Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Bl�� se bod obratu v pohledu na zdrav� a nemoc?
Martin Bojar, Vladislav Chv�la, Marie Hl�vkov�, Pavel �epick�, Ivan O. �tampach, Petr Moos

Bl�� se bod obratu v pohledu na zdrav�
a nemoc?

 

"Pod jak�m tlakem ud�lost� za�neme kone�n� ch�pat, �e teorie sou�asn� medic�ny se nach�z� na �rovni, kter� neodpov�d� rovin� nemoci?"

Thorwald Dethlefsen, Osud jako �ance

 

�ijeme v dob�, kdy se n�m tak�ka p�ed o�ima m�n� obraz sv�ta. Prob�haj�c� zm�ny se dot�kaj� i na�ich p�edstav o lidsk�m zdrav� a ch�p�n� nemoci.

Na jedn� stran� p�isp�v� technick� a technologick� rozvoj k p�evratn�m v�deck�m objev�m v biologii a medic�n� (p�e�ten� genomu, klonov�n�), na stran� druh� vedou poznatky z oblasti hlubinn� psychologie, antroposofie, homeopatie, v�chodn� medic�ny k rozvoji alternativn�ch, psychoterapeuticky i spiritu�ln� lad�n�ch l��ebn�ch metod a renesanci l��itelstv�. N��ky mezi p��sn� v�deck�m a spiritu�ln�-psychologick�m p��stupem, mezi somatickou (akademickou) medic�nou a alternativn�mi l��ebn�mi postupy jako by se st�le v�ce rozev�raly.

S n�sleduj�c�mi n�m�ty a ot�zkami k t�matu jsme se obr�tili na l�ka�e, psychoterapeuty, psychology a l��itele, kte�� ve sv� praxi uplat�uj� r�zn� p��stupy a hlediska.

 

1. Jak vy osobn� vn�m�te tento "nov� v�tr" v medic�n�: P�in�� do l�ka�sk� teorie i praxe sp�e zmatek, nebo inspiraci a nad�ji? Pro� je alternativn� l�ka�stv� a l��itelstv� jedn�mi nekriticky p�ij�m�no, zat�mco u druh�ch - zejm�na u odborn�ch l�ka�� a specialist� - nar�� na bari�ru ned�v�ry, n�kdy dokonce odpor a nevra�ivost? Jde o st�et sv�ton�zorov� (esoterika proti v�d�), ekonomicko-mocensk� (boj o pacienta a z�jmy l�ka�sk� i farmaceutick� lobby), anebo je to ot�zka v�voje, "ducha doby" apod.? Lze tento konflikt n�jak p�eklenout (p��padn� jak a ��m)?

2. O� by m�la medic�na do budoucna usilovat: M�la by se i nad�le soust�edit p�edev��m na odstra�ov�n� t�lesn�ch p���in a symptom� chorob (p�irozen� s vydatn�m p�isp�n�m nejnov�j��ch poznatk� v�dy a �pi�kov� technologie), anebo by se m�la vydat sp�e cestou prevence, sna�it se o v�klad smyslu nemoci a l��bu "cel�ho" �lov�ka (nejen na �rovni t�lesn�ch p��znak�, ale i v rovin� psychick� a spiritu�ln�)? V t�to souvislosti se dnes �asto hovo�� o psychosomatice a tzv. "celostn� medic�n�" - m�te k t�mto p��stup�m sp�e skepsi, nebo jste jejich p��znivcem/p��znivkyn�? Maj� �anci se v bl�zk� budoucnosti uplatnit?

 

3. P�edstava zdrav� a nemoci se obvykle t�k� na�eho t�lesn�ho �ivota - m� podle v�s tato ot�zka tak� sv�j duchovn� aspekt? Je nemoc p�edev��m funk�n� poruchou na�eho organismu, nebo poukazuje k probl�mu na hlub�� (nehmotn�) �rovni �ivota? M�n� se v tomto smyslu dnes n�zor na zdrav� a nemoc, anebo se v sou�asn� "spole�nosti relativn�ho blahobytu" strach z nemoci a lp�n� na fyzick�m zdrav� sp�e stup�uje?

 

***

 

Martin Bojar, klinick� neurolog, b�val� ministr zdravotnictv� (od �ervna 1990 do �ervence 1992)

 

A v�dy� pr�v� u l�ka�� ��astn� okolnost plat� mnohem v�c ne� rozum.

Michel de Montaigne, Eseje

A�koliv �vodn� cit�t z de Montaignov�ch Esej� vyzn�v� skepticky, klon�m se k n�zoru, �e biomedic�na a neurov�dn� obory, jim� se jako klinick� neurolog v�nuji, prod�l�vaj� v posledn�ch dvaceti letech fascinuj�c� prom�nu. Ta je do zna�n� m�ry podm�n�na neb�val�m rozvojem molekul�rn� biologie, p�evratn�mi poznatky z neurogenetiky, neurobiochemie a zobrazovac�ch i neurofyziologick�ch metod. Zcela z�sadn� objevy objas�uj�c� posud nezn�m� aspekty �innosti mozku a nervov�ho syst�mu nach�zej� neoby�ejn� rychle uplatn�n� jak v diagnostice, tak v l��b� doned�vna nel��iteln�ch chorob. Za d�le�itou pova�uji tu okolnost, �e tyto objevy s sebou p�in�ej� - zd�nliv� p�ekvapiv� - st�le nal�hav�ji vn�manou nezbytnost respektovat i psychosoci�ln� aspekty zdrav� a nemoci. Mnoz� p�vodn� vyhran�n� p�edstavitel� biologicky orientovan� medic�ny a behavior�ln� orientovan� neurov�dy zd�raz�uj� v�znam psychosomatick�ch vazeb a vliv�. Ukazuje se tedy, �e celostn� p��stup vyu��vaj�c� poznatk� spole�ensk�ch v�d je pro vn�m�n� zdrav� a nemoci velmi d�le�it� a �e modern� medic�na si d�le�itost tohoto aspektu tak� uv�domuje.

Nic nov�ho pod sluncem

Hned v �vodu si dovol�m �ten��e upozornit na to, �e si nejsem v�bec jist, zda se v sou�asn� dob� odehr�v� n�co skute�n� z�sadn� p�evratn�ho a nov�ho ve vztahu mezi akademickou medic�nou a neoby�ejn� po�etnou, obt�n� vymezitelnou skupinou r�zn�ch alternativn�ch diagnostick�ch, l��ebn�ch a dietetick�ch sm�r�. Tyto spory a souboje prov�zej� v�voj medic�ny po stalet�. Odpov�daj� kulturn�-spole�ensk�m tradic�m, moment�ln�m spole�ensk�m i ekonomick�m pom�r�m, hodnotov� orientaci lid�, m�dn�m trend�m. Pat�ily i pat�� mezi dobov� tance.

Alternativn� metody a sm�ry vesm�s spojuje odm�t�n� princip� a postup� klasick�, k racion�ln�m tradic�m se hl�s�c� medic�ny. V�znamn� je pak nepochybn� i to, �e m�dia jsou touto alternativn� problematikou tak�ka neodolateln� p�itahov�na - nejsp� s ohledem na p��n� �ten��� a na jistou podez��vavost, hrani��c� a� s odporem, v��i biologicky a faktograficky orientovan� modern� medic�n�. Nezanedbatelnou roli hraje i postmodern� odklon od racionalismu v�dy k v�emu "magick�mu a tajemn�mu", transcendent�ln�mu a spiritu�ln�mu. Pro v�t�inu "alternativn�ch" postup� �i �kol je dosti typick� oscilace mezi "alternativn� medic�nou" a l��itelsk�mi postupy na stran� jedn� a nepochybn�mi �arlat�nsk�mi praktikami a triky.

V roce 1966 jsem po ro�n�m studiu sinologie a angli�tiny opustil Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a za�al studovat na Fakult� v�eobecn�ho l�ka�stv� Univerzity Karlovy. Mo�n� bych m�l uv�st, �e uchaze�i o studium medic�ny museli usp�t v n�ro�n�ch testech a �stn�m pohovoru. Na z�klad� dobr�ch v�sledk� se mnou v ro�n�ku studovali i synov� a dcery ned�vno propu�t�n�ch politick�ch v�z��, voj�k� z�padn�ch arm�d, vlastizr�dc� a dal��ch t��dn�ch nep��tel. B�hem kr�tk�ho obdob� p�ti let "p�edt�n� a t�n�", kter� nakonec skon�ily srpnovou invaz� a normalizac� po �esku, se i na Univerzitu Karlovu mohli dostat studenti se zna�n�mi "k�drov�mi" hendikepy. Museli se v�ak u p�ij�mac�ch zkou�ek prosadit a b�t mezi nejlep��mi.

V z�jmu objektivity se tu zmi�uji o jednomu m�tu, podle kter�ho se na Univerzitu Karlovu nebylo mo�no dostat bez protekce a korupce, abych se pokusil vyvr�tit druh� trvale tradovan� m�tus, podle n�ho� se studenti na l�ka�sk�ch fakult�ch nemohli v dob�ch nadvl�dy marxistick� ideologie a vl�dy jedn� strany sezn�mit se z�klady psychosomatick� medic�ny nebo psychoterapie. V letech m�ch studi� 1966-1972 jsme se v semin���ch v�novan�ch �vodu do historie medic�ny a l�ka�sk� psychologie seznamovali - by� nep��li� podrobn� - s n�zory n�meck�ch psychosomatik�, v semin�rn�ch prac�ch n�kte�� z n�s citovali Freuda, Fromma, Jarrese �i Alexandera. Psychosomatick� medic�na nebyla zdaleka tabuizovan�, mimo jin� i proto, �e se j� pln� nez��kali ani pravov�rn� marxisticky orientovan� neurov�dci a zast�nci tehdy preferovan� kortikoviscer�ln� medic�ny. K m� orientaci v psychosomatice velkou m�rou p�isp�ly semin��e profesora MUDr. V. Vondr��ka �i asistentky PhDr. J. Frejkov�, p�edn�ky profesora B. Sekly a asistenta MUDr. M. �ern�ho. Mnoh� jsem z�skal, kdy� jsem jako student tak�ka dva roky st�oval na ambulanci u vynikaj�c�ho psychosomaticky a psychoterapeuticky orientovan�ho gastroenterologa docenta �etky, kter�mu jsem p�edvy�et�oval pacienty a ��astnil se jeho p�te�n�ho "p�ij�m�n�". Mnoh� mi daly z�jmov� krou�ky u neurologa docenta MUDr. J. Pfeiffera �i psychiatra docenta MUDr. V. Drvoty, tak�e se odva�uji tvrdit, �e ji� v on�ch kr�tk�ch p�ti letech pra�sk�ho t�n� a Pra�sk�ho jara o celostn� ch�pan� medic�n� uva�ovali tito m� u�itel�, a n�kte�� ji velmi kvalitn� provozovali. V ��dn�m p��pad� se tedy o psychosomatice a celostn� medic�n� nehovo�� a� v posledn�ch deseti letech.

Mo�n� bych m�l je�t� dodat, �e k p�edchoz�mu tvrzen� m� oprav�uje l�ta trvaj�c� osobn� zku�enost s pra�skou psychoterapeutickou �kolou, kter� pokra�ovala i b�hem normaliza�n�ho �era. D�ky doktoru PhDr. Z. Eisovi jsem mohl od roku 1976 prod�l�vat p�tilet� psychoterapeutick� v�cvik veden� docentem MUDr. J. Sk�lou, PhDr. P. Hartlem a dal��mi psychoterapeuty. Za �t�st� jsem pova�oval i n�slednou mo�nost vzd�l�vat se v rodinn� psychoterapii. Mlad� neurologov� a fyzioterapeuti se mohli v kr�tk�ch kurzech seznamovat pod veden�m indick�ch l�ka�� se z�klady j�gov�ch cvi�en� vyu�iteln�ch v rehabilitaci a neurologii.

Dal�� jedine�nou zku�enost a osobn� sezn�men� s "okrajovou" v�tv� akademick� medic�ny mi poskytl dva roky trvaj�c� v�cvik v manu�ln� medic�n�. Ten vedl jedine�n�m zp�sobem profesor MUDr. K. Lewit, kter� n�s v kurzech po��dan�ch v letech 1980-1982 na neurologick� klinice Fakulty v�eobecn�ho l�ka�stv� zasv�coval do taj� chiropraxe, tedy dal��ho "�padkov�ho" sm�ru nehodn�ho za�len�n� do pokrokov� a modern� medic�ny. Profesor MUDr. K. Lewit se v�noval i neuroradiologii a elektrofyziologii ve vztahu k manu�ln� medic�n�. Razantn�j��, silov� postupy u��van� v chiropraxi ozna�oval za p�ekonan� a za "labut� p�se�" manu�ln� medic�ny. Seznamoval n�s i s postizometrickou relaxac� a nevyh�bal se r�zn�m reflexn�m metod�m. Jen m�lo chyb�lo, abych absolvoval i kurzy akupunktury, kter� p�ekvapiv� nebyla - obdobn� jako manu�ln� medic�na - vy�len�na z r�mce "ofici�ln�" akademick� medic�ny. Jako mlad� neurolog jsem tak� prod�lal kr�tk� v�cvik u pan� L. Moj��ov�, fyzioterapeutky, kter� se nebr�nila dialogu s l�ka�i, pokud byli ochotni j� naslouchat a hledat empirick� a racion�ln� j�dro v jej� origin�ln� manu�ln�-psychoterapeutick� metod�. Moj��ov� se propracovala od postup�, kter�mi uzdravovala bolav� "z�da" profesion�ln�ch sportovc�, k metod� p�isp�vaj�c� k navr�cen� mate�stv� po�etn� skupin� neplodn�ch mlad�ch �en. Proto jsem nem�l pochybnosti, kdy� jsem v roce 1991 podepsal jako ministr zdravotnictv� stanovisko doporu�uj�c� za�adit metodu Moj��ov� mezi nov�, p�vodn� diagnostick� a l��ebn� postupy. Nav�t�vil jsem na univerzitn� p�d� n�kolik p�edn�ek PhDr. Z. Rejd�ka a profesora PhDr. L. Kahudy, kte�� spolupracovali na parapsychologick�m v�zkumu. Posledn� jmenovan� pak proslul krom� sv�ho p�soben� na ministerstvu �kolstv� svou kuri�zn� teori� metiont�.

Uv�d�m to v�e proto, �e bych r�d konstatoval - jsa ji� pam�tn�kem - Nihil novi sub sole.

