![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
|
![]() |
Sou�asn� n�meck� spole�nost o�ima �esk�ch intelektu�l� a um�lc� �ij�c�ch v N�mecku
M�ller Adolf, Pauer Jan, Filip Ota, L�wensteinov� �imona, Op�la Jaroslav, Erben Roman
V �esk� spole�nosti dnes p�evl�d� v��i N�mecku atmosf�ra ned�v�ry. Jeden z p�edn�ch �esk�ch intelektu�l� upozor�oval ve vlivn�m den�ku dokonce na to, ?e N�mecku hroz� podlehnut� ?star�m d�mon�m? ? vyvol�val tak dojem jak�si n�meck� hrozby. V t�to situaci n�s zaj�mal pohled na realitu i mentalitu sou�asn� n�meck� spole�nosti o�ima �esk�ch um�lc� a intelektu�l� dlouhodob� ?ij�c�ch v SRN. Na vybran� osobnosti b�val�ho exilu jsme se proto obr�tili s n�sleduj�c�mi ot�zkami: Je zn�mo, ?e na n�meck� stran� prob�haj� diskuse o ?n�meck� vin�? u? t�m�� pades�t let, a m�lokdo z�ejm� pochybuje o tom, ?e p�isp�vaj� k hlub?�mu a st��zliv�j?�mu pohledu na vlastn� chov�n� v d�jin�ch. V t�to souvislosti n�s zaj�m�, jak Vy osobn� vn�m�te a hodnot�te zp�sob, kter�m se obyvatel� kdysi rozvr�cen�ho N�mecka, p��slu?n�ci d��ve poko�en�ho n�roda a reprezentanti kulturn�ho a intelektu�ln�ho ?ivota vyrovnali s traumatem nacismu a v�lky a jak se vyrovn�vaj� s ot�zkou vlastn� identity dnes, po znovusjednocen� N�mecka. Hraje v tom podstatnou roli i sudeton�meck� ot�zka, anebo jde z Va?eho hlediska pouze o okrajov� probl�m? Jak se sou�asn� n�meck� spole�nost vyrovn�v� nejen politicky, ale hlavn� ment�ln� s probl�mem p�ist�hovalectv�, s ot�zkou vztahu k t�m ?druh�m? (emigrant�m, ute�enc�m, gastarbeitr�m, Kurd�m)? Co znamenaj� v�k�iky ?Ausl�nder raus!? v zemi, kter� je zn�ma ?m�kkou? p�ist�hovaleckou politikou? A jak� je Va?e konkr�tn� zku?enost s asimilac� v n�meck�m prost�ed�? C�t�te se v n�meck� spole�nosti st�le je?t� cizincem? Sou�asn� kulturn�, um�leck� a intelektu�ln� ?ivot v N�mecku je jist� neoby�ejn� rozmanit� a pestr�, n�s by v?ak zaj�malo to, co Vy osobn� pokl�d�te za nejv�t?� kulturn� (liter�rn�, intelektu�ln�) ud�lost posledn� doby a o �em by �esk� ve�ejnost m�la v�d�t. Adolf M�ller, politolog a nez�visl� publicista Jsem ro�n�k 1929. Moje generace tedy v t�sn� pov�le�n�m obdob� dosp�vala s pocitem hlubok� a opr�vn�n� ned�v�ry k N�mecku. Nacismus a jeho hr�zy nebyly pro n�s jen kapitolou z d�jepisu, n�br? ned�vnou je?t� sou�asnost�, kter� se n�m st�le p�ipom�nala nejr�zn�j?�m zp�sobem. (Kdy? jsem p�i?el poprv� do jedn� tov�rny, dostal jsem sk���ku na ?aty, kterou pou?�val jen p�ed n�kolika lety mlad� mu? z nedalek�ch Lidic, ne? byl zast�elen a jeho vesnice srovn�na se zem�. Jeho jm�no bylo je?t� na dve��ch vyryto.) I po v�lce d�vody k ned�v��e v��i N�mecku nepominuly. Ned�sledn� denacifikace na Z�pad� i na V�chod�, Globkeov�, Oberl�nderov� a jin� v centrech bonnsk� st�tn� moci, rychl� a snadn� postalin?t�n� v NDR, obnovov�n� arm�dy s hitlerovsk�mi gener�ly v �ele v SRN atd. Z toho v?eho ?el strach a p�sobil na n�s stejn� jako t�eba v Holandsku, Francii a jinde. Sou�asn� v?ak v N�mecku prov�d�n� syst�mov� p�estavba, hled�n� nov�ch cest v rozvoji hospod��stv�, spory o modern� pojet� demokracie nap��klad v oblasti st�tn� spr�vy apod., to v?e se st�valo st�le p�ita?liv�j?�m a pou�n�j?�m pro v?echny politicky uva?uj�c� na?ince. Pro ty, kte�� se N�meckem zab�vali �?eji (jako j�), pak zvl�?t�. (Vysokou ?kolu jsem dokon�il diplomovou pr�c� o Postupimsk� dohod�, kandid�tsk� pr�ce m�la sociologicko-historick� t�ma: Struktur�ln� zm�ny z�padon�meck� spole�nosti a jejich soci�ln�-politick� d�sledky. To je dnes aktu�ln�.) N�mecko se postupn� st�valo pro mnoh� z m� generace dokonce p�ita?liv�m modelem. To vedlo bezprost�edn� ke konfrontaci s ofici�ln� propagandou. Na fenom�nu N�mecka se tak t��bily n�zory, ba stal se jak�msi m���tkem objektivnosti a antidogmatismu jednoho ka?d�ho. Kdo ov?em pozn�val N�mecko hloub�ji, nemohl p�itom propadat ani optimistick�m iluz�m. Politick� reprezentace obou n�meck�ch st�t� se sice distancovala od hitlerovsk� minulosti, odm�tla n�kdej?� c�le a metody, ba p�edstavitel� n�kter�ch politick�ch skupin a instituc� se dokonce n�kdej?�m ob�tem omluvili za d��v�j?� n�meck� viny, historiografie, pedagogika, v�bec v�dy a um�n� zpracov�valy nov� n�meck� v�voj v 19. a 20. stolet�, publicistika v Z�padn�m N�mecku se rychle u�ila kriticky analyzovat politickou praxi, ov?em �adov� ob�an�, zvl�?t� star?�ch generac�, nebyli a nejsou dodnes v?dy ochotni uzn�vat v cel� ?��i n�meckou vinu, nap��klad za rozpout�n� druh� sv�tov� v�lky, a sebekriticky posuzovat svoje vlastn� p�soben� t�eba v ozbrojen�ch slo?k�ch, na ciz�ch uzem�ch atd. Tedy d�sledn� zpracov�n� vlastn� minulosti nen� v N�mecku zdaleka dokon�eno a domn�v�m se, ?e to ve v?ech d�sledc�ch nen� ani mo?n� za ?ivota a politick�ho spolup�soben� generac�, o jejich? minulost se p�ev�?n� jedn�. Prvn� z�padon�meck� prezident Theodor Heuss �ekl kdysi, ?e zpracov�n� minulosti m� b�t pou�en�m pro z�t�ek, nem�?e minulost opravit a nem� prohlubovat ji? existuj�c� p��kopy uvnit� spole�nosti. Slova aktu�ln� tehdy jako dnes. Pochopiteln�, ?e ti, kte�� za?ili tak� bezpr�v� ze strany v�t�z�, a? u? ob�ti masov�ho bombardov�n�, uprchl�ci, vys�dlenci a jin�, zd�raz�uj� opr�vn�n� v�cestrannost historick� zodpov�dnosti a viny. Pak za�aly v N�mecku p�sobit i praktick� �sp�chy. ?Z�zrak? soci�ln�ho tr?n�ho hospod��stv�, soci�ln� politika a masov� prosperita pro v?echny. Skute�nost, ?e do N�mecka p�i?lo po v�lce dvan�ct milion� N�mc�, kte�� tam d��ve ne?ili, pozd�ji dal?� miliony ciz�ch d�ln�k� a pozdn�ch p�ist�hovalc�, uprchl�k� (?azylant�?) aj., a ?e prakticky v?ichni byli do n�meck� spole�nosti v�cem�n� �sp�?n� integrov�ni, je ojedin�l� a sv�d��, snad v�ce ne? pluralita politick� moci, form�ln� ukazatel� parlamentn� demokracie a zm�n�n� zahrani�n�-politick� orientace, o nov�m charakteru dne?n�ho N�mecka, o jeho otev�enosti sv�tu apod. Doch�zelo ov?em p�itom ? a doch�z� i dnes ? ke konflikt�m mezi kr�sn�mi �mysly a re�ln�mi mo?nostmi. Nap��klad p�vodn� neoby�ejn� liber�ln� azylov� pr�vo (�stavn� zaru�en� pro ka?d�ho individu�ln� pron�sledovan�ho, a? je odkudkoliv) p�il�kalo takov� mno?stv� ?adatel� o azyl, ?e jejich existenci nebylo mo?no hospod��sky a soci�ln� zajistit, a v minul�ch n�kolika letech se zhroutilo v pr�vo m�n� ne? form�ln�. Skute�nost, ?e ka?d� des�t� obyvatel N�mecka je cizinec, pochopiteln� vyvol�v� u extremist� vol�n� ?Ausl�nder raus?, ale nevede k otev�en�m konflikt�m. Naopak: v�t?ina politick�ch sil, jak opozi�n�ch (SPD a zelen�), tak vl�dn�ch (FDP a ��st CDU), diskutuje o tom, ?e N�mecko se stalo p�ist�hovaleckou zem� a ?e je t�eba tento fakt nejen uznat, ale i pr�vn� zpracovat, p�ipravit p�ist�hovaleck� z�kon, kter� by ro�n� p��r�stky imigrant� rozumn� reguloval. To jsou p��klady toho, ?e spole�ensk� vize se nesm�j� op�rat jen o etick� postul�ty, n�br? i o ekonomicko-politick� pragmatismus, nemaj�-li vy�stit v opak toho, co jimi bylo zam�?leno. S�m jsem za?il je?t� dobu rozkv�tu, asimilace byla rychl� a snadn�. Nec�til jsem se a nec�t�m b�t v zemi cizincem. Nepoc�til jsem ?�dnou diskriminaci. Jednou v�tou: bonnsk� republika pos�lila svou existenc� a prax� ide�l modern� demokracie nejen v Evrop�, ale na cel�m sv�t�. N�meck� sjednocen� a n�kter� jeho d�sledky povedou ov?em asi k r�zn�m zm�n�m t�to republiky. Nemysl�m proto, ?e bychom m�li ? v n�meck�m sousedstv� ? zrovna naivn� j�sat nad t�mto snad a? p��li? rychl�m procesem, by? ho ch�peme i jako n�meckou �stavou dan� c�l a jako d�sledek ukon�en�ho rozd�len� cel� Evropy; t�m sp�?e ne, ?e se tento proces odehr�v� bez d�sledn� m�rov� smlouvy s N�meckem, jen v r�mci ne zcela ?vodot�sn�ch? dohod mezi velmocemi a dv�ma n�meck�mi st�ty. Nicm�n� zneu?