Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Americk� civilizačn� vliv na okoln� svět i na Evropu je v uzav�raj�c�m se dvac�t�m stolet� neoddiskutovateln�m faktem a nyn� se v souvislosti s procesem globalizace je�tě zvy�uje. V devades�t�ch letech po p�du komunismu se tento vliv začal v�razně uplatňovat i v česk�ch podm�nk�ch. Projevuje se nejen vstupem Česk� republiky do NATO, ale i v mnoha dal��ch sf�r�ch společensk�ho �ivota. Na fenom�n "amerikanizace" přitom existuj� různ� n�zory. Po��dali jsme proto někter� vybran� osobnosti, kter� určitou č�st sv�ho �ivota �ily, anebo dosud �ij� v USA (př�p. v Kanadě) a maj� jak českou, tak i americkou zku�enost, aby se vyj�dřily k n�sleduj�c�m ot�zk�m.

***

Ota Ulč, spisovatel a novin�ř, předn�� politologii
na Binghamton University v New Yorku

�prk od budov�n� vědeck�ho socialismu do n�ruče imperialistů znamenal přesun od něčeho značně zn�m�ho k něčemu �plně nezn�m�mu - za realistick�ho předpokladu, �e si t�m mohu jen polep�it. Tak se věru i stalo. Uplynulo v�ce ne� třicet let, ne� jsem mohl znovu beztrestně nahl�dnout do rodinn�ho prostřed�, jeho� řeči - na rozd�l od mentality - jsem bez obt�� nad�le rozuměl. Buňky v na�em těle se �dajně vyměn� jednou za sedm let. Přijel jsem tedy v�c ne� čtyřikr�t vyměněn�. Na ot�zku, zda jsem Čech, nebo Američan, po pravdě jsem odpov�dal, �e ani to či ono, �e se m�m za hybrida, kř�ence se směs� ob�ho.

Z totalitn� klece jsem se dostal do z�padn�ho Německa, om�men změnou k lep��mu. Tak mohlo vypadat Československo, neb�t komunismu, povzdychl jsem si a vrhal se do svobodn�ho �ivota - �eny, v�no, ob�ho přespř�li�. Prostě n�ramn� Evropa, kol�bka a post�lka nejpř�jemněj�� civilizace. V r�mci nad�en� jsem si pram�lo uvědomoval sv� existenčn� provizorium. Dobře si ho ale v�iml př�telsky nakloněn� americk� konzul slovensk�ho původu, kter� mě de facto vyexpedoval do z�moř�. Ze zač�tku jsem ho prokl�nal, později jsem mu byl pr�vem vděčn�.

Prvn� dojem v nov�m světě byl dost �děsn�. New York City v hork�m, vlhk�m l�tě, prvn� př�stře�� v mizern�m hot�lku hned vedle černo�sk�ho Harlemu, �p�na, o�klivost, jinakost. Jednak nevl�dn� pohledy povaluj�c�ch se vagabundů, jednak uspěchanost davů. Kdepak kav�rnička a posedět u kaf�čka, kdepak pomal� poobědv�n� s horou knedl�ků a půllitrem poř�dn�ho piva! V poledne zhltnout sendvič pokud mo�no ve stoje a zap�t coca-colou nebo k�vou. A to, čemu se v Americe ř�k� pivo, je ur�livě slaboučk� roztok. Chl�b je b�l�, vatovit�, okurky odporně slan�, kdo by to byl čekal, kdo by se na to raději nevytento.

Takto jsem zprvu l�teřil a z na�inců nezn�m nikoho, kdo by byl reagoval jinak. Po prvotn� sebel�tosti začalo doch�zet k druhotn�mu, m�ně povrchn�mu seznamov�n� s realitou skutečně nov�ho, pro Evropana (jako� i Afričana či Asiata) jin�ho světa. To, co se ze zač�tku zd�lo b�t krobi�nskou př�močarost�, byla sp� upř�mnost a zvyk ř�kat nepř�jemnou pravdu do oč�. Tak se to jevilo jednomu. Druh� si zat�m stě�oval na plytkost mezilidsk�ch vztahů. Co to tady maj� za př�telstv�, kdy� i nejbli���mu kamar�dovi půjč� pen�ze jen na �rok? Takhle si poč�naj� při transakc�ch i ve vlastn�ch rodin�ch a nikdo se tomu nediv�. Na to lze odpovědět poznatkem, �e bl�zk�m autentick�m vztahům př�telstv� se dař� zejm�na za nepř�zniv�ch podm�nek. Oni autentičt� př�tel� se tu najdou zejm�na mezi veter�ny z v�lky nebo z krimin�lu. Proč se mě kdokoliv pt�: "How are you?", kdy� ho ani v nejmen��m nezaj�m�, jak se m�m? Nezř�dka matu odpověd�: "Děkuju za opt�n�, dneska je mi mizerně, ale poř�d l�p, ne� jak mi bude zejtra." Země individualistů, z nich� vět�ina je ale hodně konformn�. Stejn� hamburgry, stejn� baseballov� čepice s k�iltem nazad. Pr�zdniny zač�naj�, n�rod se rozj�d� a z nich přij�d� v t�� kalend�řn� den.

Velk�, velik�nsk� země, v n� se novic nevyvaruje o�idnost� generalizac�. Sklony formulovat rozsudky, fundovan� miniaturn� zku�enost�. Asi jako slepci, popisuj�c� slona podle toho, kter� jeho č�sti se dotkli. Za prvn� tři roky pobytu, zavalen studiemi na Kolumbijsk� univerzitě a č�ničen�m u Va�atů, jsem z New Yorku nevyt�hl ani patu. Neviděl kus lesa, nato� �evel�c� palmy na Floridě, arizonskou pou�ť, kalifornsk� pomerančov� plant�e. Zač�t chodit do �koly někde v ��rn� Iowě, nevyhnutelně bych byl absorboval jin� dojmy.

Ale vzdor m�stu, kde bych byl dopadl, od Atlantiku k Pacifiku, od kanadsk� k mexick� hranici, z�skal bych stejnou zku�enost, v Evropě vesměs nespatřitelnou: neform�lnost v lidsk�ch vztaz�ch. Ciz� lid� po prvn� větě sezn�men� se oslovuj� křestn�m jm�nem - neměli tam nikdy feudalismus, nemaj� tam respekt pro hierarchick� rozli�ov�n�, titulov�n�, doktorov�n�. Znal jsem slovensk�ho docenta emigranta, jemu� nemocničn� person�l nevyjadřoval předpokl�danou �ctu, byl to pro něj jen Juraj (vysloveno ov�em D�uraj). Jemu nepřijateln� plebejsk� mravy/nemravy ho přiměly ke kaj�cn�mu n�vratu do Bratislavy. Snad ze v�eho nejv�c mi v Americe imponuje vlastnost vyj�dřen� pěti p�smeny: TRUST. Důvěra v dan� slovo: nelhat, jako např�klad l�e n� priapick� prezident Clinton (a svět nech�pavě krout� hlavou nad zdej��m dopadem prohře�ku). V t�to zemi jsem za t�měř čtyřicet let snad je�tě neviděl raz�tko, nutnost �templov�n� jako důkaz �ředn�ho aktu. Stač� vyřčen� slovo nebo důvěra v obyčejn� podpis.

Kdysi jsem dumal nad klasifikac� n�s př�choz�ch a nad rozd�lnou adaptac� v nov�ch podm�nk�ch. �k�la rozs�hl�, od integrace po asimilaci, �pln� rozmělněn� původn� identity, nebo naopak trpk� zatracen� nov�ho �dělu s potrest�n�m nepř�zniv� Ameriky, kter� znamen� trestat zejm�na s�m sebe. Řad�m se do kategorie tvorů integrovan�ch, kteř� přij�maj� nov� nab�zen� pozitiva tak, jak je vid�, ani� by se zbavovali aspoň někter�ch vlastnost� a preferenc� z�skan�ch v dětstv�, v ml�d� a přivezen�ch za moře. Od toho pak onen hybrid. Dosud m�m r�d evropskou kopanou a americk� football mi vůbec nic neř�k�. Stejně tak s baseballem, s jeho� pravidly jsem se nikdy neobtě�oval sezn�mit. Jsem imunn� vůči přehojn�m televizn�m reklam�m, sna��c�m se vnutit zbo�� s cenou v�dy konč�c� dev�tkami, za předpokladu, �e z�kazn�k je natolik na hlavu padl�, �e se d� sp� nal�kat na 9999,99, co je přece m�ň, ne� kdyby to bylo o hal�ř v�c s mnoha nulami. Samozřejmě, nestylizuji se do role augustini�na bos�ka. Koupil jsem zbytečn� pozemky na Floridě a Havajsk�ch ostrovech (zbytečn�, poněvad� mi se zpo�děn�m do�lo, �e do nudn�ho r�je se stěhovat nebudu), m�m dva bar�ky, dvě auta, sterea, videa, komputery, kamery, magnetofony - takov� a dal�� kr�my, aby mi slou�ily, a ne proto, abych t�m někomu něco chtěl dokazovat, imponovat. Na koho by tohle mohlo udělat dojem, nen� zrovna tvor, s n�m� bych kdy chtěl m�t něco společn�ho.