Mocensk� souboj nepom��e

Akademick� medic�na usiluj�c� na po��tku t�et�ho tis�cilet� o to, aby se na stran� jedn� co nejv�ce p�ibl�ila medic�n� zalo�en� na d�kazech a vyu�ila fascinuj�c�ch poznatk� molekul�rn� genetiky a st�le dokonalej��ch biomedic�nsk�ch technologi�, se nikterak podle m�ho soudu nez��k� poznatk� z "hrani�n�ch" neurov�dn�ch a psychosoci�ln�ch obor�. Za legitimn� a seri�zn� jsou v posledn�ch pades�ti letech pova�ov�ny sm�ry, kter� navazuj� na p�evratn� pr�ce Freudovy, Jungovy �i Franklovy na stran� jedn�, na stran� druh� na novodob� psychoterapeutick�, ale i behavior�ln� sm�ry z USA, v�znamn� v�ak i na evropsk� i z�mo�sk� psychosomaticky orientovan� �koly. Ty nejsou v posledn�ch dvaceti letech v ��dn�m p��pad� z ofici�ln� medic�ny vy�len�ny.

Naproti tomu �adu alternativn�ch postup� a sm�r� spojuje ji� d��ve zm�n�n� snaha vymezit se jak v��i "zkostnat�l� a p��li� technicistn� zam��en�" ofici�ln� medic�n�, tak i v��i sob� navz�jem. Uv�domuji si, �e l��itel� existovali odnepam�ti a p�sobili ve v�ech kultur�ch. Vych�zel jsem z tohoto faktu i p�ed dvan�cti lety, kdy jsem na ministerstvu zdravotnictv� dal popud k pokusu o dialog mezi l�ka�i a zast�nci alternativn�ch a l��itelsk�ch postup�. Z�stupci l�ka��, veden� ned�vno zesnul�m prim��em MUDr. J. Markem, byli ochotni a p�ipraveni v�cn� jednat. Cel� projekt v�ak ztroskotal na sporech a nejednotnosti p�edstavitel� "alternativn�ch sm�r� a l��itelstv�".

Snahu o vyko�en�n� l��itelstv� mocensk�mi prost�edky a tlakem p�edstavitel� "ofici�ln�" medic�ny pova�uji za marnou. Nav�c je takov�to usilov�n� ve sv� podstat� neslu�iteln� s principy demokratick� spole�nosti, kter� by v�ak m�la prost�ednictv�m z�kon� zajistit dohled nad dodr�ov�n�m jak odborn� �rovn�, tak pravidel tohoto "podnik�n� se zdrav�m". L��itelstv� nen� obvykle provozov�no jako charitativn� �innost, za ni� se neplat�. D��ve �i pozd�ji se osoba, kter� je p�esv�d�ena o sv� v�jime�n� schopnosti uzdravovat, do�k� finan�n� �i jin� odm�ny. I tato oblast - jako jin� oblasti podnik�n� v�etn� l�ka�sk�ch a sestersk�ch prax� - by m�la podl�hat zdan�n�.

Zku�enost n�s u��, �e v boji s l��itelstv�m a �arlat�ny neusp�ly ani velmi autorit��sk� a represivn� politick� syst�my, naopak ti, kte�� museli "trp�t pro sv� p�esv�d�en� a v�jime�n� nad�n� v katakomb�ch", z�sk�vali o to v�t�� popularitu. Nehodl�m v�ak ztoto��ovat v�echny l��itele a zast�nce alternativn�ch l��ebn�ch metod se �arlat�ny, podvodn�ky a nepoctivci. Placebo efekt je vyu�iteln� a v�znamn� jak v klasick� medic�n� hl�s�c� se k nezbytnosti ov��ovat efektivitu metody, tak i v l��itelsk�ch a v pseudol��ebn�ch postupech vyu��vaj�c�ch bizarn�ch rekvizit slou��c�ch k vyvol�n� emo�n� kulisy a ovliv�uj�c�ch sugestibilitu "l��en�" osoby. V�ra v uzdraven� skute�n� m��e n�kter� pot�e zm�rnit, jin� odezn�vaj� samy. P��roda uzdravuje a l��itel, �arlat�n se pokou�ej� toho vyu��t, l��it?

V�ra osoby provozuj�c� l��itelstv�, p�esv�d�en� o sv�m nad�n�, sv�m vyvolen�, se zd� b�t �asto nev�vratn�. Pokusy o hled�n� racion�ln�ho j�dra b�vaj� ponejv�ce zbyte�n�, p�il�vaj� jen "oleje do ohn�". Ti, kdo v��� neofici�ln�m, nedolo�en�m postup�m, jsou jen utvrzov�ni v tom, �e se l�ka�i a p��rodov�dn� orientovan� skeptici spojili, aby s�syfovsky br�nili tomu prav�mu a prosp�n�mu p��stupu. �asto je nav�c v m�di�ch uv�d�no, �e za kritick�m a p��padn� i represivn�m postojem v��i zast�nc�m alternativn�ch postup� lze vystopovat z�jmy farmaceutick�ch firem a velk�ch koncern� prod�vaj�c�ch diagnostickou a zdravotn� techniku?

I pro tuto oblast plat� "proti gustu ��dn� di�put�t..." Dodejme - ov�em s v�jimkou z�va�n�ch, potenci�ln� smrteln�ch chorob, u nich� vysazen� l��by m��e v�st k selh�n� ob�hu �i metabolismu (diabetes), kumulaci z�chvat� (epilepsie �i ischemick� choroba srde�n�) nebo k recidiv� n�dorov�ho onemocn�n� (hemoblast�zy, n�dory reaguj�c� na hormon�ln� �i cytostatickou l��bu, infekce �i z�n�ty).

Lze prok�zat, �e dne�n� obliba "l��itelsko-alternativn�ch tanc�" p�in�� mnoh�m tane�n�k�m nezanedbateln� prosp�ch. Jin� pak mohou, tan��-li tanec, kter� je neslu�iteln� s povahou jejich onemocn�n� - a v tom b�v� j�dro sporu - tyto kratochviln� aktivity v�n� ohrozit. Nav�c nutno p�ipustit, �e i mezi univerzitn� vzd�lan�mi l�ka�i lze ve v�ech zem�ch sv�ta nal�zt stoupence podivn�ch, neov��iteln�ch metod, kter� odborn� spole�nosti neschvaluj� a neuzn�vaj�. D�vody mohou b�t r�zn�. Nelze pominout ani ekonomick� p��nos provozov�n� alternativn�ch l��ebn�ch a diagnostick�ch metod, kter� nejsou hrazeny zdravotn�mi poji��ovnami, n�br� hotov� pacientem.

Ke zklidn�n� situace by p�isp�lo vytvo�en� pr�vn�ho r�mce vymezuj�c�ho prostor pro p�soben� l��itel�, po nich� je a bude z mnoha nejr�zn�j��ch d�vod� "popt�vka". M�la by b�t vymezena jak jejich trestn�pr�vn� odpov�dnost, tak i da�ov� povinnost. L��itele je zbyte�n� zah�n�t do katakomb. ��st ve�ejnosti d�vaj�c� p�ednost magii a �eru p�ed racionalitou a v�dou si je vyhled� i tam. P�ejme j� to. D�sledky alternativn�ch postup� (v�etn� trestn�pr�vn� odpov�dnosti) pak mus� n�st jak l��itel�, tak provozovatel� �i z�izovatel� takov�chto za��zen� - stejn� jako ji nesou zdravotnick� za��zen�, l�ka�i a sestry v p��pad�, �e je prok�z�no pochyben� spojen� s po�kozen�m zdrav�.

Prevence a empatie jako sou��st l��by

Nen� sporu o tom, �e se p�edstavitel� l�ka�sk�ch fakult, odborn�ch spole�nost� i profesn�ch sdru�en� shodnou v tom, �e prevence chorob, d�raz na �ivotn� styl a vyu�it� nefarmakologick�ch a neoperativn�ch postup� upev�uj�c�ch t�lesn� a du�evn� zdrav�, je tak�ka ide�ln�m postupem. M�j obl�ben� de Montaigne k tomu poznamen�v�: "Pou��v�me-li prost�edk�, kter� maj� p�sobit proti nemoci, sp�e nemoc dr�d�me a povzbuzujeme. M� b�t utlumena a vypuzena z t�la jedin� spr�vnou �ivotospr�vou: v�dycky dopl�c�me na urputn� z�pasy mezi l�kem a nemoc�, proto�e boj se odehr�v� v na�em t�le a l�k je nespolehliv�m pomocn�kem."

Od de Montaigneov�ch dob se mnoh� zm�nilo. Zat�mco naprost� averze v��i jak�koli form� medikament�zn� l��by p�sob� dnes sp�e jako nads�zka, vyzn�van� b�sn�kova z�sada prim�rn� prevence prost�ednictv�m spr�vn� �ivotospr�vy plat� i v modern� medic�n�. Jde toti� o nejhospod�rn�j�� l��ebnou metodu doporu�ovanou ve v�ech u�ebnic�ch medic�ny i na l�ka�sk�ch kongresech.V obecn�ch z�sad�ch i konkr�tn�ch kroc�ch t�to prim�rn� prevence lze nal�zt principy hell�nsk� kalokagathie, moudrost jog�n� i ozv�nu Tyr�ov�ch Sokol�. Nutno v�ak podotknout, �e k mnoha preventivn�m opat�en�m nep�im�jete osoby trp�c� prokazateln�m d�di�n�m i aktu�ln�m rizikem d��ve, ne� na sv�m t�le a du�i zakus� nemoc a jej� �asto ji� nezvratn� n�sledky.

Pro na�e t�ma je d�le�it�, �e jak prim�rn� prevenci, tak sekund�rn� prevenci (tedy soubor opat�en� doporu�ovan�ch jak p�ed propuknut�m choroby, tak i po jej�m propuknut�) lze pojmout redukcionisticky, to znamen� tak, �e se zam���me p�edev��m na ovlivn�n� biologicky ch�pan� a patofyziologicky definovan� p���iny org�nov�ho po�kozen� �i selh�n�. Tento nedostate�n� postup v�ak nen� podle m�ch zku�enost� b�n� ani na klinick�ch pracovi�t�ch, ani u l�ka��, kte�� jsou v�razn� biologicky a "technologicky" orientov�ni. Obecn� se p�ipou�t� v�znamn� vliv �ivotn�ho stylu, nep�im��en�ho stresu, psychosoci�ln� nepohody, partnersk�ch probl�m�. Nesn�z m��e nastat ve chv�li, kdy se rozhoduje o tom, jakou "v�hu" p�iznat tomu kter�mu provokuj�c�mu faktoru. A je�t� obt�n�j�� je volba nej��inn�j��ho l��ebn�ho postupu, p��padn� rozhodnut� o tom, �e se jedn� p�ev�n� o psychosomaticky podm�n�n� pot�e, kter� mohou vzbuzovat podez�en� na z�va�nou "organicitu" (funk�n� naru�en� org�nu). Nav�c je nutno opakovan� upozor�ovat na skute�nost, �e po�etn� ��st na�ich pacient� i jejich p��buzn�ch se z nejr�zn�j��ch p���in v�dom� i podv�dom� br�n� p�ijmout my�lenku o psychogenn�m �i psychosoci�ln�m rozm�ru zd�nliv� v�lu�n� "org�nov�" choroby. M��e to b�t z obavy, aby se nep�ehl�dlo z�va�n� onemocn�n� - n�dorov�ho p�vodu, hroz�c� infarkt �i c�vn� p��hoda mozkov� nebo atroficko-degenerativn� choroba, p��padn� onemocn�n� z okruhu Alzheimerovy choroby. Mnoz� jedinci trp�c� anxi�zn�-depresivn�mi stavy, z�chvaty �zkosti nebo i velkou depres� "somatizuj�" sv�j psychick� probl�m a kladou d�raz na nejr�zn�j�� org�nov� pot�e, odol�vaj�ce tak snaze po psychologick�m vy�et�en� a soustavn�j�� psychiatrick� �i psychoterapeutick� p��i. Do �ir��ho pov�dom� se v posledn�ch letech dostaly informace o blahod�rn�m vlivu n�kter�ch nov�ch antidepresiv zvy�uj�c�ch hladinu serotoninu a dal��ch neurop�ena�e��. Zast�v�m v�ak n�zor, �e v mnoha p��padech je na m�st� p�esv�d�it pacienty, na jejich� pot��ch se pod�lej� i psychosomatick� a psychosoci�ln� vlivy, �e je vhodn� a nezbytn� jejich chorobu vn�mat celostn� a celostn� ji l��it. Po promoci jsem toti� pracoval jako psychiatr v psychiatrick� l��ebn� Kosmonosy a nikdy jsem se netajil t�m, �e mne klinick� i osobn� zku�enost s �stavn� psychiatri� a n�sledn� p�tilet� v�cvik v psychoterapii jako neurologa velmi ovlivnily. Zv��ily - spolu s jedine�nou zku�enost� z�skanou v gastroenterologick�, psychosomaticky orientovan� ambulanci docenta MUDr. J. �etky - mou vn�mavost k n�kter�m v �ist� somaticky orientovan� medic�n� nedoce�ovan�m faktor�m. P�im�ly mne i k tomu, �e jsem v neurologii p�i rozhovorech s pacienty vyu��val a prosazoval princip "terapeuta a koterapeuta" b�n� v psychologii a uplat�oval i n�kter� balintovsk� postupy.

Schopnost vc�tit se do situace nemocn�ho a naslouchat mu je mo�no podle m�ch zku�enost� kultivovat. U t�ch pak, kter�m tento dar nebyl d�n, lze c�lenou v�chovou tuto nezbytnou podm�nku celostn�ho p��stupu aspo� z��sti doplnit. A neho�ekujme, �e nedostatek empatie a nechu� naslouchat jsou dan� usp�chan� postmodern�, odcizen� dob�, v n� se v�ichni �enou za �sp�chem a pacht� za pen�zi.

Ostatn� v de Montaignov�ch esej�ch vydan�ch poprv� roku 1580 v Bordeaux m�me p�esv�d�iv� doklad o jeho v�hrad�ch v��i slovutn�m akvit�nsk�m l�ka��m a jejich mal� vn�mavosti:

"Je jen spr�vn�, aby se l�ka�i nakazili p��jic�, kdy� ji cht�j� l��it. Opravdu, takov�mu l�ka�i bych se sv��il. Ti ostatn� n�s vedou asi tak jako ten, kdo maluje mo�e, �tesy a p��stavy, ale sed� p�itom u stolu a v bezpe�� si nech� p�edv�d�t model lod�. Postavte ho do skute�n�ho �ivota, a nebude v�d�t, co m� d�lat.