�vat toho k ?��en� protin�meck�ch n�lad nen� spr�vn� a je i z hlediska na?ich n�rodn�ch z�jm� kontraproduktivn�. Ur�it� skepse je ov?em legitimn� (dokonce K. Adenauer kdysi varoval p�ed p�esunem n�meck�ho centra ze Z�padu na V�chod a p�enesen�m hlavn�ho m�sta op�t do Pruska). P�taosmdes�timilionov� kolos uprost�ed Evropy se bude cht�t z�ejm� v�ce prosazovat i mezin�rodn� politicky, jeho hospod��sk� �sp�chy i ne�sp�chy budou i u n�s citeln�j?�, vliv probl�m� z postkomunistick�ch zem� nebude ani v N�mecku bez n�sledk�. Ov?em vyvozovat z toho a? v historicko-filozofick� rovin� ?hrozbu star�ch n�meck�ch d�mon�?, jak u�inil p�ed dv�ma lety v Lidov�ch novin�ch V. B�lohradsk� a po n�m jin�, nebo v p��zemn� publicistick� rovin� ps�t o realizaci hitlerovsk�ch c�l� jin�mi prost�edky je prost� zcestn� a mezin�rodn� politicky destruktivn�! (Byl jsem, bohu?el, jen osam�l�m oponentem V. B�lohradsk�mu, viz �asopis Listy �. 6/93, Spor o N�mecko, a s jin�mi jsem polemizoval na str�nk�ch Mezin�rodn� politiky.) V�t?ina �esk�ho tisku tyto v�st�elky nov�ho �esk�ho nacionalismu (o to nebezpe�n�j?�, ?e nepoch�zej� z per extr�mn�ch, n�br? demokratick�ch autor�) ponechala bez pov?imnut� a ke zkvalit�ov�n� politick� kultury u n�s nep�isp�la. Na?t�st� nositel� r�zn�ch n�zor� na N�mecko i N�mci sami se alespo� podstatn� shoduj� v tom, ?e nejlep?� z�rukou p�ed mo?nou n�meckou hrozbou, jako? i z�rukou pro demokracii v N�mecku samotn�m, je jeho neju??� integrov�n� do evropsk�ch hospod��sk�ch, politick�ch i bezpe�nostn�ch struktur. ?ivot je ov?em pln� paradox�. Jedn�m z nich je fakt, ?e ve chv�li historicky nejp��hodn�j?� pro nekonfliktn� �esko-n�meck� vztahy a sou�asn� s jejich u? pozitivn�m v�vojem v hospod��sk� oblasti, se objevuj� pro �esko-n�meck� porozum�n� nov�, politick� p�ek�?ky. P�edev?�m v obnoven�ch diskus�ch o n�kdej?�m vyst�hov�n� n�meck� men?iny z �eskoslovenska. Je to ot�zka, kter� m� dv� odli?n� str�nky, zahrani�n�politickou a vnit�n�, eticko-politickou, co? v�t?ina diskut�r� nep��pustn� sm�?uje. Zahrani�n� politick� str�nka v�ci je kupodivu jednodu??�. Exodus N�mc� z �SR je neod�initelnou minulost�, byli vyst�hov�ni i z jin�ch zem�, E. Bene? ani jin� �eskosloven?t� politikov� nejsou ideov�mi autory tohoto kroku, do?lo k tomu v souladu s n�zory �ty� v�t�zn�ch mocnost� protihitlerovsk� aliance a ? pomineme-li tzv. divok� odsun a trestn� �iny p�i tom p�chan� ? i v souladu s �eskoslovensk�m pr�vn�m ��dem. Vid�no pak v historick� �ad�, byli ov?em u? p�edt�m, dokonce bez pr�vn�ho podkladu, vyh�n�ni �e?i ze Sudet, N�mci sami p�esouvali men?iny v Pobalt�, podobn� p��klady z Ruska jsou nechvaln� zn�m�, m�n� zn�m� jsou je?t� star?� p��klady v r�mci koloni�ln� politiky (nap�. Anglie) v Asii apod. V dne?n� podstatn� zm�n�n� situaci bylo tedy zapot�eb� p�ipomenout historick� d�vody a souvislosti tehdej?�ho vyst�hov�n� n�meck� men?iny, vyj�d�it politov�n�, ?e k takov�m krok�m tehdy uprost�ed Evropy muselo doj�t a omluvit se posti?en�m. To v?e v podstat� u�inil nejreprezentativn�j?� p�edstavitel �esk� republiky prezident Havel. Mohou tak u�init samoz�ejm� i jin� p�edstavitel� �esk�ch politick�ch sil a instituc�, av?ak neust�le opakovan� n�meck� po?adov�n� �esk�ho politov�n� a omluvy nepovede nikdy k jak�msi omluv�m masov�ho charakteru. Neexistuje-li n�meck� kolektivn� vina za zlo�iny z dob nacismu, neexistuje ani �esk� za ?odsun? N�mc�. Masov� omluvy nemaj�, zahrani�n� politicky vid�no, v reprezentativn� demokracii m�sto a neexistuj� ostatn� ani na n�meck� stran�. Tzv. vol�n� po ?pr�vu na vlast?, je-li specifikov�no, znamen� obvykle a) mo?nost n�vratu a b) materi�ln� od?kodn�n�. Mo?nost individu�ln�ch n�vrat� v?ak existuje a upravuj� ji p��slu?n� �esk� z�kony. V budoucnu to bude z�ejm� p�edm�tem teorie a praxe v r�mci Evropsk� unie. �esk� strana tak� (snad ne v?dy dost jasn� a konsekventn�) odm�tla materi�ln� po?adavky jako neopr�vn�n� a nere�ln�, a? u? formou vr�cen� majetku �i jin�ho od?kodn�n�. To je mezin�rodn� ve�ejnost� ch�p�no, ba i v N�mecku pro to existuje pochopen� t�m sp�?e, ?e souhrn a konkretizace takov�ch po?adavk� nebyly nikdy �ech�m n�meckou stranou p�edlo?eny. Vyvolaly by z�ejm� je?t� v�t?� protipo?adavky, p��padn� n�rok na reparace, to N�mci dob�e v�d�! Je tedy dob�e mo?n� tuto str�nku probl�mu opravdu uzav��t, bude-li k tomu na obou stran�ch politick� v�le!!! Ta v?ak o�ividn� u dne?n� bonnsk� vl�dn� koalice, zvl�?t� u jej� sou��sti CSU, nen�. (Pro� ne a za jak�ch podm�nek snad ano, to p�esahuje r�mec t�to ankety a vy?aduje zvl�?tn� studii.) Nadlouho je ov?em dne?n� bonnsk� postoj v��i Praze neudr?iteln�. U? dnes kritizuj� n�kte�� poslanci FDP v�roky Waigela a Stoibera (CSU) jako n�vrat ke studen� v�lce a k revan?ismu. ?�dn� po m�s�ce u? smlouvan� a na obou stran�ch p��sn� utajovan� ?deklarace? nem�?e na skute�n�ch probl�mech nic podstatn�ho zm�nit a rozporn� z�jmy odstranit. St�v� se to jen ned�stojnou kabinetn� hrou, kterou si nechala �esk� strana z�ejm� vnutit. Cel� probl�m, zahrani�n� politicky vid�no, komplikovaly na �esk� stran� r�zn� nekvalifikovan� v�roky n�kter�ch �esk�ch p�edstavitel� ozna�uj�c�ch odsun jako ?etnickou �istku?, je? stav�j� �esk� p�ehmaty, chyby a trestn� �iny, kter� jsou s t�m spojen�, kvantitativn� na rove� n�kdej?�m n�meck�m, rozporn� praxe �esk�ho ministerstva vnitra v posuzov�n� ?�dost� o ud�len� �esk�ho ob�anstv� osob�m kdysi odsunut�m, nep��li? �sp�?n� diplomatick� �innost dne?n�ho �esk�ho zastoupen� v Bonnu apod. Slo?it�j?� a dlouhodob�j?� str�nkou zm�n�n�ho probl�mu je str�nka vnit�n�, eticko-politick�. Pades�tilet� uzav�en� �ech� od sv�ta ?eleznou oponou vede v?eobecn� k je?t� v�t?� ned�v��e ke v?emu odli?n�mu, ciz�mu, ne? jak� je i jinde, ke xenofobii v��i cizinc�m, k podl�h�n� rasistick� mentalit� apod. Ve vztahu k N�mc�m se k tomu p�id�vaj� i dlouh� antin�meck� tradice, v modern�ch d�jin�ch do zna�n� m�ry podlo?en� fakty a opr�vn�n�. Takov� ve�ejn� m�n�n� umo?�uj� i necitliv� p��sp�vky n�kter�ch dne?n�ch �esk�ch publicist� (objevuj� se i v n�meck�m tisku) akcentuj�c� p��li? jednostrann� jak�si negativa �esk� n�rodn� povahy, �dajnou �eskou zbab�lost, kolaborantstv� s N�mci apod., jako by nap��klad za v�lky neexistoval organizovan� odboj, jako by nebylo �eskoslovensk� zahrani�n� arm�dy apod., a p�ehl�?ej�c� desetitis�ce mrtv�ch na �esk� stran�. Promi�te mi pozn�mku genera�n�: Mlad�ci, kte�� si pouze st�?uj� na chov�n� otc� a d�d�, a� sami je?t� ?�dnou kritickou chv�l� nepro?li a sv� kvality dostate�n� neprov��ili, musej� b�t v hodnocen� minulosti uv�?liv�j?� a tolerantn�j?�. Ostatn� nen�-li minulost v N�mecku ani po pades�ti letech �sp�?n�ho demokratick�ho v�voje dostate�n� zpracov�na (jak upozor�uji v�?e), nem�?eme doufat, ?e sami svoji minulost zpracujeme tak�ka p�es noc. Vst��cnost v��i opr�vn�n�m z�jm�m druh�ch je ? nejen v diplomacii ? nutn�, ale ani ta nesm� zach�zet p��li? daleko a rozmaz�vat jasnost vlastn�ho postoje. N�me�t� politici jsou z valn� v�t?iny realist�, ovlivnit je tedy m�?eme nejsp�?e jen kombinac� slu?nosti, tolerance, jako? i pevn�ho zast�v�n� vlastn�ch z�jm�.
***
Jan Pauer, historik Nevid�m sou�asn� ?�dnou obvzl�?? silnou konjunkturu tradi�n�ch intelektu�ln�ch debat o ?�esk� ot�zce?, alespo� ne ve srovn�n� s dobou disidentstv�. Prob�haj�c� diskuse jsou sp�? p�irozen�m reflexem na novou �eskou st�tnost. Pokud nejsou p�e?vykov�n�m �esk� provin�nosti, zahled�n�m se do vlastn� ?n�rodn�? minulosti, jsou b�?n�m aktem n�rodn�-kulturn�ho sebeuv�domov�n� (Selbstverst�ndigung) v r�mci kolektivn� identity �ech�. Ta tvo�� vedle politick� identity z�kladn� stavebn� k�men ka?d�ho n�rodn�ho st�tu. Samoz�ejm� bych p�iv�tal roz?��en� diskuse o t�ma ?na?e romsk� ot�zka?. Vyrovn�v�n� se s minulost� trv� v N�mecku dodnes. Prob�halo n�kolika f�zemi a postihlo n�kolik generac�. V pov�le�n�m N�mecku, kde si je?t� v roce 1948 myslelo pades�t sedm procent ob�an�, ?e n�rodn� socialismus byl dobrou, le� ?patn� uskute�n�nou my?lenkou, do?lo nejprve ke ?sm�ru s pachateli? a k jejich za�len�n� do nov�ho st�tu. Symbolem t�to integrace se stal st�tn� sekret�� v Adenauerov� kabinetu Globke, kter� byl pr�vn�m koment�torem norimbersk�ch rasov�ch z�kon�. Sv�ho �asu pom�hal p�i adaptaci slovensk�ch z�kon� na norimberskou m�ru, a p�isp�l tak k masov�mu vyvra?d�n� slovensk�ch ?id�. Adenauerova politika z�padn� integrace spol�hala v�ce na ?institu�n� uzdravov�n�? n�meck� spole�nosti ne? na v�domou p�ev�chovu. I p�es z�ejm� ?restaura�n�? tendence b�hem Adenauerovy �ry byla p�ijata mravn� a politick� zodpov�dnost Z�padn�ho N�mecka v��i ?id�m. Ke zlomu sm�rem k soustavn�mu ve�ejn�mu diskursu o zodpov�dnosti N�mecka do?lo a? v ?edes�t�ch letech. Stav ml�en� o nejmlad?�m �seku n�meck�ch d�jin nejen ve v�uce d�jepisu na ?kol�ch, ale i v rodin�ch, kter� byl n�kter�mi konzervativn�mi mysliteli ozna�ov�n jako ?uzdravuj�c� sp�nek?, jin�mi kritick�mi intelektu�ly jako ?vyt�s�ov�n� d�jin? a ?neschopnost truchlit? (Mitscherlich), p�eru?il mj. norm�ln� genera�n� dialog a vyvolal velk�m d�lem tzv. studentskou revoltu v roce 1968. C�le vyrovn�v�n� se s minulost� z�visely samoz�ejm� na politick�m a sv�ton�zorov�m hledisku akt�r�. Dominantn� tendence v politick�m spektru byly dv�: 1. snaha o etablov�n� nov� demokratick� antinacion�ln� a pacifick� n�meck� pov�le�n� identity na levicov�-k�es?ansk� stran� a 2. snaha o ustanoven� zcela ?norm�ln�ho? n�meck�ho n�rodn�ho v�dom� po vzoru z�padn�ch soused� na stran� patrioticko-konzervativn�. Tato tendence, p�ev�?n� zast�van� v k�es?ansko-demokratick�m t�bo�e, se sna?ila o rychl� vystoupen� ?ze st�nu Hitlera?, upozor�ovala na domn�l� nebezpe�� stavu ?zrazen�ho n�roda?, kter� ?ije s pocitem p�ehnan� viny, a kter� proto nena?el cestu k norm�lu. Tato ?n�rodn� anom�lie? byla interpretov�na jako op�tovn� nebezpe�� zvl�?tn�ho v�voje N�mecka. Programaticky nastoupil cestu boje proti petrifikaci t�to varianty ?n�meck� zvl�?tn� cesty? kancl�� Kohl po sv�m n�stupu k moci po��tkem osmdes�t�ch let. Pod heslem nutnosti ?politicko-mor�ln�ho obratu? v N�mecku se mj. obnovila st�tn� p��e o n�rodn� symboly. V televizi se vys�l�n� zakon�ovalo n�meckou hymnou ? do t� doby existovalo jen nen�rodn� ?dobrou noc? ? dbalo se na to, aby n�me�t� fotbalist� zp�vali na mezin�rodn�ch utk�n�ch hymnu etc. Politikov� ve�ejn� prohla?ovali, ?e jsou hrd� na to, ?e jsou N�mci. Jedn�m ze symbolick�ch vrchol� tohoto politick�ho pochodu k evropsk�mu nacion�ln�mu norm�lu byla inscenace smi�ovac� sc�ny na h�bitov� v Bitburgu v roce 1985, kde si vedle Reagana a Kohla podali dva gener�lov�, veter�ni druh� sv�tov� v�lky, ruku nad hroby padl�ch voj�k�, v�etn� p��slu?n�k� jednotek SS. Podobn� gesta m�la symbolicky demonstrovat kone�n� n�vrat N�mecka do rodiny demokratick�ch n�rodn�ch st�t�. Prvn� tendence ztratila svou ?nevinu? b�hem v�lky v Z�livu, kdy? se v n� pod rou?kou pacifismu vyjevila neochota p�evz�t politickou zodpov�dnost za osud st�tu Izraele a druh� narazila brzy na hranice mo?nost� mobilizovat n�meck� n�rodn� city. Krom� toho do?lo i k podstatn�m ideov�m posun�m v konzervativn�-patriotick�m t�bo�e. Jeho z�eteln�m v�razem byla vystoupen� prezidenta Weizs�ckera, kter� ?el a? tak daleko, ?e ozna�il kapitulaci N�mecka v roce 1945 za den ?osvobozen�?, co? od b�val�ho kritika norimbersk�ho tribun�lu a obh�jce sv�ho otce nebylo samoz�ejmost�. Proces reflexe n�meck�ch d�jin, osobn� a kolektivn� odpov�dnosti p�isp�l velkou m�rou k tomu, ?e pov�le�n� N�mecko se stalo nejen ekonomicky a institu�n� ned�lnou sou��st� Z�padu, ale ?e ?zez�padn�lo? i kulturn�. Po sjednocen� N�mecka do?lo k d�kladn�mu zpracov�n� nov�j?� kapitoly n�meck�ch d�jin v obdob� komunismu. V parlamentu se vytvo�ila tzv. anketn� komise, kter� provedla rozs�hl� v�zkum fakt�, diskutovala ot�zku politick�, pr�vn� i mor�ln� zodpov�dnosti a vypracovala o tom ob?�rnou dokumentaci. V r�mci okle?t�n�ch mo?nost� pr�vn�ho st�tu ? ve srovn�n� s p�edchoz�m bezpr�v�m ? se soudob� n�meck� justice ? na rozd�l od pov�le�n� ? sna?� st�hat hlavn� zodpov�dn� politiky b�val� NDR, p�i�em? skute�nost kon�n� procesu m� vy??� hodnotu ne? samotn� trest. Trestn�m st�h�n�m b�val�ch p��slu?n�k� hrani�n�ch jednotek, kte�� usmrtili ob�any NDR prchaj�c� na Z�pad, m� b�t zd�razn�na dimenze osobn� zodpov�dnosti bez ohledu na re?im. V masm�di�ch se vedou nekone�n� diskuse o kolaboraci s re?imem, zodpov�dnosti loaj�ln�ch intelektu�l�, o politick�m kump�nstv� v r�mci n�meck� ostpolitiky atd. Dokumentace a anal�za mechanism� komunistick�ho re?imu v NDR b�?� v neb�val� ?��i i p�es nechu? kancl��e Kohla, kter� cht�l dle vlastn�ch slov hodit bal�ky spis� b�val� stasi do odpadkov�ho ko?e. Zd� se, ?e on pat�� v tomto ohledu k zast�nc�m ?tlust� ��ry? za d�jinami. ?Tlust� ��ra? je fale?nou signaturou a v�razem politick� defenzivy a nejistoty dosavadn� �esk� politiky v��i N�mecku. Je sotva �t�chou, ?e se politika Bonnu v��i Praze tak� nevyznamenala. I kdy? �esk� politice nikdy ne?lo o uzav�r�n� diskuse o d�jin�ch, byl nap�. s�m fakt nab�dky ?tlust� ��ry? ve smyslu pr�vn�ch a majetkov�ch n�rok� mezi ob�ma st�ty je?t� p�ed od?kodn�n�m �esk�ch ob�t� n�rodn�ho socialismu v�razem nefungov�n� pr�vn�ho st�tu v �esk� republice. Pozd�j?� od?kodn�n� se mi jev� v�ce jako politick� tah ne? v�raz pr�vn� kultury a zodpov�dnosti v��i vlastn�m ob�tem b�val� agrese. Jsem pro pr�vn� a politick� uleh�en� dialogu na mezist�tn� �rovni jako v p��pad� Polska. Cesta k dialogu a sm��en� nen� dl�?d�na majetkov�mi a pr�vn�-politick�mi iluzorn�mi po?adavky. Jsem pro ofenzivn� dialog z �esk� strany, kter� v?ak p�edpokl�d� d�kladn� zpracov�n� historick� a pr�vn� (!) problematiky cel�ho komplexu. Nemohu dv�ma v�tami shrnout tzv. ?sudeton�meck� probl�m?, ale jsem p�esv�d�en, ?e �esk� republika nem� ani z hlediska pr�vn�ho, majetkov�ho, politick�ho a mravn�ho vyrovn�n� vztah� mezi ob�ma st�ty ani o p�� v�t?� (ne)z�jem na ?tlust� ���e? ne? N�mecko. D�jiny nelze m�nit ani zapomenout. Nep��jemn� a stinn� str�nky se vracej� do kolektivn�ho pov�dom�, proto?e jsou ned�lnou sou��st� tvorby mravn�ch norem spole�nosti. Sudeton�meck� ot�zka je v n�meck� spole�nosti ot�zkou okrajovou. Nen� j� ale v ofici�ln� n�meck� politice, zvl�?t� d�ky CSU. Hlavn� vnitropolitick� spor mezi n�roky vyhnaneck�ch organizac� a z�jmy N�mecka o sm��en� s b�val�mi protivn�ky na V�chod� se odehr�l ji? v souvislosti s tzv. v�chodn� politikou Williho Brandta. V�t?inov� konsensus v n�meck� politice se postavil proti revizn�m po?adavk�m v?ech landsmannschaft�. Na tom se dodnes nic nezm�nilo. Na rozd�l od po��tku sedmdes�t�ch let to v?ak v n�meck� spole�nosti nen� poci?ov�no jako pal�iv� vnitropolitick� probl�m. Tak� probl�m p�ist�hovalectv� a sou?it� s cizinci prob�hl n�kolika f�zemi. Pov�le�n�, etnicky radik�ln� ?vy�ist�n�? N�mecko se postupn� otev�ralo sv�tu. Katastrofa n�meck�ho nacionalismu a rozd�len� Evropy a N�mecka do blok� podpo�ily ideu evropsk� pospolitosti. Pod patron�tem USA Spolkov� republika i kulturn� ?zez�padn�la?. Ekonomick� konjunktura vedla k p��livu gastarbeitr�, jen? spolu s masov�m turismem v ?edes�t�ch letech prolomil etnickou izolaci pov�le�n�ho N�mecka. Ital?t�, �e�t�, ?pan�l?t� aj. gastarbeit�i, kte�� v N�mecku z�stali, se stali p�irozenou sou��st� m�st a obc�, k jejich? kulin�rn�mu aj. obohacen� silnou m�rou p�isp�li. I kdy? integrace Turk� a Kurd� v N�mecku byla obt�?n�j?