Americk� �ivot je jin� a po původn�ch, t�měř nevyhnuteln�ch existenčn�ch nesn�z�ch, třeba i traumatech, je znatelně pohodlněj��, př�jemněj��. Mluvme o on� tzv. kvalitě �ivota. Odpad� probl�m s bydlen�m, s jeho vybaven�m. �ekov� hospod�řstv� u�etř� spoustu času. kdy� mě to napadne, odlet�m do Tramt�rie. S v�jimkou jachty či letadla si mohu koupit cokoliv, ani� bych musel přem��let, zda si to mohu dovolit. (Pozor, připom�n�m znovu onoho slepci osah�van�ho slona: kromě poč�tečn�ho č�ničen� jsem tu měl jednu jedinou kari�ru u t�ho� zaměstnavatele - v USA věc dost unik�tn�. Jako univerzitn� kantor jsem se tě�il z v�hody tzv. tenure, definitivy, nevyhoditelnosti, jak�si t�měř socialistick� vymo�enosti, jej� z�sluhou jsem tu pravou, dravou, kapitalistickou Ameriku nemusel okusit.)

V Americe vznikla rekordně heterogenn� společnost (např. v New York City v z�kladn�ch �kol�ch sed� děcka přistěhovalců sto čtyřiceti n�rodnost�), s vět�� toleranc� ne� kdekoliv jinde. To mi m� rodn� zem v�dycky připomene, kdy� tam přijedu se svou ne zcela bělo�skou man�elkou. Prozat�m se vůči n� česk�, rasově h�kliv�, veřejnost chovala s intenzitou nevole, jakou zdaleka neza�ila ani v Ji�n� Africe v dob�ch tehdej��ho apartheidu. Nemohu přece od n� cht�t, aby se pra�sk�mi ulicemi plou�ila se �krabo�kou na sv� euroasijsk� tv�ři.

Nakolik mů�e Amerika b�t či by měla b�t vzorem jin�m končin�m světa? S pokusem o odpověď na takovou ot�zku se pou�t�me na v�let po hodně tenk�m ledu, př�padně po minov�m poli. Při transplantaci pacientovo tělo odm�t� akceptovat blahod�rn� org�n. Imitace, přej�m�n� u�itečnost�, jsou značně hybnou p�kou pokroku. sp� ne� kop�rov�n� u� přes dvě stě let �spě�ně funguj�c� �stavy a syst�mu dvou politick�ch stran si zaslou�� pozornost taměj�� modern� technologie, organizace pr�ce, schopnost vyrobit v�c, l�p a s men��m �sil�m a v�lohami. Co� neznamen� pou�tět se do mcdonaldizace za ka�dou cenu, do dobrovoln�ho sebeochuzov�n�. To u� jsem viděl a nad v�sledkem hořekoval v Bangkoku před třiceti lety. Něco takov�ho vid�m teď v česk� televizi a v česk�ch biografech.

"Americk� kultura, co to je?" r�di se vysm�vaj� Francouzov�. O slunn� Kalifornii se ř�k�, �e za ka�d� rok pobytu dojde k poklesu IQ o jeden stupeň. Jen�e, p�ni kritici, račte vysvětlit, proč pr�vě tato Kalifornie m� v�c laure�tů Nobelovy ceny ne� kter�koliv země ve světě? V m� kn�ce Bě�enec v sametu (Faun, Praha 1998) Čechoameričan Tachec� prav�: "Zejtra let�m. M�m u� t� cel� Evropy dost. Tady furt sly��m, jak Amerika ohro�uje hodnoty evropsk� civilizace. Amerika zachr�nila Evropu před Hitlerem i před Stalinem. Jak� hodnoty? Co dala Evropa světu v tomto stolet�? Nacismus, komunismus, koncentr�ky. U� toho m�m dost."

A tento fiktivn� Tachec� ov�em Ameriku kritizuje hlava nehlava, tak jako ji kritizuji j�. Jako insider, kter� se ale rozčepejř� do rozměrů patriotick� slepice, kdy� ho začnou poučovat přespoln� mudrcov�, jejich� jm�no ani nemus� b�t V�clav Bělohradsk�.

Tady to m�te, jsem zkr�tka onen hybrid.

Martin Jan Str�nsk�, vydavatel a publicista

1. Nejprve bych chtěl upřesnit, �e jsem se nenarodil v Československu, ale v New Yorku. V tomto smyslu a vzhledem k rodinn�m aktivit�m se d� ř�ci, �e jsem se narodil "v exilu". Československo jsem poprv� nav�t�vil ihned po revoluci. do�lo k tomu tak, �e jsme jednoho dne seděli doma a v rann� po�tě se objevil dopis od Jiř�ho Rumla a Michala Kl�my. Lidov� noviny, jejich� zakladatelem byl můj pradědeček, se ocitly v nouzov� situaci. S�dlily na V�clavsk�m n�měst� a zřejmě se obnovily jako samizdat. Z�roveň do�lo ke změně v tom, �e byla mo�nost vzniku jak�hosi restitučn�ho z�kona. Autoři dopisu navrhovali, �e by se s n�mi Lidov� noviny spojily a po uplatněn� na�eho n�roku na restituci by se "Lidovky" přestěhovaly na svou původn� adresu na N�rodn� tř�du, co� by oběma stran�m pomohlo. Klidně jsme sn�dani dojedli a bez v�h�n� rozhodli, �e polet�m do Prahy j�. Za p�r dnů jsem ji� seděl v letadle. v�ichni si jistě pamatujeme tehdej�� euforickou n�ladu. S�m si vzpom�n�m, jak jsem se, kr�tce po př�jezdu do Prahy, proch�zel po Př�kopech. Tam visel plak�t, na kter�m byla fotografie b�val�ch ministrů prvn� republiky. Mezi nimi byl můj dědeček Jaroslav Str�nsk�. S velk�m �divem jsem se na fotografii d�val alespoň třicet minut - c�til jsem, �e jsem doma.

Mo�n� bych se mohl zm�nit p�r slovy o tom, �e jsem v New Yorku vyrostl v krajansk� komunitě, kde byli t�měř v�ichni zaměstn�ni aktivitami, kter� je př�mo spojovali s rodnou vlast�. Vět�ina z nich, včetně m�ho otce Jana, pracovala pro r�dio Svobodn� Evropa. Tehdej��m ��fredaktorem byl Ferdinand Peroutka. St�kali jsme se s jin�mi v�znamn�mi lidmi, jako byl Pavel Tigrid a dal��. Tito lid� byli moji "str�čkov�" v tom smyslu, �e se u n�s doma pravidelně sch�zeli v t�měř rodinn�m kruhu. Patřil sem i můj kmotr Ivo Duch�ček a n� rodinn� l�kař Karel Steinbach. Proto jsem si myslel, �e takhle vypadaj� (a chovaj� se) �plně obyčejn� Če�i. Kr�tce po sv�m př�jezdu jsem ale zjistil, �e tomu tak vůbec nen�. Nicm�ně moje zku�enost s touto exilovou komunitou i m� rodinn� kořeny mi nab�zely určit� zdroje k čerp�n� s�ly pro nepř�jemn� z�itky, kter� mne čekaly.

Předně jsem se setkal s negativn�mi charakterov�mi vlastnostmi spojen�mi s tehdy je�tě čerstv�mi bol�evick�mi man�ry a projevy. Zjistil jsem, �e chci-li z�skat jak�koliv n�rok na to, co n�m bylo ukradeno, mus�m se st�t v�c patriotick�m a "česk�m" ne� Če�i sami. O v�echno jsem musel pěkně poprosit a v�echny dobr� n�pady musely patřit jin�m - abych odboural představu, �e je tu opět nějak� arogantn� Američan, "kter� n�m bude ř�kat, co m�me dělat". �e �lo o spravedlnost a to, �e jsem nab�dl pomoc a určitou z�ruku na pře�it� organizac�m jako Česk� liter�rn� fond a Československ� spisovatel (tyto organizace nejen převzaly n� majetek za minul�ho re�imu, ale samy vznikly nebo se nepř�mo zrodily jako alespoň č�stečn� důsledek na�ich rodinn�ch a vydavatelsk�ch aktivit v prvn� a druh� republice), to zřejmě nikoho nezaj�malo.

