Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Jak� je povaha dne�n� doby? - k t�to ot�zce m�ř� vět�ina �vah uzv�van�ho a provokativn�ho myslitele Jeana Baudrillarda (*1929), kter� rozvinul např. v knih�ch Spotřebn� společnost (1970), Zrcadlo produkce (1973), Ag�nie re�lna (1978), O sv�děn� (1979), Simulakrum a simulace (1981), Osudov� strategie (1984), Rok 2000 se nekon� (1990), Iluze konce (1992).

Čten�ři revue PROSTOR se ji� mohli s Baudrillardov�m my�len�m sezn�mit ve "francouzsk�m" č�sle 27, kde byla publikov�na uk�zka z knihy Zprůhledněn� zla (1990).

Baudrillard vystudoval germanistiku, zab�val se německou filozofi� (dvě knihy napsal německy) a sociologi�. S univerzitn�m prostřed�m se v�ak nikdy nes�il a od poč�tku usiloval j�t vlastn� my�lenkovou cestou. Odm�tl i roli levicově anga�ovan� intelektu�la (s francouzsk�mi a italsk�mi marxisty se ironicky vyrovnal ve spise Bo�sk� levice, 1985).

S t�matem "amerikanizace Evropy", kter� je ve francouzsk�m intelektu�ln�m prostřed� st�le velmi aktu�ln�, se autor vyrovnal v knize Amerika (1986), z n� přin��me uk�zku z kapitoly "Uskutečněn� utopie". Vych�z� v redakčně upraven� a zkr�cen� podobě v překladu Miroslava Petř�čka jr. Kniha vyjde v prvn� polovině leto�n�ho roku v nakladatelstv� Dauphin.

***

Spojen� st�ty jsou uskutečněn� utopie.

Je to společnost, je� s nesnesitelnou bezelstnost� spoč�v� na my�lence, �e je uskutečněn�m v�eho toho, o čem ostatn� jen sn� - spravedlnosti, hojnosti, pr�va, bohatstv�, svobody. V�e, co je v Evropě jako my�lenka, se v Americe st�v� skutečnost� - a v�echno, co miz� v Evropě, se znovu objevuje v San Francisku!

N�m, Evropanům, chyb� du�e i odvaha k tomu, co by bylo mo�no nazvat nulov�m stupněm kultury, schopnost� nekulturnosti. Jsme st�le nostalgičt� utopist�, kter� jejich ide�l zradil; v podstatě se br�n�me jeho uskutečněn�, tvrd�me, �e v�e je mo�n�, av�ak nikdy, �e v�e je uskutečněn�. N� probl�m je v tom, �e na�e star� c�le - revoluce, pokrok, svoboda - se vypařily, ani� jich bylo dosa�eno, ani� se dok�zaly zhmotnit. Odtud melancholie. Nikdy nebudeme m�t mo�nost věci r�zně zvr�tit.

Mnoho americk�ch intelektu�lů n�m ov�em z�vid�; chtěli by se vr�tit k ide�ln�m hodnot�m, k dějin�m, k filozofick�m či marxistick�m rozko��m star� Evropy. Směřuj� proti proudu v�eho toho, co d�v� jejich situaci punc původnosti, neboť půvab i obrovsk� moc americk� (ne)kultury poch�z� pr�vě z n�hl� a bezpř�kladn� realizace modelů.

Evropa vytvořila určit� typ feud�ln�ho uspoř�d�n�, aristokracie, mě�ťanstva, ideologie a revoluce; toto v�e mělo pro n�s smysl, av�ak jinde to v z�sadě neznamenalo nic. V�ichni, kdo se to pokusili napodobit, se buď zesmě�nili, anebo dramatick�m způsobem zbloudili (av�ak i my ji� jen imitujeme sami sebe a sebe sam� pře��v�me). Zat�mco Amerika se r�zem ocitla v situaci přelomu a radik�ln� modernity: pr�vě proto je modernita původn� zde a nikde jinde.

M�ty se přesunuly. V�echny m�ty modernity jsou dnes americk�. A nem� smyslu se t�m rmoutit. Evropa zmizela v Los Angeles. Jak ř�k� Isabele Huppertov�: "Maj� v�echno. Nic nepotřebuj�. Jistě, z�vid� n�m na�i minulost a na�i kulturu, obdivuj� ji, ale v podstatě jsme pro ně cosi jako elegantn� třet� svět."