� ne? v p��pad� Ital�, nep�edstavovala ve star� Spolkov� republice ?�dn� explozivn� probl�m. Podle pr�zkum� ve�ejn�ho m�n�n� se stal tureck� ?kebab? nejpopul�rn�j?�m ?n�rodn�m? pokrmem N�mc�. Teprve siln� p��liv chud�ch migrant� z t�et�ho sv�ta, p��liv uprchl�k� ze v?ech mo?n�ch kon�in sv�ta v osmdes�t�ch a devades�t�ch letech do bohat�ho N�mecka na z�klad� �stavn� garantovan�ho pr�va na azyl probl�m zradikalizoval. Vedle diskus� o nutnosti nov�ho multikulturalismu, veden�ch v�t?inou jen v �ad�ch n�meck� levice, zvl�?t� u ?zelen�ch?, se objevily nacion�ln� protireakce v podob� republik�n� a neonacist� r�zn�ch sm�r�. I v k�es?ansko-demokratick�m t�bo�e se vyskytly pozice propaguj�c� nutnost zachov�n� etnick� �istoty n�meck�ho n�roda. Tak nap�. dne?n� bavorsk� ministersk� p�edseda Stoiber se stal na celon�meck� sc�n� proslul� sv�m v�rokem, ?e si nep�eje ?�dnou ?rasov� sm�?enou spole�nost? (durchrasste Gesellschaft). Masov� p��liv cizinc�, kter� p�es�hl integra�n� schopnosti n�meck� politiky, vedl k faktick�mu zru?en� velkorys�ho pr�vn�ho n�roku na azyl. V neposledn� �ad� byl podpo�en opozic� kv�li zn�m�m sc�n�m rasistick�ch hon� na cizince zvl�?t� na �zem� b�val� NDR. Vedle t�chto v�jev� rasismu se v?ak v N�mecku mobilizovaly i obran� l�tky proti xenofobii, nap�. masov� pochody se sv��kami atp. Radik�ln�m sn�?en�m p��livu cizinc� se N�mecko navr�tilo do ?norm�ln�ch? kolej�, odpov�daj�c�ch evropsk�m standard�m. Nen� teda v�jimkou a ?emancipovalo? se do polohy ?norm�ln�ho st�tu? v Evrop�. Probl�m boje proti rasismu, xenofobii a soci�ln�mu ?ovinismu v bohat�ch zem�ch proti chud�m ?p�ivandrovalc�m? pat�� k nejrelevantn�j?�m politick�m probl�m�m v?ech vysp�l�ch zem�. N�mecko zde netvo�� v�jimku. Diskuse o ?p�ist�hovaleck�m z�konu? probl�m z�ejm� nevy�e?�. Patentn� �e?en� neexistuj�. M� osobn� zku?enosti v N�mecku jsou pozitivn�, ale nechci je zobec�ovat. ?iji v akademick�m prost�ed� a nejsem ani jazykov�, ani sv�m vystupov�n�m identifikovateln� jako cizinec. Proto je moje zku?enost nereprezentativn�. Nejsem schopen z koncertu kulturn�ch �i intelektu�ln�ch ud�lost� men?�ch rozm�r� (nap�. diskuse kolem knihy G. Grasse o sjednocen� N�mecka nebo o prosrbsk�m anga?m� P. Handkeho aj.) vyjmout jednu velice v�raznou, a tak upozorn�m na jednu tendenci, kter� je bl�zk� m� profesi historika a kter� mi imponuje. Je to nep�etr?it� a souvisl� sna?en� o pochopen� a vysv�tlen� novodob� d�jinn� katastrofy n�meck� spole�nosti ve druh� sv�tov� v�lce. Nejde o ritualizaci v tisku a politice, ale o systematicky profesion�ln� v�zkum tohoto d�jinn�ho civiliza�n�ho propadu, kter� vy�stil v holocaust. Nejen tzv. ?spor historik�? o srovnatelnosti, p���in�ch a jedine�nosti hitlerovsk� elimina�n� rasov� v�lky se zlo�iny stalinsk�ho Ruska, ale i posledn�, medi�ln� vyvolan� spor o knihu americk�ho historika Goldhagena Hitler?s willing executioners vykazuj� vysokou �rove� historicko-politick�ch diskurs�. Historick� reflexe selh�n�, reak�n�ch tradic a destruktivn�ch potenci�l� v n�meck� spole�nosti 19. a 20. stolet� se stala pramenem demokratick� sebev�chovy a z n� pramen�c� demokratick� substance dne?n�ch n�meck�ch intelektu�ln�ch a politick�ch elit. Pr�v� kontinuita tohoto usilov�n� je velk�m kulturn�m v�konem a z toho pramen� i m� jistota, ?e se velk�ho N�mecka nemus�me b�t, a? sed�me v Praze nebo v Hamburku.
***
Ota Filip, spisovatel I. Mnoz� u n�s by velmi r�di vymazali z d�jin po roce 1945 u? p�l stolet� funguj�c� z�padon�meckou demokracii. Sou�asn� z�padn� N�mecko, �ty�icet let spolehliv�ho partnera USA, Francie a Anglie, a N�mce by mnoz� v Praze nejrad�ji zatla�ili zp�t do roku 1938 nebo 1939. Obraz sudeton�meck�ho nacisty, nepou�iteln�ho radik�la v pokro�il�m d�chodov�m v�ku, ospravedl�uje nejen poklesky �esk� demokracie ve v�ci divok�ho odsunu, ale do jist� m�ry i permanentn� �esk� selh�v�n�, t�eba kolaboraci v dob� protektor�tu, nestate�nost v roce 1948 i pozd�ji A zaj�mav�, k zamy?len�: Nebereme na v�dom� ohromn� p�erod Spolkov� republiky a z�padn�ch N�mc� k demokracii, ale sami se u? po ?esti letech demokracie pova?ujeme, i kdy? bychom se za l�ta mezi rokem 1948 a 1989 m�li styd�t, za vzorn� demokraty. A ned�lejme si o sob� iluze: Ani my �e?i nejsme stejn� jako v z�v�ru prvn� �eskoslovensk�, masarykovsk� demokracie v roce 1938. Mnichov, okupace i na?e ? p�iznejme si to kone�n�! ? tak �ast� selh�v�n� v dob� protektor�tu, rok 1945, �nor 1948 a na?e oh�b�n� h�bet� v dob� komunistick�ho re?imu ? tedy v letech, kdy se N�mecko p�erozovalo v demokracii ? to v?e v n�s zanechalo hlub?� stopy a v�ce dosud nezacelen�ch ran, ne? jsme ochotni p�ipustit. Od po��tku sv� existence tvo�ila Spolkov� republika N�mecko spole�n� s Ameri�any, Angli�any a Francouzi, pozd�ji pak v ?ir?�m r�mci NATO, prvn� hr�z proti nebezpe�� komunistick� agrese do z�padn� Evropy. A to v dob�, kdy na?e vlast byla sou��st vojensky i ideologicky agresivn�ho sov�tsk�ho bloku, kdy na?e vojensk� ml�de? se pod dohledem sov�tsk�ch poradc�, ideologicky ohlupovan� na?� vlastn� komunistickou inteligenc� i literaturou, p�ipravovala zardousit z�padoevropsk� demokracie. Tankov� divize, kde jsem v roce 1956 slou?il coby z�lo?n�k, m�la za �kol dob�t Norimberk. A? v N�mecku jsem se dozv�d�l, ?e v prostoru za Selbem by se n�m v na?� agresi proti z�padn�m demokraci�m postavila na odpor z�padon�meck� tankov� divize, mlad� chlapci z Hesenska a z Por���? Kdy? u? ��st �esk� ?urnalistiky p�?e �esk� verze o novodob�ch sudeton�meck�ch teutonsk�ch stra?idlech, tak by si m�la uv�domit, ?e do seznamu evropsk�ch stra?idel ohro?uj�c�ch z�padn� demokracie, jsme od roku 1948 do roku 1989 pat�ili i my, �e?i, Moravan�, Slov�ci. II. Nen� t�eba si p�ed d�jinami a p�ed poklesky na?ich d�d� a otc� sypat popel na hlavu. Je t�eba je v?ak v�cn� analyzovat. Dejme tomu B�lou horu. V jednom kuse b�dujeme, jak� ne?t�st� tehdy na n�s p�i?lo. Ale ?e jsme si B�lou horu zavinili z velk� ��sti sami, to n�m je?t� nedo?lo: Vlasteneck� �esk� stavy si za kr�le zvolily N�mce, Friedricha von der Pfalz, tehdy proslul�ho d�vka�e, alkoholika a v politice, s odpu?t�n�m, mimo��dn�ho h�upa. A tento ?kr�l?, kter� na?im stav�m namlouval, ?e za n�m stoj� cel� protestantsk� Evropa, dok�zal za rok a p�l po?tvat proti �esk�mu kr�lovstv� celou mocnou Evropu. Realistick� pohled na politiku nebyl nikdy na?� silnou str�nkou. Zam��ovali jsme ho �ast�ji (ne? n�m prosp�lo) iluzemi: Cel� sv�t se na n�s d�v�? V?ichni n�s obdivuj�? My jsme ti nejlep?�? Ani to krut� roz�arov�n� v Mnichov� 1938 n�s nezbavilo iluz�, nepou�ilo n�s. Dnes, kdy se znovu obrozuje rusk� rozp�navost, nejsme schopni pochopit, ?e garanc� na?� demokracie je i �zk� spojenectv� s Polskem a ? s N�meckem. Co se stane, kdy? siln� Jelcin ? nebo jin� velkorusk� prezident ? nab�dne t�em vedouc�m velmocem na sv�t�, USA, Japonsku a N�mecku ? a? se n�m to l�b� nebo nel�b�, Spolkov� republika N�mecko pat�� dnes mezi velmoce ? velmi v�hodn� ?k?eft?: Za to, ?e zamez� �esk� republice, Polsku a baltsk�m zem�m vstup do NATO, budou Ameri�an�, Japonci a N�mci moci hospod��sky proniknout na Sibi�, k ohromn�mu surovinov�mu bohatstv�. Nechci malovat �erta na ze�, ale navrhne-li po volb�ch pos�len� Jelcin nebo jin� rusk� prezident z�padn�m hospod��sk�m gigant�m i Francii a Anglii tento ?obchod?, p�ipravme se na nov� Mnichov, tentokr�te v Moskv�, ve Washingtonu nebo v Berl�n�. To je jen aktu�ln� bub�k, kter� by v�mi doma m�l ot��st. A hr�t dnes, jak jsem na pra?sk�m ministerstvu zahrani�n�ch v�c� sly?el, ?polskou kartu? jen proto, ?e by mohla skr�vat protin�meck� trumfy, je kr�tkozrak� a hloup�. A v politice je kr�tkozrakost a hloupost v�ce ne? zlo�in. Ale: N�m se p�ece nem�?e nic st�t, Bill Clinton si v Praze zahr�l na saxofon? V?ichni jsou s n�mi, v?ichni n�s obdivuj�? III. Samoz�ejm�, ?e pades�tilet� diskuse o n�meck� vin� za Hitlera a za stra?n� provin�n� nen� v N�mecku zdaleka ukon�ena a ?e ji povedou je?t� generace po n�s. A te� do v?eho p�i?lo je?t� sjednocen� N�mecka, a na N�mecko t�m p�dem tak trochu i ne?t�st�, kter� si teprve budeme muset uv�domit: S rozpadem SSSR a po sjednocen� se Spolkov� republika N�mecko stala evropskou velmoc� ��slo 1. A to N�mecko tuze zasko�ilo. P�ed rozpadem takzvan�ho socialistick�ho bloku p�evzali odpov�dnost za bezpe�nost z�padn� Evropy Ameri�an�. Za to jim ��st takzvan� pokrokov�, nejen n�meck�, ale z�padoevropsk� ve�ejnosti, nad�vala. Ale co te�, kdy? se Ameri�an� z Evropy st�hli? Je to absurdn�, ale je to tak ? i v N�mecku jsme si zvykli, ?e o po��dek a bezpe�nost v Evrop� p�ed sov�tsk�mi agresivn�mi choutkami, kter� ?socialistick�? �eskoslovensko tak vehementn� podporovalo, se starali Ameri�an�. A kdy? NATO i spojenci Spolkov� republiky N�mecko, USA, Francie a Anglie, tla�ili Bonn tak trochu ke zdi, aby i SRN pomohla na Balk�n�, tak jsme si tady nar�z vzpomn�li na nebo?t�ka Hitlera a po�ali jsme v?ichni, od levice po pravici, jednohlasn� b�dovat: my p�ece nem�?eme, by? i v r�mci NATO, vojensky zasahovat v zem�ch, kde v druh� sv�tov� v�lce bojoval wehrmacht, kde ��dilo SS a Gestapo? Tak?e ? a to je na z�le?itosti absurdn� ? n�m te� Hitlerovy zlo�iny poslou?ily k tomu, abychom p�esv�d�iv� prolhan�mi, le� vysoce (pseudo)mor�ln�mi argumenty podpo�ili na?� zbab�lost a neochotu p�evz�t bok po boku s USA a s NATO odpov�dnost za v�voj i na Balk�n�. Do sjednocen� N�mecka si SRN v bezpe�� NATO velmi �sp�?n� hr�la na nejv�t?�ho trpasl�ka mezi velmocemi. Te�, kdy? SRN tou velmoc� je, tak si s novou rol� je?t� nev� rady. Sudeton�meck� probl�m je �esk�m traumatem, nikoliv probl�mem n�meck� spole�nosti. Je znepokojiv�, ?e ani v sou�asn� demokratick� �esk� spole�nosti je?t� nikoho nenapadlo se zamyslet nad n�kolika fakty kolem odsunu sudetsk�ch N�mc�: �eskoslovensk� demokracie, kter� se v roce 1945 dovol�vala humanistick�ch tradic T. G. Masaryka, za�ala t�m, ?e legalizovala kolektivn� vinu a dopustila divok� odsun sudetsk�ch N�mc�, v �etn�ch p��padech hromadn� vra?dy. Je trapn�, ?e k obhajob� nesmysln�ch a zcela zbyte�n�ch krutost� v��i sudeton�meck�mu civiln�mu obyvatelstvu se dnes v Praze mus� dodate�n� dovol�vat Postupimsk�ch dohod ze srpna 1945. V�t?ina hromadn�ch vra?d na n�meck�m civiln�m obyvatelstvu ? brn�nsk� pochod smrti, masakr v �st� nad Labem, velk� mordov�n� v P�erov� atd. ? se p�ece odehr�la p�ed Postupim�. S odsunem N�mc� a se zp�sobem, jak�m jsme ho prov�d�li, si na?i t�tov�, v roce 1945 demokrat�, masarykovci, sl�vu a �est nevyslou?ili. Na stalet� n�m v �esk�ch d�jin�ch zanechali kus ostudy. Je mo?n�, ?e neschopnost a zl� nev�le se dohodnout m� sv� ko�eny i v absenci k�es?anstv�. Vztah sudetsk�ch N�mc� ke k�es?anstv� naru?il nacismus, na?e k�es?ansk� tradice zni�il marxisticko-sov�tsk� ateismus. Nem�me prost� nadn�rodn� a nadnacionalistickou b�zi, na n�? bychom se mohli sej�t. Neexistence k�es?ansk� b�ze je zjevn� a p�esv�d�uj�c� i v projevech �esk�ho premi�ra V�clava Klause; vid� evropsk� spole�enstv� jen jako prostor, v n�m? lze vyr�b�t, obchodovat, tedy ?d�lat pen�ze?, nikoliv v?ak jako kontinent s hlubokou humanisticko-k�es?anskou tradic�, se soci�ln� odpov�dnost� za bli?n�ho a se z�konod�rstv�m, kter� nezn� kolektivn� vinu, neospravedln� dodate�n� zlo�iny a nep�ehl�dne bezpr�v�. IV. Ned�vno jsem v Praze hovo�il s vysoce v�?en�m vysoko?kolsk�m profesorem, kter� se tuze rozho��oval, ?e v N�mecku vl�dne ?Ausl�nderha�?, tedy nen�vist k cizinc�m. Pan profesor se p�estal kontrolovat a nakonec z n�ho vylezlo: ?My, �e?i, nejsme v�bec ?�dn�mi nacionalisty ani rasisty. Sv�t v?ak mus� pochopit, ?e nem�me r�di N�mce, Rus�ky, Slov�ky, Cik�ny, r�kosn�ky, �ili Vietnamce, a ?idy.? Spolkov� republika N�mecko se m�?e pochv�lit za obrovsk� kulturn�-demokratick�, v d�jin�ch Evropy ojedin�l� po�in ? od roku 1945 do roku 1994 p�ijala a integrovala asi �trn�ct milion� odsunut�ch N�mc�, politick�ch uprchl�k� a ciz�ch d�ln�k� z cel�ho sv�ta. V�k�iky ?Ausl�nder raus!? nep�ich�zej� z �ad n�meck� inteligence, ze st�edn�ch nebo vy??�ch t��d, ale z �ad znepokojen�ch d�ln�k�. Jestli �esk� zedn�k pracuje v Bavorsku na�erno, jestli?e akceptuje vyko�is?ovatelskou mzdu, proto?e p�i p�epo�tu na �esk� koruny vyd�l�v� skoro kr�lovsky (ostatn� nehor�zn� dumpingov� kurz �esk� koruny k marce nebo k dolaru si v Praze stanov�te sami; kdybyste korunu zpevnili, zhroutil by se lacin� export na Z�pad?), tak se nedivte, ?e nezam�stnan� bavorsk� zedn�k se tuze roz�iluje a ?e ture�t�, portugal?t� a ?pan�l?t� ?gastarbeit�i? v �esk�ch d�ln�c�ch vid�, a mysl�m si pr�vem, nekalou konkurenci. A po��d mi vrt� hlavou: M�me tady asi leg�ln�ch dva a p�l milionu tureck�ch ?gastarbeitr�? ? a kolik jich tady m�me neleg�ln�, o tom v N�mecku nem� nikdo p�ehled ? kte�� pr� trp� nen�vist� k cizinc�m, ale v jednom kuse se do N�mecka tla�� dal?� statis�ce. A Kurdov� si v N�mecku vy�izuj� sv� v�le�n� konflikty s tureckou vl�dou, v pravideln�ch rva�k�ch s n�meckou polici� a v teroristick�ch akc�ch proti civiln�mu obyvatelstvu. Ani se nediv�m, ?e n�meck� ve�ejnost se ve vztahu ke Kurd�m radikalizuje. A ruku na srdce: Probl�m ute�enc� se bude muset �e?it celoevropsky. A pokud jde o ten ?Ausl�nderha�? ? vid�li jste v televizi, jak jsme my, demokrati�t� Evropan�, vypr�skali italsk�mi pendreky p�ed n�kolika lety na?e nejchud?� evropsk� spolubratry, Alb�nce, z italsk�ch p��stav�, tedy z Evropy? P�edstavte si, jak by i �esk� tisk hystericky vyk�ikl, kdyby n�meck� policie jen p�ibli?n� brut�ln�m zp�sobem vyhnala chud� ute�ence, kte�� se ka?dou noc plaz� p�es zelenou hranici z �esk� republiky do Saska a do Bavorska, zp�t do �ech? A copak, ?e tak zaryt� ml��te o �esk�ch fa?istoidn�ch elementech kolem pana Sl�dka? Dovedu si p�edstavit, jak by p�nov� dr. T�e?t�k, Pavel Dost�l zvedali varovn� prst a hovo�ili vyd�?en�mi hlasy o obrozov�n� n�meck�ho fa?ismu, kdyby se do Spolkov�ho sn�mu v leg�ln�ch a demokratick�ch volb�ch jako �tvrt� nejsiln�j?� strana dostali pravicov� radik�lov� typu n�meck�ch sl�dkovc�! A vy ty skorofa?isty v parlamentu obnoven� �esk� demokracie od po��tku m�te. A u? v�m doma do?lo, ?e v ?�dn�m evropsk�m, demokraticky zvolen�m parlamentu nejsou radik�lov� fa?istoidn�ho a neokomunistick�ho ra?en� tak siln� zastoupeni jako v Praze? Pra??t� kazatel� politick� mravnosti a soudci ve v�ci demokracie, kte�� tak pohotov� a pr�vem reaguj� na to, kdy? se u n�s sejde n�kolik fa?istoidn�ch holohlavc� nebo kdy? nepou�iteln� fyzicky i duchovn� u? seniln� p�nov� ze sudeton�meck�ho Landsmannschaftu pronesou ve�ejn� n�kolik pitomost�, o �esk�ch fa?istick�ch ?ivlech ml��. A na ot�zku, jestli se tady c�t�m cizincem, odpov�d�m: B�ti v ka?d� spole�nosti tak trochu cizincem, tedy vid�t ji z jin� perspektivy, ne? se vid� sama, pova?uji za p��nos pro sebe i pro spole�nost, v n�? ?iji. Nec�t�m se vyvr?en�m cizincem nikde, ani v N�mecku, ani v Americe, ba dokonce te� u? ani ve vlasti. V. �esk� ve�ejnost by m�la v�d�t, ?e Spolkov� republika N�mecko nav�zala na tradici takzvan� v�marsk� republiky z let 1918 a? 1933, kdy n�m�ina byla pro �eskou literaturu odrazov�m m�stkem do sv�tov�ch literatur. P�ipom�n�m jen Karla �apka, Jaroslava Ha?ka, Petra Bezru�e, M�chu, B�ezinu i Nezvala, Seiferta i Wolkra, a samoz�ejm� i Leo?e Jan��ka, jim? n�meck� p�eklady a uveden� jejich d�l v divadlech v n�meck� jazykov� oblasti otev�ely cestu k sv�tov� sl�v�. V letech od roku 1968 vych�zela d�la zak�zan�ch �esk�ch autor� p�edev?�m v n�meck�ch p�ekladech. V z�padon�meck�ch nakladatelstv�ch vy?lo v dob� normaliza�n�ho temna p�es 650 knih, kter� byly v takzvan�m socialistick�m �eskoslovensku zak�z�ny. A teprve pot�, kdy se �esk�, do n�m�iny p�elo?en� liter�rn�, esejistick� nebo jin� d�lo prosadilo na n�meck�m kni?n�m trhu, se p�ihl�sili Francouzi, Angli�an� nebo dokonce americk� nakladatelstv�. Tuto pro zachov�n� �esk� literatury a jej�ho kontaktu se Z�padem nesm�rn� d�le?itou a z�slu?nou �innost �esk� liter�rn� historie dosud neocenila.