L�ka�i popisuj� na�e bolesti takov�m zp�sobem, jako m�stsk� truba� oznamuje zab�hl� kon� nebo psy: Takovou m� srst, tak je velk�, takov� m� u�i; a kdy� mu takov�ho kon� nebo psy uk�ete, nepozn� je."

Pomez� neuropsychiatrick� a psychosomatick� pova�uji za neoby�ejn� d�le�it�, a proto na neurologick� klinice, kterou vedu, pracuj� dva klini�t� psychologov� a na na�� ambulanci pracuje trvale konzili��ka-psychiatr. V�t�m rovn� postgradu�ln� psychoterapeutick� a psychologick� vzd�l�v�n� mlad��ch koleg�, proto�e jim to podle m�ho n�zoru roz���� obzory a dovol� jim probl�m nemoci ch�pat celostn�ji. Budou schopni pom�hat nemocn�m a trp�c�m, jak co se t��e chorob t�la, tak v rovin� du�evn� i spiritu�ln�.

Medic�na jen pro bohat�?

Zku�enost klinick�ho neurologa m� dovedla k pozn�n�, �e t�lo a du�i nelze odd�lit. Choroby t�la, projevuj�c� se �asto zprvu jako ban�ln� funk�n� pot�e a teprve pozd�ji jako z�va�n�j�� org�nov� poruchy, maj� ve velk� v�t�in� p��pad� v�znamnou prim�rn� slo�ku du�evn�, psychogenn�, a� ji� zjevnou - v�domou, nebo skrytou - nev�domou. V p��padech, kdy se spolu��ast psychogenn�ho faktoru neda�� prok�zat v po��te�n�ch stadi�ch onemocn�n�, lze zjistit jeho p�soben� pozd�ji v somatizovan� podob�. Jedn� se tedy velmi �asto o prokazatelnou, nez��dka racion�ln� vn�manou psychogenn� slo�ku nemoci, kterou lze odkr�t psychologick�m �i psychiatrick�m vy�et�en�m. Nelze v�ak pominout ani psychologick� probl�my hlubinn� povahy, kter� nejsou de�ifrovateln� b�n�m klinick�m vy�et�en�m v r�mci behavior�ln� �i dynamicky zam��en� psychiatrie �i klinick� psychologie, nebo� jsou vyt�sn�ny do nev�dom� �i ulo�eny v "zasut�ch koutech" pam�ti.

Sv� nezastupiteln� m�sto u ��sti pacient� m� v�lu�n� diagnostick� a l��ebn� metoda, kter� spat�ila sv�tlo sv�ta d�ky rod�ku z P��bora, v�de�sk�mu neurologovi Sigmundu Freudovi. O indikaci psychoanal�zy �i jin� "hlubinn�" l��ebn� metody mus� v�dy rozhodnout zku�en�, s problematikou obezn�men� psychiatr �i psycholog, kter� pacienta p�ed� do p��e kvalifikovan�mu psychoanalytikovi �i se ujme, absolvoval-li po�adovan� v�cvik, p��e s�m.

V�lu�n� zam��en� na somatickou problematiku je dnes pova�ov�no za neudr�iteln�. Plat� to i z pohledu obor� spol�haj�c�ch na operativn�, rekonstruk�n� a hi-tech technologick� postupy. Rovina du�evn� a komunika�n� hraje v�znamnou roli jak v p�edopera�n�m obdob�, tak v r�mci operace sam�, proto�e se prokazateln� pod�l� na v�skytu peropera�n�ch komplikac�. Psychosomatick� a psychologick� faktory jsou pak velmi v�znamn� v poopera�n�m pr�b�hu - spoluodpov�daj� za p��zniv� pr�b�h rekonvalescence, obnovu naru�en�ch funkc� "t�la i du�e". Komplexn� ch�pan� rehabilitace je zalo�ena na respektov�n� t�la a du�e a d�le�itosti psychosoci�ln�ch, komunika�n�ch a motiva�n�ch faktor�, bez nich� nelze ani po dokonale technicky zvl�dnut� kardiochirurgick�, neurochirurgick� �i ortopedick� operaci o�ek�vat hladk� pr�b�h rekonvalescence a obnovu zdrav� - t�lesn�ho i du�evn�ho.

Nav�c je vhodn� zd�raznit, �e p�i ka�d� z�va�n�j�� chorob� "st�n� cel� rodina" a choroba se st�v� t�matem pro u��� i �ir�� rodinu - jak v komunika�n�m, tak spiritu�ln�m slova smyslu.

D�raz na v�znam zdrav�, kter� p�edstavovalo a nad�le p�edstavuje nejcenn�j��, by� nez��dka zprvu nedoce�ovanou hodnotu, a sou�asn� obava z nemoci, prov�zen� utrpen�m, str�d�n�m a nakonec mo�n� i smrt�, nebyla ciz� jednomu z nejpozoruhodn�j��ch stoik� a skeptik� evropsk� renesance. Myslitel a glos�tor Michel de Montaigne sledoval s nad�j�, ale i s podez��vavost� - danou krom� jeho b�itk�ho intelektu t� rodov�m proklet�m (vlohou k tvorb� ledvinn�ch a mo�ov�ch kamen�, kter� byly p���inou krut�ch a nesnesiteln�ch kolik) - pokroky i selh�n� tehdej��ho l�ka�stv�.

Mysl�m, �e bychom st�� na�li vhodn�j�� cit�t charakterizuj�c� rozporuplnost biomedic�ny, z�kladn�ho i klinick�ho v�zkumu ve t�et�m roce t�et�ho tis�cilet�, siln� poznamenan�ho anomi� a neb�val�m hodnotov�m chaosem.

�ijeme, churav�me a l���me sv� pacienty ve sv�t�, v n�m� se st�le v�ce hovo�� o u�it� kmenov�ch bun�k, vyu�it� genov�ch manipulac�, kde v�ak z�rove� paradoxn� v zem�ch "jihu" nejsou k dispozici z�kladn� antibiotika, antihypertenziva, antidiabetika nebo antiepileptika a dal�� �ivotn� d�le�it� l�ky. Na po��tku tohoto tis�cilet� se odborn�ci na novodob� mor shoduj� v tom, �e nen� vylou�eno, �e polovinu obyvatel africk�ho kontinentu zahub� v kr�tk� dob� AIDS. V jedn� ��sti sv�ta, kter� trp� nadbytkem a kde �dajn� �ij� prvn� klonovan� d�ti, dosahuje medic�na neb�val�ch met, ot�zkou v�ak je, zda bude takov�to medic�na dostupn� pro v�echny churav� a pot�ebn�, proto�e je st�le v�ce z�ejm�, �e takto dokonalou a n�kladnou medic�nu nebude mo�no dlouhodob� zaplatit.

P�ed v�ce ne� �ty�mi sty dvaceti lety tedy uva�oval o smyslu a p��nosu tehdej�� medic�ny churav�j�c� Michel de Montaigne, skeptik respektuj�c� pov�t�inou l�ka�e, maj�c� v�ak z�rove� opr�vn�n� v�hrady k jejich znalostem, dovednostem i mo�nostem.

Nepochybn� i dnes budeme pova�ovat ��st jeho n�zor� za inspirativn�, by� se v�t�ina z n�s neztoto�n� s jeho fatalistick�m z�v�rem, �e bez medic�ny by bylo l�pe:

"Po n�kolik stolet� �ily v�echny n�rody bez l�ka�sk� v�dy, p�edev��m b�hem t�ch prvn�ch stolet�, kter� pat�ila mezi nejlep�� a nej?�astn�j��. Je�t� dnes existuje l�ka�sk� v�da sotva pro desetinu lidstva; mnoho n�rod� ji v�bec nezn�, a p�ece �ij� zdrav�ji a d�le. I u n�s prost� lid se bez n� na�t�st� obejde."

 

***

 

Vladislav Chv�la, vedouc� nest�tn�ho
zdravotnick�ho za��zen� komplexn� terapie
psychosomatick�ch poruch v Liberci

 

Pat��m k t�m l�ka��m, kte�� pohl�ej� na nov� vzedmut� vlny z�jmu o alternativn� l��bu s neklidem, ho�kost� a n�kdy i vztekem. Tato sm�sice pocit� pramen� z v�dom� naprost�ho selh�v�n� klasick� medic�ny v ot�zk�ch �ir��ch souvislost� lidsk�ho ston�n�. Z�st�v�me slep� k cel� �k�le jev�, je� m�me p�ed sebou, a chov�me se �asto tak, jako bychom su�ili podlahu chalupy, do kter� te�e st�echou. Redukcionismus a arogance n�s zbavily mo�nosti porozum�t nemoci a ziskuchtiv� pr�mysl n�s sou�asn� vybavil ��asn�mi n�stroji na potla�ov�n� p��znak� nemoc�.

Nejl�pe je tento rozpor mo�n� vid�t u psychosomatick�ch onemocn�n�, to jest na pacientech, u nich� psychosoci�ln� a spiritu�ln� faktory z�sadn�m zp�sobem ovliv�uj� zp�sob jejich ston�n�, ani� by to oni sami cht�li a byli schopni vid�t. Na nich si cel� ten medic�nsko-pr�myslov� komplex vyl�me obvykle zuby. A proto�e jsou tito pacienti n�chyln� k jak�mkoli ob�tem, aby se zbavili sv�ch �porn�ch symptom�, st�vaj� se snadnou ko�ist� r�zn�ch firem obchoduj�c�ch se zdrav�m. Nutno poznamenat, �e obchod se zdrav�m kvete jak ve zdravotnictv�, tak i mimo n�j. S p��livem r�zn�ch alternativn�ch metod doch�z� rovn� k prodeji problematick�ch a "zaru�en� ��inn�ch" �zdravn�ch prost�edk� (od bylinek p�es v�emo�n� fyzik�ln� p��stroje a� k vlastn� mo�i nebo s�le pyramid) - tento trh prov�zen� v�avou reklamy a konkurent�, kde bezm�la ka�d� l��� ka�d�ho, pak nen� omezov�n ��dn�m vzd�l�n�m, ��dn�mi skrupulemi ani etick�m kodexem �i stavovskou ct�.

V�m, co nam�tnete: Tot� lze leckdy opr�vn�n� vytknout i cel�mu zdravotnick�mu sektoru. Ano, a pr�v� to je jeden z d�vod�, pro� na sebe ob� skupiny tak nevra��. Zdrojem nevra�ivosti jsou nejsp� v�echny aspekty, kter�ch se dot�k�te ve sv�m redak�n�m �vodu: sv�ton�zorov� st�et, ekonomicko-mocensk� boj i ot�zka v�voje "ducha doby". Jejich ob�t� je nakonec pacient. Nemus�me chodit tak daleko, sta�� nevra�ivost mezi kolegy l�ka�i nebo mezi l�ka�em a psychologem-psychoterapeutem. Mo�nost po�kozen� pacienta, zm�taj�c�ho se v nejasnostech mezi nimi, je velmi re�ln�. Doufejme, �e tento rozpor s sebou p�inese i �e�en� - vstoup�me tak do stadia, kdy se staneme dostate�n� dosp�l�mi, abychom si vybrali pro sv� zdrav� to, co bude ��inn� a co budeme skute�n� pot�ebovat (p��kladem takov�ho postoje bylo ned�vno pom�rn� masivn� odm�t�n� povinn�ho o�kov�n� d�t� jejich matkami).

 

Dal�� v�voj mechanisticko-materialisticky zalo�en�ho v�zkumu v medic�n� m� ji� dnes sv� bizardn� v�sledky. Sta�� jen pomyslet na ne�e�iteln� etick� konflikty, p�ed jak� n�s stav� transplantace org�n� (Od koho a komu?), p�stov�n� tk�n� z nadbyte�n�ch lidsk�ch embry� vznikaj�c�ch p�i manipulac�ch v reproduk�n� medic�n� (Co je zde odpadem, a kam s n�m�), mo�nosti klonov�n� (Chcete si odnosit vlastn�ho tat�nka?) nebo genetick�ch manipulac� (Chcete hodn� d�t�? Nechte mu odstranit gen zlobivosti!). Dal�� cestu t�mto sm�rem na�t�st� zataras� nedostatek finan�n�ch zdroj� st�rnouc�ch populac� Evropy a USA.

N�vrat k �ir��mu pojet� zdrav� a nemoci je nezbytn�. Paradoxn� mu v�ak u n�s stoj� v cest� cel� struktura vzd�l�v�n� od l�ka�sk�ch fakult p�es kliniky a� po Institut pro dal�� vzd�l�v�n� pracovn�k� ve zdravotnictv�. Odborn�ci zast�vaj�c� vysok� funkce v mocn�ch struktur�ch ve zdravotnictv� sotva mohou pop��t, �e sv� vzd�l�n� z�skali p�ev�n� na konci �ry socialismu ve zcela rozpadl�m �kolstv� - naj�t zde u�itele, kter�ho by si mohli v�it, bylo t�m�� nemo�n�. Po pades�ti letech ideologick�ho �tlaku byly jak�koli n�znaky duchovn�ch b�d�n� vym�ceny, psychologick� katedry poplatn� materialistick� ideologii se jen st�� mohly st�t protiv�hou biologicky orientovan�ch l�ka�sk�ch fakult. Nav�c pat��me k nejv�ce ateistick�m zem�m Evropy. Kde by se tady vzalo pov�dom� o celistvosti �lov�ka? Jak by bylo mo�n� dnes naplnit my�lenku bio-psycho-soci�ln� jednoty organismu, kdy� jsme byli jak�tak� vzd�l�ni toliko v onom biologick�m aspektu? Psychosomatick� pojet� medic�ny (bio-psycho-soci�ln� p��stup) nelze lidem t�to zem� vnutit, byl by to teror jako ka�d� jin� (a mo�n� hor��). M��e se jen trp�liv� p�stovat jako k�ehk� rostlinka - a k tomu v sou�asnosti slou�� n�kolik center, kde pracuj� t�my l�ka�� a psychoterapeut�. Jedno z takov�ch za��zen� u� �trn�ct let vedu, a p�esto�e udr�et ve zdej��m prost�ed� cel� t�m i provoz pohromad� je velk� d�ina, necht�l bych se vr�tit zp�tky do n�ru�e v�t�inov�, pon�kud bezduch� medic�ny soust�ed�n� dnes p�ev�n� jen na p�edpisov�n� vhodn�ch l�k�.

