosti. Snad chyb� p�esn�j?� vize �i spole�ensk� konsenzus. Vznikla-li p�ed v�lkou v USA pot�eba New Dealu, by? hlavn� z ekonomick�ch d�vod�, m�?e si cosi obdobn� pojmenovateln�ho mo?n� dovolit i postkomunistick� st�t, n�rod ji? zbaven� nesamoz�ejmosti sv� existence. ��k�m to s rizikem, slovo vizion�� je v �esk� �e�i n�lepka velice pejorativn�; p�e?�t se ostatn� d� s osv�d�en�mi standardy a nepochopenou �ctou k TGM.

T�mata tohoto druhu pova?uji za podstatn�. S�m nezn�m odpov�� na ot�zku, zda, v �em a do jak� m�ry mohou p�ediva minulosti zas�hnout do p��tomna. Diskusi budu pova?ovat za cennou, dok�?e-li n�kdo z osloven�ch vyhledat v ��etnick�ch prac�ch na minulosti cosi, co by n�m pragmaticky poslou?ilo i dnes. Ve sv�m dopise uv�d�te ot�zky z�konnosti, pr�vn�ho v�dom� a mravn�ch norem, ?��eji �e�eno obnovu spravedlnosti a zm�nu v�dom�. Fundovan� odpov�di pot�ebujeme rychle.

***

Kolik p��le?itost� m� spravedlnost?

Mojm�r Grygar, liter�rn� historik a publicista

1. Komplement�rn� pojmy viny a trestu, h��chu a vykoupen� jsou v�sledkem nesm�rn� dlouh�ho ukl�d�n� zku?enost� v kolektivn�m i individu�ln�m v�dom�. Objev t�chto kategori� znamenal kvalitativn� skok ve v�voji �lov�ka; ji? to nebyl pouh� v�robce n�stroj� a materi�ln�ch produkt�, ale vyn�lezce ? spravedlnosti, kl��ov�ho pojmu, podle n�ho? lze formovat a hodnotit jedn�n� �lov�ka. P�itom to nen� jednoduch� pojem; p�edpokl�d� cel� p�edivo abstraktn�ch idej�. Z hlediska logiky jde o �m�ru zalo?enou na ekvivalenci dvou protikladn�ch stav�. Nevych�z� se tu z p��rodn� kauzality (po A n�sleduje B), ale z toho, co je ?�douc�, co zakl�d� hodnotov� syst�m (po A by m�lo p�ij�t B). V pozad� p�sob� vzor, norma. Nen�-li napln�na, poci?ujeme nap�t�, ohro?en�. Jde-li o d�le?it� v�ci, s�hneme k pr�vn�m a trestn�m sankc�m.

Ve sv�ch po��tc�ch bylo postaven� lid� v tomto magnetick�m poli p��kaz� a z�kaz� nerovn�: quod licet Jovi non licet bovi (co je dovoleno Jovovi, nen� dovoleno volovi). Ale domy?leno do d�sledk� je v t�to rovnici ji? utajena idea rovnosti: padni komu padni. Nam�sto prvobytn�ho pr�va siln�j?�ho, kter� bylo z p��rodn�ho stavu p�st� a klack� p�eneseno do despotick�ch ��?� tyran� a monarch�, za��n� se klubat p�evratn� my?lenka spravedlnosti. V t�to souvislosti revolucionizuj�c� roli sehr�la velk� monoteistick� n�bo?enstv�. Vzniklo desatero, absolutn� mor�ln� apel. V k�es?anstv� je zalo?ena idea rovnosti v?ech lid�. Rovnost p�ed smrt�, rovnost p�ed Bohem, nejvy??�m soudcem, zt�lesn�n�m absolutn� spravedlnosti. Tak� pojem d�di�n�ho h��chu potvrzuje radik�ln� poselstv� rovnosti: a? je to ?alomoun nebo Lazar, nikdo se nevyhne tomuto existenci�ln�mu deficitu.