***
?imona L�wensteinov�, filosofka Atmosf�ra ned�v�ry v��i N�mecku jist� nen� opodstatn�n� ve smyslu ?podlehnut� star�m d�mon�m? nebo vojensk� hrozby. P�esto by zrovna N�mecko nemuselo b�t n�sledov�n�hodn�m vzorem pro �eskou republiku. N�meck� spole�nost se dnes nach�z� v hlubok� krizi, a to nejen hospod��sk� a ne pouze n�sledkem sjednocen�. P�ebujel� st�tn� sektor se sv�m neefektivn�m byrokratick�m syst�mem, bezideovost a strnulost masov�ch stran, ��m d�l t�m v�ce se vz�jemn� podobaj�c�ch, pocit bezmoci a marnosti obyvatelstva vzhledem k nehybn�m mocensk�m struktur�m, jeho celkov� znechucen� politikou ? to jsou fenom�ny podobn� u v�t?iny dne?n�ch vyvinut�ch spole�nost�. V N�mecku v?ak jsou zv�razn�ny v�t?�m sklonem k pl�nov�n�, dirigov�n� a manipulov�n� s nesm�rn�m mno?stv�m z�kon�, z�kaz�, na��zen� a p�edpis� pro t�m�� v?e. Tento syst�m zabra�uje nejen reform�m a inovac�m, ale i ve?ker� spontaneit� a kreativit�, po?aduje, podporuje a vytv��� pr�m�rnost ve v?ech oblastech ve�ejn�ho ?ivota a vyv�j� se samopohybem k absurdit� dob�e zn�m� z komunistick� minulosti. Ohro?en� z�padn� demokracie n�jakou novou ideologi�, nap�. ve smyslu ekologick� diktatury se sice nezd� b�t p��li? pravd�podobn� u? kv�li integraci N�mecka do Evropy, kter� mus� zabr�nit jak�koliv n�meck� ?zvl�?tn� cest�?, av?ak nedostatek liber�ln�ch tradic a idealistick� sklony spojen� s vnucov�n�m sv�ch pravd cel�mu sv�tu jsou navzdory rozd�lnosti existuj�c�ch n�zor� hluboce zako�en�n� v n�meck� mentalit� a p�isp�vaj� spolu s vytvo�en�m st�tn�m apar�tem k jej� degeneraci. Omezov�n� sv�pr�vnosti a soukrom� ob�an�, snaha o jejich ?pr�hlednost?, masivn� manipulace obyvatelstva m�dii a politikou, nov� vznikl� chudoba a vytv��en� ?dvout�etinov� spole�nosti? jsou v�vojov�m trendem posledn�ch let. Pades�tilet� ?p�ekon�v�n� minulosti? s ��ste�n� p�ehnan�m sebeobvi�ov�n�m n�meck�ho n�roda a ve?ker� distancov�n� se od nacistick� minulosti ve skute�nosti sv�ho c�le nedos�hly. N�kter� aspekty ned�vn� minulosti se zpracov�vaj� a? v posledn�ch letech a diskuse �asto vyvol�vaj� pohor?en� reakce typu ?zne�is?ov�n� hn�zda?, zleh�ov�n� viny poukazem na zlo�iny jin�ch a? po omlouv�n�, pop�r�n� a p�ekrucov�n� fakt� ve smyslu zn�zorn�n� N�mc� nikoliv jako vin�k�, n�br? jako ob�t� historick�ch sil �i nep��telsk�ch mocnost�, a to ��ste�n� i mezi odborn�mi historiky. K�e�ovit� snaha o pozdn� n�pravu star� viny rovn�? nenach�z� odezvu u generace, kter� se nec�t� b�t odpov�dn� za zlo�iny sv�ch prarodi��. Reflexe minulosti, je? by m�la vzbudit civiliza�n� v�dom� lidsk�ch pr�v, svobody a humanity, se t�mto zp�sobem �asto m�j� ��inkem a zcela ur�it� nechr�n� p�ed propadnut�m jin�m ideologi�m. P�ipom�n�n� holocaustu vzbuzuje nejen nevra?ivost, ale �asto i protireakci v obvi�ov�n� ?agresivn� politiky Izraele? v��i Palestinc�m ? jako omluvu za zlo�iny minulosti srovn�v�n�m nesrovnateln�ho ? a podporuje latentn� antisemitismus. Sudeton�meck� ot�zka je nicm�n� zcela mimo z�jem n�meck� ve�ejnosti; hraje roli maxim�ln� z hlediska z�sk�n� potenci�ln�ch voli�� p�edev?�m v konzervativn�m Bavorsku. Pro re�ln� �esko-n�meck� vztahy nem� prakticky ?�dn� v�znam. Xenofobie je v N�mecku roz?��en� skoro stejn� jako kdekoliv jinde, i kdy? rasov� nesn�?enlivost nen� aspo� v z�padn� ��sti N�mecka tak o�ividn� jako nap��klad v �ech�ch. Vztah k cizinc�m nen� jednozna�n�; li?� se nejen podle jejich rasov� a kulturn� p��slu?nosti, ale i v z�vislosti na politick�m zam��en� r�zn�ch z�jmov�ch skupin. P�itom je otev�enost v��i cizinc�m na z�pad� jednozna�n� v�t?� ne? na v�chod�. ?M�kk�? p�ist�hovaleck� politika nevra?ivost v��i nim v?ak sp�?e podporuje. V posledn� dob� nicm�n� p�e?la justice od dosud laxn�ho postoje k �tok�m na cizince k pon�kud tvrd?�m trest�m. V�razn�j?� je n�meck� zahled�nost do sebe, obvykl� u velk�ch n�rod�. Sv�tov� ud�losti jsou vn�m�ny mnohem m�n� ne? v mal�ch zem�ch, pro kter� je jejich vlastn� bezv�znamnost samoz�ejm�j?�. Celkov� je ov?em kulturn� rozmanitost a otev�enost modern� spole�nosti pro v�cem�n� cechovou a provin�n� mentalitu v�t?iny obyvatelstva stejn� nepochopiteln�, nep�ijateln� a? d�siv� jako skute�n� svobodn� tr?n� hospod��stv� a v�bec jak�koliv spont�nn� proces. Z toho d�vodu se zd� m�t �esk� spole�nost dnes mnohem v�ce hospod��sk�, politick� i osobn� svobody, ne? poskytuje obyvatelstvu ?ivot v dne?n�m sjednocen�m N�mecku. Proto by pro jej� nad�jn� v�voj znamenala integrace do Evropy, pro N�mecko d�le?it�, nejen mo?nost odbytu vlastn�ch v�robk�, ale naopak poru�n�kov�n� ze strany siln�j?�ho souseda, osobuj�c�ho si postaven� ?p�edn�ho jezdce?. Znamenalo by to ud�lov�n� kv�t a centr�ln� pl�nov�n� na jin� �rovni ne? st�tn�, tedy do jist� m�ry n�vrat zp�t k tomu, co se j� ned�vno poda�ilo odstranit. Mysl�m si, ?e pro �eskou spole�nost by byl vstup do Evropsk� unie stejn� jako napodobov�n� n�meck�ch model� velk�m omylem, kter�ho by se m�la vyvarovat. M�j osobn� vztah k N�mecku je ambivalentn�. D� se shrnout v tom smyslu, ?e celkem zaj�mav� ?ivot v d��v�j?�m Z�padn�m Berl�n� se po sjednocen� N�mecka dost zm�nil k hor?�mu. Rozd�ln� zp�sob my?len� z�padn�ch a v�chodn�ch N�mc�, pokles ?ivotn� �rovn� n�sledkem nep��li? poda�en�ho transferu finan�n�ch zdroj� na v�chod, a p�edev?�m proklamovan�, nesmysln� n�kladn� ?budov�n� hlavn�ho m�sta? s velik�?sk�mi projekty v dob� v?eobecn�ho zkracov�n� a ?et�en� velmi pokazilo celkovou atmosf�ru a t�m i kvalitu ?ivota v tomto m�st�. V�znamn�ch kulturn�ch (intelektu�ln�ch) ud�lost� posledn� doby v N�mecku nen� p��li? mnoho, uvedla bych nap�. tyto: zahalen� ��?sk�ho sn�mu, od jara se rozv�jej�c� dal?� diskuse o kolektivn� vin� N�mc�, pokud jde o holocaust, podn�cen� americkou publikac� Goldhagena, v�stava Berl�n-Moskva a Moskva-Berl�n aj.