Nad�ji v�ak nevid�m v tom, �e by l�ka�i-v�dci m�li akceptovat r�zn� "�arod�jnick�" triky - m�v�n� virgulemi, dopl�ov�n� energie �aker p�ikl�d�n�m rukou, h�d�n� z karet, zav�r�n� pacient� do umn� zhotoven�ch pyramid ve sv�ch ordinac�ch, vyplachov�n� st�eva drah�mi klyst�ry s od�vodn�n�m, �e v�echny nemoci jsou beztak ze zahn�van� a kva�en� potravy v tlust�m st�ev�, p��padn� z boreli� (takov� "l��itel�" se u� v�t�inou prom�nili v podomn� obchodn�ky s de�t�m). Bl�sk�n� na lep�� �asy naopak vid�m ve zm�n� paradigmatu, kdy zorn� pole v�dy bude roz���eno p�edev��m o jevy jazykov�, a tedy interak�n�. S odchodem star�� generace p�ijdou do vedouc�ch pozic nov� kolegov� se zahrani�n�mi zku�enostmi a v�t��m rozhledem, kte�� budou schopni - doufejme - prosadit i v konzervativn�m medic�nsk�m my�len� zm�nu. M�lo by to zajist� i p��zniv� ekonomick� dopad, nebo� by na�e zdrav� p�estalo b�t tak ukrutn� drah�. V�d� o tom sv� nap��klad prakti�t� l�ka�i, kte�� pro�li v�cvikem rodinn� terapie a kte�� zahrnuli tyto poznatky do sv� b�n� klinick� praxe - ve srovn�n� se sv�mi kolegy vykazuj� jen �edes�t procent n�klad� a nav�c jsou sv�m pacient�m v�ce platn�, ne� kdyby jen rozd�vali l�ky.

 

Tvrd�m-li, �e tradi�n� medic�nsk� v�zkum se vzd�v� mo�nosti porozum�t �ir��m souvislostem ston�n�, m�m na mysli zcela podstatn� vlivy jazyka na utv��en� s�t� vztah�, na pro��v�n� rodiny, jej� r�st a z�nik, pr�v� tak jako na vznik, r�st a z�nik soustavy rod� a jejich interakc� (takzvan� "�it� v jazyce" podle chilsk�ho fyziologa Humberta Maturanye). Jazyk je toti� t�m nejpodstatn�j��m m�diem lidsk� existence, v�razem t� "hlub��" �i "nehmotn�" �rovn� �ivota, bez n� si nelze �lov�ka v�bec p�edstavit. To, co v�da m��e pozorovat svou vyt��benou metodologi�, jsou pr�v� jen jevy "k ov��en�", jevy materi�ln�, jakkoli mohou b�t nepatrn�. V�echno, co takto pozorovat nelze, jsou jevy "k uv��en�" - a pr�v� k nim pat�� to, co p�edev��m d�l� lidsk� sv�t lidsk�m: �ivotn� p��b�h, jeho smysl, vztahy mezi lidmi... Nemus�me hned sahat k v��e a n�bo�enstv�, a stejn� m�me p�ed sebou nekone�nou oblast neprob�dan�ch jev�, kter�ch se v�da neum� ujmout.

V�t�ina alternativn�ch postup� pracuje s metaforou, kter� tak �i onak vystihuje pacientovu situaci. P�itom pacient pot�ebuje ke sn�en� tvorby sv�ch symptom� ze v�eho nejv�ce porozum�n�, podporu, prov�zen� a jistotu, �e m��e zase nab�t nov�ho zdrav�. I l�ka�i to dovedou, �asto jim v�ak jejich vlastn� n�stroje br�n� v tom, aby byli v�ce s nemocn�mi. To ale neznamen�, �e by alternativn� postupy byly v�hodn�j��. Jak� smysl m� t�eba star�mu �lov�ku, kter� "pracuje ke smrti", ��kat n�co o "minul�ch �ivotech", jak jsem toho byl ned�vno sv�dkem. Takov� l��itel zav�d� sv�ho pacienta na scest� v neprav� �as. Blbostmi jej zdr�uje od v�n�ch a pot�ebn�ch v�c�, od kter�ch v�ak cel� na�e civilizace za ka�dou cenu odvrac� sv�j zrak. Takov� �lov�k m� v�nou rekapitulac� �e�it v�ci tohoto sv�ho kon��c�ho �ivota, a ne se zaob�rat dobou, kdy byl podle sv�ho l��itele ��alou! Pokud je takov�m l��itelem t�eba in�en�r chemie nebo kv�tin��ka v d�chodu, no pros�m, ale pokud takovou "radu" usly�� pacient od sv�ho l�ka�e, je to stra�liv� omyl.

Na�e civilizace proch�z� v sou�asnosti bezprecedentn� "�sp�n�m" obdob�m stoj�c�m na bezhlav�m konzumu. Sou��st� tohoto "�sp�n�ho" koloto�e je nezanedbateln� spot�eba (a ch�pej tak� pot�eba v�roby, zam�stnanosti, hromad�n� majetku) ��sti n�rodn�ho d�chodu medic�nsko-pr�myslov�m komplexem. A v n�m je nemocn� �lov�k kl��ov�m z�kazn�kem. Tedy paradoxn� plat�: ��m l�pe se chcete m�t, t�m v�ce nemocn�ch dodejte! Zcela ned�vno platnost tohoto zd�nliv�ho paradoxu prok�zala v Polsku rychl� z�chrann� pomoc, kter� se spol�ila se slu�bou (sic!) poh�ebn�. Za pom�rn� zna�n� obnosy zab�jeli z�chran��i sv� pacienty a dod�vali je poh�ebn� slu�b�. Ejhle: nov� "z�chran��sko-poh�ebn� komplex"!

"�sp�nost" t�to civilizace je t�eba neust�le dokazovat, aby se mechanismus v�ry ve spot�ebu nezastavil. Jedn�m z d�kaz� m� b�t samoz�ejm� odstran�n� nemoci a smrti z o�� je�t� �ij�c�ch a zdrav�ch. Proto tolik nemocnic, proto se neum�r� doma v kruhu bl�zk�ch. Proto ten nesmysln� a p�edem prohran� boj proti smrti. V�ra ve sv�t "sp�chu a �sp�chu" skrze spot�ebu by se mohla zhroutit, kdyby se uk�zalo, �e ani ta nejv�t�� investice nedok�e zastavit smrt.

Tak� psychoterapie jako�to l��ba umo��uj�c� nahl�et za kulisy na�eho �ivota nen� tak obl�ben� jako po��v�n� farmak, �arov�n� kyvadlem, p�edv�d�n� podle horoskopu a jin� z�zra�n� metody. (V�jimkou je neurotick� ��st populace, kter� si zase naopak m��e z psychoterapie ud�lat �ivotn� styl.) Tuto l��bu nelze nikomu vnucovat, ale pokud si ji� nemocn� projde nelehkou cestou k pozn�n�, �e to beze zm�n ve vlastn�m �ivot� nep�jde, m�l by m�t mo�nost p�ij�t za vzd�lan�m psychoterapeutem, kter� mu pomoc neodep�e. A nem�l by to b�t trest za to, �e nechce nad�le polykat pr�ky a pod�let se tak na zisku farmaceutick� firmy. To znamen�, �e psychoterapie by m�la z�stat pr�v� tak opr�vn�n�m l��ebn�m postupem jako zdravotn�m poji�t�n�m placen� polyk�n� l�k�.

 

***

 

Marie Hl�vkov�, astropsycholo�ka
a psychoterapeutka

Kontakt: marie.hlavkova@centrum.cz

Jak l��it du�i i t�lo?

Va�e ot�zky ve mn� podn�tily mnoho �vah. Bezpochyby se nad nimi zam��l� mnoh� sou�asn� terapeut �i l��itel, ba dokonce klasick� l�ka�. Ve sv� astropsychologick� a psychoterapeutick� praxi se op�r�m pr�v� o poznatky hlubinn� psychologie, psychoanal�zy, psychosomatiky, homeopatie a alternativn� medic�ny, z �eho� vypl�v�, �e p�irozen� inklinuji k celostn�mu, holistick�mu pojet� zdrav� a nemoci. Vych�z�m ze z�kladn�ho p�edpokladu, �e ka�d� nemoc m� v sob� psychogenn� slo�ku, respektive �e ka�d� onemocn�n� krom� sv�ch fyzick�ch projev� obsahuje i hlub�� du�evn�, nev�domou informaci. A pokud p�ijmeme nemoc jako v�zvu dozv�d�t se n�co v�ce o sv�ch vnit�n�ch pochodech, o mo�n�ch psychick�ch p���in�ch sv� fyzick� nepohody, m�me velkou �anci se vyl��it, zacelit. V�dy� podle mne n�m jak�koliv nemoc nazna�uje, �e jsme se vych�lili ze sv�ho st�edu, ze sv� celistvosti, jsme ne-mocn�, n�co n�m chyb� nebo naopak n��eho je p��li�. V ka�d�m p��pad� n�m nemoc signalizuje vnit�n� disharmonii, nerovnov�hu energi� v t�le, a pokud ji takto budeme vn�mat a terapeuticky se j� zab�vat, m��eme se propracovat p�es vn�j�� symptomy k jej�m hlub��m du�evn�m souvislostem tak, aby se nemoc zm�rnila, eventu�ln� �pln� odezn�la. Je v�ak t�eba tak� zm�nit, �e takov�to hlubinn� terapeutick� l��ebn� cesta pomoc� psychick�ho vhledu je dlouhodob� proces, kter� nevylu�uje ani l��en� klasick�mi nebo jin�mi medic�nsk�mi prost�edky. Je to zkr�tka jedna z mo�nost� v sou�asn�m rozbou�en�m oce�nu r�zn�ch l��ebn�ch postup�.

Nemoc jako podan� ruka

Ve sv� astropsychologick� a psychoterapeutick� praxi se setk�v�m s mnoha klienty, kte�� za mnou p�ich�zej� s dotazem, jak� je skute�n�, psychick� p���ina nemoci jich sam�ch �i jejich d�t�te. V�c v�ak nen� zdaleka tak jednoduch�, jak by se mohlo zd�t podle schematick�ch p��ru�ek interpretuj�c�ch choroby. Zdravotn� symptom se v�dy vztahuje k jedine�n� individualit� �lov�ka a zahrnuje v sob� mno�stv� skryt�ch osobn�ch zku�enost�, obraz�, bolest� a vzpom�nek. Stejn� nemoc u dvou lid� m� u ka�d�ho z nich rozd�ln� podhoub�, p���iny a �asto je v�slednic� r�zn�ch rodinn�ch �i osobn�ch nap�t�, konflikt�, stres�, kter� se dlouhodob� kumulovaly a posl�ze se na t�lesn� �i psychofyzick� �rovni projevily jako symptomy.

Pomoc� vhledu do osobn�ho horoskopu lze tedy �lov�ku nab�dnout r�zn� mo�nosti t�mat, kter� by za danou chorobou mohla b�t skryta. M��e to b�t popostr�en� doty�n�ho v jeho uv�dom�n�, nakonec ov�em op�t z�le�� jen na samotn�m �lov�ku, zda je ochoten se dlouhodob� psychoterapeuticky no�it do sv�ho nitra a p�em��let o sob�, �i nikoliv. Pokud v�ak citliv� a trp�liv� terapeuticky pracujeme s dan�m zdravotn�m p��znakem, za�nou pomalu vystupovat na povrch t�mata a probl�my, je� souvis� s nemoc�. Toto odkr�v�n� historie zdravotn�ch probl�m� je v�ak dlouhodob� proces, nic se zde ned� usp�chat, a obzvl�t� nen� mo�n� hledat jednor�zov� �ablonovit� vysv�tlen� a �e�en�.

Je t�eba zd�raznit, �e se ani v nejmen��m nepova�uji za n�jak�ho l��itele, ale jednodu�e za terapeuta, kter� pom�h� druh�m rozmotat du�evn� p�edivo jejich nemoci. N�kdy je tato snaha �sp�n�, n�kdy ne. Hodn� toti� z�le�� na klientovi a na tom, do jak� m�ry je ochoten p�ijmout s�m za sebe a za svou nemoc odpov�dnost. M�m kup��kladu zku�enost se dv�ma klientkami, kter� m� ob� vyhledaly s podobn�m zdravotn�m probl�mem. Prvn� z nich nemohla v�bec ot�hotn�t, p�esto�e v�e nasv�d�ovalo jej�mu i partnerovu zdrav�, druh� sice n�kolikr�t ot�hotn�la, ale v prvn�m m�s�ci v�dy potratila. S prvn� klientkou jsme se v terapii skrze zdravotn� p��znak dostaly k r�zn�m t�mat�m jej�ho �ivota. Za�ala velmi intenzivn� p�em��let o sob�, sv� p�vodn� rodin�, o vztahu k matce, o sv�m mate�stv�, �enstv�, a objevilo se mno�stv� velmi d�le�it�ch okolnost� a hlubok�ch emoc� a bolest�, kter� klientka vyt�snila z v�dom�, nebo� byly traumatick�. Dosp�la k mnoh�m uv�dom�n�m ve vztahu ke sv�mu �enstv� a b�hem t�i �tvrt� roku na�� intenzivn� pr�ce nastala velk� zm�na - stala se �en�t�j�� a citov�j��, co� pro ni d��ve v�bec nep�ipadalo v �vahu, nebo� na za��tku terapie byla velmi "mu�sk�" a orientovan� pouze na v�kon a chladn� racion�ln� �vahy. Pot�, co jsme takto hloubkov� s�hly do jej�ho d��ve ukr�van�ho vnit�n�ho sv�ta, klientka ot�hotn�la. Jej� ot�hotn�n� bylo podle mne v�sledkem toho, �e p�ijala sv�j pod�l odpov�dnosti na sv�m zdravotn�m stavu a opravdov� se za�ala zam��let nad sv�m �ivotem.