Proto mohu ř�ci, �e t�měř v�e, co dnes pova�uji na Americe za podstatn�, jsem si uvědomil pr�vě a� po sv�m přestěhov�n� do Česk� republiky. Začal jsem ostřeji vn�mat kontrasty mezi oběma společnostmi. Domn�v�m se, �e nyn� je Amerika skutečně unik�tn� zem� na světě. Rozd�ly jsou samozřejmě nejen materi�ln�, ale i kulturn� a vy�adovalo by obrovsk� prostor popsat je. Nicm�ně se domn�v�m, �e hlavn�m rozd�lem je to, �e Amerika je země, jej�mi� zakladateli byli uprchl�ci z cel�ho světa, kteř� na�li cestu k jednomu kolektivn�mu kompromisu a rozhodli se, �e i přes ve�kerou svou rozd�lnost je mus� spojovat dvě věci: pr�vo na občanskou svobodu a na svobodu vyzn�n�. Je to tedy země, kter� nen� sv�m způsobem "hendikepov�na" evropskou politicko-kulturn� minulost�. A i kdy� pln� paradoxů, nejv�ce se zast�v� pr�vě z�kladn�ch principů lidsk�ho pr�va a fungov�n�. To, �e mohu ps�t tyto ř�dky, je alespoň č�stečně d�no t�m, �e dvakr�t během tohoto stolet� polo�ili Američan� �ivoty na evropsk�m �zem� proto, aby pr�vě tyto principy a pr�va byly zachov�ny.

2. U� samotn� fakt, �e Amerika zv�tězila ve studen� v�lce a nyn� reprezentuje jak�si "imp�rium", je z pohledu občana postkomunistick� země obrovsk� pozitivum. Kdyby dnes v t�to pozici bylo Rusko, vl�ly by rusk� vlajky nad ka�dou zem�. Co se t�k� mo�n�ch hrozeb tzv. americk� kultury či komercialismu, jako např. hollywoodsk� akčn� filmy nebo McDonald's, je nutn� podotknout, ze v�echny tyto aktivity jsou vedeny ekonomick�mi pravidly: kdyby Evropan nechodil na tyto filmy a nekupoval u McDonald's, neměly by tyto tzv. negativn� trendy americk� komercializace prostor pro �spěch. V tom se mo�n� najde dal�� charakteristika, kterou se li�� Amerika od Evropy. Je zde určit� tendence (zvl�tě v česk� společnosti) poukazovat na ne�spěchy a přen�et vinu na druh�. V Americe je kladen podstatně vět�� důraz na "can-do" (dovedu to) a na v�sledek. Pr�vě v t�to odli�nosti vid�m v současn�m světě největ�� mo�n� riziko převahy Ameriky. Pokud toti� nějak� existuje, je to "riziko", kter� z�vis� čistě na pasivitě těch, kteř� budou těmi aktivněj��mi jednodu�e předsti�eni.

3. Ot�zka "amerikanizace" vlastně �zce souvis� s ot�zkou či definic� globalizace. Pro mě je ot�zka polo�ena sp�e tak, jestli vlastně mo�n� trochu fale�ně nenaz�v�me globalizaci amerikanizac�. Na jedn� straně, jak jsem ji� řekl, samotn� zalo�en� Ameriky před v�ce ne� dvěma sty pades�ti lety vlastně představovalo prvn� a z�kladn� "globalizačn�" čin. Dnes je Amerika hlavn�m motorem globalizace, ale fenom�n globalizace j� rozhodně nepatř�. Dne�n� globalizace, ať vze�la z jak�hokoliv konce světa, musela přij�t. Za hlavn� ot�zku s n� spojenou pova�uji to, zda s globalizac� přijde vět�� stratifikace mezi Severem a Jihem, mezi bohat�mi a chud�mi zeměmi, nebo jestli dojde k určit�mu vertik�ln�mu propojen�. Touto ot�zkou se budeme v�ichni zab�vat je�tě i v př�t�m stolet�.

Nicm�ně věř�m, �e Amerika a jej� hodnoty představuj� v�ru nejen v Boha, ale i v určit� proces spravedlnosti a pochopen� toho, �e nelze ztr�cet čas zbytečn�mi debatami. Mnoz� v Evropě mo�n� pova�uj� tento postup za poměrně naivn�, ale mysl�m si, �e v tomto př�padě je Evropa do určit� m�ry hendikepov�na pr�vě sv�mi dějinami a konfliktn�m propleten�m faktů, ud�lost� a hodnot, tak�e Evropan� mo�n� ztratili ten z�kladn� vhled.

Jistě bude velice zaj�mav� pozorovat, jak bude Evropa, vzhledem k evropsk� integraci, vypadat za sto let. Je mo�n�, �e to bude jedna velk� Evropa s mnoha různ�mi men��mi st�ty, kter� budou patřit do jedn� federace, stejně jako je tomu dnes v USA. Do určit� m�ry je to trend budoucnosti. V ��dn�m př�padě ale nedojde k tomuto trendu na z�kladě nějak� konzumn� amerikanizace, ale předev��m v důsledku obnoven� i realizace určit�ch principů a chov�n� lid�, kter� je na těchto principech zalo�eno. Postkomunistick� země maj� proto o tolik tě��� �lohu, �e zat�mco ostatn� Evropa spěje k dal�� integraci a seberealizaci, tyto země - mezi ně� rozhodně patř� Česk� republika - při�ly pod veden�m Bol�evika o ka�dodenn� principy spojen� s bě�n�m a slu�n�m chov�n�m. A v mnoha př�padech k nim je�tě nena�ly cestu. Nicm�ně tyto tlaky pova�uji za pozitivn� proto, �e by n�s v�echny měly probudit k vět�� sebekritice a vět��mu z�jmu o na�i společnost. Mysl�m si, �e to dovedeme, a věř�m, �e to na�e budoucnost uk�e.

***

Jan Krondl, publicista a vydavatel exilov�ch Československ�ch
novin v New Yorku

Pamatuji se je�tě na sv� prvn� z�itky z Ameriky a na prvn� dlouh� dopis, kter� jsem psal domů kolegům do b�val�ho zaměstn�n�. Vůbec se mi tu nel�bilo. Na New Yorku mne nejdř�v zarazila ta naprost� strohost a jednoduchost v�eho, velk�, bachrat� auta, obchodn� domy pln� velk�ch, nabl�skan�ch zrcadel s pozlacen�mi r�my a nale�těn�ho mramoru - ale to v�e bez jedin� ozdoby nebo kudrlinky. Připadalo mi, �e bohatstv� a vkus jsou tu z��en� na ty z�kladn� znaky: lesk a materi�l.

Kdy� jsem mluvil s lidmi, bylo to je�tě depresivněj��: pamatuji se, jak se jedna pohledn� d�vka rozz�řila, kdy� jsem j� řekl, �e jsem z Československa. Radostně odpověděla: "Moji prarodiče jsou tak� odněkud odtamtaď." Pln� �iv�ho z�jmu jsem se zeptal: "A odkuď, z kter�ho města?" M�vla rukou a řekla: "Ale přesně nev�m, ř�k� se tam Transylv�nie." Tehdy jsem poprv� s hrůzou zjistil, �e Američan� v podstatě nerozli�uj� mezi jednotliv�mi zeměmi v�chodn� Evropy, je to pro ně v�echno "Balk�n". Při t�to př�le�itosti bych r�d dal čten�řům ot�zku: V�te, kdo je v Americe naprosto nejzn�měj�� historickou postavou z v�chodn� Evropy? (Odpověď naleznete na konci čl�nku.)