2. Trvalo dlouho, ne? se novov�k� Evropa rozpomn�la na ��msk� pr�vo a soudn� spor pod��dila p�esn�m pravidl�m, je? m�la zabr�nit, aby rozsudek nebyl deformov�n p�edpojatost�, �platky, pov�rami nebo jin�mi pohnutkami zabra�uj�c�mi ide�ln�mu vyrovn�n� misek. Ob?alovan� dostal p��le?itost se br�nit: v jeho n�dobce m���c� �as bylo t�ikr�t v�ce p�sku ne? v hodin�ch ?alobcov�ch.

I kdy? to zn� paradoxn� a nep��jemn�, plat�, ?e pokrok pr�va byl v tom, ?e se odd�lilo od mor�ln�ch princip� a pohnutek. C�lem rozsudku, striktn� vzato, nen� nastolen� spravedlnosti, ale obnoven� pr�vn�ho ��du, kter� byl t�m �i on�m �inem poru?en. Tam, kde neplat� tento pr�vn� formalismus, b�v� pr�v� spravedlnost �asto krut� bita. Sov�tsk� pr�vo, kter� Stalin dovedl ad absurdum (l�pe zni�it deset nevinn�ch ne? nechat upl�chnout jednoho zlo�ince; t��dn� instinkt je cenn�j?� ne? klopotn� shled�v�n� d�kaz�; p�izn�n� je d�kazem viny ? soudce nezaj�m�, za jak�ch okolnost� bylo vysloveno), mohlo nav�zat na d�vnou tradici byzantsk�ho pr�va, kter� nebylo ?zat�?eno? z�padn�m formalismem. To, ?e americk� porota osvobodila J. O. Simpsona, bylo umo?n�no t�m, ?e p�esn� ?achov� hra ob?aloby a obhajoby byla znehodnocena mimosoudn�mi citov�mi a ideologick�mi n�tlaky. �ern� porotci sv�m v�rokem reagovali na n�co jin�ho, ne? co se odehr�valo v soudn� s�ni. Ve h�e byly pocity star�ch k�ivd, kter� nezmiz� ani v pr�b�hu dvou �i t�� dal?�ch pokolen�.

Mrz� n�s, proto?e to �to�� na n�? cit pro spravedlnost, kdy? soudcov� z d�vod� ryze procedur�ln�ch nebo z nedostatku kl��ov�ho d�kazu osvobod� zjevn� p�estupn�ky a dareb�ky. Ale jak zabr�nit t�mto koliz�m? Zm�nou z�kon�? Zkvalitn�n�m vy?et�ov�n�? V�t?� p��snost� soudc�?

Pro ve�ejnost je hororem nepotrestan� zlo�inec, pro soudce z�ejm� justi�n� omyl. Necht�l bych b�t n�kdy v k�?i vyna?e�e rozsudk�.

3. Trp�-li napl�ov�n� spravedlnosti t�m, ?e je obt�?n� vt�lit jej� po?adavky do p�esn�ch pr�vn�ch norem, situaci zhor?uje nav�c i probl�m odpov�dnosti. Jednou skupina holandsk�ch fotbalov�ch fanou?k� barbarsk�m zp�sobem zdemolovala vlakovou soupravu. Policie zajistila velkou skupinu lid�, kte�� m�li ?kodu na sv�dom�. Ale nakonec soudce nepotrestal ani jednoho v�rostka. Pro�? Proto?e podle pr�va nelze vych�zet ze skupinov� odpov�dnosti: vin�k mus� b�t individu�ln� a jeho �in mus� b�t dok�z�n ne v?eobecn� (po?kodil soupravu), ale konkr�tn� ? rozbil to a to okno, roz�ezal potah na tomto nebo onom sedadle. P�edstava kolektivn� viny se v politick�ch a spole�ensk�ch ud�lostech a procesech, na nich? participuj� tis�ce a miliony lid�, vt�r� daleko nal�hav�ji. P�esto si mysl�m, ?e dnes v ni ji? v�t?ina lid� nev���, a nedovedu si p�edstavit pr�vn�ka, kter� by se j� pokou?el vt�lit do paragraf�. A p�ece je to praxe, kter� je za v�lky zcela b�?n� a kterou dnes a denn� a? ad absurdum uplat�uj� terorist� nejr�zn�j?�ho typu. V obdob� modern�ch tot�ln�ch v�lek jsou za nep��tele pova?ov�ni v?ichni obyvatel� nep��telsk�ho st�tu, v�etn� starc�, ?en, d�t�. D� se bombardov�n� Dr�?�an pova?ovat za b�?nou v�le�nou akci? Jedn� noci, jen n�kolik dn� p�ed koncem v�lky, bylo zabito dvacet p�t tis�c lid�, o hmotn�ch ?kod�ch, je? postihly i komplex unik�tn�ch stavitelsk�ch pam�tek, ani nemluv�. Nebyl to sp�? akt msty? Odplata za Coventry? Gener�lovi, kter� �tok na Dr�?�any na��dil, postavili vd��n� Britov� p�ed n�kolika lety pomn�k. Nikdo nem�?e po N�mc�ch cht�t, aby souhlasili s bombardov�n�m sv�ho pam�tn�ho m�sta. Proto se jim nediv�me, ?e proti zm�n�n�mu pomn�ku tu a tam zaprotestovali. Ale pouh� odkaz na logiku v�lky, kterou ostatn� Angli�an� nevyprovokovali, zma�il jak�koli ofici�ln� prohl�?en�.

A ptejme se nyn�: byl odsun N�mc� z �esk�ch zem� (z Polska) bezprost�edn�m d�sledkem v�lky, byla to da� z prohry ?�dan� spojenci, nebo to byl akt �esk� (polsk�) msty sahaj�c� daleko za hranice v�lky? Vzhledem k tomu, ?e N�mci ji? p�l stolet� sly?� na v?ech �rovn�ch o sv�ch zlo�inech za v�lky, uk�z�n� prstem na �eskou (pro� ne polskou a t�eba ruskou?) vinu m�?e sehr�t z�stupnou roli jak�hosi ��ste�n�ho zadostiu�in�n�. Kdo se dlouho t�snil na lavici ob?alovan�ch, m� pocit spravedlnosti, kdy? m�?e nahlas hovo�it o p��ko��ch, kter� i jemu byly zp�sobeny.

4. Jestli?e je jist� nesoulad mezi spravedlnost� a pr�vem nevyhnuteln�, tato diskrepance se t�m v�ce prohlubuje, jde-li o n�pravu zlo�in� a k�ivd velk�ho rozsahu, kde individu�ln� vina a �jma je zavalena nep�ehledn�mi ��sly statistik. V t�chto d�jinn�ch p��padech se i s�m pojem spravedlnosti rozkol�s�v�, proto?e ve h�e jsou z�jmy dvou i v�ce stran. Lid� tu �asto d�vaj� za pravdu biblick�mu r�en�: oko za oko, zub za zub.

Proslul� n�meck� historik Golo Mann radil p�i sjednocen� N�mecka, aby archivy Stasi nebyly ve�ejnosti zp��stupn�ny. Znamenalo to, ?e tento zap�is�hl� demokrat a odp�rce v?ech totalitn�ch ideologi� n�hle ztratil z�jem o napln�n� spravedlnosti? Nebyly tu ve h�e jin� d�vody, nap��klad historikova skepse, pokud jde o napravov�n� zla, kter� se nakupilo v bou�liv�ch dob�ch revoluc�, v�lek, kriz�? Nedal sp�? najevo obavu, aby se nepab�rkovalo v druho�ad�m materi�le, aby se nedostala ke slovu osobn� msta, aby nebyly vytv��eny p�ehrady a nevra?ivost mezi cel�mi skupinami lid�?

Ani od na?eho ��adu pro vy?et�ov�n� ?zlo�in� komunismu? ne�ekejme p��li? mnoho. Ptejme se, zda zah�jen� soudn�ch proces� s provinilci nar�?� jen na pr�vn� kli�ky, anebo vypl�v� ze samotn�ho principu tohoto ��adu? V?dy? nem� ?�dnou mo?nost postihovat hlavn� vin�ky a podn�covatele zla. Nem�?e se zab�vat ot�zkami, jakou osobn� odpov�dnost za to �i ono tehdy leg�ln� opat�en� nese ten �i onen �len politbyra, vl�dy, policie, nomenklatury. Nem� pro to paragrafy. Af�ra s velezradou uk�zala vratkost pr�vn� argumentace, ale je?t� v�ce neschopnost rozli?it, aspo� na �rovni posuzov�n� pohnutek a chov�n�, skute�nou m�ru mor�ln� viny akt�r� on� truchliv� hry.

Dovedu si p�edstavit, ?e �lov�k, kter� byl p�ed �ty�iceti lety t�r�n hulv�tem dozorcem, c�t� dnes jist� zadostiu�in�n�, kdy? ��ad postav� toho provinilce na lavici ob?alovan�ch a soud� ho podle dostupn�ho pr�va. Ale s�m se mus�m p�iznat k tomu, ?e pohled na toho t�esouc�ho se a blekotaj�c�ho starce zasluhuj�c�ho pohrd�n� nijak ve mn� nevzbuzuje pozitivn� pocity. Po��d mus�m myslet na jin� p��pady, na mu?e i ?enu (!) popraven� v politick�ch procesech, na lidi vl��en� ve jm�nu diktatury po soudech a ?al���ch a t�borech, ale tak� na desetitis�ce lid� (kolik jich vlastn� bylo?), kte�� byli za��tkem sedmdes�t�ch let vyhn�ni ze sv�ho povol�n� a odsouzeni ?ivo�it po dlouh� l�ta mimo okruh sv� dovednosti a p��tel. Kdo a jak m�?e d�ti t�mto lidem satisfakci? Kdo m�?e v t�chto p��padech uplatnit n�jak� pr�vo? Jakou p��le?itost tu m� spravedlnost?

Svobodn� trh je skv�l� v�c, ale co si po��t, kdy? vid�me, ?e se do t�to hry ?ikovn� vrhli lid� pod�lej�c� se je?t� v�era na v�konu totalitn� moci, a kdy? nen� nikde ?�dn� paragraf, kter� by jim zabr�nil vym�nit politickou moc za hospod��skou? A tyt�? nevesel� my?lenky n�s napadaj�, kdy? vid�me, ?e proces transformace nen� ?�dn�m ?samo�ist�c�m? procesem, kter� by automaticky napravoval k�ivdy a podoben �apkov� tov�rn� na absolutno vedle v�robk� produkoval tak� spravedlnost, svobodu a pr�vo.

N�kdy m�m dokonce dojem, ?e zakl�d�n� vy?et�ovac�ch ��ad� a podepisov�n� prohl�?en� m� sp�? kosmetickou funkci. Ty hlavn� zlo�iny z�st�vaj� nepotrest�ny a hromadn� k�ivdy nelze od�init. ?e je to smutn� zji?t�n�? Ano, m�te pravdu. Ale kdyby se tato nerovnov�ha net�hla tis�cilet�mi d�jinami, asi by lid� nepot�ebovali v��it v posmrtnou odm�nu a trest. Je to d�sledek toho, ?e sv�tsk� spravedlnost je vratk� a p��li? �asto mus� ustoupit energick� a vrtkav� fortun�, jej�? kolo se to�� bez ohledu na dobro a zlo, pravdu a le?, h��ch a ctnost.

Je legenda o posledn�m soudu pouze mytickou fikc� pro zastra?en� h��?n�k� a �t�chu spravedliv�ch, kter�m bylo bez trestu ubl�?eno? Anebo je tak� ? a dnes p�edev?�m ? ostr�m vyj�d�en�m pocitu a v�dom�, ?e ?�dn� zl� �in, ?�dn� naru?en� k�ehk� rovnov�hy mor�ln�ch hodnot by nem�lo z�stat bez potrest�n�.

Do jak� m�ry se sv�t v budoucnosti bude ub�rat tou lep?� cestou, z�le?� na tom, nakolik lid� moci a pr�va p�iprav� ?ivotn� podm�nky, kter� budou nev�hodn� pro ty, kte�� toto z�kladn� pravidlo lidsk�ho sou?it� ignoruj� a poru?uj�. Jen potom m�?eme po��tat s t�m, ?e princip spravedlnosti neodkl�dan� do z�hrob� si osvoj� naprost� v�t?ina lid�, ?e se stane ��d�c� slo?kou jejich sv�dom�. A teprve potom se bude moci uplatnit star� k�es?ansk� princip pok�n� a odpu?t�n�, kter� je z�ejm� nejdokonalej?�m �e?en�m slo?it� �m�ry viny a trestu.