 |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Nov� liter�rn� fenom�n: sudeton�meck� literatura
Franz Peter K�nzel
Po skon�en� v�lce postihl miliony N�mc� z evropsk�ho v�chodu a jihov�chodu osud vyhnanc�. Bylo mezi nimi i t�i a p�l milionu n�meck�ch obyvatel Sudet. Spisovatel�, kte�� spolu s ostatn�mi krajany ztratili sv�j domov, se postavili na stranu vyko�en�n�ch, hladov�j�c�ch a zoufal�ch - za�ali ps�t o jejich i sv�m vlastn�m �d�lu. Um�lecky ztv�rn�n�m obrazem lidsk�ho osudu cht�l tehdy spisovatel-vyhnanec poskytnout alespo� nepatrnou pomoc po�kozen�m a pon�en�m, aby se dok�zali vzpamatovat a za��t znovu. Objevilo se pejorativn� ozna�en� "Heimatdichter" - tento pojem p�itom u��vali ti spisovatel� a kritici, kte�� a� z naivity �i rafinovanosti uv��ili na "hodinu nula" a zachra�ovali tak sv� sv�dom�. V��itka skryt� v ozna�en� "Heimatdichter" p�itom nem�la opodstatn�n�: vyhnan� spisovatel� jen hledali odpov�daj�c� prost�edky pro liter�rn� vyj�d�en� sv�ch intenz�vn�ch z�itk� a zku�enost�. Svou vlastn� tvorbou se vyslovovali pro porozum�n� a sm��en�, i kdy� �asto z�stali nepochopeni na t� i on� stran� hranice. U� v prvn�m pov�le�n�m obdob� sudeton�meck� liter�rn� tvorby (1945-1960) se objevilo vedle jmen star��ch autor� n�kolik slibn�ch talent�. P��slu�n�ci star�� generace v�ak p�eva�uj�: Hans Watzlik, Emil Merker, Hans Guido Kolbenheyer, Wilhelm Pleyer, Karl Franz Leppa, Hugo Scholz, Caroline Friederike Strohbachov�, Gertrud Fusseneggerov�, Maria Hauskaov�, Margareta Pschornov�, Johannes Urzidil, Roderich Menzel, Leo Hans Mally, Sepp Skalitzky, Fridolin Aichner, Josef Moder aj. Bylo by mo�no sestavit i "topografii" sudeton�meck� literatury tohoto obdob� - podle p�vodu jednotliv�ch autor�, podle lok�ln�ch n�m�t� i podle topoi, ust�len�ch "domovsk�ch" motiv� a obraz�. Ale navzdory srovnateln�m lidsk�m osud�m a p�es obdobn� my�lenkov� zam��en� a t�m�� jednomysln� odm�t�n� modernismu, avantgardismu a r�zn�ch man�rism�, nez�sk� liter�rn� historik zkoumaj�c� toto obdob� ucelen� dojem. Budi� mi proto dovolena formulace: existovali sice sudeton�me�t� spisovatel�, neexistovala v�ak sudeton�meck� literatura jako samostatn� fenom�n. Snad tomu ani nemohlo b�t zpo��tku jinak, zvl�t� vezmeme-li v �vahu, �e Sudety byly n�rodnostn�, jazykov� i kulturn� sm�en�m �zem�m a vznikly jako novodob� historick� �tvar. P�itom reakce na samotn� vyhn�n� z kmenov� vlasti byly u jednotliv�ch autor� r�zn�, mimo jin� i v d�sledku jejich odli�n�ho autorsk�ho naturelu. Chyb�ly i vz�jemn� osobn� kontakty, nebo� jak v�znamn�, tak i teprve za��naj�c� auto�i byli po vyhn�n� roztrou�eni po cel�m �zem� N�mecka. Ani druh� obdob� liter�rn� tvorby sudeton�meck�ch lyrik�, vyprav��� a esejist� (1960-1980) neposkytuje celistv� obraz. Spole�n� rysy v rovin� my�lenkov� i jazykov� lze vystopovat v textech autor�, kte�� si z�rove� �in� n�rok na slovesnou originalitu a osobn� nezam�nitelnost: Gerhard Riedel, Franz Liebl, Otfried Preussler, Herbert Schmidt-Kaspar, Barbara K�nigov�, Gudrun Pausewangov�, Ilse Tielschov�, Margarete Kubelkov�, Gertrud Hanke-Maiwaldov�, Hellmut Walters, Ernst Hauschka �i Erhart Josef Knobloch. V d�lech t�chto autor� se �asem projevila zvl�tn� citlivost, v�razov� formy i prost�edky prozrazuj�c� ur�it� specificky sudeton�meck� rysy. Nejen�e se c�t� jako �lenov� pospolitosti zbaven� domova, ale svou situaci p�ij�maj� jako jist� druh v�zvy. Na jedn� stran� ran�, psychicky ur�uj�c�, trval� z�itek sudeton�meck�ho domova, na