Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

V souvislosti s proměnami duchovn� atmosf�ry současnosti, kter� se projevuj� např�klad nov�mi př�stupy ve vědě (změnou paradigmatu), z�jmem o esoteriku, alternativn�mi způsoby l�čen� apod., se st�le častěji hovoř� o nov� spiritualitě, nov�m věku (new age), př�padně věku Vodn�ře. Po��dali jsme psychology, teology, filosofy, umělce, vědce i astrology, aby se k t�matu vyj�dřili na z�kladě n�sleduj�c�ch n�mětů a ot�zek.

3. Doch�z� podle v�s na pozad� prob�haj�c�ch změn i k postupn� proměně představy Boha? Pokud ano, jak�m způsobem se tento obraz měn�?

4. Jak� změny a ud�losti souvisej�c� s dan�m "vodn�řsk�m" t�matem na v�s v posledn�ch deseti patn�cti letech nejv�ce zapůsobily - mů�ete je na podporu sv�ho stanoviska uv�st?

***

Marta Foučkov�, autorka metody hlubinn� terapie poskytuj�c� veden� na duchovn� cestě

V posledn� době se mnoho mluv� o proměně duchovn� atmosf�ry a změně v �ivotech lid�. Domn�v�m se v�ak, �e je lidstvo jako celek st�le stejn�. Někdy se dokonce zd�, �e nab�dky současn�ho technick�ho světa způsobuj� je�tě jeho vět�� �padek. Nejedn� se o krizi, ale o polarizaci populace na planetě Zemi. Men�� č�st obyvatel t�to kr�sn� planety ch�pe, �e mus� upř�mně hledat cestu ke změně sama sebe, proto�e jinak k ��dn� změně lidstvo nemů�e dospět.

Cyklick� stř�d�n� kulturn�ch epoch a civilizac� nelze vysvětlit několika větami. Čas změn je je�tě velmi vzd�len. Dnes se ře�� jen nepatrn� d�lč� pravdy, a teprve budoucnost přinese dal�� pozn�n� ve vědě a filosofii.

Ověřila jsem si, �e hmotn� svět je pod př�mou působnost� duchovn�ch sil. Z osobn�ho pohledu si cen�m na ka�d�m předev��m proměny k l�skypln�mu přijet� v�eho a v�ech nejen na Zemi, ale i v cel�m vesm�ru. Př�la bych si, aby ka�d� pochopil, �e v�echna n�bo�enstv� světa, včetně vědy, by měla m�t jen jedin� c�l - vytvořen� jednoho n�bo�enstv� L�sky v srdci. Pak by ka�d� z�roveň věděl, �e je jeden jedin� Bůh, jedin� Absolutno, ať u� ho naz�v�me jakkoliv.

***

Ivo Janou�ek, teoretik vědy, autor knih o nov�ch civilizačn�ch trendech a vysoko�kolsk� učitel

K nov� spiritualitě, k vědom� ř�du

Obecně sd�len� povědom� o proměně spirituality koncem 20. stolet� m� mnoho vidů a n�zorov�ch dimenz�. Mezi hlavn� projevy změn duchovn� atmosf�ry se klade vznik new age (nov� věk nebo t� nov� eon), �irok�ho hnut� se spiritu�ln�mi a synkretick�mi rysy (odtud i někdy přiřazov�n� k nov�m hnut�m n�bo�ensk�m). Vyznačuje se odklonem od čistě racion�ln�ho vědeck�ho pozn�n�, směřuje k holistick�mu viděn� světa se zahrnut�m hlubinn� ekologie (zalo�en� na hypot�ze G�iy a z n� plynouc�ho planet�rn�ho vědom�), reflektuje ideje m�rov�ch hnut� prosazuj�c�ch potřeby nov�ho světov�ho ř�du, ale i třeba v�klady astrologie (přechod ze znamen� Ryb do znamen� Vodn�ře). V n�bo�ensko-filosofick�m nahl�en� hnut� nov�ho věku se prom�taj� mystika, gnose, teosofie, v�chodn� n�bo�enstv�, my�lenka o kosmick�m vědom�. Uveden� rysy nov�ho věku (podle frankfurtsk� �koly se hnut� vyčerpalo a tak zavr�ilo koncem osmdes�t�ch let) nar�� na odm�tav� postoj velk� č�sti vědců a badatelů z oblasti př�rodn�ch věd, tedy osob s kartezi�nsk�m a pozitivistick�m my�len�m. Proto jako v�choz� bod na�eho diskursu o nov� spiritualitě vezměme sp�e liter�rn� prameny řazen� k filosofii vědy, sociologii či ekonomii. Je př�značn� (jak tomu bylo obdobně mnohokr�t v minulosti), �e tyto pr�ce vy�ly a� jako dovr�en� (a chcete-li potvrzeni) proběhl�ch proměn vědom�. Tak se v literatuře uv�d� a př�mo deklaruje "bod obratu" (F. Capra, The Turning Point. Science, Society and Rising Culture, 1982), "nov� civilizace" (A. Toffler, H. Tofflerov�, Creating a New Civilization: The Politics of the Third Wave, 1995), a nastal� proměny se dokl�daj� rozbory nov�ch rysů společnosti.

Zmiňme uv�děn� hlavn� teze: vznik nov� fyziky, poukazov�n� na odvr�cenou stranu ekonomick�ho růstu a jeho neblah� důsledky, nebezpeč� sr�ek civilizac�, syst�mov� pohled na �ivotn� potřeby s preferenc� celistvosti vědom� a zdrav�, demokracie pro 21. stolet� jako cesta přechodu ke slunečn�mu věku. Byť se u autorů projevuje rozd�lnost jejich d�lč�ch z�jmů, shodně vid� poč�tek "bodu obratu" ve změn�ch technologick� z�kladny. Konč� věk fosiln�ch paliv (Capra), vznik� informačn� společnost (Tofflerovi). Novou, kvalitativně vy��� �rovn� rozborů se vyznačuj� pr�ce n�sledn� (např�klad F. Capra, The Web of Life, 1996). Intelektu�ln�, mor�ln� a duchovn� krize společnosti (pojem krize je zde ve smyslu starořeck�ho krit�rion, označuj�c�ho mez, předěl) je poj�m�na komplexně a zdůrazňov�na jsou t�mata nebezpeč� ohro�en� lidstva zneči�těn�m �ivotn�ho prostřed�, kriminality, devalvace tradičn�ch hodnot. Holistick� pohled je patrn� i ve volbě metod a "instrumentaci" (např�klad aplikac� teorie neinvariantn�ch syst�mů, neline�rn� teorie �iv�ch syst�mů).

N�hled na dějiny lidstva obvykle prob�h� prostřednictv�m periodizace, vymezen�m signifikantn�ch předělů, zvl�tě historick�ch dat. Takto dobu, o n� diskutujeme, mů�eme vřadit do poč�tku světověku, world age (označen�, kter� uvedl Radim Palou� v druh� polovině osmdes�t�ch let), za jeho� poč�tečn� bod byl označen rok 1969 jako analogie k poč�tku novověku, za něj� je pova�ov�n rok 1492; datum přist�n� Kolumba u břehů nov�ho světad�lu je tak připodobněno k datu letu prvn�ho Apolla a ke vstupu prvn�ho člověka na jin� nebesk� těleso. Uveďme je�tě, �e v době vzniku pojmu světověk se v literatuře objevovala př�značně př�buzn� označen� jako world art či world music a world literature). Tato data a dobov� vymezen� jsou v�ak pouze pomocn�, orientačn�, ve skutečnosti maj� převraty hlub�� kořeny, jsou předznamen�ny a d�ny objevy věd a techniky; pozn�n� a spiritualita doby jsou tud� spojit� n�doby.

Tak bychom mohli zakreslit historii cesty za pozn�n�m od novověku: l�ta 1500-1700 jsou převratn� v dramatick� změně pohledů na svět jako n�stroj, v abstrahov�n� fenom�nu do modelu (Galileo Galilei; odtud vych�z� i pozděj�� Husserlova fenomenologie, viz jeho Krize evropsk�ch věd), racionalita rozv�jej�c�ho se technicko-vědeck�ho my�len� v letech 1700-1800 podn�tila (a byla sama podněcov�na) prudk� rozvoj matematiky (zvl�tě Leibnizova a Newtonova infinitezim�ln�ho počtu) a fyziky, byla propracov�v�na vědeck� metodika (F. Bacon: induktivn� postup), vědeck� filosofie (kartezi�nstv�).

N�stup modernismu spojen� s industri�ln� revoluc� (danou zvl�tě objevem parn�ho stroje Jamesem Wattem poč�tkem 19. stolet�) je tud� pr�vě v�sledkem předchoz�ch objevů teoretick�ch a znamen� obdob� aplikac� věd v praxi. Stolet� dvac�t� je ve znamen� teorie relativity (Albert Einstein, 1905), teorie neurčitosti (Werner Heisenberg, 1929), kybernetiky (Norbert Wiener, 1948) a n�sledn� informačn� revoluce �edes�t�ch let (j� odpov�d� dobov� slogan Knowledge Power). Obdob� světověku v sedmdes�t�ch letech je prov�zeno vznikem informačn�ch s�t�, v osmdes�t�ch letech "nads�t�" (internet), globalizac�, etablov�n�m pojmů Global Village (uveden�m Marshallem McLuhanem v�ak ji� v �edes�t�ch letech). Přirozenou společenskou platformou se tak st�v� pluralita (prosazovan� Feyerabendov�m sloganem Anything goes!), v uměn� dominuje postmodernismus, dř�věj�� interdisciplinarita (vznik nov�ch discipl�n na pomez� tradičn�ch, v pozitivistick�m hierarchick�m řazen� styčn�ch oborů) přech�z� v transdisciplinaritu vznikem př�čn�ch transteori�, jako jsou dnes popul�rn� Thomova teorie katastrof (1973) a Feingenbaumova teorie chaosu (1975).

Uveden� exkurs do historie vědeckotechnick� kultury je vskutku velice kus�, redukovan� pouze na sled dominantn�ch vydělen�ch ud�lost� (z�jemce o souvisl� v�klad odkazuji na svou pr�ci Gnozeologie komunikac�, Karolinum 2001), je v�ak potřebn� k uveden� nastoupiv�� nov� �ry vědy (New Age of Science), projevuj�c� se zvl�tě v převratu teoretick� fyziky. Ta vych�z� ze zn�m� Boltzmannovy druh� věty termodynamiky (statistick� z�konitosti atomov�ho j�dra), rozvratu klasick� fyziky kvantovou teori� (s nov�m pojet�m prostoru, času, hmoty, objektu, př�činy a n�sledků), Heisenbergovy teorie neurčitosti a Einsteinov�ch snah o vytvořen� jednotn� teorie pole. Pohled na univerzum dov�d� v�ak a� k holistick�mu poj�m�n� (svět jako dynamick� celek, dokladem čeho� mů�e b�t EPR experiment, zalo�en� na bezprostředn�ch vazb�ch hodnot spinu elektronů). Boř� se i dř�ve postulovan� (a dodejme: dosud pře��vaj�c�, vět�inově přij�man�) n�zor o dvoj� cestě, dvoj�m odli�n�m pozn�n� tvrd�ch a měkk�ch jazyků (viz G. P. Snow, Scientific Revolutions and Two Ways of Culture, 1959), tj. př�rodn�ch a protikladně humanitn�ch věd spolu s uměn�m (ty sice maj� protichůdn� v�stupn� směřov�n�, na sv� cestě v�ak měn� směrnici sv�ch trajektori� a nakonec směřuj� k t�mu�: k tao).