?imona L�wensteinov� se narodila 4. 1. 1964 v Praze. V lednu 1979 se vyst�hovala se sv�m otcem do Z�padn�ho Berl�na, kde po maturit� (1982) studovala na Svobodn� univerzit� filosofii, n�rodn� hospod��stv� a historii (1983?1988) a promovala z filosofie (1993). T�matem jej� dizertace byl Emanuel R�dl. Krom� r�zn�ch jin�ch aktivit zalo?ila nakladatelstv� ITER a �asopis Transit (1988), jeho? n�zev p�evzal pozd�ji �stav pro v�dy o �lov�ku ve V�dni pro vlastn� revue. P�elo?ila do n�m�iny r�zn� druhy �esk�ch text�, mimo jin� n�kolik fenomenologick�ch prac� Jana Pato�ky a �l�nky V�clava Havla. Nyn� se zab�v� p�edev?�m teoretickou problematikou ekonomie a ekologie. Jaroslav Op�la, dirigent a hudebn� pedagog V pluralistick� spole�nosti, kterou n�meck� jist� je, se ned� mluvit v ni�em o jednom n�zoru �i o jednom sm�ru. A v demokratick� spole�nosti o to v�c. Krom� toho bych cht�l v �vodu podotknout, ?e jsem si od sv�ho dvac�t�ho p�t�ho roku odvykl mluvit v plur�lov�ch pojmech (nap�. n�rod m� tento n�zor, orchestr by si p��l atd., zcela prakticky se v?dy pt�m, kdo, kter� skupina, kolik procent si n�co p�eje �i m� n�jak� n�zor). Pokud jde o N�mecko (SRN), rozli?oval bych SRN p�ed sjednocen�m (suverenita byla pon�kud omezen�) a SRN po sjednocen�, odkdy je tento st�t absolutn� suverenn�. Zvl�?t� nyn� je t�eba pozorovat tendence, v�voj a jedn�n�, nebo? plat�, ?e nic neexistuje v��n� tak, jak to je, ale v?e se neust�le vyv�j�. Demokracie nen� ?�dn� danost, ka?d� generace ji mus� prom�?let, obh�jit a nov� rozv�jet. To, ?e jeden z p�edn�ch intelektu�l� upozor�oval ve vlivn�m den�ku na to, ?e N�mecku hroz� podlehnut� ?star�m d�mon�m?, nen� nic zvl�?tn�ho; v tom nen� jist� s�m, i na Z�pad� a v N�mecku sam�m je tento n�zor tak� sly?et. Je to ale, jak jsem uvedl, jeden z mnoha n�zor�. ?e N�mecko samo se sna?� pades�t let na v?echny ot�zky naj�t odpov�� je pravda, stejn� jako to, ?e se sna?� nov� probl�my �e?it. ?e se p�itom objev� n�zory velmi protich�dn� a tak� krajn� (fa?istick�, rasistick�, nacistick� i komunistick�), pova?uji za norm�ln�, d�le?it� je, aby byly udr?ov�ny, pokud jde o my?len� a jedn�n� spole�nosti, v absolutn� men?in�. K probl�m�m men?in (n�rodnostn�ch, rasov�ch, n�bo?ensk�ch): Ka?d� st�t, ka?d�, se sna?� z�kony, na��zen�mi a p�ek�?kami, kter� klade, chr�nit svoji v�sostnou suverenitu. Ptejte se celn�k� na americko-mexick� hranici, co se tam denn� odehr�v�, poslechn�te si diskuse v n�meck�m parlamentu, jak zach�zet s emigranty, ute�enci, p�ist�hovalci, gastarbeitry. (Je to velmi aktu�ln� probl�m i probl�m bl�zk� budoucnosti, sv�t je v pohybu, ut�k� se p�ed v�lkami, ob�ansk�mi v�lkami, diktaturami, epidemiemi, katastrofami.) ?e i zde usly?�te extr�mn� n�zory, je jasn�, d�le?it� je naj�t konsensus demokrat�, jejich v�t?iny (vl�dn� koalice i opozice), aby jeho ?��e byla co nejv�t?�. Mysl�m si v?ak, ?e v �ech�ch spolu?it� s n�rodnostn�mi men?inami bylo mo?n�, ne-li n�kdy vzorov�. Ot�zka sudeton�meck� je je?t� otev�en�, i zde zn�m rozd�ly mezi ofici�ln�m stanoviskem sudetsk�ch organizac� a jednotliv�ch lid�. V N�mecku by mohl b�t tento probl�m okrajov�, kdyby pravicov� politick� kruhy nemusely po��tat s t�mito hlasy p�i volb�ch. Aktu�ln� projevy jist�ch bavorsk�ch politik� v posledn� dob� se mi nel�b�. Podle m�ho osobn�ho n�zoru, jak j� historick� pozad� zn�m, byl odsun, ne vyhn�n�, N�mc� spravedliv�, jeho proveden� ne v?dy hum�nn�. Bylo mi na konci v�lky deset let, osobn� jsem s n�m nem�l nic spole�n�ho, ale co jsem se o jeho praxi dov�d�l (n�co a? zde), mnou ot��slo. Pokud se v �ech�ch o tom nedostate�n� hovo�ilo, je nutno otev�en�, v�cn� a na ?irok� z�kladn� i o t�chto v�cech mluvit. Nemysl�m si, ?e jsme n�rod kolaborant� �i kapitulant�, i kdy? minulost (nejen v�le�n�, ale i komunistick�) n�s o t�chto probl�mech pou�ila. Nakonec p�r osobn�ch slov: N�meck�mu st�tu jsem vd��n�, ?e mi poskytl azyl, kdy? jsem opustil �eskoslovensko. Ve zdej?�ch kulturn�ch a um�leck�ch kruz�ch nehraj� n�rodnostn� ot�zky ?�dnou roli, jsou okrajov� a zanedbateln� (v jin�ch soci�ln�ch vrstv�ch je tomu jinak). Asimilovat zde se mi nepoda�ilo, ne ?e bych se o to nesna?il, ale zdej?� spole�nost nen� pro to dosti otev�en�. Jsem v N�mecku o to zaj�mav�j?�, ��m v�ce z�st�v�m �echem. Cizincem se nec�t�m, ale doma zde tak� nejsem. Dlouholet�m pobytem jsem z�skal n�kter� vlastnosti, kter� obohatily moji osobnost. P�i m�ch n�v?t�v�ch v �ech�ch m�m s jist�mi dom�c�mi ment�ln�mi vlastnostmi, kter� jsem d��ve neznal, ur�it� probl�my a jsou mi ciz�. Otev�enost, v�m�na n�zor�, cestov�n�, pozn�v�n� se, jen toto pom�?e odbourat p�edsudky �i strach. Je ov?em na N�mc�ch, aby dok�zali sv�tu, ?e strach ze ?star�ch d�mon�? je zbyte�n� a minul�. V sou�asn�m kulturn�m, um�leck�m a intelektu�ln�m ?ivot� v N�mecku jsem za?il mnoho dobr�ch a velmi dobr�ch v�kon�. Ale za nejv�t?� ud�lost posledn� doby pokl�d�m zp�sob, jak�m se �e?i a Slov�ci roze?li ? bez jedin�ho v�st�elu. Tento d�kaz politick� kultury je ve sv�t� ojedin�l�. Nakonec je?t� pozn�mku tv�rc�m ankety: Kladen� ot�zky neobsahuj� celou ?��i probl�m�, nereflektuj� realitu a zp�sob uva?ov�n� je ex post. �esk� n�rod nemus� m�t ?�dn� komplexy ve srovn�n� s jin�mi n�rody. Roman Erben, mal�� a grafik, editor liter�rn� revue Humus Prvn� n�meck� slovo, kter� se dostalo do ��ma u? n�kdy p�ed 2200 lety, byl starogerm�nsk� v�raz pro ��edn�ka, ambactus (goticky andbahts). ��msk� b�sn�k Ennius ho pou?�val poka?d�, kdy? j�m cht�l ozna�it sou�asn� �lov�ka slou?�c�ho, vazala nebo tak� �lena dru?iny a ��edn�ka. Slovo ambactus a jemu p�il�haj�c� andbahti se pak postupem doby a neust�l�m pou?�v�n�m zkracovalo, a? z n�ho zbyl nakonec Ambet a dnes u? jen pouh� Amt. Slovo kr�tk� jako vydechnut�, jeho? re�ln�m ekvivalentem je v?ak ��ad a k n�mu pat��c� neodmysliteln� ��edn�k, tedy i moc, mystika op�k�n� se ve vlastn� ??�v� na vyv�?en�m p�diu a p�il�haj�c� rem�zek s p�vy? Z ��edn�ka vazala se stal pozd�ji lenn� p�n, z p�na obda�en�ho pozemky n�kdy i mocn��. Patologie ?n�meck� ot�zky? a za n� t�sn� v pat�ch jdouc� ?ot�zky �esk�? se hled� obvykle v p���in�ch zalo?en� ��?�. Je snadn� se pr�v� tudy nechat v�st historick�mi fakty odm��ovan�mi na vah�ch t� �i on� doby, a? jsou jakkoliv ?p�esn�? nebo zav�d�j�c�. Nejde mi tu v?ak o cestu histori�. Na p��kladu etymologie slova Amt jsem cht�l jen konstatovat ur�itou strategii jeho p�vodn�ch v�znam�, kter� m� zajist� podobn� pr�vo na p�ijet� a zdom�cn�n� v jak�koliv jin� �e�i. Je to jen mal� detail toho, co obvykle z�st�v� zapomenuto n�kde pod povrchem b�?n� u?�van�ch slov, detail, kter� v?ak dok�?e �asto charakterizovat a p�ibl�?it n�rod v�c ne? s�hodlouh� v��et historick�ch fakt�. Chci t�m trochu p�ipomenout, ?e mnoh�mu, kdo se s N�mci jako cizinec bl�?e setkal, utkv�l jist� v pam�ti jejich smysl pro po��dek a �istotu, jejich d�kladnost, vz�jemn� tolerance a poslu?nost. P�i cest�ch N�meckem se n�m tato zem� jev� na prvn� pohled p�inejmen?�m jako ��dn� rozd�len� a u?�van� prostor. Pozemky jsou pe�liv� ohrani�eny udr?ovan�mi ploty nebo zdmi, domy jsou �ist� a architektonicky zapadaj� v�t?inou dob�e do okoln� krajiny. I lesy a parky maj� sp�? n�meck� ne? p��rodn� r�z. V?echno je srozumiteln� ozna�eno a zabezpe�eno. Vstoupit do n�meck�ho domu znamen� proj�t �asto n�kolika z�nami kontrolovan�mi nejr�zn�j?�m elektronick�m i mechanick�m bezpe�nostn�m za��zen�m. P�dnost takov�ho p�iv�t�n� vyrovn�v� alespo� do jist� m�ry p�edzahr�dka s golfov�m tr�vn�kem, by? i jen p�r metr� dlouh�m. Vlastnit nebo ��dit n�co tu znamen� sou�asn� tomu �i onomu um�t tak� slou?it. Ono ?br�t i sou�asn� d�vat? jako by vyty�ovalo n�kde u? v d�vn�m podv�dom� tak� vn�j?� r�mec a styl ?ivota cel� pospolitosti. Co je obrazem ?dne?n�ho N�mecka?? Pro��dl� monokultura Germanie s v��n�m teutonsk�m sp�nkem v roztrou?en�ch les�ch, anebo multikulturn� st�t, kter� p�itahuje a otev�r� cestu ka?d�mu, kdo p�ich�z�? Kde jsou hranice jednoho a kde za��n� druh�? Pochopen� n�rodn�ho charakteru jin�ho n�roda je ovlivn�no poka?d� kulturou, ve kter� pozorovatel vyrostl. ��m d�le se d�v�m do sousedovy zahrady, do n�? nemohu vstoupit, t�m snadn�j?� je pak i m� uklouznut� na cest�, kter� se do n� n�hle otev�e. N�mecko? Na jedn� stran� velkolepost technick�ho pokroku a funguj�c� demokracie, na druh� stran� nezapomenutelnost nacistick� katastrofy, utrpen� mnoha n�rod�, ?oah, zodpov�dnost za genocidu ?idovsk�ho n�roda. Kdo n�co podobn�ho pro?il, nezapomene nikdy. Ned�vno je?t� d�t� Evropy s dv�ma hlavami, jeho? obyvatel� dovedli ?