stran� druh� individu�ln� pro��van� i kolektivn� p�sob�c� �ok vyhn�n� vede tyto autory k hled�n� sv� vlastn�, nezam�niteln� dikce a k jin�mu zp�sobu my�len� i chov�n� v nov� vlasti. V druh�m obdob� p�ibyli i n�kte�� nov� auto�i, k nim� pat�� zejm�na mal�� a b�sn�k Oskar Kreibich a spisovatel Peter Lotar, kter� do sudeton�meck�ho liter�rn�ho okruhu vnesl sv� pra�anstv�. Jejich tvorba �erp� z fenom�nu, jen� by se dal ozna�it nejsp� jako "dvoj� domov". Ran� z�itek star� vlasti transformovali a u�inili jej v�chodiskem netu�en� imaginace vytv��ej�c� vlast novou. Tento "druh� domov" m�l imagin�rn� rozm�r, �lo o jak�si fiktivn�, neskute�n� sv�t. Av�ak postupn� do�lo k ur�it�mu slou�en� obou "domovsk�ch" sv�t�: nov� vlast jako by byla pochopena prost�ednictv�m t� star� a naopak. Hlub�� filosofick� z�klad tvorby sudeton�meck�ch autor� vyj�d�il rodil� Pra�an, ordinarius pro filosofii na univerzit� v Kielu, Kurt H�bner ve sv� knize Kritika v�deck�ho rozumu (Kritik der wissenschaftlichen Vernunft) vydan� v roce 1978 a okam�it� prov�zen� ohlasem. Vych�z� z my�lenky, �e nejen m�tus, n�bo�enstv� a um�n� ch�pou p��rodu a �lov�ka z hlediska apriorn�ch p�edpoklad�, ale �e tak �in� i v�da. Tzv. v�deck� pravda, o n� u� Nietzsche prohl�sil, �e je obludn� a o kter� Max Weber tvrdil, �e zbavuje sv�t kouzel, proto�e mu bere du�i a ponech�v� stranou bo�sk� ��zen� a moc - takov� pravda nen� pravdou. Filosof upozor�uje na to, �e jsme p��li� hluboce ovliv�ov�ni v�deck�mi n�zory a zp�soby my�len� a dod�v�: "Nap��t� snad budeme vn�mat poselstv� na�ich um�lc� a b�sn�k� jinak ne� dnes." D�le�itou okolnost� utv��ej�c� liter�rn� �ivot a p�isp�vaj�c� k t��ben� n�zor� sudeton�meck�ch autor� se stala pravideln� setk�n�, kter�m se v liter�rn�kritick� hant�rce ��k� "Stammtisch". K t�mto aktivit�m pat�ila nap�. Esslingensk� setk�n� pod patronac� spolku K�nstlergilde, ve�ejn� �ten� pod z�titou Sudeton�meck�ho krajansk�ho sdru�en� �i kulturn� akce organizovan� mnichovskou Spole�nost� Adalberta Stiftera. Byla zalo�ena tradice ud�lov�n� liter�rn�ch cen a dotac�, jako je nap�. Cena Andrease Gryphia, Sudeton�meck� kulturn� cena, liter�rn� a roz hlasov� sout� Kulturn� rady n�meck�ho V�chodu. K rozv�jej�c�mu se liter�rn�mu �ivotu tohoto obdob� pat�ilo i vyd�v�n� almanach�, antologi� a nejr�zn�j��ch edic sudeton�meck� literatury. P�edn�mi inici�tory nakladatelsk� a redak�n� �innosti se stali Erhart Josef Knobloch a Viktor Aschenbrerrer p�sob�c� ve �tvrtletn�ku Sudetenland. Za�aly se dostavovat i �sp�chy p�ekra�uj�c� r�mec sudeton�meck�ho duchovn�ho spole�enstv�. Za mnoh� jin� tu uve�me alespo� knihy pro d�ti a ml�de� Margarety Kubelkov� a Otfrieda Preusslera, kte�� jsou dnes ve sv�m ��nru pokl�d�ni za uzn�van� osobnosti i v mezin�rodn�m m���tku. Ve t�et�m obdob� (od roku 1980 a� do sou�asnosti) p�ibyly talenty nov� a mlad��: Harald Kaas, Josef Kempf, Rudolf Mayer-Freiwaldau, Erika Scheuringov�, Walter Bauernfeind, Johanna Anderkaov�, Gerold Effert, Margot Ehrichov�, Ursula Haasov�, Utta Fischer-Martinov�, Peter Kurzeck, Helga Ungerov�, Peter Becher, Christa Schmittov� a Olly Komenda-Soentgerathov�, jej� b�sn� p�ekl�dal Jaroslav Seifert. P�itom se celkov� �rove� literatury sudeton�meck�ch autor� zv��ila do t� m�ry, �e mi to dovoluje formulovat novou tezi: nejde u� jen o jednotliv� autory, je tu sudeton�meck� literatura jako celek. V mnohohlas�m sboru v�ech autor� p��c�ch v n�meck�m jazyce nelze p�eslechnout zvl�tn�, osobitou t�ninu sudeton�meck�ch b�sn�k� a