Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Carl Gustav Jung

V dob�ch historick�ch zvrat�, p�evrat� i prost�ho p�ed�v�n� politick� moci se nask�t� zvl�t� vhodn� p��le�itost pro��t si na sv� k��i zku�enost, k n� m��� svou ot�zkou i Carl Gustav Jung: zm�nou politick�ho syst�mu toti� nemiz� "samo�inn�" to, co mu p�edch�zelo. Minulost je v �ivot� ka�d�ho z n�s i v �ivot� cel� spole�nosti st�le p��tomn�, bez ohledu na to, zda si to p�ipou�t�me �i nikoliv. Ka�d� snaha u�init za minulost� tlustou ��ru, �krtnout ��tov�n� s minulost� z programu je proto neklamn�m p��znakem vyt�s�ov�n� vlastn�ch vin, zamet�n� stop, potla�ov�n� �patn�ho sv�dom�. Kdy� se jedinec rozhodne t�iv� st�n sv� minulosti vymazat ze �ivota, stane se neurotikem. Kdy� o n�co podobn�ho usiluje cel� spole�nost, riskuje t�m neur�zu v masov�m m���tku. S projevy takov�ho stavu se m��eme i dnes, sedm let po zm�n� spole�ensk�ch podm�nek, setk�vat t�m�� na ka�d�m kroku: ����c� se xenofobn� n�lady, v�rony nacion�ln� hysterie pramen�c� z pocitu "n�meck�ho ohro�en�" a naopak podivuhodn� apatie v��i vlastn�m dluh�m, vin�m a selh�n�m. Spole�n�m jmenovatelem t�chto znepokojuj�c�ch jev� jsou podr�d�n� reakce na v�e, co naru�uje proklamovan� i p�ijat� n�rodn� sebeobraz �esk�ho "pa��ctv�".

Pot� je v neochot� p�ipustit si pro�itou minulost (a zvl�t� tu ned�vnou) i s jej�mi nejhlub��mi st�ny a z��tovat p�edev��m s vlastn�mi pasivy p�i jej�m reflektov�n�. Nebo� - jak p�e Eduard Martin ve sv� �vodn� pozn�mce - m�t d�jiny nen� samoz�ejmost ani nem�nn� danost, n�br� je to p�edev��m velk� um�n�. Prosazovan� verze d�jin v u�ebnic�ch d�jepisu v�ak m��e t�to pot�eb� otev�en�ho, kritick�ho p�ehodnocov�n� vlastn� minulosti tak� p�ek�et a br�nit - k tomuto probl�mu zam��il ost�� sv�ho polemick�ho n�zoru David �an�k ve stati nazvan� Jak� d�jiny n�m vl�dnou? a v obecn�j�� poloze se j�m z r�zn�ch stran a v p�ekvapiv�ch souvislostech zab�vaj� Zden�k Va���ek a Fran�oise Mayerov� (Pam� Leviatana), Lubom�r Mart�nek (Kudy klam) i filozof Ladislav Hejd�nek. O tom, �e probl�m nep�ijat�, vyt�s�ovan� minulosti nen� pouze �eskou "v�sadou", sv�d�� i blok �vah v�novan�ch �pan�lsk�m, francouzsk�m a n�meck�m diskus�m o ned�vn� minulosti, kter� v t�chto zem�ch pr�v� prob�haj�.

T�i�t�m cel�ho ��sla je ov�em hled�n� odpov�di na ot�zku, pro� v dne�n�ch podm�nk�ch doch�z� k ��tov�n� s ned�vnou minulost� tak v�hav� a ned�sledn� a zda existuje tich� dohoda s polistopadov�m re�imem t�kaj�c� se ml�en� o st�nech komunistick� minulosti. Je nab�ledni, �e ob� ot�zky maj� �ir�� souvislosti a politick� pozad�, a proto jsme se v pravideln�ch rubrik�ch Konfrontace a Anketa obr�tili s ��dost� o n�zor na zn�m� osobnosti kulturn�ho �ivota (Ji�� Str�nsk�, Zbyn�k Hejda, Ludv�k Vacul�k) i na p�edstavitele sou�asn� politiky (V�clav Klaus, Petr Pithart, Alena Hrom�dkov�, Jan Ruml). Publikovan� n�zory poskytuj� zaj�mav� p�ehled rozd�ln�ch, �asto protich�dn�ch stanovisek sv�d��c�ch o citlivosti a nal�havosti probl�mu. Snad nejv�mluvn�ji odpov�d�l Ji�� Kol�� - svou kol��, kter� se stala v�tvarn�m symbolem cel�ho ��sla.

V neposledn� �ad� jsme cht�li d�t slovo i na�im "otc�m". M�me t�m na mysli v�razn� postavy ve�ejn�ho �ivota, kter� na na�i generaci �ty�ic�tn�k� p�sob� v ob�ansk�m slova smyslu "otcovsky" - zt�les�uj� ur�it� ob�ansk� ctnosti, jich� se v �esk�m prost�ed� p��li� nedost�v�. Proto jsme do rubriky Diskuse za�adili rozhovory s p�ekladatelem Jind�ichem Pokorn�m, spisovatelem Karlem Peckou a podnikatelem Vil�mem Pet��kem. Tyto t�i rozd�ln� osobnosti spojuje jedno: sv� ��ty s minulost� maj� vy��zeny bez dluh�. A pr�v� v tom n�m mohou b�t p��kladem...

redakce