Spojen� st�ty od poč�tku, od prvopoč�tku sv�ch dějin jsou kulturou promiskuity, sm�ch�v�n�, n�rodn� i rasov� směsice, soupeřen� a různorodosti. Co� je zvl�tě patrn� na New Yorku, v něm� postupně ka�d� budova vl�dla cel�mu městu, v něm� ka�d� n�rodnost postupně ovl�dala sv�m způsobem cel� město a v něm� celek přesto nebud� dojem roztř�těn� různorodosti, n�br� konverguj�c�ch energi�, nikoli jednoty či plurality, n�br� rivalizuj�c� intenzity, antagonistick� s�ly, je� t�mto způsobem vytv�ř� spleť a kolektivn� přita�livost n�silnosti či banality způsobu �ivota, kter� přesahuje kulturu či politiku.

Vyt�k�me Američanům, �e nejsou schopni anal�zy a pojmov�ho my�len�. Tato kritika je nem�stn�. Neboť jsme to my, kdo si představujeme, �e vrcholem v�eho je transcendence a �e neexistuje nic ne� to, co lze myslet pojmem. Američan� se o něco takov�ho nejen nestaraj�, ale jejich způsob viděn� je obr�cen�. Nejde o to přev�dět skutečnost na pojmy, n�br� uskutečňovat pojem, zhmotňovat my�lenku. A nejen my�lenku n�bo�enstv� a osv�censk� mor�lky 18. stolet�, n�br� pr�vě tak i sny, vědeck� hodnoty, sexu�ln� perverze. Zhmotňovat svobodu, ale pr�vě tak i nevědom�. na�e fantazmata prostoru a fikce, ale tak� upř�mnosti a ctnosti, i na�e ��len� technick� představy - toto v�e, o čem se snilo na na�� straně Atlantiku - maj� mo�nost st�t se na druh� straně skutečnost�. Američan� buduj� skutečnost z idej�, zat�mco my měn�me skutečnost na ideje anebo na ideologie.

Američan� věř� faktům a opovrhuj� t�m, co bychom mohli nazvat jevem či divadlem jevů: tv�ř neklame, chov�n� neklame, vědeck� postup neklame, nic neklame, nic nen� dvojznačn�. V tom v�em jsou Američan� pravou utopickou společnost�: ve sv�m n�bo�enstv� fait accompli, v naivnosti sv�ch dedukc�, v nevěděn� o zlovoln�m d�monu věc�.

Look t�to společnosti m� r�z reklamn� propagace sebe sam�. Svědč� o tom i americk� vlajka, kter� je prostě v�ude: na farm�ch stejně jako v městsk�ch aglomerac�ch, na benzinov�ch pump�ch i hřbitovn�ch n�hrobc�ch, nikoli v�ak jako heroick� znak, n�br� jako zn�mka dobr� kvality. Je to n�lepka nejskvělej��ho a nej�spě�něj��ho mezin�rodn�ho podniku: USA.

Co je naopak v americk�m syst�mu n�padn�, je skutečnost, �e neposlu�nost nect� a v�jimka či přestupek nejsou věc� presti�e. To je pověstn� americk� konformismus, v něm� my spatřujeme zn�mku soci�ln� i politick� slabosti.

V Americe - ale toto tvrzen� je ban�ln� - jste překvapeni t�měř přirozen�m způsobem toho, jak se tu zapom�n� na společensk� postaven�, volnost� a svobodou vztahů mezi lidmi. Tato uvolněnost n�m mů�e připadat ban�ln� anebo vulg�rn�, av�ak nikdy nen� smě�n�. Smě�n� je toti� na�e afektovanost.

Jen se pod�vejte na tuto d�vku, kter� v�s obsluhuje v guest-roomu: chov� se docela svobodně, obsluhuje v�s s �směvem, bez předsudků a afektovanosti, jako by s v�mi seděla u stolu. Nen� tu rovnost, ale ona o ni neusiluje, rovnost je souč�st mravů. Prav�m opakem je č�n�k sartrovsk� kav�rny, zcela odcizen� tomu, co reprezentuje, jen� celou tuto situaci ře�� teatr�ln�m metajazykem, předst�raje sv�mi gesty svobodu či rovnost, kter� tu nen�. Odtud ne�ťastn� namy�lenost jeho chov�n�, kter� je u n�s vlastn� skoro v�em společensk�m tř�d�m.

Amerika uskutečňuje v�e a postupuje přitom empiricky a zdivočele. My pouze sn�me a čas od času se pokou��me přej�t od mo�nosti k aktu - Amerika v�ak vyvozuje logick�, pragmatick� důsledky ze v�eho, co je mo�n� si myslet. V tomto smyslu je naivn� a primitivn�, nezn� ironii pojmu, nezn� ironii sv�děn�, neironizuje budoucnost či osud, n�br� funguje a materializuje.

A tedy zde je třeba hledat ide�ln� typ konce na�� kultury. A tento americk� způsob �ivota, kter� my pokl�d�me za naivn� či kulturně nicotn�, n�m předv�d� �pln� obraz konce na�ich hodnot.

