Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Lid� tou�� po hluku, proto�e jim br�n�, aby vn�mali strach. Kdo m� strach, vyhled�v� hlu�nou spole�nost a p��ern� hluk, kter� je s to p�ehlu�it vnit�n� instinktivn� varov�n� a zapla�it d�mony. Hluk n�s chr�n� p�ed nep��jemn�m my�len�m, rozptyluje �zkostn� sny, uji��uje n�s, �e jsme v�ichni zajedno a d�l�me takov� povyk, �e si na n�s nikdo netroufne. Hluk je tak bezprost�edn�, tak drtiv� skute�n�, �e v�echno se pod jeho vlivem m�n� v bled� p��zrak. Hluk je ov�em jen jedn�m z mnoha zel sou�asn�ho sv�ta, i kdy� asi t�m nejn�padn�j��m. T�m dal��m je gramofon, r�dio a v posledn� dob� i pusto�iv� televize.

Kdy� Carl Gustav Jung odpov�dal v jednom ze sv�ch dopis� na ot�zku t�kaj�c� se probl�mu hluku, psal se rok 1957 a jeden z nejv�t��ch psycholog� na�eho stolet� tr�vil posledn� roky sv�ho �ivota v tichu a �stran� sv�ho domu v Bollingenu. T�ko mohl tu�it, jak� obliby dos�hne ona "pusto�iv� televize" v pr�b�hu dal��ch �ty�iceti let. Ve sv�tle t�chto Jungov�ch my�lenek se nab�z� ot�zka, zda obrovsk� technick� rozvoj a nesm�rn� vliv m�di� nesouvis� s instinktivn� pot�ebou dne�n�ho �lov�ka p�ehlu�it s�l�c� civiliza�n� �zkost st�le nov�mi a rafinovan�j��mi formami z�bavy spojen�mi s r�zn�mi druhy hluku. V t�to souvislosti je mo�no uva�ovat o tom, �e technick� m�dia a st�nov� obrazy (images) zvl�tn�m zp�sobem zesiluj� hluk sv�ta a naopak uml�uj� na�e vnit�n� hlasy (v rubrice N� rozhovor na toto t�ma hovo�� Josef Platil).

V ka�d�m p��pad� je exploze m�di�, j� jsme dnes sv�dky, natolik n�padn�m faktem i p�sob�c�m faktorem dne�n�ho �ivota, �e je nutno se s t�mto "znamen�m doby" psychicky i intelektu�ln� vyrovnat. Medi�ln� t�ma, kter�mu jsme se rozhodli v�novat cel� ��slo revue, je p�itom o�idn�. Kritika m�di� se toti� stala obl�benou a do zna�n� m�ry i m�dn� �innost� ur�it�ho typu intelektu�l� - toti� t�ch, kte�� vlivu m�di� sami podl�haj�. Proto jsme do rubriky N�zor za�adili sta�, v n� autor, zn�m� francouzsk� filozof st�edn� generace Luc Ferry, upozor�uje na to, �e kritik m�di� se nem��e tv��it nad�azen� a povznesen�, s�m toti� �etn�ch vymo�enost� medi�ln� spole�nosti vyu��v�.

Na��m z�m�rem bylo p�edstavit m�dia jako civiliza�n� vymo�enost, ale i v�n� probl�m. Tuto snahu nejl�pe dokl�d� uk�zka z knihy Ubavit se k smrti v�znamn�ho americk�ho myslitele, odborn�ka v oblasti masov� komunikace Neila Postmana. Podle jeho n�zoru m�dia v�znamn�m zp�sobem p�etv��ej� sou�asnou kulturu - sv�t se ve v�ku m�di� st�v� jedn�m velk�m jevi�t�m showbyznysu a n�padn� se za��n� podobat kaleidoskopu (uk�zku publikujeme v rubrice My�lenkov� proudy XX. stolet� s �vodn� pozn�mkou Ireny Reifov�). Filozoficky vyhran�n� p��stup k t�matu zauj�m� i Vil�m Flusser, jeho� jm�no je �ten���m revue dostate�n� zn�m�.

P�em��len� o m�di�ch a jejich roli v dne�n� spole�nosti nen� mo�n� bez konfrontace r�zn�ch, i protich�dn�ch n�zor� a stanovisek. V rubrice Diskuse p�in��me z�znam z debaty p�edn�ch �esk�ch publicist� zam��lej�c�ch se nad vztahem novin��� k m�di�m a nad ot�zkou z�vislosti �i nez�vislosti m�di� v dne�n� politick� a ekonomick� situaci.

M�dia - nov� cesta do otroctv�?, tak zn�la provokativn� ot�zka, kterou jsme polo�ili vybran�m osobnostem (Anton�n P�idal, Mojm�r Grygar, Helena T�e�t�kov� a Zbyn�k Vyb�ral) v r�mci pravideln� rubriky Konfrontace.

V "medi�ln�m" ��sle revue se v�ak m��ete za��st i do p��sp�vk�, kter� vybo�uj� z celkov�ho tematick�ho r�mce a jejich� posl�n�m je osv�it �ten��ovu mysl i du�i. Zde upozor�ujeme p�edev��m na pov�dku sou�asn�ho italsk�ho autora Antonia Tabucchiho Divadlo, my�lenky z vybran�ch esej� Milana Kundery a poezii Ji��ho �ernohl�vka. Jsme toti� toho n�zoru, �e to prav� m�dium nevyvol�v� hluk, ale sp�e podn�cuje ke klidn� �vaze a p�em��len�.

redakce