Nov� situace ve vědě je deklarov�na posuny od struktur k procesům, od klasick�ch věd k věd�m epistemologick�m, od č�st� k celkům, od distribuce na discipl�ny ke společn�m subjektům, od "exaktn�" pravdy k aproximativn�m popisům, charakteristick� je u��v�n� metafor (F. Capra, Tao of Physics). Nast�v� zřeteln� sjednocov�n� discipl�n (prob�haj�c� integrace biologie a medic�ny, psychiatrie a psychologie, politologie a ekonomie), hled�n� souvislost� mezi vědou a uměn�m odkr�v� podobnost a� jednotu syntaxe (I. Janou�ek, Věda, technika a kultura, 2002).

Nejdůle�itěj�� skutečnost� je v�ak vzrůstaj�c� vědom� existence v�eobj�maj�c�ho vesm�rn�ho ř�du (ř�du ve smyslu starořeck�ho logos), na druh� straně i pochopen� toho, �e věda sama je sv�m způsobem limitov�na, a to podstatou universa (např�klad nepřekročitelnost� hraničn�ho rozměru 10^?33 metru, kde se ztr�c� pojem hmoty). Nejsou v�ak tento ř�d a z�roveň tajemstv� skryt� tv�ře př�rody symptomem Boha? Na tuto ot�zku v�ak mů�e odpovědět pouze na�e v�ra, věda nikoliv, a kdy�, tak jen hypoteticky, co� v�ak nestač� (dne�n� věda je toti� zalo�ena na důkazech, verifikaci, a to ponejv�ce evidenc�).

Teze o podm�něnosti vědom� společnosti doc�len�m pozn�n�m (tedy zm�něn�ho ř�du, ale i relativnosti vědy) a �rovn� technick�ch prostředků (nyn� IT) d�v� vyvstat dal��m principi�ln�m ot�zk�m: Nen� např�klad zcela zřejm�, zda dne�n� �spěchy techniky jsou v�razem pravdivosti teori�, znejistěna je i floskule, �e vědci maj� b�t realisty, otazn�kem je, zda holistick� model paměti mozku zakl�d� mo�nost poč�tačov� teorie vědom�, fundament�ln� je diskuse o hodnot�ch a v�znamech (R. Fellow, Philosophy and Technology, 1995).

Proč informačn� technologie maj� z�sadn� v�znam, pochop�me i z anal�z organizace tradičn� a dne�n� glob�ln� společnosti. Jestli�e dř�věj��mi st�totvorn�mi hledisky byl sd�len� jazyk, n�rodnost, n�bo�enstv� či m�sto pobytu, dne�n� světospolečnost se zač�n� dělit a organizovat podle �rovně komunikac�, obsahu informačn�ch toků či idej� ��řen�ch masov�mi m�dii. je�tě �ir�� pole �vah a ot�zek nab�z� zkoum�n� synt�zy informačn�ch hledisek s modelem člověka. Je genetick� paměť skrytou pamět� o př�rodn�ch a společensk�ch procesech? Zd� se, �e ano; jak� je v�ak m�ra neurčitosti a neline�rnosti paměťov�ho rozvoje? A jak� je vztah civilizace a biosf�ry v paměťov�m modelu? Na kladen�ch ot�zk�ch vid�me skoro bezbřehou ��ři problematiky, proto se i literatura soustřeďuje na diskusi o konkr�tněj��ch c�lech a hodnot�ch s důrazem na zkoum�n� nov�ch technologi� a jejich perspektiv (M. Kr�l, Kam směřuje civilizace?, 1998). Symptomatick� v�ak je, �e i při z��en� v�choz�ch tez� překračuje tato diskuse tradičn� vědeck� prostřed� a dosp�v� k opětovn�mu propojen� "člověk?kosmos" (boř� tedy hranice dualistick�ho pohledu na svět, oddělen� a protikladu hmoty a ducha).

V �vodu představen� stav světa označovan� jako nov� věk zač�n� b�t (a to ji� pro nedalekou budoucnost) charakterizov�n - a to s ohledem na vliv a představy rozvoje high a informačn�ch technologi� (eCitizenship, eGovernment či eDemocracy) - jako knowledge society (vědomostn� či znalostn� společnost; k tomu se přiřazuje ji� dnes etablovan� pojem "znalostn� in�en�rstv�"), př�padně new world (nov� svět). Ideově se poč�t� s mnoha z�sadn�mi proměnami společnosti: rozbit�m st�vaj�c�ho top-down managementu, dal��m rozvinut�m občansk� společnosti ve společnost ekologickou: m�sto orientace na zisk je oček�v�no propojen� zisk + lid� + prostřed� + kr�sa (A. MacBeth, Trends of the 21th Century).

Na prvn� pohled jsou patrn� �skal� dosa�en� takov�chto představ. Obavy neplynou pouze z obt�nost� jejich prosazen� a ze skutečnosti, �e ř�zen� společnosti na m�sto tradičn�ch politiků přeb�raj� (byť se snahou o skrytost) nadn�rodn� korporace, ale vyvst�vaj� probl�my obecněj��ho charakteru; např�klad v�eobecně přij�man� n�hled na nezbytnost trvale udr�iteln�ho rozvoje nar�� na neujasněn� mechanismus. K tomu je potřeba vytvořit nejen koncept glob�ln�ho světa, ale i glob�ln�ho člověka. A tyto koncepty se neobejdou bez změn mentality člověka, k čemu� je ��douc� i proměna filosofie v�chovy. Nam�sto veden� k čist� racionalitě a line�rn�mu my�len� (kter� postuluj� pouze anal�zu světa, vedou k d�lč�m n�hledům, jejich roztř�těnosti) je zapotřeb� uveden� nov� synt�zy (holistick�ho viděn�), a to pr�vě na osnov�ch nov� spirituality. Nov� synt�za: propojen� oborů ř�dem pak překroč� i transdisciplinaritu - vyvstanou logo- či chcete-li unidiscipl�ny, nastane věk new renesance, nov� renesance.

***

Jan Heller, evangelick� teolog a biblista

M�m oded�vna nechuť ke v�emu esoteričnu. Ty, kdo se j�m zab�vaj� - l�pe: kdo se mu odd�vaj� - podez�r�m, �e krou�� kolem sv�ho (mo�n� esteticky půvabně předestilovan�ho) j�, co� je v rozporu s biblick�m poselstv�m, kter� n�s vede od sebe sama k Bohu a bratru, tedy k l�sce, a ne k sebeshl�en�. V tomto smyslu nevn�m�m "přelom tis�cilet�" (pouhou lidskou konvenci takto datovat) jako podnět k nějak� "proměně duchovn� atmosf�ry". Samozřejmě se v dějin�ch v�e st�le měn� a podněty k těmto změn�m jsou n�m jen č�stečně posti�iteln�. Ale je radik�ln� rozd�l, zda přem��l�m o sv� noetick� ohraničenosti (Kant!), anebo zda si tajemno a iracion�lno tematizuji tak, abych si z něho udělal pakl�č do nadpozemsk�ch světů. O působen� Urana a vlivu Vodn�ře mne zat�m nikdo nepřesvědčil, a asi tě�ko přesvědč�. Samozřejmě na n�s působ� s�ly, kter� nedok�eme evidovat. Stoj�me tu před mnoha ot�zkami. Ale kdy� drobnou a pečlivou analytickou pr�ci nahrad�me předčasn�mi, byť oslniv�mi koncepcemi, nasazujeme si br�le m�men�.

Proměny představy Boha? Jistě se na�e představy st�le měn�, ale nyn� předev��m v tom smyslu, �e si hlouběji ne� dř�ve uvědomujeme, jak jsou v�ecky na�e představy o Bohu nedostatečn�, a jak je proto třeba b�t mnohem tolerantněj��, ne� jsme byli kdykoli dř�ve.

A co v�ra? Křesťansk� v�ra pro mne znamen� předev��m un�st svou nevědomost o nadsvětnu a z�světnu, a to v prostink� naději, �e jsem a jsme v�ichni v dobr�ch Bo��ch rukou. Jak? To je Bo�� starost, ne na�e. A tak se potom mů�eme pokorně soustřeďovat na svůj "vnitrosvětsk�" �kol, to jest na l�sku, jak n�m to ukazuje Je��. Křesťansk� v�ra je v podstatě osvobozen�m od soustředěnosti na sebe sama, a t�m osvobozen�m pro �kol l�sky vůči bratru. A t�mto bratrem jsou n�m v�ichni tvorov�, cel� stvořen�.

Pavel Turnovsk�, astrolog

Jako astrolog, l�pe řečeno humanistick� a transperson�ln� astrolog-astrosymbolog mus�m upozornit na to, �e teorie věků (tzv. velk� nebo plat�nsk� rok), zalo�en� na zpětn�m precesn�m pohybu jarn� rovnodennosti hvězdnou oblohou, je v z�padn�, euroamerick� astrologii poměrně ned�vn�ho data. Přesto�e precesi znal ji� Hipparchos (druh� polovina 2. stolet� př. n. l.), euroameričt� astrologov� j� začali připisovat zvl�tn� v�znam a� na konci sedmdes�t�ch let 19. stolet�. Prvn� p�semn� zm�nky v astrologick� literatuře o precesn� periodě 25 920 roků (plat�nsk� rok), tzn. o době, kterou bod jarn� rovnodennosti - poč�tek tropick�ho zvěrokruhu opřen�ho o rovnodennosti a slunovraty - potřebuje, aby pro�el v�emi souhvězd�mi, a o dělen� plat�nsk�ho roku na dvan�ct plat�nsk�ch měs�ců o d�lce trv�n� 2160 roků, nach�z�me teprve u anglick�ho astrologa-teosofa A. J. Pearceho v prvn�m d�lu jeho The Textbook of Astrology, vydan�m v Lond�ně roku 1879. Teorie nebo sp� hypot�za věků toti� vznikla na půdě Astrologick� l�e Teosofick� společnosti, odkud se během doby roz��řila do �irok�ho povědom�, zejm�na během vzestupu hnut� zvan�ho new age v �edes�t�ch a sedmdes�t�ch letech 20. stolet�, jeho� př�slu�n�ci obraceli pozornost mimo jin� i k astrologick� symbolice, osvětlovan� literaturou nejrůzněj�� �rovně, od naprosto poklesl�ch čl�nků bulv�rn�ho tisku po vrcholn� filosofick� d�la filosofa, hudebn�ho skladatele a astrologa Danea Rudhyara.

Z�sadn� probl�m představuje určen� poč�tku plat�nsk�ho roku a jeho členěn� na plat�nsk� měs�ce, kter� jsou pojmenov�ny podle zodiak�ln�ch souhvězd�. Laick� veřejnost m� sice za to, �e n�zory astrologů souzn� v tom, �e pr�vě vstupujeme do věku Vodn�ře, ale nic nen� vzd�leno pravdě v�ce ne� tento dojem. Stanoven� poč�tku plat�nsk�ho roku toti� z�vis� na tom, k jak�mu prvku, nejčastěji hvězdě-st�lici, vzt�hneme sv� měřen�. Na tomto prvku-fiduxu se ov�em různ� astrologick� �koly nedok�zaly shodnout. Ve hře tak jsou nejen hvězdy Spika, Aldebaran, Regulus, ale i galaktick� centrum a mnoho dal��ch prvků. Podle toho tak� vypad� datov�n� vstupu do věku Vodn�ře. Zat�mco členov� Rakousk� astrologick� společnosti maj� za to, �e ve věku Vodn�ře �ijeme od dob anglick� revoluce (1642), řada astrologick�ch veličin a badatelů uv�d� různ� data 20. a� 29. stolet� n. l., Rupert Gleadow umisťuje tento přechod dokonce a� do 31. stolet�, přičem� v�ichni pro sv� tvrzen� sn�ej� přesvědčiv� důkazy.

Nemen�� zmatky v t�to věci působ� tak� zaměňov�n� v�znamu znamen� a souhvězd� zvěrokruhu. Euroamerick� astrologie pracuje ve znamen�ch tropick�ho zvěrokruhu, jeho� poč�tek je spojen s přechodem Slunce přes rovn�k okolo 21. března občansk�ho kalend�ře, a zv�řetn�kov� souhvězd�, kter� mů�eme vidět prost�m okem na nočn� obloze, pro ni nemaj� z�sadn� v�znam. Proto�e je plat�nsk� rok členěn podle průchodu bodu jarn� rovnodennosti souhvězd�mi, nelze plat�nsk� měs�ce (souhvězd�) charakterizovat principy spojen�mi se znamen�mi zvěrokruhu. Lapid�rně řečeno, pro vět�inu �kolen�ch euroamerick�ch astrologů je znamen� Vodn�ře cosi �plně jin�ho ne� souhvězd� Vodn�ře, s jeho� v�znamem se na Z�padě, a� na malou skupinu sideralistů, nepracuje. Neznalost rozd�lů mezi znamen�mi a souhvězd�mi působ� - jak ji� bylo řečeno - mnoh� nedorozuměn�, jak u laick� veřejnosti, tak i v řad�ch vědců (astronomů) a intelektu�lů. V důsledku nemo�nosti určit spolehlivě datum vstupu bodu jarn� rovnodennosti do souhvězd� Vodn�ře nezb�v� ne� na ot�zku nov�ho věku Vodn�ře rezignovat a poohl�dnout se po jin�ch souvzta�nostech, určen�ch jevy, na nich� se v�ichni astrologov� mohou shodnout.

Takov�m přesně určiteln�m jevem jsou vztahy (aspekty) mezi planetami, zejm�na jejich konjunkce, tedy jejich setk�n� na stejn�m m�stě. Proto�e se zab�v�me �ivotem civilizac�, jejich poč�tkem, rozmachem a �padkem, mů�eme pou��t vztahy mezi planetami Uranem, Neptunem a Plutem, jejich� periody jsou dostatečně dlouh�. Konjunkce mezi Uranem a Neptunem se opakuj� po 172 roc�ch, mezi Uranem a Plutem po 127 roc�ch a mezi Neptunem a Plutem po 492 roc�ch. V obdob� mezi lety 578 a� 575 před n. l. do�lo pr�vě mezi těmito planetami k s�rii konjunkc�. Přelom 6. a 5. stolet� před n. l. mů�eme pova�ovat z hlediska kulturně-historick�ho za osov� obdob�. Dal�� takov� řada vz�jemn�ch a na sebe navazuj�c�ch konjunkc� se odehraje v letech 3368 a� 3371 n. l., tedy po čtyřech tis�cilet�ch.

O astrologick�m v�znamu v��e uveden�ch planet se ve zjednodu�en� podobě dozv�me od zakladatele humanistick� a transperson�ln� astrologie Danea Rudhyara: "D�le tu m�me tři transsaturnsk� planety - Uran, Neptun a Pluto - ty se vztahuj� k poněkud tajuplněj�� schopnosti vlastn� �ivoči�n�m druhům, zejm�na člověku, ale zřejmě i mnoha form�m kosmick�ch a mikrokosmick�ch organizac� - toti� ke schopnosti proměnit se a přes�hnout vlastn� omezen�, schopnosti, kter� mů�e b�t t�měř s jistotou pova�ov�na za reakci na v�zvu "vět��ho Celku", v něm� men�� celek operuje jako organick� souč�st schopn� reagovat na změny Celku vět��ho. �iv� organismus mů�e v semenu proj�t mutac�, neboť se jako druh buďto přizpůsobuje nov�m planet�rn�m podm�nk�m a někter�m z�sadn�m změn�m v biosf�ře, anebo čin� nov� a předem určen� v�vojov� krok. Individualizovan� člověk je t�m sp�e schopen transformovat svou přirozenost zděděnou po předc�ch či svou anim�ln� podstatu, zejm�na je-li podn�cen viz� a př�kladem Avat�ra (bo�sk�ho Projeven�) ohla�uj�c�ho novou f�zi lidsk� a planet�rn� evoluce. Uran se vztahuje ke zjeven� nov�ho c�le nebo archetypu; Neptun k rozpu�těn� star�ch struktur, osobn�ch a společensk�ch; a Pluto k chaotick�mu stavu, kter� u� obsahuje latentn� př�slib budouc� reorganizace." (Dane Rudhyar, Astrologick� mandala. V�klad tři sta �edes�ti sabi�nsk�ch symbolů zvěrokruhu, Půdorys 2003, str. 332)

Posledn� předchoz� konjunkce Neptuna s Plutem nastaly v letech 1891 a� 1892 na 8. a 9. stupni Bl�enců, tedy v době, kdy Sigmund Freud, kter� rozbil dosud platn� naivn� představy o lidsk� psychice, začal analyzovat sny, a polo�il tak z�klady psychoanal�zy.

K posledn� předchoz� konjunkci mezi Uranem a Plutem do�lo v letech 1965 a 1966 na 17. a 18. stupni Panny, tedy v době, kdy to, co bylo dosud předmětem z�liby někter�ch extravagantn�ch z�padn�ch intelektu�lů, jako z�jem o orient�ln� filosofie, n�bo�enstv� a psychotechniky, se dostalo do povědom� cel� generace mlad�ch lid� a polo�ilo z�klad mj. i hnut� nov�ho věku (new age).

Konečně v roce 1993 do�lo ke konjunkc�m Urana s Neptunem na 19. a 20. stupni Kozoroha, je� lze d�t do souvislost� s rozpadem bilater�ln�ho světa, s obdob�m v�eobecn� liberalizace poměrů a vrcholem my�lenkov�ho směru naz�van�ho postmodernismus.

V současn� době, zejm�na po z�řijov�ch ud�lostech roku 2001, mů�eme bohu�el sledovat proti�tok konzervativn�ch a rigidn�ch sil v�eho druhu, "spiknut� starců" (Saturn v opozici na Pluta), kteř� se podobně jako v roce 1968 a 1969 sna�� dob�t zpět �zem� ztracen� v minul�m desetilet�.

Ze sv�ho hlediska nepř�li� typick�ho astrologa (můj světov� n�zor ovlivněn� surrealismem osciluje mezi agnosticismem a ateismem) pozoruji prob�haj�c� intelektu�ln�, duchovn� a politickou bouři s dlouhodob�m optimismem, ale s aktu�ln�mi obavami. Je zřeteln�, �e jde o projevy krize vědom�. Na jedn� straně ve mně způsobuj� obavy neust�le nov� zji�těn�, čemu v�emu dok�ou lid� uvěřit (konjunktur�ln� kulty a paran�bo�enstv�, L. T. Rampa, Castaneda, kontakt�ři Bendova typu), na straně druh� ve mně vzbuzuj� naději my�lenky duchovn�ch solit�rů typu Kr�nam�rtiho, Rudhyara a vědců kladouc�ch z�klady nov�ho paradigmatu, jako jsou Sheldrake, Capra, u n�s Neubauer, Kom�rek a nespočetn� řada dal��ch. Pokud m� "nov� my�len�" hledat inspiraci v tzv. esoterice, podle m�ho n�zoru zvl�tě v astrologii a alchymii, pak zejm�na proto, �e obě tyto "tradičn� vědy" představuj� my�lenkov� svět alternativn� věroučn�m syst�mům dvou z mocensk�ch důvodů sezdan�ch ortodoxi�, př�rodn� vědy a n�bo�enstv�. Je toti� nepochybn�, �e v sobě nach�z� č�m d�l vět�� zal�ben� tvrd� j�dro scientistů s fundamentalistick�mi teology v�ech mo�n�ch n�bo�enstv� a jejich denominac�, kter�mu�to svazku je �ehn�no z ekonomicko-politick�ch mocensk�ch kruhů. Mo�n� jsou moje slova poněkud proklamativn� a ideologicky zabarven�, ale proti�tok konzervativců je na vzestupu, potopa represivn�ch omezen� na�ich svobod stoup�. Je nutn� volat svobodomysln� lidi v�emi prostředky do zbraně.

***

Milu�e Kub�čkov�, autorka knih o zdrav�m �ivotn�m stylu a členka antroposofick� společnosti

Zv��en� z�jem o duchovn� ot�zky určitě signalizuje nějak� podstatn� změny. Ostatně v posledn�ch 10-20 letech k řadě změn u� do�lo, předev��m na Z�padě. V důsledku technick�ch vymo�enost�, vyspěl� informatiky a ekonomick� globalizace a s t�m spojen�ch dal��ch - ne v�dy pozitivn�ch - faktorů se svět naprosto změnil. Ov�em jednostrannost tohoto procesu změn, způsoben� trendem k neomezen�mu ekonomick�mu růstu, s n�m� mravn� a duchovn� rozvoj nedr�� krok, postavila lidstvo před nov� a slo�it� probl�my. Vět�inou nevědom� pro��v�n� důsledků změněn� světov� situace vyvol�v� v lidech neurčit� pocity existenci�ln�ho strachu. Ten nutně brzd� vůli ke změně my�len�, hodnot i rozhodov�n� a ve sv�ch důsledc�ch negativně ovlivňuje du�evně-duchovn� atmosf�ru zvl�tě z�padn� společnosti. Pře�il� pozitivistick� paradigma, zalo�en� na mechanisticko-materialistick�m pojet� člověka a světa, se boj� sv�ho p�du a děl� v�e, aby zabrzdilo cestu ke změně. Je v�ak je�tě natolik siln�, �e st�le ovlivňuje společensk� �ivot ve v�ech směrech, ať je to věda, �kolstv�, zdravotnictv�, politika, ale u� i uměleck� tvorba, �ivotn� styl, hodnotov� orientace, dokonce i m�da a vkus.

V Česk� republice je ba�tou boje proti nov�mu paradigmatu společnost skeptiků Sisyfos, sdru�uj�c� vědeck� pracovn�ky různ�ch oborů. Pod z�minkou pot�r�n� iracionality stoj� tito vědci v cestě uplatněn� nov�mu paradigmatu a duchovn� vědě. Nejsou ochotni vz�t na vědom� impulsy průkopn�ků měn�c�ch se forem a metod pozn�v�n�, poukazuj�c�ch na celistvost skutečnosti danou vz�jemn�mi vztahy Země, vesm�ru a člověka. T�m m�ně jsou ochotni připustit, �e v�echny tyto entity jsou �iv�mi, vyv�jej�c�mi se bytostmi duchovn� podstaty. K průkopn�kům holistick�ho a evolučn�ho paradigmatu patř� mimo jin� fyzik David Bohm, neurolog Karl Pribram, biolog Rupert Sheldrake, tvůrce teorie �iv� Země G�iy James Lovelock, geomant Marko Pogačnik, hlubinn� psycholog C. G. Jung, zakladatel psychosynt�zy Roberto Assiagioli, kulturn� filosofov� Jean Gebser, Henryk Skolimowski, ekosof (hlubinn� ekolog) Arne Naess a předev��m zakladatel nadoborov� duchovn� vědy nazvan� antroposofie Rudolf Steiner, jako� i cel� řada dal��ch tvořiv�ch vědců, umělců, laick�ch badatelů a duchovn�ch vůdců. V laboratoř�ch na�ich skeptiků by proto měl viset �ryvek z �ivotopisu Charlese Darwina, v něm� tento badatel lituje, �e sv�m vědeck�m, tj. materialisticky zjednodu�en�m př�stupem ke skutečnostem při�el o v�echnu radost ze �ivota, z poezie, hudby a uměn� vůbec, z nich� se tě��val, kdy� byl je�tě mlad�.

Z řečen�ho vypl�v�, �e pozitivn� proměny duchovn� atmosf�ry současn�ho �ivota nen� mo�n� oček�vat, pokud je nezařad�me do proměn světa jako celku, tedy mezi ot�zky t�kaj�c� se nejen lidstva, ale rovně� Země, př�rody, cel�ho vesm�ru, světa viditeln�ho a neviditeln�ho. Z�kladn�m �kolem dne�ka by tedy mělo b�t vědom� pochopen�, kdo je člověk a jak� je jeho vztah se světem jako celkem, jak� je jeho �kol v evoluci �ivota mezi nebem a Zem�.

Ot�zku, zda stř�d�n� kulturn�ch epoch m� př�činy historick�, pov�tce lidsk�, anebo př�činy mimolidsk�, souvisej�c� s duchovn�mi silami, nebudeme u� zřejmě formulovat v duchu nov�ho paradigmatu protikladně, buď-anebo. Je toti� třeba přijmout v�zvu, �e imperativem budoucnosti je hled�n� tvůrč�ch způsobů sjednocov�n� protikladů, nikoliv zapl�t�n� se do boje mezi nimi. "Ochraňujme to, co n�s spojuje, bojujme proti tomu, co n�s rozděluje, a va�me si toho, co n�s rozli�uje," pravil jeden moudr� středověk� mnich. V důsledku pochopen�, �e člověk je prostředn�kem mezi nebem a Zem�, dospějeme k z�věru, �e se na proměn�ch kulturn�ch epoch pod�lej� činitel� oboj�ho r�zu: lidstvo se svou histori� a z�roveň i kosmick� s�ly či duchovn� hierarchie. "Člověk pozn�v� s�m sebe tehdy, kdy� pozn� svět v sobě a sebe v něm," podp�r� na�i my�lenku J. W. Goethe.

Bytostn�, existenci�ln� strach, kter� se v z�padn�m světě pl�ivě ��ř�, nepřisp�v� jenom k udr�ov�n� moci star�ho paradigmatu, ale u mnoh�ch vede k hled�n� způsobů, jak se tohoto strachu zbavit. Mnoho lid� se proto dost�v� pod vliv různ�ch duchovn�ch i pseudoduchovn�ch učen� (často přitom jde o historicky u� pře�il� způsoby, jak komunikovat s duchovn�m světem), a to nejednou za cenu ztr�ty kontroly nad sebou. Jin� se zase chytnou jak�koli př�le�itosti, kter� jim v jejich blouděn� usnadn� skr�t se před podvědom�m strachem, někam ut�ci, uletět, vnořit se, rozpustit se, popř�padě se o něco opř�t, schovat se pod něč� kř�dla a pak jednodu�e svalit odpovědnost na někoho nebo něco druh�ho, třeba i na hvězdy. Tento r�doby duchovn�, ale v podstatě sobeck� postoj je velmi nebezpečn�, proto�e v�dy vy�st� do zřeknut� se odpovědnosti za �ivot vlastn� i sv�ch bli�n�ch, a t�m tak� za svět v nej�ir��m slova smyslu.