Je toto opravdu uskutečněn� utopie, �spě�n� revoluce? Je to z�hada společnosti, kter� si nesna�� d�t nějak� smysl anebo nějakou identitu, kter� se nebabr� ani v transcendenci, ani v estetice, a kter� pr�vě proto nal�z� jedinou velkou modern� vertik�lu ve sv�ch stavb�ch, je� jsou t�m nejvelkolepěj��m v ř�du vertikality, ani� by se ř�dily pravidly transcendence, je� jsou kusem ��asn� architektury, ani� by se ř�dily z�kony estetiky, a je� jsou ultramodern� a ultrafunkcion�ln�, a přitom nespekulativn�, poněkud primitivn� a divok� - a tato kultura i nekultura je pro n�s z�hadou.

Cel� Amerika je pro n�s v určit�m smyslu pou�t�. Jej� kultura je toti� divok�: obětuje intelekt a estetiku, proto�e je doslova přepisuje do reality. Nen� tu ministr kultury, nejsou tu kulturn� v�bory, subvence, podpora. Ono nasl�dl� kulturn� tremolo, j�m� je zachv�cena cel� Francie, onen feti�ismus kulturn�ho dědictv� - nic z toho tady nen�.

V Americe nen� kultura onen př�jemn� v�el�k, jen� se u n�s konzumuje v posvěcen�m prostoru ducha a jen� m� n�rok na zvl�tn� sloupky v novin�ch i mysli. Kultura je zde prostor, rychlost, kino, technologie. V Americe je cel� způsob �ivota kinematografick�: �ivot je film.

Kdy� Američan� přen�ej� na�e rom�nsk� kl�tery do New York Cloisters, pociťujeme to jako neodpustitelnou absurdnost. Nedělejme stejnou chybu t�m, �e bychom přen�eli na�e kulturn� hodnoty.

Kdy� Paul Getty sn�� do Malibu, do sv� pompejsk� vily na pobře�� Pacifiku Rembrandta, impresionisty a řeck� sochy, ř�d� se americkou logikou, čistě barokn� logikou Disneylandu, je původn�, je to velkolep� kus cynismu, naivnosti, k�če a bezděčn�ho humoru - cosi, co ohromuje nesmyslnost�. Ale toto mizen� estetiky a vzne�en�ch hodnot v k�či a hyperrealitě je uhrančiv� - stejně jako mizen� dějin a reality v televizualitě.

"Kalifornie nic neobjevila: v�echno si vzala z Evropy a vrac� j� to v�e znetvořen�, zbaven� smyslu a přetřen� pozl�tkem Disneylandu. Světov� centrum m�rn�ho ��lenstv�, zrcadlo na�ich kalů na�� dekadence: kalifornitis jako�to hork� varianta amerikanismu se dnes val� na mlad� lidi a ��ř� se jako forma ment�ln�ho AIDS? Dokonce i př�roda je v Kalifornii hollywoodskou parodi� antick�ho Středomoř�: moře je př�li� modr�, hory př�li� divok�, klima př�li� m�rn� anebo př�li� such�, př�roda neobydlen� a opu�těn� bohy: ponur� krajina pod př�li� b�l�m sluncem, nehybn� obraz na�� smrti, neboť je pravda, �e Evropa zemře op�len� do bronzova, s �směvem a s ků�� vyhř�tou pr�zdninov�m sluncem." (G. Faye)

Ano, Kalifornie - a spolu s n� i cel� Amerika - je zrcadlem na�� dekadence. Patř� j� v�echna energie simulakra. "Je to světov� centrum neautentičnosti" - ale ov�em: odtud jeho původnost a jeho moc.

To nov�, co přin�� Amerika, je sr�ka (a z�roveň i spojen�) primitivismu s virtu�ln� realitou, divokosti se simulac� skutečnosti. Co� je situace, kterou tě�ko ch�peme, proto�e v Evropě jsme v�dy privilegovali sp�e reflexivnost, empatii, vědom�. av�ak bez tohoto převr�cen� hodnot ned�v� ��dn� obraz Ameriky smysl: Disneyland, to je to, co je tady autentick�. Kino, televize, to je tady skutečn�. Freeways, safeways, skylines, rychlost, pou�tě, to je Amerika, a nikoli muzea, kostely, kultura?

M�me-li vidět a poc�tit Ameriku, mus�me alespoň na okam�ik pro��t to, �e v d�ungli zvan� downtown, v Painted Desert anebo v zat�čce nějak� freeway Evropa miz�. Alespoň na okam�ik si mus�te polo�it ot�zku: "Jak je mo�n� b�t Evropanem?"