![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
N�mecko - n� osud?
Posledn� v�voj ukazuje, �e spole�n� p��b�h �ech� a N�mc�, t�hnouc� se stalet�mi, zdaleka nen� minulost�, ale naopak - st�v� se dnes op�t, jako u� mnohokr�t v novodob�ch d�jin�ch, jak�msi "zaminovan�m polem", sf�rou vz�jemn� konfrontace. V�e nasv�d�uje tomu, �e vstupujeme � �e�eno slovy Emanuela R�dla � do nov�ho d�jstv� �v�lky �ech� s N�mci�, ov�em s t�m rozd�lem, �e �asto jde sp� o trapnou p�est�elku, prob�haj�c� nav�c ve sjednocuj�c� se Evrop� a za �sm�vu diplomat�. P�esto nelze p�e��vaj�c� atmosf�ru podez�ravosti a nacion�ln�ho "nesm��en�" (s N�mci v�bec a �esk�mi N�mci zvl) p�ehl�et ani podce�ovat - vypov�d� toti� i o tom, �e ve vztaz�ch mezi �echy a N�mci existuje st�le je�t� mnoho nezvl�dnut�ch a intelektu�ln� nezpracovan�ch emoc�, p�edsudk� a nejasn�ch m�st. "�esk� pot� s N�mci" je pro n�s zaj�mav� p�edev��m z toho hlediska, �e hloub�ji - mo�n� p��mo "osudov�" - souvis� s �eskou ot�zkou: pt�me-li se dnes na pom�r k N�mecku a N�mc�m, mluv�me t�m toti� hlavn� o �esk� spole�nosti, o jej� mentalit�, zralosti a tak� o povaze n�rodn� identity - o tom, "kdo jsou �e�i" a jak sami sebe vid�. V tomto duchu uva�uje i zn�m� histori�ka Eva Hahnov� ve sv� stati "�esk� ot�zka" od Masaryka k Havlovi. Pro jej� seri�zn� p��stup i vyhran�nost, s n� tvrd�, �e "se �ech�m nepoda�� ani dnes nal�zt uspokojivou formu sv� kolektivn� identity, pokud budou potla�ovat vzpom�nku na "druh�"", jsme jej� sta� za�adili do rubriky N�zor, kterou otev�r�me cel� ��slo. Na prob�haj�c� spole�enskou diskusi o "sudeton�meck�m probl�mu", kter� �asto umo��uje d�t ob�ma stran�m pr�chod d�vn�m resentiment�m a vz�jemn� podez�ravosti, reaguj� v rubrice Diskuse sv�mi stanovisky historikov� a publicist� Rudolf Hilf, Richard Glazar a Eva Hahnov�. P�ek�kou �esko-n�meck�ho dialogu jsou �asto fale�n� p�edstavy o partnerovi, tup� provincionalismus a omezen� m���tka, pramen�c� z nedostatku informac�. To byl tak� d�vod, pro� jsme vyzvali n�kolik p�edn�ch �esk�ch intelektu�l� a um�lc� �ij�c�ch v N�mecku, aby vyj�d�ili sv�j n�zor na sou�asnou n�meckou spole�nost a na sudeton�meck� probl�m. Takov� roz���en� pohledu a zm�na perspektivy je nutn�, chceme-li se vymanit ze zahled�nosti do vlastn�ch �ad. Odezva na n� dopis byla p��zniv�, a tak bychom cht�li touto cestou pod�kovat Adolfu M�llerovi, Janu Pauerovi, Otu Filipovi, �imon� L�wensteinov�, Jaroslavu Op�lovi a Romanu Erbenovi za jejich odpov�di, za�azen� do rubriky Konfrontace. Po "francouzsk�m" ��sle (Prostor 27), v�novan�m �esko-francouzsk� kulturn� spolupr�ci, p�ich�z� tedy ��slo "n�meck�", v jeho� r�mci tak� p�edstavujeme n�kolik v�znamn�ch osobnost� sou�asn�ho n�meck�ho intelektu�ln�ho �ivota. Filosofick� d�lo "p�esn�ho pozorovatele na�eho stolet�" Ernsta J�ngera, uzn�van�ho za jednoho z nejv�t��ch metafyzick�ch myslitel� sou�asnosti, je zastoupeno uk�zkou z jeho posledn� knihy den�k� N��ky (v p�ekladu V�ry Koubov�). Portr�t v�znamn�ho freudovsk�ho myslitele a analytika n�meck� kolektivn� psychologie Alexandra Mitscherlicha, jeho� d�lo je u n�s prakticky nezn�m�, p�in�� ve sv� studii Ludv�k Ho�ek. "Ozdobou" liter�rn� ��sti tohoto ��sla je "�umavsk�" pov�dka Johannese Urzidila Kde kon�� �dol�. Sou�asnou esejistickou tvorbu reprezentuje uk�zka z nov� knihy report�� a esej� Petera Bechera nazvan� Budweiser temno. Cenn�m zdrojem informac� o m�lo zn�m�ch liter�rn�ch jevech a hodnot�ch sv�d��c�ch o "srostitosti" �esk� a n�meck� kultury jsou stati Jana Mare�e Co je to �umavsk� literatura? (za�azen� v rubrice Literatura) a Franze Petera K�nzela Nov� liter�rn� fenom�n: sudeton�meck� literatura. V���me, �e pro mnoh� �ten��e bude objevem i poezie sudeton�meck�ch autor� v p�ekladu Jana Mare�e, jemu� redakce d�kuje za cennou spolupr�ci p�i p��prav� ��sla. Stejn� d�k pat�� i historiku Milanu Chura�ovi a filosofu Zde�kovi Va���kovi ? bez jejich� pomoci a bez pomoci v�ech dal��ch autor� a spolupracovn�k� by byl n� skromn� p��p�vek k �esko-n�meck�mu dialogu o pozn�n� chud��.
redakce |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).