Zlobilo mě zpoč�tku, �e Američan� v podstatě vůbec nic nevěděli o Československu (psal se rok 1981), ale ani nic moc zvl�tn�ho o Evropě a o světě vůbec. Sami si to dobře uvědomovali a dělali si z toho legraci: v několika obchodech s plak�ty a obrazy jsem viděl různ� variace na t�ma "Svět očima Američana" (př�padně "očima Newyorčana"). Na plak�tě byly uprostřed velik�nsk� mrakodrapy (New York), kousek d�l napravo malink� kr�va (střed Ameriky), je�tě d�l malinkat� most (San Francisco) a za n�m byla voda. Za vodou byl nev�razn� břeh (Asie), na kter�m nebylo nic. Nalevo od mrakodrapů byla tak� voda a za n� břeh (Evropa). Na tv�ři Evropy byl viditeln� jenom maličk� Big Ben (Lond�n), kousek vedle maličk� Eiffelovka a a� �plně na kraji obr�zku, na horizontě, byly maličk� cibulovit� vě�e - Moskva. Jinak na obr�zku nebylo nic- v�echno zastiňovaly ty obrovsk� mrakodrapy. Vzpom�n�m si tak�, jak jsem bloumal po obchodech a dost�val opačn� vztek, ne� jak� jsem měl doma - toti�, v�echno bylo americk�, od bot a� k elektronice, a v�echno mi připadalo hrozně nevkusn� a neforemn�?

Sna�il jsem se b�t jak�msi propag�torem evropsk�ho vkusu a bojovn�kem za evropskou tradici a barvitost proti tomu, co jsem vn�mal jako bezv�raznou americkou �eď. Pamatuji se, jak jsem jedn� pan� l�čil kr�sy Evropy. Ona se mnou souhlasila, ale podotkla: "M�m dětem se tam ale vůbec nel�bilo". - "A proč?" - "Ale - připadalo jim to tam pr� cel� jako hřbitov." To se mne ov�em hluboce dotklo, urazilo mne to za celou evropskou civilizaci a vůbec mi ne�lo na rozum, jak mohl někdo něco takov�ho ř�ci.

Po Československu a socialistick� č�sti světa jako by se doslova země slehla. Jako by zmizely z povrchu světa. Za cel�ch devět let, kter� jsem tu pro�il před revoluc�, byly v televizi dva - doslova dva - pořady, kter� se t�kaly Československa - a ty je�tě byly vys�l�ny na "veřejn�m" (vl�dou podporovan�m) kan�le, kter� se vyznačuje n�ročněj��mi druhy pořadů a men��m mno�stv�m reklam. Byla to takov� sl�va, �e si emigranti cel� rozč�len� mezi sebou volali a ř�kali si: "Zapni si televizi!" Jeden z pořadů se věnoval jednomu polsk�mu, jednomu maďarsk�mu a jednomu česk�mu disidentovi, čili jsme měli třetinu pořadu. Druh� byl věnov�n pades�t�mu v�roč� Mnichovsk� dohody. Vynikaj�c� hodinov� pořad, ve kter�m mluvili če�t� pamětn�ci a v něm� se tak� objevil třeba star� z�běr Voskovce a Wericha, kteř� při�li mezi děti na louce a zp�vali s nimi: "Kdy� n�s půjdou miliony?" Takov� d�vka če�tiny a dojemn� historie po letech "sucha" byly pro n�s prostě moc. Slzy tekly po tv�ři"

Vyl�kal jsem jednu svoji č�nskou kamar�dku do Kanady a byl jsem cel� u vytr�en� ze star� č�sti Quebecu, kde p�r set čtverečn�ch metrů skutečně vypad� jako star� Evropa. Zejm�na mě fascinovala jedna ulička, kter� se prudce sva�uje k řece a kter� mi připom�nala Nerudovku. Křičel jsem: "Tak, tak, přesně tak to tam vypad�!" Nakonec jsem ji vyl�kal do Evropy. Chtěl jsem zač�t "jenom" Lond�nem, "aby to pro mě nebyl tak velik� �ok". Myslel jsem si, �e budu l�bat starou evropskou dla�bu.

Kdy� jsme jeli z leti�tě Heathrow, připadalo mi to tam ale v�echno nějak� mal� - maličk� auta, maličk� ulice, maličk� domy- vůbec ne tak hezk�, jak jsem oček�val. A kdy� jsme po proj�ďce star�m městem přijeli do nov�ho hotelu, kter� vypadal asi jako �stav makromolekul�rn� chemie v Praze na Petřin�ch, napadla mne hř�n� my�lenka: "Je��marj�, tady to vypad� jak v Lipsku!" (Je�tě kdy� jsem byl toti� doma, tak jsme jezdili na poč�tačov� �kolen� do Lipska, a od t� doby je pro mne toto město symbolem �edivosti, f�dnosti a nezaj�mavosti.) Dokonce jsem pochopil, co mysleli oni mlad� Američan� (viz v��e) on�m "hřbitovem" - v Americe jsou toti� ozdobn� kamenn� stavby skutečně jenom na hřbitově - a takov� je cel� Evropa? Prostě - vůbec se mi v Lond�ně nel�bilo. Tak jsem zjistil v roce 1987, sedm let po odjezdu z Evropy, �e u� jsem vlastně sp� Američan.

Později jsem byl i v hezč�ch městech - v Pař�i, v Norimberku, v Praze? Ale připadalo mi to u� v�echno stejn� - u star�ch staveb, před kter�mi bych měl dojet�m smekat klobouk, mě napadaly my�lenky jako: "Proč to rad�i nezbouraj� a nepostav� m�sto toho McDonald's?" apod. K Praze m�m samozřejmě siln� citov� vazby, ale jako město u� mi nepřipad� tak ��asn� a jedinečn� - z architektonick�ho hlediska je to prostě jenom "dal�� evropsk� město?" Nav�c, jak si dnes uvědomuji - Čechy jsou hrozně mal�. Stač� vyl�zt na Petř�nskou rozhlednu a za jasn�ho dne - alespoň podle mapky, kterou tam kdysi d�vali - mů�ete z�roveň na jedn� straně vidět Sně�ku a na druh� �umavu, za superjasn�ho dne pr� rakousk� Alpy? Řekněte sami: Co je to za st�t, ve kter�m mů�ete doslova "vyl�zt na vě�" a vidět jej cel�?!? - V�dyť je to jak poh�dkov� kr�lovstv�!

Dnes u� vid�m Ameriku jinak - s ve�kerou jej� hrůznost� i logikou. Nejde o to, �e by Američan� neměli z�jem o zbytek světa, ale sp� o to, �e jim ten zbytek připad� ��asně pitoreskn�, z�bavn� a kuriozn� - asi jako staro�itnost. A staro�itnost je samozřejmě hezk� věc, ale přiznejme si to - ne př�li� důle�it� a po chv�li, pro norm�ln�ho člověka, kter� nen� př�mo fanda na staro�itnosti, i tro�ku nudn�? A proto: Hur� zp�tky do Ameriky!

Je třeba si přesně uvědomit, �e stejn�ho r�zu je i americk� "l�ska" k porevolučn� Česk� republice. Doma se mo�n� c�t�te zavaleni davy Američanů - ale je to jenom miziv� procento z celkov�ho počtu obyvatel Spojen�ch st�tů, kter� se zamilovalo do t� česk� kuriozity, vět�ina st�le nev�, kde Česk� republika vůbec le��, a občas se mě třeba i dnes zept�: Co děl� v� prezident Tito?

V�clav Havel sv�ho času Československo poměrně proslavil, ale dneska mysl�m u� jenom Američan� buďto "za�ran�" do světov� politiky nebo zamilovan� do jeho mal� země - ono miziv� procento - věd�, �e je prezidentem Česk� republiky. Ned�vno jsem viděl v televizi soutě�n� pořad, ve kter�m soutě��c� odpov�daj� na ot�zky ze v�ech mo�n�ch oborů. Jelo to jako po m�sle, a� do chv�le, kdy padla ot�zka: "Vedle Slovenska, kter� druh� st�t vznikl rozdělen�m Československa?" Ticho. Po chv�li se jeden soutě��c� - černoch - nejistě odv�il: "Bohemia??" - �patně" Podot�k�m, �e do t�to soutě�e jsou vybr�ni jen ti nejlep�� z nejlep��ch - skutečn� "hlavy".

A V�clav Klaus? V�m, �e doma se sv�ho času bohatě objevovaly zpr�vy o jeho spanil�ch j�zd�ch do Ameriky, kter� podrobně referovaly třeba o tom, na jak� univerzitě la�koval se studenty a jak řekl "�ertem", �e "mů�e vysvětlit americk�m ekonomům, jak se děl� vyrovnan� rozpočet", atd? Obdiv stutentů - a česk�ch čten�řů doma - neznal jistě mez�. Jen�e - h�ček byl v tom, �e my jsme se zde z americk�ch m�di� o jeho pobytu vůbec nedozvěděli, to jenom noviny doma to tak nafoukly?