spisovatel�, trpkost prom�senou se zvl�tn� jemnost�, jak�si krajinn� t�mbr, kter� si jejich rodi�e i oni sami p�inesli z b�val� vlasti. Pokud bychom cht�li p�esn�ji definovat ony specifick� rysy sudeton�meck�ho liter�rn�ho proudu existuj�c�ho v r�mci sou�asn� n�meck� literatury, pak bychom nejsp� uvedli tento stru�n� v��et: - zost�en� pozorovac� smysl vyp�stovan� jednak n�sledkem bl�zkosti jin�ho, v tomto p��pad� �esk�ho jazykov�ho a n�rodn�ho �ivlu, jednak dan� d�jinn�m traumatem vyhn�n� - odvaha k citovosti a sklon k melancholii: tyto vlastnosti p�isp�vaj� ke kontemplativn�mu pro��v�n� a pozn�v�n� skute�nosti - smyslov� zjemn�lost a hudebnost v�razu, utv��en� slova v jeho zvukov� i obsahov� plnosti p�ekra�uj�c� p�vodn� v�znam, zn�soben� estetick� z�itek je d�n i pov�dom�m "dvoj�ho domova" - mor�ln� postoj k jev�m sv�ta. V�echny tyto charakteristick� rysy obsahuje b�se�, kterou zde uv�d�m jako pars pro toto - jeden p��klad za mnoh�:
Einmal Prag-K�ln Olly Komenda-Soentgerath
Vierundzwanzig Minuten fr�her taucht die Sonne an der Karlsbr�cke in die Moldau. Sie duftet nach Jasmin aus alten G�rten, und Nepomuk, der Schweiger, spricht vom Gl�ck. Wenn sie vierundzwanzig Minuten sp�ter, am Rhein zwischen den Schleppern schaukelt, wirft sie in das Tuckern der Motore dein Lachen und eine Handvoll Jasmin.
Praha-Kol�n nad R�nem Olly Komenda-Soentgerathov�
O �ty�iadvacet minut d��ve zapad� slunce u Karlova mostu do Vltavy. Von� po jasm�nu ze star�ch zahrad a Nepomuk, ml��c� v kameni, �ept� o �t�st�.
O �ty�iadvacet minut pozd�ji se houpe mezi remork�ry a za bruml�n� motor� vrac� do R�na tv�j �sm�v a plnou n�ru� jasm�nu.
�ivot v ciz�m, jen postupn� osvojovan�m prost�ed�, vedl autory posti�en� vyhn�n�m k �porn�mu, a� vzdorn�mu hled�n� sudeton�meck� identity, je� nakonec vy�stilo v nov� ch�p�n� sudeton�meck� n�rodn� skupiny jako �tvrt�ho bavorsk�ho kmene, resp. jako kulturn� p��nosn�ho, nov�ho kmenov�ho elementu Spolkov� republiky N�mecko. A tak do�lo k paradoxu: vyhn�n� �esk�ch N�mc�, je� bylo z �esk� strany z�rove� pokusem o zni�en� a odstran�n� samotn�ho faktu sudeton�mectv�, nakonec p�ineslo (p�irozen� a� po ur�it� dob� a tak� za cenu jist�ch ztr�t) hlub�� v�dom� vlastn� osobitosti. Toto v�dom� bylo nejd��ve reflektov�no a pro��v�no pr�v� v d�lech sudeton�meck�ch autor�. Nov� aspekty a rysy t�to osobitosti se objevuj� i v jejich nejnov�j�� tvorb� - a v tom je i p��slib do budoucna.
(P�elo�il Jan Mare�, redak�n� upravil Milan Hanu�; b�se� p�elo�ila Ria Hanu�ov�)
* Autor t�to studie (jej� p�vodn� titul zn�: Eine neue Literaturstr�mung, die sudetendeutsche. Erster Versuch einer Beschreibung) je v N�mecku i u n�s zn�m p�edev��m jako v�znamn� p�ekladatel �esk�ch autor� do n�m�iny. Narodil se 31. 3. 1925 v Hradci Kr�lov� a �ije dnes v Puchheimu u Mnichova. Byla mu ud�lena cena Andrease Gryphia, Kulturn� cena Bavorsk� akademie kr�sn�ch um�n�, je �lenem kuratoria Institutum Bohemicum, K�nstlergilde v Esslingenu a krajansk�ho spolku Heimatkreis Hohenelbe (Vrchlab�), d�le �lenem PEN klubu, �estn�m �lenem exilov�ho PEN klubu a ��dn�m �lenem Sudeton�meck� Akademie v�d a um�n�. Uveden� text byl oti�t�n roku 1982 ve sborn�ku Kunst-Landschaften der Sudetendeutschen (Sudeton�meck� um�n� a jeho krajiny) a jeho v�znam tkv� v tom, �e n�s seznamuje s tabuizovan�m t�matem, j�m� je liter�rn� tvorba na�ich vyhnan�ch krajan�. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| nahoru |
|
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |