Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Kritika spirituality nov�ho v�ku aneb Hovory s Walschov�m Bohem
Miloslav Kr�l

Jedn�m z nejv�t��ch bestseller� v oblasti esoterick� literatury se v posledn�ch letech staly Hovory s Bohem N. D. Walsche. Vy�ly v n�kolika svazc�ch na pokra�ov�n� a z�skaly si popularitu mezi mnoha hledaj�c�mi a zejm�na mezi mlad�mi stoupenci hnut� nov�ho v�ku (new age). Teoretik v�dy Miloslav Kr�l (*1930), kter� pro�el p�ed n�kolika lety rovn� ur�itou "zku�enost� Boha" (mluv� o n� v rozhovoru publikovan�m v revue PROSTOR 54, str. 105- 114 a ve sv� knize Kosmick� pam�-, Font�na 2002, kap. 7), polemizuje nejen se zmi�ovanou knihou, ale kriticky se vyrovn�v� i se spiritualitou hnut� nov�ho v�ku. Sta� vych�z� v redak�n� upraven� a podstatn� zkr�cen� verzi.

***

Cesty k pozn�v�n� esoterick� sf�ry

V n�sleduj�c� stati budeme vych�zet ze skute�nosti, �e ve�ker� na�e pozn�v�n� nen� pozn�v�n�m jsoucna o sob�, jak existuje nez�visle na n�s, n�br� m� charakter lidsk�ch zpr�v o jsoucnu. Tyto zpr�vy se co do sv�ho obsahu ke jsoucnu sice vztahuj�, ale co do sv� formy �i k�du, v n�m� jsou p�ij�m�ny, z�visej� v�dy na konkr�tn� pozn�vac� �rovni sociokulturn�ho v�d�n� toho �i onoho p��jemce zpr�v. Rozli�en� obsahu a formy zpr�vy se samoz�ejm� t�k� nejen zpr�v o sv�t�, kter� n�s obklopuje, ale i ob�asn�ch zpr�v z na�eho nev�dom�, o nich� naprost� v�t�ina lid� ani nev�, �e existuj�. Zpr�vy z lidsk�ho nev�dom�, kter� v�decky zkoum� hlubinn� psychologie, k n�m zpravidla spont�nn� p�ich�zej� v krizov�ch situac�ch, kdy je nap��klad ohro�en n� �ivot (pro�itek klinick� smrti) anebo jinak naru�ena rovnov�ha na�eho nev�dom� (vznik "st�nu" v nev�dom�). Lze je v�ak vyvolat i jist�mi um�l�mi procedurami, jako je t�eba meditace, u�it� r�zn�ch psychedelick�ch chemick�ch l�tek, holotropn� d�ch�n� apod. Nejv�t�� v�znam pro lidskou spole�nost ov�em maj� numin�zn� sd�len� formou osv�cen� nebo viz� r�zn�ch prorok�, kter� se �asto st�vaj� z�kladem r�zn�ch mytologi� a cel�ch na nich spo��vaj�c�ch lidsk�ch kultur. Ani tyto zjeven� zpr�vy v�ak nelze zam��ovat p��mo za realitu, t�eba�e r�zn� n�bo�ensk� hnut�, kter� je p�ijala za nezpochybniteln�, k tomu maj� sklon.

Carl Gustav Jung a jeho n�sledovn�ci provedli rozs�hlou v�deckou anal�zu v�ech historicky dostupn�ch mytologi� a zjistili, �e se navz�jem co do obsahu nevylu�uj�, naopak, �e to jsou sociokulturn� r�zn� vysp�l� sv�dectv� o t�e numin�zn� (bo�sk�) oblasti jsoucna, do n� nem�me p��stup prost�ednictv�m na�ich smysl�. Vy�aduj� ov�em v�dy pro spr�vn� pochopen� sv�ho v�znamu srovn�vac� anal�zu a zhodnocen�. V�echna tato sv�dectv�, kter� se v ur�it� dob� mohla lidem jevit jako naprosto nesporn�, nemus� obst�t, jsou-li zkoum�na jako v�decky testovateln�, objektivn� ov��iteln� pravda. I v�roky n�kter�ch n�bo�ensk�ch sv�tc� se mohou d��ve nebo pozd�ji uk�zat jako ne zcela pravdiv� a p�estanou platit, nebo� pravdivost obecn� nez�vis� na v�znamu nebo postaven� osob v ur�it� spole�ensk� instituci, n�bo�ensk� instituce nevyj�maje. Z tohoto hlediska dnes proto mus�me p�istupovat skepticky i k �ad� dobov�ch interpretac� d�vn�ch numin�zn�ch zpr�v, na n� se v sou�asnosti odvol�v� �ada stoupenc� hnut� nov�ho v�ku se z�m�rem zpochybnit dne�n� v�deck� v�d�n�, nebo p��mo jako argument proti n�mu. Je t�eba si uv�domit, �e n�kter� fenom�ny nev�dom� nebylo mo�n� v kter�koli dob� popsat jazykem, na jak� jsme dnes zvykl� z v�dy, a byly proto vyjad�ov�ny obrazn�, jako je tomu nap��klad v Moj��ov� Genesis nebo v �ad� buddhistick�ch a jin�ch mytologick�ch text�. Budeme-li je v sou�asnosti interpretovat pomoc� nov�ch v�deck�ch paradigmat, nep�jde obvykle o zpochybn�n� jejich smyslu, ale pouze o vyj�d�en� tohoto smyslu v nov�j��m, adekv�tn�j��m sociokulturn�m k�du.