Druh� klientka, kter� mne vyhledala tak� s probl�mem ot�hotn�n�, v�ak nebyla v�bec ochotna se zab�vat sama sebou. Cht�la, abych ji zbavila p��znaku, m�vla n�jakou z�zra�nou h�lkou, ud�lala kouzlo a ona ot�hotn�la. I p�es ve�ker� m� snahy j� vysv�tlit, �e mus� hlavn� ona cht�t o sob� p�em��let, hledat ve sv�m nitru a p�trat po souvislostech, v �em� j� mohu d�lat doprovod, odm�tala p�ijmout odpov�dnost za sv�j probl�m a po n�kolika hodin�ch terapii ukon�ila bez zdravotn�ho efektu. Uv�domuji si samoz�ejm� sv�j terapeutick� pod�l na obou v�sledc�ch terapie, ov�em tak� lze na t�chto p��kladech zdokumentovat obecn� trend v na�� spole�nosti. Jsou lid�, kte�� nejsou ochotni uznat svou nemoc jako sou��st sebe sama, je� jim ukazuje vnit�n� neharmonii, ale usilovn� p�traj� po n�kom, kdo je zbav� obt�uj�c�ho p��znaku. Nejsou ochotni p�iznat si odpov�dnost za sv�j stav, za nevy�e�en� vnit�n� probl�my. A tak obch�zej� ordinace klasick�ch l�ka��, a kdy� to nepom�h�, obch�zej� ordinace terapeut� a l��itel�, ov�em i to s pramal�m ��inkem.

Jsem p�esv�d�en�, �e z�klad je pr�v� v p��stupu k nemoci. Pokud jsem nemocn� a jsem ochotna p�iznat, �e v hloubi sv� du�e m�m pravd�podobn� n�jak� probl�m, pokud sestoup�m ze sv�ho image nebo p�chy, uzn�m svou vnit�n� b�du a popros�m n�jak�ho fundovan�ho terapeuta, aby mi pomohl nahl�dnout do sebe, je zde velk� �ance na �sp�ch. V�dy si v t�to souvislosti vzpomenu na jednu klientku, j� hrozila rakovina, kter� mi kdysi sd�lila zaj�mav� p��klad, o n�m� �etla v kter�msi odborn�m n�meck�m �asopisu. St�lo tam pr�: "Na jednom n�meck�m v�deck�m pracovi�ti d�lali v�zkum se �enami s rakovinou. Rozd�lili tyto �eny do dvou skupin - jednu skupinu tvo�ily �eny ochotn� podstoupit v r�mci sv� klasick� l��by i psychoterapii, druh� skupina �en byla l��ena bez psychoterapie. Za n�jakou dobu byly shrom�d�ny v�sledky a bylo zji�t�no, �e v�echny �eny, kter� podstoupily psychoterapii, rakovinu p�e�ily, a v�echny �eny bez psychoterapie zem�ely."

Nev�m bohu�el, do jak� m�ry mohu t�to informaci v��it - je p�edan� �stn� - ov�em v���m tomu, �e z�klad je plus minus pravdiv�. Zn�m toti� mnoho lid�, kte�� p�esto�e maj� rakovinu a usilovn� s n� bojuj� za pomoci chemoterapie, nejsou ochotni p�em��let o sob� a p�ipustit si, �e maj� probl�m, obrovsk� vnit�n� probl�m, kter� je doslova vra�d� a zab�j�. M�sto toho, aby v tak n�ro�n� a mezn� �ivotn� zkou�ce vyhledali krom� klasick�ho l��en� i n�jak�ho odborn�ka na du�i, rad�ji zem�ou ve sv�m pocitu, �e v�echno zvl�dnou sami. N�kdy si ��k�m, jak je�t� mus� na sebe na�e t�lo upozornit, abychom se doopravdy zaposlouchali do jeho vol�n� a pochopili, �e s n�mi n�co uvnit� nen� v po��dku, �e jsme se odch�lili od sv� �ivotn� cesty. V�dy� je to paradoxn� pr�v� ona nemoc, kter� n�m pod�v� pomocnou ruku a ukazuje, �e je pot�eba se l��it - fyzicky i du�evn� -, abychom zase nalezli spr�vn� sm�r. A tak k n�m na�e du�e n�kdy v zoufalstv� promlouv� skrze nemoci r�zn�ho druhu a vol�: "V��mej si m�! Nezanedb�vej mne! Naslouchej tomu, co ��k�m, co pot�ebuji! Jsem zran�n� a pot�ebuji l��it!" Ov�em do jak� m�ry vysly��me jej� vol�n�, to ji� z�vis� na n�s.

Rozmanitost p��stup� i pravd

D�ky sv� n�kolikalet� terapeutick� praxi a dal��m osobn�m zku�enostem z oblasti alternativn� medic�ny pova�uji v��e zm�n�n� celostn� pojet� nemoci za tak naprosto samoz�ejmou, pro mne ov��enou a neoddiskutovatelnou v�c, �e o tom nem�m nejmen��ch pochyb. Tento m�j n�zor vych�z� i ze skute�nosti, �e je zde cel� dlouh� �ada historick�ch osobnost�, kter� se psychosomatikou a holistick�m pojet�m zab�valy a kter� byly jej�mi pr�kopn�ky. Do v��tu t�chto osobnost� pat�� anti�t� velik�ni S�krat�s a Plat�n, st�edov�c� badatel� a pr�kopn�ci homeopatie, zakladatel� psychoanal�zy Freud a jeho ��ci Jung a Adler a cel� dal�� �ada hlubinn� orientovan�ch psychoterapeut�, sou�asn�ch i minul�ch, nehled� na novodob� alternativn� l��ebn� trendy vych�zej�c� z r�zn�ch duchovn�ch nauk, k nim� pat�� p�edstavitel� esotern� psychologie a medic�ny Thorwald Dethlefsen a R�diger Dahlke. A pr�v� toto m� hlubinn� pozn�n� t�matu zdrav�-nemoc, vych�zej�c� i z pr�ce takov�chto v�razn�ch autorit, mi dovoluje s klidem hled�t na r�zn� bari�ry ned�v�ry �i nevra�ivost ze strany v�decky orientovan�ch l�ka�� a specialist�, kte�� odsuzuj� jak�koliv alternativn� l��ebn� pokusy coby �arlat�nstv�. Abych �ekla pravdu, je mi �pln� jedno, co si sou�asn� klasi�t� l�ka�i mysl�, nem�m tendenci n�koho p�esv�d�ovat o sv� pravd� a zu�iv� bojovat za v�t�� uzn�n� du�evn�ch p���in nemoc�. Nehled� na to, �e ve sv� praxi se setk�v�m s t�mto konfliktem dvou l��ebn�ch t�bor� jen velmi vzd�len�. Ostatn� jsem toho n�zoru, �e klient, kter� je alespo� trochu naklon�n zkoum�n� du�evn�ch ko�en� sv�ch zdravotn�ch pot��, si cestu do m� ordinace najde.

V na�� posttotalitn� spole�nosti jsou bezpochyby n��ky mezi ofici�ln� medic�nou a alternativn�mi metodami �iroce rozev�eny, z�ejm� i z d�vodu �ty�icetilet�ho vyt�s�ov�n� duchovn�ch a du�evn�ch t�mat ofici�ln� komunistickou propagandou. Z m�ho pohledu jsme proti jin�m demokratick�m st�t�m v t�to oblasti zna�n� opo�d�ni ve v�voji, nehled� k tomu, �e vlivem tak dlouhodob� tabuizace t�mat na Z�pad� zcela b�n�ch nyn� nastal probl�m, kam tyto "nov�" alternativn� trendy za�adit tak, aby neohro�ovaly st�vaj�c� medic�nsk� postupy, osobuj�c� si v�lu�n� pr�vo na pravdu. A tak nastala situace, kdy jedni bojuj� proti druh�m, ofici�ln� medic�na se sna�� co nejv�ce umen�it vliv a rozvoj alternativ, kter�ch v�ak stejn� p�ib�v� jako hub po de�ti a kter� zase mnohdy a� p�ehnan� odm�taj� v�echno, co zav�n� b�l�m pl�t�m a v�deck�m pozn�n�m. Domn�v�m se, �e je to marn� snaha a marn� boj celkov�. Jsem zast�ncem �apkovsk�ho relativismu. Ka�d� �lov�k m� svou vlastn� pravdu, sv� vlastn� pojet� sv�ta, sv�j sv�ton�zor zalo�en� na vnit�n�ch dispozic�ch a zku�enostech. A ve svobodn� spole�nosti v�dy budou koexistovat r�zn� mo�nosti, r�zn� filosofick�, sv�ton�zorov� a l��ebn� t�bory.

N�kdo m� dobr� zku�enosti s klasickou alopatickou medic�nou, kter� odstra�uje symptomy a l��� za pomoci chemick�ch l�k� a nejmodern�j��ch p��stroj�, n�komu tato l�ka�sk� v�da zachr�nila �ivot a vd��� j� za hodn�. Takov�ch lid� je bezpochyby mnoho. Vid�me to ostatn� na p�epln�n�ch �ek�rn�ch u praktick�ch l�ka��. Je to svobodn� volba lid�, sami si vybrali, a z�le�� jen na nich, jestli se opravdu vzdaj� zodpov�dnosti za sv�j zdravotn� stav, p�ijmou zplo�t�l� pojet� nemoci zam��en� pouze na t�lo a o psychick�ch souvislostech nemoci nebudou p�em��let. A pak jsou zde lid�, kte�� maj� naopak dobr� zku�enosti s alternativn�mi l��ebn�mi postupy, nebo� jim kup��kladu pomohly, kdy� klasick� medic�na byla v konc�ch, nehled� na to, �e jim celostn� medic�na nab�z� pohled na nemoc roz���en� o du�evn� a duchovn� dimenzi �lov�ka, kterou v�da ve sv�m zam��en� na t�lesn� symptomy �pln� p�ehl��. Ale ani alternativn�mi postupy nelze vyl��it v�echno, a to je t�eba m�t st�le na pam�ti.

Souhlas�m s mnoha l��iteli a i klasick�mi l�ka�i, kte�� do sv� pr�ce za�ali za�azovat kup��kladu homeopatii a jsou naklon�ni alternativ�m, �e nejd�le�it�j�� je spolupr�ce obou t�chto klan�, ne vz�jemn� nevra�ivost, kter� ubli�uje v kone�n�m d�sledku v�em. K tomu, aby takov�to spolupr�ce byla mo�n�, je ov�em z�ejm� nutn� p�ekonat rozbujel� osobn� p�edsudky a dogmatick� lp�n� jen na jedn� pravd�. Ob�v�m se v�ak, �e v mnoha sm�rech se toto p��n� jev� st�le jako utopie, nebo� lze t�ko p�edpokl�dat, �e se zaryt� zast�nci r�zn�ch l��ebn�ch sm�r� chyt� za nos a budou zpytovat sv� klapky na o��ch, zahled�nost do vlastn� teorie a tendenci k rigidn�mu propagov�n� pouze sv� doktr�ny.

Na z�v�r t�to �vahy chci tedy citovat jako ur�it� povzdech nad situac� pr�v� Karla �apka z jeho Knihy apokryf� z pov�dky "Pil�tovo kr�do": "Ale kdy� jsem s n�m mluvil (s Je��em), vid�l jsem, �e za n�jak� ��sek budou jeho ��ci k�i�ovat jin�, zab�jet za jin� pravdy? Ten �lov�k mluvil o pravd�. Co jest pravda? - Ka�d�, kdo ud�l� n�jakou pravdu, zapov�d� v�echny ostatn� pravdy? Sv�t je velik�? A je v n�m m�sto pro mnoho v�c�. Mysl�m si, �e ve skute�nosti je m�sto pro mnoho pravd? J� v���m, horoucn� v���m, �e je pravda a �e ji �lov�k pozn�v�? J� v���m, �e ka�d� m� na n� pod�l, i ten, kdo ��k� ano, i ten, kdo ��k� ne. Kdyby se ti dva spojili a rozum�li si, vznikla by t�m cel� pravda. Ano i ne se ned� ov�em spojit, je v�ce pravdy v lidech ne�li ve slovech."

 

***

 

Pavel �epick�, gynekolog-porodn�k

V prvn� �ad� je t�eba si vyjasnit pojmy. Nelze nap��klad hlubinnou (l�pe snad: dynamickou) psychologii a homeopatii nebo psychoterapii a l��itelstv� kl�st sou�adn� vedle sebe. Polo�en� ot�zky maj� dv� dimenze, kter� spolu nijak zvl᚝ nesouvis� a kter� je nutno diskutovat odd�len�, nem�-li doj�t k nedorozum�n�m.

P�edn� jde o polaritu v�deck� medic�ny (je zbyte�n� pou��vat pejorativn� synonyma: akademick�, �kolsk�) a alternativn� medic�ny. V�deck� medic�na vych�z� z v�deck�ho pozn�n�, kter� m��eme stru�n� definovat jako pozn�n� vych�zej�c� z opakovan�ho experimentu v kontrolovan�ch podm�nk�ch. Alternativn� medic�na (spr�vn�ji: alternativn� medic�ny) vych�z� z alternativn�ho druhu pozn�n�: z takzvan� zku�enosti nebo zdrav�ho rozumu, z tradice, naturfilosofick� konstrukce, v�ry atd. Rozd�l mezi v�deckou a alternativn� medic�nou je ve zp�sobu, jak se ov��uj� poznatky a jak se doch�z� k z�v�r�m, kter� jsou ozna�eny jako "platn�". Rozd�l nen� v pou�it� technice. Techniky vyvinut� v�deckou medic�nou lze pou��t, a opakovan� se tak st�v�, v alternativn� medic�n� (p��klad: rehabilita�n� metoda Moj��ov� aplikovan� na l��bu �ensk� neplodnosti). Ale i naopak, techniky vznikl� v r�mci alternativn� medic�ny mohou b�t v�decky ov��ov�ny a p��padn� se st�t sou��st� v�deck� medic�ny (nap�. hypn�za). Tent�� technick� postup je n�kdy pou��v�n jak v�deckou, tak i alternativn� medic�nou. T�eba akupunkturu lze aplikovat v r�mci tradi�n� ��nsk� teorie nebo (ve zna�n� omezen� m��e) na z�klad� v�sledk� v�deck�ho ov��en�. Toto prol�n�n� technik v�ak nen� podstatn�, podstatn� je rozd�l spo��v�j�c� v tom, �e v�deck� medic�na sv� poznatky v�decky ov��uje, a proto se tak� - jako ka�d� jin� v�da - vyv�j� a sv� "pravdy" m�n�, zat�mco alternativn� medic�na vych�z� z jin�ho, "mimov�deck�ho" zp�sobu pozn�n� a jej� "pravdy" jsou obvykle dan� a v�cem�n� nem�nn�.

Druhou polaritou je nemoc jako fyzick� probl�m a nemoc jako probl�m "cel�ho" �lov�ka. Zde jde patrn� jen o nedorozum�n�. Sv�tov� zdravotnick� organizace (WHO) u� d�vno definovala zdrav� jako stav "fyzick�, psychick� a soci�ln� pohody". Virchowovo ch�p�n� nemoci jako fyzick� z�le�itosti bylo p�ekon�no nejpozd�ji ve t�ic�t�ch letech minul�ho stolet�. Zd�nliv� probl�m snad vznik� t�m, �e onemocn�-li pacient nap��klad infarktem, medic�na zd�raz�uje p��i o myokard, co� je nutn� pro vy�e�en� akutn�ho stavu a z�chranu �ivota. Na psychosoci�ln� aspekty pak v konkr�tn� ka�dodenn� praxi nemus� zb�t �as, energie ani pen�ze, co� v�ak neznamen�, �e by si je medic�na neuv�domovala.

 

P�ejdu nyn� ke konkr�tn�m ot�zk�m z va�eho �vodn�ho textu. Nemysl�m, �e dnes vane n�jak� "nov� v�tr". Nejde o "v�tr" a nen� "nov�". Nov� v�tr jsme snad poc�tili ve t�ic�t�ch letech minul�ho stolet�, kdy p�i�li Alexander, Dunbarov�, Deutschov� se sv�mi specifick�mi psychosomatick�mi koncepcemi, kdy vznikla Pavlovova kortikoviscer�ln� teorie a kdy sv� pr�ce o nespecifick�m stresu publikoval Selye. Jak�si v�t��k bylo mo�no zaznamenat i na p�elomu �edes�t�ch a sedmdes�t�ch let. Mitscherlich se svou antropologickou medic�nou si kladl ot�zky po smyslu nemoci pro individu�ln�ho pacienta, objevily se posledn� velk� psychosomatick� koncepce (alexitymie), Lipowski formuloval bio-psycho-soci�ln� medic�nu, byla definov�na funkce hypotalamu jako "p�ep�na�e" emo�n�ch a endokrinn�ch prom�nn�ch. Dnes jde jen o variace na star� t�mata, d�vno prodiskutovan�.

Pro� je alternativn� medic�na jedn�mi p�ij�m�na a jin�mi odm�t�na? Inu, lidsk� my�len� nen� v�deck� od p�irozenosti, je sp�e magick�. Vzd�lanost l�ka�� ve v�deck� metodologii je st�� prost�edn�. ��m je l�ka� vzd�lan�j��, t�m v�ce si je v�dom z�sadn�ho rozporu - alternativn� medic�na vych�z� z jin�ho ne� v�deck�ho pozn�n�, a pro v�deckou medic�nu ji tedy nelze pou��t. Dokud nebudou nap��klad teorie a v�sledky homeopatie ov��eny v experimentu s dvojit�m slep�m uspo��d�n�m, nem��e seri�zn� l�ka� homeopatii akceptovat a m��e ji pou��vat nanejv�� jako zvl�tn� formu placeba. Krom� toho nau�it se n�kter�mu sm�ru statick� a "nem�nn�" alternativn� medic�ny (nap��klad pr�v� homeopatii) je podstatn� snaz�� ne� se orientovat v dynamick� v�deck� medic�n� s jej�mi st�le nov�mi poznatky v z�plav� odborn� literatury. Pro n�kter� to m��e b�t atraktivn� cesta, jak se st�t "specialistou". Kone�n� svou roli hraj� i aspekty ekonomick� - alternativn� medic�na je nejsch�dn�j�� cestou, jak doplnit nevaln� finan�n� pln�n� zdravotn�ch poji��oven. ��m je l�ka� m�n� vzd�lan�, t�m sp�e svod�m alternativn� medic�ny podl�h� - proto jsou postoje specialist� rezervovan�j��. Konflikt mezi v�deckou a alternativn� medic�nou p�eklenout nelze, jako nelze p�eklenout konflikt mezi teori�, �e �lov�k vznikl fylogenetick�m v�vojem z ni���ch prim�t�, a teori� vzniku �lov�ka, kterou p�in�� Genesis.

 

Medic�na bude do budoucna usilovat o tot�, o co usiluje od sv�ho vzniku, tj. pom�hat nemocn�m lidem. P�i tom si bude v�doma, �e �lov�k je v�dy bio-psycho-soci�ln� objekt. Sv� hlavn� �sil� bude zam��ovat i nad�le k onomu "bio" - ostatn� se to od n� o�ek�v�. Objevuj�-li se sm�ry, kter� zd�raz�uj� l��bu "cel�ho �lov�ka", je jejich atraktivita, ba sama jejich existence umo�n�na pr�v� �sp�chy medic�ny na somatick�m poli. Lid� si dnes jaksi p�estali uv�domovat, �e nap��klad na apendicitis nebo pneumonii se bez agresivn� a sofistikovan� somatick� l��by um�r� a �e �sp�n� p�e�it� t�chto akutn�ch stav� ohro�uj�c�ch �ivot - ale nejen t�chto - nen� samoz�ejmost�. N�padn� je to v porodnictv�. Propaganda takzvan�ho alternativn�ho porodnictv�, kter� zd�raz�uje "p�irozen� porod" bez l�ka�sk�ch z�sah�, nejl�pe v dom�c�m prost�ed�, zapom�n�, �e bez l�ka�sk� v�dy um�r� na n�sledky t�hotenstv� a porodu n�kolik procent �en a novorozenc� um�r� nebo se rod� mrtv�ch v�ce ne� deset procent.

Aby mohla "pom�hat lidem", mus� medic�na studovat p���iny a d�sledky nemoci, v�etn� faktor� psychosoci�ln� povahy, �i chceme-li, "cel�ho �lov�ka". P�i tom z�sk�v� �adu poznatk� vyu�iteln�ch pro prevenci. Prevence je v�ak ot�zka politick�. Kam spole�nost hodl� zam��it sv� �sil� a zdroje, o tom medic�na nerozhoduje, medic�na pouze poskytuje informace a technick� z�zem�. Nen� dnes nap��klad probl�m vypracovat ucelenou koncepci prevence psychosoci�ln�ch p���in karcinomu d�lo�n�ho ��pku - jej� p��padn� uveden� do praxe nesouvis� s medic�nou, ale s politick�m rozhodnut�m (to bude patrn� sp�e preferovat v�voj vakc�ny proti t�to nemoci).

Psychosomatickou medic�nou jsem se l�ta zab�val snad a� p��li� intenzivn� - �asem jsem od entuziasmu do�el ke skepsi. P��m� souvislost mezi psychologick�mi prom�nn�mi a nemoc� je daleko men�� a daleko vz�cn�j��, ne� by se snad o�ek�valo (p�es n�kter� fascinuj�c� p��klady opaku, jako je psychogenn� hyperprolaktinemie). Ti, kdo p�� o psychosomatice, pak v�t�inou vynikaj� sp�e fantazi� a odvahou k tvorb� naturfilosofick�ch konstrukt� ne� ochotou k �ern� a m�lo vd��n� v�deck� pr�ci, spo��vaj�c� v ov��ov�n� hypot�z. Bez toho v�ak nelze pokrok psychosomatick� medic�ny a jej� �ir�� zastoupen� v ka�dodenn� l�ka�sk� pr�ci o�ek�vat.

 

Pro v�deckou medic�nu neplat�, �e "p�edstava zdrav� a nemoci se obvykle t�k� na�eho t�lesn�ho �ivota". V�deck� medic�na si je pln� v�doma, �e �lov�k v�dy a na ka�d� podn�t reaguje jako bio-psycho-soci�ln� jednotka. Vzbuzuje-li medic�na dojem, �e zd�raz�uje prvn� ��st t�to tri�dy, je to d�no jej�mi �koly. Pr�v� medic�na je ten obor, od n�ho� se o�ek�v�, �e zachr�n� �ivot pacientu, kter� utrp�l �der bleskem. Medic�na si je v�doma, �e d�le�it� je i odpov�� na ot�zku, pro� doty�n� �el za bou�ky po louce a nesl p�es rameno kosu. O tuto oblast se v�ak d�l� s jin�mi obory, nap��klad s psychologi�, pro kter� je to p�edm�t prioritn�ho z�jmu. Medic�na v�, �e na vzniku onemocn�n� se v�dy pod�lej� faktory psychosoci�ln� (v�etn� t�ch, kter� popisuje dynamick� psychologie), a pokou�� se je definovat, vy�et�ovat a ovliv�ovat (p��kladem budi� snaha o zm�nu chov�n� takzvan�ho osobnostn�ho typu A s c�lem sn�it riziko recidivy infarktu myokardu). Medic�na si je rovn� dob�e v�doma, �e spole�nost determinuje dokonce samu definici stavu jako patologick�ho (v minulosti existovala nap�. nemoc "�t�k��stv� z plant�e", postihuj�c� otroky; dnes l���me nemoc "mal� prsy", zat�mco naopak "homosexualita" nemoc� b�t p�estala); jindy spole�nost ur�uje, jak je nemoc pro��v�na (nap��klad psychologizace deprese v modern� z�padn� spole�nosti, zat�mco v minulosti byla deprese vn�m�na mnohem "somati�t�ji"). �e to n�kter� konkr�tn� l�ka� ve sv� ka�dodenn� praxi zanedb�v�, a� z nedostatku vzd�l�n�, a� z nedostatku honor��e, a� z nedostatku �asu, to nen� probl�m medic�ny, ale onoho l�ka�e, p��padn� organizace l��ebn� p��e a zp�sobu jej�ho honorov�n�.

 

***

Ivan O. �tampach, religionista zab�vaj�c� se prom�nami sou�asn�ho duchovn�ho �ivota

Standardn� z�padn� medic�n� se vy��t�, �e l��� org�ny, nikoli �lov�ka. V hospod��sky a technicky nejvysp�lej��ch zem�ch jsou dnes specializovan� kliniky, kter� s vysokou �sp�nost� d�laj� jen jeden typ z�kroku. Alternativn� p��stupy ke zdrav� a nemoci maj� naproti tomu b�t celostn�. Pr� si v��maj� cel�ho �lov�ka. Pov�imneme-li si z�rove�, �e n�kter� l��itelsk� p��stupy jsou stejn� povrchn�, jednostrann� a odosobn�n� jako klasick� v�deck� l��ba, je nutno zm�n�nou v�tku a z n� vypl�vaj�c� v�zvu akceptovat. Nemus�me ale proto hned sp�chat za hranice medic�ny.

"V zdrav�m t�le zdrav� duch": A co kdy� naopak?

Psychosomatick� l�ka�stv� v� o tom, �e du�evn� stav pacienta odpov�d� stavu organismu a �e �lov�k m��e nemoc sn�et hrdinsky, nebo odevzdan�. Ale nezapom�nejme p�itom, �e choroba napad� cel�ho �lov�ka, a je-li nemoc fat�ln�, jeho schopnost vzdorovat jaksi eroduje. (Koneckonc� i zna�n� ��sti poruch psychick�ho zdrav� se p�ipisuj� anatomicko-fyziologick� p���iny.) V psychosomatice tedy zrcadlov� plat� i opak, toti� �e zdrav� �i chor� duch je zdrojem zdrav� �i nemoci t�la. Je zn�mo, �e si m��eme vsugerovat z�va�n� p��znaky, nejen subjektivn�, ale i klinicky zjistiteln�. V� se, �e n�kter� nemoci se n�padn� �ast�ji vyskytuj� u ur�it�ch povahov�ch typ�.

Akademick� medic�na nech�v� spiritu�ln� aspekty nemoci stranou, ale prakticky je uzn�v� t�m, �e umo��uje duchovn� p��i o nemocn�. Ta se zd� b�t intenzivn�j�� v nemocnic�ch provozovan�ch c�rkevn�mi institucemi. Na l�ka�sk�ch fakult�ch se souvislost t�chto obor� zmi�uje sp�e okrajov� v oboru p�edn�en�m pod n�zvem l�ka�sk� etika. Sp�e v prostoru praktick� teologie se objevuje discipl�na s pon�kud zav�d�j�c�m n�zvem pastora�n� medic�na. N�kte�� l�ka�i m�n�, �e p��tomnost kn�ze u l��ka vyvol�v� dojem, �e v�echny nad�je na vyl��en� jsou ztraceny, �e jde o p��pravu na smrt. Tam, kde se uplat�uje sp�e paliativn� medic�na (zalo�en� na odstra�ov�n� p��znak� a zm�r�ov�n� bolesti), jsou n�bo�en�t� �initel� v�tan�mi spolupracovn�ky. Jako by se t�m m�lo ��ci, �e p�i beznad�jn�ch progn�z�ch ji� nen� co ztratit.

Homeopatick� a na n� voln� navazuj�c�, le� samostatn� antroposofick� l��ebn� um�n� vy�aduje l�ka�skou kvalifikaci a je pop��pad� uzn�v�no jako komplement�rn� p��stup uvnit� medic�ny, i kdy� b�v� kritizov�no pro nedostate�n� ov��en� postupy. Je nesnadn� ��ci, kdy motivem n�mitek je starost o nemocn� a kdy zkostnat�l� pozitivistick� a scientistick� ideologie. A� je to jakkoli, tato dv� odv�tv� p�ekon�vaj� schizma mezi chorobami l��en�mi somatick�mi l�ka�i spolu s nemocemi, jim� se v�nuj� psychiat�i na jedn� stran� a duchovn�mi probl�my ponech�van�mi tu hlubinn�m a transperson�ln�m psycholog�m, tu duchovenstvu a jindy zase r�zn�m (n�kdy samozvan�m) �aman�m, terapeut�m �i poradc�m na stran� druh�. I tady se potvrzuje, �e l��en�m t�la se l��� du�e a duch, ale i naopak.

Modlitbou a meditac� ke zdrav�

N�kter� diagnostick� a l��ebn� postupy jsou odvozeny od nauk, je� pr�vem �i nepr�vem ozna�ujeme jako duchovn� nebo n�bo�ensk�. �teme-li texty nebo pozorujeme-li (p��padn� i na sob�) praxi ��nsk� tradi�n� medic�ny, mus�me uznat, �e jej� p��stup ke klientovi je celostn�. V�znamn� je pro ni jeho �ivotn� styl: stravov�n�, dr�en� t�la a zp�sob ch�ze nebo sezen�, rytmus pr�ce a odpo�inku, partnersk� �ivot, bydlen�. To, co bychom v Evrop� ch�pali jako spiritu�ln� aspekt nemoci, z�st�v� sp�e v pozad�. S�la �chi a jej� p�ly jin a jang, akupunkturn� dr�hy a d�le�it� body na nich, to v�e v�ak p�vodn� pat�ilo do arzen�lu taoistick� antropologie a kosmologie. V�ce na okraji se dnes zd� b�t indick� �jurv�dsk� l��en�, vych�zej�c� z hinduistick�ch zdroj�. Jeho �esk�m hojn� vyd�van�m protagonistou je Deepak Chopra.

Vedle alternativn�ch medic�nsk�ch a l��itelsk�ch p��stup� respektuj�c�ch �lov�ka jako celistvou duchovn�-t�lesnou bytost v�ak existuj� i ryze n�bo�ensk� p��stupy ke zdrav� a nemoci. Bez bli���ho zkoum�n� v�me, �e se lid� modl� za sv� uzdraven� a za uzdraven� druh�ch. A klasicky n�bo�ensk� �lov�k takovou modlitbu jist� nech�pe jako rezignovan� povzdechnut� v situaci, kdy u� nic jin�ho nezb�v�. Texty r�zn�ch n�bo�enstv� jsou plny sv�dectv� o jej� ��innosti.

Nejt�sn�j�� vazbu mezi spiritualitou a t�lesn�m zdrav�m spat�ujeme v ji� zm�n�n�m archaick�m, ale st�le �iv�m ��nsk�m tradi�n�m n�bo�enstv�. Podle jeho taoistick� varianty �as str�ven� meditac� prodlu�uje �ivot. Paula R. Hartzov� v knize Taoismus uv�d�, �e dokonal� �lov�k se podle tohoto sm�ru m��e st�t nesmrteln�m a vstoupit na nebesa, a to nejenom duchovn�, ale i fyzicky.

S n���m podobn�m se setk�v�me i v buddhismu. Obvykle ani b�dhi (probuzen�) nic nem�n� na pom�jivosti v�eho t�lesn�ho a du�evn�ho. Nirv�na jako plod tohoto proz�en� je sice nad prom�nlivost� sans�ry, ale i historick� Gautama Buddha, a� v n� definitivn� spo�inul, zem�el v osmdes�ti letech v�ku na otravu j�dlem. Le� v jedn� z v�tv� tibetsk�ho buddhismu bl�zk� p�vodn�mu �amanistick�mu n�bo�enstv� b�n se p�stuje komplexn�, pr� vysoce ��inn� medita�n� praxe, kter� jde d�le a zahrnuje do probuzen�ho stavu i t�lo. O velk�ch mistrech dzog�chenu se m� za to, �e dos�hli stavu duhov�ho t�la. Tito lid�, kdy� vyci�uj�, �e nadch�z� konec jejich pozemsk� existence, se uzav�ou p�ed ve�ejnost� k posledn� mnohadenn� meditaci. Po jist� dob� se po nich pr� najdou jen nehty a vlasy a n�jak� p�edm�ty, jako by odlo�ili v�e zat�uj�c�, p��li� tuh� a v�e ostatn� prom�nili vlastn� ve sv�tlo, nebo l�pe �e�eno, nechali projevit p�vodn� sv�telnou povahu t�la.

H��ch a uzdravuj�c� moc ducha

T�i velk� prorock� monoteistick� n�bo�enstv� z�padn�ho p�vodu maj� sklon ch�pat nemoc v souvislosti s h��chem. H��ch jako postoj �i jedn�n� v rozporu s p�irozen�m ��dem v�c� je vlastn� jakousi chorobou du�e. V biblick�m pojet� tvo�� t�lo a du�e jeden celek. Jejich ostr� odd�lov�n� je a� pozd�j��. Je-li du�e zat�ena provin�n�mi, je t�lo nemocn� v�emo�n�mi chorobami. Z tohoto p�esv�d�en� vznikla kdesi na pomez� medic�ny a teologie takzvan� etikoterapie, kter� se odva�uje d�vat do t�sn� souvislosti ur�it� mor�ln� vady s ur�it�mi diagn�zami. L��en�, alespo� podp�rn�, pak vid� v mravn� n�prav� �lov�ka. Zkoumat bl�e tuto souvislost by bylo zaj�mav�, i kdy� se prozat�m kritick� mysl sp�e vzp�r� p�esv�d�en�, �e by chorobopis byl vysv�d�en�m o mravn� zachovalosti. I slavn� sv�tci zem�eli na t�k� nemoci.

V k�es�anstv�, zejm�na v ��mskokatolick�m prost�ed�, se h��ch objevuje v jedn� zvl�tn� podob�: v podob� takzvan�ho d�di�n�ho h��chu. H��ch prvn�ch lid� se toti� n�jak prom�t� na v�echny lidi. Nejde to sice tak daleko, �e bychom za n�j nesli osobn� odpov�dnost, ale t�� n�s jeho ho�k� plody. Tradi�n� katolick� dogmatika (nap�. Tanquerey, Brevior synopsis theologiae dogmaticae) uv�d�la, �e vedle d�sledk� pro du�i nastupuje v t�le �lov�ka smrtelnost a utrpen�. P�esn�ji �e�eno, �lov�k jako v jist�m smyslu slo�en� substance je u� od sv�ho stvo�en� zni�iteln�, ale B�h ho p�ed t�mto osudem chr�n�. Kdy� v�ak �lov�k ztrat� Bo�� p��ze�, je n�sledn� zbaven i zvl�tn�ch Bo��ch dar� p�esahuj�c�ch mo�nosti lidsk� p�irozenosti. Smrtelnost tvora a s n� naru�itelnost cel� lidsk� bytosti �razy a nemocemi n�sledkem h��chu (zvan�ho prvotn�, pak d�di�n�) dostala mo�nost se uplatnit.

Je-li u ko�ene lidsk�ho du�evn�ho a fyzick�ho utrpen� h��ch, d�di�n� i osobn�, je nasnad�, �e ka�d� mysliteln� terapie, l�ka�sk�, psychologick�, alternativn�, l��itelsk�, zasahuje pouze u "povrchu". Skute�n� ke ko�enu dosahuje jen duchovn� uzdraven� �lov�ka.

Tradi�n� n�bo�ensk� uskupen� cht�j� �lov�ku ke zdrav� jeho nitra pomoci p��mluvnou modlitbou. Pozorovatele n�kdy zar�� konkr�tnost t�chto proseb za nemocn�. �etl jsem p�ed p�r lety bro�urku na toto t�ma z letni�n�ho k�es�ansk�ho prost�ed�. Byl tam pops�n p��b�h, jak se sbor modlil za sv�ho mlad�ho �lena ��astn�c�ho se toho �asu v�lky. Popisovali, jak modlitba za zachov�n� jeho zdrav� byla ��inn�. Jeho spolubojovn�ci kolem padali koseni hustou nep��telskou palbou, on nedot�en� t�m v��m pro�el a vr�til se. Zvl�tn� B�h, kter� je milosrdn� t�m nepochopiteln�m zp�sobem, �e pos�l� vra�edn� kulky na ty ostatn� vedle. Nebo �e by to jen dopou�t�l? A je v tom rozd�l?

V c�rkv�ch katolick�ho typu je p��mluva za nemocn�ho ritualizov�na. Starobyl� c�rkve V�chodu, katol�ci a pravoslavn�, ma�ou t�ce nemocn� olejem, p�i�em� se modl� a �tou z P�sma. ��kaj� tomu sv�tost pomaz�n� nemocn�ch. Ve zdej��m n�bo�ensk�m folkloru se z n� ud�lalo cosi jako doprovod um�raj�c�ho na druh� b�eh. Je v�ak zam��lena jako duchovn� pomoc nemocn�mu s mo�n�m p�esahem do zdrav� t�lesn�ho, i kdy� to nen� m�n�no jako samoz�ejmost.

Nem�stn� optimismus a tvrd� spiritualita

Je d�kazem, �e selh�v� klasick� medic�na, celostn� l��en�, l��itelstv� i p��mluvn� modlitby, kdy� se nemocn� p�esto neuzdrav� a zem�e� A ��m se li�� takov� vyvol�n� Lazara z hrobu t�i dny po poh�bu od Je��ova zmrtv�chvst�n�? Lazarovo vzk��en� v Janov� evangeliu nem�lo b�t definitivn�m p�ekon�n�m pom�jivosti. Lazar pozd�ji z�ejm� definitivn� zem�el a u� z�stal v hrob�. �lo vlastn� o p�ed�asnou konfrontaci se smrt�, z n� m�l vzej�t prom�n�n� �ivot? Tedy cosi na zp�sob antick�ch mysteri� v nov�ch podm�nk�ch?

Kone�n� v�t�zstv� nazna�ovan� v n�kter�ch okrajov�ch n�bo�ensk�ch sm�rech (duhov� t�lo, taoistick� nesmrtelnost) je i v k�es�anstv� p�isl�beno v souvislosti s on�m zavr�en�m �ivota �i napln�n�m, ke kter�mu doch�z� ve smrti. Do t� doby nikdy nejsme se sebou hotovi. V�dy zb�v� n�jak� disharmonie v hloubce nitra a n�jak� patologick� projevy ve vztaz�ch, citech, v pam�ti, vn�m�n�, org�nech �i tk�n�ch? N�kdy v �iv�m kontaktu nebo v pravdiv�ch �ivotopisech nar��me na zar�ej�c� nezpracovan� emoce, charakterov� vady nebo propastn� fobie mudrc�, mystik�, prorok� a sv�tc�. Je to temn� tajemstv� spirituality. Jejich osv�cen� a osvobozen� nemus� b�t iluz�. Nemus� j�t o pokrytce. Sp� jako by c�l a cesta k n�mu se n�jak z�hadn� prol�naly. Zd� se, �e o nich plat� ono slavn� "u� ano - a je�t� ne".

Z toho ale plyne z�v�r, kter� by n�bo�ensk�mu pragmatikovi mohl p�ipadat nep�ijateln�. Jde o to, �e v dostupn�ch sou�adnic�ch prostoru a �asu je kone�n� v�t�zstv� nad nemoc� a smrt� nemo�n�. Proto tady mus� b�t �e�eno n�co, co se nehod� do salonn�ch rozprav o n�bo�enstv� a mysticismu: St�ely odklon�n� na n�koho, za koho se tak hezky nemodl�, ch�ipky odehnan� vkl�d�n�m rukou a vz�v�n�m Je��e, to m��e b�t na �rovni hol�ch fakt� t�eba i pravda, ale je to nepochybn� m�kk� davov� pseudon�bo�enstv�. Je to cesta t�ch, jejich� duchovnost mus� m�t vy��sliteln� v�hody. Re�ln� tvrd� spiritualita je konfrontac� se smrt� d��ve, ne� fyzicky p�ijde. Znamen� to st�t �elem ke smrti se v��m d�sem, kter� k n� pat��, ale p�ece si zachovat d�stojnost. Znamen� to �elit kmot�i�ce Smrti a cel�mu jej�mu doprovodu, v�em t�m leukemi�m, rakovin�m, roztrou�en�m skler�z�m, Alzheimer�m, mrtvic�m, kvadruplegi�m, kter� n�m jednou u� nikdo neodmodl� a neodma�e olejem nemocn�ch. Kter� n�s mo�n� zbav� v�eho, ��m jsme pro okol� zaj�mav�, a nakonec n�s zkos�.

N�bo�ensky lad�n� optimismus je pochopiteln�, ale p�i jasn�m vid�n� stavu v�ci je nem�stn�. Tvrd� spiritualita je realistick�. Nad�je neznamen� o�ek�v�n�, �e pr�v� j� dostanu protekci a nebudu muset proj�t obvykl�mi cestami v�eho �iv�ho. Znamen� sp�e p�esv�d�en�, �e to, co se se mnou a s druh�mi d�je, kdy� trp�m, m� smysl. To nen� pouh� rezignace. Nevylu�uje to z�pas proti destruktivn�m mocnostem, i kdy� budouc� v�t�zstv� nen� na na�� stran�. St�le toti� plat�: Kde je v�ra, tam nen� zaho�kl� zklam�n�. Uplat�uje se tu zku�enost, �e kone�n� a definitivn� zdrav�, tedy vlastn� plnost �ivota, expanduje z vlastn�ho bytostn�ho j�dra ka�d�ho z n�s, jen kdy� proch�z�me �zkost� z p�soben� a v�t�zstv� rozkladn�ch sil nad n�mi - tedy ve smrti.

Organizovan� n�bo�enstv� pot�ebuje m�t svou logiku. V�echno mus� do sebe zapadat. Z�sluhy a odm�ny, modlitby a vysly�en�, zbo�nost a prosperita. Takov� n�bo�enstv� pln� roli religia, tedy jak�si vazby nejen mezi zem� a nebem, imanenc� a transcendenc�, ale i mezi lidmi. Je posv�cen�m soci�ln�ch struktur, n�kdy i jejich korektivem. Tato �loha institucionalizovan�ho n�bo�estv� si ov�em historicky vynucuje, a� se to komu l�b�, nebo nel�b�, prom��ov�n� n�bo�ensk�ch forem a vazebn�ch princip�. V samotn�m jeho srdci se ale skr�v� spiritualita nep�izp�sobiv�ch gnostik�, mystik�, prorok� a bl�zn� Bo��ch. Tam je doma paradox. Ne jako samo��eln� stylotvorn� prvek, ale jako hlubok� protimluv �ivota samotn�ho. Neplat� tam prof�nn� banalita: od zdrav� k nemoci a od �ivota ke smrti. Jde se ov�em i za p�irozen� zbo�n� p�esv�d�en�: od nemoci ke zdrav�, od smrti k �ivotu. Plat� tam cum grano salis zku�enost: Moc se projevuje v bezmoci (a nemoci), choroba m��e b�t projevem hlub��ho zdrav�, smrt (a ne a� to, co je kdesi za n�) je prostorem napln�n� �ivota.

 

Petr Moos, klinick� psycholog a psychoterapeut

Nau�me se l�pe stonat!

Dne�n� doba je dobou neuv��iteln�ch paradox�. Vedle sebe mohou z�rove� existovat teorie, principy a sv�ton�zory, kter� spolu zd�nliv� v�bec nesouvis�. D�ky hojn�m interpretac�m v n�s pak bud� dojem, �e stoj� v extr�mn�ch poloh�ch proti sob� a na prvn� pohled se mus� vz�jemn� vylu�ovat, nebo alespo� mezi sebou v�st nutn� v�lku. T�k� se to mnoha odv�tv� �innosti sou�asn�ho �lov�ka v�etn� medic�ny a terapeutick� p��e v prostoru zdrav� a nemoci. Takzvanou v�lku spolu vedou v�deck� medic�na a alternativn� p��stupy, materialistick� biologie a esoterick� nauky, farmakoterapie a psychoterapie, biologick� a psychospiritu�ln� pojet� nemoci, a tak bychom mohli pokra�ovat donekone�na. Ve skute�nosti se v�ak nejedn� o ��dnou v�lku pravdy proti l�i �i v�lku t�ch vidouc�ch proti t�m slep�m. To v�e je pouze na�e velk� iluze. A nav�c, opravdu vidouc� nikdy nikde ��dnou v�lku nevedl.