***

Jan Klus�k, hudebn� skladatel a astrolog ze z�liby

Po sv�ch v�ce ne� třicetilet�ch zku�enostech s astrologi� pokl�d�m za jist�, �e nadch�zej�c� �ra bude skutečně poznamen�na Uranem a Vodn�řem, kter� mi byl v�dycky ze v�ech zv�řetn�kov�ch znamen� nejsympatičtěj��. Nast�v�-li jeho věk, měl bych tedy oček�vat to nejlep��. Ale - jak v�me - v�echno na světě m� svou vy��� i ni��� �roveň, světlou i stinnou str�nku. U kosmick�ch vlivů tak� z�le�� na v�kladu, kter� lze rozv�jet donekonečna.

V praxi to mů�e znamenat, �e někdo bude u��vat nov�ch objevů a technick�ch vymo�enost� (typick� vodn�řsk� t�ma) k hlub��mu duchovn�mu �ivotu, ale dal�� spousta lidstva bude s technicky st�le dokonalej��mi prostředky ��t bě�n� povrchn� �ivot a jen "konzumovat". Pr�vě uplynul� epocha Ryb n�m přece ukazuje, �e vět�ina populace ve středověku asi taky moc neměla z Mistra vy�ebrodsk�ho olt�ře, Eckhartovy mystiky či n�dhern�ch krajek polyfonie Dufayovy či Machautovy. Silně se ob�v�m, �e vodn�řsk� obdob� t�m, �e zv��� celkovou technicko-civilizačn� �roveň lidstva, by paradoxně mohlo způsobit zpovrchněn� i těch "vy���ch �rovn�"; v�echno bude př�li� snadno dosa�iteln�, v�echno budeme pro��vat jaksi z rychl�ku a letmo. Do mystick�ch hloubek se lid� v době Ryb dost�vali s vynalo�en�m vět�� n�mahy, ne� jakou jsme dnes ochotni vynakl�dat my.

Dal�� t�ma Vodn�ře je př�telstv� a kolektivita versus individualita. Vodn�ř m� b�t dru�n�, ale jeho novot�řstv� a originalita jej předurčuj� vlastně k individualismu. Mus�m myslet na proroctv� Salvadora Dal�ho uprostřed v�lky v okam�iku, kdy Němci v�tězili na v�ech front�ch; prohl�sil tehdy, �e totalitn� diktatury nemaj� budoucnost, �e musej� pominout, a po nich �e přijde nov� �ra aristokracie a individualismu ("Odstranit Franka a zachovat monarchii!"). Kdy se spln� i ta druh� půle jeho vě�tby? O n�s ani nemluv�m, my jsme se zbavili diktatury teprve ned�vno, ale ten zbytek světa, kter� zůstal v�dycky svobodn�, se mi nezd� sv�m chov�n�m př�li� �lechtick�.

Vzhledem k tomu, �e Uran je patronem revoluc�, bylo by obzvl�ť tragick�, kdyby se jeho vl�da projevovala permanentn�mi převraty a nestabilitou. Dva tis�ce let něčeho takov�ho bych opravdu nechtěl za��t.

Zd� se, �e v�echna v�znamn� n�bo�enstv� se začnou učit od sebe navz�jem. (Pochybnost bych tu měl jedině u isl�mu.) K postupn� proměně představy Boha mus� doch�zet u� proto, �e Bůh je dnes u� bezm�la vědecky dokazov�n (ale nen� to sp� �koda? M� Vodn�ř vůbec dost smyslu pro skrytost, pro zachov�n� tajemstv�?). Teologov� (aspoň ti ofici�ln�) se v�ak zdaj� za t�mto v�vojem zaost�vat v jak�msi př�zemn�m racionalismu - vizme ta�en� proti "zbytkům magie" v liturgii. Jejich v�zvy kně��m, �e maj� vyv�jet liturgickou iniciativu, jsou skutečn�m projevem novot�řstv�, je�tě před pades�ti lety nemysliteln�m, ale znamenaj� pr�vě zpovrchněn�, zplaněn� a v důsledku přisp�vaj� k n�zorov�mu chaosu - takov� po�adovan� iniciativy přece nemů�e b�t schopen ka�d�. Je to tak trochu, jako kdy� skladatel aleatorn� skladby spol�h� na to, �e ka�d� orchestr�ln� hr�č vyprodukuje kvalitn� kousek hudby. K takov�m v�konům je - s prominut�m - potřeba invence.

Jak z dosud řečen�ho vypl�v�, nevěř�m na ��dn� historick� materialismus, n�br� v kosmick� ř�d bo��ch vdechů a v�dechů, jak n�s tomu uč� stař� Indov�. v�echno je duch a ka�d� nutn� v�vojov� změna je spiritu�ln�ho původu. K tomuto t�matu doporučuji tenkou, ale velmi obsa�nou (a velice vodn�řsky objevitelskou!) kn�ku Hynka Lauschmanna Metainformatika čili �vod do fyzik�ln� teologie (Paseka 1996), dom��lej�c� Teilharda de Chardin. Nevid�m lep�� z�věr t�hle �vahy ne� jeden Lauschmannův v�rok: "... my sami jsme informac�, a to dokonce v jist�m velmi kritick�m okam�iku jej�ho v�voje: Pr�vě teď a pr�vě skrze n�s č�st vesm�rn� informace překračuje pr�h spirituality."