Odezva na p��rodov�deck� materialismus na�� doby

Filosoficko-n�bo�ensk� a spole�ensk� hnut� naz�van� nov� v�k (new age) dos�hlo velk�ho rozkv�tu hlavn� v druh� polovin� dvac�t�ho stolet�. Pat�� k n�mu pestr� sm�sice sm�r� a osobnost�, kter� se eklektick�m a �asto dost naivn�m zp�sobem pokou�ej� reagovat na krizi soudob�ho p��rodov�deck�ho materialismu a osv�censk�ho racionalismu, kter�, realizov�n v civiliza�n�ch technologi�ch, dovedl vysp�lou spole�nost nejen k materi�ln�mu blahobytu, ale tak� - d�ky sv� jednostrann� konzumn� orientaci - ke ztr�t� spiritu�ln�ch (numin�zn�ch) hodnot lidsk�ho �ivota. Jeho ideov�m z�kladem jsou �asto filosofick� sm�ry, kter� m�lo (pokud v�bec) porozum�ly soudob�mu stavu a v�vojov�m mo�nostem v�deck�ho v�d�n� a ��d� se v�cem�n� jen intuitivn�m tu�en�m, �e z�padn� racionalistick� p��rodn� v�da zklamala. Toto zprvu jen mlhav� tu�en� p�ich�zej�c� z lidsk�ho nev�dom� se v posledn�ch desetilet�ch st�v� st�le v�ce v�dom�m, postupn� se ���� a vyvol�v� ve�ejn� lidsk� aktivity, kter� cht�j� t�to spole�ensk� krizi �elit.

Hlavn�m spole�n�m znakem v�ech sm�r� hnut� nov�ho v�ku je hled�n� nov� spirituality, odpov�daj�c� dne�n� dob�. Toto hnut� jako celek nen� v p��sn�m smyslu slova ur�it�m uzav�en�m konkr�tn�m n�bo�enstv�m nebo mytologi�, ale je to voln� asociace r�zn�ch duchovn�ch aktivit, idej� a hypot�z, jej�m� c�lem je nalezen� nov� spiritu�ln� alternativy k dne�n� z�padn� kultu�e a jej�m n�bo�ensk�m cest�m. Vytv��� tedy "nov�" esoterismus s vyu�it�m mnoha r�zn�ch historicky vznikl�ch nauk, jako je nap��klad magie, alchymie, astrologie, renesan�n� hermetismus, zen buddhismus, j�ga, antroposofie, teosofie, a dopl�uje jej i o n�kter� vhodn� vybran� poznatky a kauz�ln� z�kony ze soudob�ch p��rodov�deck�ch a psychologick�ch obor�. Odm�t� v�ak testovatelnou pravdu (paradigma) v�deck�ho v�d�n� jako celku, nebo� z�padn� v�da pr� zklamala nad�je, kter� do n� byly lidmi vkl�d�ny. Je proto t�eba hledat a nal�zt nov�, jin� ne� v�deck� paradigma jsoucna. Pro tento sv�j programov� eklekticismus a nep��telsk� postoj k v�d� b�v� hnut� nov�ho v�ku za�azov�no k jedn� z forem postmodernismu.

Autor kultovn�ch knih

V na�em polemick�m pojedn�n� nen� mo�no podrobn� analyzovat mnoho d�l a autor�, kter� lze tak �i onak za�adit do hnut� nov�ho v�ku. Soust�ed�me se proto hlavn� na d�lo jednoho velice zn�m�ho autora, o n�m� nem��e b�t pochyb, �e jeho tvorba spl�uje v�echny znaky t�to nov� spirituality, a jeho� spisy dos�hly pom�rn� �irok�ho uplatn�n� mezi z�padn�mi �ten��i. Jde o Neala Donalda Walsche a jeho st�le se roz�i�uj�c� kni�n� sd�len� formou "neobvykl�ho dialogu", nazvan� Hovory s Bohem I-III (Praha 1998-1999, n�sleduj�c� citace budou ozna�eny HsB) a pozd�ji i P��telstv� s Bohem (Praha 2000, v citac�ch PsB) a dal��.

N. D. Walsch p�vodn� za�al studovat na univerzit� ve Wisconsinu, kterou v�ak nedokon�il, proto�e neprosp�val v p�edm�tech jako biologie, algebra nebo geometrie (PsB, str. 101). Pracoval potom del�� dobu v rozhlase, pozd�ji v oblasti �urnalistiky a reklamy a m�lem se stal i duchovn�m presbyteri�nsk� c�rkve, kdy� se p�edt�m ve sv�ch dvaceti letech vzdal ��mskokatolick� v�ry. Ani tady se mu v�ak nepoda�ilo nal�zt Boha, jak�ho hledal - Boha, kter�ho by se nemusel b�t. Hledal, jak p�e, Boha u luter�n�, metodist�, baptist� a kongregacionalist�, a v�ichni mu nab�zeli teologii zalo�enou na strachu. Za�al studovat judaismus, buddhismus a v�echny "ismy", kter� na�el, a nic mu nevyhovovalo. A� nakonec dos�hl vz�jemn�ho porozum�n� u zcela netradi�n�ch, nov� se tvo��c�ch c�rkv�, jako byla nap��klad Sjednocen� c�rkev n�bo�ensk� v�dy apod. (PsB, str. 209). Pro�el ve sv�m dosavadn�m �ivot� p�ti man�elstv�mi a m�l �adu neman�elsk�ch d�t�, proto�e se v�dycky - jak ��k� - choval stejn� sobecky a nezodpov�dn�. V dev�ta�ty�iceti letech zjistil, �e je �pln� s�m. Jeho kari�ra ani zdrav� nebyly o moc lep�� ne� jeho milostn� �ivot. A tak jedn� �norov� noci v roce 1992 za�al ps�t sv�j rozhn�van� dopis Bohu (PsB, str. 228-229). K jeho p�ekvapen� odpov�� pr� p�i�la ve form� slov �eptan�ch bezhlas�m hlasem a on je za�al zapisovat. Tak vznikla podle Walsche s�rie knih Hovory s Bohem, kter� se staly bestsellery (HsB III, str. 9), a on zbohatl. O sv� t�et� knize hovor� ��k�: "V���m, �e je to posv�tn� kniha. Dnes si uv�domuji, �e to plat� o cel� trilogii a �e ji lid� budou ��st a studovat po desetilet�, a dokonce po cel� generace. Mo�n� po cel� stalet�." (HsB III, str. 10) Dom��livost mu tedy nechyb�.

V�imn�me si nyn� hlavn�ch probl�m� a t�mat, kter� Walsch ve v�ech sv�ch knih�ch sleduje a st�le znovu se k nim vrac�, nebo� jsou to tak� hlavn� t�mata spirituality nov�ho v�ku.

Co ��k� Walsch�v B�h?

B�h ve sv�m neobvykl�m dialogu s Walschem s�m o sob� a o sv�m vztahu k �lov�ku prohla�uje: "B�h je pozorovatel, nikoli tv�rce. B�h je p�ipraven v�m pomoci, ale ne takov�m zp�sobem, jak mo�n� o�ek�v�te. �kolem Boha nen� vytv��et okolnosti a podm�nky va�eho �ivota. B�h v�s stvo�il podle obrazu sv�ho. Vy tvo��te zbytek u�it�m schopnost�, kter� v�m dal B�h. B�h stvo�il �ivot. Dal v�ak �lov�ku svobodnou v�li, aby se sv�m �ivotem mohl nakl�dat podle sv�ho p��n�. V tomto smyslu je va�e v�le v�l� Bo��. Sv�j �ivot �ijete tak, jak jej �ijete, a j� v�m do toho nezasahuji. Tohle je velk� iluze, v n� �ijete: �e Boha zaj�m�, co d�l�te. Nezaj�m� m�, co d�l�te, ale vy to nechcete sly�et." (HsBI, str. 26)

Svou neomezenou toleranci k �lov�ku a povahu lidsk� svobody pak up�es�uje Walsch�v B�h takto: "Vy lid� nem��ete vytvo�it nic - ani my�lenku, ani p�edm�t, ani ud�lost - co by se vymykalo Bo��mu pl�nu. Nebo� sou��st� Bo��ho pl�nu je, abyste tvo�ili v�echno, co chcete. V t�to svobod� spo��v� va�e pozn�n� Boha jako Boha - a pro takov� pozn�n� jsem v�s stvo�il. Proto jsem stvo�il �ivot. Zlo je to, �emu ��k�te zlo. A dokonce i to miluji, nebo� jedin� skrze to, �emu ��k�te zlo, m��ete poznat dobro; jedin� skrze to, �emu ��k�te pr�ce ��bla, m��ete poznat a vykon�vat pr�ci Bo��. Ned�v�m p�ednost hork�mu p�ed studen�m, vysok�mu p�ed n�zk�m, prav�mu p�ed lev�m. To v�e je relativn�. V�echno je sou��st� toho, co je. "Dobro" nemiluji v�ce, ne� miluji "zlo". Hitler ode�el do nebe. A� to pochop�te, porozum�te Bohu." (HsB I, str. 69-70)

Walsch�v B�h je B�h bez spravedlnosti, nikoho netrest� ani neodm��uje, nebo� p�i neexistenci nebo nerozli�itelnosti dobra a zla nen� za co trestat nebo odm��ovat. Kdy� se autor sv�ho Boha v�slovn� pt�, zda se �lov�k p�i neexistenci pekla nemus� b�t posmrtn� odplaty, je mu odpov�zeno:

"Vy sami si vytv���te pravidla. A vy sami posuzujete, jak je dodr�ujete. Nebo� vy jste ti, kdo rozhodli o tom, ��m skute�n� jste - a ��m chcete b�t. A vy jste jedin�, kdo mohou posoudit, jak na tom jste. Nikdo jin� v�s nebude nikdy soudit, nebo� pro� by m�l B�h soudit tvory, kter� s�m stvo�il? Kdybych byl cht�l, abyste d�lali v�echno dokonale, byl bych v�s nechal ve stavu naprost� dokonalosti, z kter�ho poch�z�te. - Proto odpov�� na tvou ot�zku zn�: Ano, m��ete si d�lat, co chcete, a nemus�te se b�t odplaty. Bude v�ak dobr�, kdy� si uv�dom�te d�sledky. D�sledky jsou p�irozen� n�sledky. Ty jsou n���m jin�m ne� odplatou nebo trestem. N�sledky jsou prost� t�m, k �emu vede aplikace p��rodn�ch z�kon�. Jsou t�m, co se d�je v d�sledku toho, co se ud�lo p�edt�m. - To, co v�m p�ipad� jako trest - nebo to, co pova�ujete za zlo - nen� ni��m ne� p�soben�m p��rodn�ch z�kon�." (HsBI, str. 51-52)

Ot�zka existence dobra a zla se ve Walschov�ch knih�ch neust�le vrac� a je �asto demonstrov�na na p��padu Adolfa Hitlera, nebo� o jeho zlo�innosti ��dn� norm�ln� �lov�k obvykle nepochybuje. Walsch�v B�h proto n�kolikr�t vysv�tluje, pro� Hitler p�i�el do nebe:

"Hitler �el do nebe z t�chto d�vod�: Proto�e neexistuje peklo, nemohl j�t jinam. Jeho �iny bys ozna�il za chyby - a chyby nelze trestat odsouzen�m. Chybuj�c�mu je t�eba poskytnout p��le�itost k n�prav�, k r�stu. Chyby, je� Hitler ud�lal, nijak nepo�kodily ani neubl�ily t�m, jejich� smrt zavinil. Tito lid� byli osvobozeni ze sv�ho pozemsk�ho otroctv� jako mot�l opou�t�j�c� svou kuklu. Poz�stal� oplak�vali jejich smrt jen proto, �e nev�d�, do jak�ho kr�sn�ho sv�ta ode�li. Ten, kdo poznal smrt, u� nikdy netruchl� nad smrt� druh�ch." (HsB II, str. 52)

A proto�e autor st�le nech�pe, jak by mohl p�ij�t Hitler do nebe a b�t odm�n�n za to, co sp�chal, jeho B�h mu to op�t vysv�tluje: "Proto�e neud�lal nic "�patn�ho". Hitler prost� ud�lal, co ud�lal. Mus�m ti p�ipomenout, �e celou �adu let miliony lid� v��ily, �e Hitler m� pravdu. Jak by tomu nev��il on s�m? - P�edev��m si uv�dom, �e smrt nen� konec, ale za��tek; nen� to hr�za, ale radost. Nej��astn�j�� okam�ik tv�ho �ivota bude okam�ik tv� smrti. Je tomu tak proto, �e �ivot nekon��, ale pokra�uje tak n�dhern� a radostn�, �e to je obt�n� popsat a nemo�n� pochopit. Proto si mus� uv�domit, �e Hitler nikomu neubl�il. V jist�m smyslu lidem nezp�sobil utrpen�, ale naopak je utrpen� zbavil. - Nikdo ned�l� nic, co by bylo �patn� z hlediska jeho modelu sv�ta. Jestli�e si mysl�, �e Hitler jednal ��len� a uv�domoval si, �e je ��len�, pak nev� nic o slo�itosti lidsk�ho �ivota." (HsB II, str. 64-65)

Zd� se, �e Walsch�v B�h, kter� se �asto prohla�uje za "l�sku samu" a ke kter�mu autor p�ilnul proto, �e to nen� B�h nah�n�j�c� strach, �lov�ku ned�v� ��dnou orientaci pro jeho �ivot. Vybavil jej jakoby jen svobodnou v�l� bez jak�hokoli omezen�. Tento jeho dar, v�etn� z�ruky, �e nebude �lov�ka za nic trestat, proto�e z bo��ho hlediska ��dn� zlo neexistuje, se n�m v�ak m��e jevit v re�ln�m pozemsk�m �ivot�, kter� jako lid� �ijeme, jako danajsk� dar, zp�sobuj�c� zcela re�ln� nezm�rn� lidsk� utrpen�. A Walsch�v B�h k tomu pouze p�ihl��, a nenazna�uje ��dn�m obecn�m pravidlem, jakou cestu zvolit, aby se toho mohl �lov�k vyst��hat. Autor se ho proto pt�, jak� je prav� cesta k Bohu do nebe a k nalezen� nirv�ny. Jsou to p��sn� mor�ln� z�sady, nebo d�l�n� si opravdu v�eho, co chceme?

A jeho B�h mu odpov�d�: "Za�nu pon�kud p�ekvapuj�c�m prohl�en�m - a mo�n�, �e se dotknu c�t�n� mnoha lid�. Nic takov�ho jako deset p�ik�z�n� neexistuje. - Komu bych p�ikazoval? Sob�? A k �emu by byla takov� p�ik�z�n�? Cokoli chci, to je. - A kdybych n�jak� p�ik�z�n� vydal, nebyla by automaticky nedodr�ov�na? Jak bych si n�co mohl p��t tak nal�hav�, abych to p�ik�zal - a pak jen sed�l a d�val se, jak se to ned�je? - Stvo�il jsem v�s podle sv� podoby. A n�co jsem v�m sl�bil. Jasn� jsem v�m �ekl, jak� to bude, a� se se mnou sjednot�te. Jste up��mn� hleda�i, jako byl Moj��. I Moj�� ��dal odpov�di. - A j� jsem p�i�el k Moj��ovi, jako te� p�ich�z�m k v�m, s bo�skou �mluvou - v��n�m slibem - naprosto jist�m z�vazkem. - To jsou m� z�vazky, nikoli m� p�ik�z�n�. - Nebo� komu bych p�ikazoval? A koho bych trestal, kdyby m� p�ik�z�n� nebyla dodr�ov�na? Existuji jen j�." (HsB I, str. 99-102)

Autor knihy se v�ak s t�mto vysv�tlen�m nespokojuje a pt� se znovu, zda opravdu nemus�me dodr�ovat desatero p�ik�z�n�, abychom se dostali do nebe. Jeho B�h mu pak vysv�tluje, co je nebe, takto: "Nemus�te se sna�it dostat se do nebe. Mus�te si jen uv�domit, �e tam u� jste. Mus�te to jen pochopit, nemus�te se o to sna�it. Nem��ete j�t tam, kde u� jste. - Osv�cen� je pochopen�, �e nemus�te nikam j�t, �e nemus�te nic d�lat a �e nemus�te b�t ni��m jin�m ne� t�m, ��m u� jste. Jste na cest� nikam. Nebe - jak tomu ��k�te - nen� nikde." (HsB I, str. 102-103)

Mor�lka "nov� spirituality" a k�es�anstv�

Z�kladn� axiom, kter� prol�n� cel�m Walschov�m dialogem s Bohem, stanov�, �e �lov�k m� absolutn� svobodu, m��e d�lat kdykoli cokoli a B�h ho za to nem� pro� trestat, proto�e mu s�m pr�v� tuto svobodu dal. Nejen to, B�h m� podle tohoto dialogu dokonce eminentn� z�jem na tom, aby si ka�d� �lov�k svobodn� vyzkou�el cokoli, nebo� pr�v� tak pr� B�h nejl�pe pozn�v� s�m sebe. Bez ohledu na "Desatero Bo��ch z�vazk�" m��e tedy �lov�k poru�ovat cokoli podle sv� svobodn� volby, nebo� z�vazky - t�eba�e jsou formulov�ny jako by platily pro �lov�ka - se ho pr� ve skute�nosti net�kaj�, jsou to pouze jak�si jednostrann� Bo�� z�vazky v��i �lov�ku. V�e, co t�to na�� svobod� v z�vislosti na na�ich "zastaral�ch" mor�ln�ch koncepc�ch n�jak br�n�, jsme si podle Walschova Boha vymysleli my sami a vt�lili to pak do sv�ch dosavadn�ch n�bo�ensk�ch p�edstav.

Ka�d�ho z n�s by jist� zaj�malo, pro� by pr�v� nyn� m�ly nastat tyto radik�ln� zm�ny v Bo��m postoji k n�m, kdy� o nich lidstvo doposud v cel� sv� historii nesly�elo. Chce snad nyn� tento B�h "po�ehnat" tomu, co jsme d��ve my lid� chybn� ch�pali jako zlo, a doc�lit, aby se dne�n� zl� lid� se �patn�m sv�dom�m p�estali b�t zlo konat? O p���in�ch zm�ny se v�ak nic v�znamn�ho nedov�me. Walsch�v B�h, kter� ned�v� �lov�ku ��dnou jasnou orientaci pro �ivot, by v�ak byl fakticky k �lov�ku zl�, proto�e by ho nechal v jeho �ivot� re�ln� protrp�t v�e, co si svobodn� zvol�, a jen by k tomu p�ihl�el. Svoboda tohoto typu v�ak je pro lidstvo velice ne��douc� z hlediska jeho p�e�it�. Ka�d�, kdo m� ur�itou znalost o re�ln�m v�voji lidsk� spole�nosti, dob�e v�, �e dosavadn� v historii uplat�ovan� lidsk� svoboda, a� usm�r�ov�na mnoha obecn� platn�mi p��kazy a z�kazy kodifikovan�mi v r�zn�ch z�konn�ch kodexech, p�ivedla lidstvo do situace, v n� dnes je. Absolutn� svoboda ka�d�ho jednotlivce, pokud si n�co takov�ho v�bec dovedeme p�edstavit, by ve sv�ch re�ln�ch d�sledc�ch uvrhla n� sv�t do je�t� v�t��ho chaosu a vedla by p�i soudob� �rovni na�ich technologi� k rychl� sebelikvidaci cel�ho lidstva.

Pov�imn�me si podrobn�ji na n�kolika p��kladech, kter� Walsche zvl᚝ zaj�maj�, co konkr�tn� jeho B�h lidem v oblasti mor�lky doporu�uje. Zvl᚝ podrobn� sledovan�m t�matem ve v�ech jeho knih�ch je sexualita. Je to t�ma jist� zaj�mav�, nebo� v�ichni lid� maj� sexu�ln� dispozice apriorn� d�ny a maj� pro n� vrozen� vysok� stupe� pocitov�ho ohodnocen�. S�m autor, jak u� jsme se zm�nili, pro�il sexu�ln� bohat� a sobeck� �ivot a ned�lal si velk� starosti o ty, kter� t�mto sv�m chov�n�m t�ce poznamenal. Kdyby v��il v k�es�ansk�ho Boha, c�til by ur�it� siln� v��itky sv�dom�, ale jeho B�h se k t�mto probl�m�m stav� jinak. ��k�: "Ud�lali jste ze sexuality n�co tak �pinav�ho a ostudn�ho, �e se styd�te o n� mluvit. - A pokud jde o spole�ensky slu�n� chov�n�, ten pojem ud�lal pro potla�en� lidsk� radosti v�c, ne� jak�koli jin� racion�ln� konstrukce - s v�jimkou n�zoru, �e B�h je trestaj�c� B�h. - Nejen v sexu�ln�ch z�le�itostech, ale v cel�m sv�m �ivot� se nikdy nevzd�vej n��eho jen proto, �e by to poru�ilo n��� pravidla slu�n�ho chov�n�. - "Slu�n� chov�n�" nen� v�dycky chov�n�, kter� je ve va�em z�jmu. M�lokdy je to chov�n�, kter� v�m p�in�� radost. " �eknu ti tohle: Nestvo�il jsem nic opovr�en�hodn�ho - a jak ��k� v� Shakespeare, nic nen� "�patn�", pokud si to nemysl�me. - "Zvrhl�" sexu�ln� styky? Jestli�e nikomu neubli�uj� a v�ichni z��astn�n� s nimi souhlas�, pro� by m�ly b�t pova�ov�ny za "�patn�"? Sexu�ln� styky bez l�sky? O tom se debatuje od po��tku �asu. Kdykoli sly��m tuto ot�zku, m�m chu� vej�t do m�stnosti pln� lid� a zeptat se: "Je tady n�kdo, kdo nikdy nem�l sexu�ln� styk s n�k�m jin�m ne� se sv�m st�l�m partnerem nebo partnerkou?" - V osv�cen�ch spole�nostech nejsou d�ti nikdy napom�n�ny a "napravov�ny", kdy� za�nou nach�zet rozko� ve sv� p�irozenosti. Sexualita jejich rodi�� p�ed nimi nen� �zkostliv� skr�v�na. Nah� t�lo je pova�ov�no za n�co p�irozen�ho a kr�sn�ho, nikoli za n�co, za co je t�eba se styd�t. V n�kter�ch spole�nostech rodi�e soulo�� v p��tomnosti d�t� - a co jin�ho by m�lo d�tem l�pe uk�zat kr�su a �istou radost sexu�ln�ho vyj�d�en� l�sky? nebo� rodi�e sv�m p��kladem neust�le d�tem ukazuj� "spr�vnost" a "nespr�vnost" ve�ker�ho chov�n� a d�ti zas p�ij�maj� v�echno, co si rodi�e mysl�, co d�laj� a co ��kaj�." (HsB II, str. 96-105)

Na v�slovn� Walsch�v dotaz, jak posuzovat n�klonnost a milostn� vztahy s n�kolika lidmi najednou, jeho B�h odpov�d�: "Pro� bys m�l omezovat svou l�sku na jedin�ho �lov�ka? Pro� bys m�l l�sku jakkoli omezovat? - Tvoje vlastn� zku�enost t� u��, �e milovat je to nejkr�sn�j��, co m��e� d�lat. Zato tvoji rodi�e, u�itel� a kn�� t� u�� n�co jin�ho - �e sm� milovat jen jedin�ho �lov�ka. A to nemluv�m jen o sexu�ln�ch vztaz�ch. C�t�-li siln� vztah ke dv�ma lidem z�rove�, �asto m� pocit, jako bys byl jednomu z nich nev�rn�. Pak tedy nevyjad�uje� skute�nou l�sku. - Ka�d� pokus omezit p�irozen� projev l�sky je omezov�n�m svobody - a tedy omezov�n�m du�e. nebo� du�e je zosobn�n� svoboda. B�h je svoboda - nebo� B�h je naprosto neomezen�. Du�e je miniaturn� B�h." (HsB III, str. 184-185)

Pokud jde o samu existenci man�elstv�, dozv�me se od Walschova Boha n�sleduj�c� hodnocen�: "Man�elstv� by bylo nejvy���m potvrzen�m l�sky jedin� tehdy, kdyby v�m umo�nilo vyj�d�it neomezenou, v��nou a svobodnou l�sku. Ve skute�nosti v�ak v man�elstv� sni�ujete svou l�sku na �rove� slibu �i z�ruky. Man�elstv� je snaha zaru�it, aby to, co je dnes, trvalo v��n�. - Stoj� za pov�imnut�, �e ��dn� duchovn� mistr nebyl nikdy �enat�. - Mist�i se ne�en�, proto�e nemohou pravdiv� prohl�sit to, co od nich vy�aduje man�elsk� slib: �e jeden �lov�k je pro n� v�znamn�j�� ne� jin� �lov�k. N�co takov�ho mistr nem��e prohl�sit, stejn� jako to nem��e prohl�sit B�h. Fakt je, �e v�s man�elsk� slib nut� u�init velice bezbo�n� prohl�en�. Je vrcholem ironie, �e pova�ujete man�elsk� slib za ten nejposv�tn�j�� slib, a�koli B�h s�m by takov� slib nikdy nedal. Abyste ospravedlnili sv� lidsk� obavy, vymysleli jste si Boha, kter� se chov� jako vy. Proto mluv�te nap��klad o "slibu", jej� dal B�h sv�mu "vyvolen�mu n�rodu". Neum�te si p�edstavit Boha, kter� miluje v�echny stejn�, a proto jste si vymysleli Boha, kter� miluje jen n�kter� lidi z ur�it�ch d�vod�. A t�mto sv�m v�mysl�m ��k�te n�bo�enstv�. J� tomu ��k�m blasf�mie. nebo� my�lenka, �e B�h miluje jednoho �lov�ka v�c ne� jin�ho, nen� pravdiv� - a ob�ady, kter� od v�s vy�aduj�, abyste n�co takov�ho prohl�sili, nejsou ni��m ne� rouh�n�m. - ��k�te, �e chcete naj�t cestu k Bohu, a j� v�m ��k�m, �e v�m v tom br�n� va�e n�bo�enstv�." (HsB III, str. 202-205)

��belsk� klam

To, co Walsch�v B�h proklamuje jako nov� formy sv� l�skypln� sou�innosti s �lov�kem, nejen odporuje z�kladn�m po�adavk�m sebez�chovy lidstva na Zemi, ale odporuje to i element�rn�m po�adavk�m lidsk� mor�lky a slu�nosti. Jeho principy ospravedl�uj� nejbrut�ln�j�� a nejodporn�j�� lidsk� zlo�iny, jak� kdy byly v historii lidstva sp�ch�ny, v�etn� zlo�in� z �ry hitlerismu.

Lze si proto opr�vn�n� polo�it ot�zku, zda tyto obsahov� odli�nosti v jeho sd�len� mohou poch�zet ze stejn�ho zdroje, jak� maj� tradi�n� numin�zn� zpr�vy z nev�dom�. C. G. Jung, kter� se dlouhodob� a velice systematicky zab�val vyhodnocov�n�m zpr�v z nev�dom�, k tomuto probl�mu ve sv� studii Modern� m�tus poznamen�v�: "Pokud numin�zn� obsahy u��vaj� v�cem�n� tradi�n�ch forem, nen� ��dn�ho d�vodu k zneklidn�n�, ale prozrazuj�-li sv�j archaismus neobvykl�mi a pohor�liv�mi vlastnostmi, st�v� se v�c problematickou a trapnou. Vyvst�v� pak pochybnost, zda nejsou nakonec pr�v� tak iluzorn� jako p�eludy sv�ta smysl�. M��e se potom vyskytnout p��pad, �e zjeven�, kter� se zpo��tku jevilo jako zjeven� Bo��, je nakonec prokleto jako "diabolica fraus" (��belsk� klam)."