Partner, nebo nep��tel?

Sou�asn� akademick� medic�na je striktn� v�dou o nemoci. Je natolik zahlcen� patologi� a negativn�mi principy, �e pro zdrav� a harmonizaci n���m pozitivn�m ji� nezb�v� m�sto. C�t� se b�t velmi silnou v prostoru nemoci, ale v ot�zk�ch zdrav� viditeln� t�pe. L�ka�, kter� v r�diu rad� lidem, jak ��t zdrav�, p�sob� mnohdy sm�n�. Ji� t�m, �e jeho rady zn� jako u�ivatelsk� manu�l k opera�n�mu syst�mu po��ta�e. Nav�c se ty rady pravideln� po ur�it� dob� m�n� a leckdy se bez uzard�n� oto�� o sto osmdes�t stup��. L�ka��m to zjevn� nevad�. Paradoxn� se je�t� chlub� t�m, �e rad� v souladu s "evidence based" v�deck�mi poznatky, st�le �erstv�mi a st�le nov�mi (rozum�j jin�mi). �asy se m�n�.

Lid� pro l�ka�e postupn� p�est�vaj� b�t lidmi a st�vaj� se pouh�mi receptory nebo krevn�mi obrazy, v jin�ch p��padech t�eba objekty klinick�ch studi�. L�ka� ji� d�vno nen� l�ka�em od slovesa "l��it", ale od "d�vat l�ky". U�� podle sv�ho vlastn�ho p�esv�d�en� pacienta nemilosrdn� v�lce proti symptom�m nemoci. Nemoc se tak st�v� z�ke�n�m nep��telem, kter� p�i�el do na�eho televizn�ho a chipsov�ho �ivota pouze proto, aby n�m jej kazil a otravoval. Tohoto nep��tele je pot�eba okam�it� zni�it a vym�tit, abychom mohli u televizn�ch seri�l� neru�en� konzumovat dal�� pytle popcorn�. To je pojet� nemoci v r�mci "klasick�" medic�ny.

Nemoc ji� d�vno p�estala b�t osobn� partnerkou, nebo dokonce velmi d�le�itou postavou m�tu na�eho �ivota, je� n�m p�ich�z� v ur�it� �as n�co sd�lit, mo�n� i uk�zat, kudy d�le vykro�it. T�eba se m�me zastavit, vypnout tu televizi, uklidit rozjeden� chipsy a vl�zt si do postele, kde si s bylinkov�m �ajem v klidu promeditujeme, co se to vlastn� d�je. Ov�em, my si tak� podle televizn� reklamy m��eme vz�t n�jak� ten pr�ek proti nep��jemn�m pocit�m a odej�t s nemoc� do pr�ce. Op�t jeden paradox: Nej�ast�ji se takto chovaj� pr�v� l�ka�i a jsou na to je�t� hrd�. Oni toti� mus� b�t v pr�ci i nemocn�, aby mohli p�iv�d�t lidi k pln�mu zdrav�.

Zd� se tedy, �e na cest� "klasick�" medic�ny ��haj� �etn� �skal�. Pravdou je, �e nep�ehl�dnuteln� v�voj a pokroky sm�rem kup�edu zaznamen�v� v�deck� medic�na na poli vpravd� ranhoji�sk�m, v akutn� p��i o z�chranu a zachov�n� lidsk�ho �ivota. Zde dok�e �asto skute�n� neuv��iteln�, je tak� pat�i�n� drah�, av�ak na druh� stran� akutn� ohro�en�ch pacient� je v celkov�m po�tu ope�ov�van�ch men�ina. Drtiv� v�t�ina nemocn�ch m��� ke zcela jin�mu typu p��e, kde je pot�eba krom� nemoci sam� pe�ovat zejm�na o pacientovo ston�n� neboli o onen tajemn� proces transformace vlastn�ho byt�. Tento proces je poka�d� sv�bytnou cestou, na kter� se potk�v�me se silou a sd�len�m toho, �emu jsme zvykl� ��kat "nemoc", a d�le toho, �emu obvykle ��k�me postupn� uzdravov�n�.

Pou�en� z teorie chaosu

Ston�n� je nesm�rn� d�le�it�m fenom�nem, jen� modern� medic�n� neust�le unik�. Nemoc p�ece nen� odd�len� od zdrav�. �lov�k nikdy nen� najednou nemocn� a najednou zdrav� jako n�jak� p�ep�na� dvou zcela odli�n�ch stav� byt�. Existence zdrav� je p��mo z�visl� na existenci nemoci. Pouze ten �lov�k, kter� byl nemocn�, m��e skute�n� v�d�t, co to znamen� b�t zdrav�. Tak�e mus�me nejprve chv�li "nemocn�t", abychom onemocn�li, pot� mus�me chv�li stonat, a teprve pak se m��eme za��t uzdravovat.

Pokud jsme poctiv� stonali, c�t�me, �e se do stavu zdrav� navrac�me jaksi jin�. Nen� to tedy krok zp�t do stavu "zdrav� p�ed nemoc�", ale do stavu "zdrav� po nemoci", kter� je jin�. Proto tak� nelze na nemoc pohl�et jako na kauz�ln� vratn� d�j, kdy odstran�n�m symptom� uvedeme nemocn� syst�m do po��te�n�ch podm�nek p�ed nemoc�. Na nemoc dokonce m��eme pohl�et jako na stav, kter� je d�le�it�m bodem pro mo�nost zm�ny, co� by odpov�dalo i poznatk�m z teorie chaosu (a to je pros�m v�da par excellence). Stabiln� slo�it� syst�my maj� tendenci neust�le kol�sat kolem rovnov�n�ho stavu. Pokud dojde k n�jak�mu naru�en� stability, v�kyvy (fluktuace) za�nou nar�stat a syst�m se zvolna bl�� ke kritick�mu bodu, v n�m� nast�vaj� takzvan� bifurkace neboli rozv�tvov�n� dal��ch stavov�ch mo�nost�. Zjednodu�en� �e�eno, v moment� "pot��" je syst�m p�ipraven ke zm�n� stavu.

Zde v�ak teorie chaosu vzkazuje terapeut�m d�le�itou zpr�vu: Nejsme nikdy schopni p�esn� odhadnout, jak� n�sleduj�c� stav syst�m zaujme, pro jak� se "rozhodne". Pravd�podobnost a z�konitosti velk�ch ��sel v onom kritick�m bod� selh�vaj�. Bohu�el, terapeutick� filosofie v�deck� medic�ny je zalo�ena sp�e na tendenci jak�mkoli v�kyv�m a zm�n�m stavu co nej��inn�ji zabr�nit. Mo�n� �e se t�m pacient dost�v� do situace, kdy je z�sadn� ohro�ov�na mo�nost jeho osobn� zm�ny. Naopak podpora fluktuac�, zes�len� p��znak� a navozen� obratu je filosofi� l��by "stejn�ho stejn�m", tedy homeopatie (pokud ji n�kdo opravdu um� a nediskredituje ji sv�mi �sm�vn� kauz�ln�mi experimenty jako v�t�ina modern�ch homeopat�).

Druh� strana jedn� mince

A�koli �ada l�ka�� obl�k� sv�j b�l� pl᚝ coby atribut bo�stv� a �ada pacient� je v t�to roli nepokryt� adoruje, roste zcela z�eteln� po�et t�ch, kte�� ji� celou bublinu v�deck� medic�ny prokoukli a hledaj� jinde. S ��m se setk�vaj�? P�edev��m s pestrou �k�lou terapeutick�ch postup�, demagogicky ozna�ovan�ch za alternativn�. V�t�ina t�chto l��ebn�ch (l��itelsk�ch) metod je zde odnepam�ti. Pokud tedy chceme b�t trochu poctiv�j��, mus�me uznat, �e z pohledu d�jin se �alternativou� stalo p�edev��m to, co naz�v�me medic�nou klasickou. S onou tolik proklamovanou klasikou a alternativou je to potom �pln� obr�cen�.

Ale zdaleka to nen� tak jednoduch�, a pacient neuspokojen� v�dou b�v� �asto zmaten. V na�� "civilizovan�" spole�nosti se toti� nem��e spolehnout ani na ty skute�n� klasick� l��itelsk� metody, nebo� v�t�ina l��itel� provozuje pouze jejich podivn� torzo. Je to logick�. L��itel odmagnetizuje, odblokuje, odkyvadluje, odchiropraktikuje, odbylinkuje nebo odakupresuruje n�jakou tu poruchu (zabojuje proti nep��telsk�mu symptomu), odp�edn�� �e� o harmonick�m a p�irozen�m �it�, o naslouch�n� sv�mu t�lu, na�e� zav�e ordinaci a p�em�st� sv� �asto ob�zn� t�lo do p�ecpan� samoobsluhy, kde si za utr�en� honor�� nakoup� zmra�en� nar��ov�l� koule, je� byly kdysi nep�irozen�mi ku�aty. Potom je poz�e a jde zase vyu�ovat harmonick� p�irozenosti. Nehodl�, a ani se nem��e abstrahovat od sociokulturn� reality, kter� ho obklopuje a jej� je sou��st�, av�ak neuroticky se o to sna��. V�sledkem je podivn� terapeutick� hybrid.

V podstat� se d� ��ci, �e bychom o l��itelstv� ("alternativn� medic�n�") modern� zcivilizovan� doby mohli napsat tot�, co jsme napsali v��e o "klasick�" v�deck� medic�n�. Nejsme-li p�edsude�n� zaujat�, mus�me uznat, �e se n�m tu vedle sebe prost� objevuj� dv� filosoficky podobn� alternativy v nakl�d�n� s nemoc�, resp. ve veden� v�lky proti symptom�m nep��jemn�ch nep��tel. Tak�e n�jak� zaryt� nep��telstv� mezi fiktivn�mi t�bory "klasick�ch" l�ka�� a "alternativn�ch" l��itel� nem� pra��dn� v�znam a opodstatn�n�. K tomuto se pak tak� slu�� pravdiv� dodat, �e mezi akademicky vzd�lan�mi l�ka�i existuje n�kolik velk�ch mistr� a mezi l��iteli zase n�kolik opravdov�ch mudrc�.

Pilulka a mysterium

Z�stane-li nemoc zbavena sv�ho mysteria, nestane-li se pro n�s partnerkou, jej� p��b�h se st�v� sou��st� na�eho vlastn�ho p��b�hu, z�stane-li i nad�le otravn�m naru�itelem na�eho konzumu, budeme ji v�dy "l��it" zvn�j�ku, nikoli zevnit�, potla��me pouze p��znaky, ale nedojde ke zm�n�. Takto veden� l�ka�sk� p��e bude st�le dra��� a l��itelsk� p��e ned�v�ryhodn�j��. Syst�m zdravotnictv� se mo�n� postupn� zahlt� s�m sebou a svou v�dou. Teprve potom se za�neme soust�ed�n�ji pt�t, kde se stala chyba, a uva�ovat v r�mci synchronicity, tzn. p�em��let o smyslu jev�, kter� se vyskytuj� pospolu a zd�nliv� k sob� podle kauz�ln�ch z�kon� nepat��. P�estanou n�s z�zkost�ovat paradoxy a p�estaneme mezi sebou v�l�it o nemocn�. Hodn� t�m v�ak zava��me farmaceutick�mu pr�myslu, a on to v�. Tak� se pat�i�n� br�n�.

Pokud se nau��me l�pe stonat, to z�rove� znamen� ch�pat hloub�ji svou nemoc a m�nit sv�j postoj k n� (i k sob�), m��eme v l��en� s velk�m po�ehn�n�m vyu��t jak poznatky modern� v�dy, tak mystick�ho pozn�n� v�k�. L�ka� m��e p�i pochopen� sv�bytn�ho p��b�hu nemoci standardn� nab�dnout pacientovi chemick� l�k. Ale ji� ve zcela odli�n�m kontextu. Ta pilulka tam najednou za�ne pat�it a stane se t�m, ��m skute�n� je, tedy hmotou pro podporu hmoty, kter� trp�, nikoli spasen�m a �e�en�m cel�ho mystick�ho komplexu nemoci. Je v�ak pot�eba i spolupr�ce pacienta. Mo�n� �e cel� dne�n� medic�na (klasick� i alternativn�) je pouhou tr�n� nab�dkou na z�klad� pacientovy popt�vky. Z klinick� praxe psychologa dob�e v�m, �e v�t�ina lid� se m�nit v�bec nechce. O to v�ce po�aduje jednoduch� vn�j�� �e�en�. V�da tedy nad�le zjednodu�uje sv�t, nemoc� p�ib�v�, a zaj�mav� je, �e nejv�ce t�ch chronick�ch, kter� se po��d ve sv�ch symptomech dokola opakuj�. Je �pln� jedno, zda se jedn� o nemoci du�evn�, nebo t�lesn�.

A kdy� se ji� ot�r�me o tu ne��astnou v�du, dodejme z�v�rem jednu d�le�itou v�c. Ve�ker� na�e slavn� v�da je ve sv� podstat� t�sn� spjata s aktu�ln� sociokulturn� realitou "vysp�l�ho" sv�ta. A� se n�m poznatky v�dy jev� sebev�c bombastick�, mimo n� vlastn� kontext ztr�cej� v�znam a nikoho nezaj�maj�. Jeden ze �pi�kov�ch v�dc�, nositel Nobelovy ceny za chemii profesor Ilya Prigogine, toto t�ma odv�n� posunuje je�t� d�le: "V�da si svou nadvl�du uchov�v� jen d�ky tomu, �e jej� v�sledky jsou p�ev�n� zprost�edkovan� v�deck�mi p��stroji. Sou�asn� v�jime�n� postaven� vede v�du k ovl�dnut� kultury jako celku. Neohro�uje pouze hmotnou existenci �lov�ka, ale m�n� n�padn� ohro�uje i tradice a zku�enosti, kter� jsou hluboce zako�en�ny v na�em kulturn�m �ivot�. Vznik� "duch v�dy", kter� p�ev�n� odlid��uje."

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).