�t sou�asn� i jako emigranti ve sv� vlastn� zemi, je tato zem� nad o�ek�v�n� kr�sn�. Sotvakdo se to v?ak u n�s mohl dozv�d�t z p��stupn� literatury minul�ch �ty�iceti let, o d�jepisn�ch u�ebnic�ch rad�ji ani nemluv�. N�rod, kter� je do velk� m�ry sou��st� na?� vlastn� identity, je st�le je?t� pro mnoho �ech� pocitov� dost vzd�len�. Vzd�len�j?� dnes mo?n� v�c ne? on�ch p�r des�tek tis�c Ameri�an� us�dlen�ch natrvalo v Praze. Fakt, ?e byly kdysi z jeho �zem� vyprovokov�ny ob� sv�tov� v�lky, nen� z�ejm� jedin� d�vod k takov�muto chov�n�? Pro mne osobn� je N�mecko zem� velice slo?itou i inspiruj�c�. Mysl�m si, ?e pocitov� z�brany �ech� t�kaj�c� se t�to zem� je mo?n� rozuzlit a? po del?�m pobytu v n�. Je t�eba tu pro?�t ur�it� �as, je t�eba pro?�t do hloubky tak� jazyk, v jeho? morfologii a syntaxi se odv�j� my?len�. Tvrd� se, ?e slovo deutsch poch�z� ze staron�meck�ho diutisk a germ�nsk�ho theudo. Sloveso theudian znamen� ��kat a d�lat n�co srozumiteln� (deutlich), a b�t tedy pochopen, na rozd�l od v?ech �e�� ciz�ch, kter�m rozum�t nen�. To, ?e ciz� je obvykle pr�v� to, co nen� srozumiteln�, plat� stejn� tak i pro jin� star?� kultury. V t�to prastar� formuli je skryt v?echen ambivalentn� vztah k tomu, co je ciz�, co p�esahuje jakkoliv na?e znalosti a n�? zaveden� ?ivotn� styl. Sv�bytnost kultury se m��� zpo��tku podle la?ky, kter� b�v� obvykle hned po ruce. Teprve pozd�ji se pt�me ostatn�ch, co si o tom v?em mysl�. Podobn� tak jako mal��, kter� dokon�� obraz, aby nakonec vid�l, jak ho ch�pou a vid� jin�. P��stup ostatn�ch, ono komplement�rn� sv�dectv�, je pak zajist� pro ob� strany nezbytn�m p��nosem. Nutk�n� a svody, kter� vedou ke zrodu n��eho nov�ho, jsou spolu se zv�davost� p�ihl�?ej�c�ch apriorn� vazbou ka?d�ho dorozum�n� �i nedorozum�n�. Sebejistota i plachost, vynucen� v�ce ne? pades�tilet�m pov�le�n�m pok�n�m, snaha vypadat p�ed ostatn�mi jako �lov�k ?na slovo vzat�?, d�kladnost a perfekcionismus? mo?n�, ?e pr�v� tyto vlastnosti se s oblibou p�ipisuj� n�meck� mentalit�. Jako by sm�s udatnosti a v��n�ho neklidu, p�en�?en�ho trp�liv� ve vaku pln�m za?l� hr�zy, m�la dokreslovat jednou prov?dy zvolen� image n�roda? Pro mne je tu v?ak p�inejmen?�m je?t� �e� Novalise, B�rgera, Kafky, Morgensterna, Trakla, Sernera a Rilkeho, ��m mne n�meck� kutura k sob� p�itahuje. O filosofii, hudb�, mal��stv� a architektu�e ani nemluv�m. A takov� sloupy u? ledacos unesou. Dne?n� N�mecko se d� p�irovnat k ?irok�mu otev�en�mu �e�i?ti. Proud� j�m v?echno, co unesou nohy a kola, davy osam�l�ch se sem vejdou stejn� tak jako davy se�t�l�ch �i masy konzument�. Neexistuj� ?�dn� trval� m���tka nebo normy koriguj�c� jejich pohyb. P�esto v?ak lecjak� pr�m�rn� ob�an, navykl� u? ?�t v t�m�� kosmopolitn� atmosf��e d�ky dlouholet�mu p��livu uprchl�k� a gastarbeitr� ze v?ech mo?n�ch kontinent�, d�v� p�ednost rad�ji posedlosti masov�m turismem ne? hlub?�mu z�jmu o obyvatele t� �i on� zvolen� zem�. Dojde-li v?ak i tam k bli??�mu styku s nimi, vypad� to pak asi stejn� tak jako v m�st� jeho domicilu? Neznamen� to ov?em, ?e krom� t�to mediokrity, kter� na?t�st� neur�uje celkov� kulturn� trend n�roda, nen� o cizince v zemi ?�dn� z�jem. Je tomu sp�? naopak. Velk� �ada lid�, kter� jsem poznal, m�la k lidem p�ich�zej�c�m z jin�ch zem� ji? od po��tku p��telsk� vztah a byla jim tak� konkr�tn� n�pomocn�. A nebyli to jen lid� ze st�edn�ch nebo vy??�ch vrstev �i intelektu�lov�. V duchu vz�jemn� pospolitosti ?��� informace o sv�m okol� tak� v�t?ina sou�asn�ch ve�ejn�ch m�di�. Je podivuhodn�, ?e mnoha �esk�m emigrant�m pom�hali v jejich za��tc�ch vydatn� i b�val� sudet?t� N�mci. Otev�enost rozhovoru a snaha se vyjad�ovat p�esn� jsou obvykle jedny z prvn�ch rys� n�meck� povahy, kter�ch si p��choz� do t�to zem� pov?imne. Ji? samo slovo genau (p�esn�, pr�v�?) je pr�v� snad i proto jedno z nejfrekventovan�j?�ch slov. Vedle smyslu pro povinnost v?ak vlastn� N�mci, zvl�?t� ti ji?n�, i smysl pro humor, kter� se jim �asto nepr�vem up�r�. Mohu mluvit alespo� za ten bavorsk�, kter� je nad jin� druhy obzvl�?t� zemit� a hrubozrnn�. Je v?udyp��tomn� a nen� t�eba litovat n�mahy se s n�m bl�?e sezn�mit. Mo?n�, ?e p�edev?�m d�ky n�mu se c�t�m b�t v Bavorsku u? del?� dobu jako doma. Pokud jde n�kdy o zv�?enou nelibost projevuj�c� se vzhledem k cizinc�m, pak si mysl�m, ?e ?vinu? na tomto stavu maj� �asto ob� strany. Pokud se p�ev�?� rameno vah k jedn� stran�, mus� to ta druh� um�t zase vyrovnat. Ur�it� procento nesn�?enlivosti obsahuje v?ak ka?d� n�rod pat��c� ke species �lov�k. Jin� probl�m, kter� do jist� m�ry zat�?uje dobr� sousedsk� vztahy t�to zem�, je z hlediska n�meck� strany nedo�e?en� ot�zka sudeton�meck�. Dlouhotrvaj�c� pocit viny spolu s nenahraditelnost� ztr�t zavin�n�ch prohran�mi v�lkami a marnost� v?ech jejich ob�t� p��li? dlouho rozlept�val v�dom� n�rodn� identity. Jej� probl�m se stal tak� o to aktu�ln�j?�, o� v�c se v n� za�al obraz minulosti zrcadlit trochu jinak. Sp�? ne? o ztr�ty �zem� a majetku tu jde o pocit ztr�ty domova mnoha t�ch, kte�� se c�t� b�t dodnes s na?� zem� spojeni. Je to pocit, kter� se d�d� z pokolen� na pokolen�, a nen� mo?n� ho ?�dnou ��edn� moc� zak�zat, ani fyzicky amputovat. Bude prost� v �lov�ku trvat d�l i p�es v?echna na��zen� sm��uj�c� proti n�mu a bude v n�m tak� s�lit, kdy? se mu v t�to v�ci nedostane zadostiu�in�n�. Mezi bezm�la t�emi miliony sudetsk�ch N�mc�, kte�� u n�s ?ili, byla zajist� cel� �ada t�ch, kte�� nacismu oponovali. A bylo tu tak� dost t�ch, kte�� se j�m nechali sv�st, ani? by si ve sv� prostot� a neinformovanosti po��dn� uv�domili, do �eho se to vlastn� nakonec dostali. Mohu uv�st za sebe jako o�it�ho sv�dka mal� p��klad. V jednom z t�ch pov�le�n�ch let, kdy k ?odsunu? v pohrani�� do?lo, jsem tr�vil pr�zdniny s rodi�i na letn�m byt� v horsk� vesni�ce Eisenstrass (Hojsova Str�? u ?elezn� Rudy). Byla to onehdy vesni�ka jak z opravdov� ��?e poh�dek, v porovn�n� s t�m, co z n� zbylo dnes, a v�?ou se k n� tak� m� nejlep?� vzpom�nky na d�tstv�. D�m, ve kter�m jsme p�eb�vali, pat�il star?� vdov� po majiteli jedn� mal� lesn� pily pan� B�nnerov�. Byla to ?ena neoby�ejn� dobr� a pracovit�. Jej� mu?, �len soci�ln� demokratick� strany, zahynul na n�sledky v�zn�n� v koncentra�n�m t�bo�e Dachau v roce 1942. Nikdy nezapomenu, s jak�m vnit�n�m zaujet�m a l�skou n�m o n�m vypr�v�la, kdy? jsme jednou nave�er ?li �dol�m Br��ln�ku kolem opu?t�n� a rozpadaj�c� se star� pily, ve kter� kdysi pracoval. A p�esto p�i?el nedlouho pot� den, kdy musela spolu se sv�m dosp�vaj�c�m synem opustit bez �e�� sv�j d�m, nastoupit s ostatn�mi do �ady na mal�m prostranstv� p�ed ?kolou a s �esk�mi policisty a vl��ky za z�dy opustit v rozmez� nemnoha hodin svou zem. Nekladu nikomu ?�dn� ot�zky a tak� ne�ek�m od nikoho ?�dnou odpov�� k tomuto p��padu. P�l stolet�, kter� pr�v� od t�chto dn� uplynulo, je pom�rn� jen mal�m �sekem �asu, kter� n�s v koexistenci s na?imi sousedy je?t� �ek�. Chceme-li v n� obst�t, m�li bychom si aspo� poka?d�, ne? za�neme soudit chyby jin�ch, uv�domit tak� sv� vlastn� chyby. Pr�v� z tohoto m�sta v�dom� vych�z� nakonec i schopnost tolerovat nejen sebe sam�ho, ale i sv� okol�?
P. S.: Na konci stolet�, podobaj�c�mu se sp�? splaskl�mu vemeni polo?�len� kr�vy ne? vyt��ben�mu v�ku rozumu, nen� ani v N�mecku lehk� jednozna�n� odpov�d�t na ot�zku, co lze pokl�dat za nejv�t?� kulturn� (liter�rn�, intelektu�ln�) ud�lost posledn� doby, by? by ?lo jen o osobn� hledisko. Mohu ��ct, ?e se dovedu dostat do n�lady stejn� tak dob�e poslouch�n�m jazzu jako t�eba d�v�n�m se na padaj�c� list� z obrovit�ho jilmu p�ed oknem. I kdy? m�?e b�t u?ite�nost takov�chto z�?itk� pro n�koho p�ece jen trochu relativn�, m�m v t�to h�e sv� pravidla a nemus�m zach�zet p�itom ani moc daleko. Ale abych p�ece jen trochu saturoval toho, kdo se pt�, m�m, pokud se jedn� aspo� o literaturu, p�r dobr�ch typ�. Je to p�edev?�m souborn� desetisvazkov� vyd�n� d�la Waltera Sernera (nakl. Goldmann), snad nejorigin�ln�j?� hlavy dadaistick�ho hnut�, plagovan�ho i samotn�m Tristanem Tzarou, u n�s v?ak skoro nezn�m�ho (p�esto, ?e poch�zel z Karlov�ch Var� a zahynul v Terez�n�). D�le skvostn� vyd�n� dokument�rn� knihy Franz Kafka, Bilder aus seinem Leben a Als Kafka mir entgegenkam?, Erinnerung an Franz Kafka (oboj� nakl. Wagenbach). Nakonec pak je?t� p�r knih, kter� by st�ly za p�elo?en�: Siegfried Lenz, Die Auflehnung, Josef Haslinger, Opernball, Hans Pleschinski, Brabant, Martin Walser, Finks Krieg, Eva Demskiov�, Avra. |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).