Z hlediska hlubinn� psychologie pro�il Walsch jist� velice problematick� individu�ln� �ivot, jeho� sexu�ln� i jin� mor�ln� peripetie p�ed sv�mi �ten��i nikterak netaj�. Lze se proto opr�vn�n� domn�vat, �e v jeho nev�dom� vznikl siln� negativn� "st�n" s p��slu�nou zp�tnou tendenc� ke kompenzaci ve v�dom� aktivit�. Pro jeho neobvykl� dialog s Bohem by se proto mohlo nal�zt i odborn� psychiatrick� vysv�tlen�. Podrobn�j�� anal�zou jeho osobnosti by nap��klad mohlo vyj�t najevo, �e skute�n�m zdrojem, s n�m� se ve sv�m nev�dom� spojuje, nen� B�h, ale sp�e n�kter� z takzvan�ch "zl�ch bytost�", kter� obecn� maj� v lidsk�m nev�dom� tak� sv� re�ln� pam�ov� m�sto. Lidsk� nev�dom� je toti� pam�t� cel� k n�m sm��uj�c� evoluce. Archetyp�ln� vzory lidsk�ho bytostn�ho J� proto obsahuj� "sv�tl�" i "temn�" str�nky a kombinuj� dobro a zlo do paradoxn�ho celku. V tomto smyslu m��e konkr�tn� lidsk� bytostn� J� obsahovat i "��belsk� klam" jako zosobn�n� toho, co bylo v�domou �innost� p��slu�n�ho �lov�ka dlouhodob� vyt�s�ov�no. P��tomnost zla v individu�ln�m bytostn�m J� ov�em neznamen�, �e zlo je p��tomno i v Bytostn�m J� kosmu, v Bohu, jak je to prezentov�no v cel�m Walschov� dialogu.

"Nov� spiritualita" nen� v�bec nov�

Pozitivn� str�nkou cel�ho hnut� nov�ho v�ku z�stane, �e z�eteln� odhaluje skute�n� existuj�c� civiliza�n� krizi a bezv�chodnost, v n� se ocitlo technologicky vysp�l� lidstvo na�� doby. Jednostrann� orientace �lov�ka na materi�ln� konzumn� hodnoty vedla k nez�jmu o numin�zn� jsoucno, kter� vytv��� dominantn� archetyp na�eho nev�dom�, a proto i ke ztr�t� skute�n�ho smyslu na�eho �ivota. Hnut� nov�ho v�ku ve sv�m celku usiluje o vytvo�en� nov�ho j�dra univerz�ln�ho bratrstv� a humanity bez ohledu na rasy, vyzn�n� a kasty, a pozitivn� proto podn�cuje ke komparativn�mu studiu n�bo�enstv�, filosofie a v�dy, kter� by vedlo k obnoven� ztracen� spirituality. Obsahuje v�ak z�kladn� nedostatek postmodernismu, j�m� je nepochopen� charakteru v�deck�ho v�d�n� jako otev�en�, dosud nejvy��� �rovn� sociokulturn� pam�ti, zejm�na pak nepochopen� faktu, �e samo lidsk� nev�dom� lze tak� zkoumat v�decky. Pozn�vac� mo�nosti v�dy neskon�ily vznikem modern� p��rodn� v�dy, n�br� roz���ily se tak, �e vzniklo nov� v�deck� paradigma, kter� se dnes vztahuje na cel� n�m zn�m� jsoucno. Mystick� jevy, kter� byly je�t� doned�vna p�edm�tem jen spekulativn� filosofick�ho zkoum�n� r�zn�ch uzav�en�ch "esoterick�ch spole�nost�", se dnes (p�edev��m z�sluhou hlubinn� jungovsk� psychologie) daj� zkoumat objektivn� testovateln�mi metodami v�dy.

V literatu�e nov�ho v�ku jsou vysoce p�ecen�ny mo�nosti zdokonalov�n� �lov�ka. �lov�k je pova�ov�n za spolutv�rce kosmu, za kreativn� zdroj, kter� se v procesu neust�l�ch reinkarnac� m��e vracet do �asov�ho jsoucna a za��nat zde st�le znovu. N�kte�� praktikuj�c� stoupenci hnut� nov�ho v�ku, kte�� v sob� objevili r�zn� druhy mystick� senzibility a dost dob�e nech�pou, jak a pro� k tomu do�lo, pova�uj� �asto v�skyt t�chto dispozic za d�kaz sv� mimo��dnosti, t�eba�e hlubinn� psychologie ji� dok�e vysv�tlit jej� p�vod p�irozen�, nespekulativn�. V�skyt mystick� senzibility (mimo��dn� citlivosti v��i lidsk�mu nev�dom�) ostatn� prov�z� �lov�ka ji� od jeho vzniku a v�dycky byl p�edm�tem mimo��dn�ho z�jmu. Vznikaly nap��klad r�zn� tajn� spolky, v nich� se p�stovala �ern� a b�l� magie, spiritismus a jasnovidectv�. V n�kter�ch t�chto spolc�ch byla nadm�rn� exaltace �lov�ka vystup�ov�na dokonce a� k satanismu.

Mezi tv�rci "nov� spirituality" se rovn� nikde neobjevuje ani zm�nka o pam�ov�m uspo��d�n� cel�ho jsoucna a o nov�m pam�ov�m paradigmatu, kter� potvrdila nejen p��rodn� v�da a kybernetika, ale i psychologie lidsk�ho nev�dom�. Vesm�r modern� v�dy ji� nen� vysv�tliteln� jen pomoc� hmotn�-energetick�ch kauz�ln�ch model�, s jak�mi v�da pracovala p�ed vznikem kvantov� mechaniky, teorie velk�ho t�esku a genetiky. Jsoucno si "pamatuje" svou minulost a tato jeho pam� pak spolup�sob� v p��tomnosti syst�m� na tvorb� jejich budoucnosti. Toto zji�t�n� se v�ak net�k� jen hmotn�-energetick�ch proces�, n�br� i lidsk� psychiky, v�dom� i nev�dom�. Psychologie lidsk�ho nev�dom� p�inesla nov� poznatky, kter� komplement�rn� doplnily p��rodov�decko-kybernetickou koncepci pam�ti jsoucna a maj� rozhoduj�c� v�znam pro pochopen� duchovn� dimenze a smyslu kosmu, tedy problematiky, j� se tak �i onak zab�v� tak� hnut� nov�ho v�ku.

Do v�deck�ho v�d�n� v�ak mus� b�t nakonec zavedena i bez�asov� pam� Bytostn�ho J� cel�ho jsoucna, tedy B�h, kter� je pol�rn� v��i v�em prostoro�asov� omezen�m kosm�m. Bez n� se nedaj� vysv�tlit takov� skute�nosti, jako je existence po��te�n�ch pravidel (z�konitost�) rozvoje velk�ho t�esku, vznik nov�ch emergentn�ch evolu�n�ch hladin jsoucna, a zejm�na pak vznik bytost� se sebereflexivn� psychikou, jako je �lov�k, kter� maj� svobodnou v�li.

K celkov�mu pochopen� jsoucna v�ak nep�isp�v� jen pravdiv� v�deck� v�d�n�, nebo� jsoucno m� tak� svou mor�ln� a estetickou dimenzi. Lidsk� bytosti maj� od po��tku sv� existence, tedy mnohem d��ve, ne� v�bec vzniklo v�deck� v�d�n�, ur�itou vrozenou schopnost intuitivn� rozpozn�vat tyto dimenze a hodnotit je. Na rozd�l od ni���ch evolu�n�ch �rovn� jsoucna, jako jsou biologick� a anorganick� struktury, je �lov�k d�ky sv� sebereflexivn� pam�ti a svobodn� v�li jedinou mor�ln� bytost� na Zemi. Je schopen hodnotit svou �innost z hlediska dobra a zla, m� sv�dom�. Rovn� je schopen esteticky ch�pat sv� okol� a v um�leck�ch v�tvorech vyjad�ovat kr�su a dokonalost jsoucna. Jde o specifick� formy lidsk�ho pozn�v�n� skute�nosti, kter� tvo�� ned�ln� celek s rozumovou cestou k pravd�. V�d�n�, v n�m� je pravda propojena s dobrem a kr�sou, obvykle naz�v�me moudrost�.

Nen� bez zaj�mavosti, �e k podobn�mu komplexn�mu ch�p�n� jsoucna obvykle doch�zelo v sociokulturn�ch situac�ch, kdy bylo dosa�eno takov� �rovn� pozn�n�, kterou charakterizujeme jako vznik celkov�ho paradigmatu (obrazu, modelu) jsoucna. V antice �lo nap��klad o aristotelskou synt�zu v�d�n� a ve st�edov�ku o na ni navazuj�c� synt�zu k�es�anskou. V obdob� vysp�l�ho v�deck�ho v�d�n�, kter� pat�� k t�e sociokulturn� evolu�n� tradici, se postupn� dosp�lo k nov�mu velk�mu sjednocen� cel� v�dy pam�ov�m paradigmatem, s jeho� pomoc� dnes m��e doj�t ke vz�jemn�mu prolnut� cel� lidsk� kultury. Ve srovn�n� s t�mto d�jinn�m v�vojem, kter� v sob� zahrnuje sociokulturn� evolu�n� pam�, k n� tak �i onak p�isp�vali v�ichni tvo�iv� p��slu�n�ci lidsk� populace, p�sob� "nov� spiritualita", jakou lidstvu nab�z� N. D. Walsch a jemu bl�zc� stoupenci z hnut� nov�ho v�ku, pon�kud trapn�.

Na konci na�� �vahy by si �ten�� je�t� mohl polo�it ot�zku, pro� tolik zd�raz�ujeme v�znam v�deck�ho v�d�n� v oblasti, kde doposud p�evl�daly filosofick� �vahy, navazuj�c� na intuitivn� (extatick�) mystick� sd�len� z nev�dom�. Je tomu tak proto, �e v�deck� v�d�n� m� svou vlastn� suverenitu, je� nepodl�h� souhlasu �i schvalov�n� ze strany ��dn�ch lidsk�ch mocensk�ch instituc�. Touto specifickou autoritou v�deck�ho v�d�n� je jeho intersubjektivn� prov��iteln� pravdivost, kterou mus� respektovat ka�d�, kdo rozum� jeho obsahu. Ani ta v�ak nen� nikdy definitivn�, nebo� ��dn� lidsk� pozn�n� se nikdy nem��e zcela ztoto�nit s ontick�m jsoucnem, kdy by se �lov�k stal v�ev�douc�m. Je proto na m�st�, aby ka�d� �lov�k, kter� usiluje o pochopen� jsoucna, byl skromn� a nep�edstavoval si, �e kdy� postoup� o kr��ek d�le v pozn�n�, stane se proto Bohem.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).