A tak se dost�v�m pomalu k americk�mu vn�m�n� světa a k jeho rizikům a kladům. Pro Američany je zbytek světa skutečně jenom jak�si kulturn� zaj�mavost, kterou dovedou rychle odpozorovat a třeba i odkop�rovat. V Disneylandu na Floridě je třeba tzv. "World Village", kde jeden kousek n�měst� a dům za n�m vypad� skutečně jako Ben�tky, hned naproti je "Maroko", vedle zase Č�na, Lond�n? Mů�ete se jenom různě postavit a d�t vyfotografovat a tvrdit, �e jste tam v�ude byli. Ř�k�m tomu jevu "americk� disneylandizace světa" - schopnost v�echno pojmout, přeml�t, zjednodu�it a začlenit do jednoho univerz�ln�ho syst�mu.

Na jednu stranu je to hrozn� a povrchn�, ale kdy� to srovn�m třeba s francouzskou kulturn� nadutost� (Američan� a Francouzi se vz�jemně nemaj� r�di - Francouzi pova�uj� Američany za nekulturn� bal�ky a Američani Francouze zase za snoby) nebo s německou poslu�nost� a poř�dkumilovnost� nebo s rusk�m nacionalismem nebo s nen�vist� mezi Araby a �idy nebo s etnick�mi v�lkami v b�val� Jugosl�vii nebo se slovensk�m tvrzen�m, �e Slov�ci jsou "nejstar�� slovansk� n�rod", nebo s českou p�chou a nadutost�, se kterou dom�c� politikov� v roce 1995 hl�sali, �e ona mal� a nev�konn� země je u� na �rovni "asijsk�ch tigrů", a ��dali po Spojen�ch st�tech, aby ji jako nejvyspělej�� st�t středn� Evropy přijali do NATO jako prvn� - bez ohledu na "zaostal�" Polsko a Maďarsko - tu se mi ona americk� povrchnost, neděl�n� velk�ch rozd�lů mezi zeměmi podle jejich kultury a tradic, na kter� jsou ony samy tak py�n�, jist� rozemlet�, glajch�ajtizace a disneylandizace cel�ho světa, zač�n� docela l�bit. Jsem r�d, �e jsem americk� občan.

Pt�te se, zda "amerikanizace" mů�e b�t v něčem plodnou v�zvou i pro Českou republiku?? - Odpověď je �plně jasn�: No jakpak by ne! Ta země přece potřebuje poř�dn� kus amerikanizace jak prase drb�n�!

T�m nemysl�m v�ce McDonaldů či něco takov�ho. T�m mysl�m pochopen� toho, jak je mal� a v podstatě ne př�li� v�znamn� v tom velik�m �ir�m světě. Pochopen�, �e skutečně nen� pravda, �e "oči cel�ho světa jsou se z�jmem a obdivem upřeny na Českou republiku" - to jenom nastra�en� radary česk�ch m�di� lov� z tohoto obrovsk�ho světov�ho �umu a tř�tě tis�ců informac� z �teru ony vz�cn� informace, kter� se t�kaj� Česk� republiky - a to je�tě hlavně ty pozitivn� - a ty pak zvět�uj� do obrovsk�ch rozměrů sv�m elektronick�m mikroskopem.

A nejen to - jde tak� o to pochopit, �e jin� n�rody maj� zrovna tak v�znamn� tradice, na kter� jsou zase ony py�n�, �e nejsou o nic lep�� ani hor�� ne� česk� n�rod a �e v�echny dohromady tvoř� nakonec jenom různ� z�kout� v on� "glob�ln� vesnici".

A hlavně: jde o to pochopit, �e demokratick� sou�it� různ�ch n�zorů, n�rodů a kultur je zcela mo�n�, ba i ��douc� - tak jako je tomu ve Spojen�ch st�tech. Ned�vno jsem se doma bavil s jedn�m kamar�dem o mo�nosti volby ze zahranič�. On mi na to důvěrně řekl: "Kdy� lid� se boj�, �e by pak mohli volit i Vietnamci." V tu chv�li jsem doslova vybuchl: "A kdo si mysl�, �e vol� v Americe!" Ten člověk mů�e b�t červen�, modr�, b�l� nebo zelen� s fialov�mi punt�čky - jakmile je jednou americk� občan, tak m� pr�vo volit! Nikoho nezaj�m�, k jak�mu n�rodu patř�!"

To se t�k� i rozd�ln�ch ekonomick�ch a politick�ch n�zorů. Vzpom�n�m si, jak v roce 1992 pronesl Jan Ruml na předvolebn�m shrom�děn� v Parku kultury nezapomenutelnou větu: "Jestli�e se n�m nepodař� prosadit na�i ekonomickou reformu po cel� zemi, pak je l�pe, aby vznikly země dvě!" Ozval se velk� j�sot a aplaus? A j� jsem si v tu chv�li připadal jako na Marsu, ne jako mezi lidmi. Kdyby toti� americk� politik vůbec jenom vypustil takovouhle nesmyslnou větu z �st, znamenalo by to konec jeho politick� kari�ry. Jeho straničt� kolegov� by okam�itě přivolali z�chranku a hasičsk� sbory z cel�ho města, aby jej postř�kaly ledovou vodou, a omlouvali by jej před voliči, �e dostal z toho horka �pal.

Nikdo přece nebude rozdělovat slu�n� a spoř�dan� pr�vn� st�t jenom kvůli sv�mu obl�ben�mu ekonomick�mu n�zoru. Onen kamar�d tak� podotkl: "Na tom v�em, co se stalo po revoluci, je dobr� alespoň to, �e jsme se zbavili Slov�ků." Nejsem si t�m tak jist�. Nechci to rozeb�rat z n�rodn�ho hlediska, ale jednu věc v�m jistě - z hlediska demokratick�ch principů prok�zali če�t� politikov� v on� rozhoduj�c� době pozoruhodnou nezralost a přitroublost. To, co si lid� doma neuvědomuj�, je, �e argumenty, kter�mi če�t� politikov� podporovali v roce 1992 rozdělen� Československa, v podstatě ofici�lně �krtli z�kony, pr�vo, �stavu a st�t - a to v�e ve jm�nu pouh� jedn� ekonomick� teorie. T�m doma vznikla hlubok� ne�cta k z�konu a pr�vu - a v jej�m důsledku se nakonec rozkl�ila a rozpadla pr�vě i ta ekonomika, v jej�m� jm�nu to bylo cel� děl�no. Jedno souvis� s druh�m. Nen� mo�n� ��t v nepr�vn�m st�tě a z�roveň oček�vat �spě�ně funguj�c� hospod�řstv�.

V Americe je pades�t st�tů, kter� jsou vz�jemně - někdy i dost značně - odli�n� svoj� ekonomikou, daňov�m syst�mem, a dokonce i někter�mi důle�it�mi z�kony (jako třeba t�m, zda uzn�vaj� či neuzn�vaj� trest smrti). Přesto - či pr�vě proto - mohou ony st�ty spolu ��t v klidu dohromady. Amerika toti� nen� zalo�en� na nějak�m n�rodu či něč� obl�ben� ekonomick� teorii, ale na z�konu a pr�vu. Pr�vě proto dr�� pohromadě.

Prvn� povinnost� ka�d� americk� vl�dy, ať poch�z� z kter�koliv strany, nen� veden� n�roda hlava nehlava za nějakou ekonomickou teori� - ale vym�h�n� z�kona (law enforcement). Teprve daleko, daleko za t�m je něč� obl�ben� př�stup k ekonomii. Jestli�e by si tedy měla Česk� republika v něčem vz�t př�klad ze Spojen�ch st�tů, pak to nen� v mcdonaldizaci, ale ve vym�h�n� z�konitosti, ve vybudov�n� slu�n�ho, pr�vn�ho, skutečně demokratick�ho st�tu. St�tu, kde nehraje roli, jak� je občan n�rodnosti, zda je bohat�, nebo chud�, ani to, zda jde moment�lně "s n�mi" (rozuměj, s převa�uj�c�m lidov�m n�zorem), nebo "proti n�m" - jeho pr�va jsou stejn� a důle�itěj�� ne� to, co si třeba zrovna vl�da přeje "razantně" prosadit.

To, zda amerikanizace bude pro v�s dobr�, nebo �patn�, z�le�� jedině na v�s. Jde o to, za jak� konec ji vezmete, jak ji celou uchop�te. Jestli�e jenom zahod�te v�echny svoje tradice, osvoj�te si p�r americk�ch slov�ček a budete se tv�řit, �e m�te v če�tině americk� př�zvuk, pak to bude zhouba n�roda. Jestli�e ale pochop�te, oč se v Americe doopravdy jedn�, a budete si v�it sv�ch n�rodn�ch tradic a z�roveň s nimi si budete v�it tradic n�rodů druh�ch; jestli�e dok�ete bojovat za svůj občansk� n�zor, ale z�roveň uznat druh�mu pr�vo na n�zor jeho; jestli�e pochop�te, �e z�kony a pr�vo jsou svat� a nemů�ete s nimi manipulovat podle toho, jak se v�m to zrovna hod� do va�eho politick�ho a ekonomick�ho kr�mu; jestli�e si prostě přestanete vyb�rat z toho kol�če demokracie jenom ony sladk� hrozinky a mandle, ale budete tak� ochotni občas sn�st i tu jeho přip�lenou kůrku - pak pro v�s bude amerikanizace dobr� a P�n Bůh �ehnej va�� zemi!

P.S. Rozlu�těn� h�danky z druh�ho odstavce: hrabě Vlad Drakula.

***

Ivana Edwardsov�, publicistka (�ije v New Yorku a pracovně pob�v� v Praze)

To, co čin� toto t�ma tak slo�it� a tě�ce uchopiteln�, je fakt, �e Amerika nen� jen ledajakou zem�, �e je to "soběstačn�" světad�l, kolos ohraničen� dvěma oce�ny, a �ije v něm mnoho různ�ch Američanů s rozd�ln�mi n�zory, kteř� se od sebe velmi li��. Proto je nebezpečn� zjednodu�ovat a �katulkovat bez toho, abychom vzali v �vahu mnoho faktorů. Mysl�te si, �e jste na�li pravdu, kdy� v�m zrovna unikla pod prsty jako rtuť. Souvis� to s rychl�mi změnami technologick�ho věku, a jak se zd�, v�echny se projevuj� s je�tě vět�� silou pr�vě v Americe. Ale převl�daj�c� pocit, kter� z�sk�te del��m pobytem v t�to zemi, je ten, �e ka�d� s dostatečně silnou vnitřn� touhou a silou se mů�e vypracovat, dostat se a� na vrchol vybran� profese a naj�t m�sto a př�tele bez nepatřičn�ho z�sahu vl�dy nebo střetu s tř�dn�mi omezen�mi. Nejen to: je zde v�dy mo�nost znovu objevovat, nal�zat, měnit. Amerika je společnost, kter� umo�ňuje jedincům překročit pr�h vlastn� minulosti, podporuje �sil� o změnu, umo�ňuje znovu objevovat a nal�zat "lidskou prostotu" - na rozd�l od společnost�, v nich� převl�d� mor�ln�, av�ak psychologicky rozporn� fundamentalismus. (V tomto "pr�teovsk�m" sklonu k neust�l� změně v�ak č�h� nebezpeč� nezakořeněnosti, roztř�těnosti a bezp�teřnosti, včetně podporov�n� nezodpovědnosti, pokrytectv� a věčn� nedospělosti; v tom věz� vnitřn� rozpor současn� americk� společnosti. Pr�vě ti Američan�, kteř� si tento rozpor uvědomuj�, podpořili ned�vnou silnou opozici konzervativců proti prezidentu Cintonovi, kter�, jak se zd�, je prototypem tohoto bezcharaktern�ho, chameleonsky proměnliv�ho způsobu jedn�n� a my�len�.)

Pouze voln� trh určuje v�hru či prohru, alespoň tak zn� heslo liber�lů. Samozřejmě �e v praxi existuje mnoho dal��ch faktorů, kter� hraj� svou roli, jako rasov� původ, mo�nosti vzděl�v�n�, bydlen� v bezpečn� čtvrti? Samozřejmě �e i tady plat�: kde je dostatek finančn�ch zdrojů, c�le se uskutečňuj� t�měř samy. Ale poř�d je to země, kde je mo�n� t�měř v�echno a ka�d�mu je umo�něno j�t za sv�m �těst�m. Toto je americk� kr�do, kter� m� kořeny v revoluci - je obsa�eno v Prohl�en� nez�vislosti, dokumentu s t�měř teologickou silou, zalo�en�m na svobodě, rovnosti, individualismu, populismu a filozofii ��t a nechat ��t. Tyto hodnoty - dalo by se ř�ci "amerikanismy" - ztělesňuj� americkou ideologii, určuj� společnost a jsou garantov�ny �stavou a Listinou pr�v a svobod. B�t Američan je proto sp�e věc� určit� ideologick� soun�le�itosti a sd�len� jist�ch hodnot ne� věc� narozen�, jako je tomu v zem�ch, kde pocit soun�le�itosti vyvěr� sp�e ze společn� historie (typick� je to pro Evropu, kde n�rodnost je v�ce kmenov� fenom�n souvisej�c� s komunitou).

Američany nikdy neunav� hovořit o sv�ch posv�tn�ch hodnot�ch - v tomto smyslu je to velmi n�bo�ensky zalo�en� země. My�lenka občansk� společnosti ve Spojen�ch st�tech funguje, přesto�e m� do ide�lu daleko a potřebuje b�t upevňov�na, co� je v prosperuj�c� ekonomice, kter� uspokojuje lidsk� potřeby, tě�k�. Ale představa jak�koli americk� "hrozby" evropsk� kultuře je nesmysln�, proto�e je to ot�zka fenom�nu světov� spotřeby a evropsk� konzument mů�e v�dy ř�ct "ne" a vyměnit McDonaldy nebo coca-colu za m�stn� verzi, kter� mů�e b�t lep��. V tom je to v�zva evropsk�m firm�m. Pokud nebude ohro�en americk� majetek, �ivoty a bezpečnost, americk�ch z�jmů se nen� třeba ob�vat, ačkoli isl�m�t� terorist� na to mohou m�t jin� n�zor. Americk� vliv na svět byl t�měř v�dy pozitivn�. A kdyby Američan� věnovali zv��enou pozornost osudu jin�ch n�rodů, s nimi� sd�lej� planetu (ve sv� sebezahleděnosti jsou někdy stejně bezohledn� a provincion�ln� jako Če�i), mohli by je�tě v�ce chr�nit, a dokonce i zachraňovat ohro�en� �ivoty lid�. Jestli�e Američan� chtěj� ��t u�lechtile - a oni o to opravdu usiluj�, proto�e je to z�kladem jejich ide�lů -, měli by změnit tento postoj. To jim kladu za vinu. Ale navzdory v�em v�hrad�m na mě tato země nepřest�v� působit sympaticky sv�m svobodn�m, otevřen�m dialogem, v něm� se lid� sp�e sna�� ře�it sv� probl�my, ani� by se ut�kali k dogmatu a jak�koliv formě represe.

Z angličtiny přelo�ila Dana Recmanov�

***

Marie L. Neudorflov�, historička a politolo�ka (působila
v Kanadě, nyn� působ� v Praze)

Na va�e ot�zky nen� jednoduch� odpovědět. Oba aspekty amerikanizace (přesněj�� je mysl�m mluvit o globalismu) - v�zva i hrozba - mus� b�t souč�st� odpovědi. Začala bych t�m druh�m: proč je současn� v�voj do značn� m�ry hrozbou zvl�tě men��m, m�ně zku�en�m a slab��m n�rodům.

Někteř� odborn�ci ji� del�� dobu dokazuj�, �e převaha americk� ekonomiky a zvl�tě globalismus se st�vaj� n�strojem k c�lům, ke kter�m v minulosti slou�ily v�lky - vyu��v�n� ciz�ch zdrojů, levn� pracovn� s�la, strategick� pozice, finančn� zisky atd. Kritici tohoto trendu zdůrazňuj�, �e globalismus by mohl b�t obecně prospě�n� jen za několika podm�nek, kter�ch ale nen� mo�no dos�hnout. Zvl�tě důle�it�m předpokladem je, aby v�choz� ekonomick� situace v�ech partnerů byla stejn� a aby existoval respekt vůči kulturn�, historick� a n�rodn� identitě partnerů a v�emu pozitivn�mu, co n�rodn� komunity vytvořily. Proto�e tomu tak nen�, je opr�vněn� obava, �e se globalismus stane nov�m kolonialismem, přin�ej�c�m u�itek přev�ně velk�m a u� silněj��m a prosperuj�c�m st�tům. u� dnes je dovoz z rozvojov�ch zem� na Z�pad velk�m zdrojem jeho bohatstv�, proto�e vyu��v� levn� pracovn� s�ly slab��ch zem� a toho, �e v nich lid� nemaj� ��dn� soci�ln� zabezpečen�. Mnoh� rozvojov� země jsou přitom zoufale zadlu�eny buď mezin�rodn�m finančn�m instituc�m nebo z�padn�m st�tům. V podstatě uměl� zadlu�en� slab��ch st�tů vůči silněj��m se stalo nejsnadněj��m prostředkem k vykořisťov�n� těchto st�tů, kter� jim neumo�ňuje vlastn� rozvoj. I pape� se touto ot�zkou zab�v�. Veřejnost na Z�padě zat�m nen� dostatečně citliv� vůči t�to situaci, jistě proto �e m� velk� prospěch z levn�ho zbo��, kter� se do jejich zem� dov�� a kter� je pro veřejnost rozvojov�ch zem� nedosa�iteln�.

Podle m�ho n�zoru je třeba se globalizace a amerikanizace ob�vat nejen z důvodů naznačen�ch v��e, ale i proto, �e ideologii tr�n� ekonomiky, kter� je podstatou globalizace, sch�z� jak�koli respekt ke kultuře jednotliv�ch zem�, pova�uje destruktivn� konkurenci za nezbytnou č�st ekonomick� aktivity a vyzn�v� koncept tak �irok� svobody, �e v praxi důsledky t�to svobody společnost atomizuj� a stavěj� tvoř�c� se různ� skupiny a men�iny proti sobě. T�m se znemo�ňuje dohoda společnosti o tom, co je důle�it� pro v�echny, co je společn�, a do velk� m�ry se t�m naru�uje i schopnost spolupr�ce na vy��� �rovni. Symbolick�m vyj�dřen�m t�to situace je v�rok baronky Thatcherov�, �e něco jako společnost neexistuje, �e existuje jen jednotlivec, rodina a st�t. Bylo by zaj�mav� vědět, zda skutečně věř� v pravdivost tohoto v�roku.

Probl�mem je, �e americk� kultura v podstatě obr�� tento př�stup. Nejpodstatněj��m rysem jej� velk� č�sti je atmosf�ra ohro�en�, sex a n�sil�. Kritici t�to orientace jsou umlčov�ni argumentem, �e lid� tento druh kultury chtěj�, a �e kdy� nechtěj�, tak se na filmy nemus� d�vat. To, �e u� nejm�ně dvě desetilet� jsou nen�padně vedeny t�mto směrem i děti, kter� jsou vychov�v�ny ke konzumaci pochybn�ch filmů pro dospěl�, se ospravedlňuje argumentem, �e za děti jsou zcela zodpovědn� rodiče. Samozřejmě, konzumn� �padkov� kultura nič� mnoho pozitivn�ho potenci�lu v mlad�ch lidech, kter� by se mohl rozvinout v pozitivněj��m a konstruktivněj��m kulturn�m prostřed�. Stoupenci m�lo kontrolovan�ho tr�n�ho hospod�řstv� vytv�řej� vlastně společnost, ve kter� je dovoleno jak�koli sv�děn�, ale ve�ker� důsledky za př�padn� sveden� (vět�inou z nevědomosti) si mus� n�st sveden�. Samozřejmě jak kriminalita dět�, tak dospěl�ch stoup�, ale stoupaj� tak� soukrom� zisky v důsledku vytv�řen� nejen uměl�ch, ale i chorobn�ch potřeb. Bylo by dobr� vědět, kdo sv�mi granty např�klad přisp�v� na tvorbu filmů s psychopatickou a n�silnou tematikou, neboť někter� filmy vypadaj� jako reklama na nejrůzněj�� střeln� i jin� zbraně a na produkty, kter� by si norm�lně mysl�c� člověk nikdy nekoupil.

dal��m paradoxem t�to kultury např�klad je, �e manipuluje lidi ke koupi nejrůzněj��ch produktů, kter� maj� přisp�vat ke zdrav� v��ivě a přiměřen� v�ze, ale ve skutečnosti lid� v severn� Americe jed� č�m d�l nezdravěji a um�raj� na nemoce z nadv�hy a nespr�vn� v��ivy. Kdykoli se nějak� globalistick� podnik sna�� někde zakotvit, objev� se v tisku čl�nky, kter� jakoby z vědeck�ho hlediska kritizuj� nedostatky dom�c�ch produktů, zvyků a v��ivy, a proto�e nikdy nic nen� dokonal�, lid� se často nechaj� zm�st a pak, kdy� je trh zabr�n, u� vět�inou nen� mo�n� n�vrat ke star� osvědčen� tradici. dal��m reklamn�m trikem expanze v podstatě �kodliv�ch produktů je, �e jejich prostřednictv�m je slibov�no splněn� nejrůzněj��ch snů, samozřejmě nesplniteln�ch. A frustrovan� člověk, kter� m� m�lo zdrav�ho sebevědom� a situaci nerozum�, do nekonečna hled� pochyben� cesty k tomu, jak b�t �ťastněj��. Stoj� ho to hodně peněz a někdo na něm �spě�ně vyděl�v�.

V posledn�ch dvou desetilet�ch se globalizačn� trend na Z�padě hodně roz��řil, ale objevuje se st�le v�ce literatury, kter� fundovan�m způsobem ukazuje jeho �kodlivost a hlavně nebezpeč� pro existenci demokracie. A to je oblast, kde bychom měli br�t globalizaci jako v�zvu k tomu, abychom si ujasnili, co je pro n�s jako Čechy důle�it�, co je na�� povinnost� h�jit, proto�e mnoho z toho, co m�me pozitivn�ho, jsme zdědili po sv�ch předc�ch, kteř� se v mnoh�m chovali rozumněji ne� my. Vypad�me ve světě i smě�ně, kdy� jen napodobujeme určit� modely anebo se přizpůsobujeme různ�m trendům, jejich� původu a dlouhodob�m c�lům ani nerozum�me, a t�měř tragick� v�sledky se pak po čase dostavuj� k velk�mu překvapen� těch, kteř� v t� či on� podobě vsad� v�e na jednu kartu bez ohledu na specifick� podm�nky t�to země a na jej� skutečn� potřeby, z�jmy a mo�nosti. Kdyby byli na�i politikov� po roce 1990 přijali předpoklad, �e ekonomika st�tu m� slou�it několika zdrav�m c�lům, jako je produkce v�robků a slu�eb, kter� jeho vět�ina lid� potřebuje a chce, zaměstnanost lid� a vytv�řen� mo�nost�, aby vět�ina jednotlivců i cel� společnost mohly rozv�jet pozitivn� potenci�l nejen v oblasti materi�lna, ale i kultury, mravnosti a intelektu, celkov� situace by dnes vypadala �plně jinak. Ohled na sv� vlastn� podm�nky, potřeby a mo�nosti rozvoje je na Z�padě samozřejmost�.

Z mezin�rodn�ho hlediska je dnes jasn�, �e nejlep�� rol� pro USA by bylo vytv�řen� rovnov�n�ho vztahu s Evropou, př�padně rovnov�hy mezi velk�mi evropsk�mi st�ty, kter� se pro budoucnost navzdory sv�mu členstv� v NATO a v Evropsk� unii nezbavily zcela nebezpeč� vz�jemn�ho konfliktu. V tomto kontextu z�roveň pevn� postoj v odporu vůči jak�koli mo�n� agresi ať z v�chodu Evropy či Asie by jistě zabr�nil ledasjak� v�lce. A dal��m z�slu�n�m činem Ameriky by bylo vět�� soustředěn� na posilov�n� demokracie doma i tam, kde o to jin� n�rody stoj�. Probl�mem ale je, �e USA kladou dnes sv� mezin�rodn� ekonomick� a strategick� z�jmy daleko před potřebu pom�hat rozv�jet demokracii ve smyslu jej� kvality a v duchu humanitn�ch a osv�censk�ch principů, kter� kladly důraz na dobr� vzděl�n� pro v�echny, mravnost společnosti, rovnopr�vnost lid�, n�rodn� společenstv� jako předpoklad k demokracii a vět�� spolupr�ci lid�, na odstraněn� privilegi� men�in atd. A přitom z těchto ide�lů vlastně USA vznikly a dlouho se jich do značn� m�ry dr�ely, a svědčilo to t�to prvn� demokracii i světu, kter� v n� viděl n�sledov�n�hodn� př�klad.

Vzhledem k tomu, �e Spojen� st�ty maj� v současnosti př�li� velkou tendenci pova�ovat sv� n�rodn� z�jmy za z�jmy cel�ho demokratick�ho světa a přitom v mezin�rodn�m kontextu velmi z��ily pojem demokracie, je t�měř povinnost� men��ch st�tů, ohro�en�ch glob�ln�mi z�jmy USA, vysvětlovat, �e globalizačn� trend by nakonec nebyl ku prospěchu ani USA, proto�e lidem nen� jedno, jak� vlivy zvenč� přich�zej�, zda je zach�zeno s identitou a potřebami i men��ch n�rodů s respektem. Ide�lem demokratick�ho syst�mu zůst�v� spravedlnost, a hlavn� povinnost� demokraticky zvolen� vl�dy je zodpovědnost vůči sv�mu n�rodu. A v tomto ohledu by si mohli če�t� politikov� vz�t př�klad z americk�ch, kteř� dovedně a za ka�d� situace h�j� americk� n�rodn� z�jmy v kr�tkodob�m i dlouhodob�m kontextu a politiku přin�ej�c� prospěch Američanům. Vzhledem k tomu, �e vět�ina americk�ch politiků vyzn�v� demokratick� hodnoty, je potřeba argumenty h�j�c� prospěch i men��ho st�tu stavět na těchto principech - tak jim bude nejl�pe rozuměno. Američt� politikov� i veřejnost jsou nesm�rně citliv� na situaci, kdy by měli b�t postaveni do pozice nespravedliv�ch, vykořisťuj�c�ch a bez respektu vůči �ivotn�m potřeb�m druh�ch. Uk�zat jim, �e se v t�to situaci nal�zaj� nebo se k n� bl��, často vy�aduje určitou tvrdost a hlavně přesvědčivost, proto�e Američan� nemaj� moc velkou schopnost d�vat se na probl�my druh�ch jejich očima. Ale např�klad kanadsk� veřejnosti se prostřednictv�m různ�ch organizac� a č�sti odborn�ků dař� alespoň č�stečně ne��douc�m tlakům silněj��ho souseda čelit.

Česk� veřejnost, novin�ři a v�ichni, kdo� maj� co činit s veřejn�mi z�le�itostmi, by se mohli přiučit od americk� veřejnosti, �řednictva i podnikatelů, jak jim americk� z�jmy le�� trvale na srdci. Jedn�m z aspektů americk� vnitřn� s�ly je toti� vlastenectv�. Tento př�stup nebyl v minulosti ciz� ani česk�mu n�rodu, a byl jednou z př�čin jeho vysok� �rovně, ale byl postupně rozlept�n německou okupac�, rusk�m vlivem a invaz� i komunismem jako takov�m, kter� byl tak� globalistick�m konceptem a po�adoval nesm�rn� oběti pro uskutečněn� chim�rick� ideje. Bohu�el ani ofici�ln� česk� politika od roku 1990, ani česk� �urnalistika, kter� je vět�inou v německ�ch rukou a poplatn� podivn�m německ�m z�jmům, nepřisp�vaj� k nějak� n�rodn� česk� hrdosti, ale naopak jako by se sna�ily jakoukoli n�rodn� hrdost Čechů zadusit v z�rodku.

Globalismus, ve kter�m globalist� nebudou systematicky a tvrdě poučov�ni o hranici, kterou by vůči slab��m neměli nikdy překročit, by se snadno mohl st�t nov�m kolonialismem. To jak se začalo zach�zet s česk�m jazykem po roce 1990, kdy např. obyvatel� Prahy �ij� �plně v odcizen�m prostřed�, co� bude m�t velik� dopad hlavně na mladou generaci, je jen jedn�m otřesn�m př�kladem. Če�i si nesm� dělat iluze o skutečn�m př�stupu globalistů k men��m st�tům a mus� m�t odvahu v�dy čelit tlakům, kter� nejsou v z�jmu Česk� republiky a jej�ch obyvatel a v z�jmu demokracie. Demokracie Z�padu, včetně USA, je toti� jedinou mo�nost� a z�rukou, �e koncept spravedlnosti vůči slab��m n�rodům (kter� nemů�e b�t nahrazen ��dn�mi lidsk�mi pr�vy) nebude zapomenut. A tak nezb�v� ne� se konceptem demokracie zač�t hluboce zab�vat a m�t přitom na paměti, �e jeho obsah určuj� do velik� m�ry podm�nky a potřeby ka�d� země.

***

Jan Bene�, spisovatel a novin�ř

1. Tak předev��m jsem se narodil jako Čechoslov�k, jako takov� tak� hodl�m zemř�t. O ��dn�m negativn�m vlivu Ameriky, tedy USA, bych nevěděl, leč zapůsobila na mne mnoh�m. Např�klad t�m, �e v Chicagu a St. Louis spolu soused� česk� a německ� čtvrti (i kdy� od �edes�t�ch let u� jsou n�rodn� neighbourhoody na �stupu), a �e tam nikdy nedo�lo k sebemen��m n�rodnostn�m třenic�m poznamen�vaj�c�m od věků na�e vztahy v Evropě. Dokonce ani při evropsk� kopan�, kterou hraj� kromě hisp�nců v USA pr�vě jen Če�i, Slov�ci, Němci a Italov�, ne.

T�m, �e mi Amerika nebr�nila b�t dobr�m Čechoslov�kem a z�roveň dobr�m Američanem a v mnoh�m ohledu, kter� se v�m l�b� naz�vat evropsk� kulturn� kořeny, mne teprve udělala člověkem, proto�e svobodn�m člověkem. Svou pracovitost�, kter� je z�kladem americk�ho způsobu �ivota, či tedy americk� kultury. Uvědomujete si, �e Američan m� čtyři placen� sv�tky do roka? Svou vstř�cnost�, svou funkčnost� a velkorysost�. Sv�m odporem k nepotismu a korupci a jejich nemilosrdn�m postihem. Konečně i soudn� př�sahou zavazuj�c� mluvit pravdu, nic ne� pravdu a celou pravdu.

2. Nač hledat nějak� ohraničuj�c� poznamen�n�? Amerika vznikla jako svět lid�, kteř� si chtěj� zař�dit �ivot mimo tehdej�� evropsk� poměry. Podařilo se jim to, byť za francouzsk� a �panělsk� pen�ze. Amerika pro tento �čel formulovala lidsk� pr�va, je� pak poznamenala Revoluci francouzskou a a� dodnes cel� evropsk� civilisačn� v�voj. Zn�te zemi, kde člověk tak m�lo mus� a tak mnoho mů�e jako v USA? Kde by byla dnes Evropa bez USA? Nejsp�e by cel� mluvila buď německy, anebo rusky. Kde jsou nějak� risika? Nejv��e v tom, �e si pěstujeme touhu po věcech, ale na rozd�l od Ameriky u� nikoli schopnost vydělat si na ně rovnou pro ka�d�ho. �e bychom si sice př�li ��t jako Američan�, ale chovat se jako Str�ček V�ňa.

3. Tuhle ot�zku snad musil formulovat př�mo soudruh Greben�ček, nebo někdo jeho vrhu. Nev�m o tom, �e by Amerika kohokoli nutila j�st u McDonalda (ten podnik mimochodem zalo�il Čech pan Kroc z Rokycan) a p�t Coca Colu. V�m ale o tom, �e v USA se mů�e u McDonalda pohodlně navečeřet čtyřčlenn� rodina za dva minim�ln� hodinov� platy. co� je snad sp�e poč�tek, ne� konec kultury. Ten sp�e vid�m v �spě�ně praktikovan�m hesle syfilitika Lenina, NED�ME NAJ�ST!

V�zva? Samozřejmě, �e je zde v�zva. Pracujte celou pracovn� dobu, věnujte se sv� pr�ci, netelefonujte slu�ebn�mi telefony soukrom� hovory, nekraďte v podniku ani tu�ku, nerozes�lejte na n�klad podniku svou soukromou po�tu, chcete-li m�t nekorumpovanou policii a justici, volte sv� policejn� n�čeln�ky i soudce a zaveďte porotn� soudy, prostě sna�te se naplnit nejen svou osobn�, ale hlavně společenskou potřebu. Jako to dělaj� u McDonalda. Pokud va�emu předst�ran�mu kulturn�mu jemnocitu McDonald vad�, tak vymyslete něco lep��ho, a nesna�te se to ře�it t�m, �e tam budete vytloukat okna. Jen�e to by chtělo pravdu, nic ne� pravdu a celou pravdu, nam�sto vzne�en�ho po�vaňov�n� a neust�l� hry na cosi, co nejsme. Evropsk� kultura? Pobryndan� stoly a opilci moč�c� beztrestně na ulici.

Budoucnost m� jen dvě alternativy. USA, nebo peklo.

P.S. Vyhrazuji si pou�it� předbol�evick� pravopisn� normy.